Vyhledávání
16.6.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

V našem vysílání se vydáme do Senátu na slavnostní shromáždění ke Dni památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Schválená koncepce romské integrace v ČR slibuje zlepšení životní úrovně Romů – i o tom se v následujících minutách dozvíte, chybět nebudou ani zprávy ze života Romů a spousta hudby.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari romani relacia „O Roma vakeren“. Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
Ve středu uplynulo 65 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na paměť této události byl v roce 2005 ustanoven 27. leden Dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. V Praze se vzpomínalo v budově Senátu, kde byla i naše kolegyně Jana Šustová.

Den památky obětí holocaustu v Senátu (Foto: Jana Šustová) Slavnostní setkání v Senátu provázela hudba bývalého terezínského vězně Gideona Kleina, který zahynul v koncentračním táboře ve Fürstengrube. Vzpomenout na podobné osudy obětí nacismu přišlo do Senátu několik desítek lidí, kteří holocaust přežili, čeští politici, velvyslanci několika států a představitelé různých sdružení a společenství. S projevem vystoupil také předseda vlády Jan Fischer:

(Foto: Jana Šustová) „Holocaust, a to bych chtěl připomenout, nebyl brutální spontánní pogrom. Holocaust byla vražda jako projekt, jako skvěle připravený plán. Holocaust byla vražda jako průmyslové odvětví, vražda jako administrativa, vražda jako jízdní řád. A předcházela jí perfektní registrace, evidence, soupis osob a majetku. A zrůdné bylo, že si ji židovské obyvatelstvo v Německu i v okupovaných územích, muselo organizovat samo. Trochu vím, o čem mluvím. Můj táta totiž vedl oddělení statistiky na pražské židovské obci v době protektorátu, než se odebral do Terezína a potom do Auschwitzu.“

Přemysl Sobotka (Foto: Jana Šustová) Předseda Senátu Přemysl Sobotka zdůraznil, že holocaust si nepřipomínáme jen jako pietu k památce milionů nevinných obětí nacistické zrůdnosti, ale zároveň jako velice důležité varování pro naši současnost i budoucnost.

„Nebezpečí, že si opět prožijeme i v Evropě hrůzy z minulého století, bohužel stále trvá. Měli bychom mít především na paměti, že například současná globální ekonomická finanční krize je živnou půdou pro demagogy a populisty všeho druhu. Právě v podobné situaci se ve třicátých letech dostal k moci Adolf Hitler.“

Ing. Karel Holomek (Foto: Jana Šustová) K obětem holocaustu patřili také četní Romové. K uctění jejich památky vystoupil v Senátu inženýr Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě. Zeptala jsem se ho, co podle jeho názoru v současnosti přispívá k úspěchu neonacistů v České republice.


(Foto: Jana Šustová) „Oni si vždy vyhmátnou nějaký zástupný problém a tady jsou dva momenty, které jim chytře jejich programátoři naprogramovali, a to je to, že situace, která je ve společnosti, není nakloněná Romům. Koneckonců to dokládají i statistiky. Někteří Romové se sami o to starají řekněme svým ne zcela přijatelným chováním a to samozřejmě některé lidi v okolí rozčiluje. A teď vystoupí neonacisté a začnou říkat, že když to policie a úřady nedokáží zvládnout, tak jsme tu my a my to za ně zařídíme. A lidé je v tom okamžiku berou, aniž si uvědomují, že je to jenom náhražka, protože symboly, které oni prosazují, ty jasně dokazují, odkud jejich myšlení pochází a kam směřuje.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vláda schválila Koncepci romské integrace
Vláda schválila Koncepci romské integrace na období 2010 – 2013. Ta navazuje na poslední materiály z koncepce z předešlých let. Opatření se zaměřují na Romy z hlediska národnostní menšiny a na naplnění kulturních potřeb tohoto etnika. S ředitelkou kanceláře a tajemnicí romské vládní rady Gabrielou Hrabaňovou si povídal Robert Ferko.

Gabriela Hrabaňová (Foto: Jana Šustová) Jak by se měla změnit situace během příštích čtyř let?

„Situace by se samozřejmě měla změnit ve všech oblastech tak, jak je koncepce nastavená. Koncepce vychází z výsledků výzkumů, které realizujeme nejenom my, ale v minulosti třeba i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Takže my vycházíme z konkrétních dat, ze skutečností, které opravdu jsou a na ně se snažíme navazovat. Jsou to vlastně konkrétní opatření, která se letos poprvé promítají v konkrétním realizačním plánu romské koncepce. Koncepce do této chvíle vždy proklamovala, co by se mělo dělat, ale my dnes ukazujeme konkrétní řešení, ale k tomu se potom můžeme vrátit v jednotlivých oblastech. Letos poprvé máme v koncepci i opatření, která se přímo zaměřují na kraje a obce. My víme, že do teď byl zásadním problémem pocit, který všichni máme, že se nic neděje, že se situace nezlepšuje. A takový pocit stále ve společnosti přetrvává.“

Jaké jsou nejčastější problémy v obcích a malých městech? Na co byste se tam chtěli zaměřit?

„Především na spolupráci subjektů, které nějakým způsobem zasahují do romské integrace. Víme, třeba i z působení Agentury pro sociální začleňování v romských vyloučených lokalitách, že je právě nejdůležitější, když všechny subjekty, které na úrovni obce jsou, spolu spolupracují. Ať je to škola, úřad práce, sociální odbor, odbor ochrany a péče o děti. Měli by spolu spolupracovat a komunikovat o tom, jakým způsobem dál romskou komunitu podpořit nebo jakým způsobem řešit konkrétní a individuální problémy. Doporučujeme, aby spolupráce byla co nejvíc propojená a to v konkrétních oblastech, jako je třeba zaměstnávání, aby i úřady měst nebo krajů samy vyhledávaly subjekty, zaměstnavatele, aby začali podporovat diverzitu na pracovištích, začali zaměstnávat Romy a zapojovat je do pracovního procesu. A samozřejmě i vzhledem k tomu, že kraje jsou zřizovatelé škol, tak aby přímo nejenom vytvářeli partnerství, ale aby třeba zároveň průběžně podporovali přestup romských žáků a studentů ze základních na střední školy a ze středních na školy vysoké. Proto by měli aktivně spolupracovat s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Z dosavadní činnosti agentury se potvrdilo, že opatření, která my navrhujeme na národní úrovni a nemáme páky, jak je prosadit na lokální úrovni, tak díky partnerství a komunikaci nejenom mezi subjekty na místní úrovni, ale třeba i v komunikaci s námi, mohou reálně fungovat. Co my můžeme konkrétně nabídnout, jsou dotační programy.“

Co je novým tématem koncepce?

„Novým tématem je téma předlužení a to také souvisí se zaměstnaností. Někteří lidé jsou tak předlužení, že si ani nemohou dovolit jít do práce, protože by potom většina platu byla strhávána. Je hodně důležité budovat finanční gramotnost, je celkově nutné zaměřit se na finanční vzdělávání ve školách a na vzdělávání dospělých tak, aby bylo pochopeno to, že některé finanční subjekty se snaží spíš vykořisťovat než pomáhat. A proto se snažíme tlačit na to, aby rozvoj sítě bezplatného dluhového poradenství fungoval v této zemi, jako funguje v jiných státech, jako je to například v Německu, kde to je automatická součást jakéhokoliv poradenství.“

A v dalším díle pořadu O Roma vakeren vám přineseme konkrétní případy, kterými se zabývá koncepce, ať už je to nezaměstnanost, předlužení či školství a zaměříme se na města v ústeckém kraji – Děčín, Krásná Lípa nebo Litvínov, kde se právě touto problematikou zabývají nejvíce.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.02.2015Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět letO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
13.07.2013Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace RomůO Roma Vakeren
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
08.11.2011Ministr Kubice přijel řešit problémy na sever ČechZprávy ze života Romů
15.10.2011Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v ČeskuO Roma Vakeren
15.10.2011Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové bankyO Roma Vakeren
26.09.2011Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovatZprávy ze života Romů
22.09.2011Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení
Přesně před týdnem Česká republika jako první z členských států Evropské unie oficiálně zahájila Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení na národní úrovni. Ten bude spočívat především v informační a osvětové kampani, podpořené dvanácti konkrétními projekty. Více Jana Šustová.

Evropský rok 2010 se v České republice soustředí na pět prioritních oblastí: na prevenci sociálního vyloučení v důsledku předluženosti; na zlepšení přístupu na trh práce; na aktivizaci územní veřejné správy v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení; na zvýšení úrovně vzdělanosti a konkurenceschopnosti chudých a vyloučených lidí na trhu práce a na podporu přiměřeného bydlení sociálně vyloučených skupin a na řešení problému bezdomovectví.

Eurokomisaře Vladimíra Špidly jsem se zeptala, zda se projekty Evropského roku 2010 zaměří také směrem k Romům, anebo zda jsou určeny celé populaci.

„To je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a to se týká osmdesáti milionů lidé v Evropě. To je velká skupina, která má mnoho různých charakteristik. Je pravda, že Romové jakožto sociální, kulturní a etnická skupina jsou v situaci, která patří skupinově k nejtěžším.“

Stejný postoj má i ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka.

„Nepochybně existují a budou existovat specifické programy pro Romy, ale to si myslím, že je spíš v kompetenci resortu pana ministra Kocába. Z hlediska agendy ministerstva práce a sociálních věcí samozřejmě také, ale já tuto problematiku vidím globálně, nerad bych ji vyčleňoval. Problém zaměstnanosti či nezaměstnanosti není jen problém Romů, je to problém českých občanů stejně jako občanů jiných států. Některá etnika jsou poznamenána nebo postižena nezaměstnaností více čí méně, ale proaktivní opatření při zvýšení zaměstnanosti se týkají všech včetně Romů. Totéž se týká zvyšování kvalifikace, zlepšení vzdělanosti, to souvisí i s jejich lepší uplatnitelností na trhu práce.“

A právě zvýšení vzdělanosti mají podle ministra Šimerky Romové ve svých rukou.

„O toto se musejí Romové starat sami,musí posílat děti do školy, protože základní vzdělání je dnes už málo, pokud ho vůbec někteří mají a z hlediska začlenění do společnosti, je to otázka prevence, aby se nepropadli do chudoby a otázka, zda mají nebo nemají práci. A aby měli lepší podmínky a vyšší šance pro práci, je třeba mít vyšší vzdělání. Stát se tomu také bude věnovat, regiony se tomu věnují, obce se tomu věnují, ale samotné etnikum, pokud hovoříme o Romech, se musí daleko více přičinit než dosud a aktivně se spolupodílet. Nemá cenu plakat, že nemají práci, pokud neposílají děti do školy, vytvářejí tím v podstatě předpoklad pro to, že ani jejich potomci práci mít nebudou. Je potřeba na obou stranách vnímat situaci tímto způsobem.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.09.2010Češi se pokusí o nejhlasitější apel proti chudobě ve světěZprávy ze života Romů
02.06.2010V Praze začne putovní výstava k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010Zprávy ze života Romů
31.05.2010Mezinárodní setkání pro výměnu zkušeností se sociálním začleňováním a participací Romů a migrantůZprávy ze života Romů
27.05.2010Projekt „Podpora integrity rodin ohrožených sociálním vyloučením a jejich místo v měnící se Evropě“Zprávy ze života Romů
25.05.2010EU přijímá nová opatření ke zlepšení podmínek bydlení romských komunitZprávy ze života Romů
19.05.2010Zvyšování vzdělanosti minorit za pomoci mezinárodní spolupráceZprávy ze života Romů
16.04.2010Národní setkání lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
09.04.2010Chudoba si nezaslouží pohrdáníO Roma Vakeren
19.02.2010Kampaň Chudoba cti netratíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

V Kanadě loni požádalo o azyl 2202 Romů z České republiky.Tamní úřady vyhověly žádosti zhruba desetině z nich. Po obnovení vízové povinnosti loni v létě příliv azylantů z Česka do Kanady prakticky ustal. Zatímco v květnu, podle denníku Toronto Star, požádalo o azyl 448 českých Romů, v prosinci tak učinil jeden.

Spojené státy se s Maďarskem podělí o své zkušenosti s integrací černošského obyvatelstva do většinové společnosti. Chtějí tak Budapešti pomoci překonat rozpory mezi Romy a zbytkem společnosti. Ty stále představují v Maďarsku značný problém, prohlásil náměstek maďarského ministra sociálních věcí Lájos Korozs po svém jednání ve Washingtonu.

Ministerstvo školství loni v prosinci odkoupilo rekreační areál v Hodoníně u Kunštátu, kde za druhé světové války sídlil internační tábor pro Romy. Ministerstvo už bylo zapsáno v katastru nemovitostí jako vlastník objektu. V areálu by měl vzniknout památník obětem romského holocaustu a vzdělávací centrum.

Slováci považují za nejostřejší konflikt ve společnosti rozpory mezi většinovým obyvatelstvem a příslušníky romského etnika či spoluobčany maďarské národnosti. Vyplynulo to ze sociologického průzkumu Slovenské akademie věd. Největší napětí v etnických vztazích pociťují mladí lidé do 30 let, s rostoucím věkem míra vnímaného napětí výrazně klesá.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Terénní zdravotní sestra z romské osady
Pochází z romské osady a přeci našla sílu změnit svůj život a život své rodiny. Paní Silvie Jaslovská není žádná herečka ani politička. Na první pohled obyčejná žena z romské osady Chminianske Jakubovany. Její život se změnil, když se stala terénní zdravotní sestrou. Cítí, že svým příkladem může pomoci rodinám v osadě. Do jejího příbytku vstoupila Marika Mazáková.

Vstupujeme do vašeho příbytku, do vašeho domu.

„Já vás pěkně vítám u nás. Já mám pět dětí, spolu s manželem je nás tedy dohromady sedm. Bydlíme v této místnosti, manžel pracuje v Čechách, protože dávka, kterou dostávám, tak ta nevystačí.“

Je tu teplo, máte tu pec, pak tu máte kuchyňku, postel, sedací soupravu a počítač.

„Já jsem se učila, chodila jsem na kroužek speciální základní školy. Něco už vím, naučila jsem se třeba psát životopis“

Vidím, že tu máte i druhou místnost.

„Ano, tam máme chladničku.“

To asi není zvykem mít v osadě chladničku?

„Dneska už jí má každý, chladničky, dobrý nábytek, už to vybavení není takové staré jako předtím.“

Z čeho je tento domek postavený? Máte tu dřevo a máte tu i zeď.

„Je ze dřeva a jedna místnost je z takových desek, ale ještě to není dokončené, ještě musím dokoupit polystyrén, lepidlo, síťku a potom mi manžel i tuto kuchyňku dokončí.“

Kdy jste začali stavět tento dům?

„Letos v létě, když jsem viděla, že děti rostou, tak jsme museli přistavovat, protože v jedné místnosti už se žít nedalo s tolika osobami. Já se nechlubím, že mám dobrý dům, já ještě žiji v chatrči, ale když přijdete dovnitř, tak tady nenajdete nepořádek, ale jen čistotu. Ale mám z toho radost, že mám čisto, když potřebuji ještě koupelnu a záchod, protože my jsme na to zvyklí, protože nemůžeme žít bez vody, i když nemám vodu v domě.“

Je třeba říct, že v těchto dvou místnostech se nenachází žádné umyvadlo, kde byste se mohli umýt. Není tu koupelna, není tu sociální zařízení jako WC, jak vykonáváte hygienu?

„Máme velkou vanu ze železa, tam dám vodu, dám jí ohřát a tak. Jinak jinou možnost nemám, u mě v rodině se ale každý myjeme ve vlastní vodě.“

Jak perete?

„Máme pračku se ždímačkou, tu půjčuji ještě mým třem sestrám, aby nemusely prát prádlo v ruce. Jsem ráda, že vyrábějí takovéto pračky, nejenom automatické. Kdybychom měli dobré střechy nad hlavou, tak věřím tomu, že by si každý koupil automatickou pračku, určitě by na ní časem ušetřili, lidé by si žili normálním způsobem.“

Takové sociální podmínky, jako máte vy, má málokdo v osadě.

„Ano, v některých sociálně slabších rodinách je to mnohem horší. Protože někteří si třeba neumějí rozpočítat peníze na jídlo, na hygienu. Jak se teď přešlo na euro, tak někteří to vůbec nechápou, jsou negramotní. Myslí si, že pět euro je jako pět korun, a já jim říkám, že to je sto padesát korun.“

Jak to vypadá uvnitř ostatních chatrčí?

„Dnes se už většina žen stará, aby měly doma čisto.“

Čím se to změnilo?

„Změnilo se to tím, že někdo začal uklízet, i já musím přiznat, že jsme dřív žili jinak než teď, bylo to horší. Brali jsme si příklad od druhých, jak žili, jako my teď, protože už nechceme být pro ostudu, už nechceme žít jako předtím, už nechceme být špinaví, chceme být voňaví. Nechci být zaostalá jako předtím, když jsem se starala o rodinu a o sebe ne.“

Vy jste zdravotní asistentka tady v osadě, změnilo se něco tím, že jste nastoupila na toto místo?

„Mě tu v osadě znají, protože jsem tu vyrůstala odmalička, mám s nimi lepší kontakt, než mají s paní doktorkou. Jak já jdu s ní, tak jim všem říkám, že je to pro jejich zdraví, pro jejich děti. Třeba minulý rok se naočkovalo 700 dětí, teď jen 120. Když se nebudou rodiče snažit, tak tam musím znovu a znovu chodit a pořád dokola vysvětlovat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.11.2015Nové domy v osadě Breznica postavili místní RomovéO Roma Vakeren
06.06.2015Organizace Teach for Slovakia pomáhá na základních školách, kde děti potřebují specifický přístup a pomocO Roma Vakeren
30.05.2015Česká učitelka působí na základní škole pro děti z romské osady Huncovce na SlovenskuO Roma Vakeren
04.10.2014Jak se žije ve staré romské osadě Slovenská LupčaO Roma Vakeren
08.09.2014„Hasíme to, co nejvíc hoří,“ říkají architekti, kteří pomáhají stavět domky v romské osaděZprávy ze života Romů
06.04.2014Na Slovensku přibývá obcí, které pomáhají Romům postavit si vlastní bydleníZprávy ze života Romů
10.11.2013Kvůli stěhování romské osady se na Slovensku rozhádaly tři sousední vesniceZprávy ze života Romů
14.07.2012Dva slovenští poslanci navštíví romské osadyO Roma Vakeren
09.06.2012Projevy anticiganismu na SlovenskuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O dětech z romské osady v Chminianských Jakubovanech
Děti v romské osadě v Chminianských Jakubovanech tráví většinu času ve speciální základní škole, kde je pedagogové kromě vyučování vzdělávají i v jiných činnostech. Organizují pro ně různé zajímavé kroužky, jako taneční, včelařský či pěvecký. Speciální základní školu navštívila opět Marika Mazáková:

Jsme ve speciální základní škole v Chminianských Jakubovanech. Právě se setkávají američtí studenti s dětmi z romské osady. Co si o nich myslíte, už jste je pozdravily?

„Jsme rádi, že tu jsou a doufáme, že nás budou dobře učit.“

Ve školní kronice se prvně zmiňují Romové v období mezi první a druhou světovou válkou, dnešní speciální základní škola byla zřízená roku 1985, dnes se nazývá speciální základní škola. Mária Pigulová, ředitelka speciální základní školy v Chminianských Jakubovanech, učí na škole už třicet roků.

„Máme 189 dětí v základní škole a deset žáků v praktické škole. Praktickou školu jsme otevřeli teď prvně od září. Je to škola, do které chodí naši žáci, kteří byli méně úspěšní na speciální základní škole, opakovali ročník, eventuálně jsou to žáci, kteří nedokončili učňovské školy nebo děvčata, která kvůli těhotenství nedokončila desetiletou školní docházku. Naše speciální základní škola má čtyři budovy, vyučování je dvousměnné.“

Zaklepu na dveře a vejdu do 4. A.

„Pojď Marceli, co vidíš na obrázku?“

„Na obrázku je mrkev a brambory, pak okurka, rajče a paprika.“

„Pozor, co jsou, děti, ořechy?“

„Ovoce.“

„Ovoce ne.“

Děti kromě povinných předmětů mají i zájmové kroužky od tanečního, pěveckého, výtvarného, sportovního až po jedinečný včelařský kroužek, který navštěvují dokonce i rodiče. Škola dětem vytváří dokonalé podmínky pro výuku, proto se děti do školy rády vracejí, vždy to tak ale nebylo, pokračuje ředitelka.

„Nastoupila jsem tady roku 1979, přišla jsem sem mladá, plná ambicí. Děti do školy nechodily, přišlo jich třeba jen pět, pro děti jsme si museli chodit. Dnes už rodiče znají pravidla této školy, docházka dětí z obce Chminianske Jakubovany je velmi dobrá. Už všechny dobře znám, takže vím, které děti nebudou mít problémy s docházkou, na ty se těším, ale některé přijímám do školy trošku s obavou, protože vím, že budu muset dohlížet na školní docházku.“

V tomto případě je velmi důležitá komunikace vás jako pedagogů s rodiči, někde jste začít museli?

„Začátky spolupráce jsou v tom, že se nikdy nesnažím rodiče podceňovat, když přijdou, akceptuji jejich způsob života, velmi ráda jim pomůžu, ale oni vědí, že jsem i zásadová, že netoleruji zameškávání vyučovacích hodin. Někdy i půjčím rodičům peníze, když to potřebují. Vidí, že když děti pracují, tak je pak odměníme, bereme je třeba v létě na tábory zaměřené na protidrogovou tématiku. Do tohoto tábora jsme dali žáky, kteří mají sklony ke kouření, možná i k fetování. Rodiče vidí, že se o děti staráme, že nám není jedno, jak tráví volný čas.“

Paní učitelko Evo Gregová, vy máte na starost osmý ročník, jací jsou vaši studenti?

„Dá se s nimi pracovat, začíná jim puberta, někdy je to s nimi těžší, někdy řešíme spíš než vztahy učitel - žák, tak vztahy mezi děvčaty a chlapci. Ve vyšších ročnících přijdou i jiné problémy, stává se, že z takového jen okoukávání se rychle skočí do společného života a velmi brzo mají první děti.“

Co se týká výuky předmětů, s jakými předměty mají problémy nebo které jim naopak jdou nejlépe?

„Velmi rádi zpívají, také mají rádi výtvarnou výchovu, počítače, vyšívání, ruční práce je baví. Trošku mají problémy se slovenským jazykem, protože doma mluví romsky, takže je pro ně slovenština cizí jazyk, a také matematika jim občas nejde a nabyté vědomosti nedovedou tak uplatnit v praktickém životě.“

Je ti 14 let, chodíš do sedmého ročníku. Dnes už máš po škole, co ses naučil?

„Matematiku, čtení, dějepis, pracovní výchovu.“

Co se ti nejvíc líbí?

„Matematika.“

Matematika ti jde?

„Ano a také pracovní výchova.“

Co bys chtěl dělat v budoucnosti?

„Studovat na automechanika.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

O Roma vakeren s datem 29. ledna už patří historii. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
Reportáž:  Vláda schválila Koncepci romské integrace
Reportáž:  Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení
Zprávy: 
Reportáž:  Terénní zdravotní sestra z romské osady
Reportáž:  O dětech z romské osady v Chminianských Jakubovanech

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
788135   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
294415   11.09.98 Romske aktuality
270779   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
261752   14.03.00 Romský jazyk
170451    Historie a původ Romů
140653   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
120718    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103165    Fotografie
90262   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
84139   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz