Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vás pozveme do našeho hlavního města na filmový festival Jeden svět,
seznámíme vás se zajímavým projektem Slova 21 i s romským všestranným
muzikantem Markem Pilem, chybět nebudou ani aktuality ze života Romů a
spousta krásných písní.
Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen
amari romani relacia „O Roma vakeren“. Oven amenca, mukaha tumenge romane
giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.
=[ Reportáž ]=
Film Já, moje romská rodina a Woody Allen natočila devatenáctiletá dívka
V těchto dnech už je v plném proudu festival Jeden svět, který letos mimo
jiné nabízí i pohled do zákulisí neonacistického hnutí. Ale festival našim
divákům představí i jeden vysloveně romský film, který natočila
devatenáctiletá romská dívka natočila o své kočovné rodině. Podrobnosti
zjišťovala Jana Šustová.
Pokud Vás zajímají osudy Romů, rozhodně si nenechte ujít film s názvem Já,
moje romská rodina a Woody Alan, který natočila mladá romská režisérka Laura
Halilovičová. Podrobnosti nám sdělil Aleš Rumpel z organizace Člověk v
tísni.
„Tento film je jeden z největších překvapení letošního ročníku. Je to film
devatenáctileté režisérky, je velmi vtipný a svěží. Je to její pohled na
část její romské rodiny, která přišla před desítkami let do Itálie z Bosny a
Hercegoviny a část rodiny stále kočuje a dostává se do velkých problémů s
místními úřady a i s nevolí italské mainstreamové populace. Jeden z pěkných
příběhů tohoto filmu je, že hlavní protagonistka a zároveň i režisérka se
chce stát filmařkou, obdivuje Woodyho Allena, píše mu obdivné dopisy a brání
se nátlaku své rodiny, aby se co nejdříve provdala a byla tradiční matkou.
Film je o velmi závažném tématu kulturního střetu mezi romskou komunitou,
která chce kočovat, a mezi italskou populací, která si to nepřeje. A zároveň
je to velmi osobní příběh o modernitě a emancipaci, o ženské emancipaci v
rámci romských komunit.“
Film Já, moje romská rodina a Woody Alan je zařazen do programové sekce Jít
za svým snem, v níž jsou filmy zabývající se problematikou sociálního
vyloučení.
„Kromě tohoto filmu jsou tam velmi zajímavé filmy například z Ameriky o
kruhu chudoby a o tom, jak z generace na generaci lidé opakují stejné chyby.
Je to příběh o tom, kdy babička má dítě v šestnácti a pak dcera má také dítě
v šestnácti, takže takový bludný kruh. A potom podobný příběh je i z polské
Lodže, z postindustriálního města, který se jmenuje Naše ulice. Takže
takovýchto filmů je více, ale určitě Já, moje romská rodina a Woody Allen
patří k těm nejúsměvnějším, i když je to velmi závažné téma, tak film je
svěží a zábavný.“
Na festivalu Jeden Svět je film Já, moje romská rodina a Woody Alan zařazen
do akce Získej svého diváka.
„To znamená, že v průběhu celého března můžou návštěvníci našeho festivalu
na našich webových stránkách
www.jedensvet.cz hlasovat o výběru z osmnácti
filmů, každý může dát svůj hlas třem snímkům. Filmy, které dostanou nejvíce hlasů
uvolníme k distribuci, kdy budete moci si film půjčit na DVD s českými
titulky a od května ho pouštět, kde chcete. Třeba doma přátelům nebo v
klubovně, v muzeu, galerii nebo na baru, v podstatě kdekoliv, jen bude
potřebovat se zaregistrovat a po projekci nám poslat hodnocení, kde se film
pouštěl, kdo ho viděl, kolik lidí přišlo, atd.“
A na závěr mě zajímalo, zda je režisérka Laura Halilovičová filmový samouk
anebo má nějaké odborné vzdělání.
„Ona je samouk. A je to její cíl, je to její velká životní touha stát se
filmovou režisérkou. Toto je to její debut, je to první celovečerní film, který
natočila.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Multikulturní výchova 400 x na českých školách
Občanské sdružení Slovo 21 připravilo pro základní a střední školy po celé
České republice kromě Prahy přednášky s názvem Multikulturní výchova 400 x
na českých školách. Zájem ze strany učitelů, žáků a studentů je obrovský.
Jedná se totiž o čtyři témata, kde se lektoři se studenty a pedagogy zaměří
na problematiku soužití s Romy a cizinci. O tomto projektu si povídal s
Liljanou Batovanjovou Robert Ferko.
Jak uvítali pedagogové základních a středních škol právě nabídku od vás
realizovat tyto přednášky na jejich školách?
„Zájem je obrovský, větší než jsme očekávali a je to takový balíček, který
se nabízí ve školách. Tento balíček si mohou rozložit na dva roky, což je
ideální i pro část týkající se cizinců i pro druhou část, která je s romskou
tématikou.“
K projektu Multikulturní výchova byl vytvořen materiál, co se v něm
dočteme a co je jeho součástí?
„Jsou tam čtyři dokumenty, čtyři DVD, to jsou dokumenty, na základě kterých
budou probíhat přednášky. Je to přizpůsobeno zrovna tomu projektu, potřebám
škol. A pak jsou tam metodické pokyny, které se týkají všech dokumentů, jak
pro lektory tak pro pedagogy, jak se má vést jedna taková přednáška.
Přednášky proběhly třeba v Jihomoravské kraji, počátkem roku na Vysočině, v
Hradci Králové a už máme naplánované přednášky do června.“
Zajímalo by mě také, jak to probíhá v praxi, žáci a studenti se mohou v
průběhu přednášky zapojit do konverzace, dialogu s lektorem?
„Určitě, právě na tom je založena přednáška, že se nejdříve probere dokument
a pak má probíhat diskuze s žáky, se studenty. To je cílem, aby byli aktivní
a i proto je vytvořen metodický materiál, aby i lektoři byli podle toho
vyškoleni. Aby věděli, jakým způsobem děti zapojit do rozhovoru, vždy je tam
na přednášce dvoučlenný tým lektorů, to znamená, že jeden je Čech a druhý je
buď cizinec, pokud jde o dokument s problematikou cizinců, nebo je tam Čech
a Rom, když jde o projekt s romskou tématikou. Druhý lektor má také svojí
roli v druhé části, kde se představí studentům, kdo je a odkud pochází, něco
o sobě řekne, jak se mu žije tady jako cizinci, jaký je třeba rozdíl v
životě doma a tady, jak si tady zvyknul. A děti se mají vždy na co ptát. Je
to nejzajímavější část přednášky, když se otevřou a když s cizincem mluví
jako s člověkem, už to pro ně není cizinec. Na konci každé přednášky se
vyplňují dotazníky, které jsou anonymní, jsou určeny jak pro žáky a
studenty, tak i pro pedagogy. A právě tím chceme mít nějaký výstup z
projektu a pak bude také publikace, která bude zpracována experty a která
nám určitě mnoho řekne.“
Určitě bude posluchače zajímat, které z těchto čtyř témat je
nejdiskutovanější mezi mladými lidmi na školách?
„Vždy se začínalo s romskou otázkou, když jsme měli lektora Roma a když to
vše hezky vysvětlil jako Rom - že je vysokoškolák, že má některé názory
stejné jako oni, když se s nimi normálně baví, že se jim tak přiblíží, že s
nimi může mluvit a že jim odpoví na vše, co je zajímá normálním způsobem,
tak pak už je to úplně něco jiného. Myslím, že je to důležité, aby to na
školách probíhalo.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pilo Marko a jeho hudební cesta z Bratislavy přes Španělsko do Prahy
Následující minuty budou patřit výrazné romské osobnosti. Narodil se v
Bratislavě jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Studoval ve Španělsku v
Granadě a Barceloně, jeho domovem se stala Praha, kde v současné době
připravuje řadu projektů. Představujeme vám zpěváka, kytaristu a cimbalistu
Marca Pila, kterého si pozval k mikrofonu Jan Berousek.
Vystudoval jste hudební konzervatoř v Bratislavě, chtěl jste být už v
dětství slavným muzikantem?
„O tom jsem vůbec nepřemýšlel, protože jsem z části z muzikantské rodiny,
tatínek hrál na klarinet, když byl mladý, pak toho nechal, protože chtěl,
abychom i my něčeho dosáhli. Měl stavební firmu, měl na to školy, tak šel do
světa a přestal hrát. Já od pěti let hraji na kytaru, v jedenácti jsem začal
hrát na cimbál, takže tak postupně přišla sláva, ale musím říct, že dnes už
zdravá sláva.“
Geny po rodičích tam jsou, ale důležitá pro vaši budoucí kariéru byla asi
i píle, co bylo podle vás nejdůležitější?
„Nejdůležitější bylo, že jsem cítil, že chci hrát, že se chci učit hrát, byl
jsem jak houba, která nasává. Když jsem byl malý, tak jsem opravdu
poslouchal velmi kvalitní muziku, u nás se poslouchala jen kvalitní muzika,
maďarská muzika, takže mi to zůstalo v uchu. Pak jsem se časem dostal z
kytary na cimbál.“
Jak vzpomínáte na své studium na konzervatoři v Bratislavě, na Alexandra
Móžiho, který byl váš profesor, a na studium v cizině?
„V Bratislavě jsem byl několikrát, studium na konzervatoři jsem přerušil z
rodinných důvodů, protože jsme se stěhovali sem a mně se pak narodil krásný
syn, je mu patnáct, jsem na něj moc pyšný, mám to za sebou. Dnes se můžu
věnovat sobě i jemu, jsem deset let šťastně rozvedený. Abych se vrátil ke
konzervatoři, tak dodnes mám odtamtud kamarády, s kterými nějak
spolupracuji, rozvíjím nějakou spolupráci v Bratislavě, jezdím tam. Třeba s
Igorem Kmeťem teď děláme společný projekt, s Ľubo Virágem jsme natočili
krásnou desku V.I.P. Gipsy, kde jsme ke spolupráci pozvali muzikanty z
Budapešti. Teď pokračuji ve studiu na Mezinárodní konzervatoři pana Ščuky,
je to velmi příjemná škola a myslím si, že má velkou perspektivu, hlavně aby
to šlo takto dál, aby Romové měli šanci studovat. Oni tu šanci mají, jen se
musí vzchopit a vstát, začít chodit do školy a chodit tam každý den ráno.“
Spolupracoval jste například i s Helenou Zeťovou, s kapelou Buty, s
Antonínem Gondolánem a dalšími, jak vzpomínáte na tuto spolupráci a kdo vás
nejvíce obohatil?
„S panem Antonínem Gondolánem jsme si telefonovali, že už jsme měli nějakou
dlouhou dovolenou, že bychom se měli zase sejít a natočit novou desku nebo
znovu koncertovat, dost bylo lenosti. A on řekl, že ani nevím, jak jsem ho
potěšil, že se bude těšit na to, že to znovu rozjedeme. Těšte se všichni na
Trio Gondolám.“
Mimo vašich hudebních projektů děláte i charitativní projekty, můžete nám
i nich něco říct?
„Dělal jsem to už předtím, než jsem potkal Ivetu Blanarovičovou, ale v
malém. Třeba jsem nějakým dětem koupil kytárky a učil jsme je hrát, měl jsem
z toho dobrý pocit. Teď skončila moje spolupráce s Ivetou na talentu La
Sofie, ale nemám na to moc času, dělám teď své projekty, o kterých ale ještě
nechci mluvit, co se týká charity. Je to v jednání, ale já si myslím, že to
bude velmi zajímavé a pro Českou republiku to bude něco nového, co se týká
charity a nebude to ani v podstat charita, ale spíš uměním uniknout drogám,
kriminalitě. Teď je aktuální orchestr, který jsme založili s mými
vrstevníky, kamarády, s muzikanty, s kterým bychom měli hrát 10. dubna u
Richarda Samka na festivalu.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Předseda senátu Krajského soudu v Ostravě stanovil termín zahájení hlavního
líčení v kauze žhářského útoku na domek romské rodiny ve Vítkově na Opavsku
na 11. května. Na lavici obžalovaných bude čtveřice pravicových extrémistů z
Opavska a z Bruntálska. Hlavní líčení budou provázet mimořádná bezpečnostní
opatření.
Záměr vytvořit internátní školy pro romské děti, který má podle slovenského
premiéra Roberta Fica v budoucnosti vyřešit dlouhodobé problémy s jejich
vzděláváním, označila organizace Amnesty International za diskriminační.
Podle prohlášení organizace by vláda měla romským dětem naopak pomoci s
integrací do běžných škol namísto snahy je izolovat a odloučit od rodiny.
Rakouská organizace Caritas odstartovala kampaň na podporu sbírky pro děti z
nejchudších zemí Evropy. Mezi ně vedle Albánie, Rumunska či Běloruska
zařadila i Slovensko. V reklamě vystupují romské děti právě z tohoto státu.
Slovensko přitom patřilo v minulých letech v Evropě k zemím s největším
hospodářským růstem. I přes dobré ekonomické ukazatele země jsou ale
podmínky v romských osadách kritické.
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International
vyzvala italské úřady, aby přehodnotily kontroverzní projekt na zajištění
bydlení pro Romy. Ten způsobil, že už stovky Romů dostaly soudní příkaz k
vystěhování. Hrozí, že v nadcházejících měsících zůstanou bez střechy nad
hlavou tisíce příslušníků tohoto etnika. Jde o takzvaný projekt pro nomády,
který zahrnuje likvidaci více než 100 romských táborů kolem hlavního města
Říma.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Uplynulo 67 let od prvního masového transportu brněnských Romů do Osvětimi
V Muzeu romské kultury v Brně si připomněli 67. výročí prvního masového
transportu brněnských Romů do Osvětimi. Součástí programu byly jak proslovy
pozvaných hostů, tak také romské písně o holocaustu v podání členů skupiny
Horvátovci či vzpomínkový dokumentární pořad jedné z pamětnic. Mluvilo se
mimo jiné také o současnosti a extrémistech, kteří popírají holocaust. Na
pietním shromáždění byla i redaktorka Gabriela Grmolcová.
Jedním z organizátorů pietního aktu v brněnském Muzeu romské kultury je
také Karel Holomek, jehož velká část příbuzných skončila právě v
transportech do Osvětimi.
„7. března 1943, což je před 67 roky, bylo tady v Brně, v jatkách, tam byl
také policejní oddíl, bylo shromážděno a transportováno přesně 1038 romských
mužů, žen a dětí. Takže my z tohoto důvodu tu v Brně děláme pietní pamětní
pakt.“
Jak probíhala deportace?
„Vím, tak jak se to v rodině tradovalo, že tam byly velmi špatní podmínky.
Než se shromáždili, tak lidé byli ostříháni dohola. Podmínky tam byly kruté,
ale samozřejmě potom v dobytčích vagonech to bylo hodně zlé, pak už byla
Osvětim sama.“
„Nejstarší byl Štěpán, ten tam byl popraven, bylo mu 38 let, měl doma šest
dětí. Nikdo, ani jeden se nevrátil.“
Popisuje rodinu moravských Romů Holomků, která za 2. světové války, téměř
vymřela, jedna ze zachráněných Emilie Machálková. Když její příbuzné ze
Svatobořic na kyjovsku odvedli do Brna do Masné ulice, kde se za
protektorátu shromažďovali Romové pro transporty do koncentračního tábora,
bylo paní Machálkové 16 let. Její rodinu zachránil někdejší starosta
Nesovic. Ostatní Holomkovi, kterých bylo celkem 33, se z koncentračního
tábora už nevrátili.
Já mám před sebou historika Muzea romské kultury Michala Schustera, v
této chvíli se vysílá dokument, který vypráví o pamětnici holocaustu, jak to
bylo obecně, kolik jich přežilo?
„Transporty vypukly na základě tzv. Osvětimského výnosu vůdce SS Heinricha
Himmlera, výnos vlastně znamenal finální fázi konečného řešení tzv. cikánské
otázky nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy okupované nacisty. Na základě
tohoto výnosu měli být všichni Romové koncentrováni na určené místo, čímž
byla Osvětim-Březinka. Posledními transporty byli zlikvidování v postatě
všichni, téměř všichni Romové z protektorátu. Zůstali pouze ti, kteří byli
vyjmuti z transportu a to byly opravdu velké výjimky, nebo ti, kteří se
skrývali.“
Díky všem zachráncům, lidem, kteří jim pomáhali?
„Určitě, stačila statečnost místních občanů nebo to byla neuvěřitelná osobní
statečnost místních starostů, kteří se rozhodli, že zahrání své Romy a tzv.
je nechali vyreklamovat z transportů, kdy se za ně zaručili.“
To je vlastně příběh paní Emilie Machálkové.
„Přesně tak, místní starosta zachránil celou jejich rodinu, kdy byli
vyreklamováni z transportu a později se ukrývala u své příbuzné ve sklepě,
díky tomu přežila. “
Když vidíte dnes ty události, myslíte si, že to ještě hrozí?
„To já právě říkám studentům, že je to hrozné, že by to nemělo být. Já
nevím, jaké mají rodiče, já nevím, jak můžou Češi vzývat psychopata Hitlera,
to nepochopím.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
 |
Související články | Datum | Nadpis | Rubrika |
01.08.2017 | Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září | Zprávy ze života Romů |
06.08.2016 | Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
28.05.2016 | Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom | O Roma Vakeren |
12.03.2016 | Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna | O Roma Vakeren |
30.01.2016 | Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD
ke knize Holocaust a jiné genocidy | O Roma Vakeren |
16.01.2016 | Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického
tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
15.08.2015 | Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo Höllenreiner | O Roma Vakeren |
08.08.2015 | Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
01.08.2015 | Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války | O Roma Vakeren |
13.06.2015 | Přeživší holocaustu Arnošt Vintr vzpomíná na dobu po skočení války | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo život | O Roma Vakeren |
23.05.2015 | Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
16.05.2015 | Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidí | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | V Letech u Písku se 13. května uskuteční pietní akt | O Roma Vakeren |
05.05.2015 | Vzpomínky paní Boženy na 2. světovou válku | O Roma Vakeren |
14.03.2015 | Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 let | O Roma Vakeren |
07.03.2015 | Pietní akt v Muzeu romské kultury připomená první hromadný transport
protektorátních Romů z Brna do Osvětimi | O Roma Vakeren |
14.02.2015 | Jaké byly návraty přeživších holocaustu do jejich dřívějších domovů, mohou v
rámci soutěže reflektovat žáci základních a středních škol | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
31.01.2015 | V soutěži pro školy o holocaustu jsou vítány i romské příspěvky, inspirací
může být např. vyprávění Čeňka Růžičky | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | O hrůzách továrny na smrt | O Roma Vakeren |
31.01.2015 | Na pietním aktu v Terezíně jen 14 lidí připomnělo oběti romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
03.01.2015 | Za holocaustu nacisté vyvraždili asi půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
30.08.2014 | Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v Osvětimi | O Roma Vakeren |
23.08.2014 | Památný den romského holokaustu | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Za holocaustu zahynulo půl milionu Romů | O Roma Vakeren |
09.08.2014 | Sdružení In minorita se zabývá holocaustem Romů | O Roma Vakeren |
04.08.2014 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
02.08.2014 | Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
02.08.2014 | Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustu | O Roma Vakeren |
31.05.2014 | Den romského odboje | O Roma Vakeren |
10.05.2014 | V Letech u Písku lidé uctili památku romských obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
03.05.2014 | Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na
romské | O Roma Vakeren |
06.03.2014 | Nový ministr kultury Daniel Herman uctí v Muzeu romské kultury památku
obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
24.08.2013 | Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transporty | O Roma Vakeren |
24.08.2013 | Postavení Romů za druhé světové války | O Roma Vakeren |
17.08.2013 | Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů | Zprávy ze života Romů |
10.08.2013 | Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v Osvětimi | O Roma Vakeren |
01.08.2013 | Oběti romského holocaustu v Letech u Písku připomene pietní shromáždění | Zprávy ze života Romů |
11.05.2013 | Romská dívka Settela Steinbach se stala symbolem dětského holocaustu | O Roma Vakeren |
04.05.2013 | Letos uplynulo 70 let od hromadných transportů českých a moravských Romů do
Osvětimi | O Roma Vakeren |
09.03.2013 | Před sedmdesáti lety začaly transporty českých a moravských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
19.02.2013 | V budově ombudsmana se uskuteční pietní shromáždění k 70. výročí
transportu Romů z Brna do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
19.02.2013 | Před sedmdesáti lety došlo k prvnímu hromadnému transportu protektorátních
Romů do KT Osvětim-Březinka | Zprávy ze života Romů |
30.01.2013 | Holocaust přestává být tabu. Staří lidé se i kvůli sílícímu neonacismu
rozhodli promluvit a vyprávějí svá svědectví | Zprávy ze života Romů |
26.01.2013 | Hugo Höllenreiner se kvůli romskému původu dostal s celou rodinou do
koncentračního tábora | O Roma Vakeren |
29.12.2012 | Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty
romských vězňů | O Roma Vakeren |
19.11.2012 | V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
03.11.2012 | Málo známý romský holocaust | Zprávy ze života Romů |
15.09.2012 | Vzpomínky na válku: Transport Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
08.09.2012 | Romský holocaust byl až do pádu komunismu tabu | O Roma Vakeren |
01.09.2012 | Osudy českých Romů za druhé světové války | O Roma Vakeren |
25.08.2012 | Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osob | O Roma Vakeren |
02.08.2012 | Romové si připomněli 66. výročí likvidace tzv. Cikánského tábora v Osvětimi | O Roma Vakeren |
31.07.2012 | Ve čtvrtek uplyne 70 let od založení „Cikánského tábora Lety“ | Zprávy ze života Romů |
30.07.2012 | Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomene holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
19.05.2012 | Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
17.10.2011 | Richard Seemann: 70 let zahájení transportů do lodžského ghetta | Zprávy ze života Romů |
22.08.2011 | Ministr Dobeš: centrum o romském holocaustu bude skromnější | Zprávy ze života Romů |
17.08.2011 | Pietní shromáždění k připomenutí holocaustu Romů 21.8. 2011 | Zprávy ze života Romů |
16.08.2011 | Neviditelný holocaust | Zprávy ze života Romů |
16.08.2011 | Historie areálu Hodonín u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
06.08.2011 | V Osvětimi si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
06.08.2011 | Vzpomínky Emílie Machálkové na dobu holocaustu | O Roma Vakeren |
14.06.2011 | Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustu | Zprávy ze života Romů |
13.06.2011 | 81 nových pamětních kamenů bude v Praze připomínat oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
21.05.2011 | Účastníci pietního aktu v Letech u Písku opět volali po odstranění vepřína | O Roma Vakeren |
14.05.2011 | Výstava Cesta paměti představuje každoroční putování po místech romského
holocaustu | O Roma Vakeren |
13.05.2011 | Účastníci pietního aktu v Letech volali po odstranění vepřína | Zprávy ze života Romů |
07.05.2011 | Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu? | O Roma Vakeren |
31.03.2011 | Památník Lidice zahájil novou návštěvnickou sezónu výstavou o genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
22.03.2011 | Výstava „Genocida Romů v době druhé světové války“ zahájí hlavní sezónu v
Památníku Lidice | Zprávy ze života Romů |
21.03.2011 | Pietní místo Lety na Písecku otevírá návštěvnickou sezónu | Zprávy ze života Romů |
12.03.2011 | Uplynulo 68 let od prvního hromadného transportu protektorátních Romů do
Osvětimi | O Roma Vakeren |
28.02.2011 | Pietní akt v Muzeu romské kultury bude spojen s vernisáží výstavy Cesta
paměti | Zprávy ze života Romů |
05.02.2011 | Připomínat si nezměrné utrpení Židů a Romů za holocaustu je nezbytné | O Roma Vakeren |
02.02.2011 | Výzva Evropského parlamentu k uznání genocidy Romů za druhé světové války | Zprávy ze života Romů |
27.01.2011 | Politici a pamětníci zdůraznili význam Dne památky holocaustu | Zprávy ze života Romů |
27.08.2010 | Pietní akt k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u Kunštátu | O Roma Vakeren |
27.08.2010 | Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu byl veřejnosti zpřístupně i původní
vězeňský barák | O Roma Vakeren |
23.08.2010 | Výstava o romském holokaustu poputuje za žáky | Zprávy ze života Romů |
22.08.2010 | Centrum romského holokaustu v Hodoníně otevřelo původní barák | Zprávy ze života Romů |
20.08.2010 | Pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u Kunštátu | O Roma Vakeren |
17.08.2010 | PIETNÍ SHROMÁŽDĚNÍ K PŘIPOMENUTÍ HOLOCAUSTU ROMŮ 22. 8. 2010 | Zprávy ze života Romů |
13.08.2010 | Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v Osvětimi | O Roma Vakeren |
30.07.2010 | Na oběti romského holocaustu by se nemělo zapomínat | O Roma Vakeren |
09.07.2010 | V Židovském muzeum proběhla vernisáž výstavy Jak viděli a vidí svět | O Roma Vakeren |
18.06.2010 | Lety na Písecku mají nový památník obětem holocaustu | Zprávy ze života Romů |
28.05.2010 | Rumunská velvyslankyně Daniela Gitmanová v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
28.05.2010 | Výstava Genocida Romů v době druhé světové války | O Roma Vakeren |
26.05.2010 | Výstava fotografií ukáže genocidu Romů za války | Zprávy ze života Romů |
21.05.2010 | Připomenutí památky obětí holocaustu v Terezíně | O Roma Vakeren |
14.05.2010 | Pietní akt v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
26.04.2010 | U pomníku pochodu smrti v Krupce zněla varování před extremismem | Zprávy ze života Romů |
16.04.2010 | Pochod živých je odpovědí na pochody smrti | O Roma Vakeren |
03.03.2010 | Připomínka prvního hromadného transportu moravských Romů do koncentračního
tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
17.02.2010 | Největší archiv dokazující hrůzy nacistických zločinů je druhým rokem
otevřen veřejnosti | Zprávy ze života Romů |
05.02.2010 | Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. století | O Roma Vakeren |
29.01.2010 | Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti | O Roma Vakeren |
27.01.2010 | Poselství generálního tajemníka OSN K Mezinárodnímu dni památky obětí
holocaustu | Zprávy ze života Romů |
26.01.2010 | Osvětim je připomínkou válečných hrůz i 65 let po osvobození | Zprávy ze života Romů |
21.01.2010 | V Srbsku si připomněli fašistické pogromy | Zprávy ze života Romů |
13.01.2010 | Odměna za informace o krádeži z Osvětimi nemůže být zatím vyplacena | Zprávy ze života Romů |
10.01.2010 | Polská veřejnost debatuje o způsobu uchování osvětimského muzea | Zprávy ze života Romů |
10.11.2009 | Nabídka materiálu k výuce o holocaustu Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
06.11.2009 | Holocaust Romů a Sintů ve výuce | O Roma Vakeren |
05.07.2009 | Konference v Evianu a špatné svědomí světa | Zprávy ze života Romů |
06.03.2009 | Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů
do Osvětimi | O Roma Vakeren |
26.02.2009 | Pietní akt připomene první hromadný transport protektorátních Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
30.01.2009 | Ke Kocábovým prioritám patří vepřín v Letech | Zprávy ze života Romů |
05.12.2008 | Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu Romů | O Roma Vakeren |
18.07.2008 | Pravda o holocaustu Romů vyplavala na povrch až po pádu komunismu | O Roma Vakeren |
06.06.2008 | Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světa | O Roma Vakeren |
14.03.2008 | Uplynulo 65 let od prvního masového transportu českých a moravských Romů do Osvětimi | O Roma Vakeren |
01.02.2008 | V Senátu proběhlo slavnostní setkání ke Dni památky obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
26.01.2008 | Holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
07.09.2007 | O zaniklém světe českých Romů a Sintů | Zprávy ze života Romů |
31.08.2007 | Výstava Zaniklý svět představuje dějiny původních Romů a Sintů v českých zemích | O Roma Vakeren |
17.08.2007 | Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení Romů | O Roma Vakeren |
15.08.2007 | Na utrpení Romů upozorní 19. srpna pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu | Zprávy ze života Romů |
18.05.2007 | V Letech u Písku si lidé připomněli památku obětí romského holocaustu | O Roma Vakeren |
23.04.2007 | Mezinárodní seminář o holocaustu Romů | Zprávy ze života Romů |
06.04.2007 | Vláda pro nový památník v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
26.01.2007 | Zdenka Fantlová o holocaustu | O Roma Vakeren |
01.12.2006 | Židovští i romští pamětníci holocaustu besedovali v Muzeu romské kultury | O Roma Vakeren |
10.08.2006 | Slovenský premiér Fico odhalil první památník romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
28.07.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.07.2006 | Povídání s Věrou Maisels | O Roma Vakeren |
21.07.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
09.06.2006 | Romský holocaust si zaslouží důstojnou připomínku | O Roma Vakeren |
26.05.2006 | Na počátku stála myšlenka o čistotě rasy | Zprávy ze života Romů |
26.05.2006 | V Národní galerii probíhá výstava o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustu | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní Evropě | O Roma Vakeren |
19.05.2006 | Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u
Písku | O Roma Vakeren |
18.05.2006 | V Národní galerii bude výstava o romském holocaustu | Zprávy ze života Romů |
22.04.2006 | Kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestál | Zprávy ze života Romů |
14.04.2006 | Nadační fond obětem holocaustu ukončil program Odškodnění | O Roma Vakeren |
23.01.2006 | Neúspěšný pokus o dialog v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
20.01.2006 | Národní strana umístila v Letech u Písku kontroverzní památník | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Nacistické pronásledování Romů se dá srovnat s osudem židovské komunity | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | Vzpomínky bývalé vězenkyně tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
20.01.2006 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
13.01.2006 | Nové spory kolem památníku v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
04.11.2005 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
12.08.2005 | Kauza Letů u Písku bude vyřešena asi až příští rok | O Roma Vakeren |
12.08.2005 | V Hodoníně u Kunštátu proběhne pietní akt | O Roma Vakeren |
05.08.2005 | Před 61 lety byl vyhlazen cikánský tábor v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
13.05.2005 | V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých Romů | O Roma Vakeren |
10.03.2005 | V Brně si připomněli výročí transportu Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
07.03.2005 | Historici: České děti neví mnoho o utrpení Romů za války | Zprávy ze života Romů |
04.03.2005 | V Muzeu romské kultury proběhne řada zajímavých akcí | O Roma Vakeren |
04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
17.02.2005 | Romské muzeum připomene první válečný transport Romů z Brna | Zprávy ze života Romů |
28.01.2005 | Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v Osvětimi | O Roma Vakeren |
28.01.2005 | Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození Osvětimi | O Roma Vakeren |
26.01.2005 | Historie | Historie |
21.01.2005 | Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim | O Roma Vakeren |
21.01.2005 | Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustu | O Roma Vakeren |
17.01.2005 | Vláda asi kvůli oslavám 60. výročí osvobození zřídí komisi | Zprávy ze života Romů |
17.01.2005 | Polsko se připravuje na oslavy 60. výročí osvobození Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
10.12.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
21.08.2004 | Pietní akt připomněl utrpění Romů v internačním táboře Hodonín | Zprávy ze života Romů |
20.08.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
19.08.2004 | Romové, kteří přežili holocaust, začnou dostávat další balíčky | Zprávy ze života Romů |
06.08.2004 | Uplynulo 60 let od vyvraždění tzv. "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | O Roma Vakeren |
06.08.2004 | Státní muzeum Osvětim-Březinka poskytuje informace o bývalých vězních | O Roma Vakeren |
04.08.2004 | Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do Osvětimi | Historie |
03.08.2004 | 60. výročí vyvraždění "cikánského tábora" v Osvětimi-Březince | Zprávy ze života Romů |
02.08.2004 | Na 500 lidí si připomnělo likvidaci romského tábora v Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
01.08.2004 | Holomek: Odškodnění Romů strádajících za války má tvrdá kritéria | Zprávy ze života Romů |
27.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
26.07.2004 | Základní tábor Osvětim I | Historie |
16.07.2004 | Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacisty | O Roma Vakeren |
13.07.2004 | Historie | Historie |
09.07.2004 | Sdružení ADRA připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaust | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tety | O Roma Vakeren |
02.07.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
30.06.2004 | Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holokaust | Zprávy ze života Romů |
30.06.2004 | Romové, kteří přežili holokaust, dostanou dárek | Zprávy ze života Romů |
25.06.2004 | Český rozhlas se vypravil po stopách romského holocaustu | Fotoaktuality |
25.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
25.06.2004 | Romové z ČR v Osvětimi uctili památku obětí druhé světové války | O Roma Vakeren |
21.06.2004 | Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi | Historie |
20.06.2004 | Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi | Historie |
14.05.2004 | Seminář "Cesta ke zpietnění míst bývalých romských koncentračních táborů na území ČR" | O Roma Vakeren |
12.03.2004 | Hanin kufřík je vzpomínkou na holocaust | O Roma Vakeren |
09.03.2004 | V Muzeu romské kultury v Brně proběhl pietní akt k připomínce 61. výročí prvního transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Osvětim-Březinka | Fotoaktuality |
05.03.2004 | Pozvánka na výstavu a na pietní akt do Muzea romské kultury v Brně | O Roma Vakeren |
22.08.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
03.08.2003 | Evropští Romové uctili v Osvětimi-Březince památku Romů zavražděných během 2. světové války | Fotoaktuality |
20.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
06.06.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
30.05.2003 | Seminář o holocaustu Romů | O Roma Vakeren |
16.05.2003 | Romové v Letech u Písku uctili památku obětí holocaustu | O Roma Vakeren |
04.04.2003 | Zprávy | O Roma Vakeren |
24.01.2003 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
26.07.2002 | Ostrava | O Roma Vakeren |
17.05.2002 | V Letech u Písku byl odhalen nový památník | O Roma Vakeren |
03.05.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
05.04.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
29.03.2002 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
22.03.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
21.09.2001 | Prezident Havel přijal romské děti, které napsaly o holocaustu svých předků | Zprávy ze života Romů |
20.09.2001 | Prezident republiky se setkal s romskými dětmi | Zprávy ze života Romů |
25.05.2001 | Zprávy | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Po tři dny Romové vartovali v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Vepřín tam stále stojí | O Roma Vakeren |
18.05.2001 | Pietního aktu v Letech se zúčastnila i řada významných osobností | O Roma Vakeren |
07.05.2001 | Romové stále usilují o obnovení pietního místa v Letech u Písku | Zprávy ze života Romů |
07.05.2001 | Romové kritizují vládu kvůli stavu památníku v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
20.04.2001 | Praha | O Roma Vakeren |
13.04.2001 | Pietní akt věnovaný památce romských obětí holocaustu v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
05.04.2001 | Leden | Historie |
05.04.2001 | Listopad | Historie |
05.04.2001 | Prosinec | Historie |
07.03.2001 | Pietní akt v Brně připomněl první transport Romů do Osvětimi | Zprávy ze života Romů |
28.07.2000 | Účastníci Mezinárodního romského kongresu v Praze očekávají omluvu od německého státu za útrapy běh | Zprávy ze života Romů |
26.07.2000 | V Praze začal pátý světový kongres Mezinárodní romské unie | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Romové položili věnce k pomníku romským obětem války v Letech | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulosti | Zprávy ze života Romů |
11.06.2000 | Výbor pro odškodnění romského holocaustu nevěří, že vepřín v Letech bude v dohledné době zbourán | Zprávy ze života Romů |
05.05.2000 | V Muzeu holocaustu ve Washingtonu je k vidění celý archiv tábora v Letech | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | Vladimír Mlynář | Anketa |
26.02.2000 | Závěrečný den konference "Fenomén holocaust" byl věnován genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
26.02.2000 | The Washington Post: Češi nechtějí přiznat podíl na nacistickém vyhlazování Romů | Zprávy ze života Romů |
23.02.2000 | Slovenské nevládní organizace chtějí upozornit na holocaust Romů | Zprávy ze života Romů |
28.01.2000 | Prezidentská kancelář a ministerstvo školství vyhlásily soutěž o znalostech holocaustu | Zprávy ze života Romů |
15.05.1999 | Rychetský: Vláda je pouze pro dokončení pietní úpravy v Letech | Zprávy ze života Romů |
14.05.1999 | Mezinárodní protestní akce za odstranění vepřína v Letech na Písecku | Zprávy ze života Romů |
05.02.1999 | Brusel | Zprávy ze života Romů |
04.09.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
14.08.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
07.08.1998 | Osvětim | Zprávy ze života Romů |
08.05.1998 | Maďarsko uctilo památku obětí romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
05.05.1998 | Praha | Zprávy ze života Romů |
27.02.1998 | Odškodnění rumunských Romů | Aktuality |
13.02.1998 | Vatikan | Aktuality |
05.12.1997 | Londyn | Zprávy ze života Romů |
07.08.1997 | Romové si v Budapešti připomněli oběti holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| Památník Lidice zahájil novou návštěvnickou sezónu výstavou o genocidě Romů | Zprávy ze života Romů |
| Knihy Romů a o Romech: Holocaust | Knihy |
| Tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu | Historie |
=[ Reportáž ]=
S Lucií Horváthovou o životě i o studiu v zahraničí
Další romskou osobností, kterou vám představíme, je 28tiletá rodačka z
Pardubic, která vyrůstala se dvěma bratry. Vystudovala gymnázium a poté
sociální antropologii. V současné době pracuje pro občanské sdružení
Romodrom. Lucii Horváthovou oslovil Robert Ferko, který se jí zeptal na její
soukromí, ale i na to jak se dostala ke studiu v zahraničí.
Vy jste studovala dokonce i v zahraničí, kde to bylo?
„V rámci studia na vysoké škole má každý student možnost se přihlásit do
programu Erasmus Sokrates. Já jsem byla vybrána pro studium etnologie ve
Francii na univerzitě v Montpellier, studovala jsem jeden semestr na
filozofické fakultě.“
Věnovala jste se během studia nějakým romským projektům?
„Když jsem začala studovat, tak jsem ještě jako dobrovolník pracovala ve
společenském klubu pro romskou mládež, připravovala jsem projekt Make a
connection, což byl dobrovolnický projekt pro děti ze sociálně
znevýhodněného prostředí. A při studiu jsme začala pracovat na Magistrátu
města Pardubice jako romská poradkyně.“
Z jaké rodiny pocházíte?
„Moje rodina pochází jedna z východního Slovenska a druhá ze západního
Slovenska, což v romské komunitě znamená mnoho, protože už jenom to, že
pochází z jiné části Slovenska, způsobuje, že je to trošku jiná skupina
Romů, která má jiné hodnoty a jiné tradice. Což u mě asi evokovalo to, abych
začala studovat sociální antropologii a věnovala se sociálním otázkám,
protože bojovat v rámci romské komunity v rozdílnostech mě motivovalo k
tomu, abych si našla nějaké místo stmelování třeba majoritní společnosti s
romskou komunitou.“
Jaké tam byly rozdíly?
„Jednalo se především o stolování, jídlo, někde se jedli halušky se zelím a
jinde je jedli s tvarohem. Byly hádky o tom, co kdo jí a jakou poslouchají
hudbu. Protože na západním Slovensku je hudba spíš slovenská, má jiný
rytmus, a na východě jsou to tradičnější romské písně, kde se hodně mluví
romsky a jsou tam jiná slova v romštině, na západním Slovensku jsou převážně
ovlivněni Rakouskem, kde se v západoslovenské romštině objevuje hodně
německých slov.“
Jak vzpomínáte na své dětství v Pardubicích?
„Dá se říct, že základní škola byla docela pěkná, ale byla náročná, protože
když jste jiný, tak máte ve škole spoustu nevýhod, ale díky dvěma dívkám
jsem byla ve třídě spokojená - měla jsem kamarádky, které mi vždy pomohly a
myslím si, že kdyby nebylo jich, tak bych nebyla tam, kde jsem. Protože
člověk se opravdu potřebuje cítit ve škole bezpečně a to ony mi poskytly,
protože dítě, které nemá kamarády ve škole, tak se vždy cítí odstrčené a je
to problém.“
Kde jste měla podporu ke vzdělání, pomáhal vám někdo?
„Vzdělání jsem brala jako přirozenou věc. Je to tak, že když dítě je na
základní škole, tak si jednak uvědomí to, že se cítí bezpečně a že je hodně
odolné tlaku a že se snaží vnímat to, co se mu snaží říkat ve škole. A já
jsem do školy chodila, poslouchala jsem je, zdálo se mi to srozumitelné,
uměla jsem to a to mě motivovalo k tomu, proč bych nemohla dělat to, co
ostatní. To znamená, že motivace přicházela z okolí, já si myslím, že to je
klišé, že se Romové nechtějí vzdělávat. To není pravda, protože Romové už
sami cítí, že je potřeba se vzdělávat, že to má pozitiva a že vzdělanější
člověk získá lépe práci.“
Máte přítele?
„Mám přítele.“
Já se ptám záměrně, protože já jsme četl, že máte neromského přítele.
„Tady nejde o to, jestli to je Rom nebo ne-Rom, ale jde o to, že si
hodnotově s někým rozumíte a myslím, že právě můj přítel je člověk, s kterým
si nemusíte říkat věci nahlas a víte přesně, o co jde, a to je to důležité.
Že životní hodnoty, které jsou důležité, máme stejné.“
Třídíte odpad?
„Snažím se třídit v zaměstnání, doma občas, protože mi přijpadá hrozné, jak
to někdy vypadá kolem popelnic, lidé to naháží, kam nemají. Co, co se mi
líbí, to je belgický model, který jsem viděla, když jsem byla na studijní
stáži v Evropské komisi, a chtěla bych ho zavést i v České republice a to je
to, že lidé tam třídí odpad velmi dobře. Že si nakoupí igelitové pytle a ty
jsou rozdělené podle barev, ty se nakoupí v obchodě, neplatí se tam poplatky
za popelnice, ale člověk platí za to, kolik pytlů spotřebuje. A určité dny
jezdí firma, která je uklízí, přijede přímo k domu a odveze je. To znamená,
že člověk, který se chce opravdu zbavit odpadu, nemusí vynaložit tolik
úsilí, aby někam chodil s papírem a plasty, že to je daleko jednodušší, což
si myslím, že tady chybí.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
O Roma vakeren s datem 12. března už patří historii. Naladit si nás ale
můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také
na internetové adrese www.romove.cz.
Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge
bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a
Jaroslav Sezemský.
|
|