Vyhledávání
21.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se nejdříve společně vydáme na demonstraci proti rasismu a neonacismu. Podle studie Agentury Evropské unie pro základní lidská práva, bylo v posledních 12 měsících obětí diskriminace 64 procent Romů v ČR. I o tom bude řeč v našem pořadu.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari romani relacia „O Roma vakeren“. Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Občané demonstrovali proti rasismu a neonacismu v ČR
Včera uspořádala iniciativa Facebook proti rasové zaujatosti pochod, který měl upozornit na rozrůstající se rasismus a neonacismus v ČR. Datum 4. února si organizátoři nevybrali náhodou, protože na tento den připadá výročí, kdy se Heyndrich s Hitlerem domluvili na konečném řešení české židovské otázky. Pochod, kterého se zúčastnil i náš kolega Robert Ferko, začal úvodním slovem jednoho z organizátorů Robertem Papouškem.

„Děkuji, že jste přišli podpořit protest proti rasismu a neonacismu v České republice. Musíme proti tomu dělat hodně, protože veřejnost a vláda si toho nevšímají, není to pro ně aktuální.“

Co říkáte tomu, že je u nás tak málo protirasistických stran?

„To se mi samozřejmě nelíbí, mrzí nás, že u nás existuje jen pár protirasistických stran, jedna z nich je velká, což je Antifa.cz a pak druhá Romea, jinak už tu nejsou takto velké strany. Proto jsme se rozhodli zorganizovat tento pochod, abychom zase trochu poukázali na to, že tento problém tu pořád je, protože vláda si toho moc nevšímá a ani veřejnost ne.“

Myslíte si, že tyto pochody něčemu pomůžou?

„Určitě je to lepší, než nedělat vůbec nic. Tyto pochody se určitě objeví v médiích a určitě si lidé něco uvědomí. Tady to opravdu takto funguje, že neonacisté si hajlují, nikdo jim nic neudělá, napadají nevinné lidi tmavší pleti, antifašisty, pankáče, napadají bezdůvodně ostatní lidi, a veřejnost se toho nevšímá nebo jim dokonce fandí, a to nás velmi mrzí. Například v Janově, kde s neonacisty šli i normální lidé, starší lidé, kteří třeba zažili totalitu, takže to nás uvádí do rozpaků.“

Vy jste se třeba sám osobně setkal s takovýmto napadením ze strany neonacistů?

„My se s tím setkáváme, protože my jsme z Prahy, ze Lhotky a z Modřan, kde sídlí strana Autonomní nacionalisté Lhotka, takže tam se s neonacisty potkávám skoro denně a s napadením z jejich strany jsme se setkali už několikrát.“

Proč je podle vás Česká republika stát, kde se vyskytuje rasismus a diskriminace v tak hojné míře?

„U nás to funguje tak, že vlastenci si hájí svoje češství a nechtějí tady řádné imigranty, multikulturní společnost je pro ně mrtvá společnost a to se nám nelíbí, protože mnozí imigranti tu nedělají nic špatného. Samozřejmě jsou i tací, například u Romů, kteří nepracují, ale to je i u Čechů, u jiných kultur i přistěhovalců, to se nedá takto brát. Jsou to rasisté, jejichž heslem jsou bílé Čechy.“

Předpokládáte, nebo doufáte, že by se situace mohla zlepšit?

„Myslím si, že by se to mohlo zlepšit, ale musela by s tím vláda, stát a občané České republiky něco dělat, a oni si toho bohužel nevšímají.“

Kde jste se dozvěděli o této akci?

„Před známé.“

A co vás lákalo sem jít?

„My jsme nedávno byli na besedě proti neonacismu, tak nás zajímalo, jak probíhají akce proti neonacismu, a hlavně na to, co se bude dít a co se bude říkat.“

Co si myslíte o rasismu?

„Určitě to není správné, musíme být tolerantní ke všem lidem, všichni jsme stejní, všichni vypadáme stejně, akorát máme jinou barvu kůže, ale přece nemůžeme lidi posuzovat podle toho, jakou mají barvu kůže.“

„To, že někdo má tmavší baru pleti neznamená, že je to špatný člověk, ale měli bychom lidi posuzovat podle toho, co dělají, ne podle toho, kde se narodili.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jsou čeští Romové nejdiskriminovanější menšinou v EU?
Čeští Romové jsou nejdiskriminovanější menšinou v unii. Tvrdí to studie Agentury Evropské unie pro základní lidská práva. K tomuto závěru dospěla na základě rozhovorů s 23 tisíci přistěhovalci a příslušníky etnických menšin. Rada vlády pro záležitosti romské komunity však uvádí, že na tom Česko není nejhůře. S ředitelkou rady vlády pro romské záležitosti Gabrielou Hrabaňovou si povídal Jan Berousek.

Gabriela Hrabaňová (Foto: Jana Šustová) Česká republika je Evropskou unií každoročně kritizována za diskriminaci menšin a hlavně Romů.

„Já bych k tomu řekla, že samozřejmě diskriminace u nás je, stejně tak je ale v celé Evropské unii. Romové jsou dnes největší národnostní menšinou a dá se říct, že nejvíce diskriminovanou. Jestli Česká republika nejvíce diskriminuje, to si myslím, že je otázkou. Stát jako takový nediskriminuje, ve státě jsou nastavené jak zákony, tak usnesení, koncepce, a ty určitě diskriminační nejsou. Ba naopak, nově máme antidiskriminační zákon, myslím si, že tak, jak je u nás velice citlivě popsána diskriminace, tak takový diskriminační přístup tu není. Samozřejmě stále je problémem přístup většinové společnosti k Romům. My víme z průzkumů veřejného mínění, že Češí mají negativní přístup k Romům, a to jde v některých případech až k devadesáti procentům. Samozřejmě toto se odráží i na pocitu z diskriminace samotných Romů, začíná to pohrdavými pohledy a kon49 až odmítáním v zaměstnání a segregací v bývalých zvláštních školách, dnech praktických školách.“

Zpráva říká, že Romové jsou hlavně diskriminováni v přístupu k bydlení, v přístupu ke vzdělání a v přístupu k práci.

„To jsou naše nejpalčivější témata, která řešíme a snažíme se o to, aby právě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které teď připravuje národní akční plán inkluzivního vzdělávání, nebo ministerstvo práce dosáhlo až na lokální úroveň a tam se snažili věci řešit společně s městy, s obcemi. Máme agenturu, opravdu se snažíme, aby tyto bariéry byly překovány. Na otázku, jestli je v ostatních zemích situace jiná, tak bych řekla, že ano. Když se podíváme na to, že v České republice z toho stejného výzkumu, který říká, že nejvíce diskriminujeme, výzkum agentury pro základní lidská práva, říká, že 57 procent našich Romů ví, co to je listina základních práv a svobod. Toto ví v Řecku pouze 6 procent dotázaných. Takže tady vidíme to, že opravdu povědomí, co to je diskriminace, je u nás daleko větší než třeba v Řecku, nebo ve vyloučených osadách na Slovensku nebo Rumunsku. My tu nemáme tyto osady, které známe z východních zemí Evropy nebo z Balkánu, kde situace Romů po válce je pro nás až nepředstavitelná. Myslím si, že se tu máme lépe.“

Co je náplní práce ředitelky kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity?

„Starat se o Radu vlády pro záležitosti romské komunity, dělám zároveň tajemnici a tady je velice důležitá komunikace přímo s Romy, kteří v radě jsou a společně s lidmi z naší kanceláře (je nás tu pět), připravovat materiály nejen pro Radu, ale i pro jednání vlády, pro ministry a vůbec se snažit, aby se romské otázka koncepčně někam posunula. Je hodně nového v této kanceláři - poslední tři čtyři roky, od té doby co, je tady ministr pro lidská práva, od té doby je práce v kanceláři ještě zajímavější a to proto, že pracujeme přímo s ministrem a můžeme se přímo podílet na ovlivňování věcí z politického hlediska. Když prosazujeme koncepci nebo když jsme prosadili pietu k romskému holocaustu, tak to je něco, co mě hodně těší, protože to se nikomu od doby Václava Havla nepodařilo, jak s Lety u Písku, tak s Hodonínem u Kunštátu někam hýbnout. A ministru Kocábovi se podařilo dostat souhlas vlády na výkup Hodonína, na přestavbu silnic v Letech.“

Jak často se schází Rada?

„Přibližně jednou za tři - čtyři měsíce s tím, že teď připravujeme novou radu, nejen obměňujeme složení romských členů, ale zároveň chceme, aby byla ministerská, to znamená, že přímo s Romy při jednání budou sedět čtyřikrát do roka sami ministři a slibujeme si od toho právě, že se budou přímo dotýkat řešení romské otázky a budou vědět, i jak dál na ministerstvech naší otázku posunout, protože budou mít přímé spojení s Romy a věřím, že to bude něco velkého.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
14.11.2012Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšiloZprávy ze života Romů
12.05.2012Řada evropských zemí se k Romům chová macešskyO Roma Vakeren
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
20.06.2011V dodržování základních práv má Evropa rezervyZprávy ze života Romů
06.08.2010Prohlížení tašek v obchoděO Roma Vakeren
21.05.2010V dodržování lidských práv máme rezervyZprávy ze života Romů
12.03.2010Nejen diskriminaci Romů, ale i korupci či obchod s lidmi vytkly Česku Spojené státyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Teplicích se salesiáni věnují ohrožené mládeži
V úterý uplynulo 20 let od obnovení plnohodnotného řeholního života v Československu. Řeholní společenství byla totiž od roku 1950 komunistickým režimem likvidována a k jejich plnému rozvoji mohlo dojít až po sametové revoluci. Mnozí členové řádů a kongregací se věnují sociální činnosti, například salesiáni zajišťují dětem a mladým lidem vhodné a bezpečné trávení volného času. Jana Šustová se zajímala o činnost salesiánů v litoměřické diecézi.

Salesiánské středisko Štěpána Trochty v Teplicích - Trnovanech Severočeské Teplice patří mezi města s největší kriminalitou v České republice. A právě v tomto městě ve čtvrti Prosetice už od roku 1999 pracuje Salesiánské středisko Štěpána Trochty. Litoměřického biskupa Jana Baxanta jsem se zeptala, zda se věnuje také romským dětem a mládeži.

„Charisma salesiánství, vklad pro celou církev od svatého Dona Bosca, byl ujímat se dětí a mládeže, která se potulovala po ulicích venku ve městech. Takže svým způsobem salesiáni mají charisma i pro mládež této populace. V Teplicích, tam skutečně je jeden salesián, který už vybudoval druhé středisko pro ohroženou mládež. Chodí tam hodně romských dětí a romské mládeže.“

Salesiánské středisko Štěpána Trochty v Teplicích - Trnovanech Salesián Beno Beneš mi prozradil, že činnost salesiánského střediska se rozšířila i do další čtvrti v Teplicích.

„Vloni na podzim v září jsme otevřeli druhé středisko v Teplicích v Trnovanech. Podle údajů, tak, jak se dozvídáme z kompetentních úst, jde o čtvrť v Teplicích, která je jednou z oblastí nejpostiženějších kriminalitou. Takže tam jsme otevřeli nové středisko, ukazuje se, že zatím nepřichází jenom Romové, ale přichází i ostatní. Jak se to bude vyvíjet dál, je těžké předvídat, ale neděláme v tom žádné rozdíly. Objímáme všechny, kteří tuto lásku a lidskou blízkost potřebují. Musíme říct, že nejenom u Romů, ale také u gádžů mnohé děti v rodinách neprožívají plné citové uspokojení, tak jsme tady i pro ně, protože ony se cítí být opuštěny.“

A samozřejmě je zajímavé, jaké konkrétní programy obě střediska dětem a mládeži nabízejí.

Salesiánské středisko Štěpána Trochty v Teplicích - Trnovanech „Jde především o to, nabídnout jim během týdne prostředí, ve kterém se jim dostává to, co potřebují. Především naši lidskou blízkost a potom aby prostřednictvím her a různých kroužků mohli uplatňovat své dovednosti, učit se třeba vyrábět nějaké věci, keramiku, dřevořezbu atd. Aby se v dětech rozvíjela schopnost, kterou v sobě mají neodkrytou, aby odkryly, že jsou schopny něco udělat a rozvíjely tuto dovednost.“

Děti ani mládež se ve střediscích rozhodně nenudí.

Salesiánské středisko Štěpána Trochty v Teplicích - Trnovanech „Teď jsou zrovna jarní prázdniny, tak je jedna skupina na horách na lyžích, jiní zase mají kroužky, jiní mají doučování, samozřejmě je to snaha, abychom jim pomohli také ve škole, když v něčem nestačí.“

Nabídku pestrého programu pro trávení volného času vytváří dětem pedagogové volného času, romští asistenti a dobrovolníci.

Foto: teplice.sdb.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.04.2014Děti z Teplic se na Velký pátek mohou těšit na soutěž o Velikonoční příběh – poznej, jak to všechno začalo...Zprávy ze života Romů
22.03.2014Teplická skupina Descontrol vydala své druhé album Ex infernoO Roma Vakeren
21.02.2014Předškolní kluby Předškolák a Motýlek připravují teplické děti na vstup do školyZprávy ze života Romů
27.01.2014Hip-hopová skupiny Descontrol vydala své druhé CD s názvem Ex infernoZprávy ze života Romů
17.12.2013Salesiánské středisko v Teplicích získalo cenu Gypsy spirit 2013Zprávy ze života Romů
06.11.2013Z ulice do nahrávacího studia – cesta pokračujeZprávy ze života Romů
24.09.2013V Teplicích se uskutečnilo setkání zaměstnanců salesiánských středisek pracujících s RomyZprávy ze života Romů
01.09.2013Salesiáni v Teplicích nabízejí dětem doučování i řadu volnočasových aktivitZprávy ze života Romů
15.05.2013Tepličtí Romové oslavili dodatečně svůj svátekZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

V dubnu se podruhé uskuteční Evropský summit k romské inkluzi. Konference bude jednou z klíčových událostí španělského předsednictví. Debata naváže na poslední vývoj romské otázky na evropské úrovni a na deset společných bodů pro inkluzi. Začleňování se týká například nezaměstnanosti, sociální politiky, zdraví a ochrany spotřebitele.

Koncem ledna mladí Romové v Makedonii, Albánii, Bulharsku, Rumunsku a Moldávii spustily mezinárodní kampaň s názvem „Typický Rom“. Kampaň se zaměřuje na stereotypy a stigmata, které zapříčiňují sociální vyloučení Romů. Chce podnítit aktivní občanství všech lidí v rámci jedné společnosti a současně podpořit pozitivní obraz Romů.

Nová studie o romské politice říká, že romské strany sráží nejednota. Autor Pavel Pečínka v knize zachycuje spory mezi příznivci sociálních a multikulturních přístupů k romské menšině a přibližuje "základnu" možné romské politiky. Studie představuje první spolky, následně politické strany a některé romské aktivisty. Politolog Pečínka v knize Romské strany a politici v Evropě, přibližuje vážné problémy romské menšiny, mezi které patří hmotná nouze, masová nezaměstnanost, a přežívání na okraji společnosti.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Dětský domov na zámku
Zámek dětský domov v Dolních Počernicích existuje od roku 1923 a například před dvěma lety získal ocenění a titul Domov roku. Proč tomu tak je, zjistíte, když vejdete dál a dýchne na vás opravdu teplo domova a příjemná atmosféra prostředí. Do tohoto zařízení se za ředitelem Martinem Lněničkou vydal Robert Ferko.

Jaké jsou nejčastější příčiny, že se děti ocitají právě v dětských domovech?

„Nejklasičtější příklad je, že v deseti, jedenácti letech, jak si děti začnou vytvářet vlastní já, jak se začnou víc prosazovat, tak zkusí chodit za školu. Najednou se ukáže, že je v rodině problém, že se to dost často neřeší a tím pádem je upozorněna sociální pracovnice a pak se třeba zjistí, že v rodině už to nefunguje třeba čtyři roky. To je takový nejčastější případ. Pak jsou tedy takové extrémy, že nechají rodiče několikrát opakovaně dvouleté dítě samo doma, to tam samozřejmě pláče, takže sousedi volají policii a zjistí se, že rodiče nefungují, že před dítětem dávají přednost svým zájmům.“

Jednou z těch, která se ocitla před několika lety v dětském domově, je dnes již osmnáctiletá romská dívka Linda Hauerová. Finanční krize a úmrtí jejího otce přinutili matku vzdát se své dcery. Jak Linda vzpomíná na své začátky v dětském domově?

„První měsíc byl strašný, s nikým jsem se nebavila, ale potom jsem si nějak zvykla.“

Máš nějakou školu, vystudovala jsi nějakou střední školu?

„Teď půjdu na střední.“

Jaký obor?

„Půjdu na evangelickou školu, pak bych mohla dělat sociální pečovatelku, když jí dokončím.“

Jak trávíš svůj volný čas, čemu se věnuješ, co tě baví?

„Mám praxi do tří, to jsem vždy unavená, takže přijdu, koukám se na televizi, udělám nějaké úkoly, vysprchuji se a jdu spát.“

Stýkáš se se svou rodinou?

„Stýkala jsem se, ale byl tam nějaký problém, tak už ne.“

Jak tě tady třeba berou ostatní děti, že jsi Romka?

„Já si myslím, že se to v děcáku tak nebere, jestli jsi bílý nebo černý. Všichni se navzájem kamarádíme.“

Měli jsi nějaké problémy s útěkem, s krádežemi?

„Ne, ani nejdou jsem ani nešla za školu.“

Stejný osud potkal i patnáctiletou romskou dívku Karolínu Gablovou, která je v dětském domově od svých devíti let.

„To bylo kvůli bydlení, rodiče neplatili nájem.“

Stýkáš se se svou maminkou nebo blízkou rodinou?

„Já jezdím každý víkend nebo na prázdniny k tetě nebo tak.“

A finanční situace se nezlepšila, aby tě rodiče mohli vzít třeba zpátky k sobě?

„Ne, nešlo by to.“

Řekni my, jak třeba vycházíš s kolektivem?

„My se tady všichni spolu bavíme normálně, jsme na sebe zvyklí. Nikdo tu proti nikomu nic nemá a když má, tak si to vyříkají.“

Karolíno, ty patříš mezi hodné děti, které nemají žádné problémy, nebo jsi řešila už nějaké útěky a podobně?

„Dvakrát jsem odsud utekla, to jsem byla takové hloupé dítě, ale to bylo spíš proto, že jsem si to chtěla zkusit. A podruhé, že se nám to s kamarádkou líbilo.“

Jak vypadá tvůj pracovní den a volný den, když nejdeš do školy?

„Jdu ven s kamarády ze školy, musím se samozřejmě učit.“

Chodíš na základní školu, děti vědí, že jsi v dětském domově?

„To je tady kousek a oni vědí, že tu je děcák a oni nás berou takové, jací jsme, a ne, že jsme z děcáku.“

Kdybys měla zhodnotit dětský domov v Dolních Počernicích, je něco, co bys tu třeba chtěla změnit, co se ti tu nelíbí?

„Změnila bych některé vychovatelky, to má asi každý, že mu někdo sedne víc a někdo méně.“

Jsou přísné?

„Ani ne, a když ano, tak k tomu mají svůj důvod. Ale některé se tu ukazují skutečně ve špatném světle, že to od nich ani nečekáme.“

Co se tu všechno učíte?

„Máme na každý den rozdělené služby, třeba praní prádla, žehlení a vaříme si také sami, ale o víkendu vaří tety, to máme takto rozdělené.“

Přemýšlíš nad tím, co bude dál?

„Já se moc nekoukám dopředu, já koukám na to, co je, ne na to, co bude. Samozřejmě přemýšlím nad tím, co se mnou bude, až odsud odejdu, přemýšlím nad tím, že musím mít střechu nad hlavou, rodinu a partnera a být se svými dvěmi sestrami.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.12.2003Mnoho dětí z dětských domovů prožije Vánoce s vychovateli a "tetami"O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. století
Před týdnem bylo v Praze otevřeno Centrum vizuální historie Malach, které umožňuje přístup k filmovým svědectvím přeživších a svědků holocaustu. Ta byla zaznamenána v 56 zemích a ve 32 jazycích. Svědectví jsou sice fyzicky uchovávána na Univerzitě Jižní Kalifornie, ale mnohé univerzity a instituce ve světě poskytují možnost vyhledávání informací v tomto bohatém archivu. Více Jana Šustová.

Otevření Centra vizuální historie Malach (Foto: Jana Šustová) Vedle Berlína a Budapešti se Praha stala třetím evropským přístupovým místem k zajímavému americkému archívu. Nahlédnout do něj můžete v Centru vizuální historie Malach, které sídlí v knihovně Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí v Praze. O jeho poslání hovoří Martin Šmok.

„Centrum vizuální historie Malach je přístupové místo k archivu institutu USC Shoah Foundation. Tento archiv obsahuje 52 tisíc digitalizovaných a indexovaných filmových vzpomínek pamětníků řekněme druhé světové války. Proč říkám řekněme? Protože archiv se skládá ze vzpomínek lidí, kteří spadli do vražedného víru holocaustu, protože byli označeni za Židy, ale zároveň obsahuje vzpomínky lidí, kteří se ukrývali, nebo se přidali k partyzánům, nebo kteří bojovali na západních nebo východních frontách, nebo kteří se zachránili různými způsoby útěku. A to stále mluvím o lidech, kteří byli ohroženi z toho důvodu, že byli nacistickými zákony označeni za Židy a podařilo se jim přežít.“

Výpovědí Židovských pamětníků je v Archívu vizuální historie většina. Ale jak uvádí Martin Šmok, jsou tam i další.

Martin Šmok Centrum vizuální historie Malach (Foto: Jana Šustová) „Jsou tam i interview s pamětníky, kteří přežili tu samou genocidu, směřovanou na ně ale z jiných důvodů, jsou tam vzpomínky romských pamětníků. Není tam moc interview v češtině, ale je tam velmi zásadní sbírka z území bývalého Sovětského svazu v ruštině a ukrajinštině a tamní romštině, většinou ve směsi těchto tří jazyků, což je sbírka, která myslím neexistuje nikde jinde. Jsou tam i další lokální sbírky z Maďarska, z Polska a několik interview ze Slovenska, takže to je další segment lidí, kteří měli být do posledního vyvražděni z rasových důvodů.“

Avšak archiv neobsahuje pouze výpovědi židovských a romských pamětníků.

Centrum vizuální historie Malach (Foto: Jana Šustová) „Jsou tam pamětníci, kteří byli perzekuováni z politických důvodů, pamětníci, kteří byli svědky osvobození koncentračních táborů, pamětníci, kteří přežili lágry vojenských zajatců, jsou tam pamětníci, kteří byli svědky poválečných procesů s pachateli zločinů za druhé světové války. Ale jsou tam také skupiny pamětníků, které jsou relevantní pro německou zkušenost, což jsou homosexuálové, Svědci Jehovovi a přeživší programu eugeniky, který byl vlastně začátkem veškerých genocidálních pokusů nacistického Německa, kdy se pokusili vyvraždit veškeré mentálně nebo fyzicky postižené.“

Je zajímavé, že americká nadace zaznamenala tolik výpovědí romských pamětníků v zemích bývalého Sovětského svazu. Zajímalo mě, kdo je natáčel.

„Tak, jako všechna interview, je natáčeli místní vytrénovaní tazatelé nebo moderátoři, kteří měli na starost, speciálně v tomto případě, opravdu jednat s pamětníky na čistě osobní úrovni. Na území bývalého Sovětského svazu organizace většinou nefungují tak, jak by měly. Nebo lépe řečeno v té době, kdy my jsme tam sbírali interview, to znamená v polovině devadesátých let, organizace nefungovaly tak, jak by měly a jediná šance, jak se dostat k pamětníkům, bylo vypravit štáb tam, kde je velká ještě tradiční romská populace a hledat pamětníky. Díky tomu se sesbírala interview od tradičních kočujících lidí, kteří přežili masové střílení do masových hrobů.“

Rozhovory s romskými pamětníky jsou velmi přínosné nejen pro romskou historii.

„Rozhovory jsou unikátní jak pro romskou historii, tak pro historii druhé světové války, tak pro místní historii, jsou fascinující i pro historii Židů v těch místech, protože romští svědci jsou většinou jediní svědci, kteří přežili a můžou říct, co se s tou místní židovskou populací stalo, protože na masovou vraždu čekali společně. Opakuje se to velice často na východních územích, že u masového hrobu nacisté sehnali všechny, které plánovali zavraždit, Židy, Romy, domnělé komunisty a pak je tam všechny povraždili. Z každého masového hrobu, když někdo přežil, mohli utéct jeden dva, víc ne. Z tohoto důvodu jsou to také velice důležitá interview, protože v dnešní době mnoho lidí a organizací se snaží mrtvé z masových hrobů rozdělovat a hádat se o to, kdo v masových hrobech je, jestli je to židovský hrob, nebo romský hrob, nebo ruský hrob, nebo armádní hrob. Ale ono to nejde! Na východních územích speciální komanda německé armády vraždila naprosto plošně, a stejně tak, jak oni vraždili lidi dohromady, tak my nemůžeme mrtvé rozdělovat.. Z tohoto důvodu je to velmi důležité pro vzdělávací aktivity.“

V Archívu vizuální historie se dosud nachází 407 výpovědí Romů a Sintů, které jsou natočeny v 17 jazycích. V češtině jsou zaznamenány 3 rozhovory a slovenština je zastoupena v 6 výpovědích.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 5. února už patří historii. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Iveta Kováčová.

Obsah článku:
Reportáž:  Občané demonstrovali proti rasismu a neonacismu v ČR
Reportáž:  Jsou čeští Romové nejdiskriminovanější menšinou v EU?
Reportáž:  V Teplicích se salesiáni věnují ohrožené mládeži
Zprávy: 
Reportáž:  Dětský domov na zámku
Reportáž:  Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. století

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz