Vyhledávání
14.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Jste ve škole či v zaměstnání diskriminováni a nevíte, koho požádat o pomoc? V dnešním vysílání vám poradíme, na koho se obrátit. Pozveme vás na soutěž Romský talent, navštívíme sousední Polsko a chybět nebudou ani aktuality ze života Romů.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Romea obnovila bezplatnou antidiskriminační infolinku
Jste diskriminování v zaměstnání nebo ve škole? Nevíte si rady a potřebujete právní pomoc? Občanské sdružení Romea obnovilo bezplatnou infolinku, na kterou se můžete obrátit v záležitostech, se kterými si nevíte rady. S ředitelem Zdeňkem Ryšavým si povídal kolega Robert Ferko.

Foto: Comstock Romea.cz rozjela nový projekt, který nese název Medializace a prosazování lidských práv a součástí tohoto projektu je i bezplatná infolinka, pro koho je určená?

„Pro všechny lidi, kteří se cítí být nějakým způsobem diskriminováni, ať už z rasových důvodů, z důvodu věku, nebo i dalších klasických důvodů, ze kterých může být člověk diskriminován. Je zaměřená především na Romy, ale nejen na ně. Takže není to tak, že bychom neposkytli pomoc lidem, kteří nejsou Romové. Linka je tu pro všechny, kteří se cítí být nějakým způsobem diskriminováni.“

Pokud by se tedy dotyčný rozhodl zavolat na tuto bezplatnou infolinku, kdo se ozve na druhé straně?

„Tam se mu ozve slečna, která s ním nějakým způsobem udělá první kontakt, takže od něj zjistí veškeré informace, které se týkají jeho případu a tyto informace pak předává právníkovi. Právník pak už s tím klientem, pokud klient vyžaduje nějakou právní pomoc, protože se nám velmi často stává, že člověk pouze zavolá, chce si o svém případu popovídat a de facto nepotřebuje žádnou další pomoc, jen nám to chtěl říct, ví, že mu v jeho případě asi těžko pomůžeme, protože to nejde. Ale v momentě, kdy je tam potřeba právní pomoc, tak pak nastupuje náš právník, který se klienta ujme. Právní pomoc je jen jedna část našeho projektu. Další důležitá část je i medializace těchto případů, to znamená medializace na serveru romea.cz, medializace v časopisu Romano Voďi a samozřejmě potom, když ty případ nejsou medializovány v majoritním tisku, tak se snažíme tyto případy prosadit do majoritního tisku.“

Já se ještě vrátím zpátky k infolince, jak dlouho funguje a kolik lidí se na vám už obrátilo?

„My tu linku máme spuštěnou první týden, měli jsme asi 10 kontaktů hned během toho prvního týdne, takže se řeší nějaké případy.“

Jaké jsou nejčastější problémy?

„Takové ty klasické, volají nám tedy především Romové, vyskytnou se i takové případy, kdy se jedná o provokace, kdy to lidé zkoušejí a řeknou, že ale nejsou Romové, že to jim tedy určitě nepomůžeme, takže jsou i takové případy. Jinak většina případů je taková, že se lidem něco stane a oni si myslí, že to je kvůli barvě pleti, že to je proto, že jsou Romové. Někdy to tak není, ale to jsou nejčastější případy. Kromě případů, které se nám dostávají z linky, tak řešíme dlouhodobě případy, které se staly předtím, než jsme tento projekt zpustili. Poskytujeme právní pomoc rodině z Vítkova, v současné době se bude sepisovat žádost o milost pro jejího druha. Řešíme i další rasově motivovaná napadení, která se stala v Havířově atd., nejen telefonáty z této linky, to teprve začíná. Zatím se nedá mluvit o tom, co tam bude za hlavní problémy, ale počítáme, a ze zkušeností z provozování obdobné linky v roce 2007 víme, že nejvíc případů byla opravdu diskriminace z důvodu příslušnosti k romské menšině.“

Je bezplatná infolinka k dispozici 24 hodin denně, nebo je to nějak časově omezeno?

„Je to omezené na klasickou pracovní dobu, od 9 do 17 hodin, v jinou dobu je tam záznamník, nebo mohou lidé napsat e-mail, ale jak říkám, je to jen jeden ze zdrojů pro náš projekt, kdy se snažíme tyto případy medializovat. Kromě toho máme další zdroje, to znamená monitoring tisku nebo naše neformální sítě mezi tiskovými organizacemi, které nám dají vědět o případech diskriminace.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.08.2009Z§vůle práva pomáhá přes linku „Ma den pes!“ RomůmO Roma Vakeren
20.02.2009ZprávyO Roma Vakeren
14.09.2007Projekt Co je a co není diskriminaceO Roma Vakeren
31.08.2007Sdružení obrany spotřebitelů zřídilo antidiskriminační linkuO Roma Vakeren
17.11.2006Na antidiskriminační linku sdružení Romea se může obrátit každý, kdo se stal obětí diskriminaceO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
V komedii Ulovit miliardáře si zahráli také romští neherci
V kinech se včera poprvé rozjela drzá komedie režiséra Tomáše Vorla – Ulovit miliardáře. Je smutným, ale bohužel stále aktuálním obrazem dnešní společnosti, která je velmi silně ovlivňována předsudky a médii. V hlavních rolích se vedle Jiřího Mádla, Tomáše Matonohy a dalších objevili také romští neherci. Na plátně tak uvidíte například členy rodiny Surmajových, Horvátových i Šenkiových. Nejen na to, jaké zůstaly dojmy ze společné práce, jsme se včera zeptali...

Jaké byly dojmy z natáčení a jak jste se mezi herci cítili?

„Dojmy byly dobré, herci byli také dobří, ale mě tam vadil asi scénář.”

Co ti konkrétně vadilo?

„Vadilo mi tam to, že tam zase pošpiňují Romy.”

Ve filmu hrál i Robert mladší, tak já se zeptám i jeho na dojmy, jak si se cítil mezi herci?

„Dobře, hodně dobře.”

Hodně dobře? To znamená, že bys třeba odložil housličky a byl v budoucnu hercem?

„To ne, cítil jsem se tam dobře, protože to tam nebylo takové bláznivé, takže bych dělal asi obojí.”

Chtěl bys hrát na housličky i případně dělat herectví?

„Ano.”

On si tam ještě v závěru té scény zatančil ještě tvůj mladší bratr Roman. Jak to tobě šlo, jak ses tam cítil?

„Dobře.”

Co jsi tam tančil, při jaké scéně?

„Brácha mě učil písničku.”

Takže jsi tancoval na autě, jak tady napovídá tatínek? A to nebyl problém tančit na autě?

„Ne.”

Zeptám se na těžké momenty, které tam byly, myslím tím herecké, pokud tam nějaké byly?

„Tak těžké bylo třeba někdy to, že jsem si zapomněl přečíst scénář, který jsem měl umět a mluvil jsem něco jiného.”

A pro tebe Roberte?

„Tam, jak jsem se musel jít koupat.”

Podle režiséra tohoto filmu Tomáše Vorla to není parodie, ale obrázek života společnosti v současné době i ve vztahu k Romům, jaký na to mate názor?

„Já si myslím, že to pan Vorel natočil dobře, že je tam skutečně vidět vše, co se děje, jak je zkorumpovaná policie, Romové jak kradou, jak jsou podplacení politici.”

Teď se zase obrátím na kluky. To, co jsi tam hrál ty, Roberte mladší, je to takové, jak ty znáš život mezi Romy a Čechy?

„Ne, ve filmu je to úplně jiné a ve skutečnosti také jiné, mělo by to tam být ukázáno po pravdě, my třeba nekrademe.”

Takže po pravdě nekradete?

„Ne.”

A teď myslíš jen sebe nebo obecně všechny Romy?

„Já jsem v tom filmu musel krást, protože to bylo ve scénáři, ale jinak nekradu.”

Zítra je svátek všech zvířátek, já nevím, jestli nějaká máte doma, já se zeptám vás, malých kluků, nebo pokud nemáte, tak jestli byste chtěli nějaké zvířátko a jaké a co by si mu koupil k tomu svátku?

„Já bych chtěl mít pejska a koupil bych mu nějakou kostičku a ještě k tomu hezký obojek.”

A ty Romane?

„Já bych mu koupil hodně jídla.”

Jak se podle vás, Roberte, mění vztah společnosti k Romům u nás? Dalo se třeba vysledovat něco během práce, jak třeba byl podán život Romů v tomto filmu a jak je to ve skutečnosti, jestli to s filmem koresponduje nebo je to úplně jinak? Jak to vnímáte vy z okolí, z práce, jak se vyvíjí vztah většinové společnosti k Romům a možná i obráceně? Změnil se v něčem, je to lepší nebo horší?

„Něco se určitě změnilo, protože už nás neberou jako zloděje, vidí, že už máme i školy, že máme své studenty i na vysokých školách, Romové jsou u policie, a u mě v podniku už mě neberou jako jen nějakého Roma, ale váží si mě tam, protože už tam dělám dvanáct let. Já dělám u technických služeb, jsem tam spokojený i s mými vedoucími.”

Myslíte si, že celkově nastavení společnosti je proromské nebo je stale spíš protiromské?

„Já si myslím, že je to stále spíš protiromské, protože určitě všichni Češi nejsou s námi, ale doufám, že v budoucnu se to změní a že budou lidi žít v míru pohromadě.”

Vy máte dva šikovné syny, určitě do jejich budoucnosti vkládáte určité naděje, určitě jim v tom velmi pomáháte. Myslíte si, že změna přijde tím, že oni budou studovat, že se pak budou mít lépe? Jak je připravujete na budoucnost, na to, aby společnost byla kompaktnější a jednotná?

„Tak určitě si dávám na svých dětech záležet, určitě nechci, aby třeba dělaly nějakou zednickou práci, budu je tlačit, aby šly na vysokou školu. Robert chodí na hudební školu a na angličtinu. Románek tam také chodí.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Blíží se 5. ročník soutěže Romský talent
Občanské sdružení Cikne čhave pořádá 9. října 5. ročník Romského talentu v kulturním domě Ládví na Praze 8. Po skončení této soutěže je připravena pro návštěvníky romská zábava, k poslechu a tanci zahraje skupina z Lovosic. Moderátorskou dvojící večera bude Richard Samko a Iveta Demeterová. A právě ona Robertu Ferkovi prozradila, v čem vidí výjimečnost této soutěže.

„Je to velice ojedinělá akce. Mohou se přihlásit talentované děti od pěti do osmnácti let a ty se představí v kategoriích zpěv, hra na hudební nástroj, tanec v souboru a tato soutěž spočívá v tom, že děti ukáží, co v sobě mají, jak je baví romská i neromská kultura, protože jde hlavně o rytmus a hudbu, kterou v sobě mají. Pak tam také velkou roli hraje porota, která je sestavená z odborníků z oborů tance, hudby a kultury. Předloni jsme tam měli třeba pana Krause, a vítězka se potom zúčastnila natáčení pořadu Uvolněte se, prosím. A já si myslím, že to je takový dobrý start pro ně do budoucna, určitě.”

Jakým způsobem se mohly děti přihlásit do soutěže?

„Přihláška byla ke stažení na stránkách občanského sdružení Cikne čhave, pak také byla ke stažení na internetovém rádiu Rota, přihlášky se mohly posílat do 30. září.”

Víte, kolik soutěžících se přihlásilo do letošního ročníku?

„K dnešnímu dni je přihlášeno do pátého ročníku Romského talentu 140 dětí.”

Více dívek nebo chlapců?

„Já bych řekla, že více dívek, ty mají v sobě víc odvahy, ale chlapci se také přihlásili.”

V jste zmiňovala několik disciplín, tanec, zpěv nebo hra na hudební nástroj, o kterou disciplínu je největší zájem?

„Vypadá to, že největší zájem je o tanec, konkrétně tanec soubory. Děti se předvedou nejenom v romském tanci, ale je tam i hip-hop, moderní tanec, máme tu kolikrát i latinsko-americké rytmy.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.10.2010Pavlína Matiová, nadějná studentka zpěvu a herectvíO Roma Vakeren
16.10.2009Kdo vyhrál soutěž Romský talent...O Roma Vakeren
26.09.2008Na Romském talentu vystoupil také Arnošt OláhO Roma Vakeren
12.09.2008Pozvánka na soutěž Romský talentO Roma Vakeren
22.08.2008Změřte své schopnosti v soutěži Romský talent!O Roma Vakeren
21.09.2007Třetí ročník soutěže Romský talentO Roma Vakeren
06.10.2006O soutěž Romský talent byl velký zájemO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Nová kanadská velvyslankyně Valerie Raymondová se tento týden oficiálně ujala funkce. Na Pražské hradě spolu s novými velvyslanci Kypru a Norska předala pověřovací listiny prezidentu Václavu Klausovi. Česko – kanadské vztahy se v poslední době zhoršily, protože Ottawa v červenci zavedla českým občanům víza. Česká diplomacie usiluje o zrušení vízové povinnosti a obrátila se i na Evropskou unii.

Nejvyšší správní soud vyzve Dělnickou stranu, aby se vyjádřila k návrhu vlády na její zrušení. Dá jí k tomu lhůtu do 15. listopadu. V tomto týdnu se na zmíněném postupu dohodl senát soudu pro řízení ve věcech politických stran. Soud zašle Dělnické straně celý osmdesátistránkový vládní návrh, ve kterém jsou velmi podrobně popsány důvody, kvůli nimž by měla být strana zrušena. Soudci pak budou očekávat podrobné vyjádření Dělnické strany.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje sčítání romských žáků na středních školách. Údaje, kolik romských dětí ze základních škol pokračuje v dalším studiu, v Česku zatím neexistují. Ministerstvo chce také změnit takzvaný informovaný souhlas, který rodiče musejí podepsat v souvislosti s přestupem dítěte do praktické základní školy. Tento dokument bude nově také v romštině.

V letošním roce je to právě 40 let od vzniku Svazu Cikánů – Romů, první romské organizace. Toto kulaté výročí bylo jedním z motivů pro přípravu výstavy v brněnském Muzeu romské kultury. Ta souhrnně popisuje, dokumentuje a široké veřejnosti už také brzy představí činnost této významné romské organizace. Výstava se bude konat od 8. října letošního roku do 21. března roku příštího ve výstavních prostorách muzea.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Terénní sociální práce ve Slaném
Spousta Romských rodin ve Středočeském kraji se stále potýká s finančními problémy, které se odrážejí v jejich bydlení a vzdělávání jejich dětí. Mezi tyto lokality patří například město Slaný, kam dojíždí terénní pracovnice Andrea Gruberová. K mikrofonu ji pozval kolega Robert Ferko.

Spousta romských dětí navštěvuje speciální nebo praktické školy, je to tím, že to mají zažité od svých rodičů, nebo od kamarádů, kteří právě navštěvují praktické školy a je to pro ně snazší?

“My se domníváme, že nějaká souvislost tam určitě je, jak už jsem říkala, tak se často objevil důvod, že dají dítě do praktické školy proto, že ji sami navštěvovali, je to pro ně známé prostředí, nebo protože tam chodí sourozenci, kteří pak třeba odvádějí s sebou mladší dítě atd. A že to je jednodušší, to je také důvod, proč dávají rodiče děti do těchto škol.”

Jsou podle vás romské děti méně inteligentní než děti z majoritní společnosti?

“V žádné případě, jsou velice bystré a mně se tento názor vůbec nezamlouvá, já akorát uvádím důvody, proč mají problémy. Je to proto, že jsou z prostředí, pokud hovoříme o dětech ze sociálně vyloučených lokalit, kde je dlouhodobá nezaměstnanost a víme, jaké důsledky má dlouhodobá nezaměstnanost - jsou tam nižší příjmy, jsou tam nízké aspirace, nízké sebevědomí, ztráta kontaktů, horší zdraví, takže ty důsledky jsou potom dost fatální pro děti, které vyrůstají v takovýchto rodinách. Ony vyrůstají v nepodnětném prostředí, kde rodiče jsou vlastně rezignovaní a to potom samozřejmě vede k tomu, že nejsou ani motivované i ty děti, takže potom škola pro ně není priorita, ale není to o inteligenci.”

Myslíte si, že velkou roli ve vzdělání Romů hraje také finanční situace?

„Bezesporu, my jsme to také zjistili ve výzkumu, že je tam důvod nedostatečných financí, ty rodiny mají skutečně problém hospodařit, není to o tom, že by utratili hned první den všechny peníze, ale je to skutečně velmi těžké, když si vezmete, že třeba čtyřčlenná rodina má životní minimum 9 tisíc a když třeba nedosáhne na příspěvek na bydlení, tak potom bydlení hradí z těchto peněz, víme, jaké jsou dnes částky na bydlení. Tito lidé ještě často bydlí na ubytovnách, které jsou zbytečně předražené, přestože jejich standard je velmi nízký, takže se nám právě i v tom výzkumu ukázalo, že důvody absencí mohou být i v tom, že rodiče nemají na vlak, nemají na svačinu, pro ně je to také velká ostuda, že nemají na svačinu, tak raději dítě omluví. Nebo třeba jednou se ukázalo, že nedávají dceru do školky, protože nemají peníze.“

Na základních školách fungovali pedagogičtí asistenti, kteří se vlastně věnovali romským dětem, měli s nimi třeba nějakou individuální výuku, která byla udělaná přímo pro ně, jak to funguje právě ve Slaném?

„Ve Slaném existují pedagogičtí asistenti, ale jak jsem se dozvěděla, tak pouze v praktické škole, nikoliv na základních školách a to je právě dalším problémem pro romské děti, prostředí těch škol, kdy oni do šesti let vyrůstají jen v sociálně vyloučené lokalitě a najednou přijdou sice do krásné, opravené, obrovské budovy, kde jsou všichni čistí, bílí a pro ty děti je to veliký šok. Nehledě na to, že tam není nikdo, kdo by jim zprostředkoval lepší kontakt mezi rodinou a školou, což by mohl být právě romský asistent, ale zároveň když si třeba všimnete učebních materiálů, učebnic třeba dějepisu, tak oni se o své kultuře nic nedozvědí, jako kdyby byly velká neznámá. A i to přispívá k tomu, že v tomto prostředí se pro ně objevuje motiv strachu, nebezpečí, často jsou děti konfrontovány slovně a někdy i fyzicky.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
10.10.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
V Polsku mají Romové svá poutní místa
V sousedním Polsku žije zhruba 21 tisíc Romů. Polsko je silně katolická země, statistiky tam udávají až 95 % katolíků a kostely jsou při bohoslužbách plné. Je tam také řada poutních míst a Jana Šustová vám teď poví o dvou z nich, kde se schází romští poutníci.

Výstup na Jasnou Horu v Čenstochové (Foto: Jana Šustová) Nejznámější a největší romská pouť probíhá v září v Malopolsku v krakovském vojvodství. Letošní pouť už byla 24. v pořadí a Romové se na ní sešli 20. září, aby putovali do kostela Panny Marie Bolestné v Limanowé. A proč zrovna na tomto místě, to nám prozradil Adam Bartosz, ředitel Okresního muzea v Tarnowě, které má rozsáhlou expozici o Romech a v jehož blízkosti limanovská pouť probíhá.

„V tom místě je ve farnosti jeden kněz, který byl jmenován celostátním pastýřem pro Romy. V jeho farnosti žije velké množství Romů a on asi před dvaceti lety inicioval pouť k Matce Boží Limanovské. Je to moc pěkná pouť, protože během ní jdou Romové pěšky zhruba 6 kilometrů. Scházejí se u dřevěného kostela a pěšky putují do Limanowé. Jezdí tam třeba zpěvačka Tereza Mirga se svojí kapelou, přijíždí hodně Romů ze Slovenska a také rumunští Romové, kteří jsou v Polsku jen dočasně a žebrají na ulicích, ale my je také na tu pouť zveme.“

Pouť začíná v Łososinie Górnej, kde letos biskup Edward Janiak vysvětil kapli patrona Romů, blahoslaveného Zefiryna Gimeneza Malli, kterého jako prvního Roma v historii blahořečil papež Jan Pavel II. v roce 1997. V Łososinie Górnej je také první Kulturně-náboženské středisko pro Romy v Polsku, ke kterému kromě zmíněné kaple patří také knihovna, audiovizuální sál a muzeum. Středisko vzniklo díky Celostátnímu pastoračnímu centru pro Romy a díky tarnowské diecézi. A z tohoto místa se tedy vydávají na cestu poutníci, ke kterým se letos připojil i tradiční romský tábor s kočovnými vozy. Adam Bartosz dále uvádí:

„Ta pouť je velmi pestrá, pěkná a také hodně přitahuje turisty. Čím dál tím častěji přijíždějí lidé, aby se podívali, jak Romové jdou, protože se jedná o velkou skupinu čítající okolo tisíce poutníků. Mše svatá probíhá pod širým nebem, kde je vybudován oltář. Při prvních poutích kněz Stanisław Opocki, což je celostátní pastýř Romů, organizoval biřmování a manželské sliby. Dříve Romové totiž často neměli uzavřený církevní sňatek a kněz, který mezi nimi prováděl misii, je přivedl k tomu, že ti, kteří nebyli církevně oddáni, měli církevní svatbu během této pouti. Ale teď už ta pouť nemá ten exotický prvek, že by uzavírali církevní sňatek lidé, kterým je šedesát nebo více let, protože teď už ta misie způsobila, že všichni už svátost manželství přijímají rovnou.

Další katolická pouť Romů probíhá v Częstochowe, a to v den svátku Neposkvrněného početí Panny Marie. Romové při ní putují do chrámu na Jasné Hoře, kde se modlí u proslulého obrazu Černé Madony. Adam Bartosz k pouti dodává.

„Koná se začátkem prosince, konkrétně 8. prosince, což je svátek Matky Boží. Začalo to skoro před třiceti lety, kdy v roce 1980 tuto pouť inicioval Edward Wesołek - jeden z kněží, který dělal misie mezi Romy. A navrhl termín v zimních měsících, kdy v Čenstochové není tolik poutníků. To se ale Romům moc nelíbí, protože by měli pouť radši v létě. Je to celostátní pouť, z celého Polska na ní přijíždějí Romové na ten jeden den.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Takové tedy bylo O Roma vakeren s datem 2. října. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20té hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Romea obnovila bezplatnou antidiskriminační infolinku
Reportáž:  V komedii Ulovit miliardáře si zahráli také romští neherci
Reportáž:  Blíží se 5. ročník soutěže Romský talent
Zprávy: 
Reportáž:  Terénní sociální práce ve Slaném
Reportáž:  V Polsku mají Romové svá poutní místa

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz