Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes zavítáme do Brna, kde rozjíždějí komunitní internetové rádio pro Romy, představíme výraznou romskou osobnost Josefa Hlucho-Horváta z Benátek nad Jizerou, zajedeme do Plzně, kde začal fungovat první dobročinný obchod v západních Čechách, a vrátíme se v čase s historikem a romistou Ladislavem Goralem.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
V Brně vzniká internetové komunitní rádio pro Romy
"Chceme svět, ve kterém budou existovat živé a přátelské vztahy mezi Romy a majoritními obyvateli - svět, ve kterém budou Romové přirozeně zastávat důstojné společenské role s respektem ke své kultuře a národnosti. K těmto vizím občanského sdružení IQ Roma servis se sídlem v Brně musíme ještě přidat nedávné už druhé ocenění kvality jejich sociální práce. V poslední době pomáhají při realizaci projektu internetového komunitního rádia pro Romy. Odkud přišel tento nápad, nám řekla koordinátorka projektu Ivana Parčiová.

Foto: Comstock „Duchovním otcem projektu je americký novinář a externí pedagog Masarykovy univerzity Henry Loester. Ten nás jako občanské sdružení IQ Roma servis oslovil s myšlenkou komunitního rádia, nám se líbila a řekli jsme si, že bychom zapojili i naše mladé klienty do vzniku tohoto rádia.“

Proč jste se pro tento nápad nadchli?

„Nám se zdá jako velmi dobrá myšlenka, aby v Brně vzniklo komunitní rádio, aby podporovalo soudružnost komunity na jedné straně a zároveň prezentovalo schopnosti a dovednosti Romů.“

Rádio je zaměřené na Romy, ti ho budou nejen poslouchat, ale také vytvářet, jakým způsobem?

„Rádio budou vytvářet Romové, chtěli bychom, aby to byli přímo naši klienti, aby vytvářeli vlastní pořady, které si potom budou i sami moderovat.“

To znamená, že probíhají konkurzy mladých Romů nebo nábor mladých Romů, v jaké fázi se vůbec nachází realizace tohoto rádia?

„Proběhlo zatím jedno školení, bylo vybráno zhruba 6 klientů, kteří prošli úzkým výběrovým řízením. Měli jít na školení moderátorů, ale bohužel toto nebylo úspěšné, takže zbyly jen dvě moderátorky, které se zúčastnily školení a dokončily ho a nyní od října budou mít vlastní pořad na studentském rádiu Masarykovy univerzity, Rádiu R, je to rovněž internetové rádio.“

Počítáte tedy s dalšími konkurzy, jaké budou další kroky, co ještě čekáte, co je před vámi?

„Od října bychom rozběhli další nábor na moderátory a potom zhruba od listopadu by proběhlo další kolo školení, následně nato by bylo zase cvičně trénování moderování v internetové, Rádiu R.“

Rádio jako takové se spustí od října?

„Od října bude prostřednictvím Masarykovy univerzity vysílán na internetovém Rádiu R jeden pořad, který bude vysílán právě jako komunitní rádio.“

A už víte, o čem pořad bude?

„Měl by zahrnovat komplexní informace týkající se Romů, zprávy, hudbu, aktuální dění pro mladé Romy, takže to bude taková všehochuť.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Brněnský projekt Rychlého zabydlení pomůže padesáti rodinámO Roma Vakeren
09.04.2016Z bývalé herny v Brně vzniklo nahrávací studio Amaro recordsO Roma Vakeren
27.02.2016Zubařka odmítla ošetřit Romy, nakonec se musela omluvit a odškodnit jeO Roma Vakeren
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
30.03.2015Úspěšní a pracující Romové nejsou výjimkamiZprávy ze života Romů
07.03.2015Klienti IQ Roma servisu si v Brně vybudovali posilovnuO Roma Vakeren
21.02.2015Výstava Nežít ve stínu představuje Romy, kteří nechtějí být vnímání jako stín společnostiO Roma Vakeren
10.02.2015Brněnští romští studenti vybudovali posilovnuZprávy ze života Romů
07.02.2015Na místě dřívější herny vznikne v Brně nahrávací studio pro romské hudebníkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Problémy Romů v oblasti bydlení
Jak se žije sociálně slabým Romům nejen ve Středočeském kraji a s jakými problémy se potýkají v otázce bydlení - o tom si s právníky poradny Pro občanství, občanská a lidská práva s Michalem Hubálkem a Ladislavem Zambojem povídal kolega Robert Ferko.

Foto: Jana Šustová Ve Středočeském kraji žije odhadem asi 20 tisíc Romů, nejvyšší koncentrace Romů je ve městech Kladno, Slaný a v přilehlém okolí. Jaká je zde situace ohledně bydlení Romů?

„V těchto lokalitách se setkáváme s nízkou kvalitou bydlení, se sestěhováním Romů v podstatě do ghett, což je jedna ze základních příčin sociálního vyloučení, kdy potom ti obyvatelé nemohou sehnat práci. Přistupuje k tomu řada dalších faktorů, vysoká míra zadluženosti v těchto lokalitách a nízká ochota ze strany pracovníků obcí tyt problémy řešit.“

Samozřejmě Romové, když nemůžou sehnat práci, tím pádem nemají na to, aby platili nájemné a podobně, dokážete nějakým způsobem pomoct?

„Naše pomoc spočívá především v analýze konkrétní situace, kdy se snažíme zajistit veškeré možné prostředky na bydlení, snažíme se je doprovázet na úřady, doporučujeme jim podávání žádostí o byt, ale efektivita této pomoci není taková, jako bychom si představovali.“

Kolik Romů ve Středočeském kraji je schopno si zaplatit nájem a kolik lidí na to nemá?

„Pokud patří mezi ty šťastnější, kteří mají nájemní smlouvu, tak potom mohou požádat o sociální dávky – příspěvek na bydlení nebo doplatek na bydlení, ten může v odůvodněných případech pokrýt celé náklady na bydlení. Takže se setkáváme se situacemi, kdy lidé bydlí v naprosto nevyhovujících podmínkách, platí tržní nájemné a toto nájemné je financováno ze státních dávek, to jsou až takové absurdní situace.“

Jak je tedy možné, že tito lidé se ocitají v takovéto situaci?

„Málo lidí má řádné nájemní smlouvy, řada lidí má tzv. ubytovací smlouvy nebo je ubytována v přístřeší, nebo je ubytována jinde a někde jinde je hlášena k trvalému pobytu a v těchto situacích tyto instituty, které jsem zmiňoval, kde je možno přispívat z rozpočtu státu na nájemné pro ty nejchudší lidi, kteří jsou na existenčních nebo životních minimech, právě odpadají, lidé se dostávají do velkých problémů, jak praktických, tak legislativních. Není ochota ze strany obcí ani pronajímatelů ty lidi evidenčně přihlásit nebo jim dát řádnou nájemní smlouvu a nemusí být na dobu neurčitou, ale měla by to být řádná nájemní smlouvy, byť by byla jen na půl roku s možností obnovení. Takže tady je ten obrovský problém, že ti lidé se pak dostávají do opravdu neřešitelných situací.“

V čem vy vidíte problém, proč majitelé domů nechtějí uzavírat nájemní smlouvy s Romy?

„Máme zprostředkované zkušenosti od klientů, že si třeba někam zavolají nebo jdou do realitní kanceláře, kde jim upřímně řeknou, že si majitel nepřeje, aby tam byl cizinec nebo Rom. Diskriminační důvody pronajímání jsou různé, souvisí to s celkovou atmosférou této společnosti, kdy tři čtvrtiny obyvatel tohoto státu má spíš negativní vztah k Romům, přetrvává řada mýtů, a pak se berou jen negativní vzory. Já si myslím, že podobně jako ve většinové společnosti jsou lidé, kteří jsou tzv. nepřizpůsobiví, i mezi Romy se takovíto lidé najdou, ti se vyzdvihují, ale nevidí se už pozitivní, pracovití lidé, kteří se neprezentují, což si myslím, že je celkově chyba a že je třeba pracovat na změně celospolečenského klimatu, aby se tyto věci zlepšily a zvýšila se vzájemná důvěra mezi majoritou a romskou minoritou.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
12.02.2011Konference o zlepšování přístupu Romů k bydleníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jozef Hlucho-Horvát - podnikatel a předseda romského sdružení Romano Lav
Mezi výrazné osobnosti, které vám představujeme, patří také Jozef Hlucho-Horvát z Benátek nad Jizerou. Od roku 1990 je členem městského zastupitelstva, podnikatelem a předsedou romského sdružení Romano Lav. Součástí sdružení je i křesťanský pěvecký sbor. Ivetu Durdoňovou zajímalo, zda se ve sdružení zabývají i problémy Romů, anebo se věnují z větší části hudbě.

„V dnešní době se naše aktivity točí kolem kapely Kvintet a pěveckého sboru Medžugorje. Jinak jsme natočili dvě CD - Medžugorje I., Medžugorje II., a připravujeme Medžugorje trojku a měly by to být vánoční písně.“

Kdy si lze vaši hudbu poslechnout?

„Vždy jsme zpívali v kostele a pokud tady byl ještě pan farář Lízner, tak jsme dělali společné koncerty, ale jinak v kostele a hudební soubor Kvintet bude možné si poslechnout na Benáteckém střevíci, který bude 19. září v Benátkách.“

Věnujete se také ve vašem sdružení dětem?

„Ono sdružení bez dětí by nemělo smysl, protože musí být pro koho to dělat, koho oslovit. Ale je po prázdninách a tím, že se tady opravuje náměstí a nemáme vlastní prostory, tak je to trošku ztížené, ale snažíme se věnovat i dětem.“

Odkud pocházíte a v jaké roce jste se přistěhoval do Benátek nad Jizerou?

„Já pocházím z východního Slovenska, z Hanušovců nad Toplou, dnes už je to městečko, leží mezi Prešovem a Vranovem. Stěhovali jsme se v roce 1968, na jaře, mně bylo 14 a půl roku, začal jsme chodit v Benátkách do osmičky a pak jsem chodil do devítky.“

Od roku 1990 jste členem městského zastupitelstva, jaké máte kompetence, jak můžete pomoct Romům?

„S členy zastupitelstva vycházím dobře, takže to není otázka kompetencí, ale toto je těžká otázka, protože v dnešní době je to otázka bydlení, zaměstnání atd., takže je to vždy o tom, co město může nabídnout a co my můžeme po městu chtít.“

Chodí za vámi Romové?

„Ano, chodí, ale nejsem brán jenom jako romský zastupitel, ale chodí za mnou i lidé z většinové společnosti.“

Kolik žije Romů v Benátkách a jsou tady vyloučené lokality?

„Žije tady zhruba 300 Romů, vyloženě vyloučené lokality tady nejsou. Jinak co se týče zaměstnání, tak to je také různé, jsou lidé, kteří pracovat chtějí, někteří pracovat nechtějí, ať mají jakoukoliv barvu pleti, a jsou zkrátka lidé, kteří se k práci nedostanou. Někam přijdou, předtím mu to po telefonu práci slíbí, a když přijede, tak řeknou, že už mají plno.“

Měl jste možnost studovat?

„Tím, že jsem se narodil v roce 1953, tak jsem rád, že jsem se vyučil, jsem vyučený elektromechanik a jinak kromě toho jsem dělal číslicovou techniku v době revoluce, pak to skončilo, jezdil jsem také do lidové školy do Prahy.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V Plzni je první dobročinný obchod v západních Čechách
V Plzni začal fungovat první dobročinný obchod v západních Čechách. Ve Veleslavínově ulici ho otevřelo občanského sdružení Český západ, které v okolí Toužimi na Karlovarsku pracuje především s romskými komunitami. Jak zjistila Monika Zettlová, s myšlenkou vybudovat dobročinný obchod přišel Martin Marek ze sdružení Český západ, který se inspiroval ve Velké Británii. Tam systém dobročinných obchodů funguje už více než 60 let.

Výrobky textilní dílny Českého západu Na jakém principu dobročinný obchod funguje?

„Lidé přinášejí věci, které už nepotřebují nebo které už nepoužívají a darují je neziskové organizaci, která je následně prodává v obchodě. Veškerý výtěžek z prodeje darovaných věcí jde na činnost neziskové organizace.“

Co vám dělalo největší problémy při prosazení myšlenky dobročinného obchodu?

Vstupní místnost obchodu Buťi „Největším problémem bylo sehnat finanční prostředky, největší sumu peněz nám poskytla nadace ČEZ, za což jí velmi děkujeme a myslím, že je to unikátní podpora. Sice my jsme nemohli dárci slíbit konkrétní pomoc někomu blízkému, podpořil se obchod, který teprve umožní neziskové organizaci činnost vykonávat, ale Český západ má za sebou velmi dobrou práci, naše výsledky jsou měřitelné, naše práce se nám v romských lokalitách daří, takže to spojení se nadaci ČEZ vyplatí nebo jakémukoliv dárci, protože za námi je práce, která je reprezentativní a je prospěšná.“

Koordinátorkou plzeňského obchodu Buťi, jehož název znamená v romštině práci nebo výrobek, je Iva Pšeničková, ta mě také novým obchodem provedla.

Obchod Buťi „V prvním prostoru máme většinou věci z neziskových organizací, takže první nezisková organizace je Ledovec, v jedné vitríně tu máme svíčky, pak náušnice a korále, potom tu máme zboží od Trapistů z Nového Dvora – marmelády, krémy, kávu, hořčice, a potom zboží z Českého západu – zástěry, tašky, kapsáře a keramické ptáčky z naší keramické dílny.“

Přicházíme do větší části, tady je převaha oblečení.

„Tady je darované oblečení z řad veřejnosti, co nám přinesli lidé. Máme tady různé doplňky, jako tašky, šátky i kravaty.“

Vedle vidím i zkušební kabinku, posouváme se dál a tady vidím i tři skříně.

Výrobky o. s. Ledovec „V první skříni jsou učebnice, v další sklo a porcelán, CD, audiokazety, DVD, deskové hry, beletrie, naučné knihy.“

Obchod je také krásně vyzdoben.

„Je vyzdoben fotografiemi Českého západu, jsou tam převážně klienti, pracovníci, fotky z dílen, ze školičky, tady jsou třeba muži v lese, protože oni jezdí pracovat do lesa.“

Kdo bude u vás v obchodě prodávat?

Obchod Buťi „Hlavně dobrovolníci, jak mladí lidé, maminky na mateřské dovolené, i senioři, doufáme, že se nám nějací ozvou. Máme zatím tři dobrovolníky, ale zatím to jsou jen mladí lidé.“

Český západ je občanské sdružení, které vzniklo v roce 2001 z iniciativy mnichů kláštera trapistů v Dobré Vodě na podporu tamní sociálně vyloučené romské komunity, říká ředitelka sdružení Jana Kosová.

„V této chvíli se snažíme o vytváření, spoluvytváření občanské společnosti na Toužimsku, to znamená, že pracujeme v dalších sociálně vyloučených lokalitách a snažíme se pracovat tím způsobem, že posilujeme ty lidi, kteří se možná ve společnosti někdy trošku ztrácejí, třeba nemají práci nebo nemají dobré vzdělání, snažíme se je podpořit, aby právě ve společnosti mohli být jako doma. Naším heslem je Mít život ve svých rukou.“

Úspěchů má Český západ za sebou mnoho, můžete jmenovat některé?

„Český západ má spoustu programů, práce s malými dětmi od dvou let, přes doučování, volnočasové aktivity, tvořivé činnosti pro ženy a potom samozřejmě silný program zaměstnávání, kdy v této době už se nám daří snížit nezaměstnanost na 30 procent, dříve byla 100 procent v Dobré Vodě. Potom je další program kolem bydlení, to znamená, že se snažíme spolu s lidmi pracovat na tom, aby jejich bydlení bylo hezké a aby to byla jejich iniciativa mít dobré bydlení, mít dobrou vesnici a mít také přesah do společnosti, to znamená snažit se opravdu prosazovat své plány ve společnosti a zároveň nést zodpovědnost, která z toho vyplývá, třeba že si uklízím kolem svého domu, ne jen něco chtít, ale aby i té společnosti dávali něco zpátky.“

Proč se rozhodl Český západ vytvořit dobročinný obchod?

„Je to jeden zdroj spolufinancování našich aktivit, zisk půjde zpátky do činnosti, kterou děláme v Dobré Vodě a dalších sociálně vyloučených lokalitách na Toužimsku, na práci s dětmi, doučování, volnočasové aktivity, na programy zaměstnávání a podpory sociálně vyloučených obyvatel, aby se o zaměstnání byli schopni ucházet, půjdou na vzdělávání dětí a dospělých, na podporu bydlení a vůbec občanské společnosti. Jde o to, že peníze, které z obchůdku budou, tak půjdou na všechny činnosti Českého západu.“

Prožít radost nadvakrát z darování i nakupování, které má smysl, můžete prožít v dobročinném obchodě Buťi ve Veleslavínově ulici v Plzni. Pro zákazníky, ale i dárce zboží a dobrovolníky je otevřen od pondělí do pátku od 9 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 12 hodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispějeO Roma Vakeren
11.07.2015Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální službyO Roma Vakeren
03.02.2014Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznánímZprávy ze života Romů
17.01.2014Český západ dává práci lidem na Tepelsku a ToužimskuZprávy ze života Romů
16.01.2014Organizace Český západ změnila svoji právní formuZprávy ze života Romů
16.12.2013Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré VoděZprávy ze života Romů
26.09.2013Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práciZprávy ze života Romů
30.08.2013Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodejeZprávy ze života Romů
11.07.2013Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jaké romské rody se po válce přistěhovaly do České republiky ze Slovenska
Dnes zalistujeme historií v naší rubrice, v níž se budeme pravidelně věnovat romským zvykům, tradicím, ale také tomu, jaké romské rody se po válce přistěhovaly do České republiky ze Slovenska. O tom si s historikem a romistou Ladislavem Goralem povídal Jan Berousek.

Jak žili Romové na Slovensku v době druhé světové války?

„Romové na Slovensku žili na okraji společnosti, žili v romských osadách a žijí tam dodnes. Historie českých, moravských a slovenských Romů je společná, jenže se o ní málo ví, málo se o tom, píše, kolik Romů za války zahynulo, že tam také byly sběrné tábory, Stará Kremnička, kde bylo spáleno několik tisíc Romů.“

Takže režim tam byl zákaz vycházení, internační tábory?

„To bylo stejné jako v Čechách, protože pakt s Hitlerem se netýkal Romů, Romové byli národ, které je potřeba zničit.“

Jak to bylo ke konci války?

„Já osobně jsem zažil, když končila válka, bylo mi 6 let, můj otec byl jedním z těch, kteří šli bojovat do Ruska, pak se vrátil zpátky s Rudou armádou, potom přišel do Slovenského povstání a kvůli němu, protože se přišel podívat domů na rodinu, slovenské gardy na něj podaly udání německému důstojníkovi a ten vyvraždil celou mou rodinu, 14 lidí z mé rodiny bylo zastřelených jen proto, že nechtěli říct, kde táta je, nebo to ani nevěděli, protože on pak utekl do lesů a bojoval v povstání. Potom to bylo takové, že Slováci, kteří byli gardisté, takoví ti napomahači Hitlera, tak pak zpytovali svědomí nebo možná byli rádi, že nebyli ostřejší a že romskou menšinu nevystříleli celou. “

Po válce v roce 1945 hodně romských rodin ze Slovenska šlo za prací do Čech.

„Sever Čech byl prázdný, potřeboval zabydlet a na východním Slovensku se stavěly přehrady, takže bylo potřeba vyklidit romské osady, nejenom Romy, ale i Maďary a jiné národnosti, takže my jsme šli do severních Čech.“

Jaké rody to byly?

„To byly vesměs Romové z východního Slovenska, tzv. Sidorovci, kterých je dnes v Čechách skoro 40 tisíc.“

Jak jste na to přišel, že největším rodem jsou zrovna Sidorovci?

„Když jsem začal studovat dějiny, stěhování národů a indologii, tak tam jsem zjistil, že ty kasty, které sem přišly, to nebyla jen jedna kasta, že kast bylo víc, tak jsem šel po tom a říkal jsem si, kam až asi jméno Goral sahá a kdo je s ním příbuzný a protože pocházím ze středního Slovenska, tak jsme zkoumal jméno Goral. Goral v Indii je černá stepní koza, také jsem si říkal, že jsme ze slovensko-polského pomezí Goralové. Ale ani jedno ani druhé. Ale myslím si, že to nastalo tím, jak za Marie Terezie byla asimilační snaha dávat Romům jména, tak jsme možná přišli ke jménu Goral. Já když jsem potom pátral ve svém rodě, tak jsem se dostal do roku 1780, ale pak jsem šel na matčinu stranu, ona byla Dunková, přišel jsem na to, že ona pochází z Levic a její kořeny sahají až do Maďarska, na předměstí Budapešti. Když jsem se oženil, tak jsem zase tápal, kam sahá rod Demeterovců a tím, když jsem procházel vesnice, ještě s Milenou Hübschmannovou a Evou Davidovou, tak jsem se ptal, kde mají příbuzné a takto jsem se k tomu dostal, k velkému rodu Sidorovců. A pak jsem sledoval jejich cestu ze Slovenska, kam se stěhovali, tak jsem přišel na to, že jsou v Praze a na severu Čech.“

Sidorovci jsou z východního Slovenska?

„Ano, ti jsou z východního Slovenska, byli pod Duklou, tam začali a šli dolů až ke Košicím.“

A další rody?

„Dalším velkým rodem jsou Kokiovci, Žigovci, Goralovi, Bartošovi, ono také někteří Romové si dost měnili příjmení, takže toto sledovat je dost složité, ale třeba rod Dunků je až z Maďarska po Michalovce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 18. září končí. Ale naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  V Brně vzniká internetové komunitní rádio pro Romy
Reportáž:  Problémy Romů v oblasti bydlení
Reportáž:  Jozef Hlucho-Horvát - podnikatel a předseda romského sdružení Romano Lav
Zprávy: 
Reportáž:  V Plzni je první dobročinný obchod v západních Čechách
Reportáž:  Jaké romské rody se po válce přistěhovaly do České republiky ze Slovenska

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz