Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Blížíme se ke konci prázdnin a 1. září i mnoho romských dětí půjde s velkým očekáváním do první třídy. Proto budeme dnes věnovat větší pozornost základnímu školství, také navštívíme Muzeum romské kultury v Brně a nebudou chybět ani zprávy ze života Romů a řada písniček.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Semináře Romové – dějiny a kultura jsou zdrojem inspirace
Jste pedagog a chcete získat inspiraci, jak lépe své žáky vyučovat o dějinách a kultuře Romů? Pracujete s romskými dětmi a zajímají Vás rady pro jejich výuku? Nebo se obecně chcete o Romech něco nového dozvědět? Tak právě pro Vás jsou vhodné semináře Romové – dějiny a kultura, které od letošního roku pořádá Muzeum romské kultury v Brně. Další informace má Jana Šustová.

Na semináři Romové – dějiny a kultura (Foto: Lenka Grossmannová) Seminář je realizován ve dvou denních blocích, po nichž účastníci získají osvědčení o absolvování. Kurz má akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jeho lektoři jsou kvalifikovaní odborníci a pedagogové, Romové i ne-Romové, kteří mají dlouhou zkušenost s vedením výukových programů. A kromě cenných znalostí a zážitků si účastníci ze semináře odnesou také unikátní složku materiálů s texty příspěvků, didaktickými materiály, ukázkami romské literatury a výtvarného umění a dokumenty k romskému holocaustu. O náplni semináře nás informovala Jana Poláková, zástupkyně ředitelky Muzea romské kultury v Brně.

Workshop o romském tanci a hudbě (Foto: Lenka Grossmannová) „Snažili jsme se spojit i historická i kulturní témata, takže úvodem dne se účastníci seznámí s historií, závěr dne je pak věnován workshopům, mimo to je čeká prohlídka muzea. Další den je více věnovaný období holocaustu, protože toto téma je v dnešní době hodně diskutované, ale i přesto, že je hodně diskutované, tak o romském holocaustu se příliš nemluví a hlavně se o něm ani příliš neví, učitelé neznají základní údaje a informace a tím pádem toto nemůžou ani předat žákům. A odpoledne je potom čeká druhá část workshopů - výtvarné umění a romská literatura.“

Kromě přednášek a workshopů jsou na seminářích i zajímavé besedy.

Workshop o romském tanci a hudbě (Foto: Lenka Grossmannová) „Na závěr prvního semináře byla uskutečněna beseda s ředitelskou muzea doktorkou Janou Horváthovou, během níž se účastníci snažili pojmenovat nejpalčivější problémy, nejpalčivější otázky v soužití Romů a ne-Romů a posléze o těchto problémech diskutovali. A závěr druhého dne semináře byl věnován doučování romských žáků a způsobu vyučování romských žáků.“

Na tvářích účastníků semináře bylo znát, že s jeho průběhem byli spokojeni a že je velmi zaujal. Ale vyjádřit se k němu mohli i jinak.

Workshop o romském tanci a hudbě (Foto: Lenka Grossmannová) „My jsme to nenechali náhodě, takže jsme vytvořili takovou anketu, ze které jsme doufali, že poznáme reakci účastníků, ale ona ta reakce byla vlastně i vidět. V dnešní době už fungují všechny semináře tak, že to není pouze pasivní odposlouchávání a přijímání informací, protože člověk by se tam měl snažit i o nějakou aktivitu, což si myslím a doufám, že se nám podařilo. Měli jsme například i takovou odezvu, že prohlídka expozice byla velice krátká, což jsme bohužel tušili už v době, kdy jsme tento seminář připravovali, ale den se nedá nafouknout, takže jsme se museli uzpůsobit časovým možnostem.“

Zajímavá je také otázka, jací lidé na semináře o Romech chodí.

Prohlídka výstavy Romská socha (Foto: Lenka Grossmannová) „Na tyto semináře a workshopy přicházejí lidé, kteří o romskou kulturu nebo historii mají určitým způsobem zájem, takže jsme v podstatě ani nějak neočekávali extrémně negativní reakce, nicméně ta anketa má třeba i ten důvod, abychom se dozvěděli, co od toho očekávali, jestli třeba přišli už s určitými znalostmi nebo jestli byli tzv. tabula rasa co se romské kultury týče.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Božena Fílová, koordinátorka romských poradců hlavního města Prahy
Na pražském magistrátu pracuje Božena Fílová, koordinátorka romských poradců hlavního města Prahy. Najdete jí v Domě národnostních menšin. Jana Berouska zajímalo, co předcházelo tomu, než se stala koordinátorkou.

„Ke své práci jsem se dostala výběrovým řízením v roce 2000, před tím jsem pracovala jako poradce na úřadu městské části Prahy 13.“

Jak funguje vaše koordinace s romskými sdruženími, která působí v Praze?

„Na území hlavního města Prahy funguje bezmála 18 romských i pro-romských občanských sdružení, která jsou zaštítěna pod členským sdružením ROM Praha. Tato sdružení fungují tak, že každé má své specifické aktivity, kterých se stále drží, to znamená, že třeba jedno sdružení dělá volnočasové aktivity, druhé sociální práci a poradenství, další kulturu atd.“

Když k vám přijde nějaký Rom, že má problém třeba s diskriminací nebo s bydlením, jak mu můžete pomoct, jaké jsou vaše kompetence?

„Nejsou skoro žádné, jsou jen takové poradní. Koordinátor hlavního města Prahy má hlavně koncepční, metodickou a analytickou funkci, zpracovávání materiálů. V oblasti sociální problematiky se většinou radím s jednotlivými městskými částmi, kam klient patří, zeptám se nejdříve na to, z které městské části je, zkontaktuji se se sociálním odborem a první otázka směřuje k romskému poradci konkrétní městské části, kteří jsou zastoupeni v poradním sboru romských poradců, jenž funguje také od roku 2000.“

V 90. letech byly poradci v každém okresním městě, zřizoval je okresní úřad, do dnešních dnů většinou tato funkce byla zrušena, myslíte si, že komunikace mezi úřady a Romy je lepší nebo horší za ta léta?

„Já si myslím, že se Romové již dokáží trochu orientovat v samosprávách a místních správách, ovšem domnívám se, že jejich sociální situace a postavení v této společnosti vyžaduje stále to, aby byli podporováni prací v neziskovém sektoru, v oblasti sociálně-právního poradenství, v oblasti zaměstnávání a i v diskriminaci. Přijde-li za námi klient, který má problémy s diskriminací, která se převážně týká zaměstnávání, tak se ho snažíme nasměrovat na občanské sdružení Slovo 21 nebo Romeu, kde se domnívám, že se tímto problémem více zabývají.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.11.2015ReportážO Roma Vakeren
20.06.2015Co nutí Romy, aby se stěhovali z Prahy do menších měst?O Roma Vakeren
17.09.2010Rozhovor s Boženou Fílovou, romskou koordinátorkou pro PrahuO Roma Vakeren
14.03.2003V Praze proběhne romský reprezentační plesO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Film Trial of a child denied vypráví o nucených sterilizacích
Žaloba odepřeného dítěte – Trial of a child denied je název dokumentárního filmu, který vypráví o nucených sterilizacích romských žen v České republice. Jeho natáčení začalo během soudního procesu Heleny Ferenčíkové, která v roce 2007 jako první z poškozených žen vysoudila za nedobrovolnou sterilizaci omluvu vítkovické nemocnice. Další podrobnosti má Jana Šustová.

Helena Ferenčíková u soudu (Foto: www.trialofachilddenied.org) Půlhodinový dokument Trial of a child denied představuje příběhy tří romských žen. Helena Ferenčíková byla sterilizována ve věku 19 let, Helena Balogová v 29 letech a Elena Gorolová ve 21 letech. Producentka filmu Dana Wilsonová pochází z Kanady a tak se hned na úvod nabízí otázka, jak ji napadlo zabývat se zrovna sterilizací romských žen v České republice.

U soudu Helena Ferenčíkové (Foto: www.trialofachilddenied.org) "Pracovala jsem dva a půl roku jako fotograf pro The Prague Post a toto bylo jedno z témat, které mě jako ženu oslovovalo, takže jsem ho několik let sledovala a nepřestávalo mě zajímat. A tak jsem se chtěla s těmi ženami sejít a poznat tu věc z obou stran. Nešlo mi o to natočit aktivistický film pouze z perspektivy těch žen, ale ukázat i druhou stranu věci, některé české frustrace, zachytit příběh i očima lékaře, ombudsmana, očima sester, jejichž stanovisko reprezentuje obecně rozšířený názor na romské rodiny. Také jsem chtěla trochu ukázat něco ze způsobu života romských žen a jejich rodin. Snažila jsem se, aby byl film sdílný pro obě strany."

Příběhy sterilizovaných žen už Dana Wilsonová znala z médií. Přesto ji při osobním setkání s nimi mnohé překvapilo.

Elena Gorolová (Foto: www.trialofachilddenied.org) "Ty úžasné ženy ze samého okraje společnosti na mě udělaly velmi silný dojem tím, jak mluvily o tak citlivém tématu, citlivém nejen v rámci jejich komunity ale i mezinárodně. O takových věcech nikdo nechce slyšet. Ty ženy se odhodlaly jít dál, třeba jedna žena se obrátila ve své zemi na nejvyšší soud, aby bojovala za svá práva, nebo druhá, Elena Gorolová, cestuje po světě a hovoří o tom. To na nich velmi obdivuji, jejich vnitřní sílu, jejich boj, který nevzdávají, jejich neutuchající odhodlání angažovat se. Právě to mě inspirovalo."

Ačkoliv se film Trial of a child denied / Žaloba odepřeného dítěte zabývá sterilizací romských žen z České republiky, u nás se zatím nepromítal ani v kinech ani v televizi – s výjimkou jedné prezentace, kterou organizovali sami jeho tvůrci. Ale diváci ho mohou vidět na internetu.

Producentka Dana Wilsonová (Foto: Jana Šustová) "Když slyšel distributor o tématu filmu, nebyl si jím jistý, ale když ho poprvé viděl, byl velmi potěšený jeho kvalitou, tak ho uveřejnili na CNN International. Byl to jeden z mála filmů, ve kterém vůbec nezazní angličtina, a to už něco znamená. Je celý v češtině, takže myslím, že je to důkazem toho, že ten film i jeho obsah mají svou váhu. Je k vidění na CNN a RTP, také je možné ho vidět online na YouTube, kde je k němu i spousta komentářů. Jen na YouTube ho vidělo už 10.000 lidí z celého světa. Jinak má ještě vlastní stránky, kde ho vidělo dalších 7-8000 diváků. Kritiky jsou opravdu různorodé: některé nás obviňují z toho, že jako cizinci vůbec nemáme ponětí, o co tady jde; jsou tam otevřené rasistické poznámky na adresu Romů. Ale mezinárodní filmová kritika film přijala dobře."

V současné době natáčí Dana Wilsonová film z košického sídliště Luník, které obývají Romové.

"Film bude o jedné mateřské škole na sídlišti Luník 9. Ta školka je opravdu kouzelné místo, zvláště proto, že čtvrť Luník vypadá dost drsně. Je to jedno z největších východoevropských ghett, všude jsou rozbitá okna, poházené odpadky. Školka má na oknech mříže a venkovní zdi jsou ocelové, v hale jsou ocelové dveře, zvenčí to vypadá spíš jako vězení. Ale uvnitř je to kouzelné místo, na děti čekají úžasně trpělivé paní učitelky, které je učí slovensky a také jak komunikovat s ostatními dětmi. Po třech letech v této školce jsou děti připravené integrovat se do současné slovenské společnosti. Podle mě je to směr, kterým by slovenské vzdělávání mělo jít. Myslím, že více než 95 % romských dětí nemá vyšší vzdělání než základní, romská populace na východním Slovensku roste, takže si myslím, že by bylo dobré důležitost vzdělání zdůrazňovat napříč všemi komunitami."

Celou verzi dokumentu Trial of a child denied najdete na YouTube.
Oficiální stránky filmu jsou na adrese www.trialofachilddenied.org

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2015Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaciO Roma Vakeren
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
12.05.2012Slovensko a sterilizace romských ženO Roma Vakeren
17.03.2012Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho RomekO Roma Vakeren
08.09.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
08.08.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
11.01.2010Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v AténáchZprávy ze života Romů
11.01.2010Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"Zprávy ze života Romů
07.01.2010Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Prezidenti zemí takzvané visegrádské čtyřky se na svém příštím jednání, které se uskuteční v září v polských Sopotech, budou zabývat bojem proti extremismu a romskou problematikou. Na setkání s českým premiérem Janem Fischerem to v Budapešti řekl maďarský prezident László Sólyom. Visegrádskou čtyřku, kromě České republiky a Maďarska, které jí nyní předsedá, tvoří ještě Polsko a Slovensko.

V ubytovně Markéty Kuncové v Brně, kde žije asi 50 převážně romských rodin s přibližně stovkou dětí, měsíc neteče voda. Lidé si ji na pití, vaření i umývání musejí nosit z cisteren přistavených na ulici. Vodu brněnské vodárny a kanalizace uzavřely kvůli sporu o placení s majitelem a provozovatelem ubytovny. Konflikt obou stran nevyřešil ani zásah primátorova náměstka Daniela Rychnovského.

Český premiér Jan Fischer a předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý se shodli na tom, že Rada vlády pro národnostní menšiny by měla být akceschopnější, než dosud. Podle Veselého je problém v tom, že Rada často mění statut, je v ní málo lidí a nemá dost peněz například na komunikaci s neziskovým sektorem.

S pískotem a nesouhlasným bučením se setkala americká popová zpěvačka Madonna na koncertu v Bukurešti. Odsoudila totiž údajnou diskriminaci Romů ve východoevropských zemích. Madonna v přestávce koncertu řekla, že Romové jsou ve východní Evropě diskriminováni. Označila to za smutnou věc a dodala, že nikdo by neměl být diskriminován.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Na MŠMT vznikl odbor rovných příležitostí ve školství
Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy vznikl samostatný odbor rovných příležitostí ve školství. Jeho hlavním cílem je, aby všechny děti měly stejnou šanci na vzdělání. Robert Ferko se ředitelky Michaeli Marksové–Tominové zeptal, jestli mnoholeté projekty přinesly výsledky.

Foto: Anna Poláková „Já se domnívám, že řada věcí byla udělána, ale na viditelné dopady si ještě počkáme celá léta, to byla taková nenápadná opatření, jejichž efekt se bude moci změřit třeba za deset, za dvacet let.“

Co tedy konkrétně ministerstvo pro to dělá?

„Od roku 1999, kdy vznikl podnět k žalobě ve Štrasburku, se začal zavádět systém asistentů pedagogů, existují přípravné třídy, o kterých se možná ještě budeme bavit později a třeba od roku 2001 jsou vyhlašovány dotační programy, kterých je celá řada, týkají se různých kurzů, práce s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí.“

Plánuje se třeba vůbec něco do budoucna udělat, co by už konečně pomohlo, aby romské děti navštěvovaly normální základní školy a nechodily automaticky do zvláštních škol?

„Co se týče realizace nějakých opatření, tak například od 1. září se paní náměstkyně chystá vyslat takový metodický dopis na všechny školy s tím, aby právě dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí, samozřejmě s důrazem na romské děti, věnovali speciální pozornost právě z tohoto důvodu, aby tyto děti nepřecházely zbytečně na tzv. praktické školy. Nám se podařilo napsat tzv. koncepci včasné péče, jejímž cílem je přijmout konkrétní opatření, která by zachytila děti ze sociálně znevýhodněného prostředí ještě v předškolním věku a nejen ty děti, ale zejména rodiče. Jsou to opatření, která by umožnila nejrůznější kurzy třeba pro maminky s dětmi předškolního věku, které žijí v sociálně vyloučených lokalitách. Je tam možnost šířit informace právě mezi rodiči, proč nedávat dítě na praktickou školu, co to vlastně znamená praktická škola, protože řada rodičů se domnívá, že se tam dítě naučí praktické dovednosti a že je to v podstatě normální základní škola, ale to není pravda, protože to dítě, kdyby na konci mělo udělat nějaké rozdílové zkoušky, tak mu nějaké předměty budou chybět, některé předměty se tam vůbec nevyučují.“

Z řad učitelů je tam rasový předsudek vůči romským dětem, nebylo by dobré dohlížet na profesionální pedagogy, jaký oni mají přístup k romským dětem na školách?

„Tady je právě důležitá osvěta a vzdělávání učitelů, další vzdělávání pedagogických pracovníků, kde samozřejmě tato oblast bude podchycena, ale já se domnívám, že něco jako rasový předsudek je běh na delší trať a změna vnitřního přesvědčení učitelů bude také trvat několik let, než se změní myšlení.“

My jsme se třeba setkali nedávno s jednou romskou paní, jejíž dcera chodí na základní školu, trpí dyslexií, od první do čtvrté třídy se jí věnovala třídní učitelka a bylo všechno v pořádku, ale od páté třídy mají jinou učitelku, ta si jí nevšímá, posadila jí do poslední lavice, kde seděla půl roku sama a pak učitelka navrhla rodičům, aby dcera přestoupila na zvláštní školu. Co si myslíte o podobných případech?

„To je typický příklad toho, jak to v žádném případě nemá vypadat. Já se domnívám, že jediné, co můžeme dělat, je, pokud se někdo s podobným případem setká, tak aby na něj měl upozornit na krajském úřadu, případně také rovnou na ministerstvu, protože se domnívám, že pokud se tyto konkrétní případy nebudou řešit, tak se také nikam nepohneme, a jde o to, aby se o takovýchto případech dozvěděli na krajských úřadech nebo na ministerstvu.“

Podle zveřejněných výzkumů nevládních organizací nefunguje dobře ani sít pedagogicko-psychologických poraden, diagnostika je kulturně zatížena, samotné vyšetření je často ryze formální, rodiče nedostávají náležité informace.

„My jsme si vědomi toho, že poradenský systém má velké rezervy, přinejmenším, to co jste řekl, je pravda a celá transformace poradenského systému je jedním z plánovaných opatření ministerstva školství, kde se vůbec kromě testů a diagnostiky musí nastavit nějak způsob práce těch pracovišť, aby lépe komunikovali s lidmi, s rodiči, oni musí dokázat zohlednit, z jakého prostředí dítě pochází, musí se tu vytvořit nové standardy, tady je potřeba udělat obrovský kus práce, který je třeba realizovat, ale to, že je alespoň tento problém pojmenovaný, to je velký pokrok oproti minulým letům.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
17.11.2012Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o diskriminaci romských dětí v českém školstvíO Roma Vakeren
08.11.2012Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětíZprávy ze života Romů
08.11.2012Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických školáchZprávy ze života Romů
06.10.2012S Gwendolyn Albert o problematice segregace a desegregace Romů ve školstvíO Roma Vakeren
16.06.2012Romské děti jsou často zařazovány do zvláštních škol bez relevantního důvoduO Roma Vakeren
18.02.2012Jak si vedou romské děti z Česka v britských školáchO Roma Vakeren
30.09.2011Varnsdorf IV: romské děti se ve speciálních školách učí základním návykůmZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR
Nevládní organizace upozorňují, že v České republice i v roce 2009 trvá segregace romských dětí, které i častěji končí v praktických – dříve zvláštních školách. Evropský soud pro lidská práva, už v roku 2007 zavázal Českou republiku, aby odstranila diskriminaci ve školství. Autor projektu doktor Jan Stejskal Ivetě Durdoňové řekl:

Základní škola praktická v Úštěku (Foto: Jana Šustová) „Ústav pro informace ve vzdělávání v první polovině roku 2009, tzn. rok a půl po rozsudku, který váže Českou republiku k nápravným opatřením, potvrdil, že víc než čtvrtina romských dětí chodí do škol, které vyučují podle rámcového vzdělávacího programu pro děti s lehkým mentálním postižením. Tak vyniklo to, že se jedná o masivní strukturální diskriminaci, kde je třeba říct, že lehkou mentální retardací trpí v každé populaci asi 2 až 3 procenta lidí, dětí. U neromských dětí je to adekvátní. U nás chodí do praktických škol, které vyučují tento rámcový vzdělávací program, asi dvě děti ze sta, u romských dětí je to 27 procent ze všech romských dětí.“

Ze strany některých učitelů dochází k nezájmu věnovat se romským dětem. Co by pomohlo, aby se tato situace změnila v tomto případě?

„To, co říkáte, potvrzuje opravdu výzkum ústecké univerzity, který pomocí velmi šikovného výzkumného nástroje potvrdil to, že jedním z klíčových faktorů je to, proč jsou děti z romské menšiny vylučovány ze standardních škol a přeřazovány do škol praktických, jsou rasové předsudky učitelů. Tito učitelé dostali test se stejným příběhem s různou fotografií, fotografie se lišila pouze tím, že na jedné byl Honzík Rom a na druhé byl chlapec z neromské většiny a ukázalo se, že při stejném příběhu učitelé přeřazují romské dítě třikrát častěji než dítě neromské. Ukázalo se, že v mnoha případech se může jednat o přímou diskriminaci ze strany učitelů a to je jedna z cest, jak s těmi dětmi zacházejí. Druhá varianta je samozřejmě v to, že se dětem nevěnují, že je nechávají ve třídě sedět a nepokouší se vypracovat pro ně individuální vzdělávací plán. Především je ale potřeba říct, že by často stačila standardní míra zájmu, uznání a přijetí těch dětí.“

Je důležité, aby romské děti navštěvovaly mateřské školy?

„Mají-li děti příležitost chodit do mateřských škol, pak je jejich vzdělávání na standardní škole zpravidla daleko snazší.My víme, že pro následující školní rok bude scházet v mateřských školách až 10 tisíc míst, dá se snadno předpovědět, že drtivá většina romských dětí, ačkoliv budou mít třeba zájem do školek chodit, tak se tam zkrátka nedostane.“

Z jakého důvodu jsou podle vás zřizované přípravné třídy pro základní školu v praktických školách?

„Základní školy standardní, které učí podle standardního rámcového vzdělávacího programu, nejsou ochotny tyto třídy zřizovat, protože je jim zřejmé, že často by tam chodily romské děti, které se třeba nedostanou do mateřských škol a školy o to nemají zájem. Pochopitelně také existuje poměrně silný segregační tlak ze strany majoritní rodičovské veřejnosti pro to, aby škola měla co nejmíň, nebo pokud možno žádné romské děti a ředitelé pak nemají motivaci praktické třídy zřizovat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Takové tedy bylo „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 28. srpna. Naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Semináře Romové – dějiny a kultura jsou zdrojem inspirace
Reportáž:  Božena Fílová, koordinátorka romských poradců hlavního města Prahy
Reportáž:  Film Trial of a child denied vypráví o nucených sterilizacích
Zprávy: 
Reportáž:  Na MŠMT vznikl odbor rovných příležitostí ve školství
Reportáž:  I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz