Vyhledávání
14.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

V Brně z vniká zajímavý projekt česko romského soužití, v rámci kterého se účastníci seznámí i ze základy romštiny, ale to není všechno, protože vyvrcholením bude nastudování divadelní hry Romeo a Julie. I vy se můžete stát součástí tohoto projektu.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
V Projektu Divadla v Karanténě si zahrají Romové i ne-Romové
Kyjovské Divadlo v Karanténě startuje ojedinělý dramatický projekt, který má sblížit majoritní a romskou kulturu. Jedná se o přípravu představení Romeo a Julie na motivy stejnojmenné hry Williama Shakespeara, kde budou účinkovat jak romští tak neromští amatérští i profesionální herci. Projekt, který podporuje ministerstvo kultury má nejen umělecký, ale také sociální podtext. Reportáž pro vás připravila Gabriela Grmolcová.

Romeo a Julie, foto: www.vkarantene.unas.cz Myšlenka projektu vznikla v průvodu ke dni Romů, kterého se účastnil také Petr Jan Kryštof z kyjovského divadla V karanténě.

„Mě napadlo, že téma Romeo a Julie je velmi aktuální, protože se tam jedná o jakousi nestandardní, přímo bych řekl nevyhovující a špatnou komunikaci dvou rodů, které léta žijí vedle sebe a mají spolu nějaký problém a nikdo už vlastně neví jaký a proč to vzniklo, kde to vzniklo, jak to vzniklo.“

V textu Williama Shakespeara se podle Kryštofa zobrazují i taková témata, jako jsou různé průvody přívrženců jistého názoru, současnýma očima viděno – neonacistů.

„Co je v naší společnosti, to je problém, který se nedostatečně řeší dlouhodobě a je jistá obava, že když se nebude řešit, tak z něj bude velký problém.“

Výběr tématu a hry Romeo a Julie doplňuje také dramaturg projektu Jan Motal.

„Vlastně i v té hře jsou dva rody, které mají jakousi tradici, jsou součástí tradice, jak jejich vzájemná nevraživost, ale součástí jsou i jejich kulturní hodnoty, které se mohou lišit a to je vlastně to stejné, co my zažíváme mezi námi a Romy. A ta hra je právě o dvou rodech, které došly do situace, kdy zůstal pouze Romeo a Julie jako nositelé tradice, někdo, kdo přetrvá do budoucnosti. A tito dva lidé z mladické nerozvážnosti zplení ideál přetrvání rodu a vlastně ty rody zaniknou. Což je právě motiv té hry, který my chceme akcentovat.“

Pojďme tedy k tomu projektu, který se jmenuje Kam jdeš, člověče? - Kaj džas, more? V jaké je fázi, jak jste postoupili? Kdy začne vznikat samotné představení?

„Základní myšlenkou je vzít několik Romů, účastníků toho projektu, a na druhé stran několik ne-Romů a v podstatě je nějakou dobu podrobit soužití s tím, že z toho má vzniknout nějaký výsledek. V tomto smyslu proběhne pro tyto účastníky základní kurz romštiny. Další věc je, že všichni neherci, s kterými budeme spolupracovat, projdou zase nějakým základním kurzem herectví, teorie herectví a praxe a pak se dostáváme k vlastní inscenaci, která je finálem a úplně největší finále je potom, až se to bude hrát pro lidi, aby si mohli osahat, uvědomit si, co se děje a co se neděje. Máme v současné době už domluvené romské hudebníky, takže tato základní složka už tam jaksi funguje.“

O jakou kapelu se jedná, se kterou jednáte?

„Jedná se o kapelu Paramisara Milana Horvátha, je to v té fázi, že do konce prázdnin by měly být vyřešeny ty věci, kdo vlastně na tom bude spolupracovat atd. Během září proběhne kurz romštiny a herecká příprava, od října do konce listopadu bychom chtěli mít hru nastudovanou a mít premiéru, jelikož do konce roku je nutno podle žádosti Ministerstva kultury odehrát minimálně čtyři představení a pak se bude dál hrát až po novém roce.“

Divadlo v karanténě stále nabírá zájemce především z řad Romů, kteří by se chtěli projektu účastnit. Přihlásit se mohou na telefonním čísle: 777 275 716 nebo mohou nahlédnout do internetových stránek www.vkarantene.unas.cz.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.07.2009Brněnské Divadlo v karanténě hledá romské herce a herečkyZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Značka Ethnic Friendly zaměstnavatel oslavila 2. narozeniny
Brněnská organizace IQ Roma servis vytvořila prestižní značku pro zaměstnavatele. Může jí získat jen ten, kdo dodržuje zásadu rovného zacházení s etnicky odlišným obyvatelstvem a ve své personální praxi ji dlouhodobě dodržují. Svým zaměřením je toto ocenění ojedinělé nejen v České republice. S ředitelkou IQ Roma servisu Katarínou Klamkovou hovořila Jana Šustová.

První předávání značky Ethnic Friendly zaměstnavatel (Foto: Jana Šustová) Nedávno jste oslavili dvouleté výročí od vzniku značky Ethnic Friendly zaměstnavatel, kdo byl zatím tímto titulem oceněn?

„Spektrum je velmi široké, což nás těší, je to už přes dvacet zaměstnavatelů a skutečně jsou různí, velcí, malí, dokonce jedna pražská škola o to zažádala, takže už to přechází i mimo region. Také můžeme říct, že třeba neziskové organizace, úřady práce, velké akciové společnosti, nebo velké průmyslové podniky, které zaměstnávají velké množství dělníků, třeba OHL ŽS, Zetor,Gumotex, ale potom i úřady práce jako zaměstnavatelé, kteří chtějí dát najevo svůj postoj, jako je třeba úřad práce v Brně nebo ve Vyškove a pak jsou to menší neziskové organizace, které s tím sympatizují, jako je Český západ, takže spektrum je velmi široké.“

Kdo je neznámější nebo největší organizací, která byla oceněna?

Tereza Dvořáková z firmy Inventec (vpravo). Foto: Jana Šustová „To nedokážu říct, ale možná jedna z prvních organizací, která do toho docela razantně šla a podporovala to i v rámci různých PR akcí nebo seminářů, byl třeba Inventec, velký brněnský zaměstnavatel, výrobce montážních výrobků, tak to byla taková první větší společnost, která nám možná pomohla i udělat jméno v ziskové sféře, víc nás zviditelnit.“

Pokud by nějaký zaměstnavatel stál o to, dostat tuto značku, co pro to může udělat?

„Pořád platí úplně ty samé podmínky, na www.ethnic-friendly.eu jsou veškeré formuláře, údaje, takže tam je potřeba se na to podívat, jaký způsobem to funguje, jestli o to je skutečný zájem, všechno se tam dá stáhnout, vyplnit, kontaktovat IQ Roma Servis a poté naši pracovníci přijdou na konzultaci, poté na audit, a pokud všechno dobře dopadne, eventuelně se naše doporučení zapracují do praxe, organizace bude spolupracovat, tak projde certifikačním procesem a může dostat tu značku. Takže na webových stránkách je vše k dispozici k tomu, aby se lidé obeznámili jak s ideou, tak s veškerými pokyny a materiály, jak se stát Ethnic Friendly.“

K čemu značka může zaměstnavateli vůbec být, má z toho nějaké výhody, jaký to má pro něj význam?

Katarína Klamková (Foto: Jana Šustová) „Hodně nadnárodních firem, nebo firmy, které zaměstnávají široké spektrum zaměstnanců, tak jim to připadne naprosto přirozené. Třeba Inventec do toho šel z toho důvodu, že chtěl deklarovat to, že tato hodnota je pro ně důležitá, je jim je to jedno, jim jde o zaměstnance. To samé Zetor, ten také přišel s tou samou ideou, takže ten prvotní impuls byl spíš dát najevo svým současným zaměstnancům, že jsou firmou, která má rovný přístup vůči zaměstnancům, které má ve svých řadách. Ekonomická krize trochu zpomalila proces náboru zaměstnanců, nicméně prvotní impuls bylo PR zaměstnavatele, podle mě především do vlastních řad jakožto firma pak také na veřejnost, ale spíš si myslím, že pro potenciální zaměstnance. Samozřejmě sekundárně to může být i jeden z PR nástrojů společnosti jako takové.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.10.2013Příklad kvalitní spolupráce s držitelem značky Ethnic Friendly zaměstnavatelZprávy ze života Romů
18.10.2013Ocenění zaměstnavatelů, kteří se nebojí zaměstnat etnické menšinyZprávy ze života Romů
03.11.2012Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získala i firma J+J školní jídelnyO Roma Vakeren
20.10.2012Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma StrabagO Roma Vakeren
01.08.2012"Cikán mi vybílil byt" - hlásá nová kampaňZprávy ze života Romů
25.02.2012Ve firmě Trutnovská zeleň vedle sebe pracují Romové i bývalí skinheadiO Roma Vakeren
28.01.2012Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatelO Roma Vakeren
19.10.2011Firmy zaměstnávající pracovníky z jiných etnik převzaly oceněníZprávy ze života Romů
30.07.2011Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Je zapotřebí více terénních pracovníků
Hodně pražských Romů žije v bídě a čelí útokům radikálů. Mnozí z nich právě proto odešli do emigrace. Radnice Prahy 5 chce z těchto důvodů zaměstnat více terénních pracovníků i z řad Romů. Zájemci o tuto práci mohou kontaktovat radnici Prahy 5, jak Janu Mišurcovi řekla radní Jitka Matoušková.

Myslíte si, že jsou oprávněné požadavky Romů na azyl v Kanadě?

„Nevím, nemůžu to posoudit, je fakt, že některé excesy se u nás v republice děly, ale já znám i případy, kdy se velmi úspěšně s Romy spolupracuje. My tu máme úžasnou školu v Grafické, je to základní škola, která je zaměřena humanitně, děti malují, kreslí a tančí a to jsou obory, které je velmi zajímají, jsou to děti úspěšné, deváťáci potom postupují na střední školy.“

Máte tu i neziskové romské organizace, jak se s nimi daří spolupráce?

„S neziskovými organizacemi máme dlouhodobou zkušenost, bylo jich tu mnohem víc, je to různé, některé se mění, ale máme tu i jednu stálici, Romani ďives a s těmi my spolupracujeme velmi dobře.“

Co třeba dělají neziskové organizace pro Romy?

„V této době se specializují na pomoc lidem s byty, s placením nájemného, a hlavně s vyhledáváním zaměstnání a pomoci při tomto vyhledávání.“

Vaše městská část má také novou romskou poradkyni, je vůbec poradců na městské části dostatek?

„Určitě není, poradce jako funkce by asi stačil jen jeden, ale my vůbec postrádáme terénní sociální pracovníky, kteří by se specializovali na romskou problematiku, to nám velmi chybí.“

Jak se vůbec žije Romům na Praze 5?

„To je asi případ od případu, oni mají své starosti, odlišné, mají větší rodiny, mají to zázemí někdy horší. Já znám rodiny, které problémy vůbec nemají a naopak máme rodiny, které se opakovaně na nás obrací o pomoc, je to asi jako ve všech rodinách.“

Vy jste zmínila romské terénní pracovníky, proč je Praha 5 zatím ještě nemá?

„Ono se to daří a nedaří, ta práce je velmi složitá, i ta práce jako taková je složitá, pokud to jsou Romové, tak to jsou jako v jednom ohni, oni jsou jakoby s majoritou, protože jsou představitelé třeba městské části a sami jsou Romové,takže oni jsou někdy tak trošku v tlaku. Ten tlak je někdy tak silný, že tam zčásti dochází k tomu, že se vyměňují.“

Kolik sociálních pracovníků byste tedy potřebovali a kdy je třeba přijmete?

„Toto je těžká otázka, my bychom byli rádi, aby jich bylo co nejvíc, ale kdyby tuto práci dělali i ostatní, tak by mi to vůbec nevadilo. Máme třeba velké úspěchy s dobrovolníky a s pracovníky Člověka v tísni, byť to nejsou Romové, tak tu práci dělají úžasně,celá komunita je přijímá. Ale to, aby mezi nimi byli i romští pracovníci, to by se nám líbilo a budeme se snažit, aby jich bylo co nejvíc a aby to bylo co nejdříve.

Připracujete na říjen prezentaci neziskových organizací.

„To je naše velká radost, bude to už potřetí, je to stan u Anděla, kde neziskové organizace mají možnost se prezentovat. Bude to trvat týden, jak už to bylo, takže každý den tam bude několik neziskových organizací ze všech oblastí. Potom jsou to i sportovní, ochranářské organizace, humanitní organizace, Bílý kruh bezpečí, nadace třeba jako ADRA, samy organizace se tam budou prezentovat, budou ukazovat svou práci a samozřejmě na závěr jako obvykle tam bývá i přehled romských organizací, bude tam Romano ďives, bude tam Veselý Smíchov, doufejme, že se přidají i další.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.03.2015Nízkoprahový klub Pavlač získal cenu ČASovaná botaZprávy ze života Romů
23.08.2014Sdružení YMCA provozuje terénní program zaměřený na děti a mládežO Roma Vakeren
07.12.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systémuO Roma Vakeren
07.12.2013Policie obvinila pravicové extremisty z Bruntálska, mezi pachateli je i vojákO Roma Vakeren
14.11.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republikyZprávy ze života Romů
22.06.2013Časovaná bota je cena pro pracovníky nízkoprahových sociálních služebO Roma Vakeren
21.01.2013Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v MaďarskuZprávy ze života Romů
09.10.2012Kanada připravuje program návratu Maďarských RomůZprávy ze života Romů
10.05.2012Extremisté jsou v Česku aktivní, jejich pozice ale slábneZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Nedobrovolnými sterilizacemi romských žen se zabýval také ombudsman Otakar Motejl, který potvrdil, že dostal první informace o osudu deseti žen, jež se zákroku měly podrobit v letech 1991 až 2001 v severomoravských zdravotnických zařízeních. Větěšina případů se údajně stala v letech 1991 až 1997, ovšem poslední případ je z roku 2007. Uvedla to Elen Gorolová z ostravského spolku žen poškozených sterilizací. Šlo o Romku, která má čtyři děti. Na případ už upozornil ministr Michael Kocáb úřednický kabinet dočasné vlády, a znovu tím otevřel problematiku nedobrovolných sterilizací u nás.

V Příbrami vznikla nová pracovní skupina, která ve spolupráci s městem bude hledat možnosti uplatnění Romů nejen na trhu práce, ale i v kulturním a společenském životě města. V pracovní skupině jsou zástupci Romů, města, technických služeb i městské realitní kanceláře.

Romská rodina z Vítkova na Opavsku, která od dubnového útoku neznámých žhářů přebývá v azylovém domě, stále hledá nový domov. Domek, který si vyhlédla nedaleko města, ale nebude moci koupit. V katastru je veden jako nebytový prostor. Majitel přeměnu na bydlení nechce podstoupit, vhodné obydlí pro ně se totiž bezúspěšně hledá už několik měsíců. Problém byl hlavně v nedostatku financí, ale proti případnému soužití s rodinou se ohradili i někteří potenciální sousedé.

Romské občanské sdružení Karlovy Vary vás zve na celodenní kulturní akci, festival hudby a tance Baro Drom 2009. Konat se bude zítra, 25. července, v areálu AC Start. Začátek je v deset hodin. Vystoupí známé i méně známé hudební a taneční soubory. Jako zlatý hřeb festivalu je očekáván Gondolán Trio se svým programem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Policejní asistentka pro prevenci kriminality v Litvínově
Pro ojedinělý projekt, který už funguje například v západočeském Chebu, se rozhodlo město Litvínov. U městské policie totiž vzniklo nové pracovní místo, které obsadila policejní asistentka. Veškeré náklady budou hrazené z dotace ministerstva vnitra v rámci programu prevence kriminality. Novou policejní asistentkou je už měsíc jedenadvacetiletá Ivana Cisárová, které se redaktorka Eva Holá zeptala, v čem vůbec bude spočívat její práce.

Ivana Cisárová, foto: Deník „Mojí náplní práce je zabývání se trestnou činností v lokalitě Janov.“

Budete působit pouze v Janově nebo v celém Litvínově?

„I v Litvínově, spadá do toho Janov i Litvínov.“

V čem bude spočívat vaše funkce?

„Moje funkce je tzv. modifikace terénní sociální práce, jedná se o komunikaci mezi lidmi, o to, aby lidé byli blíže policii a i mně. Jedná se tedy o to, aby byla zvýšena důvěra mezi lidmi, mnou a policií. Zabývám se trestnou činností, např. to může být lichva, prostituce, může to být i omezování osobní svobody, týrání dětí nebo seniorů.“

I sám ředitel městské policie v Litvínově Zdeněk Urban říká, že si od funkce policejní asistentky mnohé slibuje.

„Významná určitě bude, každopádně po jejím zapracování si představujeme uvést do chodu obdobný projekt, jako je například v Chebu, kde už je návaznost na konkrétní rodinu nebo konkrétní osoby ve spolupráci s policií, státními zástupci, soudci apod.. Tito lidé se schází po vyhodnocení nějaké negativní zkušenosti a řeší konkrétní záležitosti ve smyslu: jednou a dost a v případě neplnění dalších úkolů nebo záležitostí vyplývajících z této skupiny, tak pak nastupuje teprve represe.“

I když je Ivana Cigárová křehká mladá žena, na svou práci se těší a nepřipouští si žádné problémy.

„Já se toho vůbec nebojím, protože jsem se v Janově narodila, bydlím tam 21 let, my se všichni dobře známe, myslím si, že za ta léta už mám nějakou praxi, neustále jsem v úzkém vztahu s lidmi od svých jedenácti let. Já si myslím, že když je člověk férový a myslí všechno dobře, tak proč by ho měl někdo mlátit holí, když mu chce člověk pomoct, to by byl sám proti sobě.“

Máte už nějaké první zkušenosti nebo se teprve připravujete na terén?

„Teprve se připravuji, do budoucna bych se měla zabývat v Janově problematikou ohledně dětí. Můžu říct, že zatím to mají být jen nějaké ty gangy, ale teď momentálně dělám monitoring Janova.“

Zdeněk Urban je přesvědčený, že už příští měsíc se projeví práce policejní asistentky a přinese své ovoce.

„První výsledky očekáváme zhruba tak v měsíci srpnu, protože předpokládáme, že tu je jednak nějaká zkušební doba, protože kolegyně nemá zkušenosti s konkrétní terénní prací, ačkoliv sociální službu dělala ve smyslu poradenství, takže v tomto směru spolupracuje s odborem sociálních věcí, s interními pracovníky a až se zapracuje, tak jí určitě zadáme už první připravený úkol, bude se to týkat mládeže na sídlišti Janov v letních měsících.“

Samotní obyvatelé Janova většinou vůbec netuší, že se mohou obrátit na policejní asistentku. Navíc městskou policii tu nemají moc v lásce.

Víte, že v Janově je k dispozici policejní asistentka?

„To já nevím, že to existuje.“

Je to mladá Romka, která bude hlavně pomáhat romským rodinám, obrátil byste se na ní, kdybyste potřeboval nějakou pomoc?

„Asi ano.“

Co vy?

„To samé.“

A víte o tom, že tady je?

„To nevím.“

Co vy tomu říkáte, že je tady taková slečna, která bude k dispozici?

„Já nevím.“

Myslíte si, že je dobře, že existuje taková funkce?

„Je to dobře, ono záleží na tom, že pokud to je pod městkou policií, tak stejně neudělá nic, ruka ruku myje.“

Jste nespokojený s městskou policií?

„Já jsem nespokojený, to je úplné omezování, co tady dělají, třeba vůči dětem. Děti se jdou bavit na diskotéku a oni tam vlítnou a kontrolují je, celou noc tu stojí celé oddělení městské policie, ale kdo hlídá Litvínov, kdo hlídá osadu, kdo hlídá zahrádky, když oni tu všichni stojí? To je o ničem, jsou to zbytečně placení lidé.“

Víte o tom, že máte v Janově policejní asistentku?

„Ano.“

A víte, jaké vám nabízí služby?

„Já jsem s ní ještě nemluvila.“

Myslíte si, že bude pro sídliště přínosem, že se na ni lidé budou obracet?

„Tak to já nevím.“

Věříte strážníkům?

„Moc ne.“

Na koho byste se obrátila, kdybyste potřebovala nutně pomoct?

„Na městskou policii.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.02.2016Romský asistent prevence kriminality Ján Polyák získal zvláštní vyznamenání Ministerstva vnitraO Roma Vakeren
30.07.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
14.02.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
15.03.2002ZprávyO Roma Vakeren
08.02.2002ZprávyO Roma Vakeren
26.02.2000Projekt primární až terciální drogové prevence PRO 1998Prevence kriminality

=[ Reportáž ]=
Desetidenní workcamp v Novém Světě
Mezinárodní dobrovolnický workcamp je desetidenní akce zahraničních dobrovolníků v lokalitě Nový Svět v Ústí nad Labem. Pomáhali jim i naši studenti s volnočasovým programem pro zhruba 40 dětí z lokality. Cílem bylo i seznámení se slidmi z odlišného kulturního prostředí. Studentku psychosociálního studia Univerzity Karlovy v Ústí nad Labem se Marie Vrábelová zeptala.

Foto: www.clovekvtisni.cz Vy jako studentka se věnujete o prázdninách romským dětem.

„Já jsem si právě vybrala tento projekt u společnosti Inex SDA, která zprostředkovává dobrovolníky jak do ciziny, tak po České republice, zejména proto, že se jedná o tuto lokalitu v Ústí, Matiční ulice a o práci s romskými dětmi, protože jsem chtěla poznat, jak to tam chodí, nebo jaká ta situace ve skutečnosti je.“

Co jste poznala?

„Myslím si, že to je trochu jinak, než jak se tato situace prezentuje v médiích.“

Je to lepší nebo horší?

„Odlišné, líbí se mi, že jsme si mohli zkusit práci s dětmi přímo v terénu a i práci se zahraničními dobrovolníky.“

Co měly na programu děti?

„V Matiční ulici je otevřen pro děti z této oblasti i z jiných částí Ústí nízkoprahový klub, který funguje na principu, že děti v určité době, která je vymezená pro ně, přijdou a mohou tam hrát různé hry, fotbal, stolní tenis, zpívat, tančit, kreslit, a bylo to zajímavější o to, že tam byli dobrovolníci i z jiných zemí světa.“

Svěřili se vám třeba s něčím, jak se jim třeba žije?

„To spíš ne, něco jsme se dozvěděli a něco se dá vypozorovat z programu a tak podobně. Mě překvapilo, jak jsou schopni komunikovat i v cizím jazyce s použitím pár slovíček angličtiny, rukama, nohama, že se s dobrovolníky velmi dobře sžili.“

Tady máte kolegyni právě z Kanady, můžete nám ji představit? „To je Lourance z Kanady, z Quebecku.“

V Kanadě se teď hodně hovoří o tom, že jsou Romové tady diskriminováni či se na ně rasisticky útočí, můžete se zeptat kolegyně z Quebecku, jak na to pohlíží, jestli se její názor třeba nějakým způsobem změnil?

„Lourance říká, že Kanada je velmi multikulturní země, že je tam mnoho přistěhovalců z různých zemí světa, nejenom z České republiky a že mají programy pro menšiny, minority.“

Jak byste hodnotila zdejší romské děti a atmosféru v Matiční ulici konkrétně?

„Lourance mluvila o tom, že na první pohled bylo očividné, že život není jednoduchý v Matiční ulici, ale říkala, že romské děti, nebo ty, s kterými se setkala, jsou velmi příjemné, skoro jako každé jiné dítě, akorát, že jí připadá, že to nemají tak jednoduché jako ostatní, že jsou trochu na okraji, trochu vyloučeni. Připadalo jí, že se rády s ní seznámily, že rády poznávají nové lidi, že nemají problém s komunikací.“

Byl to i problém ostatních dobrovolníků, že říkali, že jsou ty děti tady tak trochu vyloučeny?

„Měli spoustu otázek o tom, jestli mají třeba stejný přístup ke vzdělání, protože vlastně školský systém v České republice je výrazně odlišný od systému v zahraničí.“

Jak to hodnotíte vy?

„O tom musím trochu přemýšlet, mě nepřipadá, že speciálně Matiční ulice, na kterou se hodně poukazovalo v minulosti v souvislosti s různými kauzami, by byla nějak specifická, ale to není jen Matiční, jsou to další ulice, další čtvrti, další komunity, které mají stejné problémy jako lidé tady.“

V čem byste viděla, že romské děti pokulhávají za ostatními dětmi v jejich věku?

„Tak zejména v učení, protože nemají stejné podmínky jako ostatní děti, jinak si myslím, že to takový rozdíl není, když ta rodina dá potřebné zázemí k tomu, aby se děti optimálně vyvíjely ve škole. Jsou tam vidět určité rozdíly ve vzdělání, závisí na konkrétním člověku.“

Až dostudujete, chtěla byste se jim věnovat?

„Tak určitě je to jedna z možností, které budu zvažovat – věnovat se romské problematice.“

Zahraniční studenti, kteří přijeli, co konkrétně připravili pro děti, připravili něco odlišného než vy?

„Například jsme měli jednoho zahraničního dobrovolníka z Mexika, který s sebou přivezl tahací harmoniku, takže učil děti hrát na tahací harmoniku a zpívat jejich písně. Dobrovolníci z Asie učili děti jejich abecedu, jejich jazyk, aby si to děti vyzkoušely, kreslit různá písmena apod. Každý si připravil krátkou prezentaci ze své země pomocí různých obrázků, jednoduše, aby tomu děti rozuměly a tím se snažili rozšířit jejich obzory.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.08.2013Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské dětiO Roma Vakeren
17.09.2010Rozhovor s Janem Kudry, vyšetřovatelem Služby kriminální policie a vyšetřováníO Roma Vakeren
06.08.2010Romodrom pořádá letní tábor pro dětiO Roma Vakeren
16.07.2010Sdružení Romodrom pořádá letní tábor pro dětiO Roma Vakeren
31.07.2009Ptát se lidí přímo, co potřebujíO Roma Vakeren
31.07.2009ReportážO Roma Vakeren
22.05.2009Sociální problematika v IrskuO Roma Vakeren
27.06.2008Na táboře se děti dozvědí o osudech slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
01.09.2006Romské děti z Prahy 3 se rekreovaly v jižních ČecháchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pozvánka na Romský festival do Lysé nad Labem
Na závěr bychom vás rádi pozvali na Romský festival do Lysé nad Labem, který pořádá sdružení romských občanů 8. srpna. Speciálním hostem letošního ročníku bude Ali Amiri, dále se můžete těšit na romské kapely z celé České republiky. Kolega Robert Ferko si pozval k mikrofonu předsedu sdružení Milana Horváta.

Skupina Gitans na festivalu v Lysé nad Labem (Foto: Anna Poláková) Po kolikáté už se koná tento festival v Lysé na Labem?

„Podeváté, mám z toho radost, ale je to strašně náročné po finanční stránce, letos jsme měli problémy po finanční stránce, takže pestrost kapel bude, ale nebude to takové, jaké to bylo před čtyřmi roky.“

Jaký bude program?

„I přes to, že není tolik peněz, tak máme 22 kapel z celé České republiky, minulý rok jsme měli i hosty ze Slovenska, ale letos to nemáme tak, že by hosté museli být jen Romové, byli bychom rádi, kdyby se přihlásili nějací Češi, že chtějí vystupovat, tak mohou přijít.“

Kolik je vstupné na tento festival?

„Dospělí lidé 100 Kč, děti a důchodci zdarma, když vidíme, že to je sociální případ a že na vstupné nemá, tak je pouštíme zadarmo, organizátoři už vědí, koho pustit zadarmo. My neděláme festival proto, abychom vydělali peníze pro sdružení, ale děláme to proto, že už je to tradice, děláme ho s přesvědčením, že se setkáme s lidmi každý rok, jezdí k nám lidé z Ostravy, z Karlových Varů, ze všech koutů a rádi chodí.“

Od kolika do kolika bude tento festival?

„Od půl jedné a počítáme, že tak do půl desáté.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.08.2006Zámecký park v Lysé nad Labem byl opět dějištěm Romského festivaluO Roma Vakeren
18.08.2006Letošní Romský festival v Lysé navštívil rekordní počet lidíO Roma Vakeren
18.08.2006Romský festival v Lysé má podporu radniceO Roma Vakeren
10.08.2006V Lysé nad Labem se chystá šestý ročník romského festivaluZprávy ze života Romů
27.08.2004Zámecký park v Lysé nad Labem byl dějištěm Romského hudebního festivaluO Roma Vakeren
27.08.2004Festivalu v Lysé nad Labem se zúčastnila i zpěvačka Anna FečováO Roma Vakeren

Takové tedy bylo „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 24. července. Naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu - a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen, so kamen te ačhol pe andro O Roma vakeren. Napobisteren, hot ada šuniben keras pre tumenge. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  V Projektu Divadla v Karanténě si zahrají Romové i ne-Romové
Reportáž:  Značka Ethnic Friendly zaměstnavatel oslavila 2. narozeniny
Reportáž:  Je zapotřebí více terénních pracovníků
Zprávy: 
Reportáž:  Policejní asistentka pro prevenci kriminality v Litvínově
Reportáž:  Desetidenní workcamp v Novém Světě
Reportáž:  Pozvánka na Romský festival do Lysé nad Labem

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz