Vyhledávání
23.9.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

V dnešním pořadu jsem pro Vás připravili především vánoční témata, na svátky zavzpomínáme ze zpěvačkou Annou Fečovou, pozveme Vás na vánoční párty do sdružení Odel Hin Drom v Brně a podíváme se do Děčína, kde s městskou policií spolupracuje 6 romských terénních pracovníků. To a mnoho jiného uslyšíte v dnešním O Roma vakeren.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari romani relacia „O Roma vakeren“. Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Co dokázal městský policista Milan Horváth
Boletice u Děčína patří k lokalitě, kde žije převážně romská komunita. Ještě před několika týdny byste dle očekávání viděli u panelových domů vyhozené elektrospotřebiče, před školou děti s cigaretou a v nočních hodinách by vás obtěžoval hluk a bezohlední opilci. Jeden z Romů, Milan Horváth, se rozhodl, že s tím něco udělá. Aby se problematická situace ještě více nezhoršovala, začal spolupracovat s městskou policií v Děčíně. K tématu připravil více Robert Ferko.

Jak jste se vůbec dostal k této práci?

„V létě jsem se koukal z okna, a naši sousedi, Češi, bílí křičeli na Romy, když dělali nepořádek, že s Romy nejsou spokojení. A když jsem to tak poslouchal, tak jsem se rozhodl, že se zkusím stavit městském úřadu a probrat to se starostou a řekl jsem mu, že bych tady chtěl udělat pořádek. Sestavil jsem partu lidí, spojili jsme se s ředitelem městské policie, který se mnou souhlasil, že by byl také rád, kdyby tu byl pořádek. Hned druhý den jsme začali v civilu pracovat, stáli jsme u školy a lidé si začali všímat, že se něco děje. Ubývalo rvaček u školy, kouření, dávali jsme najevo, že tady bude pořádek. Nejdřív jsme začali sami uklízet, ukázali jsme všem Romům, že se to dá udělat, my sami jsme začali uklízet, zametat u popelnic. Ostatní si toho všimli, ze začátku se nám smáli, ale teď si myslím, že už z nás mají strach, když vyhodí před dům lednici, tak my nekoukáme na to, jestli je ten člověk černý nebo bílí.“

Jak probíhá váš pracovní den?

„Já jsem zaměstnanec městské policie, už nejsem dobrovolník, když dělám od sedmi do dvou, to je nějakých šest hodin a ještě chodím ven večer na tři hodiny, protože kdyby tady večer nikdo nebyl, tak by si lidé odvykli, že existujeme a začali by večer dělat nepořádek, takže musím být pořád v akci a venku.“

Už tuto práci děláte několik měsíců, respektují vás Romové v Děčíně?

„Myslím si, že ano. Mají respekt, protože zjistili, že já nekoukám na to, jestli to je bratranec nebo kamarád nebo příbuzný, jak se jedná o pořádek, tak do toho jdu tvrdě.“

Zlepšila se situace mezi majoritou a minoritou právě tím, že přišla od vás tato iniciativa?

„Lidé ze sídliště to vítají, už nás mají skoro rádi, zdraví nás a co já můžu říct na sto procent, že majorita bílých lidí tady nám fandí.“

Díky vám se vyřešili některé dlouhodobé problémy kolem jednoho z panelových domů. O co přesně šlo?

„Šlo o to, že v domě byl nějaký mladý kluk, který dělal velký hluk a lidé v domě už to nemohli vydržet, tak zavolali městskou policii, bylo to asi v deset nebo jedenáct hodin, dali mu pokutu, oni ale pokračovali dál, tak jim dali druhou pokutu a pak přišli za mnou a za kolegou, jestli bychom jim s tím nepomohli. Samozřejmě jsme řekli, že ano a musím říct, že od té chvíle do rána tam byl absolutní klid.“

Pane Horváthe, jaká je podle vás situace Romů právě tady na Děčínsku, zlepšila se situace nebo zhoršila?

„Co nás potkávají lidé, tak říkají, že je to teď v pořádku, že takto by to mělo být, opravdu se to zklidnilo.“

S jakými problémy se Romové na Děčínsku nejčastěji potýkají?

„S nezaměstnaností a velkým problémem jsou drogy.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Vánoce v křesťanském sdružení O Del Hin Drom
Nyní se společně vypravíme do Brna do křesťanského sdružení O Del Hin Drom - Bůh je cesta, kde se pravidelně setkávají lidé při bohoslužbách. V centru se také věnují dětem i mládeži, promítají se například filmy o drogách, vyprávějí příběhy z Bible. Všechno je na základě křesťanského směru, ať už se jedná o rozhovory s rodinami, nebo o další aktivity ve sdružení. Na více informací se Miroslava Richtera zeptala Iveta Durdoňová.

Na co se mohou těšit lidé před Vánocemi ve vašem sdružení, připravujete pro ně něco?

„V neděli 20.12. v 15:30 připravujeme Vánoce na Cejlu a bude to taková vánoční romská křesťanská párty, jak pro mladé, tak pro střední věk a starší. Bude tam občerstvení, budou tam zábavné hry, zpěv, ale hlavní cíl setkání je oslavovat narození Ježíše Krista a o tom jsou Vánoce.“

Kdy se u vás pořádají bohoslužby a pro koho jsou určeny?

„Program máme takový, že v pondělí je bohoslužba pro hluchoněmé lidi, ve středu je tam skupina Teen Challenge, která se věnuje lidem, kteří mají problémy s nějakými závislostmi, ať je to alkohol nebo drogy, a v neděli máme bohoslužbu pro všechny.“

Vy se Romům věnujete v této práci několik let. Co vás k tomu vedlo, kde byly začátky?

„Začátky byly těsně po revoluci, když jsme se s mojí sestrou stali věřícími křesťany. Tehdy jsme se přestěhovali ze Slovenska do Brna, kde naše sousedka chodila do sboru církve českobratrské a díky ní jsme se doslali do křesťanského sboru v Brně, nejdříve moje sestra a pak asi za tři měsíce po ní já. Hodně nás to zasáhlo, byli jsme toho plní a chtěli jsme, aby i ostatní Romové poznali Ježíše Krista.“

Kolik je věřících Romů v Brně a do kterých církví chodí?

„To se nedá odhadnout počtem, ale myslím si, že hodně. Každý Rom vám řekne, že věří a znovuzrozených křesťanských Romů v duchovním smyslu je podle mě také dost. V Brně je několik církví, kam chodí nějaký malý počet Romů, ale myslím si, že základem je, že jsou to vesměs všichni katolíci.“

Co pro vás znamenají Vánoce?

„Strašně moc z duchovního hlediska, protože si připomínáme narození Ježíše Krista, Spasitele světa a to je pro křesťany hodně. Je to oslava, je to radost, je to pokoj, je to záchrana pro lidskou duši.“

Jak vypadaly Vánoce u vás doma, vzpomenete si na to ještě?

„Po materiální stránce můžu říct, že naše dětství bylo nádherné, moje dětství bylo krásné, protože se o nás rodiče starali. Nás bylo osm dětí a maminka pro nás dělala, co se dalo, otec se také staral a nemůžu říct, že bychom měli v něčem nedostatek. Vánoce u nás byly velmi bohaté, všeho bylo plno, vzpomínám na to v dobrém.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.01.2010Na návštěvě v křesťanském sdružení O Del Hin DromO Roma Vakeren
11.07.2003Nové občanské sdružení O Del hin Drom chce pomáhat brněnským RomůmO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Zpěvačka Anička Fečová vzpomíná na Vánoce na východním Slovensku
Do Štědrého dne už zbývá necelý týden, a tak se zahloubáme do vánočních vzpomínek s romskou zpěvačkou Aničkou Fečovou. Ta se narodila začátkem roku 1954 v obci Lúčka na východním Slovensku. Od dětství byla obklopena hudbou, její maminka byla totiž zpěvačka a tatínek klarinetista. Také její bratr Jožka Fečo - známý v Praze - je všestranný hudebník. Za kouzlem dětských vzpomínek se s Aničkou Fečovou vypravila Jana Šustová.

Anička Fečová (Foto: Jana Šustová Vzpomínáte si, jak jste slavili doma Vánoce?

„Bylo to pěkné, máma vyvařovala, pekla, byla tam pěkná atmosféra. Moc dárečků nebylo, ale bylo hodně lásky a to je důležité.“

Co jste třeba jedli na Štědrý den?

„Jedli jsme houbovou polévku, bobaľky s mákem.“

Co to je?

„To je z kynutého těsta, udělá se dlouhá šiška, z které se krájí malé kousky. Pak jsme měli řízky s bramborovým salátem, čočkovou polévku a na sladko fazole, tedy celkem tři polévky – houbovou, čočkovou a fazolovou na sladko.“

Jak se dělala polévka z fazolí na sladko, to si neumím představit?

„Uvaří se fazole a pak se zahustí moukou a přidá se cukr a ocet.“

Zpívali jste?

„Ano, zpívali jsme vánoční písničky moc rádi.“

Měli jste ozdobený stromeček?

„Stromeček jsme vždycky zdobili a zpívali jsme u toho vánoční písničky, mamka krásně zpívala. Já je ani všechny neumím, ale mám je doma natočené od mámy, ale nejsou to dobré nahrávky a také jsem si říkala, že bych jednou rády tyto písničky nahrála, abych měla památku. To byly písničky, které moje máma milovala a každý rok je zpívala.“

To byly romské písničky?

„Ne, svaté písničky.“

Co třeba zpívala?

„Vánoční písničky, já nevím, jak se přesně jmenují, ona to měla z kostela z knížek, ale mám to napsáno, jak se všechny jmenovaly, ale některé nevím, tak jsem si říkala, že se na to zeptám mého bratrance z Prahy, protože on je takový lepší katolík, protože chodí častěji do kostela než já.“

Chodili jste na Vánoce do kostela?

„Ano, to jste chodili. Na půlnoční jsme chodili, ale jinak jsme nechodili do kostela moc rádi. Někdy jsem chtěla jít sama od sebe na zpověď, ale jinak nás máma musela hodně budit a hnát z postelí, že musíme jít do kostela, šli jsme - ale s velkým křikem. Když jsme tam došli, tak už se pak člověk v kostele cítil dobře. Někdy mi to teď chybí, tak se dívám v televizi, když jsou přenosy z kostela, protože mi chybí ta atmosféra. A v Německu nejdu do kostela, protože mi to nepřipadá jako u nás, já nevím, jak bych to řekla. Není to jako u nás, je to v jiné řeči, atmosféra je jiná, takže už jsem hodně dlouho nebyla v kostele, naposledy, když byly děti na prvním přijímání a biřmování, ale od té doby jsem nebyla a je to chyba.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
06.12.2014Vánoce v rodině Věry DžurbanovéO Roma Vakeren
28.12.2013S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětstvíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Kanada hromadně zamítá žádosti českých Romů o azyl. Za poslední měsíce bylo odmítnuto 400 z nich, přibližně stejně žadatelů se rozhodlo svůj pokus o získání azylu samo vzdát. Do Česka se tak vrací na osm set Romů. Podle dostupných informací evidovali Kanaďané letos v červenci přes 1700 žadatelů z Česka. Hromadné návraty Romů potvrzuje i ředitelka Kanceláře rady vlády pro záležitosti romské komunity Gabriela Hrabalová.

Finsko chce v příštích letech převzít v Evropské unii vedoucí roli v oblasti integrace Romů do společnosti. Podle návrhu tamního celostátního plánu by do roku 2017 měli mít Romové v každodenním životě zaručeno rovnoprávné jednání. Program počítá s důraznou podporou jazyka a kultury Romů, kterých žije ve Finsku podle odhadů sedm až deset tisíc.

V Brně se rozšíří pomoc pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit. Organizace pomáhající Romům i dalším obyvatelům získaly dotaci na rozšíření terénní sociální práce. Přes osm miliónů korun z fondů Evropské unie a od státu znamená, že mohou posílat terénní pracovníky přímo do rodin, jejichž členové by do poraden ani nízkoprahových klubů sami nepřišli.

Už pošesté rozdalo občanské sdružení Romea ocenění v soutěži Menšiny mezi námi za nejlepší výtvarné, literární a fotografické práce. Umělecky mohli svůj názor na menšiny u nás vyjádřit žáci do 18ti let. Vyhlášení vítězů letošního ročníku bylo v pondělí 14. prosince v Domě národnostních menšin v Praze.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
O Vánocích v rodinách pracovníků sdružení Dženo
A teď vzhůru do ulic, kterými – jak jste si jistě všimli - už nějaký čas proudí davy vánočně naladěných lidí. Kromě ulic, náměstí a trhů jsme navštívili i sídlo sdružení Dženo. Také tam vonělo cukroví a připravovali se na oslavu narození Ježíše Krista. Iveta Kováčová se zeptala, na co se lidé letos nejvíce těší a zda někdy dostali nebo dali dárek vlastnoručně vyrobený...

„Já jsem Dáša, je mi 45 let a přeji všem krásné a veselé Vánoce.“

Na co se o Štědrém dnu nejvíc těšíte?

„Že budu znovu bydlet a že to bude úžasné.“

Přímo na Štědrý den už budete v novém?

„Určitě.“

„Samozřejmě, vyrobila mi ho moje dcera a syn kdysi, dnes už jsou dospělí, ručně dělaných dárků jsem dostala několik, což bylo úžasné. Ale já mám pro ně letos nachystané také vlastnoručně vyrobené dárky, upletla jsem košíčky ve tvaru srdíčka k počítači na tužky, kromě toho tam mají korálkové náramky a různé přívěšky, to jsem jim udělala.“

„Na to, na co jsem se těšil na Štědrý den, tak to už je pryč. Teď se těším akorát na řízek, na salát, na kořalku, Cinzano, Campari a to je všechno.“

A co bylo to, na co jste se těšíval? Třeba bychom se na to rádi těšili i my.

„Na tu atmosféru, která byla za socialismu. V té době byla vánoční atmosféra nějaká bližší, lidé byli k sobě hodnější, všechno bylo klidnější, laskavější. Nikdy jsem v životě nechtěl dárky, spíš jsem je radši dával, ale když jsem byl dítě a rodiče mi něco dali, tak to jsem musel dostat to samé jako brácha jinak, bylo zle.“

„Ivan Veselý, 44 let. Já se nejvíc těším, až se sejde celá rodina, zasedneme za stůl, budeme si povídat, budeme vzpomínat, povečeříme a budeme rozdávat dárky dětem, protože to je nejúžasnější věc, když se rozdávají dárky dětem, tolik radosti člověk vidí jednou do roka. Já budu trávit Vánoce na Slovenku u rodičů. Já si myslím, ne, já to vím, že tam je skvělá atmosféra, protože to nejsou takové ty klasické Vánoce. Tam je to živé, tam se to prožívá, tam se opravdu oslavuje narození Ježíše Krista, když děláme hostinu, večeři, tak říkáme, že to jsou vlastně křtiny, že se narodil Ježíš. Když jsem byl malé dítě, tak jsem dostal takového dřevěného koníka a meč od svého dědy, dej mu Pán Bůh lehkou zem.“

„Jmenuji se Vladislav Suchánek, jsem Rom jako poleno a je mi 59 let. Na co se já těším? Tak samozřejmě na rodinu, že budeme téměř všichni pospolu, bude nás patnáct lidí. A jestli jsem něco dostal ručně vyrobeného? Na Slovensku zcela určitě, tenkrát to byl třeba ručně vyrobený kůň, nebo jsem dostal ručně vyrobenou lžíci od dědy, ale dneska už ne.“

„Petr Pavlas, pracuji tady v Dženu, je mi 20 let. Na co se nejvíc těším o Vánocích? Určitě na rodinu a vánoční atmosféru, pohodu, když se rodina sejde, budeme čtyři. A ručně vyrobený dárek? Myslím, že jsem jich určitě pár dal, když jsem byl dítě, ale většinou bylo pohodlnější něco koupit.“

„Vlasta, je mi 61. O Štědrém dnu se těším hlavně na to, že se sejde celá rodina. Co se týká ručně dělaných dárků, tak ty dostávám každý rok, protože je s dětmi vyrábíme, sama třeba něco někomu upletu nebo s dětmi vyrábím hračky pro sourozence z papíru nebo z různých materiálů, které sebereme v přírodě, co nasušíme. Maximálně se koupí lístek do zoo nebo do divadla, na koncert. Vloni maminka dostala rodokmen, ve kterém byly malé fotky, takže tam má všechny své sourozence, své děti a vnoučata s malými pravnoučaty.“

„Jmenuji se Honza, je mi 46. Od dcery jsem dostal dárek, který udělala vlastníma rukama, postavila takový domeček. A těším se na to, až budeme zase všichni pohromadě, bude nás osm, a také se těším na dárky.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
06.12.2014Vánoce v rodině Věry DžurbanovéO Roma Vakeren
28.12.2013S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětstvíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vánoce v rodině zpěvačky Idy Kelarové
Vánoční svátky jsou za dveřmi a s nimi i zvyky, tradice, příprava vánočních pokrmů, pečení cukroví, nakupování dárků... A jak prožívá Vánoce Ida Kelarová? Zpěvačku navštívil Robert Ferko.

Ida Kelarová (Foto: Petr Axmann) Čím jsou pro vás Vánoce?

„Pro mě jsou Vánoce jedním z nejkrásnějších svátků v celém roce. Díky tomu, že naše jména nejsou v kalendáři, tak my neslavíme svátky, narozeniny slavíme, ale největším svátkem jsou Vánoce.“

Dodržujete tradiční zvyky?

„Tím, že já jsem objela kus světa, tak bych řekla, že my jsme si tak vzali od všeho něco a vytvořili jsme si takový svůj svátek. Já například 1. prosince zdobím stromek, plno lidí si myslí, že jsem se zbláznila, ale mně je to jedno, já ho nazdobím, protože se nám tím zaprvé Vánoce protáhnou, což chceme, protože na to čekáme celý rok a pak to hrozně rychle uteče. Když k nám pak přijíždějí návštěvy během prosince, tak tam postupně přibývají dárečky a začínají se tam kupit, a když přijedou děti a vidí tam na dárečkách své jméno, tak vzrušení a napětí kolem Vánoc příjemně stoupají. Štědrý den slavíme po česku, protože já třeba miluji kapra a bramborový salát, takže večeře je pro nás hodně důležitá, někdo zase kapra nejí, takže se toho hodně navaří, však víte, jak to je.“

Vaříte třeba nějaká romská jídla?

„Já ne, ale Dežo dělá.“

Co vám třeba chutná z romských jídel?

„Mně jich chutná hodně, ale samozřejmě nejvíc mám ráda klasické halušky a goju a taková ta stará romská jídla, která už ani on neumí, protože jsme nežili klasickým romským způsobem, tak ty si ráda dám, když je někdo udělá, ale sama je nedělám.“

Radši dáváte nebo dostáváte dárky?

„Já je radši kupuji. Já vždy všechno připravím na Vánoce, ráno zapálíme svíčky za zemřelé, to vždy začneme brečet, tím nám začíná Štědrý den, pak se večer rozdávají dárky, všechno je rozsvícené, i na zahradě, je tu krásná atmosféra, vzpomínáme. Vánoce jsou pro mě o lásce, je to o rodině, rodina dostane prostor, že můžeme být spolu, přes rok jsme všichni rozlítaní, ale na Vánoce sem všichni přijedou, i když někdy nadávám, protože pořád vařím a uklízím a starám se, ale já to jinak neumím, mě to hrozně baví, když můžu vytvořit atmosféru štěstí, pohody a lásky.“

Přeci jen zpěváci mají o Vánocích hodně práce, protože koncertují, a to i ve vašem případě. Máte vůbec čas třeba péct cukroví?

„Cukroví teď už peče moje dcera a dělá to lépe než já, takže to je její starost, já zase chystám stromeček a balím dárky a zbytek mi pomáhají děti. Ale jinak my přes Vánoce nekoncertujeme, o Vánocích jsem ještě nikdy nepracovala, tak nějak jsem si to zařídila odmalička, že na Vánoce se nepracuje a jsme jen spolu.“

Když si vzpomenete na Vánoce svého dětství, co se vám vybaví?

„To, jak jsem popsala, že slavíme Vánoce teď, tak jsem se určitě inspirovala Vánocemi z dětství. Hrálo se, zpívalo, to jsem zapomněla zmínit. Chtěla bych všem posluchačům tohoto skvělého pořadu O Roma vakeren popřát krásné Vánoce, plné lásky, štěstí, rodinné pohody, aby byli spolu, aby jim bylo fajn, aby zapomněli na všechny starosti, které mají a aby měli také nějaké ty korunky, aby si mohli navařit všechny ty dobroty, které se na Vánoce vaří, tak aby si to všichni užili a do Nového roku aby vstoupili s novou silou a energií a pozitivní náladou.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
28.09.2015Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturouZprávy ze života Romů
15.08.2015Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitkůO Roma Vakeren
08.08.2015Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmoniciO Roma Vakeren
30.07.2015Letní škola Romano drom je v plném prouduZprávy ze života Romů
25.07.2015Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej KiskaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Takové tedy bylo O Roma vakeren s datem 18. prosince. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20té hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Co dokázal městský policista Milan Horváth
Reportáž:  Vánoce v křesťanském sdružení O Del Hin Drom
Reportáž:  Zpěvačka Anička Fečová vzpomíná na Vánoce na východním Slovensku
Zprávy: 
Reportáž:  O Vánocích v rodinách pracovníků sdružení Dženo
Reportáž:  Vánoce v rodině zpěvačky Idy Kelarové

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz