Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dobrý večer. Dnes Vám zkušená tanečnice ze Ženevy romského původu Jana Růžičková, přiblíží úplně první workshop tradičních tanců ze všech koutů světa, také Vám představíme romského umělce, romistu a politika Ladislava Gorala, můžete se těšit na známé romské kapely a na zprávy ze života Romů.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Seminář romských tanců v Brně
Vůbec poprvé se v Brně uskutečnil v rámci činnosti Muzea romské kultury seminář romských tanců pod vedením profesionální romské lektorky. Centrum tance tak zaplnily děti i dospělí, romové i neromové. Muzeum tak chce podpořit svébytnou kulturu, která je pro mnohé charakteristická právě hudbou a tancem. Na lekci se byla podívat i Gabriela Grmolcová.

„Je to naše. Jsou to romské tance.“

Chcete se něco přiučit, tancujete poprvé?

„Děti chodí pravidelně tancovat, mají taneční kroužek.“

„Ano, to je pravda.“

Je tu se mnou ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová, už se někdy něco podobného dělo v Brně třeba pod záštitou muzea?

„Dnes tu máme poprvé romskou lektorku Janu Růžičkovou z rodiny českých Romů. Ta už má řadu let úspěšnou taneční školu v Ženevě. Je to pro nás výjimečná událost. Přihlásilo se hodně lidí, dokonce víc, než tento sál může pojmout, takže určitě akci někdy zopakujeme.“

Co je vůbec principem romských tanců?

„Každá země má svůj svět, svou kulturu, to je úplně jasné.“

Říká lektorka romských tanců Jana Růžičková.

„Já si myslím, že je to hlavně o tom, otevřít si srdce, aby lidé mohli cítit pohyby a rytmus. V každé zemi je to jiné, španělští Romové tancují jinak, ruští tancují jinak. Co je ale podstatné, je rytmus, to je to, s čím mají normální gádžové trochu problém, ale když otevřou své srdce, dokáží to. A někdy i lépe než Romové. Romský tanec dá chuť do života a dá lidem energii, změní náladu a povzbudí mozek.“

Je o romský tanec vzrůstající zájem v České republice?

„Právě to začíná. Byla jsem teď v Praze, učila jsem tam španělské, rumunské, ruské tance. Bylo to moc příjemné a mělo to velký úspěch. A když jsem skončila, tak jsem těm gadžům, bílým, poděkovala, protože kdyby je viděli všichni ti už zesnulí Romové, byli by moc šťastní, protože gadžové se moc hezky naučili tancovat a cítit naši romskou kulturu.“

Tady budete učit základy, nebo jsou tu už pokročilejší žáci?

„Budu učit jako pro úplné začátečníky. Naučím samozřejmě víc než jen nějaké třesení rameny, bude to strukturovanější, ale také to nebude žádný balet, budou to prostě základy, které jsou hodně důležité. Doufám, že přítomné gádži nadchnu a nebudou nás házet stále do jednoho pytle a říkat o nás samé špatné věci, protože mezi Romy jsou také dobří a špatní lidé.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
28.05.2016Taneční soutěž Amen Khelas - My tančíme se v Jihlavě uskutečnila už podevátéO Roma Vakeren
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
20.08.2011ReportážO Roma Vakeren
01.01.2011Taneční projekt v romském obsazeníO Roma Vakeren
10.09.2010Romové v české, československé a světové kinematografiiO Roma Vakeren
09.07.2010Tanec je podstatou každého člověkaO Roma Vakeren
14.05.2010Taneční umění Reny MilgramO Roma Vakeren
11.09.2009Pozvánka na taneční soutěž Benátecký střevícO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Nucená sterilizace evropských žen
Problém nucené sterilizace žen se objevuje v různých částech světa - například v Číně, České republice nebo Namibii. Ženy, jež jsou cílem těchto praktik, jsou často příslušnicemi etnických minorit nebo jsou jinak společensky znevýhodněny, což je případ HIV pozitivních žen v Africe. Další podrobnosti má Jana Šustová.

Gwendolyn Albert (Foto: ČTK) V Evropě se oběťmi nucené sterilizace stávají ženy romského původu. Žel tyto případy neustaly ani s pádem komunismu. V České republice se poslední z nich objevil v roce 2007 a čerstvá obvinění letos padla v Maďarsku. Na podrobnosti o situaci v této zemi jsem se zeptala Gwendolyn Albertové, ředitelky organizace Peacework.

„V Maďarsku je to zajímavé, protože tam na rozdíl od České republiky a bývalého Československa, tam nikdy, pokud víme, nedošlo k takovému programu, který tu byl za komunismu. Ale dnes se tam dějí divné věci, jako když jdou ženy porodit nebo mají gynekologické problémy a během chirurgického zákroku jim je provedena sterilizace bez informovaného souhlasu.“

Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen, který sídlí v New Yorku a je součástí OSN, se předloni vyjádřil ke stížnosti romské ženy z Maďarska, která byla nedobrovolně sterilizována během operace související s akutními zdravotními potížemi po spontánním potratu.

„Oni shledali, že vláda nese vinu na tom, že ta žena, její iniciály jsou A.S. nebyla dostatečně informována. Je to průlomové rozhodnutí, kdy výbor v případě jednoho člověka shledal, že vláda nese vinu. Takže na základě toho bojovali v maďarském parlamentu za to, aby ta žena dostala odškodnění. Ona ho pak skutečně dostala, ale to nestačí, protože jsem se bohužel dozvěděla od Evropského centra pro práva Romů, že se tam objevil další případ, a dokonce z letošního léta a úplně ta samá věc. Během porodu byla u romské ženy provedena sterilizace bez jejího souhlasu. Takže v Maďarsku je také určitě potřeba zahájit nějakou akci, aby lékaři začali dodržovat lidská práva svých pacientů.“

Pokud se nějaká pacientka setká s tím, že jí lékař navrhne sterilizaci a chtěla by se s někým poradit, zkonzultovat to svou situaci, kam se může obrátit, má v Česká republice nějakou možnost?

„Já si myslím, že by opravdu hlavně měla vědět, že to je pouze její rozhodnutí, ne někoho jiného. Ona by se samozřejmě mohla obrátit na dalšího gynekologa. Existuje třeba Český svaz pacientů nebo organizace Aperio, která radí ohledně plánovaného rodičovství. Pokud má pocit, že je nějak pod tlakem, tak by to měla hned nahlásit třeba vedení nemocnice, pokud je to třeba nemocnice zřizovaná krajem, tak si může stěžovat na krajské samosprávě, může zajít do občanské poradny nebo se poradit s advokátem. Je to opravdu velmi důležité, aby žena rozuměla, že to je jen a jen její rozhodnutí, že to není rozhodnutí někoho jiného a pokud má pochyby poté, kdy jí byl tento zákrok lékařem nabídnut, tak má samozřejmě právo změnit lékaře, zvolit si jiného.“

Na možnost svobodné volby lékaře bychom rozhodně neměli zapomínat.

„Opravdu pacienti musí být aktivní, musí rozhodovat sami za sebe, jestli vztah s lékařem je takový, jaký chtějí mít, jestli se s ním cítí dobře, jestli mu věří a pak rozhodovat, co dál.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2015Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaciO Roma Vakeren
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
12.05.2012Slovensko a sterilizace romských ženO Roma Vakeren
17.03.2012Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho RomekO Roma Vakeren
08.09.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
08.08.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
11.01.2010Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v AténáchZprávy ze života Romů
11.01.2010Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"Zprávy ze života Romů
07.01.2010Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
S Ladislavem Goralem o romistice, herectví a mnohém jiném
Následující minuty budou patřit výrazné romské osobnosti. Pochází ze středního Slovenska, ale více jak 50 let žije v České republice. Jako poradce a herec se účastnil tvorby řady československých a českých filmů. Od roku 1990 pracoval na Úřadu vlády jako poradce pro otázky menšin. Působí v Centru politických analýz. V současné době pracuje v Domě národnostních menšin. Představujeme Vám Ladislava Gorala. Hovoří sním Jan Berousek.

Pane Gorale, vy jste známý jako romista, historik, politik, moderátor. Jak jste se dostal ke studiu romistiky?

„Romistika je pro mě koníček, protože když jsem slyšel mluvit v roce 1961 Milenu Hübschmannovou, když jsem ji náhodou potkal v Revoluční, žasnul jsem, jaké má vědomosti, a o čem se se mnou baví. Pak jsem pochopil, že nejsou všichni Romové stejní, že tu je víc kultur. To mě zaujalo a řekl jsem si, že s ní do toho půjdu. Takže jsme začali chodit s Milenu Hübschmannovou a Evou Davidovou od osady k osad. Ona natáčela takovou tu opravdovou romskou hudbu, autentickou, sbírali jsme zvyky, protože co osada, to jiný dialekt a zvyky. A pak jsem chtěl zjistit, kolik je vlastně rodů v bývalém Československu. To byl úkol od Mileny Hübschmannové a Evy Davidové, abych se pustil do práce a zkusil zmapovat velkorody v Československu.“

Ale předtím už jste asi romsky uměl, než jste začal studovat romistiku?

„To určitě, ale uměl jsem jeden dialekt, středoslovenský dialekt, kterým se domluvíte na celém Slovensku, ale spíš na jižním Slovensku. Je to takový dialekt spíš maďarský.“

Jste známý jako herec. Jak jste se k hraní ve filmech dostal?

„Chtěl jsem studovat historii, potkal jsem se tam s režiséry jak Dušan Klein, Matějka, Bočan. Pak jsme se jednou domlouvali s Dušanem Kleinem, odkud se známe, a bylo to asi tak, že jsem jako dvanáciletý kluk byl na konkurzu do filmu Můj přítel Fabián, ale tenkrát jsem to nevyhrál, ale vyhrál to právě Dušan Klein, vynikající člověk a dnes slavný režisér. A první naše setkání ve filmu bylo, když jsem natočil s panem režisérem Jirešem veselohru, kde hrál hlavní roli pan Kopecký, jmenovalo se to Kauza Králík. Herectví musí být koníček, herectví vás musí bavit. Nezáleží na tom, jestli hrajete loupežníka nebo milovníka.“

V kolika filmech jste hrál?

„Asi v osmnácti nebo devatenácti filmech. Když jsem si potom šel pro výplatu a viděl jsem před sebou, že Kopecký bere 160 tisíc a já 160 korun, bylo to velice směšné, ale mě o to vůbec nešlo. Mně šlo o to, abych zase přišel do jiného světa. A to se mi povedlo.“

Jste známý z filmu Radikální řez. Myslíte si, že tento film zapadal do doby, ve které se točil?

„Vůbec ne. Já jsem tam dělal odborného poradce a asistenta režisérovi, protože tam byl obrovský kompars Romů z Prahy. Film byl nádherný, ale pan Klíma, který napsal scénář, podle nějž se film natáčel, si tam některé zvyky vymyslel. A já, jako poradce a asistent, jsem panu režisérovi říkal, že mnohé věci se nezakládají na pravdě, pak mi odpověděl, že když je to tak napsané, tak to tak musí být.“

Mimo hraní ve filmech se věnujete i moderování a dalším aktivitám. Co vám vůbec říká moderování?

„To je také takové odvětví, při kterém člověk hodně přijde mezi lidi. Mám výhodu, že nejsem trémista. Nemám trému a rád si povídám s lidmi.“

Když se vrátíme na začátek, do vašeho dětství, čím jste chtěl být?

„Chtěl jsem být kovářem jako táta. Mně se hrozně líbil zvuk kovadliny, to, jakou má táta sílu, jak uměl obracet žhavé železo, jak uměl dělat podkovy, řetězy. Chtěl jsem být kovářem.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
12.04.2014Velikonoce českých a slovenských Romů ve vzpomínkách Ladislava GoralaO Roma Vakeren
03.08.2013Matku Ladislava Gorala zastřelili němečtí nacistéO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
18.08.2012Ladislav Goral: „Některé vzpomínky zůstávají živé, i kdyby vám bylo 90 let”O Roma Vakeren
21.07.2012O situaci romštiny v NěmeckuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Podle Agentury Evropské unie pro základní lidská práva jsou Romové v unii znevýhodněni v oblasti bydlení. Agentura ve zveřejněné zprávě tvrdí, že evropští Romové čelí diskriminaci v přístupu k bydlení, potýkají se s nevyhovujícími podmínkami ubytování, životem v ghettech a nuceným vystěhováváním. Zpráva hodnotí situaci Romů ve všech členských státech unie, včetně Česka a Slovenska.

Romové žijící v Dobré Vodě u Toužimi letos sami navrhli a provedli úpravy veřejných prostranství v obci. Odpracovali přitom zadarmo desítky hodin při šesti brigádách. Každé z nich se zúčastnilo přibližně 70 lidí. Hodnota díla, které tak v Dobré Vodě vytvořili, je odhadována na několik set tisíc korun.

Brněnská radnice chce snížit počet rodin, které kvůli neplacení nájemného dostanou výpověď z bytu. Rodiny, často romské, by měly dostávat druhou šanci. Podle primátorova náměstka Daniela Rychnovského nebude projekt stát mnoho peněz. Novinka by však měla zamezit tomu, aby se rodiny kvůli nevyhovujícímu bydlení rozpadaly a děti končily v dětských domovech.

V letošním roce se uskuteční už šestý ročník projektu Rodina odvedle, jehož hlavním cílem je napomoci úspěšné integraci cizinců v České republice. Setkání padesáti českých rodin a rodin cizinců u společného oběda bude v neděli 22. listopadu ve 13 hodin ve všech krajích České republiky.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Indičtí Domove, předci dnešních Romů
Teď vás pozveme do Indie. Před několika dny se totiž vrátil z tříměsíčního výzkumu v této zemi mladý student romistiky Filozofické Fakulty Univerzity Karlovy v Praze Lukáš Houdek. Krátce po návratu si s ním povídal kolega Robert Ferko.

Lukáš Houdek Vy jste se před několika dny vrátil z Indie, kde jste navštívil předky dnešních Romů, tzv. Domy. Co vás ale vůbec přimělo k tomu odjet do tak daleké země?

„Přivedl mě tam avizovaný indický původ Romů, protože Romové podle všeho z Indie pocházejí a Indii opustili mezi 6. až 9. stoletím našeho letopočtu. A jelikož se hodně mluví o tom nebo téměř s jistotou se mluví o tom, že pocházejí z kasty, které se říká Domové, tak jsem jel na sever Indie hledat podobnost mezi Romy a Domy.“

Jaký je rozdíl mezi Romy a Domy?

„Tak minimálně ten, že na počátku slova je jiné písmeno, a právě to přivedlo historické lingvisty k tomu, že slovo Romové, tedy to počáteční R pochází z původního cerebrálního D, které má nad sebou původně tečku, takže se z něj pak stalo písmeno R.“

Foto: Lukáš Houdek Můžete mi popsat vaše pocity, když jste přijel do Indie?

„Pocity jsem měl smíšené. Když jsem přijel do Dillí, vrcholil monzun, bylo tam přes 40 stupňů, a přitom bylo veliké dusno, takže se mě zpočátku jala panika a nevěděl jsem, jestli jsem nepřecenil své síly, i když už jsem v Indii byl se podobným tématem zabývat před rokem. Ale když jsem se dostal do hor pod Himaláje, kde jsem výzkum realizoval po dva měsíce, už to bylo lepší. Setkal jsem se tam přímo s Domy. Ti lidé byli opravdu přívětiví, nápomocní, věděli, co tam budu dělat, a myslím, že myšlenka, že je budu dva měsíce zkoumat, je docela nadchla.“

Jak jste se s Domy dorozuměl?

„Bavil jsem se s nimi anglicky, což byl takový můj počáteční strach a problém, protože se většinou jedná o nevzdělané lidi, kteří žijí na úpatí hor, ve vzdálenosti od ostatních vesnic a ostatního obyvatelstva, takže jsem se trošku obával toho, že se s nimi nedorozumím, protože nemluvím indickými jazyky. Ale naštěstí v rámci sílící emancipace a podpory indické vlády těchto nevzdělaných a také diskriminovaných skupin, protože oni byli považováni za nedotknutelné, pro ně teď rezervují místa na státních školách a ve státní sféře, takže i Domové v dnešní době studují. Komunikoval jsem právě zejména přes studenty nebo bývalé studenty vysokých škol.“

Foto: Lukáš Houdek Jak žijí Domové?

„Domové, se kterými jsem se setkal, bydlí často ve vesnici s ostatními kastami. Je důležité říct, že indická společnost se dělí do čtyř základních kast nebo skupin, kterým se říká varny, které jsou navzájem hierarchizované. První skupina jsou Brahmáni, kteří stojí nejvýše, pak jsou Kšatrijové, Vajšové, kteří jsou obchodníci a nakonec jsou Šúdrové. A právě Domové nebo jiné skupiny obyvatel jsou označováni za nedotknutelné, bez kasty, kteří jsou úplně mimo tento systém a jejich postavení je opravdu špatné a v dřívějších dobách se jich ani ostatní lidé nemohli dotknout, protože by se kontaktem s nimi rituálně neznečistili. V dnešní době stále žijí Domové v dostatečné vzdálenosti od ostatních, od okolního obyvatelstva, mají většinou své vlastní vesnice. Ale situace se lepší, takže třeba jejich životní úroveň se lepší a často žijí i tak, jak žijí brahmáni.“

Dá se jejich život porovnat nebo srovnat s Romy, kteří žijí tady u nás, v Evropě?

Foto: Lukáš Houdek „Určitě, to, že utváří určitá gheta, protože tím, že nežijí mezi ostatními nebo že vesnice je vždy členěna podle příslušnosti ke kastám, takže jsou odřízlí od ostatních, tak je tam vlastně taková podobná ghetizace, jako to je u nás, i když to není úplně stejné jako u nás. Podobnost v životě je spíš v pozici Domů, že stejně jako u Romů je to tak, že stojí na okraji společnosti. Vláda se s tím snaží, stejně jako u nás u Romů, něco dělat. Dochází v posledních desetiletích k emancipaci.“

Jak k nim přistupují ostatní lidé, majoritní společnost?

„Ve státě Uttarančal nebo v regionu, kde jsem výzkum realizovat, tak k nim přistupují na oko pozitivně, protože jakákoli forma diskriminace se v dnešní době trestá buď pokutou nebo vězením, takže se k nim snaží chovat pozitivně. Samozřejmě v běžném životě je to jinak, Domové mají třeba oddělený chrám od ostatních, protože kdyby se zúčastnili modlitby v brahmánském chrámu, tak by ho brahmáni museli vyčistit posvátnou vodou z Gangy nebo posvátnou kraví močí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
21.07.2012O situaci romštiny v NěmeckuO Roma Vakeren
18.02.2012Jak víme, že Romové přišli z Indie?O Roma Vakeren
17.12.2011Muzeum romské kultury otevřelo nové tři sály stále expozice, první z nich se věnuje IndiiO Roma Vakeren
03.09.2011Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republiceO Roma Vakeren
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Podpora zaměstnávání romských žen
Manušňija je program na podporu zaměstnávání romských žen který by jim měl usnadnit po ukončení rekvalifikačního kurzu najít práci. Projekt začal v září letošního roku v Olomouckém, Středočeském a Ústeckém kraji. S koordinátorkou tohoto projektu Martinou Horváthovou z občanského sdružení Slovo 21 si povídal Robert Ferko.

Martina Horváthová Paní Horváthová, mnoho romských žen se potýká s problémem, že nemohou sehnat práci, už jen vzhledem k tomu, že mají malé děti, že mají nízkou kvalifikaci, nebo proto, že jsou Romky. Po ukončení tohoto rekvalifikačního kurzu, najdou práci snáze?

„My se teď nacházíme v přípravné fázi celého projektu. V této fázi chodíme do terénu a ptáme se romských žen na to, co by chtěly dělat, co by je zajímalo. Jestli uvažují o podnikání, a pokud ano, tak v jakém oboru. A zároveň nyní zkoumáme, jaká je vůbec poptávka pracovního trhu v daných krajích. Chceme tím docílit toho, aby rekvalifikace, které posléze poskytneme ženám, jim k něčemu byly. To znamená, aby byly v oborech, ve kterých lze v daných krajích najít práci, ve kterých je poptávka po nových pracovnících. To je pro nás jedním z opatření, jak zaručit, aby romské ženy měly větší šanci získat zaměstnání. A další věc je, že během motivačních workshopů se budeme snažit zlepšovat jejich měkké dovednosti a zároveň se budeme snažit pracovat na jejich sebevědomí tak, aby byly dostatečně schopné obstát u přijímacího pohovoru a obhájit svá práva. Doufáme, že tímto komplexem různých aktivit a různých podpůrných mechanismů pomůžeme.“

V jakých oborech mohou pak romské ženy hledat práci po ukončení rekvalifikace?

„Jak jsem již říkala, neklademe žádné nároky na to, v jakých oborech by měly ženy potom pracovat nebo podnikat, nebo ve kterých oborech by si měly dělat rekvalifikaci. To vše bude vycházet z výsledků našeho průzkumu, který nyní provádíme ve třech krajích.“

Proč jste si vybrali právě Olomoucký, Ústecký a Středočeský kraj?

Skupina Manushe (Foto: www.slovo21.cz) „Protože v těchto krajích máme silné členské základny romské ženské skupiny Manuše. Na základě rozhovoru s těmito ženami jsme vyhodnotili tři kraje jako ty, kde je právě potřeba na tom pracovat.“

Když se zaměřím na Ústecký kraj, je tam opravdu velká nezaměstnanost. Neobáváte se, že zaměstnavatelé dají přednost raději bílým ženám než romským?

„Říká se, že se to stává, my se ale budeme snažit posílit ženy natolik, aby byly schopny obhájit svoje znalosti a schopnosti při výběrových řízeních na zaměstnanecká místa. Další věc je, že se je budeme snažit motivovat k tomu, aby si zakládaly vlastní podnik, aby se staly soběstačnými, i když právě teď žijeme v době, která příliš podnikání nenahrává. Ekonomická ale krize jednou odezní a ony si mezi tím mohou postavit živnost na tom, co umí.“

S jakými problémy se romské ženy setkávají, když jdou hledat práci?

„Jednoznačně je to nízká úroveň kvalifikace, a potom je to problém, který se týká všech žen v České republice, a to je to, že pokud má žena děti, potřebuje částečný úvazek, nemůže pracovat na plný úvazek. Toto je stále u českých zaměstnavatelů problém.“

Co říkáte tomu, že jsou třeba výběrová řízení třeba na pozici uklízečky?

„Přijde mi to trochu úsměvné, ale je to asi opatření zaměstnavatelů proto, aby si mohli vybrat. Bohužel žijeme v době, kdy je velká konkurence. Konkurence ve všem. A je to i v případě místa uklízečky. Je potřeba se tomu přizpůsobit, je potřeba se přizpůsobit současné situaci a být schopen splnit nároky zaměstnavatelů. Pakliže splním všechna očekávání zaměstnavatele a nebudu přijata, mohu přemýšlet o tom, zda-li náhodou při výběru nesehrála nějakou roli diskriminace nebo předsudky vůči mě. Ale dokud nejsem srovnaná na startovní čáře s ostatními uchazečkami, nemohu se ohánět žádnou diskriminací.“

Během projektu Manušnija vznikne i film. O čem bude?

„Film by měl zachytit několik romských žen, které si například doplnily vzdělání nebo začaly podnikat, absolvovaly rekvalifikační kurzy. Chceme v dokumentu ilustrovat pozitivní příklady toho, jak toto opatření prospělo jejich životu.“

Vznikne v průběhu projektu i nějaká publikace, kde se čtenářky dozví více právě o tomto projektu?

„Publikaci plánujeme až na konec projektu, to znamená po dvou letech, v roce 2011. Měla by shrnovat veškeré naše zkušenosti z realizace projektu, především osobní zkušenosti účastnic.“

S kolika romskými ženami budete podstupovat tento projekt?

„My jsem se soustředili spíše na menší číslo, ale o to větší péči. V každém kraji plánujeme zapojit kolem dvaceti žen, dohromady tedy šedesát žen za dva roky.“

Paní Horváthová, kam se můžou romské ženy hlásit? Zmiňovali jsme Olomoucký, Ústecký a Středočeský kraj. Pokud jsou romské ženy nezaměstnány, chtějí pomoci, kam se mohou obrátit?

„Mohou se obrátit na naše číslo 222 511 434 nebo mohou využít emailu manushe@centrum.cz.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
07.11.2015Postavení romských žen ve společnosti se měníO Roma Vakeren
21.07.2015Projekt Rom-Act přinesl změnu pro Romky v EUZprávy ze života Romů
11.07.2015Kongres romských žen se zaměřil i na téma Romské ženy a médiaO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
18.04.2015Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!O Roma Vakeren
22.11.2014Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvikO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Takové tedy bylo O Roma vakeren s datem 23. října. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Seminář romských tanců v Brně
Reportáž:  Nucená sterilizace evropských žen
Reportáž:  S Ladislavem Goralem o romistice, herectví a mnohém jiném
Zprávy: 
Reportáž:  Indičtí Domove, předci dnešních Romů
Reportáž:  Podpora zaměstnávání romských žen

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz