Vyhledávání
22.10.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Hned v úvodu se dozvíte o nové knize, která pojednává o romské politice, také vám povíme o druhém ročníku hudebního festivalu Talent La Sophia, který se letos rozšířil o další stát. Těšit se můžete také na spoustu kapel.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari romani relacia „O Roma vakeren“. Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
O potížích romské politiky
Podle politologa sráží romské politické strany v Evropě nejednota, sociální problémy této menšiny a bariéry mezi Romy a většinovou společností. Problematiku romské politiky zkoumal ve své knize brněnský politolog a šéfredaktor novin Romano Hangos Pavel Pečínka. Rozhovor o nové knize poskytl Gabriele Grmolcové.

Romské strany a politika v Evropě. Já se nejdřív zeptám: Co vás vedlo k napsání této knihy? V České republice je to nejspíš první kniha na toto téma.

“V České republice je první, není úplně první ve středoevropském nebo západoevropském prostoru. Zajímal jsem se o menšinová témata. Romská tematika mě zajímala už před patnácti, dvaceti lety. Okrajově. Pak se ten zájem víc zesiloval. To byla část mého zájmu na katedře politologie, kde jsem asi čtyři roky pracoval.”

Co se týče samotného tématu. Jak jsou na tom romské politické strany, ať už v Česku nebo v Evropě?

“Romské iniciativy, romské skupiny byly početnější v zemích střední a východní Evropy. Víc se to projevilo, víc to bylo vidět, samozřejmě až po roce 1989. Bohužel se ale projevilo to, co tak trochu negativně ovlivňuje romskou politickou reprezentaci a vůbec život jednotlivých skupin Romů i jinde, nejenom v politice – taková velká upjatost na svou velkorodinu, na širší příbuzestvo. Je to dáno částečně i okolím, které tím, jak vytlačuje menšinu jakoby na okraj, v ní posiluje obranné reflexy, v rodině se přežívání a tlak vnějšího světa řeší snadněji. Zároveň bych ale řekl, že je v tom určitý zdeformovaný pozůstatek, byť přeci jenom už upravený – kastovnictví, řekl bych ze zemí původu romské menšiny, a to velice negativně ovlivňuje dodneška od Česka, přes Slovensko, až po Rumunsko a Bulharsko i život romské menšiny nebo romskou politickou reprezentaci. Neplatí to pro všechny, ale ve velké části romských iniciativ a skupin objevíme v řídících funkcích vlastně členy jedné velkorodiny. Dost často se stává, bohužel, a v tom právě je ta odlišnost, třeba právě na rozdíl od menšinových stran Basků, Katalánců, Skotů, arabské muslimské menšiny v jednotlivých zemích, objevíme tam ne stmelovací efekt, ale velikou rivalitu, kdy některé velkorodiny už s nálepkou politické strany nebo iniciativy, se spíše snaží soupeřit s další o nějaké další možnosti, o zdroje, o státní zakázky. Není to samozřejmě u všech, ale je to nepřehlédnutelná velká část.”

Co bývá hlavním programem těchto politických stran? Je to hlavně posílení romské komunity nebo inegrace Romů do většinové společnosti? Co oni vůbec nabízejí voličům?

“Když jsem se díval na programy politických stran Romů u nás v 90. letech, a potom třeba na Slovensku, dá se říct, když tam byla ještě celá ta pestrá škála, jejich programy, například co se týče integrace, někdy byly protikladné. Záleželo na předákovi, na té velkorodině. Záleželo na jeho okolí, a na tom, co on považoval za vhodné. Některé romské politické strany na Slovensku požadovaly. spíš bych řekl, ne segregaci, ale vyloženě romské školství. Domnívali se, že jeden a ten samý problém vyřeší třeba opačná metoda. Vybrali si z toho nějaký segment. Takže chtěli podporu romským firmám, oddělené romské školství, více dotací na romské asistenty atd. atd. Jiná romská strana říkala přesný opak, to znamená nezaměstnanost, averzi většiny vůči Romům vyřeší to, že budeme učit děti slovensky, musíme je posílat do slovenských škol. Spíše to byl program asimilace. Samozřejmě ale, že v tomhle se třeba můžou lišit, ale vždycky mají jedno společné, za hlavní nebezpečí považují rasismus, takže většina politické agendy se sestává z různých protestů nebo akcí, upozornění na diskriminaci romské menšiny. Snaží se nějakým způsobem ovlivnit nebo změnit zákony, které považují za diskriminační pro členy romské komunity. Potom ale záleží na tom, jak se ta strana vyvíjí. Záleží na těch lidech.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.03.2014Romské vysokoškolačky se chtějí angažovat v politiceO Roma Vakeren
15.10.2011Představitelé romských organizací uspořádali v Brně na celostátní konferenciO Roma Vakeren
14.10.2011Romové chtějí založit vlastní celostátní organizaciZprávy ze života Romů
14.10.2011Romové si schválili vznik celostátní organizaceZprávy ze života Romů
11.09.2009Romové v polistopadové politiceO Roma Vakeren
02.04.2007Zeleným dochází trpělivostZprávy ze života Romů
14.03.2007Grémium kritizuje lidovce, vedou prý "anticikanistickou politiku"Zprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Blíží se 2. ročník hudebního festivalu Talent La Sophia
Občanské sdružení La Sophia založila známá herečka a zpěvačka Yveta Blanarovičová. Jedním z projektů tohoto sdružení je i hudební festival Talent La Sophia pro nadané děti ze sociálně slabých rodin a dětských domovů. Více - Robert Ferko.

Letošní ročník hudební soutěže Talent La Sophia je rozšířen o Slovensko. Do jakých měst se porota vydá, aby vybrala ty nejlepší? To prozradila Yvetta Blanarovičová:

“V České republice to bude v Brně, Praze, Mostě, Plzni a v Náchodě. Ve Slovenské republice to bude v Bojnicích, Bratislavě a v Košicích. Pak se vybere ze Slovenské i z České republiky čtrnáct dětí, které absolvují soustředění s profesionály. Budou se připravovat na závěrečný, finální koncert, který proběhne v květnu v hotelu Ambassador ve velkém sále, a to už budou děti doprovázeny profesionálními muzikanty. A z těchto čtrnácti dětí se vybere šest nejlepších.”

Těchto šest nejlepších dostane jako jednu z cen podporování ve vzdělání na základních uměleckých školách nebo například hudební letní tábor. Pokračuje Yvetta Blanarovičová:

“Nacházíme takzvané mecenáše. Mecenáš si určí, které dítě z těch šesti talentovaných chce zadotovat. A dotuje ho až do doby, dokud dítě potřebuje.”

A jak se děti z dětských domovů a sociálně slabých rodin dozvědí, že se mohou přihlásit do této soutěže?

“Spolupracujeme s obcemi, spolupracujeme se sociálními pracovníky, spolupracujeme se sdružením, které má podchyceny talentované děti nebo má podchycenou sociální sféru, které se program La Sophia týká. Máme tedy tým pracovnic a asistentek, které se vydávají po České republice a komunikují, takže se to dostane k sociálně znevýhodněným rodinám.”

Yvetta Blanarovičová také uvedla, na co klade důraz v celém projektu.

“My podporujeme vzdělání. To znamená, že když dítě zvítězí, dbá se především na to, aby se dovzdělalo v hudební sféře. A to si myslím, že je nejdůležitější, protože čím více bude vzdělanějších lidí, tím méně bude násilí. To je můj názor.”

Také ve druhém ročníku Talent La Sophia budou děti soutěžit v oborech hra na hudební nástroj a zpěv, a to ve dvou věkových kategoriích – devět až třináct let a čtrnáct až osmnáct let. A co čeká vítěze této soutěže?

“Nejen, že dostane zaplaceno školné v základní umělecké škole nebo u soukromého profesora, dostane také, mimo věcných darů, zahraniční letní tábor, kde se s ním bude pracovat. Zúčastní se koncertu Dakrejs. Zúčastní se mezinárodního Hudebního festivalu La Sophia. Nyní také jednáme s mezinárodním hudebním festivalem, Jazz Festivalem v Madridu. Pak je slavnostní galavečer. Vítězové také absolvují kompletně všechny akce a koncerty související s La Sophia.”

Talent La Sophia vyhledává děti jak z dětských domovů, tak ze sociálně slabých rodin. Je tedy v Talentu La Sophia přihlášeno více romských dětí?

“Je to půl na půl. Nerozdělujeme děti podle barvy pleti. Děti se dají rozdělit jen podle toho, jestli mají talent, nebo nemají talent. Je to podle toho, jak jsou děti talentované. Je nám úplně jedno, jestli je dítě černé, bílé, fialové nebo růžové.”

Zakladatelka soutěže Talent La Sophia Yvetta Blanarovičová také prozradila, že soutěžící druhého ročníku budou mít možnost nahrát cédéčko se slavnou muzikantskou osobností.

“Budou to Jozef Fečo, Marko Pilo, Filip Gondolán. Dětem to dává obrovskou školu, protože pracují s muzikanty, kteří v současné době patří mezi špičky v České republice.”

A jaké plány má do budoucna s tímto projektem jeho zakladatelka?

“Chtěla bych to čím dál tím víc rozšiřovat, aby se to stalo vskutku mezinároním projektem.”

Jak uvedla Yvetta Blanarovičová, prostřednictvím tohoto projektu chce u talentovaných dětí z dětských domovů či sociálně znevýhodněných rodin vzbudit zájem o vzdělání na základních uměleckých školách. A v budoucnosti by si přála, aby tyto děti pokračovaly ve studiu na konzervatoři European Music College, která v současné době vzniká na zámku Dolní Beřkovice.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.07.2015Výročí společnosti La SophiaO Roma Vakeren
04.06.2010Talent La Sophia podruhéO Roma Vakeren
27.03.2009Talent La Sophia - soutěž pro hudebně nadané děti ze znevýhodněného prostředíO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Soutěž pro romské ženy
Už potřetí se 22. května v kulturním domě Ládví uskuteční soutěž určená právě romským ženám, které se mohou ještě do konce února do soutěže přihlásit. Kde a jak, o tom si povídal Jan Berousek s organizátorem Robertem Šenkim a také se soutěžícími.

V soutěži bude velmi důležitý výběr šatů. Kdo vám s tím pomáhal? Už máte nějaké vybrané?

“Něco už vybráno mám. Pomáhají mi hlavně kamarádky, také rodina.”

Je pro vás důležité se zúčastnit? Nebo do toho jdete s tím, že chcete vyhrát?

“Jdu do toho proto, že se chci zúčastnit. A hlavně zažít něco, co jsem ještě nezažila. Vyhraje každá z nás, už jen tím, že se této soutěže zúčastní.”

Kdo myslíte, že má největší šanci vyhrát tuto soutěž? Jaký typ ženy?

“Sympatická, to je jasné. A hlavně já.” (smích)

Soutěžila jste někdy v soutěži krásy?

“Nesoutěžila. Bohužel ne. Myslím si, že tahle soutěž není o tom, jak je žena krásná. To dokazuje tím, že je žena. A neznamená to, že když je někdo žena a matka, že není nic. Právě naopak! Je to žena v tom nejlepším. To si myslím, že je nejdůležitější.”

Kdo vás do soutěže přihlásil?

“Můj manžel, protože si myslí, že jsem jedinečná, tak to chce vyzkoušet.”

Co si od soutěže slibujete?

“Zážitek.”

Pane Šenki, vy organizujete soutěž Romská žena. V čem je jiná tato soutěž?

“V tom, že se jí mohou zúčastnit matky s dětmi. Ženy se tak odtrhnou od rodiny, odreagují se od plotny a jdou s námi soutěžit.”

Kolik žen bude soutěžit? A v jakých disciplínách změří své síly?

“Soutěžících je deset. Budou soutěžit v tanci, ve volné disciplíně. Ženy tu chodí v pyžamu, a ne v plavkách.”

Je možnost se do soutěže přihlásit. Jaké podmínky přijetí jsou?

“Žena musí mít dítě a musí být vdaná. Ženy se mohou přihlásit do 28. února. Více informací je na internetových stránkách Radio Rota.”

Kdo by měl být speciálním hostem?

“Naše místostarostka Vladimíra Ludková. Speciálními hosty budou také Ester Janečková a pan ministr Kocáb.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Toužim bude po Chebu už druhým místem v Karlovarském kraji, kde má působit Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Přes ní by mohly do těchto lokalit přijít peníze z Evropské unie. Dosavadní zkušenosti z práce agentury v Chebu jsou ale rozpačité a podobně skeptický je i starosta Toužimi Antonín Vrána. V jeho městě jde hlavně o osadu Dobrá Voda, kde žije asi 90 obyvatel, z toho zhruba 80 Romů. V osadě pak už řadu let výborně působí nezisková organizace Český západ.

Proces se čtveřicí mladých pravicových radikálů obžalovaných v souvislosti se žhářským útokem na domek romské rodiny ve Vítkově začne s největší pravděpodobností 3. května. Bude to přesně rok poté, co do ulic kvůli brutálnímu rasovému útoku na rodinu z Vítkova vyšlo více jak 3000 Romů. Rozsudek padne nejspíš v červnu.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze opět otevírá tříletý bakalářský studijní obor romistika. Přihlásit se je možné do konce února a uchazeči ze Slovenska mají stejné podmínky jako uchazeči čeští. Na současně otevírané bakalářské studium navazuje i dvouleté studium magisterské.

Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb bude přítomen protestu, který chystají odpůrci nacismu v Drážďanech. Serveru Romea.cz to potvrdila Lejla Abbasová, ministrova tisková mluvčí a poradkyně. S Kocábem pojede i bývalá ministryně Džamila Stehlíková, jeho náměstek Czeslaw Walek, či Gabriela Hrabaňová, vedoucí sekretariátu rady vlády pro záležitosti romské komunity.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Agentura pro sociální začleňování bude působit i na litvínovském sídlišti Janov
Litvínovské sídliště Janov se oficiálně stalo třináctou vyloučenou lokalitou, které bude pomáhat Agentura pro sociální začleňování. Právě do Janova se před časem nastěhovaly problémové rodiny z téměř celé republiky a dokonce i ze sousedního Slovenska. Soužití se starousedlíky je stále napjaté, v sídlišti se ale pomalu mění život k lepšímu. Kde byl asi největší problém, který už se podařilo částečně vyřešit, prozradil Evě Holé litvínovský místostarosta Martin Klika.

“Povedlo se nám v loňském roce, byl to opravdu důležitý úkol pro Janov, zabezpečit to, že se odstěhovala velká romská rodina, která přišla ze Slovenska. V současné době zde z této rodiny zůstalo pouze asi šest členů. V době, kdy tu celá ta rodina byla, tu bylo padesát tři osob. To jsme vyhodnotili jako bezpečnostní riziko. Řešili jsme to i se státní policií, s cizineckou policií. Musím říct, že všichni k tomu přistoupili velice zodpovědně a snažili se městu pomoct.”

Jak bude ale Litvínovu pomáhat samotná Agentura pro sociální začleňování, a kde bude brát peníze? Vysvětlil to ředitel agentury Milan Šimáček:

“Jednak potřebujeme zajistit finanční prostředky pro činnost agentury, to znamená lokálních konzultantů, kteří pracují v daných městech a pomáhají realizovat opatření na místě, druhá část, to jsou prostředky pro naše partnery. V tuto chvíli jsme se stali, řekněme, prodlouženou rukou řady ministerstev, která mají ve správě strukturální fondy, myslím teď zejména ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo školství. Velmi konkrétně jsme se domluvili s ministerstvem práce a sociálních věcí na výzvě k podávání individuálních projektů obcí s alokací 200 milionů korun, ta je určena pouze pro obce, které spolupracují s agenturou. Tyto peníze mohou pomoci zajistit služby až na 48 měsíců v hodnotě až 25 milionů korun každé z obcí, která s agenturou spolupracuje.”

Litvínov jste začlenili jako třináctou vyločenou lokalitu. Liší se nějak od těch předchozích? Nebo mají společné vlastnosti?

“Každá z těch třinácti lokalit je jiná. Na první pohled to vypadá, že se ty problémy sobě podobají. A ony mají podobný základ. Nezbytně nutné ale je aplikovat řešení až na místě. Jednak podle toho, jak je sídlo velké, kolik lidí tam žije, jaká je tam dostupnost zaměstnání, vzdělávání atd. Litvínov je tímto samozřejmě specifický, tak jako každá jiná obec. To, že je třináctou lokalitou, je stará známá historie o událostech extremistů na janovském sídlišti a následné reakci tehdejší ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové, která navrhla zařadit Litvínov, pod podmínkou zpracování strategického dokumentu, mezi lokality agentury. Musíme konstatovat, že ten dokument je připraven. A řada opatření ve spolupráci již vznikla. Podpisem memoranda jsme to stvrdili a třináctá lokalita – Litvínov – patří mezi lokality agentury.”

Martin Šimáček upozornil i na konkrétní viditelné změny, které jsou na sídlišti vidět každý den.

“Jistě jste si již všimli terénních pracovníků v ulicích, více policistů v ulicích, kteří se soustředí také na prevenci. Jistě si všimli například toho, jak nyní vypadají herny – do značné míry ubyla reklama, která byla všudypřítomná v rámci sídliště. Dočkají se rozšíření terénních programů, jako je například podpora k zaměstnávání. Jistě se dočkají aktivit na vzdělávání, jak ve škole samotné, pokud bude chtít škola spolupracovat, tak v rámci nízkoprahového zařízení. Dočkají se také podpory pro děti, které se ze základní školy třeba nedostávají samostatně na střední školu, tak, aby nezůstávaly mimo trh práce.”

Od spolupráce s agenturou si mnohé slibuje i litvínovský starosta Daniel Volák.

“Přínos vidím především v terénní sociální práci. Naši terénní pracovníci učinili za posledních šest měsíců, tuším, tisíc tři sta sedmdesát návštěv, konzultací, doprovodů a jiných terénních sociálních aktivit, které se projevují především v tom, že skupina, dejme tomu, nepřizpůsobivých, eventuelně Romů, je poučena. Terénní pracovníci jim pomáhají. V tomto ohledu, nejen represe, ale také pomoci minoritám a současně kus preventivní práce spoluvytvářejí, že se situace v Janově snad lepší.”

Co si slibujete do budoucna od této spolupráce? Co by se mělo konkrétně změnit? A hlavně, jak se to dotkne veřejnosti?

“Od spolupráce s agenturou si slibujeme především to, že nám bude nápomocna při získávání projektů z Evropské unie, ale také z Úřadu vlády ČR. V tomto ohledu do budoucna plánujeme další preventivní aktivity, ať je to nízkoprahové centrum, další spolupráce s charitou atp.”

A jak vidí život v Janově jeho obyvatelé?

“Myslím si, že se tam trochu něco změnilo, především co se týče pořádku na ulici a podobně. Je to ale možná více méně tím, že je teď zima.”

Co byste poradila městu, úředníkům, policistům? Co by měli dělat?

“Asi chodit pěšky. Chodit pěšky, více hlídat. Jsou vidět, ale projíždějí auty. Hlídky, které by měly procházet, ty vidět nejsou.”

Myslíte si, že se něco změnilo, že se něco zlepšilo?

“Ne. Nezlepšilo se vůbec nic. Zlepšilo se to proto, že je zima, takže je na ulicích klid. Ale ve vchodech je to hrozné. Město se snažilo nejspíš dost. Ale tohle je úplně jiná záležitost. Úplně jiná. Víte, ono to nechce jen pomáhat, ale chce to také něco vyžadovat. V tom to je.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
19.12.2015Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemiO Roma Vakeren
28.11.2015Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatelO Roma Vakeren
14.11.2015Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňováníO Roma Vakeren
06.06.2015Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek JiránekO Roma Vakeren
27.05.2015Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek JiránekZprávy ze života Romů
19.05.2015Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
19.05.2015Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiérZprávy ze života Romů
15.05.2015Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemcůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romské dechovky z Rumunska
Milovníci romských dechovek z Rumunska si letos pořádně užijí. V půlce března kapela Fanfare Ciocarlia v pražském Paláci Akropolis představí své první live album a novou výběrovou desku. A v létě u nás letos již podruhé vystoupí kapela Mahala Rai Banda, která kombinuje bláznivou balkánskou dechovku s houslisty a cimbalisty. Těšit se na ni můžeme na festivalu Colours of Ostrava. Podrobnosti o rumunských dechovkách prozradil Janě Šustové Mircea Dan Duţa.

Fanfare Ciocarlia Jste ředitelem Rumunského kulturního institutu, ale nepředstavujete pouze rumunskou kulturu. Samozřejmě i v Rumunsku žije mnoho Romů. Jak je to s představováním romské kultury lidem u nás v České republice?

“Samozřejmě menšiny a kultura menšin žijících v Rumunsku patří do rumunské kultury, je pro nás tedy velkou radostí představovat tu, vedle kultury rumunské většiny, také kulturu národnostních menšin v Rumunsku. V rámci tohoto aspektu má důležité místo kultura romské menšiny, která je dnes velice stylová všude po Evropě. Hlavně ve střední Evropě mají rumunské fanfare velký úspěch. Jsme rádi, že je můžeme občas uvést tady v České republice a na Slovensku. Přidal bych ještě důležitý detail. Pokaždé, když tu byla nějaká taková fanfare nebo ansámbl, měli vždy obrovský úspěch. Obyčejně jsou sály plné. Dokonce se občas stane, že již není možné sehnat přímo před představením lístky.”

Zmínil jste slovo fanfare. Jaký to je druh hudby nebo druh kapely?

Mahala Rai Banda “Fanfare je instrumentálně – vokální ansámbl, který se vyznačuje především tím, že se hraje hlavně na dechové nástroje, nejsou tam tedy housle, ani jiné smyčcové nástroje. Jednou ze specifických dimenzí této hudby, tohoto trendu, je, že tyto ansámbly jsou hlavně fanfare, že se jim povedlo rozvinou výborný styl na základě dechových hudebních nástrojů. Z toho se ale nemůže a nesmí vyvodit, že romská menšina v Rumunsku neumí hrát na smyčcové hudební nástroje. Právě naopak. Někteří z nejlepších houslistů žijících v Rumunsku jsou romského původu. Dnešní trend se ale vyznačuje úspěchem těch dechovek.”

Odlišuje se romská hudba, kterou hrají Romové v Rumunsku, od rumunské hudby?

Mahala Rai Banda “Samozřejmě, že existuje velký vliv rumunské tradiční lidové hudby na hudbu, kterou hrají dechovky a ansámbly, o kterých jsem mluvil. Je to v zásadě rumunská hudba, do níž oni přidávají svou 'hrací jiskru', jestli se mohu takto vyjádřit, svůj často přirozený talent. Řekl bych, že jde v zásadě o stejnou hudbu, až na to, že styl hraní je odlišný v každé skupině. Řekl bych, že tyto ansámbly a dechovky si vytvořily velice osobitý styl a určitě velice úspěšný.”

Jaké skupiny z těch romských sem do České republiky z Rumunska nejčastěji přijíždějí?

Fanfare Ciocarlia “Myslím si, že určitě Fanfare Ciocarlia - ti sem jezdí každý rok se stejným úspěchem. Ještě tu byli, jak dobře víte, Mahala Rai Banda. Ti měli také velký úspěch. Existuje ještě taková legendární vesnička, která se jmenuje Clezani. Říkám legendární, ale ne, že by patřila do nějaké legendy, ale proto, že z této vesničky pochází velké množství výborných romských hudebníků. Dechovka z Clezani byla v Čechách jednou nebo dvakrát, myslím. Další taková vesnička, v níž žije mnoho výborných hudebníků, je Zece prajini. Mám pocit, že dechovka z vesničky Zece prajini tu také alespoň jednou koncertovala.”

Co znamenají všechny ty názvy?

Fanfare Ciocarlia “Ciocarlia znamená skřivánek, přitom je to také název jedné z nejznámějších a nejkrásnějších rumunských lidových melodií. Je to melodie, která se hraje hlavně na Panovu flétnu. Fanfare Ciocarlia nezpívá ani nehraje přímo tuto melodii, ale předpokládám, že si své jméno vzali právě od této melodie. Písnička, která se takto jmenuje, je velice proslulá.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.04.2012Odkud pochází světoznámá dechovka Fanfare CiocărliaO Roma Vakeren
11.06.2011Khamoro 2010 podruhéZprávy ze života Romů
30.04.2011Na festivalu Colours of Ostrava se utkají romské dechovky z BalkánuO Roma Vakeren
14.03.2011Mahala Rai Banda zahájí 13. května sérii Balkan Beats PartyZprávy ze života Romů
10.12.2010S kapelníkem skupiny Mahala Rai Banda o hudebních tradicích, bídě i drogáchO Roma Vakeren
06.03.2010Fanfare Ciocarlia přijede do Prahy na Respect Plus 2010Zprávy ze života Romů
20.01.2010Do Prahy se vrací rumunská kapela Mahala Rai BandaZprávy ze života Romů
21.01.2009Fanfare Cioacarlia se vrací do PrahyZprávy ze života Romů
09.11.2007Nejrychlejší dechovka na světě se vrací do Prahy!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 12. února už patří historii. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  O potížích romské politiky
Reportáž:  Blíží se 2. ročník hudebního festivalu Talent La Sophia
Reportáž:  Soutěž pro romské ženy
Zprávy: 
Reportáž:  Agentura pro sociální začleňování bude působit i na litvínovském sídlišti Janov
Reportáž:  Romské dechovky z Rumunska

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746937   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
263578   11.09.98 Romske aktuality
233572   14.03.00 Romský jazyk
162407    Historie a původ Romů
136406   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119228    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102450    Fotografie
89330   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80523   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77454    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz