Vyhledávání
25.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se podíváme do Valašského Meziříčí, kde v Základní škole Masarykova působí psycholožka, která má hlavně romským dětem pomoci s integrací. O romské kultuře, tradicích a historii se dozvíte v projektu Slova 21 „Jdeme dlouhou cestou“ a také vás pozveme na taneční přehlídku Benátecký střevíc.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Základní školu Masarykova opouštějí děti
Přes dvacet dětí opustilo Základní školu Masarykova ve Valašském Meziříčí. Podle vedení školy za to může negativní kampaň, kterou spustilo rozhodnutí o rozdělení první třídy na dvě skupiny. Po zápisech pro tento rok bylo zřejmé, že by v jedné třídě bylo přes dvacet dětí, a to převážně z romských rodin. Pro ně chtěl ředitel vytvořit třídu s rozšířeným programem a přizpůsobeným vyučováním. Po vzrušených diskuzích v tisku a intervencích příslušných ministrů zůstala třída jedna. Co to škole přineslo, zjišťoval Roman Verner.

Foto: ČTK Původní záměr vedení školy vycházel z toho, že drtivá většina zapsaných dětí ze sociálně slabších rodin neprošla předškolní výchovou a bude potřebovat větší pozornost pedagoga a jeho plánovaného asistenta, a tím i delší čas na plnění prvních povinností. Se záměrem souhlasili rodiče dotčených dětí i místní romští aktivisté. Po medializaci a následné kritice z vládních míst začalo letos společné vyučování, říká ředitel školy Oto Medek.

„Takže se nakonec udělala jedna třída s tím, že nám ministerstvo školství a ministerstvo pro lidská práva pomůžou. Pomohli nám sehnat psychologa, teď nám pomáhají shánět asistenty do tříd, kde je víc Romů než dětí z majoritní společnosti. Nakonec do první třídy nastoupilo 15 žáků, z toho 12 žáků z romské komunity.“

Vy jste ale zaznamenal úbytek žáků z prvních, ale i dalších tříd. Je to obvyklé?

„Obvyklé to není. Po mediální kampani, která se týkala romských tříd a podobně, během prázdnin nám odešlo 25 žáků, se kterými jsme počítali při organizaci školy, a nevěděli jsme předem, že budou chtít odejít. To znamenalo pro nás, že jsme najednou měli víc než jednoho učitele navíc.“

Jaké problémy to způsobí vaší škole?

„V podstatě nebudeme mít na mzdy, protože na mzdové prostředky se dávají peníze podle norem a počtu žáků, a je rozdíl, jestli mám 300 žáků nebo 270 při stejném počtu tříd a učitelů. To je pak nebudu moct zaplatit. Nikdo nepočítal s tím, že ty děti odejdou a učitelé mají smlouvy minimálně na rok.“

Nebývalému odlivu žáků přispěli informace, že se Masarykova škola slučuje se školou praktickou, to však rezolutně odmítá místostarostka Dagmar Lacinová, odpovědná za oblast školství.

„To samozřejmě není pravda, vznikla nějaká poplašná zpráva, nevím, kdo to šíří. V každém případě jsem z toho znepokojena. V první fázi chceme vysvětlit rodičům, že základní škola Masarykova jede podle svého školského vzdělávacího programu, to znamená, že to je plnohodnotná základní škola, stejně jako všechny ostatní ve městě. Nedochází k nějakému zhoršování kvality vzdělávání.“

K tomu má přispět i nová psycholožka Hana Baštecká z Institutu pedagogicko-psychologického poradenství.

„Úkol, který jsem slyšela od ředitele školy, je péče o integrované žáky v různých třídách, hlavně jde o první třídu s těmi většinou Romy.“

Ta třída, pokud se nepletu, má 17 dětí, z toho převážná část je právě Romů. Je tam tedy už potenciálně, jak se říká, zaděláno na nějaký problém?

„Těžko říct. Já jsem se byla v té třídě podívat, byla jsem tam v pátek na jednu celou hodinu. Ty děti jsou takové živější, ale tím, jak je tam většina Romů a je tam pár bílých dětí, já jsme v té živosti moc neviděla rozdíl. Opravdu se to netýkalo barvy pleti, živější byly všechny a teprve se s paní učitelkou a asistentkou pedagoga sžívají. Všichni hledají způsob, jak to udělat. A nějaké hrůzy jsem tam opravdu neviděla.“

Jaké problémy byste konkrétně mohla řešit?

„V podstatě jakékoliv, zejména tady ve škole, kázeňské problémy, problémy s šikanou. Moje náplň práce může být v podstatě cokoliv, polovina mojí práce by měla být s žáky, polovina s pedagogy a s rodiči. A měla bych být případně takový „obvodní doktor“, který to nějak zachycuje. Když si nebudu umět poradit sama, tak je budu moci nasměrovat jinam, kde jim poradí. Spíš bych měla být takový pozorovatel, který to zachycuje.“

Když už jsme zmínili mediální kampaň o diskriminaci či nediskriminaci, připadá vám, že pokud by se zřídila třída složená jen z dětí ze sociálně slabších rodin, že by to byla diskriminace?

„Mě to tak nepřipadá. Poté, co mi záměr vysvětlil pan ředitel a paní výchovná poradkyně Hrušková, tak mi to dává smysl. A nepřijde mi to jako diskriminace, ale jako dobrý způsob, jak se na tyto děti, správně říkáte sociálně vyloučené, že to nebyly jenom romské, zaměřit už od počátku a právě jim pomoci, aby se mohli zapojit do běžných tříd. Mě spíš přijde, že největší problém je teď ta mediální hrůza, co se kolem toho odehrává, ta bublina, která poškozuje tuto školu a ve finální fázi poškozuje i děti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Mezinárodní projekt pro mladé lidi Jdeme dlouhou cestou
Romské sdružení Slovo 21 má na svém kontě několik zajímavých projektů, mezi ně patří také mezinárodní setkání mládeže s názvem „Jdeme dlouhou cestou“. Co je cílem tohoto projektu a co je jeho náplní o tom si s koordinátorkou Martinou Horváthovou povídal kolega Robert Ferko.

Foto: www.khamoro.cz Kdy vznikl projekt Jdeme dlouhou cestou? Jaký je jeho cíl?

„Projekt realizujeme od roku 2000 a jeho cílem je vzbudit v mladých Romech hrdost v jejich původ, především posílit jejich sebevědomí, přiblížit jim romskou kulturu, připomenout jim to, co už možná zapomněli nebo je rodiče nenaučili nebo nepředali, a pomoci se tímto zapojit plnohodnotně do společnosti.“

Jedná se o mezinárodní projekt, tak mě zajímá, z jakých zemí se Romové zapojili?

„My jsme měli za dobu, co ten projekt realizujeme, mládež z mnoha zemí Evropy. Teď vám přesně nedokážu říct číslo, ale mám pocit, že to bylo 16 zemí, vždy se účastní mladí lidé z Čech a ze Slovenska, a k tomu přibereme dvě až tři evropské země. Měli jsme tu účastníky z nejrůznějších zemí, třeba ze zemí Balkánu. Měli jsme účastníky ze západoevropských zemí, ze severoevropských zemí, takže záběr je široký.“

Zajímalo by mě, jak se ti lidé dorozumí, když každý pochází z jiné země. Je to romský jazyk nebo využívají třeba angličtinu?

„Základním dorozumívacím jazykem by měla být romština a angličtina, ale dost často se stává, že účastníci neovládají ani jeden z těchto jazyků. Jak to ale mezi mladými lidmi bývá, vždy se dokáží nějak domluvit.“

Mezinárodní setkání mládeže Jdeme dlouhou cestou se v prvních letech konalo mimo Prahu, až poslední dva roky se stalo součástí mezinárodního festivalu Khamoro. Jak probíhaly první roky? A kde se tento projekt uskutečnil?

„V prvních ročnících se projekty realizovaly mimo Prahu, vždy v nějakém rekreačním středisku, kde účastníci dopoledne absolvovali přednášky na různá témata týkající se romské kultury, historie, tradic a jazyka. Odpoledne měli na výběr z různých rukodělných aktivit, ze sportovních aktivit. A potom večer jedna ze zemí měla na starosti svou kulturní prezentaci, to znamená, že prezentovala kulturu Romů žijících v jejich zemi.“

V názvu tohoto projektu Jdeme dlouhou cestou je i podtitul Zrcadlo Romů. Můžete nám objasnit, co to je Zrcadlo Romů?

„Vycházíme z legendy, která se takto jmenuje, jmenuje se Zrcadlo Romů, a mluví o tom, že vlastně na začátku všichni Romové žili pospolu, měli svého krále, měli zrcadlo, které zajišťovalo, že žili šťastně. Když král zemřel, tak se Romové vydali na cestu, ale došli na rozcestí. Začali se dohadovat, kterým směrem půjdou. Nemohli se dohodnout a přetahovali se o to zrcadlo. A jak se přetahovali, tak to zrcadlo se roztříštilo na mnoho střípků, každý si vzal svůj střípek a šel do světa. A ta legenda mluví o tom, že až se Romové sejdou, tak to zrcadlo zase sestaví a budou opět šťastným národem.“

V současné době vzniká i dokument k tomuto projektu, kde tento dokument můžeme vidět?

„My jsme se rozhodli vytvořit dokumentární film, který by na příkladu třech mladých Romů z různých zemí prezentoval to, jak se dnešní mladá generace dívá na pozici romských tradic v jejich životě. To znamená, co si myslí, že je potřeba zachovat, a jak vůbec skloubit romské tradice s moderním životem. Tento dokument má být hotový ke konci února a my se budeme snažit, aby byl odvysílán v České televizi. A budeme ho používat pro přednášky na školách.“

Je velký zájem z řad Romů v České republice zapojit se právě do tohoto projektu?

„Myslím si, že zájem je velký, že projekt už je poměrně známý, a hlavně s sebou nese jistou prestiž. Každoročně máme velký problém vybrat lidi, kterým dáme možnost se zúčastnit, protože, bohužel, naše kapacity jsou omezené.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
18.04.2015Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!O Roma Vakeren
22.11.2014Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvikO Roma Vakeren
13.09.2014Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéruO Roma Vakeren
17.07.2014Mami, tati, já chci do školy!Zprávy ze života Romů
29.03.2014Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských ženO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pozvánka na taneční soutěž Benátecký střevíc
Teď vás pozveme na zajímavou akci. Tou je Benátecký střevíc, který pořádá romské sdružení Romano lav. A jak už název napovídá, bude to v Benátkách nad Jizerou, 19.září v sále Záložny. K mikrofonu si Iveta Durdoňová pozvala předsedu sdružení Jozefa Hlucho-Horváta, který jí o akci řekl více.

„Jsem rád, že se nám letos hlásí dvojice i z jiných míst než jen z Benátek a okolí. Ono tím, že už je to sedmý ročník, se to rozkřikne.“

Čím je odlišný Benátecký střevíc od jiných festivalů?

„Všude v okolí byly romské festivaly a všechny byly tak nějak stejné, a tak jsme se snažili, abychom nabídli něco jiného, a nazvali jsme to Benátecký střevíc. Protože jsme z Benátek a je tu hudba, tanec, dětské soubory, a navíc je to rozšířené o dvojice.“

Do tance bude tanečníkům hrát živá kapela?

„Pro dvojice určitě živá kapela, a nebude to jen jedna kapela. U dětských kapel záleží na tom, jak se dají dohromady, jaké jsou možnosti.“

V kolik hodin začíná přehlídka tanečních souborů?

„Ve 13 hodin, zhruba do 18:30, aby se to ještě stihlo uklidit do večerní zábavy. Může se to ale protáhnout do 19 hodin.“

Na jaké ceny se mohou těšit vítězové?

„My jsme z toho neudělali úplně soutěž. Je to spíš přehlídka, protože jsme se dostávali do situace, že nám někdo vyčítal, že pořád vyhrávají stejní lidé, a přitom volili vítěze diváci. Jenom jednou byla porota, pak už jsme to nechávali na lidech. Tak jsme z toho udělali přehlídku souborů, dětských i tanečních párů. A letos máme připravené opravdu pěkné střevíce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Taneční soutěž Amen Khelas - My tančíme se v Jihlavě uskutečnila už podevátéO Roma Vakeren
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
01.01.2011Taneční projekt v romském obsazeníO Roma Vakeren
09.07.2010Tanec je podstatou každého člověkaO Roma Vakeren
14.05.2010Taneční umění Reny MilgramO Roma Vakeren
23.10.2009Seminář romských tanců v BrněO Roma Vakeren
07.08.2009M dance club se připravuje na novou sezónuO Roma Vakeren
18.06.2007Romské děti a mládež budou tančit na Letním festivalu tance v TepléZprávy ze života Romů
19.08.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Prohlášením Dělnické strany proti brněnským Romům se začala zabývat policie. Dokument nazvaný Prohlášení strany k cikánské kriminalitě se ocitl na stránkách Dělnické strany. Proti tomu se ohradilo Společenství Romů na Moravě, které dokument považuje za předvolební tah radikálů. V těchto dnech zkoumají obsah prohlášení znalci. Podle policie nelze zatím říci, zda za prohlášení hrozí stíhání.

Romské sdružení Roma Realia zažádalo o audienci u papeže Benedikta XVI. při jeho návštěvě České republiky. Chtělo s ním debatovat mimo jiné o situaci Romů v Česku. Žádosti však nebylo vyhověno. Podle mluvčího České biskupské konference Aleše Pištory je důvodem odmítnutí pevně stanovený program papeže Benedikta XVI., který je naplánován na minuty.

8. září jsme si připomněli čtvrté výročí úmrtí docentky Mileny Hübschmannové, která tragicky zahynula v roce 2005 při automobilové nehodě v Jižní Africe. Milena Hübschmannová byla významná česká romistka a zakladatelka romistiky, která svůj život zasvětila poznávání Romů, jejich způsobu života, romského jazyka a kultury.

Na Svatém kopečku u Olomouce se v sobotu 19. září uskuteční tradiční Romská pouť, která začne ve 12 hodin mší v bazilice Navštívení Panny Marie. Cílem této akce je vzájemné setkání Romů z celé České republiky i ze Slovenska a také postupné překonávání bariér a nacházení vzájemné důvěry mezi minoritní a majoritní společností. Na programu je i taneční vystoupení Romských souborů z Moravy a několika Romských kapel.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Rozhovor s ředitelem vládní Agentury pro sociální začleňování Romů
K mikrofonu jsem si pozvala Martina Šimáčka, který je od března letošního roku ředitelem vládní Agentury pro sociální začleňování Romů. Agentura už rok a půl působí zatím jen ve dvanácti vybraných lokalitách, zatím shromažďuje analýzy, které ukazují na zásadní problémy Romů. Proč vás, pane Šimáčku, do funkce nevolili Romové, kteří byli také zastoupeni ve výběrové komisi – zajímal jste se o to?

Martin Šimáček „Tak to už je strašně dávno, je to půl roku. Upřímně řečeno mě to úplně nezajímalo, protože já znám obrovské množství lidí, kteří sebe označují za Romy a měli radost, že jsem se tuto práci zabýval a že jsem jí vzal, že jsem chtěl pomoct agentuře. Takže já to nerozlišuji úplně podle barvy pleti, ale spíš podle potřebnosti a podle toho, s kým se dobře spolupracuje, a kdo chce něco udělat pro sociální začleňování v Česku.“

V tomto případě důvěra Romů asi hraje roli, proto se na to ptám, byť je to už delší dobu, do jaké míry vy jste z toho vyvodil nějaké závěry? Myslíte si, že to bude mít vliv na vaši působnost a na činnost agentury jako takové?

„Jsem moc rád, že dál rozvíjíte tuto otázku, protože máte velkou pravdu v tom, že důvěra Romů je klíčová. Je velmi důležitá. Právě proto usiluji a snažím se rozvíjet spolupráci s krajskými romskými koordinátory. Ve všech lokalitách jsme se znovu podívali na všechny partnery. Chci, aby se všichni lidé, kteří žijí ve vyloučených lokalitách nebo ti, kteří jsou tam aktivní, maximálně spoluúčastnili procesu začleňování, a pokud jsou to Romové, tak musí mít důvěru v agenturu a samozřejmě ve mě, ve vedení agentury. Takže to je pro mě velice důležité, a tento důsledek jsem z toho určitě vyvodil.“

Romové hledají cesty, jak pomoci dalším Romům, kteří jsou v daleko horší situaci. Vy se snažíte o totéž. Kdyby vláda investovala peníze, třeba do školství, aby se vyučovalo, aby se doučovalo, aby se děti prolínaly, aby byly pospolu. To se dodnes neděje na mnoha základních školách. A z tohoto důvodu si myslím, že spolupráce, jak už s občanskými sdruženími nebo se sociálními pracovníky ve školách, je velmi důležitá.

„Mluvíte o řadě opatření, která jsou určená k vyrovnání handicapů jak lidí tak dospělých na trhu práce a ve vzdělávání. Musím říct, že já jsem se do čela agentury vydal proto, že deset let pracuji v terénu a obrovské množství těch opatření jsem sám pomáhal zavést do terénu. Jednak jsem si všímal i ostatních organizací a chci, aby ta opatření byla mnohem větší, aby jich bylo mnohem více, aby byla profesionálnější. Mluvila jste o ministerstvu školství a opatřeních, která pomáhají dostat do škol asistenty pedagogů. To je naprosto klíčové, bez toho to opravdu nepůjde. Ale lidí, kteří o tom dokáží podat zprávu, je obrovská masa. Jsou to učitelé, ředitelé škol. Jsou to sociální pracovníci i ti lidé samotní, pro které asistenti působí, a těch já se ptám, od těch já potřebuji informace. Jsou to lidé, kteří jsou v nějaké problematické situaci a chtějí z ní ven. A právě to chce širší portfolio názorů, a to i od Romů samotných, protože jsou to oni, pro které tuto službu připravujeme. Proto chci slyšet velmi mnoho názorů a i názory mnoha Romů.“

Je jasné, že apolitickými cestami dosáhnete nějakých výsledků. Možná nejenom dílčích, přesto ale pokud nebude, a v tom ten nápad vidím také celkem jasný, politicky vést jakékoliv kroky k tomu, aby věci, které jinak nelze uskutečnit, byly spraveny nebo aby vyšly z podnětů politiků. Tak to je přeci také důležité?

„Čím více šikovných Romů bude v politice a čím více Romů bude upozorňovat na to, že tady dochází k diskriminaci Romů ve vzdělávání, na trhu práce, čím více z nich bude mít přímou zkušenost z práce ve vyloučených lokalitách, tím lépe. Upřímně, já se snažím, opravdu snažím všechny, které potkám při své práci a jsou nadaní, politicky nadaní a talentovaní, přesvědčovat, aby do toho šli. Ale každý má volbu a může si říct, že už třeba něco dokázal. Chce si žít svůj spokojený soukromý život. Takového člověka bych do politiky nenutil. Ale každý mladý Rom, šikovný, který by se chtěl účastnit politického života, je naprosto zásadní pro změnu, i pro změnu politické situace v České republice, pro náhled na sociální začleňování Romů v České republice.“

Co by člověk měl umět, mít, kam se může přihlásit a říct, že má chuť pracovat, přidat se, něco udělat?

„Mám docela rád, když přichází lidé, kteří pracovali právě v terénu, když je za nimi už nějaký projekt, nějaké aktivity nebo činnosti, že to není jenom vůle něco dělat, ale zároveň schopnost a dovednost něco dělat, protože z toho se pak čerpají informace, z toho jsou argumenty k politické diskuzi. A my je potřebujeme a oni tam častokrát nejsou.“

Stále chybí dost sociálních pracovníků nebo komunikace s nimi. Jak se na to díváte do budoucna? Sám jste se tady zmínil, jak důležitá je to práce proto, aby se potom zpracovali nějaké analýzy, abychom měli nějakou strategii začleňování Romů. Dostanou ti, kdo o to požádají, peníze?

„Dotačních titulů je víc, ale bohužel musím říct, že ne všechny jsou snadno dostupné a některé jsou teď méně obtěžkány finančními prostředky, než byly v minulosti. Teď mířím na ministerstvo práce, které každoročně bojuje s tím, aby mělo dost prostředků na podporu terénní sociální práce, nicméně prostředky tam jsou, takže to je jedna možnost. Druhá možnost, která ale také není kapacitní v tom smyslu, že by to stačilo, je Rada vlády pro záležitosti romské komunity, i tam si města mohou žádat o podporu na platy terénních sociálních pracovníků. Největší balík peněz teď nabízí strukturální fondy, operační programy Lidské zdroje a zaměstnanost, ale to je dočasný zdroj, a já si myslím, že to není systémové řešení, abychom navždy platili služby z tohoto balíku peněz. Pokud se mohu dívat o budoucnosti, tak je nezbytně nutné, aby se tu stabilizovala finanční situace financování terénních sociálních pracovníků. Na druhu stranu ale musím říct, že kdo dnes chce mít terénního sociálního pracovníka v obci, může.“

A musí pro něj žádat o peníze třeba strukturální fondy Evropské unie nebo je tedy zprostředkuje agentura?

„Agentura si toto klade za jeden ze svých klíčových cílů nebo záměrů. Tam, kde působíme v pilotních lokalitách, tam mají všechna města možnost ve spolupráci identifikovat potřebu terénní sociální práce. My je k tomu i vedeme a současně jim pomůžeme projekt i zpracovat. To je určitě úkol pro agenturu – podpora pro zpracovávání projektů.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
23.06.2012Jak si vede Agentura pro sociální začleňování?O Roma Vakeren
21.10.2011Platforma proti chudobě a sociálnímu vyloučeníZprávy ze života Romů
15.10.2011Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v ČeskuO Roma Vakeren
15.10.2011Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové bankyO Roma Vakeren
29.08.2011Na Šluknovsku je po demonstracích klid, napětí však nepolevujeZprávy ze života Romů
24.08.2011Těžkooděnci mají přinést klidZprávy ze života Romů
23.05.2011V Česku přibývá chudinských ghettZprávy ze života Romů
15.10.2010Romové v Rumunsku: Přínosy Dekády romské inkluze pro rumunské RomyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romové v polistopadové politice
Po listopadové revoluci v roce 1989 získali Romové v Československu poprvé status národnostní menšiny, který jim zajišťoval specifická práva příslušníků národnostních menšin. V té době vznikaly romské organizace a sdružení. V prvních svobodných volbách v roce 1990 kandidovala do Parlamentu první romská politická strana. Po dalších volbách v roce 1992 Romy v Parlamentu zastupoval už jen jeden poslanec, Ladislav Body, který kandidoval za Levý blok. O této době si s historikem a romistou Ladislavem Goralem povídal Jan Berousek.

Sametová revoluce V čem byl pro vás rok 1989 výjimečný z pohledu historika?

„Všichni jsme mysleli, jak Romové, tak majoritní společnost, že se to všechno obrátí k lepšímu, a hodně Romů bylo v komunistické straně. Ono to mělo své výhody a nevýhody samozřejmě. Já jsem měl tu nevýhodu, že jsem ze strany vystoupil a vyhodili mě ze školy.“

V čem byla paralela mezi roky 1968 a 1989?

„Budovala se organizace v roce 1969, Svaz cikánů – Romů, a tehdy jsme mysleli, že obrat k lepšímu u Romů nastane. Bohužel, v roce 1971 byl svaz zrušen, protože si říkali, že Romové by byli moc vidět, že by byla víc vidět než jiné národnostní menšiny, než třeba německá, která jako jediná byla uznána jako národnostní menšina.“

V roce 1989 jste založil Občanské fórum, někteří Romové do něj vstoupili. Myslíte si, že to byla chyba, nebo to byla velká šance?

„Ne, to nebyla chyba. To bylo právě dobře. Ale my – jako romská menšina – jsme to neuměli využít. Tehdy byl hlavním členem fóra doktor Emil Ščuka a Láďa Rusenko, kteří se tam velmi angažovali, a vypadalo to, že opravdu se všechno obrátí k dobru, že všechno bude lepší. A také Občanské fórum nám vzalo pět poslanců do parlamentu, zaměstnávali se úředníci na ministerstvech, já jsem například nastoupil na úřad vlády.“

Takže euforie a posléze vystřízlivění, kde jsou příčiny toho vystřízlivění?

„To je na delší debatu, není to jen otázka Romů, ale je to i otázka majoritní společnosti. Když budete žít 50 nebo 60 let v nějaké konzervě, která vás nepustí k ničemu, a budete dirigován jedním směrem, a najednou přijde svoboda – svoboda tisku, svoboda slova, pak se zdá, že svoboda slova znamená, že se může kdekoliv cokoliv říct. Tak tam jsme pocítili jaký je rasismus a xenofobie v majoritní společnosti. A to byl ten start, který my jsme nezachytili, kde jsme si my sami vinni, že jsme toho nevyužili.“

Založila se politická strana orientovaná na Romy – Romská občanská iniciativa. Proč myslíte, že se rozpadla?

„Romové nevěří nikomu, to je jedna věc. Další věc, a to je ještě pozůstatek z Indie, je, že se kastujeme. Nevím, do které kasty patřím, ale nenávidím vás, protože jste možná z jiné kasty, a to byla příčina, že Romové nešli k volbám, že Romové tu politickou stranu nepodpořili.“

Potom se strana rozpadla. Někteří lidé, politici, vstoupili do jiných stran, ale nikdo se už jakoby nevyprofiloval na politickou osobnost.

„Ono zase tolik těch našich politiků nebylo, já myslí, že kdybychom bývali ještě tehdy, když jsme byli v parlamentu, když nás tam bylo pět poslanců, kdybychom se tam o to trošku zasadili, tak by nás víc přijali do jiných politických stran, ale tam naši političtí lídři trošku zaspali.“

Před rokem 1989 měli Romové práci, měli bydlení.

„Demokracie je hrozně svádivá a taková rozmanitá, pojďme trochu po pořádku. Tehdy Romové v Praze bydleli v bytech, které byly tzv. náhlé ubytování. Po roce 1989 nebyly ty byty zlegalizovány. Proto, když domy dostali v restituci majitelé zpět do vlastnictví, tak ty Romy vyhazovali, protože je tam nechtěli. Já mám doma takový malý příklad. Stěhoval jsem se v dubnu 1989 do paneláku. Po roce mě potkala uklízečka, a říkala mi, že tam měli přijít bydlet nějací cikáni, ale oni všichni se podepsali, že je tam nechtějí. Říkal jsem jí, že to jsem byl já, že já jsem také cikán, že proti mně byla ta petice. A ona říká, že já jsem ale velice slušný, a to je přesně to, že lidé hned odsuzují, když vidí Roma. To je jedna věc. A druhou věcí je nezaměstnanost. Když to trochu rozdělíme a vezmeme, že je tady 200 tisíc Romů, z toho víc než půlka je práce schopná, tu musíme rozdělit na tři skupiny. Jedna skupina je ta, která chce opravdu dělat, ale nemůže, protože je diskriminována, nikdo těm lidem nevěří, že jsou schopní a že umí dělat. Druhá třetina je na rozhraní. Neví, jestli jít do práce, nebo nejít, když jsou slušné dávky. A ta třetí, tu nikdo nenaučí dělat.“

Je dvacet let po revoluci. Dá se předpovědět, jakým směrem se budou vyvíjet vztahy mezi Romy a majoritou?

„Tady si musíme říct, že my Romové musíme být trošku sebekritičtí, musíme majoritní společnosti něco nabídnout. Něco jim nabídneme tak, že budeme spolupracovat na řešení problémů, to znamená nezaměstnanost, bydlení, dlužníci atd. Majoritní společnost si musí uvědomit jednu velice důležitou věc: Nikdo jiný nemůže řešit mou domácí krizi, jenom já sám, jen já sám vím, co je potřeba u mě doma udělat. Romové vědí, kde je bolí a kde je tlačí bota.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.03.2014Romské vysokoškolačky se chtějí angažovat v politiceO Roma Vakeren
17.03.2012Do slovenského parlamentu byl zvolen romský poslanecO Roma Vakeren
15.03.2012Do slovenského parlamentu byl zvolen první romský poslanecZprávy ze života Romů
10.03.2012Na Slovensku se uchází o přízeň voličů nejen romská politická strana, ale také Romové na kandidátkách dalších politických stranO Roma Vakeren
22.10.2011Zdeněk Guži: "Mám věk na to, abych předával zkušenosti."O Roma Vakeren
15.10.2011Představitelé romských organizací uspořádali v Brně na celostátní konferenciO Roma Vakeren
14.10.2011Romové chtějí založit vlastní celostátní organizaciZprávy ze života Romů
14.10.2011Romové si schválili vznik celostátní organizaceZprávy ze života Romů
08.10.2011Romové potřebují vlastní politickou stranuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 11. září končí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu - a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro „O Roma vakeren“. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Základní školu Masarykova opouštějí děti
Reportáž:  Mezinárodní projekt pro mladé lidi Jdeme dlouhou cestou
Reportáž:  Pozvánka na taneční soutěž Benátecký střevíc
Zprávy: 
Reportáž:  Rozhovor s ředitelem vládní Agentury pro sociální začleňování Romů
Reportáž:  Romové v polistopadové politice

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744825   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260986   11.09.98 Romske aktuality
220712   14.03.00 Romský jazyk
158772    Historie a původ Romů
134545   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118200    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102080    Fotografie
88758   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78571   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76909    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz