Vyhledávání
22.10.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Zvláštní školy určené dříve především Romům se časem proměnily v praktické, přesto se musí zrušit, o tom je přesvědčená Anna Šabatová z Českého helsinského výboru. Dnes vám také představíme romského několikanásobného mistra v kick-boxu Dezidera Hlaváče a kromě jiného vás také pozveme na 2. ročník festivalu Chvalská triáda.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Jak pokračuje odstraňování diskriminace ve vzdělávání dětí?
Zástupci třinácti nevládních organizací Společně do školy vyjádřili vážné znepokojení nad postupem ministerstva školství při naplňování rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z listopadu 2007. Soud ukládá České republice odstranění diskriminačních bariér ve vztahu k vzdělávání dětí z romské minority. Segregace romských žáků do praktických, dříve zvláštních škol, ale podle zástupců nevládních sdružení nadále trvá a hrozí, že bude pokračovat i v nastávajícím školním roce. Český helsinský výbor na tiskové konferenci zastupovala Anna Šabatová, které se Marie Vrábelová zeptala.

Anna Šabatová Od 1. září je u nás v platnosti antidiskriminační zákon. Lze ho využít proti diskriminaci Romů ve školství?

„Určitě. Je to významný nástroj a orgán, který je pověřen dohlížením nad tím, jestli se diskriminuje, nebo se nediskriminuje. Je to veřejný ochránce práv. Jedním z jeho úkolů je pracovat i s výzkumy a podávat návrhy na systémová opatření a také samozřejmě řešit individuální kauzy diskriminace tam, kde je to v jednotlivém případě zcela zjevné. Ale jeho úkolem také je i vyhledávat tato neuralgická místa tam, kde je to na první pohled třeba neznatelné, ale systém diskriminuje.“

Vy jste v kanceláři ombudsmana působila, jistě jste tam měla stížnosti na diskriminaci Romů ve školství. Myslíte si, že to někdo bude iniciovat?

„Víte, co je zajímavé? Že jsem neměla stížnosti na diskriminaci Romů ve školství, protože Romové to často vezmou jako danost. A oni si nestěžují víc než ostatní. Samozřejmě jsem se s diskriminací setkávala, ale většinou to nebylo na podněty romských rodičů. Často jsem na to přicházela v situacích, kdy jsem šetřila sociálně-právní ochranu a najednou jsem zjistila, že všechny děti z jedné rodiny jsou ve zvláštní škole. V papírech bylo, že se velmi dobře učí ve zvláštní škole, že mají samé jedničky, a i učitelky mi potvrdily, že ty děti jsou schopné. Když jsem se zeptala sociálních pracovnic, proč chodí do zvláštní školy, říkali mi, že tam vlastně chodí všichni Romové. Vůbec jim nedošlo, že ony by měly mít za úkol usilovat o to, aby tyto děti chodily do základních škol.“

U nás se prokázalo, že romské děti jsou diskriminovány ve školství. Myslíte si, že bude někdo tlačit na změny třeba z Evropské unie nebo to bude pocházet od nás?

„Asi obojí. Česká republika má povinnost odstranit tu systémovou diskriminaci. A ona to ústy některých lidí samozřejmě ví, ale hodně bude záležet na tom, jak celá politická reprezentace dokáže stát za ministrem školství a podporovat ho a cílit změny vůči celé populaci, aby ke změnám docházelo. Samozřejmě bude tlak i z evropských institucí.“

Jaké budou následovat další kroky?

„Naší hlavní strategií teď je podávat návrhy, o kterých jsme hluboce přesvědčeni, že situaci výrazně zlepší.“

Jaké to jsou konkrétní kroky?

„Dát moratorium na převádění dětí ze základních na zvláštní školy. Prostě by se to teď nemělo vůbec dít, protože řada dětí v první třídě nastoupí do základní školy, ale dostanou se do zvláštní školy během prvního roku. Neměly by se plnit zvláštní školy, to by mělo vést k tomu, že některé zvláštní školy budou zrušeny, protože nebudou mít děti, a část pedagogů se přesune na základní školy, kde se budou moct podílet na vzdělávání dětí v základním proudu.“

Jak se změní chování samotných učitelů?

„To je hodně otázka vzdělávání, a pomoci jim odhalit sami sebe, předsudky, o kterých ani třeba sami nevědí, že je mají. Jsou přesvědčeni, že jsou to fakta, přitom je to určitá neprofesionalita a určité předsudky, co způsobuje jejich jednání.“

Co se stane, když ministerstvo teď tu otázku zásadně řešit nebude?

„Chtěli bychom, aby ji teď hned řešilo.“

A když nebude, co to bude mít za následky?

„Dál se bude pokračovat v tomto systémovém nezdravém vývoji, který poškozuje celou společnost, především ale romské děti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Dezidera Hlaváče lákaly bojové sporty už od dětství
Řadu úspěchů má na svém kontě romský sportovec Dezider Hlaváč, který se věnuje boxu, kickboxu a thajskému boxu. V roce 2001 se stal v Bangkoku mistrem světa v thai-boxu a také v Evropě získal řadu ocenění. Dnes je mu 38 let, ale zápasnický ring ho stále láká. Podrobnosti má Jana Šustová.

Dezider Hlaváč, foto: skola.romea.cz Dezider Hlaváč se pro bojové sporty rozhodl už v raném dětství.

„Vyrůstal jsem v dětském domově, za to totalitního režimu. V dětské domově jsem byl od roku 1973. Vyučil jsem se tam jako malíř-lakýrník. Byl to tříletý obor. Problém ale byl, že v té době to tam bylo strašně tvrdé. Zvykal jsem si tam na facky, na rány. Nebo také když jsem přinesl poznámku, někdo mě tam zmlátil, takže jsem si postupně zvykal na bolest. A pak jsem se k tomu postupně dostal. Byl jsem trochu agresivnější a bavili mě bojové sporty.“

Trénovat box začal Dezider Hlaváč ve svých patnácti letech a až do návratu z vojny v roce 2000 boxoval za různé české kluby.

Dezider Hlaváč, foto: Petr Axmann „Vrátil jsem se z vojny, a jelikož jsem měl nějakou dobrou práci za dobré peníze, rozhodl jsem se, že začnu s thajským boxem. Letěl jsem tedy přímo do Bangkoku, kde jsem začal trénovat muay thai – česky thajský box. Startoval jsem tam za Sam's Club – 60, jeden z nejlepších klubů v Thajsku, ale i na světě. Působil jsem tam necelého půl roku. Naučili mě styl thajského boxu a byla výhoda, že jsem uměl perfektně boxovat. V thajském stylu, tam bylo deset pyramid, jelikož v té době mělo Thajsko 20 milionů obyvatel a byl to jejich mezinárodní sport, tak v té pyramidě bylo 300 tisíc borců, což je neskutečně hodně lidí, a nevěřil jsem tomu, že jsem dokázal získat jejich titul. Začalo to v lednu a říjnu byl závěr mistrovství. Já jsem získal jejich titul, což se předtím nikomu nepodařilo 25 let.“

Po návratu do České republiky se Dezider Hlaváč věnoval kickboxu low-kick.

Dezider Hlaváč, foto: Petr Axmann „V roce 2003 jsem nastoupil do národních pohárů, v roce 2003 jsem získal na Moravském poháru v Olomouci druhé místo s low-kickem. Kickbox low-kick, to je disciplína a styl kickboxu. Je to nejtvrdší disciplína v kickboxu. Pak jsem jezdil dál. Na Českém poháru v Mostu, což už byl výběr reprezentace, jsem byl taky druhý.“

Deziderovy úspěchy byly oceněny i řadou medailí a pohárů.

„Medailí bylo požehnaně, mám jich asi 120. Jsou to většinou medaile v klasickém boxu z let 1985 - 2003, pak jsem hodně chodíval „kickboxovat“. Mám nějaká umístění ze siamského poháru v Bangkoku, mám medaile z Německa, Maďarska, Ukrajiny, Turecka, Polska, Nizozemska, Švýcarska, Itálie. Ale nejcennějším kovem pro mě je to, že jsem si jistý, že se cítím dobře. Když v dnešní době poslouchám zprávy nebo televizi, jak je tu teď hodně rasismus, nebojím se a vím, že když případně dojde k nějakému problému, umím se perfektně ubránit. Já se o sebe nebojím.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.02.2014Na olympijských hrách reprezentovali Česko také romští sportovciZprávy ze života Romů
29.10.2011O boxu s Janem BalogemO Roma Vakeren
29.09.2006Boxéři z klubu Palaestra byli nominováni na trenéry reprezentace mládežeO Roma Vakeren
07.01.2005Romové byli v boxu vždy úspěšníO Roma Vakeren
20.08.2004Boxerský oddíl PalestraO Roma Vakeren
12.03.2004Jan Balog vede boxerský klub PalaestraO Roma Vakeren
09.05.2003Boxer Stanislav TišerO Roma Vakeren
01.03.2002Naším hostem je Jan Balog - trenér boxu a bývalý reprezentantO Roma Vakeren
26.10.2001Rozhovor s juniorským mistrem republiky v boxuO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Přijďte na hudební přehlídku na zámku - Chvalská triáda
Máme pro vás pozvánku na jednu zajímavou kulturní akci, která už v těchto dnech začala na Chvalském zámku v Praze 9 – jedná se o 2. ročník Chvalské triády. Co to vlastně je? O tom si s organizátorkou této akce Jaroslavou Schmidtovou před zahájením povídal kolega Robert Ferko.

Kde se vůbec zrodil nápad uspořádat festival Chvalská triáda. A liší se třeba v něčem od jiných hudebních festivalů?

„Chtěla bych říct, že Chvalská triáda se poprvé objevila v loňském roce, protože v loňském roce se otevřel celý náš zámek pro veřejnost poprvé, a proto, že zámek je vybaven pódiem a hledištěm, přemýšleli jsme, jak oživit aktivity na zámku. A přišli jsme právě s nápadem pořádat hudební přehlídku.“

Kde se Chvalská triáda uskuteční?

„Chvalská triáda je malá hudební přehlídka, která se vyznačuje tím, že jsou tu tři žánry, proto triáda. Trvá tři týdny. Vloni jsme měli i tři koncerty v týdnu, letos už máme jen dva koncerty v týdnu. Uskuteční se na nádvoří zámku.“

Co můžeme vidět a slyšet na Chvalské triádě?

„V letošním roce jsme se rozhodli pro tři hudební okruhy. V prvním okruhu, doufáme, že na ně přijdou mladí, budou Unifiction, Chaotici a přijedou zahrát i Tleskači. Druhý týden bude věnovaný ethno muzice. Srdečně vás zveme na koncert romské skupiny Do konce.“

Proč jste se vybrali právě tuto skupinu?

„Dostali jsme na ni úplně úžasné doporučení, takže jsme nezaváhali ani na okamžik a ihned jsme je zkontaktovali. Poté jsme dokonce zjistili, že členové této kapely nejsou vůbec žádnými nováčky ve svém oboru, ale například Vojta Lavička, který hraje na housle, hraje také s Gipsy.cz, takže už to samo za sebe hovoří. Bude to kvalitní hudební zážitek.“

Pokud budou chtít posluchači zavítat právě na koncert skupiny Do konce, jak dlouho potrvá jejich vystoupení? Kolik skladeb zahrají?

„Koncert je domluven na klasických 90 minut, pokud bych měla pozvat na tuto kapelu, tak jak jsem hovořila s jejím vedoucím Vojtou Lavičkou – ten říká, že projev této kapely se vyznačuje obrovskou energií a živelností. V podstatě většina jejich koncertů končí velkou taneční zábavou. Myslím si tedy, že roztancují všechny naše diváky. A prostor na to mít budete.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
15.11.2014Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstvaZprávy ze života Romů
13.07.2013Legendární romský zpěvák Ľubo Virág vypráví svým zpěvem poetické příběhyO Roma Vakeren
27.05.2013Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013Fotoaktuality
12.10.2012Oblastní charita Ústí nad Labem pořádá již VII. ročník festivalu RotahufestZprávy ze života Romů
09.07.2012Na letošním ročníku Vlčkovicefestu vystoupí i kapela Bitumen BeatZprávy ze života Romů
23.06.2012Romského zpěváka Martina Svátka poznáte podle nezaměnitelného hlasuO Roma Vakeren
10.03.2012Maďarská kapela Parno Graszt koncertovala v pražském Paláci AkropolisFotoaktuality
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Na základní škole Masarykova ve Valašském Meziříčí od letoška působí psycholožka, která bude pomáhat romským dětem s integrací. Měla by usnadnit spolupráci učitelského sboru s rodiči školáků. Škola na sebe upoutala zájem poté, co zvažovala zřízení dvou prvních tříd - jedné pro romské děti a druhé pro ostatní. Nakonec od svého záměru upustila a rodiče z většinové společnosti své děti přehlašovali do jiného zařízení, takže do jediné první třídy společně nastoupilo celkem 15 prvňáků, z toho 12 romských.

Loňský rok byl pro české pravicové extremisty přelomový. Uvedla to Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě za rok 2008. Dále uvedla, že neonacisté se více profesionalizovali a radikalizovali. Extremistické akce přestaly být amatérské a zvyšovaly svou úroveň, pravicoví radikálové začali šířit své názory i mimo okruh svých sympatizantů. Dělnická strana se posunula z nacionalistického na krajně neonacistické uskupení, její zrušení nyní plánuje ministerstvo vnitra.

Romské sdružení Roma Realia zahájilo celorepublikovou petiční akci a chystá také demonstrace proti plzeňskému magistrátu. Sdružení se nelíbí přístup radnice v případu devatenáctiletého Roma a jeho sourozenců, kteří žijí v zadluženém městském bytě. Hrozí jim vystěhování a magistrát prý nehodlá romské rodině pomoci. S kritikou magistrátu kvůli tomuto případu začaly romské organizace na začátku srpna. Upozornily, že romskému chlapci a jeho sourozencům, jež má v pěstounské péči, hrozí vystěhování z obecního bytu kvůli dluhům na nájemném způsobených matkou.

Rumunský samozvaný romský král Florin Cioaba (Čoba) pochválil americkou zpěvačku Madonnu, že se na svém evropském turné staví za práva Romů. Informovala o tom agentura AP. Madonna během bukurešťského koncertu upozornila na to, že Romové jsou ve východní Evropě diskriminování. Na její slova odpověděl dav tisíců fanoušků pískáním a bučením. Madonnu v jejím snažení podpořili také dva Američané, hinduista Rajan Zed a rabín Jonathan Freirich. Podle nich by se měla stát otázka romské diskriminace nejdůležitějším bodem v evropské agendě lidských práv.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Slovo 21 pořádá přípravné kurzy pro romské středoškoláky, kteří chtějí na vysokou školu
Máte chuť a zájem se vzdělávat? Rádi byste studovali humanitní, pedagogické či lékařské obory, ale nevěříte si? Z reportáže na toto téma se vzápětí dozvíte, jak to celé úspěšně zvládnout. Občanské sdružení Slovo 21 navazuje i letos na předcházející projekty nazvané Dža dureder - „Dojdi dál“, které jsou zaměřené na vzdělávání romských středoškoláků. Podstatné se dozvíte v rozhovoru Roberta Ferka s koordinátorkou projektu Martinou Horváthovou.

Můžete nám popsat tento projekt?

„Projekt je dvouletý. V minulém roce pokračoval, nicméně jde o navázání na naši aktivitu už od roku 2004, od kdy pořádáme bezplatné přípravné kurzy pro romské středoškoláky, kteří se chtějí dostat na vysokou školu.“

Kolik středoškoláků se v loňském roce přihlásilo? A kolik jich bylo úspěšných?

„Evidovali jsme 77 přihlášek, z nich polovina byla osob, které už složili maturitu, takže se mohli hlásit na vysokou, a na konec vykonalo zkoušky na vysokou školu 38 lidí.“

Tento projekt vlastně začal v roce 2004, takže běží už pět let. Máte v současné době nějaké výsledky? Kdo se dostal na vysokou školu? Nebo zda ji úspěšně dokončil? A v jaké oboru?

„Z právě proběhlého ročníku máme velmi dobré výsledky. Z 38 osob, které konali přijímací zkoušku, bylo 25 přijato na vysokou školu, jedna osoba pak byla přijata na odvolání, takže dohromady 26 osob z 38 bylo úspěšných tento rok. A ti naši studenti se většinou hlásí na obory sociální, pedagogické. To naprosto převažuje.“

K tomuto projektu vznikla i publikace, která je součástí tohoto projektu. Nese název Dža dureder – Pokračuj. Co vlastně tato publikace obsahuje?

„Příručka má zhruba 30 stránek. Není to nic velkého. Zahrnuje základní informace, které by měl člověk před tím, než se rozhodne, na jakou školu se bude hlásit. To znamená, že dává základní informace o tom, jaká je vůbec nabídka oborů v České republice, ve kterých městech jsou vysoké školy, a že vysoké školy jsou státní, soukromé atd.“

Zajímalo by mě, na koho se můžu obrátit? Kde získám informace? Kdo mi poradí?

„Jsme tu od toho, abychom poradili, takže budeme rádi, když nás budete kontaktovat, a to buď telefonicky na telefonním čísle 222 511 434 nebo emailem pripravastudentu@centrum.cz. Stačí napsat na sebe kontakt, my se vám ozveme, domluvíme se, jak jste vlastně na tom, jestli už víte, co chcete studovat nebo jestli potřebujete poradit apod.“

Dále by mě zajímalo, jestli se hlásí víc chlapců nebo děvčat?

„Hlásí se nám víc dívek než chlapců.“

Tento projekt tedy bude pokračovat i v dalších letech? Čím se bude třeba lišit právě od tohoto ročníku?

„Získali jsme teď velký grant z Evropského sociálního fondu z programu Vzdělávání a konkurenceschopnost, který zajišťuje konání kurzu až do roku 2012. V současné době jsme schopni poskytnout kurzy studentům, i když jsou mimopražští. A novinka v projektu je, a sice to, že nabízíme možnost pro studenty druhých ročníků středních škol, pokud potřebují doučování, mohou být také zahrnuti do kurzů.“

O jaké obory mají zájem?

„Oborů pro výběr je nepřeberné množství, ale jak už jsem říkala, romští studenti, kteří se hlásí do našich kurzů, jsou orientování spíše humanitně, vlastně za celou dobu realizace kurzů jsme nezaznamenali nikoho, kdo by měl zájem např. o technický obor. Velmi málo zájemců bylo třeba o lékařství nebo některé biologické obory. Naprostá většina našich studentů má ale zájem studovat nějaký pedagogický nebo sociální obor. Každý rok je také zájem o práva.“

Kde všude probíhají přípravné kurzy? V jakých městech?

„V tuto chvíli můžu říct s jistotou, že kurzy budou probíhat v Ústeckém kraji, především tedy v Ústí nad Labem, potom v Plzni, ve středočeském kraji, v Brně, Olomouci, Ostravě. A budeme se snažit zajistit také financování kurzů, které by probíhaly v Praze a jihočeském kraji, jako v minulých letech.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
18.04.2015Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!O Roma Vakeren
22.11.2014Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvikO Roma Vakeren
13.09.2014Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéruO Roma Vakeren
17.07.2014Mami, tati, já chci do školy!Zprávy ze života Romů
29.03.2014Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských ženO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Dokument s názvem „Kruh - portrét demonstrace“ bude mít svou premiéru 7. září v pražském klubu NOD. Film pojednává o událostech 17. listopadu loňského roku v Litvínově na sídlišti Janov, kde se při demonstracích setkali Romové s Dělnickou stranou. Se studentkou FAMU a zároveň režisérkou tohoto snímku Terezou Reichovou si povídal opět Robert Ferko.

O čem je tento dokument?

„Tento dokument se zabývá událostmi 17. listopadu roku 2008 v Janově, kde byla demonstrace Dělnické strany a pochod Autonomních nacionalistů, kde já jsem byla.“

Proč jste si vůbec vybrala toto téma?

„Jela jsem tam natáčet, podívat se na to, jak to celé vypadá. Vůbec jsem netušila, že tam může být takových příznivců, a tak mě zajímalo, jak to opravdu vypadá, jak vypadají, co dělají, co říkají. Když jsem tam přijela a viděla jsem spoustu místních obyvatel, kteří na té demonstraci byli, zjistila jsem, že asi tady v Praze žiji v nějaké bublině, protože ty problémy jsou asi daleko hlubší.“

Proč si myslíte, že tyto problémy jsou horší v menších městech než tady v Praze?

„Zrovna Janov je místo, kde jsou sestěhovaní lidé, kteří mají problémy. Stalo se to tak, že město Litvínov udělalo privatizaci bytového fondu, takže se na jednom místě kumuluje spousta problémových lidí. Janov, to jsou takové Sudety, nejsou tam většinou žádní místní lidé, je tam boj mezi starousedlíky a nově přistěhovanými lidmi, a proto je to takto komplikované.“

Terezo, vy jste se tedy zúčastnila osobně demonstrace, která proběhla 17. listopadu 2008. Zajímalo by mě, jestli jsou v dokumentu zachyceny názory lidí, jestli souhlasí s tou demonstrací, která tam v ten den byla.

„Udělala jsem to tak, že jsem využila archivní záběry ze 17. listopadu, kde zaznívají názory všech možných lidí, a pak jsem o pár měsíců na to pozvala na kruhovou křižovatku, kde proběhl největší konflikt, čtyři skupiny. Zazní tam názory lidí, jak příznivců Dělnické strany, Autonomních nacionalistů, tak lidí, kteří byli na demonstraci, pak také novinářů, kteří na tom mají velký podíl, a vlastně i zástupců města a policie.“

Souhlasili právě třeba s tou demonstrací obyvatelé Janova?

„Myslím si, že se to takto nedá říct, že těch obyvatel je spousta. Jsou lidé, kteří se na stranu demonstrantů přiklonili, jsou lidé, kteří ne. A pak je samozřejmě otázka, kdo před kamerou vystoupí a kdo ne, protože jsem to udělala tak, že než abych chodila přímo za těmi lidmi a ptala se, nechávala jsem k tomu plátnu přistupovat lidi, kteří sami chtěli. A hodně se mi stávalo, že přistupovali lidé, kteří s demonstrací souhlasili. Nemyslím si ale, že by to znamenalo, že by většina lidí byla pro Dělnickou stranu a Autonomní nacionalisty.“

Podle informací, které byly v tisku, byly na ten den plánované celkem dvě nebo tři demonstrace. Proč si myslíte, že právě v ten den se rozhodli všichni, že budou demonstrovat? Bylo to schválně, třeba od Dělnické strany?

„Za prvé to byl 17. listopad, to i ve filmu zazní, že je to odkaz na rok 1989. Pak to bylo tím, že to byla návazná demonstrace na jinou demonstraci z 18. října, kdy policie, podle mnoha lidí, docela brutálně zasáhla proti demonstrantům. Myslím, že to, že demonstrovali Romové, kteří nedemonstrovali v Litvínově. Ale v Janově přímo demonstrovali a prezentují to tak, že vlastně bránili svoje rodiny, byla to vlastně protidemonstrace.“

Také se psalo, že demonstrace Dělnické strany neměla být povolená. Nakonec to ale povolili.

„To bylo zajímavé, protože já jsem vlastně měla před kamerou zástupce města Litvínov, což byl místostarosta, pan Klika, a potom šéfa policie, který zásah vedl, pana Danilu. Oni se nemohli shodnout, jestli demonstrace byla povolená nebo ne. Tam jde o to, že je strašně složité tyto demonstrace zakázat, protože tato demonstrace byla nahlášená proti násilí, takže tam není důvod, proč tu demonstraci zakázat, když je nahlášená jako proti násilí.“

Dokument je složen jen z vašich záběrů, nebo jsou tam i záběry jiných televizí?

„Nejsou tam záběry jiných televizí. Jsou tam záběry, které jsem sehnala od lidí, kteří tam sami natáčeli. Různé materiály, které jsem od nich dostala.“

Budete s tímto dokumentem tedy cestovat po celé České republice?

„Toto je ještě otázka. Neproběhly klauzury na FAMU, takže ještě nemám ani ten film obhájený. Ale už je v plánu, domluvená projekce ve Světozoru. Plánujeme, že by určitě proběhla projekce v Litvínově, někdy kolem 17. listopadu, kam bychom pozvali i všechny lidi, kteří se dokumentu zúčastnili, aby mohla proběhnout nějaká diskuze. A určitě, pokud bude podpora a možnost, pak bych s tím filmem velice ráda jezdila.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.12.2013Policie obvinila pravicové extremisty z Bruntálska, mezi pachateli je i vojákO Roma Vakeren
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Takové tedy bylo „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 4. září. Naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro „O Roma vakeren“. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním „O Roma vakeren“ - Iveta Durdoňová a Iveta Kováčová.

Obsah článku:
Reportáž:  Jak pokračuje odstraňování diskriminace ve vzdělávání dětí?
Reportáž:  Dezidera Hlaváče lákaly bojové sporty už od dětství
Reportáž:  Přijďte na hudební přehlídku na zámku - Chvalská triáda
Zprávy: 
Reportáž:  Slovo 21 pořádá přípravné kurzy pro romské středoškoláky, kteří chtějí na vysokou školu
Reportáž: 

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746938   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
263578   11.09.98 Romske aktuality
233575   14.03.00 Romský jazyk
162408    Historie a původ Romů
136406   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119228    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102450    Fotografie
89330   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80523   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77454    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz