Vyhledávání
22.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Během včerejších oslav Dne Romů jsem zavítali do Brna, nahlédli jsme i do zákulisí ojedinělého festivalu s názvem „Kriminál“. Podíváme se na vyšívané obrázky do ostravské knihovny ve Vítkovicích, těšit se můžete na zprávy ze života Romů a na spoustu hezké muziky.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia „O Roma vakeren“. Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Mezinárodní den Romů už podeváté
Už devět let se v Česku slaví Mezinárodní den Romů. V Brně se stalo tradicí, že akce začíná u Stromu tolerance v zahradě katolické fary v Zábrdovicích. Romský aktivista Karel Holomek ve svém proslovu vyzval přítomné Romy, aby se příští rok při sčítání lidu neváhali přihlásit ke své romské národnosti. Po něm vystoupil s projevem neromský kněz Jiří Rous, který se na zábrdovické faře věnuje práci s Romy. K mikrofonu ho pozvala Jana Šustová.

Kněz Jiří Rous (Foto: Jana Šustová) Zmínil jste, že při sčítání lidu jste zapsal, že jste romské národnosti. Za rok nás čeká další sčítání lidu. Jaký vzkaz byste měl v tomto směru k Romům? Hlásit se ke své národnosti? Nehlásit se ke své národnosti? Je to důležité?

“Aby člověk mohl zhodnotit, jestli se má Rom, etnický Rom hlásit k romství jako ke své národnosti, musel by být v jejich kůži, protože jim romství přináší doopravdy mnoho potíží. Takových konkrétních, drobných, obyčejných potíží a ústrků. Pro ně je to tedy svým způsobem obtížné. Netroufal bych si proto říct, že se všichni musejí hlásit k romství, že jinak jsou zrádci! Na druhou stranu ale, je tu mnoho možných hledisek, proč se k romské národnosti hlásit, proto, aby je stát bral více vážně, přes to, aby se podporovala jejich národní hrdost a identita, až třeba po takové ty konkrétní věci každodenního setkávání. Myslím si, že je dost významné, aby romská menšina, která u nás žije, byla skutečně menšinou, nejen vědecky ověřovanou, ale skutečně papírově ověřitelnou, a také, aby to byla menšina z přesvědčení.”

A proč vy sám jste udělal to gesto, že jste si zapsal jako svou národnost romskou?

Mezinárodní den Romů v Brně - Zábrdovicích (Foto: Jana Šustová) “Já jsem považoval přihlášení se k romské národnosti za gesto dobré vůle, gesto, které mělo vyjádřit, že je chápu, že jim rozumím, že jsem na jejich straně. Říkal jsem si, že žiji mezi Romy, bydlím mezi Romy, mám jich plný dům, mluvím romsky. Proč tedy ne?“

V brněnském Muzeu romské kultury byla u příležitosti Mezinárodního dne romů otevřena nádherná výstava Plátna pro černé oči, která představuje Romy v díle malířky Míly Doležalové. Rozsáhlou sbírku jejích obrazů budovalo muzeum téměř dvacet let, nově otevřená výstava je tudíž umístěna v celé budově muzea. Odhaduje se, že Míla Doleželová vytvořila za svůj život až 1800 obrazů, z nichž minimálně 600 je prvoplánově svázáno s romskou tematikou. Ovšem malířka sama nebyla romského původu, a tak jsem se zeptala ředitelky muzea Jany Horváthové, jak vernisáž děl neromské malířky souvisí s Mezinárodním dnem Romů.

“Když o tom tak přemýšlím, možná je to i trochu symbolické. Ona Romka nebyla, a přesto milovala svět Romů. Posláním tohoto dne, tohoto svátku Romů, je i to, aby Romy a romskou kulturu propagoval v majoritní veřejnosti, aby majorita našla cestu k Romům, čili v tomto směru může být tato výstava symbolická.”

Mezinárodní den Romů, Moravské náměstí v Brně (Foto: Jana Šustová) Letos už se v České republice slaví Mezinárodní den Romů podeváté. Jaký máte dojem z vývoje za těch devět let, nejen tedy vývoje oslav, ale hlavně Romů v české společnosti?

“Když se budu věnovat vývoji oslav Mezinárodního dne Romů, i když už to začíná být známější i v širší veřejnosti, že 8. duben je dnem Romů, protože tomu napomáhají média prezentací, stále je to tak, alespoň v Brně to tak vnímáme, že neromská veřejnost se k těmto oslavám nepřipojuje, ani to ty lidi moc nezajímá. A to ani v případě takových akcí, jako je koncert, který jsme dělali ve středu města Brna, na Moravském náměstí. Zde vystupují některé populární, nebo i mezi neromy oblíbené kapely, jako například Guločar, a přesto to lidi na tuto akci nepřiláká. Samozřejmě, že asi chápu, proč tomu tak je, že celospolečenská protiromská averze nakonec negativně lidi naladí zřejmě i na vnímání toho pozitivního, tedy kultury. Je to ale škoda.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlastiO Roma Vakeren
31.03.2016Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v BrněZprávy ze života Romů
13.02.2016Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném prouduO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
08.04.2015Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni RomůZprávy ze života Romů
04.04.2015Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni RomůO Roma Vakeren
04.04.2015Oslavy Mezinárodního dne Romů v PrazeO Roma Vakeren
31.03.2015Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet FactoryZprávy ze života Romů
28.03.2015Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Kriminál na vlastní kůži
Od 16. do 18. dubna budete mít možnost prožít si na vlastní kůži, co je to kriminál, alespoň prostřednictvím festivalu, který bude v pražském kině Aero. Je to první multižánrová akce na které se dozvíte vše o vězeňství, můžete vidět fotografie, filmy, ale také můžete debatovat problémech vězeňství. Vedoucí neziskové organizace, která se stará o lidí ve výkonu trestu i po jeho skončení Markéty Puršlové se Robert Ferko zeptal…

Na tomto festivalu by měla probíhat také výstava fotografií. O jaké fotografie se jedná?

“Jedná se o výběr z unikátního cyklu fotografií paní Gabriely Fárové. Celý cyklus se nazývá Klášter ve Valdicích. Jsou to fotografie vězeňských tetování, které vznikly asi před dvaceti lety ve věznici Valdice. Jsou to vyfocení vězni, většinou se jedná o poloakty nebo o části těla. Je tam například krásná potetovaná paže s vytetovanou poštolkou. Paní Fárová byla tak laskavá, že nám tyto fotografie poskytla, aby byly v rámci festivalu vystaveny ve foyer kina Aero.”

Můžete zmínit nějaké filmy? O čem budou pojednávat?

Fotografie Gábiny Fárové z cyklu Valdice “Ráda bych zmínila především dva filmy, které mají v rámci festivalu předpremiéru. Jednak je to unikátní dokument Veroniky Sobkové Vězeňská láska, to je asi půlhodinový dokument, který se zabývá hodně důležitým tématem pro lidi, kteří jsou ve výkonu trestu, a to jejich vztahem s milovanou osobou. Můžeme být svědky vztahu, který vydržel výkon trestu odnětí svobody, dokonce je tam i jedna svatba, kdy tedy jeden z těch lidí je ještě ve výkonu. Další film, který má předpremiéru, je finský film Bezva chlap. V Čechách se bude poprvé promítat v rámci tohoto festivalu.”

Na tomto festivalu by mělo vystoupit divadlo Ježek a čížek. Co ti předvedou divákům?

“Předvedou divadelní kus Bufet Bondy. Divadlo Ježek a čížek je unikátní v tom, že je to divadlo bezdomovecké. Další unikátní divadelní projekt předvede organizace Rozkoš bez rizika. Členky souboru jsou bývalé pražské prostitutky, ty vystoupí s kusem, který se jmenuje Proti všemu a proti všem.”

Jak vznikl nápad udělat výstavu s názvem Kriminál, a vůbec o tomto tématu?

“Vznikl tak, že jsme chtěli nějkým způsobem toto téma přiblížit širší veřejnosti. Je to jeden z úkolů, který si asociace vytyčila, zvyšování informovanosti veřejnosti a odtabuizovávání této sféry v očích veřejnosti, protože v naší každodenní práci se setkáváme s tím, že lidé, kteří mají za sebou zkušenost s výkonem trestu, a posléze s opětovným vstupem do společnosti, se často potýkají s velkými problémy, které pramení z toho, že si nesou cejch kriminálu. Proto je součástí výstavy také mnoho informací, které visí v rámech ve foyer. Jsou tam výňatky z dopisů z vězení, různé informace o tom, jak funguje vězeňská služba, jaké jsou typy věznic, kolik lidí je u nás vězněno i ve srovnání s jinými evropskými státy. Jsou tam velice zajímavé statistické údaje.”

Zúčastní se výstavy a festivalu vůbec také vězňové? Budou mít tuto možnost?

“Přemýšleli jsme o tom, že bychom mohli někoho přizvat v rámci nějaké diskuze, ale zatím se budeme orientovat spíše na to, že nám na festivalu vystoupí odborníci. Vězně nebo bývalé vězně přizveme až v nějakém dalším kole, až budeme mít s festivalem více zkušeností.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.09.2012Romové ve fotografii Jozefa Kolarčíka-FintickéhoZprávy ze života Romů
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
25.06.2010Romodrom pomáhá lidem ve výkonu trestuO Roma Vakeren
05.10.2007Díky sdružení Romodrom mohou vězni pracovat v truhlářské dílněO Roma Vakeren
07.09.2007O zaniklém světe českých Romů a SintůZprávy ze života Romů
03.08.2007Je možné přihlásit se do mezinárodní fotografické soutěže o RomechO Roma Vakeren
15.12.2006Díky sdružení Romodrom hrála skupina Bengas odsouzeným ve věznici OráčovO Roma Vakeren
15.12.2006Koncert skupiny Bengas ve věznici se odsouzeným líbilO Roma Vakeren
15.12.2006Sociální pracovnice pomáhá vězňům s řešením různých osobních a rodinných problémůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Život jako vyšitý
Zveme vás na výstavu. Zhruba dvě desítky prací textilní tvorby romské autorky Markéty Šestákové nazvanou „Život jako vyšitý“ můžete shlédnout v moravskoslezské metropoli. Vyšívané obrázky zdobí galerii MaM v ostravské knihovně ve Vítkovicích. Expozici navštívila také kolegyně Jana Hovjacká.

Romská výtvarnice Markéta Šestáková tvoří již od roku 1992. Více doplní kurátorka výstavy Margita Rácová:

“Markéta Šestáková si vyrábí kreslené návrhy pro své výšivky sama. Čerpá hlavně z kultury Romů, například z některých obřadů, jakými jsou svatba, křest, pohřeb, zásnuby, ale i z řemesel, které Romové v minulosti provozovali, jsou jimi kotlářství, kovářství, košíkářství. Dále také kartářky.”

Autorka výstavy upřesní, čím se dále inspiruje:

Markéta Šestáková (Foto: Jana Šustová) “Mám své nápady, například jdu do přírody, vidím nějakou věc, nějakou maličkost, kytku nebo hezkou oblohu nebo cokoli, a už mám představu, co tam bude. Nebo v časopisu vídím krásnou ženu, a už vím, co bude okolo ní. Nebo mám náhlou myšlenku a říkám si, že by to mohlo být pěkné. A už to tam je.”

Jak dlouho trvá vyšít jeden obrázek?

“Než začnu dělat obrázek, musím si předem určit barvy, aby k sobě všechno hezky ladilo, aby to bylo pěkné a pestré. Když mám velkou chuť něco dělat a nemám na práci mnoho věcí okolo, může být obrázek hotový za týden. Když mám hodně práce, trvá to třeba i čtrnáct dní nebo měsíc.”

Vedoucí knihovny Dana Butorová je z výstavy nadšená.

“Jsem příjemně překvapená! Vůbec jsem nečekala, že to bude tak barevné, tak nádherné. Při prvním vstupu do výstavní místnosti jsem si myslela, že obrázky jsou namalované, a ne vyšité. Jsem velmi příjemně překvapená a chtěla bych, aby byla zavedena tradice, aby se vždy v dubnu, kdy Romové slaví Mezinárodní den Romů, tady objevila podobná výstava. Tuším, že někdy na podzim v roce 2008 tu byla výstava podobného ražení, jmenovala se Roma Rising. Byly to fotografie od amerického fotografa Chada Evanse Wyatta. Na fotografiích zpodobnil Romy, kteří něco dokázali, ačkoli se ve svém životě setkávali s předsudky a diskriminací. Tato výstava tu byla a měla velký úspěch. Na fotografiích byly velmi známé osobnosti, z televize například Iveta Kováčová, Richard Samko, Ondřej Giňa.”

Vraťme se k výstavě Život jako vyšitý. Jak se obrázky českobudějovické autorky líbily lidem?

“Je to moc pěkné. Líbí se mi to.”

“Výstava je moc krásná. Líbí se mi. Mám vztah k romské kultuře, protože jsem vyrůstal na Slovensku, ve Spišském podhradí, kde žila poměrně velká romská minorita.Vztahy bývaly mnohem lepší než nyní. Je to škoda. Výstava je nádherná!”

“Je to strašně krásné!”

“Je to barevné a kouzelné! Opravdu! Musí to být velmi pracné. Určitě to dělá s láskou, protože jinak by toho asi nebyla schopná.

Výstavu Život jako vyšitý si v ostravské galerii MaM můžete prohlédnout do konce dubna.

Ještě dodám, že obrázky romské autorky Markéty Šestákové zapůjčilo pobočce Knihovny města Ostravy ve Vítkovicích Muzeum romské kultury v Brně.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Romská řemesla 3: Profese romských ženO Roma Vakeren
13.09.2014Romská řemesla 2: Koňské handlířstvíO Roma Vakeren
06.09.2014Tradiční romská řemesla 1: KovářstvíO Roma Vakeren
21.09.2013Čím si romské ženy vydělávaly na obživuO Roma Vakeren
07.09.2013Kovářství patří k typickým romským řemeslůmO Roma Vakeren
29.05.2009Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech, profesích a zaměstnáníchO Roma Vakeren
11.07.2008Vyšívaný svět Markéty ŠestákovéO Roma Vakeren
03.11.2007Kovozpracující řemesla na výstavě Řemesla našich předkůZprávy ze života Romů
26.10.2007Výstava Řemesla našich předkůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Včera, 8. dubna, jsme si připomněli Mezinárodní den Romů. Poblíž Londýna se v roce 1971 uskutečnil historicky první světový romský kongres, ale 8mý duben byl uznán mezinárodním svátkem až mnohem později. Bylo to v roce 1990 ve Varšavě, kde se konal čtvrtý kongres. V České republice se takzvaný International Roma Day slaví od 90tých let.

Oběť 12 tisíc brněnských Židů i stovek Romů, kteří za druhé světové války zahynuli v koncentračních táborech, připomene v jihomoravské metropoli nový památník. Radnice chce pomník obětem holocaustu postavit na náměstí 28. října, při čemž umělecké návrhy očekává do konce září.

Zhoršení situace evropských Romů v posledních letech konstatovala místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová. V projevu na zahajovacím zasedání druhého evropského summitu o Romech v Córdobě označila tento vývoj za nepřijatelný. Španělská ministryně zdravotnictví Trinidad Jiménezová, která konferenci zahajovala, zdůraznila potřebu „plného uznání práv a povinností“ Romů, kteří jsou stále předmětem diskriminace.

Muzeum Romské kultury v Brně vystavuje obrazy výtvarnice, pro jejíž postavy jsou typické velké černé oči. Bohumila Doleželová se ve své tvorbě romskou tématikou inspirovala a věnovala jí asi 600 ze svých 1800 děl. Výstava nazvaná Plátna pro velké černé oči s podtitulem Cikáni v díle Míly Doleželové, potrvá do poloviny srpna a Muzeum k ní připravilo i doprovodný program.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Chudoba si nezaslouží pohrdání

Milena Černá V rámci Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení vznikl zcela nový spot, který je určen pro televizi, ale i pro různé filmové festivaly. Můžete nám přiblížit, na čem je založen? Jaká je jeho myšlenka?

“Myšlenka vychází z našeho hesla pro rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, kterým je, že chudoba si nezaslouží pohrdání. Každému z nás totiž něco chybí. Nejsou to vždy pouze materiální záležitosti. Někomu chybí láska, partner, cítí se osaměle, cítí se vyloučeně. Má zaměstnání, které ho neuspokojuje, nebo žádné zaměstnání nemá a cítí se být úplně na okraji. Myslíme si, že do takovéto situace se může dostat každý člověk, i ten, který žije v současné době relativně šťastný život. Stačí poměrně málo, aby se dostal do situace, kdy se bude také cítit opuštěný, osamělý, vyloučený, a dokonce chudý. Nebo nebude moct dokonce ani spát kvůli starostem, které mu nastanou. To se týká opravdu každého člověka. Nelze se dívat svrchu na ty, kteří se ocitají v situaci, která jinému přijde nedůstojná.”

Na spotu jste spolupracovali s organizací IQ Roma Servis, tedy organizací, která pomáhá především Romům v Brně, možná i v jiných částech České republiky. Proč jste si vybrali tuto organizaci?

“IQ Roma Service je vedoucí projektu, který má název NAPSI spolu! Je to zkrácený název. Jde nám o to, aby lidé, kteří žijí v chudobě, participovali na celonárodním akčním plánu proti chudobě a sociálnímu vyloučení, který připravuje Česká republika, stejně jako ostatní členské země Evropské unie, každé dva roky. Předkládá ho komisařům Evropské unie. Podle tohoto plánu, národního akčního plánu, se poté řídí veškerá opatření, která se dělají ve prospěch lidí, kteří žijí v chudobě.”

Na jaké skupiny obyvatel se IQ Roma Servis v rámci boje proti chudobě zaměřuje?

“Cílové skupiny jsou samozřejmě velmi různé. IQ Roma Servis je ale mimořádně aktivní organizací, která působí ve vyloučených romských lokalitách v Brně. Je mimořádně aktivní zejména v tom, že pracuje pro Romy, ale i s Romy. Romové tvoří podstatnou část zaměstnanců této nestátní neziskové organizace. Účastní se kampaní, které tato organizace pořádá. Je tradičně nejlepší v celé organizaci. Má nejlepší program na potírání závislosti na dluzích, na prevenci předluženosti u lidí, kteří si třeba půjčí a nepřemýšlejí o tom, že budou muset ty peníze vrátit s úroky a s různými penále, pokud nezaplatí včas, a podobně. Tento způsob půjčování je může dostat až do dluhové pasti, ze které potřebují pomoci. Poskytují ale nejenom pomoc, když se někteří lidé ocitnou v dluzích a nevědí sami, jak z toho ven, ale také se zabývají prevencí, aby k tomu nedošlo. IQ Roma Service vydala mnoho velmi názorných materiálů, ze kterých se může každý člověk jedoduchým způsobem dozvědět, co má dělat, na co si má dát pozor, a hlavně to, co udělat nemá.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Brněnský projekt Rychlého zabydlení pomůže padesáti rodinámO Roma Vakeren
09.04.2016Z bývalé herny v Brně vzniklo nahrávací studio Amaro recordsO Roma Vakeren
27.02.2016Zubařka odmítla ošetřit Romy, nakonec se musela omluvit a odškodnit jeO Roma Vakeren
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
30.03.2015Úspěšní a pracující Romové nejsou výjimkamiZprávy ze života Romů
07.03.2015Klienti IQ Roma servisu si v Brně vybudovali posilovnuO Roma Vakeren
21.02.2015Výstava Nežít ve stínu představuje Romy, kteří nechtějí být vnímání jako stín společnostiO Roma Vakeren
10.02.2015Brněnští romští studenti vybudovali posilovnuZprávy ze života Romů
07.02.2015Na místě dřívější herny vznikne v Brně nahrávací studio pro romské hudebníkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jirkov a Člověk v tísni
Pracovníci chomutovské pobočky společnosti Člověk v tísni obsadili jeden z volných bytů přímo v ubytovně pro neplatiče a problémové obyvatele v Jirkově na Chomutovsku. Přivedly je sem děti, které v ubytovně žijí a nemají nikoho, kdo by jim pomáhal s přípravou do školy. To, že děti byly hlavním magnetem při rozšiřování služeb společnosti Člověk v tísni, potvrdil redaktorce Evě Holé i ředitel chomutovské pobočky Miroslav Koranda.

Jirkov (Foto: www.clovekvtisni.cz) “V této lokalitě v Novém Březenci v Jirkově žije poměrně hodně rodin s dětmi, a především na ty děti se zaměřujeme. Máme tu centrum, kde náš kolega David Ištok dvakrát týdně zajišťuje poškolní vzdělávání dětí, jejich přípravu do školy. Kromě přípravy do školy také nějaké volnočasové aktivity, aby děti nebyly nucené trávit čas jako mnoho jirkovských dětí, tedy potulováním po sídlištích atp. Kromě volnočasových aktivit a doučování sem ještě jednou týdně dochází terénní sociální pracovník. Zatím dochází jednou týdně, uvidíme, jestli to bude potřeba častěji.“

Zmínil jste, že tu fungujete dvakrát v týdnu, tedy v úterý a ve čtvrtek odpoledne. Vyloženě se zaměřujete na malé děti. Co ti dospělí? Žádají vaši pomoc? Chtějí vaše rady?

“Byt jsme otevřeli v březnu. Po pravdě řečeno, naši terénní pracovníci mají zatím za úkol tady zmapovat nabídku, ale tuším, že poptávka po jejich službách tu bude poměrně vysoká, i vzhledem k tomu, v jaké lokalitě žijeme, nemyslím tím pouze Nový Březenec, ale Ústecký kraj obecně.”

Obyvatelé ubytovny novou službu vítají, a to především kvůli svým dětem. Sami si od spolupráce s terénními pracovníky mnoho neslibují.

“Dobře, jedině dobře pro děti.”

Myslíte si, že pomohou třeba i dospělým?

“Doufám, že ano. Snad snaha bude. Víte, ono je to takové docela těžké.”

Co vy říkáte tomu, že sem přišla společnost Člověk v tísni?

“Myslím si, že je to dobré.”

Myslíte si, že pomohou i dospělým? Zatím tam jsou jen děti.

Chomutov (Foto: www.integracniprogramy.cz) “Nevím, jestli pomohou nějak dospělým, ale dětem určitě.”

Miroslav Koranda už nyní vidí mezi jednotlivými lokalitami, kde se terénní pracovníci pohybují, ohromné rozdíly. Problémy mají ale všichni stejné.

“Po pravdě řečeno, hodně záleží na přístupu radnice. Přístup chomutovské a jirkovské radnice je v mnoha ohledech diametrálně odlišný. Myslím si, že tady v Jirkově se problémy budou asi řešit o něco snáze, ale uvidíme.”

Co schází všude a všem, jsou hlavně peníze.

“To je takový evergreen. A kromě toho samozřejmě také bydlení, protože po pravdě řečeno, mnoho z rodin, které tu jsou a bydlí v bytech, kterým se říká holobyty, nechtějí bydlet. Možná se některým budeme snažit pomoci najít cestu mimo tuto lokalitu, aby získali normální bydlení.”

Za dětmi do Jirkova dochází každé úterý a čtvrtek odpoledne David Ištok, který se pohybuje i po sousedním Chomutově. I když tu působí jen velmi krátce, v přístupu dětí vidí znatelné rozdíly.

“Co se týče doučování, je to jiné. Myslím si, že ty děti jsou bystřejší. Ale jinak jsou stejné, děti jsou v učení stejné.“

Máte poměrně široký záběr věkové kategorie dětí, které docházejí na doučování – od prvního stupně až po patnáctileté. Jak staré děti docházejí tady v Jirkově?

“V Jirkově jsme to rozdělili tak, že ke mně chodí děti od šesti do devíti let, s těmi máme doučování. Se staršími máme pak spíše kroužky, hlavně sportovní, fotbal a tak.“

O co se děti nejvíce zajímají?

“Ti malí o samotné doučování a o výtvarné kroužky. Starší kluci většinou o fotbal a sportovní kroužky.”

Davidovo doučování si nemůže vynachválit ani maminka patnáctileté Martiny Anna Beňáková. Své pocity vystihla velmi jedodušše:

“Velmi spokojená.”

David Ištok (Foto: Josef Dušek, Deník, 5.3.2010) V čem má největší slabiny? V čem ji musí doučovat?

“V počtech. Hlavně v počtech.”

Plánuje, že by se šla někam vyučit nebo chce studovat?

“Ano, chce si dělat obchodní školu. Nevíme ale, jestli jí to půjde, když jí dělají počty takový problém.”

Co jiné předměty? S těmi nemá problém?

“V ostatních předmětech je tak na dvojku.”

Doporučila byste ostatním rodičům, aby sem dávali své děti?

“Ano, doporučila.”

Třináctiletý Péťa, devítiletá Maruška, ale i sedmiletá Natálka se sem pravidelně těší. Celé odpoledne totiž mají postaráno nejen o povinnosti do školy, ale i o příjemnou zábavu.

Docházíš sem pravidelně?

“Ano.”

Co tady děláš?

“Hraju si.”

Doučuješ se i do školy?

“Ano.”

Máš ve škole s nějkým předmětem problém?

“Trošku se čtením.”

Čteš si doma knížky?

“Ano.”

Co ty tady děláš v kroužku?

“Ráda si tu kreslím.”

Učíš se také do školy?

“Ano, čtení.”

Je něco, co ti ve škole nejde? S čím máš problém? Co potřebuješ doučit?

“Anglický jazyk?”

A co třeba matematika?

“Ta mi jde.”

Co tady děláte ve volném čase, když se neučíte?

“Kreslíme si.”

Máš tu kamarády?

“Ano.”

Ty tady počítáš?

“Ano.”

Jde ti počítání?

“Ano.”

A co se tady ještě učíš do školy?

“Tlapičky. Maluju si.”

Co tady děláte ve volném čase, když se sejdete?

“Malujeme si. Povídáme si.”

Líbí se ti tu?

“Ano.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikaceZprávy ze života Romů
06.10.2012Dům v Předlicích je sice neobyvatelný, někteří nájemníci v něm však zůstávajíO Roma Vakeren
06.10.2012Na pořádek v Předlicích budou dohlížet romští asistentiO Roma Vakeren
15.09.2012Deset let PavučinyZprávy ze života Romů
11.09.2012Vedení Moravskoslezského kraje podle voličů neřeší problém nepřizpůsobivýchZprávy ze života Romů
06.09.2012Havířovská radnice vzala šumbarským Romům venkovní posezeníZprávy ze života Romů
01.09.2012Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centruO Roma Vakeren
16.08.2012Příbram obnovila post romského koordinátoraZprávy ze života Romů
09.08.2012V Brně-Novém Lískovci začala pracovat poradna pro sociálně slabéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 9.dubna už je v nenávratnu. Ale naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Mezinárodní den Romů už podeváté
Reportáž:  Kriminál na vlastní kůži
Reportáž:  Život jako vyšitý
Zprávy: 
Reportáž:  Chudoba si nezaslouží pohrdání
Reportáž:  Jirkov a Člověk v tísni

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744808   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260978   11.09.98 Romske aktuality
220537   14.03.00 Romský jazyk
158715    Historie a původ Romů
134528   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118177    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102071    Fotografie
88743   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78554   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76900    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz