Vyhledávání
20.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Dobrý večer. Vítáme vás při sledování pravidelného, ale dnes výjimečně zkráceného „O Roma vakeren“. Chcete vědět, co je to Kruháč? S námi se do jednoho takového podíváte. Navštívíme Muzeum romské kultury, tentokrát výstavu ke vzniku Svazu Cikánů-Romů. Víte, kde vůbec vznikl romský jazyk? Kdo byl zakladatelem romistiky na vysoké škole v Praze? O tom nám více poví Ladislav Goral.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Tak trochu jiný Kruháč
Minulý týden začal v Jablonci nad Nisou fungovat nový, tak trochu jiný klub pro děti a mládež. Dostal jméno Kruháč, protože ho najdete přímo u kruhového objezdu v ulici 5.května, jen pár kroků ze samého středu města, kde ho obklopují chátrající staré domy z větší části obydlené romskými rodinami. Nový klub by měl být příjemným místem, kterému děti dají přednost před rizikovým životem na ulici. Více informací přináší kolegyně Radana Šefrová.

Nízkoprahový klub Kruháč Co tě sem vlastně přivedlo? Přišel jsi sám?

„Ne, s bráchou. My tu vždycky hrajeme stojní fotbal nebo jdeme na počítač.“

Po kolikáté už tu jsi?

„Už potřetí.“

Co se tu ještě dá dělat?

„Tancovat. Když máme nějaké peníze, tak si můžeme koupit kapučíno nebo čaj.“

Klub Kruháč vznikl jako nízkoprahové zařízení, místo, kam můžou děti nebo i mladí lidé chodit bez obav trávit svůj volný čas. Nikdo by tu neměl porušovat ničí práva. Kdo bude chtít zůstat v úplné anonymitě, může se představit jen přezdívkou. Je jedno, z jakého domácího prostředí klient přichází, dveře jsou otevřené pro každého.

„K nám můžou přijít i jedničkáři, k nám můžou přijít i děti, které nemají žádné problémy, ale z nějakého důvodu jsou na ulici,“ říká Michaela Albrechtová z Diakonie Českobratrské církve evangelické, která klub Kruháč provozuje. Otevřeno je teprve druhý týden, klientelu tvoří děti od šesti do sedmnácti let, většinou z romských rodin, ale není to pravidlo.

„V současné době sem chodí zhruba 80 procent romských děti, ale v žádném případě tu nejsou výjimkou české děti. Většinou chodí do stejné školy, kde jim řekli, že tu funguje tento klub, a většinou se u nás sejdou na odpoledne kamarádi ze třídy. Asi je to i tím, že nemají kde trávit volný čas.“

A nejde jen o tom, aby se společně zabavily. Hlavní je zjistit, jestli mají nějaké potíže doma, mezi kamarády, ve škole, a proč, a pokusit se jim pomoct. Právě tady je hodně důležité navázání vztahu založeného na důvěře, že se to povede věří Pavel Novák, jeden ze sociálních pracovníků klubu.

„Ne, že bych tomu úplně věřil, ale doufám v to. Mám za sebou nějakou pedagogickou praxi, s mládeží mám zkušenosti. Řekl bych, že mojí největší devizou je, že to mám ještě v živé paměti, Že jsem se v té oblasti osobně pohyboval. Tím nechci říct, že jsem feťák a gauner, ale nemůžu říct, že bych byl vždy takový ten slušńácký typ.“

Na hodnocení, jestli se daří problémy mladých klientů řešit, je ještě brzy. První úspěch je to, že o jabloneckém klubu Kruháč vědí. Hraješ se radši doma nebo jdeš radš sem?

„Sem, protože tu mám kamarády.“

„Dokonce se stalo jedno odpoledne, že jsme tu měli okolo třiceti dětí,“ pyšně dodává Michaela Albrechtová, provozovatelka nízkoprahového zařízení Kruháč.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Týden pro nízkoprahové klubyO Roma Vakeren
30.07.2014Na žižkovském náměstí Barikád vystoupí v rámci School Break Party i mladí romští rappeřiZprávy ze života Romů
20.06.2012V Mělníku otevřeli nízkoprahové centrum pro děti a dospívajícíZprávy ze života Romů
06.05.2012Jak evangelíci vnímají zbožnost RomůZprávy ze života Romů
29.09.2011Varnsdorf: v romské ubytovně provozuje město i nízkoprahový klub pro dětiZprávy ze života Romů
20.08.2011ReportážO Roma Vakeren
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
11.06.2011Situace dětí v městské ubytovně v PardubicíchO Roma Vakeren
21.05.2011Diakonie Českobratrské církve evangelické zahájila kampaň na podporu seniorůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Výstava dokumentující činnost Svazu Cikánů-Romů
Zveme vás do brněnského Muzea romské kultury. Až do března příštího roku tam totiž můžete navštívit výstavu dokumentující činnost Svazu Cikánů-Romů, který vznikl před čtyřiceti lety. I když tehdejší komunistický režim po necelých pěti letech existenci této pozoruhodné organizace zadusil, přesto svaz dokázal vykonat spoustu práce. Ta nese ovoce i v dnešní době. S historikem Michalem Schusterem o něm hovořila Jana Šustová.

Výstava o Svazu Cikánů-Romů (Foto: Jana Šustová) Můžete nám v krátkosti představit činnost Svazu Cikánů-Romů?

„Svaz Cikánů-Romů byla první romská organizace u nás, v českých zemích, která vznikla v roce 1969 poté, kdy po jaru 1968 došlo k uvolnění společenských poměrů. Toho využili právě Romové, konkrétně skupina romské inteligence z Brna, kteří se rozhodli, že založí svou vlastní organizaci, která se stane partnerem státních orgánů v řešení tzv. romské otázky, tehdy cikánské otázky. Zároveň se bude snažit o povznesení romského národa v Čechách, a samozřejmě i na Slovensku, kde tehdy vznikl Zväz Cigánov-Rómov.“

Co patřilo k hlavní činnosti Svazu Cikánů-Romů?

„Od počátku si Svaz Cikánů-Romů kladl za cíl zlepšit postavení Romů v tehdejší československé společnosti. Činnost svazu byla tedy soustředěná do práce určitých komisí. Jednou z těch velmi důležitých komisí byla komise společenskovědní, která se snažila o to, aby se Romové začali v Československu brát za národnost, protože do té doby se hovořilo o Cikánech nebo o občanech cikánského původu, a byli bráni pouze za jakousi sociální skupinu. Svaz chtěl, aby Romové byli rovnoprávnou národností v Československu, aby se jejich postavení zlepšilo.“

Výstava o Svazu Cikánů-Romů (Foto: Jana Šustová) Také další činnost Svazu Cikánů-Romů byla opravdu pestrá.

„Orientovali se samozřejmě na další konkrétní věci, jako byla kultura, to znamená zakládání různých uměleckých hudebních romských kroužků a skupin, jejich podpora, financování jejich činnosti. Orientovali se na vzdělávání, školská komise spolupracovala s ministerstvem školství, s jednotlivých školskými úřady, s konkrétními školami, kde bylo hodně Romů. Snažili se zlepšit vzdělávací podmínky, prováděli nejrůznější školení, přednášky pro děti i dospělé, tábory apod.“

Kromě toho byl svaz činný i na poli sportovním.

„Podporovali zakládání romských fotbalových jedenáctek, ale prováděli se i další sporty. Tehdy vzniklo na území Čech a Moravy čtrnáct tělocvičných jednot Roma, které sdružovaly romskou mládež, která se věnovala sportu. Dokonce vznikl i československý přebor všech jedenáctek, který vrcholil finálem v ostravské hale.“

Stranou nezůstala ani tematika romského holocaustu.

Výstava o Svazu Cikánů-Romů (Foto: Jana Šustová) „Kromě toho se také zabývali i zviditelněním nebo vůbec otevřením tématu romského holocaustu, tedy genocidy Romů za druhé světové války, kdy se pomáhalo obětem nebo jejich pozůstalým při vyřizování odškodnění, pořádali například i pietní akty na místě bývalého protektorátního cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu.“

Členové Svazu Cikánů-Romů se také zabývali dokumentací romských dějin, romských tradic a romských řemesel.

„Jezdili do terénů, třeba na západní Slovensko, kde sbírali kovářské, ale i další výrobky. To vše shromažďovali jednak proto, aby byla vytvořena speciální výstava, která tomuto tématu byla věnována, nakonec kniha vznikla, jmenovala se Romani Hartikani Buťi, byla o romském kovářství a byla vlastně tady v Brněnské, dnešní Moravské galerii. Ale kromě toho také zamýšleli, že vytvoří jakýsi depozitář pro tyto předměty, a později vytvoří i speciální vlastní romské muzeum, kde by toto vše bylo shromážděno.“

A z tohoto semene, které Svaz Cikánů a Romů před čtyřiceti roky zasel, vzniklo po listopadu 1989 Muzeum romské kultury v Brně.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2015V roce 1968 se začal formovat Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
14.03.2015Marta Hudečková stála u zrodu mnoha významných projektůO Roma Vakeren
16.11.2013Vzpomínky Julia Absolona na Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
20.11.2009V Brně se uskuteční setkání aktivistů a pamětníků Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
06.11.2009Co vedlo ke zrušení Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
09.10.2009Výstava připomíná 40. výročí od vzniku Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
08.10.2009Výstava Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v ČeskoslovenskuFotoaktuality
07.10.2009Výstava Svaz Cikánů - Romů v letech 1969 - 1973Zprávy ze života Romů
29.09.2009Výstava Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v ČeskoslovenskuZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem Goralem
Dženen romales? Umíte romsky? Strom s kořeny romštiny prý naleznete v Indii. Nejen tam, ale také v mnoha romských osadách pobývala zakladatelka romistiky Milena Hübschmannová. V roce 1991 prosadila otevření romistiky na Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Nejenom o tom si povídá Jan Berousek s romistou Ladislavem Goralem.

Milena Hübschmannová Jak vznikla romistika?

„Lhal bych vám, kdybych řekl, že historie romistiky je třeba 50 let stará, ona už je možná 150 let stará, třeba profesor Leslie, který napsal romský slovník, a nevím, jestli byl ještě někdo před ním, určitě byli, je to těžké určit, jestli romistika začala roku 1800 nebo 1700. Díky Mileně Hübschmannové, která otevřela vzdělávání, protože romská otázka byla velmi palčivá po válce v 50. letech, kdy Romové neměli ustláno na růžích. Ona se o to začala víc zajímat a díky ní se romistika v Československu zvedla o tisíc procent. To byl člověk, který dával úředníkům a městům, obcím a lidu československému najevo, že jsou Romové trošku jiní, ale jsou to lidé jako ostatní, a že neexistuje víc kast než žlutá, černá a bílá.“

Ona vlastně studovala indologii, jak přišla k tomu, že přešla k romistice?

Jaroslav Goral „Tím, že studovala indologii... Také jsem měl to štěstí, že jsem dvakrát navštívil Indii a prošel jsem si cestu z Radžastánu do Pandžábu, což je skoro 2000 kilometrů, protože Indie je obrovská a nádherná země. A ona, protože studovala indologii, tam také byla, žila mezi nimi a říkala, že ti samí Romové, kteří jsou v Indii, žijí v Evropě, jen trošku lepším, jiným stylem.“

V 19. století byl student teologie Štefan Vali v Nových Zámkách, slyšel tam romské kopáče mluvit a podobná slova slyšel i od lidí z Pakistánu, kteří studovali právě na teologické fakultě. Podobný příběh měla i Milena Hübschmannová.

„Měla, protože já jsem s Milenou prožil několik nádherných let, tak mě vtáhla do problému romistiky. Dnes jí za to musím poděkovat nahoru. Když začala chodit, cestovat po východním Slovensku, po osadách, když slyšela dialekty na východě, ve středním Slovensko, na jižním Slovensku, věděla, že Romové pocházejí z Indie, uvědomila si pak, že se do toho pustí. Protože to, co už málokdo věděl, začala potom bádat a stal se z ní obrovský nádherný lingvista, který snad nemá vůbec v Evropě obdoby. To byl první člověk, který skládal abecedu i slovník romsko-český nebo romsko-československý a já jsem jí se dvěma slovníky pomáhal, takže vím, že když nemohla najít nějaké romské slovo, protože už bylo třeba počeštěné, tak ho brala ze sanskrtu. A to je takový ten originální romský jazyk, kterým jsme mluvili, když jsme byli v Indii.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
12.04.2014Velikonoce českých a slovenských Romů ve vzpomínkách Ladislava GoralaO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
07.09.2013Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrouO Roma Vakeren
03.08.2013Matku Ladislava Gorala zastřelili němečtí nacistéO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 30. října už patří historii. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Tak trochu jiný Kruháč
Reportáž:  Výstava dokumentující činnost Svazu Cikánů-Romů
Reportáž:  O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem Goralem

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745943   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261908   11.09.98 Romske aktuality
227305   14.03.00 Romský jazyk
160542    Historie a původ Romů
135473   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118891    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102301    Fotografie
89090   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79669   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77238    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz