Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Víte kdo vyhrál letošní ročník Romského talentu? Za okamžik se to dozvíte v našem vysílání. Nahlédneme také do časopisu Romano džaniben a chybět nebudou ani aktuality ze života Romů.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Kdo vyhrál soutěž Romský talent...
Už pátým rokem organizuje občanské sdružení Cikne čhave soutěž s názvem Romský talent, které se mohou zúčastnit děti do 18 let. Soutěžily ve zpěvu, v tanci a ve hře na hudební nástroj.

Romský talent Kolem desáté hodiny polední byl sál v Kulturním domě Ládví naplněn dětmi a rodiči, kteří přišli podpořit soutěžící v Romském talentu. Jednou z těch, která obhájila své prvenství ve zpěvu, byla 15ti letá Jitka Matyová z Roudnice nad Labem.

„Já jsem zpívala písničku od Michaela Jacksona Who‘s Loving You a vyhrála jsem první místo.“

Proč sis vybrala právě Michaela Jacksona?

„Protože to je král popu a moc ho miluji.“

Písnička, kterou jsi zpívala, je poměrně náročná, jak ses připravovala právě s touto skladbou na dnešní vystoupení?

„Připravovala jsem se asi měsíc, před tím jsem vlastně ani nevěděla, že zase bude Romský talent, ale potom jsem našla tuto písničku, která se mi zalíbila.“

Kdo tě sem přihlásil? Ty sama nebo rodiče?

„Ne, moje teta Michaela Balážová.“

Co to pro tebe vůbec znamená, získat první místo?

„Znamená to pro mě hodně, dělá mi to moc době u srdíčka, hlavně když můžu ukázat lidem, že něco umím a zdokonaluji se, moc se mi to líbí.“

Dalším, kdo bojoval o své vítězství, byl desetiletý Robert Šenki z Prahy, soutěžil v disciplíně hra na hudební nástroj. Se svým vystoupením, hrou na housle, obhájil druhé místo a zeptal sem se ho, jestli byl spokojený.

„Ano, i když jsem nevyhrál první místo, kluk, který vyhrál první místo, je moc hodný a moc mu děkuji.“

Za co mu děkuješ?

„Po vystoupení mi řekl, že jsem byl lepší než on a že jsem to prý měl vyhrát já.“

Jak dlouho hraješ na housle?

„Prvním nebo druhým rokem.“

Jak dlouho ses připravoval na tuto soutěž?

„Dlouho.“

Co jsi hrál, jakou písničku?

„Jmenuje se Nane Socha.“

Líbí se ti právě tato písnička, kterou jsi dnes hrál a myslíš, že ti jde dobře?

„Líbí se mi, ale chtěl bych jí hrát ještě lépe.“

Absolutním vítězem letošního ročníku se stal taneční soubor Sam Roma Sam z Chanova, který už působí čtvrt století. Hovoří vedoucí souboru Iveta Müllerová.

„Sam Roma Sam je jeden z článků naší organizace, je zaměřený na tradiční romský tanec a je to jedna z klíčových aktivit naší organizace. Samotný tanec používáme jako nástroj proto, abychom děvčata připravili na skutečný život ve společnosti, aby se v ní uplatnily, respektive naším cílem je dostat děvčata z Chanova na střední školy.“

Kolik dívek máte v souboru?

„My máme poměrně tvrdé podmínky pro vstup do souboru tak, aby Sam Roma Sam dostalo a mělo určitou pozici a proto je počet jen deset dívek.“

Jak dlouho jste se připravovali na Romský talent?

„My v období od června do konce roku pravidelně jezdíme po nejrůznějších festivalech, které mají charakter ortodoxního tradičního romského tance, končíme vždy v listopadu a ukončujeme závěr sezóny v soutěžích v listopadu, kdy uzavíráme sezónu vlastním festivalem v Chanově.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.10.2010Pavlína Matiová, nadějná studentka zpěvu a herectvíO Roma Vakeren
02.10.2009Blíží se 5. ročník soutěže Romský talentO Roma Vakeren
26.09.2008Na Romském talentu vystoupil také Arnošt OláhO Roma Vakeren
12.09.2008Pozvánka na soutěž Romský talentO Roma Vakeren
22.08.2008Změřte své schopnosti v soutěži Romský talent!O Roma Vakeren
21.09.2007Třetí ročník soutěže Romský talentO Roma Vakeren
06.10.2006O soutěž Romský talent byl velký zájemO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
S nucenou sterilizací se potýkají ženy na celém světě
Minulý týden se v jihoafrickém Kapském městě konal devatenáctý světový kongres Mezinárodní federace gynekologů a porodníků. Promluvili na něm také experti z Afriky, Asie, Evropy, Severní a Jižní Ameriky na téma sterilizace žen bez jejich informovaného souhlasu. O situaci ve střední Evropě hovořila Gwendolyn Albertová, ředitelka organizace Peacework, kterou k mikrofonu pozvala Jana Šustová.

Gwendolyn Albertová na pietním aktu v Letech u Písku (Foto: Jana Šustová) S problémem nucené sterilizace se potýkají ženy na celém světě. Za pozornost stojí, z jakých skupin pocházejí.

„V Africe se to týká hlavně žen, které jsou HIV pozitivní, a pak z Evropy je známá zejména Česká republika, Slovensko a také Maďarsko ve spojitosti s romskou menšinou. V Indii a ve Vietnamu se to týká žen, které mají nízký sociální status. V Jižní Americe je to skoro všude, což je opravu velice smutné a paní, která na konferenci vyprávěla, jak to vypadá v Mexiku, tak uváděla, že tam se to děje v souvislosti se zaměstnáním, že ženy, které chtějí pracovat v továrnách, které patří nadnárodním korporacím, to musí podstoupit, aby tam mohly pracovat, oni to pro ně zorganizují.“

Z uvedeného vyplývá, že nucená sterilizace postihuje ženy ze sociálně znevýhodněného prostředí.

„Já bych řekla, že se to opravdu týká žen, které mají nízký sociální status všude ve světě včetně lidí, kteří jsou třeba v nějakém ústavu k z nejrůznějších důvodů. Ale to je samostatná kapitola, která se týká lidí, kteří nejsou způsobilí k tomu, aby s daným zákrokem souhlasili nebo ne. Ale jinak jsou to spíš ženy, které jsou chudé, nejsou vzdělané.“

K nucené sterilizaci dochází také ve střední Evropě, a to dokonce i v posledních letech. V České republice je například znám příklad z roku 2007, kdy byla romská žena sterilizována pod nátlakem sociální pracovnice, která jí vyhrožovala odebráním dětí do ústavní péče. Čerstvá obvinění se letos objevila také v Maďarsku. Je otázka, zda taková konference, jako byla v Kapském městě, může mít nějaký vliv na zlepšení této situace.

„Bylo tam šest tisíc lidí, ta konference byla opravdu obrovská. Já si myslím, že to určitě bude mít dopad po nějaké době, protože tato federace, která pořádala konferenci, je hlavní federací, která sdružuje všechny profesionální gynekology na světě a oni vydávají taková etická doporučení, která mají být závazná pro všechny členy. Takže třeba my jsme si všimli, že jejich doporučení, které se týká informovaného souhlasu, jsou trochu zastaralá. Navrhovali jsem tam nějaká zlepšení, hlavně na základě naší zkušenosti za střední Evropy. Za prvé je důležité, aby lékaři informovali pacienty, že i oni mají právo se rozhodovat jinak, než lékař doporučuje. Obzvlášť když jde o sterilizaci, protože to není terapeutický zákrok, to není léčba, to je opravdu takový zákrok, který, když se udělá, tak má trvalé následky. A je velice důležité, aby všichni tomu rozuměli, že to je opravdu trvalé, nenávratné.“

Ale ne vždy je je informování žen o skutečných důsledcích sterilizace dostatečné.

„Bohužel i dnes jsme dostali kopii jednoho formuláře z nějaké nemocnice, který nese název informovaný souhlas, ale informovaný souhlas nemá být formulář, ale měl by to být proces komunikace. Ale tam je to až, řekla bych, zavádějícím způsobem napsáno, že zákrok je možné navrátit zpátky. To opravdu není odpovědný přístup, to není pravda. Tento zákrok, a to říká i Světová zdravotnická organizace, má být považován za nenávratný.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2015Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaciO Roma Vakeren
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
12.05.2012Slovensko a sterilizace romských ženO Roma Vakeren
17.03.2012Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho RomekO Roma Vakeren
08.09.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
08.08.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
11.01.2010Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"Zprávy ze života Romů
11.01.2010Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v AténáchZprávy ze života Romů
07.01.2010Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O poslání časopisu romistických studií Romano džaniben
Kdo se hlouběji zajímá o Romy, o jejich historii, kulturu a jazyk, nejspíš už zná časopis romistických studií Romano džaniben, který vychází od roku 1994 jako jediný v České republice. Tento sborník není určen jen pro odbornou veřejnost, ale i pro lidi z praxe – například pro pedagogy, sociální pracovníky či duchovní, ale zejména pro Romy samotné. Mezi členy jeho redakce patří romistka Eva Zdařilová, se kterou hovořil Jan Berousek.

Většina lidí, kteří zakládali Romani džaniben, už nežije, kdo v současné době pracuje nebo řídí Romano džaniben?

„Výkonná redakce časopisu Romano džaniben má pět členů, po úmrtí docentky Hübschmannové v roce 2005 převzal šéfredaktorské křeslo Peter Wagner, ze starší skupiny spolupracovníků působí dodnes v redakci Lada Viková a paní Žigová. A kromě mě se ještě jako výkonná redaktorka na přípravě podílí Helena Sadílková a od letošního roku nově Pavel Kubaník.“

Dříve vycházel časopis čtvrtletně a pololetně, v současné době vychází pololetně nebo jinak?

„Od roku 2002 časopis vychází pololetně.“

Co vůbec znamená džaniben?

„Vědění.“

To pochází ze slova džanel?

„Ano, ze slovesa džanel, džaniben, vědění.“

Bude nějaká změna ve struktuře časopisu?

„Změny probíhat musí, je pravda, že jedním z podnětů je právě úmrtí docentky Hübschmannové, která časopis vedla a že není nikdo, kdo by jí v tom objemu práce, který ona zastala, mohl nahradit v jedné osobě. Právě zakládáme redakční radu časopisu, která bude odborným garantem úrovně časopisu.“

Jakým Romům, jakým tématům jste se zatím věnovali za dobu fungování časopisu?

„Témata jsou různá, snažíme se, aby každé číslo bylo koncipováno monotématicky, aby bylo jedno hlavní téma, ale nebráníme se ani příspěvkům, které nám zrovna přijdou do redakce a které s hlavním tématem nesouvisí. Aktuálně v letošním roce jde právě do tisku číslo, které je věnováno olašským Romům a letošní zimní číslo, do kterého právě přijímáme články, je věnováno hudbě a hudebnosti Romů.“

Kdo přispívá do časopisu? Jsou to romisté nebo i Romové samotní?

„Jsou to romisté, jsou i absolventi jiných oborů, kteří se k oblasti Romů dostali přes svou vlastní specializaci, jsou to antropologové, sociologové, lingvisté, jsou to i Romové samotní. Z části se nám stává, že nám někdo pošle svou tvorbu, třeba povídky, osloví nás, to jsou podněty, které nás vždy velmi těší.“

Jaká témata jsou nečastější z těch pravidelných?

„Ustálilo se nám několik rubrik, snažíme se, aby v každém čísle vyšel článek nebo příspěvek, který nějakým způsobem zpracovává holocaust Romů, ať už je to odborný článek, ať už je to výpověď pamětníka, i například literární útvar, který se tomuto tématu věnuje. Dále se snažíme, abychom v každém čísle představili nějakou osobnost, buď jako portrét nebo jako rozhovor s osobností a pak ustálenou rubrikou jsou i recenze a anotace nejen romistické literatury, ale také krásné literatury, která vychází a týká se tématu Romů.“

Na jakou osobnost se můžeme těšit?

„Aktuálně v hudebním čísle, které vyjde na začátku příštího roku, bude představen rakouský hudebník Harri Stojka.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.02.2015ReportážO Roma Vakeren
14.02.2015Romano džaniben je jediným odborným romistickým periodikem v ČeskuO Roma Vakeren
06.04.2013Náš jediný romistický časopis Romano džaniben nedostal dotace, jeho existence je ohroženaO Roma Vakeren
27.02.2009Plány a projekty časopisu Romano džanibenO Roma Vakeren
23.05.2003Sborník Romano džaniben má novou grafickou úpravuO Roma Vakeren
19.05.2003Prezentace nové grafické podoby sborníku Romano džanibenFotoaktuality
16.05.2003ZprávyO Roma Vakeren
15.05.1998PrahaZprávy ze života Romů
24.04.1998LondýnZprávy ze života Romů

=[ Zprávy ]=

Městský úřad Otrokovice zakázal neonacistické shromáždění, které bylo ohlášeno na 28. října letošního roku. Důvodem zákazu jsou stavební práce, konané v trase nahlášené akce. Shromáždění neslo název „Připomenutí samostatného Československa“, pozvánka na něj se objevila nejdříve na neonacistických diskusních fórech a poté i na neonacistickém serveru Autonomních nacionalistů.

Romové se rozhodli udělat v Děčíně-Boleticích pořádek a pravidelně po dvojicích v černých overalech zdarma hlídkují ráno co ráno u Základní školy. Mluvčí a manažer prevence kriminality děčínské městské policie Tomáš Pavlík potvrdil, že hlídka spolupracuje s městskou policií. Doplnil, že práce se zatím osvědčila a nesváry u školy ustaly.

U nově vybudovaných bytů ve Slovenské romské osadě v Moldave nad Bodvou v okrese Košice venkov vzniklo nové komunitní centrum. Jeho zřizovatelem je ETP Slovensko. Podle vedoucí centra Irmy Horváthové už v prvních dnech registrovali velký zájem o jeho služby, ale také o účast v projektu, který centrum realizuje a jehož cílem je změna života.

Brněnský klub Fléda bude v sobotu 14. listopadu dějištěm multikulturního festivalu. Nese název Django fest a jihomoravská metropole uvidí jeho už 8. ročník. Zlatým hřebem programu bude vystoupení jednoho z nejlepších současných world music orchestrů, který sbírá nadšené kritiky po celém světě – Cigánski diabli ze Slovenska.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Také v Praze začne fungovat program pro děti Kompas
S programem pro děti s názvem Kompas přišlo občanské sdružení Hestia. Jeho cílem je vytvářet pozitivní lidské vztahy v rámci rodiny a společnosti. O tomto projektu, který už funguje v několika městech a v listopadu konečně začíná svojí činnost i v Praze, si s koordinátorkou Hanou Kuškovou povídal Robert Ferko.

Pro koho je tento program určen a jak je věkově omezen?

„Program je určen pro děti ve věku 7 až 15 let z Prahy.“

Pouze z Prahy?

„Program Kompas probíhá i v dalších dvou městech a to konkrétně v Ústí nad Labem, kde běží už od roku 2006. A od července, podobně jako v Praze, se s jeho realizací začíná v Plzni?“

Co je vlastně myšlenkou tohoto programu?

„Je to sociálně-preventivní program pro děti, je to dobrovolnický program. Skupinka šesti dětí se jednou týdně po dobu pěti měsíců setkává s dvěma dobrovolníky. Náplní schůzek jsou různé hry, soutěže, různé kreativní techniky, výtvarné nebo jiné. Dalším cílem je vytváření vztahů, dobrovolníci jsou starší kamarádi, děti si vytvoří vztah s dobrovolníky, vzniknou přirozené vztahy také v té skupince a skupinka šesti dětí zabezpečí to, že kolektiv je malý a na každého zbude čas, takže se můžou věnovat každému dítěti individuálně, dostanou prostor - na rozdíl třeba od školního prostředí nebo běžných kroužků, kde je víc než šest dětí.“

Vy jste už zmínila město Ústí nad Labem, tam už program funguje delší dobu, jaká je úspěšnost práce s dětmi, které jsou ze sociálně slabých rodin, například i s romskými dětmi?

„Program je určen pro děti nějakým způsobem sociálně ohrožené, ze sociálně slabých rodin, děti, které se nacházejí v těžké životní situaci, trpí poruchami učení nebo různými neurózami. Tento program děti naučí, jak hodnotně trávit volný čas, aby nebyly jen na ulici, aby nepolehly nějakým návykovým látkám, aby nezačaly páchat trestnou činnost, naučit je trávit volný čas, naučit je, jak navazovat přátelské vztahy. Toto se nám tedy daří a po ukončení pětiměsíčního běhu probíhá evaluace, tedy hodnocení programu. Zjistili jsme, že děti na konci dosahují zlepšení a vykazuje se zvýšení sebevědomí, důvěry, navazování kontaktů, zlepšují se trochu ve škole v prospěchu a chování.“

Kromě toho, že děti volný čas tráví tím, že hrají různé hry, chodí na výlety, zažívají spoustu zábavy, jsou tam třeba i nějaké školní aktivity, doučují se tam děti třeba z nějakých předmětů, které jim ve škole nejdou?

„Program není zaměřený na doučování, dobrovolníci mají být staršími kamarády a jde tam skutečně o přátelství, jak trávit volný čas, to je schopnost, kterou se musíme naučit, takže tam není cílem programu doučovat ve smyslu školních vědomostí, ale naučit se mít životní zkušenost, že já mám volný čas a chci ho nějak hodnotně využít, i to je znalost a i to se dítě musí naučit.“

Paní Kušková, platí se nějaký registrační poplatek pro zapojení do tohoto programu?

„Ne, program je zdarma a právě cílem programu je, aby se děti naučily hledat aktivity, které nejsou nijak finančně náročné. My poskytujeme klubovnu na setkávání, je možné pronajmout tělocvičnu, jsou tady výtvarné pomůcky, hry, takže stačí, když se dítě zapojí, podepíše se smlouva o spolupráci a bude pět měsíců docházet jednou týdně.“

Děti, které se zapojí do programu, jsou tedy nějak vázány, musí chodit pravidelně?

„Jedinou podmínkou je, aby se dítě pravidelně zúčastňovalo, aby mohlo dojít k navázání vztahů, aby se naučilo komunikovat. Proto je program pětiměsíční, je na to potřeba takto dlouhé období, je nutná pravidelnost. Spolupráce probíhá tak, že my pozveme rodiče, pokud nás kontaktují, provedeme rozhovor, a pak se s nimi podepíše dohoda o spolupráci, že dítě bude chodit pět měsíců do Kompasu a pak na konci programu dostane osvědčení, že absolvovalo program Kompas.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Výstava politického umění
Politické umění čeká na své návštěvníky od 27. října v galerii Václava Špály. Kromě jiných děl, návštěvníci shlédnou i osm fotografií známých osobností v životní velikosti z rozličných uměleckých sfér. Právě oni svými životními příběhy inspirovali umělkyni Tamaru Moyzes, která Ivetě Kováčové k výstavě ještě řekla...

The Other Kind of Blue (Foto: www.spalovka.cz) „Výstava se uskuteční 27. 10., vernisáž bude v 6 hodin večer. Moje část výstavy se jmenuje Czech selection, a v podstatě to bude sedm nebo osm fotografií mediálně známých osobností, které budou trošku divně působit tím, že na první pohled, alespoň doufám, si člověk všimne mediálně známe tváře a na druhý pohled si všimne, že něco není v pořádku na těch fotografiích. Na každé z fotografií je nějaký příběh obětí extremismu, každý je nějakým způsobem zjizvený.“

To je jedna sekce výstavy, nebo je to celá výstava?

„Je to jedna sekce výstavy, výstava se koná v rámci festivalu Mezi patry, kde bude vystavovat v galerii Václava Špály víc lidí. Bude tam vystavovat Derek Jarman, to je režisér, který zemřel před 15ti roky, který byl homosexuál a první umělec, který vytvářel umělecká díla, i videoarty, která nějakým způsobem pojednávala tuto tématiku. Potom tam bude Darina Alster, která bude vystavovat sama a bude vystavovat i se mnou dílo Bianka Brasera s papežem Benediktem XVI. A potom tam ještě bude Radim Labuda.“

Jak bojovat s fotoaparátem, kamerou nebo něčím jiným proti rasismu nebo extremismu, nebo možná proti čemukoli, co na první pohled není vidět, ale není v pořádku?

„Já se snažím vždy ve svých dílech právě bojovat proti rasismu a xenofobii. Právě jsem říkala v jiném rozhovoru, že už bych docela ráda zažila dobu, kdy nebudu mít žádnou inspiraci. Takže mým jediným snem je nemít inspiraci, přestat pracovat, protože už tu nebude o čem tvořit, už nebude žádná reakce. Já tvořím vždy na základ nějakých novin, na základě skutečně reálných událostí, které se staly. Takže i těchto osm fotografií jsem vytvořila na základě reálných událostí reálným obětem, které dohledávám pomocí různých organizací nebo pomocí webových stránek Ministerstva vnitra. Takže já bych byla šťastná, kdybych už nemusela s kamerou pracovat a nevytvářet žádná další umělecká díla.“

Zažila jste sama na vlastní kůži nějakou nevoli, nechuť nebo diskriminaci, protože jinakost se projevuje v mnoha rozměrech?

„Zažila, já si myslím, že kdybych to sama osobně nezažila, tak by mi nebyla tato tématika tak moc blízká. Je jasné, že jsem politický umělec, ale poslední roky se věnuji především xenofobii, extremismu a rasismu a určitě bych to nemohla dělat, kdyby se to mě nějak osobně netýkalo. Určitě to je věc, kterou hluboce prožívám, i když se to stává druhým, ale podobné věci se stávali i mně od dětství.“

Co se přihodilo vám?

„Naštěstí se mi nepřihodilo nic tak úplně extrémního, že bych na sobě měla nějaké jizvy, ale stalo se mi, že když mi bylo asi 18, tak mě napadli skinheadi a pak jsem byla tři měsíce v nemocnici, protože mě hodně zkopali, ale teď už s toho nemám žádné následky, jen jizvy na duši.“

Jak by vypadala vaše fotografie?

„Já mám zmixovanou krev, proto jsem i tady vybrala mediálně známé tváře na základě toho, že každý reprezentuje nějaké etnikum a já jich reprezentuji hned několik najednou, takže já bych asi musela mít víc jizev. Jednoznačně bych mohla být jak Jarmila Balážová, tak Aňa Geislerová.“

Tak, jak vypadají fotografie, uvidí návštěvníci, kteří přijdou na výstavu. V tuto chvíli se jen zeptám, kam se díváte, kde hledáte, kde zrovna kutáte další věci, které potom budete zpracovávat?

„Teď chystám víc výstav, jedna výstava by měla být v galerii NoD a měla by být 30 .listopadu. Je to výstava, kterou připravuje kurátorka Zuzana Štefková, téma je takové, že sebrala umělce, kteří spolu žijí a mají spolu vytvořit umělecké dílo. Já vytvářím spolu s manželem, který je Izraelec iráckého původu, zase nějakou věc, která pojednává o těchto tématech. Budeme zobrazovat výslech, který jsme měli na cizinecké policii, kde jsme řešili dokumenty, které mají asi 30 stran a jsou tam neuvěřitelné otázky, takže my vlastně retrospektivně vracíme do detailů celý výslech se všemi šílenými otázkami.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Takové tedy bylo O Roma vakeren s datem 16. října. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Kdo vyhrál soutěž Romský talent...
Reportáž:  S nucenou sterilizací se potýkají ženy na celém světě
Reportáž:  O poslání časopisu romistických studií Romano džaniben
Zprávy: 
Reportáž:  Také v Praze začne fungovat program pro děti Kompas
Reportáž:  Výstava politického umění

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz