Vyhledávání
16.6.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Seznámíme Vás s významnou českou malířkou Mílou Doleželovou, představíme vám další romskou osobnost, zajdeme na koncert kapely Bengas a chybět nebudou ani zprávy ze života Romů a spousta hezkých písniček.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Plátna pro velké černé oči
Plátna pro velké černé oči je název rozsáhlé a zajímavé výstavy, kterou můžete až do poloviny srpna navštívit v Muzeu romské kultury v Brně. Představuje tvorbu neobyčejné české malířky Míly Doleželové, která na svých velkoformátových dílech zobrazila neobvyklý, a přesto lidsky teplý až žhnoucí svět Romů. Od kurátorky výstavy Jany Horváthové zjišťovala další podrobnosti Jana Šustová.

Vernisáž obrazů Míly Doleželové (Foto: Jana Šustová) Sama malířka Míla Doleželová Romka nebyla, co ji tedy s Romy pojilo a z jakého důvodu jsou zde její díla vůbec vystavována?

“Malířka Bohumila Doleželová, ale říkalo se jí hlavně Míla nebo Miluška, se narodila v Prostějově, v poměrně chudých poměrech, takže ona své dětství trávila na prostějovských ulicích s romskými dětmi. To byli její blízcí přátelé a ona tedy už od dětství velice citlivě prožívala tu nespravedlnost, s jakou se majority i k romským dětem obrací, jak je často spolu s dospělými háží do jednoho cikánského pytle, i když třeba děti nebo jejich rodiče nic neudělali. Takže to ona citlivě vnímala a potom v dospělosti toto téma, které od dětství měla v srdci, obnovila na vysokoškolských studiích v roce 1949. Poprvé se dostala do romských osad na Slovensku v rámci studentské brigády, tehdy byla s Romy delší dobu v kontaktu. A potom ji ještě jednou v roce 1954 etnografové, mezi jinými například Emília Čajánková-Horváthová nebo Eva Davidová, vzali na zhruba dvoutýdenní výzkum mezi slovenské Romy. Ona s nimi byla jako malířka - dokumentátorka a vytvořila spoustu krásných kreseb tuší, myslím že i uhlem a tužkou, které se později staly ilustracemi odborné knihy Emilie Čajánkové–Horváthové Cikáni na Slovensku, která vyšla v roce 1964 a je dodnes po odborné stránce velice cennou knihou.”

Vy jste pro název výstavy vybrali jméno Plátna pro velké černé oči, což samo o sobě posluchačům rozhlasu, kteří nemají možnost obrazy vidět, evokuje, co na nich asi bude. Mohla byste ale přesto přiblížit, jak vypadají obrazy Bohumily Doleželové?

Vernisáž obrazů Míly Doleželové (Foto: Jana Šustová) “To je poměrně těžká otázka, protože se to nedá úplně generalizovat. Pravdou ale je, že Doležalová má velice specifický rukopis a v průřezu celé její tvorby je vidět jasný vývoj. Její obrazy jsou v různých obdobích sice odlišné, ovšem rukopis je na nich pořád patrný. Především u svých postav zdůrazňovala oči - Romové sami o sobě mají výrazné oči a ona je ještě tou svojí uměleckou nadsázkou zvýrazňovala. Zvětšovala také ruce a nohy, takže obrazy působí, až bych řekla, magicky a Romové z nich vystupují skoro jako živí. Pravdou je i to, že nemalovala jenom Romy. Jako malířka po studiích Akademie výtvarných umění měla období intenzivní, tzv. cikánské, kdy malovala zejména Romy. Ale v další fázi, hlavně od konce 60. let a v 70. letech, už inklinovala k tematice křesťanské. Přesto ale stále kreslila postavy s antropologickými rysy Romů. Prototyp člověka, který hledá Pravdu s velkým P a jde za Bohem, tak to pro ni byl stále Rom, který je křesťan a který hledá Boha. Ona zkrátka za symbol člověka vybrala Romy, kteří jí odmala přirostli k srdci, protože i emocionálně jim byla asi hodně blízko. Sama byla temperamentní a rozuměla romskému světu, těm jejich různým náladám a smutku. Ostatně její obrazy jsou často hodně melancholické, ona sama byla jako umělec citlivá a přemýšlela o bytí a nebytí taky na Zemi, takže v jejích obrazech je ta melancholie často cítit.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Měla jít do zvláštní školy, dnes má vysokoškolský titul
Teď vám ale představíme další výjimečnou romskou osobnost, slečnu Annu Chvalovou. V dětství měla být zařazena do zvláštní školy, ale jakoby zázrakem unikla záměru úředníků a dnes patří mezi vysokoškolsky vzdělané. Vystudovala andragogiku, navštěvuje speciální školy a zjišťuje, proč tam byli malí Romové zařazeni. A jak řekla Janu Mišurcovi, mnozí neprávem - poslechněte si její příběh.

“Narodila jsem se na Sokolovsku, prošla jsem si základní školu, šla jsem na učební obor, onemocněla jsem – a zjistila jsem, že nemám žádnou jinou možnost, než jít dál studovat na střední a pak vysokou školu. Ale na začátku všeho, ještě než jsem byla na zápise do první třídy, za námi přišli z Národního výboru a nabídli mi, jestli bych nešla do zvláštní školy. Abych mohla získat dobrou práci nebo abych se vůbec někam dostala, vždycky mi předhazovali: “… Vy nemáte dokončenou střední školu, Vy ještě nemáte maturitu...” Tak jsem si udělala maturitu. Pak když jsem se hlásila někam na výběrové řízení: “... nemáte vysokou školu ...” Šla jsem na vysokou školu a dodělala tři roky na bakaláře. Vždycky mě tedy táhlo mít vše jakoby úředně ocejchované.”

Proč jste měla být původně zařazena do zvláštní školy?

“Dřív, za komunismu, byl přístup ke vzdělání romských lidí hodně špatný, a spousta lidí se dostala do zvláštní školy jenom proto, že byli Romové. Z Národního výboru chodili po romských rodinách a jelikož rodiče často neměli skoro žádné vzdělání, tak nepochopili, že je to špatně, že by každé dítě mělo mít právo si základní školu alespoň zkusit a škola by se měla snažit to dítě udržet co nejdéle. Ovšem ne naopak, strčit jej rovnou do zvláštní školy. Takže proto je plno romských lidí absolventy zvláštních škol, protože se tam dostali neprávem.”

Jak se k Vám chovali učitelé na základní škole? Byla jste jediná Romka?

“V první třídě to bylo prima, tam jsme byli samí Romáci, pak ale všichni odešli do zvláštní školy a já zůstala sama - a bylo mi hodně smutno.”

Proč ty děti odešly?

“Protože třeba nechodily do mateřské školy a bylo pro ně hodně těžké se za jeden rok naučit režimu dne - jak to ve škole vlastně chodí, zvykat si na spolužáky, na sám sebe, že jsem najednou bez rodičů, protože většinou ty rodiny měly více dětí a ty proto nezvládaly učivo, protože se soustředily na jiné podněty. A ne všichni učitelé byli s nimi a souhlasili s tím, aby to ty romské děti rovnou vzdávaly.”

Jak vzpomínáte na základní školu?

“No - moc ne, bylo to hodně těžké. Vždycky tam byly nějaké předsudky.”

Vy dnes pracujete v jedné dobré organizaci, čemu se tam věnujete?

“Já pracuji s dětmi a mládeží, a to jako vedoucí nízkoprahového zařízení. Měly jsme tu děti z vyloučené lokality na Praze 9 a teď z Prahy 8.”

Jsou na tom dnes děti lépe v rámci začlenění na základní škole?

“Určitě je to lepší, ale vždycky záleží na přístupu rodičů. Když rodič nemá zájem a moc se školou nekomunikuje, tak se může stát, že škola nad dítětem rychleji zlomí hůl. S naší asistentkou děláme program Škola hrou, kde dáváme dětem takové úkoly, aby je zvládly, plus vždycky něco navíc k naučení a za to dostávají odměnu. Já sama vidím, že některé děti chodí do zvláštní školy, i když by se svými vědomostmi základní školu zvládly. Sice s odřenýma ušima, ale zvládly.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.01.2016Anna Chválová jako jediná Romka stála čestnou stráž u rakve prezidenta Václava HavlaO Roma Vakeren
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Skupina Bengas připravuje své třetí album
V Malostranské besedě se po půlroční odmlce uskutečnil další koncert úspěšné Romské kapely Bengas, která zároveň v těchto dnech připravuje v pořadí třetí album na letošní léto. Těsně před vystoupením si v zákulisí povídal s kytaristou a zpěvákem Milanem Migelem Horváthem Robert Ferko.

Milan Miger Horváth (Foto: Jana Šustová) Většinou jsou romské písničky o bídě, o chudobě - o čem zpívá skupina Bengas?

“No, o tom samém, samozřejmě! Pochopitelně s nadsázkou. Jsme Romové a ten život, který žijeme, nás nějak poznamenal. A my to neumíme jinak vyjádřit než tou písničkou. Mohli bychom se vyjádřit i jinak, ale nebudeme si přece stěžovat. Naše pocity a emoce zkrátka dáváme do písniček, myslím, že to posluchači sami poznají.”

Milane, chodí na vaše koncerty i lidé z majoritní společnosti? A líbí se jim vaše romská hudba?

“Právě že chodí více lidé z majoritní společnosti než z romské menšiny. Lidi se zkrátka přijdou vyblbnout, protože naše hudba je živá. Byla taková od začátku, já na tom pořád trvám, kapela musí šlapat tak, aby se lidi bavili. Když se všichni baví, bavíme se i my, energie z lidí jde do nás a proto to děláme.”

Dá se tímto uživit nebo máte nějaké jiné, fixní zaměstnání?

“Já se zatím živím jenom hudbou. Jenom s kapelou to určitě nejde, mám různé další projekty, zpívám a hraji i s cimbálovkou. Pravidelně přes týden tak trochu fidláme v jedné vinárničce (smích), ale kapela Bengas je pro mě základ. Prostě když je koncert, tak přes to nejede vlak - jde se na koncert.”

Kolik času Vám asi tak zabere příprava na jeden koncert? Určitě máte rodinu jak Vy, tak další Vaši spoluhráči…

“Tak první manželce to vadilo, druhé moc ne, ta s tím byla spokojená. Ale ta poslední, kterou mám, ta už v podstatě věděla, do čeho jde a musela si prostě zvyknout. Ale kluci chodí normálně do práce, Martin například dělá v nemocnici, Milan ve firmě, Zdeněk v továrně…”

Pane Horváte, věnuje se skupina Bengas také charitativním věcem?

“Určitě, já se vlastně celých osm a půl roku věnoval charitě. Pořádáme koncerty zadarmo, od roku 2003 jezdíme každou druhou neděli s občanským sdružením Múzy dětem do dětských domovů, jsme s nimi stále v kontaktu. Vždycky přijedeme do dětského domova, kde je hodně romských dětí, hraje se divadlo, čtou se pohádky... Jezdí tam samozřejmě také herci, různí zpěváci, kouzelník - a my to uzavíráme. Děti zpívají s námi, znají naše písničky, je to úplně super.”

Jezdíte hrát Romům do zahraničí? Například do Kanady?

“Ne, ne, ale teď nás pozvali lidi z Belgie, kde je také hodně emigrantů z Česka, ze Slovenska, v Ghentu a v Lokerenu. Takže tam budeme vystupovat někdy v červenci.”

Co připravuje Bengas v nejbližší době, na co se můžeme těšit a kde vás můžeme vidět?

“Tuto sobotu a neděli jsme ve studiu a příští týden jsme v nějakém kriminále - jak se to tam jmenuje - v Příbrami! Je tam hodně Romů, tak si nás vyžádali a chtějí, abychom jim zahráli.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Už 15 let hraje svým příznivcům kapela BengasO Roma Vakeren
20.02.2009ZprávyO Roma Vakeren
09.01.2009O změnách v kapele Bengas a jejich připravovaném albuO Roma Vakeren
23.12.2008Skupina Bengas nahrála vánoční píseňZprávy ze života Romů
22.08.2008Pozvánka na pietní akt a na koncertO Roma Vakeren
19.08.2008Na interkulturním koncertu vystoupí Romové i potomci Sudetských NěmcůZprávy ze života Romů
30.05.2008Z českých skupin na letošním Khamoru vystupovala kapela BengasO Roma Vakeren
27.03.2008Festival Febiofest a Romové Zprávy ze života Romů
26.10.2007Pražská kapela Bengas koncertovala v USAO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

V Evropském parlamentu se rodí rezoluce vyzývající Kanadu k co nejrychlejšímu zrušení víz pro Čechy. Kanada už začala pracovat na změnách svého azylového systému, kvůli němuž problém s Českou republikou vznikl. Jejich zrušení ale podle různých zdrojů může trvat i několik let. Podle některých europoslanců by víza mohla padnout až v roce 2013.

Vláda rozhodla, že novým zmocněncem pro oblast lidských práv bude exministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb. Novinářům to řekl premiér Jan Fischer, který formálně převzal řízení někdejší Kocábovy ministerské agendy. Kocáb ve funkci nahrazuje dosavadního zmocněnce Jana Litomiského.

Občanské sdružení Romea spouští na internetových stránkách časopisu pro multikulturní mládež Romano voďori bezplatnou online psychologickou poradnu pro děti a mládež. Radit jim bude v těžkých životních situacích, ale i s méně závažnými problémy, klinická psycholožka Dana Hajná. Odpověď bude automaticky odeslána na e-mail tázajícího, nebo bude publikována na webových stránkách.

V kulturním domě Horní Valy zvolí porota zítra v pořadí už desátou nejkrásnější romskou dívku. O titul Miss Roma České republiky 2010 se utká 12 finalistek. O vítězství jedné z nich rozhodne několik disciplín, mezi nimiž ani letos nesmí chybět tancování čardáše. Novinkou je módní přehlídka, při níž soutěžící dívky předvedou svatební šaty.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Projekt „Mít život ve svých rukou“
„Mít život ve svých rukou“ – tak zní motto nového projektu občanského sdružení Český západ, působícího v Dobré Vodě u Toužimi. Projekt zahrnuje zpracování metodické příručky, která bude popisovat komunitní práci v sociálně vyloučených lokalitách, a to jak na venkově tak ve městě. V Dobré Vodě se totiž tento způsob práce s místní romskou komunitou osvědčuje už osmým rokem. Podrobnosti má Růžena Valková.

Panelový dům v Dobré Vodě (Foto: Eva Haunerová) Ještě v roce 2002 byly v Dobré Vodě dva téměř vybydlené paneláky, ze kterých chtělo město Toužim Romy vystěhovat. Český západ je odkoupil a přesvědčil nájemníky, aby si domy opravili svépomocí s tím, že si časem jednotlivé byty odkoupí. Kdysi uzavřená romská komunita se dnes sžívá s vesnicí, klesla zde nezaměstnanost a lidem se zde žije mnohem veseleji. Své o tom ví i jedna z místních, Klára Berkyová, která říká, že od příchodu Českého západu se jí život změnil k nepoznání.

„Získala jsem práci. Můžu dělat to, co mě baví a co jsem vždycky chtěla dělat.“

Veřejné plánovací setkání (Foto: Eva Haunerová) Díky Českému západu se ale nezměnil pouze její život. Razantní změnou prošla i samotná osady.

„Změnilo se nám bydlení, samozřejmě k lepšímu. Udělaly se chodníky, nově se natřel panelák a okolí se také trochu lépe udržuje. Ale chtěla bych ještě více věcí pro děti, jako například lepší atrakce, prolézačky apod.“

Slova Kláry Berkyové potvrzuje i Jana Kosová, koordinátora pro zpracování metodiky, podle které má přesně toto být výsledkem komunitní práce - chtít proměnit svůj život a své okolí.

Hřiště v Dobré Vodě (Foto: Eva Haunerová) „Komunitní pracovník se s lidmi seznamuje a ptá se jich, co by chtěli, co by si moc přáli. Není to otázka na problém. Neptá se jich ‘co vám tady vadí, co děláte špatně‘, ale je to pozitivně zaměřené. A oni například odpovídají: ‚Chtěli bychom hřiště, protože potřebujeme, aby naše děti byly blízko domů, abychom na ně viděli‘.“

A právě vybudování malého dětského hřiště bylo prvním společným projektem v Dobré vodě.

„‘Ty se můžeš zajít zeptat svého souseda, toho, který má u sebe ten rozbitý herní prvek na hřiště, třeba by nám ho mohl darovat....‘ Nejprve se tedy zmapují naše zdroje - co kdo může udělat, co kde seženeme. A potom se vymyslí, jak se to přesně udělá. Tzn. přijede dobrovolník, vykope slona, kterého jsme našli na zahradě a máme dovoleno si ho převézt k našemu domu. A tam tatínkové, velmi motivovaní maminkami, vykopou díry, do kterých se sloni zabetonují. Pak se ošmirglují, natřou a nakonec se uskutečnění společného snu oslavuje, tedy je tam zpětný pohled - něco jsme chtěli, něco jsme pro to udělali a teď to máme.”

Natírání stavebního dřeva (Foto: Jana Šustová) Komunitní přístup se vyznačuje tím, že se snaží aktivovat všechny místní obyvatele. Vychází z jejich nápadů, emocí a hlavně z toho, co opravdu hodně chtějí. To je totiž podle Jany Kosové jediná šance, jak sociálně vyloučené spoluobčany motivovat ke spolupráci.

„Získáme zkušenost o tom, jak jsme si společně vytvořili malinké hřiště. Dále víme, že ovlivníme rozhodnutí zastupitelstva tím, že svoláme další lidi a propagujeme nějakou myšlenku. Vyplatí se tedy založit osadní výbor, protože je dobré prosazovat si vlastní názory a zároveň respektovat to, co zastupitelé chtějí po nás. Nakonec se dostaneme do všech úrovní života a lidé rostou, jsou silnější k tomu zařídit si svůj život podle sebe.“

Budování zídky (Foto: Eva Haunerová) Dobré popsání metodiky komunitní práce v České republice zatím schází. Své podněty a výsledky proto Jana Kosová bude konzultovat s dalšími odborníky z tuzemska a zahraničí. Až bude mít metodiku kompletně zpracovanou, chtěla by z ní vytvořit vzdělávací program a ten pak nabízet dalším kolegům, kteří pracují v sociálně vyloučených lokalitách.

„Zjišťovali jsme si dopředu, jestli by o náš způsob práce měli ostatní sociální pracovníci zájem a dostali jsme stoprocentně pozitivní odpověď. Rádi by náš způsob práce také využili. Takže my jej chceme popsat a mít tak možnost jej uceleně předat.“

Úprava zeleně (Foto: Eva Haunerová) Komunitní přístup vystihuje lidové rčení „každý z nás je strůjcem svého štěstí“. A tak když chceme něčeho dosáhnout, musíme se o to také sami zasadit.

„… a ne, že my, sociální pracovníci, případně jiní profesionálové, dobře víme, co by lidi, kteří jsou v sociálně vyloučených lokalitách, potřebovali. My se jich nejdříve ptáme a potom jim pomáháme, aby mohli uskutečnit svoje nápady. Je to taková cesta k normálnímu životu, k tomu, co si přeje každý z nás, naučit se jít za svými cíli.“

Metodická příručka a na ni navazující vzdělávací program pro pracovníky v sociálně vyloučených lokalitách by měly být připraveny do dvou let.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispějeO Roma Vakeren
11.07.2015Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální službyO Roma Vakeren
03.02.2014Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznánímZprávy ze života Romů
17.01.2014Český západ dává práci lidem na Tepelsku a ToužimskuZprávy ze života Romů
16.01.2014Organizace Český západ změnila svoji právní formuZprávy ze života Romů
16.12.2013Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré VoděZprávy ze života Romů
26.09.2013Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práciZprávy ze života Romů
30.08.2013Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodejeZprávy ze života Romů
11.07.2013Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Nová koncepce dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením
Minulý týden se na Úřadu vlády setkaly zástupci deseti organizací, které se věnují problematice bydlení. Mimo jiné diskutovali o nové studii „Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR“. Tu vypracovali odborníci ze Sociologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. O nové koncepce hovořila s Martinem Luxem z Akademie věd Jana Šustová.

Martin Lux (Foto: Jana Šustová) Vy jste autorem nové studie, která vznikla ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. Můžete nám tuto studii představit?

„Já jsem jedním z autorů a představit ji takhle krátce je poměrně obtížné. Studie ve své podstatě reaguje na to, že se dnes nedaří nalézt dlouhodobé nájemní bydlení pro lidi, kteří jsou akutně ohroženi sociálním vyloučením, pro které je bydlení finančně nedostupné. A ať už potom končí na ulici nebo ve vyloučených lokalitách, stále se nedaří zakončit reintegrační proces získáním dlouhodobého nájemní bydlení mimo vyloučené lokality. Pro tento účel jsme se snažili inspirovat v zahraničí, ve Francii, ve Velké Británii, a našli jsme schéma tzv. garantovaného bydlení, které by bylo možné aplikovat v určité podobě i u nás. Soukromí pronajímatelé by získávali garance splácení nájemného a díky tomu by poskytovali byty k sociálním účelům, tedy k dlouhodobému pronájmu sociálním domácnostem.“

Jak se studie přesně jmenuje?

„Přesné znění je ‚Různé návrhy nástrojů k podpoře bydlení domácností akutně ohrožených sociálním vyloučením‘. Tedy hledají se prostředky, které by se daly uplatnit v českém prostředí a pomohly by skupině v oblasti bydlení nejvíce ohrožené. Tzn. té, která už žije ve vyloučené lokalitě, nebo ztratila bydlení a žije na ulici, případně jí toto hrozí.

Jsou v České republice příklady z praxe, kdy se již daří začlenit lidi ze sociálně vyloučených lokalit do nějakého lepšího bydlení?

„Je jich kriticky málo, právě proto studie vznikla. Lidi se daří poměrně úspěšně z ulice zachránit formou azylového bydlení. Objevují se i nové formy tréninkového bydlení, kde jsou lidé zároveň vyučeni v kompetencích, kterých se jim nedostává - např. že se za bydlení musí platit, kolik a jakým způsobem. Co se nedaří, je právě přechod z těchto provizorních forem bydlení zpět do dlouhodobého nájmu. Možná již nějaké příklady existují, ale je jich málo. Lidí, kterých by se měla reintegrace týkat, jsou stovky.“

Jak je studie rozsáhlá a je možné se s ní někde blíže seznámit?

„Vůbec není rozsáhlá, má asi šedesát stránek a navíc jsou v jejím úvodu shrnuty všechny hlavní závěry. Takže není nutné ji celou číst. Je možné ji najít jak na internetových stránkách Agentury pro sociální začleňování, tak na stránkách oddělení Sociologického ústavu Akademie věd.“

Jaké jsou tedy ty nejdůležitější závěry?

„V podstatě spočívají v návrhu nástrojů. Jde o to vytvořit schéma garantovaného bydlení tak, aby byl umožněn odchod do dlouhodobému pronájmu. A ve druhé řadě je třeba upravit legislativu v těch bodech, ve kterých s tímto schématem není v souladu. Například příspěvek na bydlení není v dnešní době možné získat na podnájem, což je jedna z věcí, které by se měly změnit, jak při diskuzi zaznělo i ze strany neziskových organizací.“

Když si představíme nějakou konkrétní romskou sociálně vyloučenou lokalitu, která by se měla přesouvat do lepšího bydlení... myslíte si, že to uděláte přesunem celé té skupiny do jednoho domu, čtvrti, nebo píše jejich promísením s většinovou populací?

„V principu jde o svobodné rozhodnutí klienta, konkrétní domácnosti. Základem je zpětná reintegrace, ovšem pokud ta rodina preferuje žít dále se sousedy, na které je zvyklá z původní lokality, proč by tato preference měla být jakýmkoli způsobem porušena? Zároveň by ale naše schéma mělo umožnit, aby domácnosti, které chtějí žít jinak, tuto možnost měly. Počítá se i s tím, že se budou vybírat jenom některé byty, třeba jen dva z celého domu, tudíž ostatní budou pronajímány dále za běžných tržních podmínek. Takže tím dojde k promísení s většinovou populací.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
19.12.2015Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemiO Roma Vakeren
28.11.2015Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatelO Roma Vakeren
14.11.2015Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňováníO Roma Vakeren
06.06.2015Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek JiránekO Roma Vakeren
27.05.2015Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek JiránekZprávy ze života Romů
19.05.2015Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
19.05.2015Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiérZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 23. dubna už je minulostí. Ale naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Iveta Kováčová.

Obsah článku:
Reportáž:  Plátna pro velké černé oči
Reportáž:  Měla jít do zvláštní školy, dnes má vysokoškolský titul
Reportáž:  Skupina Bengas připravuje své třetí album
Zprávy: 
Reportáž:  Projekt „Mít život ve svých rukou“
Reportáž:  Nová koncepce dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohrožené sociálním vyloučením

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
788135   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
294416   11.09.98 Romske aktuality
270779   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
261752   14.03.00 Romský jazyk
170451    Historie a původ Romů
140653   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
120718    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103165    Fotografie
90262   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
84139   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz