Vyhledávání
9.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dobrý večer. Vítejte. Dnes se podíváme za olašskými Romy, podle některých historiků za výkvětem romské populace. Navštívíme ústeckou Matiční ulici a místní nízkoprahový klub. Dozvíme se, co se děje na katolické faře v Brně- Zábrdovicích, a samozřejmě i jinde v republice.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Olašští Romové si stále udržují své tradice
Pro kočování nejsou v ČR podmínky. Čeští Romové totiž už dávno nekočují. V Británii nebo ve Francii jsou dnes pro kočovníky kempy u dálnic, kam mohou se svými karavany přijet a nějaký čas zde pobývat. Pokud teď přijede do Česka větší skupina Romů zvyklých kočovat, může to vyvolat zmatky. Olašští Romové, na rozdíl od dalších romských komunit, si dodnes udržují rodové tradice. Představují semknutou, izolovanou společnost s vlastními zákony a soudy. Nedochází například ani ke smíšeným sňatkům mezi majoritou nebo s Romy z jiných skupin. Olašští Romové mají historicky své kořeny v Rumunsku. Tvoří zhruba jen desetinu všech Romů žijících v Česku. Robert Ferko si připravil rozhovor se studentem 5. ročníku romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Davidem Tišerem.

Foto: ČTK Do kolika skupin se rozdělují Romové?

„Pokud budeme brát v potaz jen Romy z České republiky, tou nejpočetnější skupinou jsou slovenští Romové, nazývaní Rumungři, pak olašští Romové, dále Sinti, což jsou němečtí Romové, maďarští Romové, a samozřejmě čeští Romové, kteří ale byli za 2. světové války skoro všichni vyvražděni, takže jich tu je opravdu velmi málo. Můžeme si připomenout třeba pana Holomka nebo paní Horváthovou či pana Růžičku.“

V čem se Romové odlišují?

Foto: ČTK „Je nutno podotknout, že se liší i samotní olašští Romové, kteří žijí v České republice, a olašští Romové, kteří jsou tu teď z Rumunska, protože olašští Romové nekočují, kočování bylo zakázané, takže už u nás žádní Romové nekočují, kdežto rumunští Romové neustále kočují. Proto když jsme s nimi mluvili, zjistili jsme, že mají v Rumunsku teritoria, která objíždějí, bydlí vždy ve stanech, jsou rádi, že jsou venku, a ne někde zavření v bytech nebo domech.“

Rumunští Romové sem tedy přijeli podpořit svého rodinného příslušníka, prince rumunského krále. Naši olašští Romové jim nějakým způsobem nepomohli. Proč tomu tak je?

Foto: ČTK „Obávám se, že to možná není pravda, protože podle posledních informací, které mám, je právě naši čeští olašští Romové navštěvují, nebo několikrát navštívili. To, jestli jim finančně nebo jakkoliv jinak pomohli, už bohužel nevím, ale myslím si, že tam určitá solidarita zafungovala. Navíc, a to hlavně, olašští Romové z Čech jsou v tomto případě výbornými tlumočníky, překladateli, protože Romové z Rumunska neumí česky.“

Romové žijí v různých státech, zemích a romština není v každé zemi stejná. Romové se ale, až na několik slov, dorozumí. Olašští Romové se spolu přeci jen domluví, ať už žijí v jakékoliv zemi. Jak je to možné, že ta olašština je vlastně všude stejná?

„Olašština má také svoje specifika, také mají různá slova, ale je pravda, že se dorozumí mnohem lépe než ostatní Romové ve světě. A čím to je? To je těžké říct. Hypotéz, které mám já, je mnoho. Jednou z nich je ta, že olašští Romové se mnohem hůř asimilovali do společnosti, že své tradice uchovávají, jazyk pěstují. Například slovenští Romové nebo jiní Romové měli naopak snahu se asimilovat, dokonce zakazovali dětem mluvit romsky, nebo je v jejich řeči hodně nových slov, protože měli nový život, většinou usedlý. Spoustu slov neznali, tak je přejali z většinového jazyka.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.07.2013Robert Rustem z Makedonie se celý život aktivně věnuje romské problematiceO Roma Vakeren
20.11.2012Ostrou hádku znepřátelených romských klanů v budově soudu vyřešila až policieZprávy ze života Romů
27.10.2012Jak vypadá svatba u olašských RomůO Roma Vakeren
17.09.2011Soud u olašských RomůO Roma Vakeren
10.09.2011Tradiční svatba v podání olašských RomůO Roma Vakeren
29.01.2011Jazyk olašských RomůO Roma Vakeren
12.03.2010USA kriticky hodnotí situaci Romů v ČeskuZprávy ze života Romů
10.12.2009Čeští Romové jsou podle studie EU nejdiskriminovanější menšinou v uniiZprávy ze života Romů
14.08.2009O návštěvě rumunských Romů s Cyrilem KokymO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Klub Nový svět pomáhá dětem i celým rodinám z vyloučených lokalit
V Ústí nad Labem v nízkoprahovém klubu pracují dobrovolníci s dětmi z vyloučených lokalit. Marie Vrábelová se zeptala koordinátora sociálních pracovníků Jakuba Michala, jaké programy dětem připravují přes rok a přes prázdniny.

Workcamp (Foto: www.clovekvtisni.cz) „Během roku je naše činnost zaměřena na poskytování sociálních služeb dětem a mladým lidem ve věku 6 až 24 let a v průběhu léta jsou námi připravené akce mnohdy jediným zpestřením jejich volného času v průběhu letních prázdnin. Kromě tohoto workcampu se uskuteční ještě letní tábor pro menší děti ze základních škol, a s jednou malou organizací Fidodido, občanským sdružením, ještě připravujeme tábor, který má pracovní název – Mami, přijeď pro mě. Není to žádný tábor. Cílem tohoto pobytu dětí je praktickým způsobem každodenními a celodenními cvičeními se naučit hospodařit s penězi, v průběhu toho týdne vykonávat různá zaměstnání, naučit se nakupovat, počítat, plánovat si svoje finance apod.“

Jsou vidět výsledky vaší práce?

„Dílčí výsledky vidět jsou. Máme z toho vždy ohromnou radost. Je to takový benefit naší práce. Co se týče výsledků dlouhodobých, snažíme se pracovat s rodinou jako s celkem, tzn., že nepracujeme v Ústí nad Labem jenom s dětmi, nebo jenom s dospělými, ale v případě, že známe situaci celé rodiny, snažíme se na ni působit komplexně tak, aby se její špatná situace buď změnila k lepšímu částečně nebo i celkově. To znamená, že naši pracovníci z klubu pracují s dětmi na individuální bázi nebo v rámci nějakých skupinových aktivit, komunikují s terénními sociálními pracovníky, a ti se zase snaží podpořit a učit rodiče dětí v rámci komunikace s úřady při řešení jejich finanční situace, při řešení problematiky zadluženosti apod.“

Děti v nízkoprahovém klubu Nový svět (Foto: Kamila Zinčenková, www.clovekvtisni.cz) Máte konkrétní případ, že už dítě například vystudovalo? Co se podařilo?

„Děláme ještě program individuálního doučování v rodinách. Dobrovolníci během školního roku, většinou jsou to studenti univerzity v Ústí nad Labem, dvě hodiny tráví s vybranými dětmi společný čas a společně se připravují do školy. Konkrétní výsledek naší práce je, že se dítěti podaří snížit zameškané hodiny ve škole, podaří se mu zlepšit průměr, podaří se nějakým způsobem zapůsobit na rodiče, aby vytvořili prostor pro učení dítěte v domácnosti.“

Máte konkrétní případ, že by romské dítě z takovéto lokality přímo studovalo?

„Jsou mladí lidé z lokalit jako jsou Nový Svět nebo Matiční, Předlice z Ústí nad Labem nebo i z pražských lokalit, kteří studují střední školu, studují učební obory. Jsou motivováni k tomu, aby studovali, vydrželi to do konce studia. Jsou tam ovšem faktory, jako třídní kolektiv, přístup učitelů a další, nebo finanční situace rodiny, které napomáhají tomu, aby dítě školu dochodilo nebo dokončilo úspěšně.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
23.06.2012Projekt Romský mentor přispívá k integraci znevýhodněných dětíO Roma Vakeren
07.08.2009Nízkoprahový klub je určen všem dětem, a to bez rozdíluO Roma Vakeren
24.07.2009Desetidenní workcamp v Novém SvětěO Roma Vakeren
16.07.2004Jak bude v příštím roce přispívat pražský magistrát na romské projektyO Roma Vakeren
28.11.2003Provozovatelé hostince v Sýrovicích podporují společenský život obceO Roma Vakeren
25.07.2003Občanské sdružení Lačhe čhave nabízí volnočasové aktivity pro pražské dětiO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Dětský dům v Brně-Zábrdovicích nabízí o prázdninách volnočasové aktivity pro děti
Některé děti ale mají to štěstí, že mohou i příjemně snít. Třeba o tom, kde budou trávit svůj volný čas, a že o prázdninách vyjedou dokonce někam mimo své bydliště. Právě pro děti ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí je celoročně otevřena katolická fara v Brně - Zábrdovicích, ve které sídlí Dětský dům Zábrdovice. V něm si děti mohou zahrát stolní tenis, stolní fotbal, kulečník, využít posilovnu nebo navštěvovat různé kroužky a doučování. Místního kněze Jiřího Rouse zastihla Jana Šustová na zahradě uprostřed her dovádivých romských dětí.

Romské děti na faře v Zábrdovicích Máte na zahradě fary strom tolerance, kde se každoročně scházejí Romové při svém mezinárodním dni Romů. Scházejí se tu ještě někdy jindy během roku? Děje se něco kolem tohoto stromu?

„Kolem stromu asi ne, protože ten strom je skutečně jen symbol. Jinak se ale děje na faře, děje se v zahradě, a to se děje pořád. Program je pravidelně šest dní v týdnu. Většinu dní probíhá program třináct hodin denně, začíná se v osm ráno, to začíná školka, a končí v devět hodin večer tanečnicí. Takže se tu pořád něco děje. Těmi nejlepšími a nejúspěšnějšími aktivitami budou školka, s malými dětmi se to daří moc pěkně, a naše paní učitelky, na ně jsme hrdí, jsou výborné. Potom, co se ještě daří pěkně, je to navazující, co se s nimi dělá. Máme tu aktivity pro předškolní a nižší školní věk, takže toto všechno se vcelku daří, a je to dobré. Máme tady velice rozsáhlé doučování, někdy si nejsem jistý, jestli je to tady ještě pořád fara, nebo jestli to už je škola, protože se tady doučuje klem třiceti dětí.“

Kolik je vás na to lidí, kteří s dětmi pracují? Přeci jen třináct hodin denně je velký díl času.

Strom tolerance „Profesionálních zaměstnanců je tady šest, a z toho vyplývá, že neustále řešíme otázku, kdo by nám pomohl. Hledáme studenty na praxe při studiu, hledáme dobrovolníky. A protože vedoucí tohoto zařízení je organizačně velmi schopný člověk, myslím si, že se jí to docela pěkně daří. Sice tedy s určitými výkyvy, ale plus mínus nějak zajišťujeme tento provoz, z části vlastními silami a z části tak, že přicházejí lidé zvenčí nám pomoct, třeba jenom na nějakou omezenou dobu.“

Děláte nějaké přednášky o náboženství, výuku náboženství pro děti?

„Pokud jde o výuku náboženství, o nějaké seznamování s vírou, to dělají hlavně ti, kteří jsou s těmi dětmi den co den, pořád, od rána do večera v kontaktu. Na mě toho moc nezbývá. Navíc těch mých povinností jiných je docela hodně, takže kdybych v této chvíli řekl, že je nějak učím, asi bych ani nemluvil pravdu.“

A je víra dětem blízká? Jak se k tomu staví?

„V romských rodinách, v jejich prostředí, je víra záležitostí dosti samozřejmou. Řekl bych, že Romové jsou daleko nejvíc věřící národnost na území České republiky. Myslím, že tak dobrých devadesát procent z nich je pokřtěných, možná i víc, k víře se hlásí docela hrdě, existence Boha a nějaká jeho nakloněnost je pro ně věcí celkem samozřejmou. Druhá věc je, že mají docela daleko k normám, které by bylo asi dobré dodržovat. Docela daleko mají k tomu, aby se jejich život trošku víc podobal tomu ideálu, jak ho reprezentuje Kristus, jak je v Bibli.“

Když třeba vidíte na dětech, že něco provádějí, nedodržují pravidla křesťanská nebo celkově společenská, mluvíte s nimi o tom? Jak to pak řešíte?

„Podle okolností řešíme tyto věci domluvou, někdy se věci vysvětlují. Záleží skutečně na situaci. Někdy se řeší i velkým křikem, protože naše děti jsou velmi impulzivní, a někdy, pokud by se nezasáhlo velmi rychle a razantně, mohlo by doopravdy dojít třeba k nějakým zraněním nebo k nějakým výraznějším těžkostem. Ne vždy je dost času, aby se něco vysvětlovalo a více domlouvalo. Musí se zakročit. Záleží to doopravdy na situaci od situace.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Kniha Hejno bílých vran vypráví příběhy deseti lidí z dětských domovů, kteří jsou i přesto úspěšníO Roma Vakeren
18.04.2015Na návštěvě dětského domova v KlánovicíchO Roma Vakeren
29.11.2014Vyšla kniha Hejno bílých vran aneb Když opouštíš děcákO Roma Vakeren
06.06.2012Opouštím dětský domov. Vím kam jdu a proč!Zprávy ze života Romů
17.03.2012Robert Tonelli: Nechtěl jsem nosit jméno někoho, kdo mě nevychovávalO Roma Vakeren
21.09.2006Projekt Hnízdo chce zabránit odebírání dětí z rodin do ústavůZprávy ze života Romů
22.04.2005Sdružení Dom pomáhá dětem z dětských domovů zařadit se do běžného životaO Roma Vakeren
20.02.2005V Zátoni na Českokrumlovsku zažijí děti Cikánskou pouťZprávy ze života Romů
20.08.2004Nadace Terezy MaxovéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Oblastní charita Most ve spolupráci s občanským sdružením Slovo 21 zahajují realizaci nového projektu AMARO KHER (Náš domov). Jeho cílem je sociální integrace Romů s uplatněním rovných příležitostí. Projekt se bude realizovat v Litvínově, Mostě a v Chomutově.

Druhý srpen je Památný den romského holokaustu. Připomenou si ho lidé na pietní akci v polském koncentračním táboře Osvětimi, a nejen tam. Od 12-ti hodin budou vzpomínkové akce v různých městech Německa, a také v dalších městech světa, i v sídle Evropského parlamentu. 2.srpna 1944 v noci zavraždili v plynových komorách v Osvětimi 2897 romských mužů, žen a dětí. Do tábora postupně přivezli 20000 Romů ze Slovenska, Čech a Moravy, ale i dalších zemí.

Nevládní organizace Z§vůle práva reaguje na zavedení vízové povinnosti pro české občany a nabízí právní pomoc neúspěšným žadatelům o azyl v Kanadě. Občanům romské národnosti, kteří mají v České republice obavy z diskriminace nebo závažné trestné činnosti, poskytnou pracovníci centra Ma den pes! právní poradu, jak postupovat, a kam se obrátit k ochraně svých práv. Kontaktní centrum poskytuje poradenství v celém rozsahu nezákonného diskriminačního jednání a v nejzávažnějších případech zprostředkuje klientům komplexní právní zastoupení.

Farní charita Lovosice pořádá v sobotu 15.srpna v Kulturním středisku Lovoš v Lovosicích první festival dětských romských tanečních a hudebních souborů SAVORE JEKHETANE. Hosty budou známé romské kapely. Vystoupí i dětské taneční a hudební skupiny.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Jak jsou na tom romské děti s romštinou?
Od loňského roku provádí pracoviště romistiky na pražské Filosofické fakultě Univerzity Karlovy sociolingvistický výzkum romštiny na území České republiky. Výzkum se zaměřuje na znalosti romštiny u romských dětí. V první části projektu pořádali výzkumníci na školách jazykové hry s romskými dětmi, ta druhá probíhala přímo v romských rodinách. Některé poznatky nám sdělil romista Pavel Kubaník, ptala se Jana Šustová.

Foto: ČTK Měli jste možnost posoudit, jestli děti, které mluví romsky a pocházejí z rodinného prostředí, kde se romsky mluví, mají nějaké problémy ve škole, ve výuce, nebo jestli se s tou dvoujazyčností českou i romskou dobře vypořádaly?

„Dost často jsme se na toto ptali právě po skončení jazykových her, vždy na každé škole, a co si pamatuji, žádné jasné pojítko mezi třeba dobrou romštinou dětí a špatnou češtinou, nebylo. Když se přešlo na konkrétní případy konkrétních dětí. Když jsem řekli, že u tohoto děvčete se nám zdálo, že umí komunikovat romsky úplně perfektně, a zeptali jsme se, jak je na tom s češtinou, tak dost často to bylo tak, že uměla česky dobře a se školou neměla problémy.“

Jak ale dodává doktor Jan Červenka, školy většinou tento jazyk vůbec nepodporují.

„Někdy nás překvapilo, že škola jako by s tou romštinou nepočítá. Je to taková věc, kterou vytěsňuje. Nejen, že ty děti nijak nepodporuje, ale ani nikdo z učitelů tady romsky nemluví. Často romsky nemluví, ani romský asistent nemluví romsky, a navíc se v žádném případě ve škole nepotvrzuje ani vůči těm samotným romský dětem, ani vůči jejich majoritním vrstevníkům to, že by ty děti měli něco navíc. Ale je to například tak, že se jim dodneška zakazuje používat romštinu i v osobní konverzaci na chodbě atd.“

David Tišer Pedagogičtí pracovníci dokonce u svých žáků znalosti romštiny podceňují.

„Setkali jsme se i s tím, že sami pedagogičtí pracovníci vlastně ani nevěří tomu, že ty děti mluví romsky. Podceňují je a nevěří, že jsou schopné v romštině komunikovat, takže nám třeba říkali: Myslíme si, že z nich ani nic nedostanete. Oblíbená věta také byla, že z nich dostanete už jen sprostá slova, ale když pak s těmi dětmi člověk mluví, zjistí, že mluví poměrně plynule, takže se jim ani nepřiznává to, že by mohly mít znalost v romštině. V letošním posledním výzkumu měli děti odpovědět na tři otázky, které se týkaly nějakého textu vyslechnutého na nahrávce. A těmi dětmi, jelikož v češtině nepodávaly takové výkony, byla učitelka překvapená. Byla překvapená, že dítě dokáže odpovědět na tyto otázky, jako takový ten komprehenční test, protože si myslela, předpokládala, že v romštině to dítě bude podobně neschopné, jako bylo v češtině.“

Podle dosavadních výsledků výzkumu se dá říci, že třetina romských dětí ovládá romštinu a další třetina ji zná pasivně. Jak ale uvádí Jan Červenka, pasivní kompetence v romštině je dobrým odrazovým můstkem k aktivním znalostem.

„Já bych k pasivní kompetenci ještě dodal, že to neznamená, že když někdo nemluví nebo když téměř neřekne romské slovo, že by rozuměl jenom trošičku. Je to poměrně překvapivý, ale přitom rozšířený jev, kdy rozumí poměrně složitému plynulému romskému projevu a opravdu na něj kompetentně odpovídá v češtině. Ty děti samy větu v romštině neřeknou. Je to pak určitá záloha, říkáme tomu svou hantýrkou rozmluvení. U mnoha jsme svědky této pasivní kompetence u dětí, na které se třeba přímo romsky nemluví nebo se u nich nevyžaduje romská odpověď, ale jsou romštinou obklopené. Pak se ale snadno naučí mezi vrstevníky. Třeba na romské střední škole se řada těchto studentů rozmluvila úplně tak, že se na nich pak obtížně pozná, že to nejsou ti praví rodilí mluvčí. Pasivní kompetence tedy byla opravdu silná, jen bylo potřeba nějakým způsobem překonat blok vůči aktivní kompetenci.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Stavební firma Milana Horvatha pomáhá začleňovat Romy
Mezi výrazné romské osobnosti, které vám představujeme patří také Milan Horvát z Lysé nad Labem. V Roce 1998 tam založil sdružení, které pomáhá Romům začlenit se do běžného života a přispívá také k bezproblémovému soužití všech občanů ve městě. Podniká ve stavebnictví a jeho firma zaměstnává z 99 % Romy. Jistě není jednoduché začít podnikat, a tak se Robert Ferko Milana Horváta zeptal…

Milan Horvath Jakou máte školu? Čím jste vyučen?

„Mám základní školu. Při zaměstnání jsem dělal živočišnou výrobu, když jsem se chtěl stát vedoucím stáje, dělal jsem večerní zemědělskou školu.“

Pokud se nepletu, od 90. let podnikáte?

„Mám stavební firmu. Dá se říct, že se jedná o rozsáhlou a funkční firmu. Vede se nám dobře. Samo sebou, že se zakázkami jsou problémy, protože když přijdete a neuznají vás, vidí, že jste Rom, tak cukají. Ale jak vás poznají a vidí tu práci. Získali jsme, a to nejenom v Praze, ale i v okolí, mnoho zakázek, a můžu říct, že si na práci nemůžeme stěžovat, máme jí až moc. Nějakou krizi nebo něco takového nepociťujeme, jen je to teď trošku náročnější. Firma musí být rychlá, kvalitní, ale levná. To jsou zásady, které člověk musí mít.“

Je problém pro Roma začít podnikat?

„Romům bych vůbec nedoporučoval podnikat, pokud nemají nějaký velký kapitál. Teď děláme, jak se lidově říká, za pusinky. Je to takové náročné, ty velké firmy nás převálcují. Malé zakázky neberou, takže to zbývá pro nás.“

Pane Horvathe, vy jste trochu zabrousil i do politiky, že?

„Tři volební období, dvanáct roků po sobě, jsem byl poslancem města v Lysé nad Labem. Poslední volební období jsem byl radní, ale jak jsem byl zatížený ve firmě, tolik mi to nedovolovalo. Říkal jsem si, s čím bych měl přestat. S podnikáním ne, se sdružením ne, takže teď nezastávám žádnou větší funkci.“

Jak vůbec vaši pozici vnímají lidé tady v Lysé nad Labem?

„Myslím si, že velice dobře, protože když jsem byl na radnici, chodili za mnou lidé, a nebylo jich málo, a ti říkali, že mě volili, že jsem byl jediný rozumný člověk, ... chápe nás a vy jste odešel. I kdyby mě volili všichni Romové tady, což se asi nestalo, protože nešli k volbám, ... asi mě museli volit i Češi, jinak bych se tam nedostal.“

Kolik Romů žije v Lysé nad Labem?

„Řekl bych, že tak okolo čtyř set.“

Jsou tu problémy s Romy, nebo je to všechno v pořádku?

„Rom tady v Lysé necítí diskriminaci. My jsme tu zapadli. Romové tady většinou mají své rodinné domky, málokterý bydlí v městském bytě, nebo si to odkoupil. Tady je jedna dobrá věc, že ženy, které jsou doma a nepracují, dělají veřejně prospěšné práce, zametají, uklízejí, to samé i v Milovicích. Je tu malé procento nezaměstnaných Romů.“

Najdou se tu kromě vás i další Romové, kteří podnikají?

„Tady je velká samoobsluha, kterou má Rom Dančo, pak je tu stavební firma Filo. Ta vyloženě jen kope a dělá pomocné práce. Myslím si, že ještě jedna firma je v Milovicích.“

Čemu vy se věnujete ve volném čase, jaké máte koníčky, záliby?

„Většinou pracuji i v sobotu a v neděli ve firmě, ale když mám čas, jdu k plotně a uvařím. A v neděli ráno vstanu a jdu do kostela, protože jsem věřící katolík.“

Máte zároveň Sdružení romských občanů v Lysé nad Labem. Jste zakladatelem tohoto sdružení?

„Ano, ale zakladatelkou je také paní Prodanová, koordinátor. Já sem přicházím každý den, ale ona je ten hnací motor, který se stará o celé sdružení, tzn. projekty, shánění peněz. Máme tu pět zaměstnaných žen na veřejně prospěšné práce od úřadu práce.“

Čemu se přesně věnuje vaše sdružení?

„Spíš mládeži, vzdělávání. Chodíme do škol, obzvláště do té zvláštní. Navštěvujeme základní školy, kde působíme na děti tak, že chceme, aby šly ještě dál do učení. Z deseti dětí se vyučí tak pět nebo šest.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.01.2015Milan Horváth v Děčíně založil občanské sdružení Smysl životaO Roma Vakeren
21.07.2012Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetuO Roma Vakeren
17.03.2012Robert Tonelli: Nechtěl jsem nosit jméno někoho, kdo mě nevychovávalO Roma Vakeren
29.09.2011Varnsdorf: v romské ubytovně provozuje město i nízkoprahový klub pro dětiZprávy ze života Romů
28.03.2008Diskriminace v zaměstnání O Roma Vakeren
17.08.2007V Prachaticích působí romská úklidová firmaO Roma Vakeren
01.12.2006Sdružení romských občanů v Lysé pomáhá Romům začlenit se do běžného životaO Roma Vakeren
28.07.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
16.07.2004Z dlouhodobě nezaměstnané se stala podnikatelkaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ptát se lidí přímo, co potřebují
Ve Sdružení romských občanů v Lysé nad Labem a v Milovicích působí už 3 roky jako terénní sociální pracovnice i Zlatuše Klempárová. Kolegyni Ivetu Durdoňovou zajímalo, v čem spočívá její práce.

Lysá nad Labem „Navštěvuji Romy jednou nebo dvakrát týdně, podle potřeby. Ptám se jich, co potřebují, kde jsou problémy, zprostředkovávám jim práci. Hlavní věcí je, aby děti navštěvovaly školy. Sleduji, jestli mají zameškané hodiny, informuji se o prospěchu a docházce. Největší problém je s bydlením. Hledám pro ně pronájmy. Většinou se nám to podařilo.“

Když docházíte do rodin, jak vás ty rodiny přijímají?

„Přijímají mě dobře. Pozvou mě dál. Udělají mi kafe. Vycházím s nimi opravdu velmi dobře.“

Jaký největší problém jste řešili? Nebo obecněji, jaký je největší problém romských rodin?

„Bydlení a nezaměstnanost.“

Říkáte, že jim pomáháte najít podnájem nebo azyl. Daří se to?

„Ano, daří, protože nemají bydlení. Když jdou do pronájmu, samozřejmě to platí. Váží si toho. Azyl máme tady v romském centru. Když už jsou na tom úplně nejhůř, tak přijdou sem.“

Přijímáte celé rodiny?

„Jenom bez dětí, většinou jen muže nebo ženy.“

A když se stane, že se romská rodina s čtyřmi dětmi octne na ulici? Jak se dá pomoct těmto lidem?

„Rodiče vezmeme sem a děti se třeba dají do rodin rodičů.“

Vyřizujete za ně věci na úřadech?

„Pomáhám psát formuláře, žádosti, třeba na přídavky.“

Chodí tu romské děti spíš do zvláštních škol?

„V dnešní době spíš chodí do základních škol, protože už chodí do mateřských škol, takže jdou normálně k zápisu. Jdou do základních škol, protože už umí mluvit plynule česky. Jsou mezi českými dětmi, takže dbáme na to, aby nastoupily do mateřských škol.“

Vy sama jste něco vystudovala?

„Administrativní pracovnice. Teď od září jdeme na sociální školu do Mladé Boleslavi.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.03.2015Nízkoprahový klub Pavlač získal cenu ČASovaná botaZprávy ze života Romů
23.08.2014Sdružení YMCA provozuje terénní program zaměřený na děti a mládežO Roma Vakeren
22.06.2013Časovaná bota je cena pro pracovníky nízkoprahových sociálních služebO Roma Vakeren
10.03.2012Jihlavské organizaci, která pomáhá Romům, hrozí zánikO Roma Vakeren
17.09.2010Rozhovor s Janem Kudry, vyšetřovatelem Služby kriminální policie a vyšetřováníO Roma Vakeren
24.07.2009Desetidenní workcamp v Novém SvětěO Roma Vakeren
24.07.2009Je zapotřebí více terénních pracovníkůO Roma Vakeren
22.05.2009Sociální problematika v IrskuO Roma Vakeren
01.12.2006Sdružení romských občanů v Lysé pomáhá Romům začlenit se do běžného životaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Takové tedy bylo „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 31.července. Naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Olašští Romové si stále udržují své tradice
Reportáž:  Klub Nový svět pomáhá dětem i celým rodinám z vyloučených lokalit
Reportáž:  Dětský dům v Brně-Zábrdovicích nabízí o prázdninách volnočasové aktivity pro děti
Zprávy: 
Reportáž:  Jak jsou na tom romské děti s romštinou?
Reportáž:  Stavební firma Milana Horvatha pomáhá začleňovat Romy
Reportáž:  Ptát se lidí přímo, co potřebují

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz