Vyhledávání
12.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Největší archiv dokazující hrůzy nacistických zločinů je druhým rokem otevřen veřejnosti
17-02-2010 - Jiří Hošek

Osobní karta buchenwaldského vězně Stefana Zweiga (Foto: Jiří Hošek) V roce 2008 se pro veřejnost zpřístupnil největší světový archiv obětí holocaustu i dalších nacistických zločinů v německém Bad Arolsenu. Archiv Mezinárodní pátrací služby sloužil dlouhá léta jen pro potřeby Červeného kříže. Teď může po osudech svých blízkých zapátrat každý.

Nekonečné seznamy židovských transportů, zatykače gestapa, nemocniční záznamy. To je takříkajíc denní chleba, který už od 50. let "zakusuje" Mezinárodní pátrací služba v německém Bad Arolsenu.

Jejím hlavním úkolem bylo slučování rodin, které se rozptýlily ve víru druhé světové války. Od roku 2008 je mimořádný archiv čítající záznamy o více než 17 milionech obětí nacismu přístupný veřejnosti.

"Tady máme registr mužských vězňů z tábora Buchenwald. Složky jsou namačkané jedna na druhou. Zkusíme jednu vyndat. Tady, podívejte, jedná se o Francouze," otevírá jeden z mnoha lidských příběhů Rudolf Jost, ředitel archivu, do kterého měl dlouhá léta přístup jen Mezinárodní červený kříž.

"Ano, důvody jeho uvěznění byly skutečně politické - máme tady červený trojúhelník. Vidíme, že ho zatklo pařížské gestapo. Tady máme i soupis oblečení, které měl na sobě: Jedny kalhoty, kabát, bundu a klobouk. Všechno tu je velmi pečlivě zaznamenané," poodkrývá perverznost nacistické vražedné mašinérie velezkušený archivář.

Upozorňuje i na zvláštnosti jazyka, který vrazi od stolu používali: "Tady máme jmenné seznamy německých Židů, kteří byli z Berlína "evakuováni" vlakem do Terezína. Tenhle výraz samozřejmě není z mojí hlavy. Všichni dneska dobře víme, že to nebyla žádná evakuace, nýbrž deportace."

Archiv skrývá řadu dojemných příběhů

Jak Českému rozhlasu řekla mluvčí bad arolsenské instituce Kathrin Florová, v archivu, který zaznamenává pátrání po zmizelých dětech, je spousta dojemných příběhů.

"Zrovna nedávno jsme tu měli dotaz jednoho pána, kterého coby čtyřletého, umístili rodiče na Ukrajině k jedné své známé, aby Němci nezjistili, že je Žid. Ta paní ale zemřela a on se musel za války protloukat sám," vypráví Florová.

Chlapec se podle ní potom s ukrajinskými nuceně nasazenými dostal do Německa, kde až do konce války pracoval na jednom statku. Spojenci se pak snažili zjistit, jak se hoch jmenuje, odkud pochází a jestli jsou jeho rodiče ještě naživu.

"Bohužel nebyli úspěšní a chlapec se vystěhoval do Ameriky. Dnes ale víme, že jeho otec válku přežil a do své smrti v roce 1952 žil v Anglii. Už se se svým synem nikdy neshledal," uvedla.

Digitalizace a konzervace

Po celá dlouhá léta pomáhali zaměstnanci Mezinárodní pátrací služby hledat osoby, které zmizely během válečného běsnění. Pomáhali i s žádostmi o odškodnění, které podávali vězni koncentračních táborů nebo nuceně nasazení. Teď se většinou zabývají dotazy vnuků a pravnuků obětí nacismu, kteří chtějí vědět podrobnosti o osudech svých předků.

"Kromě zachování samotných informací prostřednictvím digitalizace, je pro nás nesmírně důležité uchovat i papírové záznamy o obětech. Z nich se dnes totiž často stávají čísla; statistické údaje v literatuře. Jména těm lidem přitom už jednou nacisté vzali. V lágrech se vězni vyvolávali jen svými čísly. My chceme zabránit tomu, aby se ze jmen stala zase jenom čísla. Proto papírové záznamy konzervujeme," řekl Radiožurnálu ředitel archivu Rudolf Jost.

Mezinárodní pátrací službě, která je známá pod anglickou zkratkou ITS, se už podařilo zdigitalizovat 50 milionů kartotečních lístků. Teď se do digitální podoby převádějí i další části zdánlivě nekonečného archivu, který hojně využívá třeba jeruzalémské muzeum Jad Vašem.

Reportáž v archivu v německém Bad Arolsenu natočil berlínský zpravodaj ČRo Jiří Hošek.

Poslouchejte zde



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
29.05.19  Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů
17.03.19  Věra Bílá plánovala velký návrat
01.08.17  Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
09.11.16  V Žatci uctili památku mrtvého Roma
07.11.16  Vláda chce posudek na cenu pozemků pod vepřínem v Letech
11.10.16  Tajemství romského šperku odhalí výstava v brněnském muzeu
13.09.16  Stovky Romů z celé země se chystají na pouť na Svatý Kopeček
06.09.16  Babiš v Letech uctil památku romských obětí bývalého tábora
05.09.16  Vláda preferuje odkoupení vepřína v Letech na Písecku
13.08.16  V Živé knihovně si dnes mohou lidé povídat se zástupci menšin
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz