Vyhledávání
24.11.2017
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dobrý večer. Dnes se ohlédneme za romským festivalem v Lysé nad Labem, kde jsme oslovili Ali Amiriho. Zastavíme se u návštěvy rumunských Romů před vinohradskou nemocnicí v Praze. Chybět nebudou ani zprávy ze života Romů a celá řada písniček.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
„Perský princ“ na romském festivalu v Lysé nad Labem
Lysá nad Labem o minulém víkendu ožila romskou hudbou a tancem. Devátý ročník Romského festivalu přivítal v krásném prostředí letního kina zhruba dvacet hudebních i tanečních skupin. Speciálním hostem letošního ročníku byl Ali Amiri. Narodil se v Teheránu. Má tři sourozence a už od dětství zpívá a oplývá hudebním talentem. V soutěži SuperStar si Ali vysloužil přezdívku „Perský princ“, která se mu nejen líbí, ale s jeho příjmením i přímo souvisí. Na festivalu pozval Ali Amiriho k mikrofonu Jan Berousek.

Ali Amiri (Foto: DENÍK, Olga Havránková) Po kolikáté vystupujete na romském festivalu?

„Po několikáté. Přesně to spočítané nemám, ale párkrát jsem vystupoval na různých festivalech, které byly jinde, třeba několikrát s Romy na Moravě. Už to ani nepočítám.“

Vy jste vystudovaný lékař?

„Ano.“

Studoval jste tady u nás?

„Ano, studoval jsem v Plzni na Karlově Univerzitě a teď pracuji na Bulovce na kožním oddělení už dva a půl roku.“

Když se vrátíme k vaší hudební kariéře, kam byste to chtěl dotáhnout? S kým byste chtěl spolupracovat?

„Myslím si, že je teď spousta skvělých romských umělců, třeba výborná zpěvačka Věra Bílá, to je bohyně romské písně, a pak je spousta kapel, třeba Gipsy.cz, kteří mají výborné písničky, tak možná s nimi.“

Zpíváte romsky?

„Ne, nezpívám. Ale rád to poslouchám.“

A chtěl byste to zkusit? Umíte romsky?

„Já si myslím, že pro mě romský jazyk není až tak těžký, protože když to poslouchám, tak má hodně indických slov a v Indii je zase hodně slov z Persie, takže je to takové hodně promíchané. Když to tak poslouchám, myslím si, že bych se to mohl naučit.“

Žijí u vás Romové?

„Žijí u nás, ale oni jsou hodně míchaní s perským národem. V Íránu jich je mnoho. V Íránu je osmdesát milionů lidí a Romové tam žijí už tak dlouho, že už je ani nerozlišujeme a neříkáme jim Romové. Víme, že pocházejí odjinud, ale už jsou Peršané jako my.“

Jak se jim říká?

„My jim říkáme lidé, kteří se stěhují, protože oni se většinou stěhují podle počasí na jih nebo sever, takže mi ji říkáme podle toho stěhování Ašajer (Ashayer).“

Jaký mají jazyk? A jak se sami nazývají?

„Oni mluví persky a sami si říkají Orvati, to znamená člověk, který nemůže nechat srdce na jednom místě, musí se pořád stěhovat.“

Čím se živí?

„Oni jak se hodně stěhují, tak třeba prodávají zboží, které přivážejí z jiných míst.“

Takže to jsou obchodníci?

„Ano, ale kteří nežijí ve městech, mají své tábory a stěhují se.“

Setkal jste se někdy s rasismem?

„Slovně ano. Párkrát jsem viděl někoho opilého na ulici, jak křičel, ale už to skoro nevnímám. Vím ale, že takoví lidé jsou, ale já si myslím, že to je otázka času, než se s tím všichni srovnají, protože téma xenofobie nebo rasismu nemá vůbec budoucnost. Když se podíváme kolem sebe, tak uvidíme, jak se lidé míchají, a za čas nebude možné říct, kdo odkud je, a ti lidé kteří to teď řeší, nebudou mít za čas co řešit, protože všechny národy budou tak promíchané, že už pak nebude existovat žádný čistý rys.“

Kde vás uvidíme například na nějakém dalším koncertu?

„Já to ani z hlavy nevím, ale mám to v seznamu. Myslím, že asi za týden budu v Ostravě.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.08.2009Pozvánka na festival do Lysé nad LabemO Roma Vakeren
17.11.2006Finalista soutěže SuperStar Ali Amiri vystupuje i na festivalech pro menšinyO Roma Vakeren
30.08.2002ZprávyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
O návštěvě rumunských Romů s Cyrilem Kokym
Před nedávnem naši veřejnost rozvířila návštěva rumunských Romů. Ti přijeli do Prahy, aby byli nablízku svému příbuznému. Sedmnáctiletý letý chlapec byl v kritickém stavu převezen do vinohradské nemocnice ze Staré Boleslavi, kde se topil v rybníku. Podle informací chlapcova otce žádali od města místo, kde by mohli kempovat a modlit se za Ionovo uzdravení. Jejich tradice jim velí, že musí být synovi nablízku, dokud se neuzdraví. Rumunští Romové vystřídali několik míst, kde zkoušeli přebývat. V patách jim byla nejen policie, ale také média. Bohužel, chlapec po více než týdnu na následky tonutí zemřel. Marie Vrábelová navštívila středočeského koordinátora pro romskou menšinu Cyrila Kokyho, aby se zeptala, jaký má názor na tuto návštěvu.

Cyril Koky (Foto: www.romea.cz) „Pochopitelně jsem sledoval celou situaci příchodu do České republiky, která provázela tragédii onoho mladíka. Každopádně musím říct, že mediální odezva, která byla v České republice, to, co předváděli novináři, z toho jsem byl docela překvapen. Já uznávám a respektuji tradiční život a kolorit některých olašských Romů z Balkánu. Je jim daný a proti tomu nemůže nikdo vystupovat. Oni zkrátka žijí tímto tradičním způsobem a my to nemůžeme, a ani to nelze, nijak odsuzovat, ale mám určité výhrady. Zákony té konkrétní země se musí respektovat a není možné kempovat v chráněné přírodní rezervaci. Na to naše samosprávy nejsou připravené. To je problém. Musí na to reagovat příslušné ministerstvo a kraje. Ale každopádně si myslím, že tam byl asi komunikační problém.“

Jak k tomu přistupovali samotní Romové? Jaké mají zkušenosti s naší společností? Hovořil jste s nimi?

„Pochopitelně pro tu rodinu je to tragédie a každý to prožívá jinak. Jejich soudržnost, to, že se sem sjede několik rodin z několika států, je neuvěřitelná, protože to je to, co dělá rodinu rodinou, to drží ty vazby, to nejde nijakým způsobem odsoudit.“

Nicméně kočování není zakázáno.

„Je jim to umožněno, ale při dodržování zákonů v té zemi. Pokud ale někam přijdu jako turista a chci tam kempovat, tak si zaplatím pobyt v kempu, kde jsou veškeré hygienické služby zajištěny, a tím zabráním případnému znečišťování.“

Je otázka, jestli by je ten kemp ubytoval v tomto počtu? Nemyslíte, že by bylo dobré, aby měli tlumočníka, který by s nimi komunikoval?

„Myslím, že ta situace byla podceněna, protože není možné, aby policie přijela na místo a komunikovala s cizinci česky. Ti cizinci mluvili rumunsky, někteří anglicky, nikdo pořádně nevěděl, co chce jedna a druhá strana. Tady si myslím, že musí být nějaká jednoznačná koordinace ze strany třeba vládní agentury pro menšiny, ministra pro lidská práva a příslušného krajského koordinátora tak, aby byla určitá součinnost, aby byla podpora a zamezení medializací. Kolikrát byly v médiích informace naprosto scestné.“

Chtěla jsem se zeptat, proč nevystoupil nějaký Rom, a neřekl, co je to za skupinu Romů, jaké mají zvyky?

„Myslím si, že se k tomu vyjadřoval ministr pro lidská práva. Vím, že na internetových diskuzích se k tomu vyjadřovala ředitelka Muzea romské kultury i na romských serverech informace byly, je ale třeba dávat správné informace do médií. Mluvilo se o romském princi a my dobře víme, jak to je, že je to tak trochu kolorit, folklor, že tomu tak úplně není. Mluvilo se o tom, že jim chybí 3000 euro, a to také nebyla pravda. Mluvilo se o tom, že nemá zdravotní pojištění, pak jsme se zase dozvěděli, že má. Jsou to tedy takové různé mediální hrátky, které tomu neprospívají.“

Byl tady někdo, kdo jim chtěl pomoct? Bylo zveřejněno, že se uskutečnila sbírka?

„Co jsem zaslechl, tak první jejich pobyt řídil pan Ličartovský, ale já o tom bližší informace nemám. To, jak spolu drželi, jejich soudržnost, to je neuvěřitelné. To se jen tak nevidí. To je to, co bychom si od nich měli vzít. To je to, co dělá rodinu rodinou, i v dobrých časech i v časech špatných, zlých.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.07.2013Robert Rustem z Makedonie se celý život aktivně věnuje romské problematiceO Roma Vakeren
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
12.03.2010USA kriticky hodnotí situaci Romů v ČeskuZprávy ze života Romů
10.12.2009Čeští Romové jsou podle studie EU nejdiskriminovanější menšinou v uniiZprávy ze života Romů
06.08.2009Vinohradská nemocnice dostane peníze za péči o romského princeZprávy ze života Romů
05.08.2009Utonulý romský mladík na cestě domůZprávy ze života Romů
04.08.2009Rumunští Romové opustili PrahuZprávy ze života Romů
04.08.2009Romský princ z Rumunska bude převezen zpět do vlastiZprávy ze života Romů
04.08.2009Romové odvezli z Prahy rakev s ostatky svého "prince"Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Olašští Romové v Česku
Olašští Romové mají historicky své kořeny v Rumunsku a v Česku tvoří zhruba jen desetinu všech Romů žijících na tomto území Robert Ferko si připravil rozhovor se studentem 5. ročníku romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Davidem Tišerem.

David Tišer Do kolika skupin se rozdělují Romové?

„Pokud budeme brát v potaz jen Romy z České republiky, tou nejpočetnější skupinou jsou slovenští Romové, nazývaní Rumungři, pak olašští Romové, dále Sinti, což jsou němečtí Romové, maďarští Romové, a samozřejmě čeští Romové, kteří ale byli za 2. světové války skoro všichni vyvražděni, takže jich tu je opravdu velmi málo. Můžeme si připomenout třeba pana Holomka nebo paní Horváthovou či pana Růžičku.“

V čem se Romové odlišují?

„Je nutno podotknout, že se liší i samotní olašští Romové, kteří žijí v České republice, a olašští Romové, kteří jsou tu teď z Rumunska, protože olašští Romové nekočují, kočování bylo zakázané, takže už u nás žádní Romové nekočují, kdežto rumunští Romové neustále kočují. Proto když jsme s nimi mluvili, zjistili jsme, že mají v Rumunsku teritoria, která objíždějí, bydlí vždy ve stanech, jsou rádi, že jsou venku, a ne někde zavření v bytech nebo domech.“

Rumunští Romové sem tedy přijeli podpořit svého rodinného příslušníka, prince rumunského krále. Naši olašští Romové jim nějakým způsobem nepomohli. Proč tomu tak je?

„Obávám se, že to možná není pravda, protože podle posledních informací, které mám, je právě naši čeští olašští Romové navštěvují, nebo několikrát navštívili. To, jestli jim finančně nebo jakkoliv jinak pomohli, už bohužel nevím, ale myslím si, že tam určitá solidarita zafungovala. Navíc, a to hlavně, olašští Romové z Čech jsou v tomto případě výbornými tlumočníky, překladateli, protože Romové z Rumunska neumí česky.“

Romové žijí v různých státech, zemích a romština není v každé zemi stejná. Romové se ale, až na několik slov, dorozumí. Olašští Romové se spolu přeci jen domluví, ať už žijí v jakékoliv zemi. Jak je to možné, že ta olašština je vlastně všude stejná?

„Olašština má také svoje specifika, také mají různá slova, ale je pravda, že se dorozumí mnohem lépe než ostatní Romové ve světě. A čím to je? To je těžké říct. Hypotéz, které mám já, je mnoho. Jednou z nich je ta, že olašští Romové se mnohem hůř asimilovali do společnosti, že své tradice uchovávají, jazyk pěstují. Například slovenští Romové nebo jiní Romové měli naopak snahu se asimilovat, dokonce zakazovali dětem mluvit romsky, nebo je v jejich řeči hodně nových slov, protože měli nový život, většinou usedlý. Spoustu slov neznali, tak je přejali z většinového jazyka.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Kampaň #PrayForPrej bojuje proti stereotypům vůči RomůmO Roma Vakeren
13.02.2016Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném prouduO Roma Vakeren
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
17.01.2015David Tišer je prvním romským LGBT aktivistou v ČeskuO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
10.05.2014V Praze se uskutečnilo historicky první setkání romských gayů a lesebO Roma Vakeren
06.04.2013Divadelní skupina Ara Art připravila hru Guli Daj / Sladká matkaO Roma Vakeren
20.11.2012Ostrou hádku znepřátelených romských klanů v budově soudu vyřešila až policieZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Romské organizace z Česka a ze Slovenska chtějí uzavřít dohodu o společném postupu proti projevům extremismu. Čeští Romové by měli v případě narůstajících aktivit slovenské neonacistické scény jezdit demonstrovat na Slovensko, jejich slovenští kolegové by zase případně přijeli do Česka. Na mezinárodní romské konferenci v Mělníku to řekl předseda sdružení Dženo Ivan Veselý. Podle něj by se měli Romové z obou zemí při narůstajících projevech extremismu vzájemně morálně i fyzicky podporovat.

Maďarský prezident László Sólyom odsoudil vražedné násilí vůči Romům. Apeloval na solidaritu s menšinou a varoval, že jinak hrozí celé společnosti explozivní situace. Premiér Gordon Bajani poté vyzval maďarskou policii, aby podnikla kroky k zákazu neonacistické demonstrace na počest Hitlerova souputníka Rudolfa Hesse, plánované na 15.srpna.

Mládež ve vsi Ainet ve východním Tyrolsku vyhnala z obce skupinu francouzských Romů. Romy musela chránit policie, ale incident se obešel bez zranění. Skupina přijela do Ainet asi se 13 obytnými vozy a chtěla přenocovat na vyhrazeném místě, které jí určil starosta. Na nedalekém fotbalovém hřišti ale slavila místní mládež, která na Romy zaútočila. Událost ostře odsoudila organizace na ochranu lidských práv SosMitmensch.

Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách jmenovala nového konzultanta pro Janov. Stal se jím Karel Straka, který se už sešel se starostou Litvínova Danielem Volákem i místostarostou Martinem Klikou. Strakovým úkolem bude především dělat prostředníka mezi agenturou a městem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Dům narodnostních menšin je po rekonstrukci již dva roky otevřen
Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2007 byl slavnostně otevřen Dům národnostních menšin v Praze. Vznikl díky spolupráci Vlády ČR a Magistrátu hl.m. Prahy. Kolegyně Iveta Durdoňová oslovila Romanu Hrabákovou, ředitelku tohoto zařízení, a zeptala se, podle čeho sestavují program.

Vstup do Domu národnostních menšin chvíli před jeho slavnostním otevřením „Program sestavujeme obvykle podle výročí, případně podle plánů jednotlivých menšin. Já se to snažím pouze koordinovat, aby nám to vycházelo dobře časově, aby náplň byla co nejpestřejší.“

O které menšiny je u lidí největší zájem?

„Co se týká majoritní společnosti, myslím si, že kontakt je poměrně slabý. Jedním z cílů naší práce by mělo být, aby sem přicházeli. A když se řekne Dům menšin a Vocelova ulice, tak by to mělo hned každému naskočit, kde to je, čím se zabývá. V současné době se ještě o nás moc neví. Musí se na tom hodně zapracovat. Co se týče zájmu ze strany majoritní společnosti, je určitě zájem o romskou menšinu, hlavně co se týče spojení s kulturou. Každý by si rád poslechl romskou hudbu nebo by rád viděl nějaké taneční vystoupení. Myslím, že zatím je před námi velký kus práce, protože na některá sdružení máme kontakt, ale nepůsobí tu trvale. Ale ani možnost prezentovat svou nabídku nebo zkoušet zatím nevyužívají. Romská menšina tu zatím žádné akce nepořádá, v podstatě se tu prezentovala v rámci festivalu Khamoro. Tento festival jsme tu hostili už podruhé Festival není iniciativou jen ze strany Romů. Uvítala bych, aby tam vstoupilo ještě více romského prvku, třeba z hlediska organizace. Ale nicméně měli možnost využít naši výstavní síň, kterou tu máme k dispozici. Byly tady krásné fotografie, pak tu proběhla dvoudenní konference. Co se týká aktivit jednotlivých romských sdružení, zatím v našem společenském sále nevystupovaly, ale byly tady třeba při příležitosti vernisáží, takže takováto spolupráce je. Představovala bych si ale, že by měla být ještě širší a četnější.“

Kdyby romské sdružení, které působí v Praze, mělo zájem o vaše prostory, je to možné?

„Věřím tomu, že bychom se domluvili, jedná se o prostory, které jsou zde k dispozici. Je tu společenský sál, výstavní síně a zázemí pro občerstvení. To jsou prostory, které se dají využít jak na křty knížek, případně nějakých cd, takže určitě bychom uvítali takovouto aktivitu. Kdyby se někdo na nás obrátil, rádi bychom je tu uvítali.“

Platí se za prostory?

„Pokud je to pro menšinové sdružení, které přímo nesídlí v domě národnostních menšin, má u nás sníženou cenu. Neznamená to ale, že by je to nic nestálo, protože náklady na dům, na běžný provoz, jsou poměrně vysoké, takže si toto nemůžeme zatím dovolit.“

Kromě programů, jak se dá využít tento dům?

„Jednotlivá sdružení zde pořádají třeba své valné hromady, ale pořádají zde i různá setkání, setkání se zahraničními národnostními menšinami. Takže je to dům, který je vhodný i k reprezentaci a pro setkávání. Jsou ale i menšinová sdružení, která využívají administrativního zázemí, třeba hlavně pro tvorbu časopisů. Fungují zde tedy takové malé redakce. V občasné době ale nepůsobí chorvatská menšina, ta tyto kanceláře nevyužívá, a tudíž byly dány k dispozici magistrátu, který také tento objekt vlastní, a magistrát je využívá pro romskou koordinátorku pro Prahu a využívá je také pro specialistku pro národnostní menšiny.“

Co v nejbližší době připravujete?

„Bude tady výstava německé menšiny, výstava se jmenuje Ti, kteří zůstali. Ta výstava představí deset životních příběhů lidí, kteří jsou německé národnosti a žijí na našem území a jsou vlastně i generačně rozvrstveni. Začátek výstavy bude 17.8., ale bohužel bude trvat pouze týden, a pak se bude přesouvat dál.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.09.2010Druhý ročník běhu za ženy je pro AsiiZprávy ze života Romů
19.07.2010Občané ČR mají největší odstup k Romům, blíže mají k UkrajincůmZprávy ze života Romů
13.04.2010Fedor Gál: jinakost je hezká, má vůni, chuť, barvu...Zprávy ze života Romů
09.11.2005Vládní kampaň proti rasismu ukazuje úspěšné příslušníky menšinZprávy ze života Romů
07.11.2005Pražský magistrát plánuje zřídit dům menšinZprávy ze života Romů
04.11.2005V Praze se na konferenci setkají národnostní menšinyZprávy ze života Romů
11.02.2005Jihomoravský kraj chce zkvalitnit práci s národnostními menšinamiZprávy ze života Romů
28.02.2003Brno každoročně vyčleňuje z rozpočtu peníze na podporu činnosti národnostních menšinO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Kontaktní centrum Most nabízí radu i pomoc
Už několik let působí ve městě Most kontaktní centrum a linka pomoci pro občany ze severních Čech, kteří mají problémy s drogovou závislostí. Je tam také poradna pro sociálně slabé občany, ale také pro homosexuály. Kolega Robert Ferko si povídal s ředitelem centra Lubomírem Šlapkou.

Lubomír Šlapka Pane Šlapko, jak dlouho existuje toto kontaktní centrum v Mostě?

„Působíme už od roku 1993. Tehdy ho zřídila nadace Sokrates – linka duševní tísně, která právě od roku 1993 funguje nepřetržitě až doposud.“

S jakými problémy se na vás občané obrací? A jak jim dokážete pomoci?

„My jsme se z úzce profilované linky duševní tísně, která byla zaměřena zejména na gay a lesbickou minoritu, postupně stali multioborovou linkou krizovou, na kterou se obrací lidé s milionem rozličných starostí, ať už to jsou lidé mající problémy se stářím, nezaměstnaní lidé, lidé týraní, ohrožení domácím násilím. Gayové a lesby pochopitelně také.“

Kdybyste měl procentuálně zhodnotit, kolik Romů a neromů se vám třeba ozve během jednoho dne?

„Romů volá samozřejmě podstatně méně. Majorita je majorita. My zaprvé nezjišťujeme, kdo je Rom a kdo není Rom, pokud ale zavolá Rom, tak to většinou řekne a definuje tím i ten problém. Ale v zásadě za čtvrt roku je to asi deset nebo patnáct lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou Romové a až tři nebo čtyři lidé se na nás obrátí přímo.“

Pane Šlapko, myslíte si, že jsou Romové tolerantní k homosexuálům?

„Kupodivu z naší zkušenosti vyplývá, že romské prostředí je vůči gay-Romům poměrně tolerantní, dokonce kdybych srovnal majoritu a romské etnikum, řekl bych, že převažuje tolerance oproti restrikcím. Naopak mnoho gayů, kteří nejsou Romové, mají problémy s tím, že je rodiče vyhazují z domu. U Romů jsme tento problém řešili minimálně, za celou dobu tak dvakrát nebo třikrát, ale v porovnání s počtem lidí, kteří se na nás obracejí, je to velmi malý problém. Romové se na nás obracejí zejména v otázkách partnerství, pak, a to je zajímavé, v  otázce soužití Rom a gadžo, kdy tak dochází možná k nějakým etnickým konfliktům. Každý pochází z jiného sociokulturního prostředí a někdy právě Rom hledá odpovědi na otázky, jak ten vztah udržet. Pak tady na severu Čech je horká otázka zaměstnanosti, nezaměstnanosti a hodně častá je otázka drog, protože obecně populace, a zejména populace mladých lidí, je poměrně hodně zasažená drogovou závislostí a romské etnikum je hodně zasažené drogovou závislostí, také gamblerstvím, tj. chorobnou hráčskou závislostí.“

Jaké je věkové rozmezí vašich klientů?

„Od šestnácti do pětadvaceti let. Pak je pomlka a pak se na nás obracejí už starší lidé, od čtyřiceti výš, většinou s žádostí o radu ohledně dětí. Hodně Romů se třeba ptá na problematiku AIDS, my se je snažíme individuálně uklidnit. Snažíme se říkat, že homosexualita není nemoc a že přenos HIV viru není tak snadný, pokud se dodržují základní bezpečnostní pravidla.“

Vy tu děláte i testy na HIV. Jsou zdarma?

„Testy na HIV jsou zdarma, pokud je člověk naším klientem, pokud není naším klientem, tak připlácí nějaký minimální poplatek, tuším, že 50 korun, ale jinak je klientem kdokoliv, kdo podepíše informovaný souhlas. Testování na HIV, a hlavně indikace HIV je už ze zákona, ve chvíli, kdy jste pozitivní, končí vaše anonymita a začíná striktní platnost zákona. Protože potom se člověk musí přihlásit do nejbližšího AIDS centra, kde je s ním proveden poměrně rozsáhlý pohovor o tom, co to pro něj znamená, co to znamená pro jeho blízké, pro milence, pro milenky.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Už devítileté děti mají zkušenosti s drogamiO Roma Vakeren
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
19.03.2012V Dobré Vodě vzniká kurz, který v budoucnu může napomáhat k řešení situace v sociálně vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
10.03.2012Jihlavské organizaci, která pomáhá Romům, hrozí zánikO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Obsah článku:
Reportáž:  „Perský princ“ na romském festivalu v Lysé nad Labem
Reportáž:  O návštěvě rumunských Romů s Cyrilem Kokym
Reportáž:  Olašští Romové v Česku
Zprávy: 
Reportáž:  Dům narodnostních menšin je po rekonstrukci již dva roky otevřen
Reportáž:  Kontaktní centrum Most nabízí radu i pomoc

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
733792   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
250329   11.09.98 Romske aktuality
205977   14.03.00 Romský jazyk
153883    Historie a původ Romů
132122   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
116268    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101052    Fotografie
87485   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
75887    Romové po roce 1989
69368    Romská hudba
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2017
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz