Vyhledávání
18.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes Vás pozveme na akci s názvem Ženy proti rasismu, kterou pořádá Slovo 21, podíváme se do Muzea romské kultury na vernisáž věnovanou výročí vzniku Svazu Cikánů-Romů a také se dozvíte o připravované změně v učivu dějepisu na základních a středních školách. Chybět nebudou ani aktuality ze života Romů.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
V Praze bude manifestace Ženy proti rasismu
Za několik málo dní, a to přesně 24. října, bude v Praze manifestace s názvem Ženy proti rasismu. O této připravované akci si povídal kolega Robert Ferko s koordinátorkou Martou Hudečkovou z občanského sdružení Slovo 21.

Marta Hudečková (Foto: Jana Šustová) „Ženy proti rasismu vycházejí z naší skupiny Manuše, která funguje při Slovu 21, to je asi nejdůležitější informace. A proč se chystáme protestovat? Protest není pouze proti rasismu, ale i proti extremismu. Myslím si, že ani jedné z nás, co by žen, matek, není lhostejný postoj některých skupin lidí a jejich myšlení a proto chceme tímto manifestem ukázat, že s tím nesouhlasíme.“

Kolik žen se zúčastní manifestu?

„Tento manifest není jen pro ženy, ale pro všechny, kteří nesouhlasí s rasismem a extremismem.“

Budou třeba ženy a muži nějak označeni, z jaké lokality pochází, z jakého města jsou?

„Já si myslím, že by to bylo velmi dobré, proto budou mít transparenty s názvy měst, ze kterých přijeli. Takže toto označené bude, ale my jsme si vymysleli ještě další věci, že tam budeme převážně v černém oblečení s červenými doplňky.“

Účastníci budou podepisovat nějakou rezoluci, čeho se bude týkat?

„Právě to je ta rezoluce proti rasismu a extremismu, kterou vytvořilo několik občanských sdružení, ty se pod to podepíší a ostatní účastníci budou mít možnost se podepsat a budeme rádi, když se podepíší.“

Budou mít účastníci možnost mít nějaký proslov, přijedou pouze z Čech nebo i z jiných zemí?

„Z jiných zemí tu určitě nebudou, ale samozřejmě budou mít možnost proslovu, budou osloveny. Manifestace netrvá tolik hodin, aby mohla mít proslov každá žena z jednotlivého města, ale určitý počet bude vybrán.“

Kdo bude moderovat tuto akci?

„Bude ji moderovat moje kolegyně Martina Horváthová?“

Paní Hudečková, jaké známé osobnosti jste oslovili, aby se zúčastnily právě této manifestace proti rasismu?

„Oslovili jsme například paní Dagmar Havlovou, Táňu Fischerovou, Martu Kubišovou, Anetu Langerovou, Evu Holubovou, Ester Janečkovou, Radůzu a Jiřinu Šiklovou a ještě mnoho dalších.“

Paní Hudečková, proč by měly romské ženy, romské rodiny přijít právě na tuto manifestaci a vy osobně třeba máte nějaké špatné zkušenosti s diskriminací a rasismem?

„Myslím si, že mi není lhostejné, co se mezi námi některými děje. Já třeba jsem matkou a každý den se bojím o svého syna, když chodí z práce jen proto, že je snědý. A nepřeji to ani jedné z matek a to je možná ta pozvánka, aby ženy ukázaly, ale nejenom matky, ale i otcové, nebo i mladí lidé, kteří nemůžou vyjít ven, protože zrovna se hraje fotbal v některém městě nebo když vědí, že tam pořádají protest extremisté, tak ať ukáží, že s tím nesouhlasí. To je moje pozvánka.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.11.2014O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámámZprávy ze života Romů
18.03.2014Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítáZprávy ze života Romů
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Výstava připomíná 40. výročí od vzniku Svazu Cikánů-Romů
V Muzeu romské kultury byla včera zahájena výstava s názvem „Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v Československu.“ Tato organizace měla velký význam pro Romy na našem území, protože v jejím rámci vznikla řada kulturních, sportovních i politických aktivit a projektů. I když byl svaz po necelých pěti letech své činnosti pod tlakem státních orgánů zrušen, dala jeho existence základ pro obnovení činnosti romských organizací po roce 1989. S kurátorem výstavy Michalem Schusterem hovořila Jana Šustová.

Řečnický pult (Foto: Jana Šustová) My si letos připomínáme čtyřicet let od vzniku Svazu Cikánů-Romů. Vy jste v Muzeu romské kultury připravili výstavu věnovanou tomuto svazu. Můžete nám představit, jak je výstava koncipována?

„Vzhledem k výročí jsme se rozhodli, že připravíme výstavu, která by velice stručně, v hlavních bodech, mapovala velice širokou činnost svazu Cikánů-Romů. Dalším důvodem, kromě toho významného výročí, bylo, že v našem fondu ve sbírkách se nachází celá řada dokumentů, ať už to jsou dokumenty z činnosti svazu, jednotlivých komisí nebo jsou to fotografie z té doby. Podařilo se nám sehnat i dobové nahrávky, takže toto všechno jsme se rozhodli shromáždit a použít na výstavě, kterou jsme koncipovali jednak jako představení samotné činnosti svazu, ale také jsme se konkrétně snažili po vizuální stránce, aby výstava působila tak, jako že svaz fungoval v normalizačním Československu jaksi normalizaci navzdory. To znamená, že musel v té nové době po okupaci v roce 1968 počítat s různými těžkostmi, ale navzdory tomuto všemu se činnost velice dobře a slibně vyvíjela. Ale všechno záviselo na dobré vůli státní moci, která netrvala dost dlouho.“

Na výstavě jsou k vidění různé fotografie z činnosti svazu a také historické dokumenty, je to nějak rozděleno podle nějakých kategorií?

Stará televize a filmové dokumenty o činnosti Svazu Cikánů-Romů (Foto: Jana Šustová) „Jednotlivé aktivity svazu jsme rozdělili na organizační, politické, které souvisí s romskou emancipací, a pak spíš kulturní, společenská, sportovní činnost. Tak proto je výstava rozdělena do dvou částí, kdy první část je jakási zasedací místnost. Má to jednak evokovat dobu, kdy byly různé schůze, kde se řešily nejrůznější problémy, také tam ukazujeme spíš politickou činnost svazu, třeba i na mezinárodním poli, na společenském poli apod. Zatímco druhá místnost je koncipována jako obývací pokoj, protože činnost svazu zasáhla i do této oblasti - právě kultura, sport, vydávání časopisů, různé hudební přehlídky, soutěže, toto jsme se právě snažili ukázat v druhé místnosti.“

A aby to stále nebyly jen dokumenty a fotografie, tak vy jste zvolili takové různé doplňky, dobový nábytek. Můžete našim posluchačům říct, co všechno na výstavě uvidí?

Vlaječky romských sportovních klubů (Foto: Jana Šustová) „Snažili jsme se, aby výstava na návštěvníka dýchla dobou, ve které svaz existoval, tj. přelom 60. a 70. let. Takže jsme se snažili shromáždit nejrůznější dobové předměty, ať už je to nábytek, stará televize, koberce, různé bytové doplňky, jako jsou ty typické rudé karafiáty ve vázičkách nebo první místnosti dominuje jakýsi rudý závěs s heslem Svaz Romů je pevnou součástí socialismu, což jsme zvolili na základě dobových fotografií. Takže toto všechno jsme se snažili skloubit s našimi materiály, abychom co nejvíce přiblížili návštěvníkům tu dobu.“

A ještě jste vydali doprovodný katalog k výstavě, jak je rozsáhlý a co v něm čtenáři najdou?

Psací stroj s hlavičkovým papírem Svazu Cikánů-Romů (Foto: Jana Šustová) „K výstavě jsme se rozhodli vydat velice stručnou publikaci vzhledem k finančním možnostem, kde jsme jednak zveřejnili historický text právě o Svazu Cikánů-Romů z pera bývalého historika Muzea romské kultury mgr. Petra Lhotky, to je stěžejní část publikace. Potom je tam fotografická příloha a seznam všech předmětů vystavených na výstavě. Publikace má být takovým úvodním krokem, protože dějiny Svazu Cikánů-Romů jsou i dnes mezi mladými historiky poměrně neznámým tématem, tak my je chceme trošku motivovat, protože si myslíme, že toto téma má co říct i současným lidem a chceme je trošku motivovat k tomu, aby se tímto tématem zabývali a k tomu slouží tato publikace, která je opravdu jen takovým prvním krokem k více zviditelnění tohoto tématu.“

Fotogalerii z výstavy najdete zde.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2015V roce 1968 se začal formovat Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
14.03.2015Marta Hudečková stála u zrodu mnoha významných projektůO Roma Vakeren
16.11.2013Vzpomínky Julia Absolona na Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
20.11.2009V Brně se uskuteční setkání aktivistů a pamětníků Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
06.11.2009Co vedlo ke zrušení Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
30.10.2009Výstava dokumentující činnost Svazu Cikánů-RomůO Roma Vakeren
08.10.2009Výstava Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v ČeskoslovenskuFotoaktuality
07.10.2009Výstava Svaz Cikánů - Romů v letech 1969 - 1973Zprávy ze života Romů
29.09.2009Výstava Svaz Cikánů-Romů 1969 – 1973. Z historie první romské organizace v ČeskoslovenskuZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Ve výuce dějepisu asi nastanou změny
Podle ministryně školství Miroslavy Kopicové není na školách věnována dostatečná pozornost dějinám 20. století. Co vše by eventuální změny ve výuce přinesly žákům, studentům a pedagogům, na se to tiskového mluvčího ministerstva Tomáše Boušky zeptal kolega Robert Ferko.

Studenti gymnázia (Foto: David Vaughan) Ministryně školství navrhuje na základních a středních školách výuku moderních dějin, z jakého důvodu a jaký pohled na svět a život by to mělo žákům a studentům přinést?

„Jak všichni víme, tak Česká republika prošla ve 20. století dvěma nejhoršími nedemokratickými režimy, nacismem i komunismem, a tato zkušenost, tragická zkušenost, dodnes ovlivňuje českou společnost. Je to podnět k zamyšlení nejenom v souvislosti s tím, že si připomínáme 20. výročí pádu železné opony, ale i v souvislosti, že nám roste generace, která toho o moderních dějinách tolik netuší. Někdy se ve školách stává, že se ta látka nestihne dostatečně probrat a proto ministerstvo přišlo s tímto metodickým doporučením, které má za úkol pedagogům na základních a středních školách pomoct a přinést nové metodické pomůcky a doporučení, aby se výuka moderních dějin, zejména druhé poloviny 20. století, do hodin dostala. Bude to mít za cíl změnit nejenom takové to běžné biflování dějepisu, ale bude to mít za cíl i ověřovat, jak si studenti středních a základních škol uvědomují, kým jsou, jak vznikla Česká republika, co komunismus, potažmo nacismus, zapříčinil, proč se tady uchytili na tak dlouhou dobu. Toto jsou poměrně komplexní otázky, které jsou spojené s identitou každého mladého Čecha.“

Museli by stejnou výuku mít všechny základní a střední školy nebo to bude individuální?

„Na prvním místě musíme říct, že to je pouze doporučení, které nemá charakter příkazu, takže se jím nemusí školy povinně řídit. Samozřejmě je už řada škol, kde je tento metodický pokyn už implementován. Je tam celý výčet literatury, ze které lze čerpat, návody, praktická cvičení, jak studenty a žáky do těch témat uvádět, jak témata propojovat, třeba i formou neformální výuky, například setkávání s pamětníky, zapojení orální historie, ústně sdělovaných dějin, rodinné historie, lokální historie, tyto všechny moderní trendy a disciplíny mohou ta témata ozřejmit, osvětlit a motivovat mladé lidi k tomu, aby se jimi více zabývali.“

Měla by třeba existovat nějaké kniha, která by se věnovala přímo moderním dějinám?

„Tak ona jich je celá řada, právě ten metodický pokyn na ně upozorňuje. Ještě dodám, že je k dispozici na webových stránkách ministerstva školství, školy o něm byly informovány prostřednictvím ministerského zpravodaje, který je elektronicky rozesílán do všech škol, takže tam je možné příručky vyhledat.“

Pokud by se tedy pedagog zaměřil na základní nebo na střední škole na dějiny 20. století, zabránil by alespoň částečně extremismu?

„Samozřejmě, to je jeden z hlavních cílů, ne přinutit žáky, ale motivovat je k tomu, aby se zajímali o nedemokratické režimy, důvody vzniku a uplatnění ve společnosti, v dnešní době tu narůstá radikalismus, politický extremismus a ten často pramení z fatální nevědomosti. To je jeden z hlavních důvodů, proč ministerstvo přichází s doporučením, jak dějiny 20. století učit, jak je pochopit a jak se vyvarovat nedemokratických tendencí v myšlení mladých lidí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Po České republice a Mexiku hrozí zavedení vízové povinnosti pro cesty do Kanady také Maďarsku. V první polovině letošního roku požádalo Ottawu o azyl 750 maďarských občanů. Kanadská tisková agentura Canwest uvedla, že Kanada vyzvala Maďarsko, aby podniklo opatření ke snížení přílivu žadatelů a azyl. Zároveň také nevyloučila, že by pro Maďary mohla opět zavést vízovou povinnost.

Zástupci neziskových organizací a premiér Jan Fischer se shodli na nutnosti zjednodušit čerpání dotací z evropských fondů. Podle nich je také třeba posílit spolupráci vlády a neziskového sektoru a zejména zlepšit fungování Rady vlády pro nestátní neziskové organizace.

Lidé z litvínovského sídliště Janov vyjádřili spokojenost s opatřeními, která vedení města uplatňuje vůči nepřizpůsobivým obyvatelům v této problémové lokalitě. V Janově se posílila městská policie o čtyři strážníky, zakoupili mobilní služebnu policie v dodávkovém voze a rozšířili kamerový monitorovací systém. Díky přístupu ministra vnitra Peciny se konečně zvýšil i počet státních policistů zaměřených právě na janovské sídliště.

Ve Valašském Meziříčí pojmenovali nové centrum osvěty, kultury a vzdělávání v Sokolské ulici Avare, neboli Vejdi sem. V centru se chtějí zaměřit především na vzdělávání Romů. Oni i tamní radnice to vnímají jako další krok k integraci jejich komunity s majoritní většinou.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Připravuje se sčítání romských žáků na středních školách
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje sčítání romských žáků na středních školách a několik dalších změn, které se dotknou romských dětí, studentů a jejích rodičů. Proč tomu tak je, nám řekla náměstkyně Klára Laurenčíková.

Romští středoškoláci (Foto: Jana Šustová) „My bychom chtěli provést určitý monitoring, kolik romských žáků se vůbec účastní středoškolského vzdělávání, měl by být proveden na přelomu roku 2009/2010. Jednáme s Ústavem pro informace ve vzdělávání o spolupráci při provedení tohoto monitoringu a chtěli bychom znát situaci z toho důvodu, abychom skutečně viděli, jak nastavit podporu žáků, kteří končí základní vzdělávání a uvažují o tom, kam dál, jaký typ vzdělávání si zvolit, jestli vůbec nějaký.“

Budou tam třeba zahrnuty i soukromé střední školy?

„V tuto chvíli toto ještě nemáme úplně přesně popsáno, metodologii a strategii, jak monitoring proběhne, budeme o tom jednat s ÚIV.“

Kdy naposledy proběhlo sčítání romských žáků na základních a středních školách?

„Na středních školách takovýto typ monitoringu dělán nebyl, na základních školách jsme situaci monitorovali tento rok, tzv. v první polovině roku 2009. Bylo to šetření, které právě prováděl Ústav pro informace ve vzdělávání, vyplynuly tam poměrně velké nerovnosti v naplňování rovných vzdělanostních šancí u romských žáků. Zjistili jsme, že až 27 procent romských žáků je vzděláváno v segmentu bývalých zvláštních škol, nyní základních škol praktických oproti pouhým dvěma procentům žáků neromských, což je samozřejmě obrovský kontrast, který nás nemůže nechat klidnými, který si žádá určitá systémová opatření.“

Počítáte s tím, že pokud budete sčítat romské žáky na základních a středních školách, tak že výsledek nemusí odpovídat skutečnosti, protože spousta dětí a mladistvích se nehlásí ke své komunitě?

„Pro nás je podstatná informace o počtu žáků, kterou podává učitel. Domníváme se, že to má být pro nás v takovémto typu šetření právě učitel, protože on je ten, kdo volí pedagogický postup, přístup ke konkrétním dětem. Pokud dítě je z nějakého socio-kulturně odlišného prostředí, má zvláštní potřeby, jiné než děti ostatní. Tak právě učitel by měl dobře vědět, kým to dítě je, jestli jeho sociální prostředí nějak nesouvisí s jeho školním neúspěchem. Zda-li takovéto dítě nepotřebuje větší podporu než děti ostatní ve třídním kolektivu.“

Také by se měl změnit informovaný souhlas podepsaný rodičem o přestupu dítěte do praktické školy. O co přesně jde a co to tedy přinese rodičům romských dětí?

„Pokud je dítě zařazeno mimo hlavní vzdělávací proud právě třeba do základní školy praktické, tak rodiče podepisují souhlas s takovýmto krokem, s umístěním dítěte do takovéto školy a podepisují formulář, my tomu říkáme informovaný souhlas rodičů. Tento formulář my nyní revidujeme, revidujeme jeho podobu, chceme znění toho formuláře doplnit i o určitý nástin důsledků, které souvisí se zařazením dítěte mimo hlavní vzdělávací proud třeba do základní školy praktické. Chceme, aby tento formulář byl v českém jazyce, ale i v jazyce romském, zejména pro ty rodiče, kteří třeba dobře česky neumí, nemusí tak být tím pádem až tak úplně informováni a neví, co podepisují a jaké by jejich rozhodnutí v praxi mohlo přinést pro jejich dítě důsledky.“

Formulář bude v romštině od října tohoto roku, dříve tomu tak nebylo, byl pouze v českém jazyce, kdy spousta romských rodičů ani nevědělo, co podepisují. Jaké to tedy mělo následky pro rodiče a hlavně pro děti?

„Z našeho šetření a nevládních organizací vyplývá, že rodiče vždy nebyly informováni o tom, co vlastně podepisují, jaké důsledky může jejich rozhodnutí pro jejich dítě mít, domnívali se třeba, že třeba podepisují jen to, že dítě bude na nějakém typu školy, kde se mu budou věnovat více, tedy individuálně, kde bude mít větší podporu, kde možná najde měkčí podmínky pro vzdělávání, ale ne vždy dostali informace, že pokud dítě absolvuje základní školu praktickou, tak může mít v budoucnu potíže dosáhnout na kvalitní středoškolské vzdělání, v dospělosti na kvalitní zaměstnání.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.03.2016Pražské Gymnázium v Sázavské ulici poskytuje stipendium romským studentůmO Roma Vakeren
30.03.2013Počet romských středoškoláků v Brně rosteO Roma Vakeren
30.03.2013Romští středoškoláci z Česka, Slovenska a Maďarska se setkali v LevicíchO Roma Vakeren
16.03.2013Studuje celá rodinaO Roma Vakeren
06.10.2012Co může romská identita přinést mladé generaci?O Roma Vakeren
21.01.2012Proč jsou užitečná stipendia pro romské studentyO Roma Vakeren
24.09.2011Mentoringový program pro romské žákyO Roma Vakeren
21.05.2011Vyšší a Střední policejní škole v Holešově uvítá studenty z řad národnostních menšinO Roma Vakeren
14.02.2011Romové se hlásí na střední školy. Zajistí jim to lepší budoucnost?Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak se vede Romům v Praze 14
Jak se vede Romům v Praze 14 a s čím tam mají největší problémy, nám poví vedoucí sociálních věcí a zdravotnictví – Rom - David Beňák. Iveta Kováčová se ho nejprve zeptala, jaký vliv na jeho vzdělání měli rodiče a okolí.

David Beňák (Foto: Jana Šustová) „V mém případě to bylo tak, že jsem dostal příležitosti a ty příležitosti jsem využil a myslím si, že u mnoha Romů je situace postavená tak, že když dostávají příležitosti, tak oni je promarní, protože se možná nekoukají do budoucna a možná je to proto, že jsou příliš zaměstnaní aktuální krizí, životem, něco není podle jejich představ, něco je špatně, něco aktuálně řeší.“

Vy pomýšlíte na rodinu, budete mít dítě, asi byste také využil nějaké prostředky, to znamená aby se dítě té příležitosti chopilo, jak na to?

„V případě svého dítěte budu lpět na tom, aby dosáhlo co nejvyšší mety, ale nebudu to dělat za každou cenu, to určitě ne a moje představa je, že bych chtěl, aby moje dítě vystudovalo vysokou školu tak, jako se to podařilo mě, aby mělo budoucnost dobře nastavenou.“

Podpora ve vašem případě vzešla ze strany rodičů, jsou to studovaní lidé nebo jste byl akční element vy sám a sám sobě jste hnacím motorem?

„Moje maminka nevystudovala vysokou školu, můj otec také ne a je to tak, že jsem chtěl já, ale jsem měl podporu od své maminky, to znamená, že když jsem se rozhodl jít tou cestou, tak ona se mi snažila vytvořit podmínky proto, abych tou cestou mohl jít.“

Vy osobně už jste třeba našel nějaký trik, jak někomu najít práci, nějaký konkrétní případ byste uvedl?

„Snaha tkví v tom, že máme na našem odboru terénní sociální pracovnici, která individuálně pracuje s klienty. Pořádali jsme malé, mini rekvalifikační kurzy a doprovázíme třeba klienty při pohovorech, pokud o to projeví zájem, v některých případech to pomůže.“

Je dnes už systém rozběhlý v to smyslu, že zaměstnavatel je nějakým způsobem motivovaný, aby důvěru Romovi dal a alespoň po ty tři měsíce ho musel zaměstnat?

„Systémové opatření tohoto typu není, je to spíš o tom, že když se podaří buď tomu uchazeči nebo třeba sociálním pracovníkům, kteří ho doprovází, přesvědčit zaměstnavatele, že by ho měl zkusit, ale praxe není univerzálně spojená, řekl bych, že je to případ od případu jiné, je to individuální.“

Co jste schopni udělat pro vícečlennou rodinu, kde členové rodiny nemají práci a navíc přišli o bydlení, když za vámi přijdou, tak co se stane?

„Tak to je docela katastrofický scénář, to jste mi dala hodně těžký případ, ale i takové případy máme. Není to nic teoretického, je to běžná věc, a tak jako první věc se jim pokusíme nalézt střechu nad hlavu, takže první a asi jedinou jejich možností jsou azylové domy. Současné situace v Praze není vůbec dobrá, protože jeden azylový dům, kde brali rodiny s dětmi, zanikl a dosud za něj není náhrada a je to problematické, ale snažíme se maximálně a můžu říct, že nejsme zas tak neúspěšní.“

Dnes se uvolňují z různých zdrojů peníze, z grantů nebo Evropské unie, kam by se měly nasměrovat, soustředit, kde je to nejvíc potřeba podle vás?

„Cílových bodů, kam by bylo potřeba zaměřit pozornost jak politickou, tak ekonomickou, je víc. Bohužel, to je také problém a úskalí. Myslím si, že klíčové je vytvořit podmínky proto, aby Romové získávali práci a to na základě objektivních podmínek. V současné době Romové cítí velmi reálně to, že nejsou ochráněni před diskriminací, s diskriminací se setkávají, a to je pravda.“

Ale právě ztrátou práce se ještě více vzdalují představě někoho přijatelného, podmínky ale nejsou, aby se postavili na nohy a dokázali fungovat?

„To je pravda, proto si myslím, že to musí jít ruku v ruce, komplexnost je velmi důležitá, takže jedna věc je ochrana a druhá věc je vytvářet programy, které budou mít hlavu a patu a budou skutečně směřovat k aktivizaci lidí, k tomu, aby jim to něco přineslo a projevilo se to na trhu práce. A třetí rovina je, že činnost úřadů práce musí být daleko efektivnější, metodika musí být jiná, existují relativně nové, čerstvé studie, které potvrzují tento fakt, že úřady práce nepracují úplně efektivně, správně s touto cílovou skupinou.“

Ještě se krátce zeptám, v rámci vzdělávání, třeba takové cizojazyčné školy, které jsou dnes výhradně pro děti cizinců nebo pro děti z bohatých rodin, kdyby mohly chodit do takovýchto škol Romové, jak se vám takováto myšlenka líbí?

„Já nejsem zastáncem takto definovaného, vymezeného menšinového školství směrem k Romům. Nemyslím si, že to je ta úplně nejlepší cesta, ale vím, že jsou školy mezinárodní, soukromé, kde jsou ochotni třeba poskytnout stipendium nadaným studentům, i Romům. Šance tu je, ale Romové se jí musí chopit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
05.12.2015David Beňák roku působí jako zástupce náměstkyně pro řízení sekce pro lidská práva na Úřadě vládyO Roma Vakeren
12.04.2014Mezinárodní zkušenosti s integrací sociálně vyloučených lokalitO Roma Vakeren
02.11.2013David Beňák patří k Romům, kteří kandidovali v letošních volbáchO Roma Vakeren
11.05.2013Role měst v integraci sociálně vyloučené lokality na Praze 14O Roma Vakeren
02.03.2013Muzeum holocaustu ve Washingtonu očima Davida BeňákaO Roma Vakeren
23.02.2013Postřehy Davida Beňáka ze studijní cesty po USAO Roma Vakeren
30.07.2010S Davidem Beňákem o současné lidskoprávní a politické situaciO Roma Vakeren
14.05.2004Kurz mezinárodní orientace pro RomyO Roma Vakeren
05.03.2004David Beňák z Úřadu vládyO Roma Vakeren

Takové tedy bylo O Roma vakeren s datem 9. října. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20té hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  V Praze bude manifestace Ženy proti rasismu
Reportáž:  Výstava připomíná 40. výročí od vzniku Svazu Cikánů-Romů
Reportáž:  Ve výuce dějepisu asi nastanou změny
Zprávy: 
Reportáž:  Připravuje se sčítání romských žáků na středních školách
Reportáž:  Jak se vede Romům v Praze 14

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz