Vyhledávání
28.9.2016
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Třetina romských žáků je ve zvláštních školách, to ukázal projekt ministerstva školství, které spočítalo romské děti na základních školách. Samozřejmě nebudou chybět zprávy ze života Romů a spousta pěkné hudby.

Lači kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Romské děti jsou často zařazovány do speciálních škol
Romské děti jsou často zařazovány do speciálních, dříve zvláštních škol, aniž tam patří. Tento dlouhá léta kritizovaný systém segregovaného školství by se měl, jak doufáme, v brzké době změnit. Ministerstvo školství nechalo vypracovat analýzu, aby zjistilo, jak současný systém funguje. Více nám o tomto problému řekla náměstkyně pro sociální programy ve školství Klára Laurenčíková. Rozhovor s ní připravila Marie Vrábelová.

Foto: Anna Poláková „Ministerstvo školství si nechalo vypracovat dvě analýzy, jedna mapovala míru individualizace pedagogického přístupu k žákům a žákyním se speciálními vzdělávacími potřebami a druhá analýza byla zaměřená na mapování vzdělanostních šancí romských žáků a žákyň žijících v blízkosti sociálně vyloučených lokalit, jestli jsou skutečně jejich určité oslabené dovednosti zapříčiněné právě prostředím s určitým nižším sociálním a ekonomickým statutem, kde se děti nedostávají k takovému množství podnětů, informací a dalších stimulů jako děti žijící v běžné společnosti.“

Většinou ty děti nemají žádnou poruchu a mohou ten handicap rychle dohnat, ale tím, že chodí do speciální školy, tak mají potom omezené rozhodování, co mohou dělat dál.

„Romské děti, které jsou vzdělávány ne ve speciálních školách, ale zejména v segmentu bývalých zvláštních škol, nyní jsou to základní školy praktické, tak tyto děti jsou tam častokrát zařazovány vinou chybné sociokulturní málo citlivé diagnostiky, jsou mylně označovány za děti s mentálním handicapem, což není pravda. Samozřejmě, že i mezi dětmi romskými je malé procento dětí s mentálním znevýhodněním nebo handicapem jako s dalšími typy postižení, ale ta procenta dětí, která navštěvují základní školy praktické neodpovídají reálnému rozložení a zastoupení skupin žáků a žákyň s mentálním postižením v populaci.“

Existuje nějaký alternativní způsob, který by ty děti nevylučoval?

„Ministerstvo školství se těmito nerovnostmi zabývá a bude se tím zabývat i dále a chceme podnikat celou řadu opatření také v oblasti legislativy, změny školského zákona a cílenějšího normativního financování, podpůrných opatření, které děti se znevýhodněním potřebují proto, aby jejich znevýhodnění mohlo být eliminováno a aby mohly být kvalitně vzdělávány v hlavním vzdělávacím proudu, pokud je to jenom trochu možné. Aktivity České republiky jsou vnímány velice kladně, dokonce jsme dáváni za příklad i ostatním zemím, které se segregací také zápasí. Domníváme se, že už jsme započali proces změn, že jdeme dobrou cestou, avšak je samozřejmě důležité v těch započatých krocích pokračovat.“

Jak to tedy bude vypadat v realitě? Myslíte si, že už září by romské děti měly být vyučovány trochu jinak než doposud?

„My věříme, že některé dílčí změny se dějí už teď. Jak říkám, je to proces skutečně dlouholetý, příčiny této neuspokojivé situace je třeba vidět v komplexu a reagovat na ně také komplexním opatřením. Konkrétní změny, které věřím, že již v tomto roce budou v terénu vidět, jsou např. v projektech, které se už rozbíhají a budou dále rozbíhat, které realizují jak školy, tak některé neziskové organizace, které jsou zaměřené na podporu vzdělávání dětí sociokulturně znevýhodněných.“

Jsou i učitelé připraveni na to, že se romské děti chovají poněkud jinak?

„Pokud jde o určitý temperament, osobnost romských dětí, v některých případech můžeme mluvit o větší živosti, já si myslím, že je potřeba vzdělávat pracovníky škol a školských zařízení v tom, jakým způsobem pracovat co nejvíce individuálně s každým konkrétním dítětem, rozumět jeho potřebám a jak posílit jeho potenciály, jak rozumět dítěti v kontextu sociálního prostředí, z kterého pochází.“

Když bude mít učitel 40 žáků, bude mít čas na to, aby se věnoval takovému výjimečnému žákovi?

„To je již o právě zmiňovaném institutu asistenta pedagoga, je to o podpůrných nástrojích, jako je právě propojení pedagogické intervence s intervencí sociální.“

Po jaké době si myslíte, že byste mohli udělat průzkum, jestli to má nějaký efekt nebo ne?

„Počítám s tím, že je potřeba stav monitorovat průběžně, je důležité mapovat, jestli se situace zlepšuje.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romano hangos patří k hlavním romským médiím v Česku
Měsíčník pro Romy Romano hangos neboli Romský hlas, patří k hlavním romským médiím v Česku. Redakce Romano hangos sídlí vedle Muzea romské kultury v Bratislavské ulici v Brně. Kdo stál u zrodu měsíčníku, o tom si povídal kolega Robert Ferko se šéfredaktorem novin Pavlem Pečínkou.

Můžete nám něco říct o historii, kdy se zrodil nápad vydávat noviny Romano hangos?

„Koncem roku 1997 stáli u iniciativy Karel Holomek, tehdejší šéf Společenství Romů na Moravě, bývalý poslanec tehdy za Občanské fórum, potom to byl Gejza Horváth, novinář Milan Daniel z Chrudimi a spousta dalších aktivistů. Romano hangos vydáváme už jedenáct let, na počátku, tuším, byla periodicita čtrnáctidenní, postupně klesala, trošku se zmenšoval i počet členů redakce, v současné době vydáváme noviny měsíčně nebo po čtrnácti dnech.“

Jaký je náklad tisku?

„V současnosti je to 3200 kusů, z toho asi 2400 kusů se rozesílá na různé adresy, mezi adresáty patří různé instituce, školy, romské neziskovky. Co se týká poměru romských a neromských institucí, tak si myslím, že to je zhruba půl na půl, zbytek, 800 až 1000 kusů je určeno k distribuci třeba na koncertech, festivalech, církevních poutích.“

Takže se Romano hangos nedá koupit v klasickém novinovém stánku?

„Dalo se koupit kdysi před lety, ale jinak je v distribuci zdarma přes naše distributory nebo přes nás osobně.“

Jak je vůbec oblíbený tento časopis nebo noviny mezi romskou komunitou a mohou Romové třeba nějakým způsobem přispívat?

„Strašně rád bych řekl, že je, ale přesně to nevím, můžu říct, že je oblíbený u těch lidí, kteří se nějakým způsobem v těch novinách prezentují, mezi jejich příbuznými atd., když se tam třeba napíše o jejich akci, tak tito lidé zjišťují za ten rok, že kvalita trošku stoupla, takže ti to v oblibě mají. Ale jsou i lokality, města, sdružení, kde Romano hangos v životě neviděli a ani neví, že vychází a my nemáme moc velkou možnost, ve svém volném čase zdarma jim časopis zasílat.“

Zajímal by mě problém, kdy spousta Romů neumí romsky a naopak někteří Romové neumí česky, vychází tedy Romano hangos v romském i českém jazyce?

„Ano, vychází trojjazyčně, vychází česky, romsky a snažíme se, aby tam byla zastoupena i slovenština, protože někteří Romové mluví tak nějak napůl česky a slovensky, nebo spíš slovensky víc než česky. A měli jsme tedy přispívatele Ondřeje Giňu, potom Gejzu Horvátha a teď jsme získali i další, většinou to jsou mladší studentky, aktivistky romských organizací a to je Lucie Oračková, Renata Berková, Veronika Kačová a Andra Kačová, a tito všichni jsou schopni psát kvalitnější věci, a často i dvojjazyčně, což se cení, ale přiznávám, že romštiny je tam méně. Já nejsem Rom, já jsem se k tomu dostal tak, že jsem částečně tuto problematiku studoval na škole a na těch novinách je vidět, že těch českých prvků je tam víc, dodržujeme kvótu romských příspěvků, ale převažuje čeština.“

Když nahlédneme do klasických novin, je tam spousta rubrik, třeba ohledně zaměstnání, jak je to v těchto novinách, najdou tam Romové třeba rubriku ohledně zaměstnání, pomoci v sociálních věcech, různé semináře a kurzy?

„Toto by mělo být klíčové u romských novin, určitou dobu v minulých letech Romano hangos na posledních stranách sloužilo jako taková zprostředkovatelna zaměstnání, ale teď to tam není, převládá spíš kulturní aspekt, různé reportáže nebo fotky z festivalů.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.10.2008Měsíčník Romano hangos opět vycházíO Roma Vakeren
19.11.2004Romano hangos jsou nejznámější romské noviny v ČRO Roma Vakeren
21.05.2004Redaktoři Romano hangos odvezli na Slovensko humanitární pomocO Roma Vakeren
21.05.2004Představujeme Janu Kabeláčovou ze čtrnáctideníku Romano hangosO Roma Vakeren
20.02.2004Romano hangos jsou jediné romské noviny v ČRO Roma Vakeren
02.01.2004Týdeník Romano hangos - Romský hlasO Roma Vakeren
28.02.2003Brno každoročně vyčleňuje z rozpočtu peníze na podporu činnosti národnostních menšinO Roma Vakeren
07.12.2001Slovenská menšina v ČR má svůj časopisO Roma Vakeren
15.12.1999Petr Uhl by podle Romano Hangos rozhodně neměl rezignovatZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Jak mají vypadat noviny pro Romy?
Brněnské noviny Romano hangos jsou především určeny romským spoluobčanům po celé ČR. Kolegu Roberta Ferka zajímalo, zda Romové opravdu znají Romano hangos a co by podle nich v takových novinách, které jsou určeny právě jim, nemělo chybět.

„Neznám, a mělo by tam být všechno možné, co se děje ve světě a doma.“

„Ano, znám, píše se tam o školách pro naše děti, o zaměstnání, o kurzech.“

„Aby se tam psalo o nějakých školeních.“

„Znám, je tam o veškerém dění, co se děje mezi gadži a Romy, že v samosprávě nemají Romové žádné slovo, že tu jsou velké problémy, Romové nemají šanci nikde se uplatnit a když žádají na úřadu práce o práci, tak jim dávají taková místa, kde nemá ani smysl nastupovat, protože když se ukáže, že to je Rom, tak ho nikdo nevezme a to je velký problém, že je tu takový rasismus dlouhá léta, že jsme tmaví.“

„Vůbec ne, ale přečetl bych si rád něco o kultuře, kde co je pro Romy, kde je třeba někde nějaká výstava. Já sice čtu noviny, ale tam nikde nic není, jen všechno pro normální lidi, nic pro černé.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.10.2008Měsíčník Romano hangos opět vycházíO Roma Vakeren
19.11.2004Romano hangos jsou nejznámější romské noviny v ČRO Roma Vakeren
21.05.2004Redaktoři Romano hangos odvezli na Slovensko humanitární pomocO Roma Vakeren
21.05.2004Představujeme Janu Kabeláčovou ze čtrnáctideníku Romano hangosO Roma Vakeren
20.02.2004Romano hangos jsou jediné romské noviny v ČRO Roma Vakeren
02.01.2004Týdeník Romano hangos - Romský hlasO Roma Vakeren
28.02.2003Brno každoročně vyčleňuje z rozpočtu peníze na podporu činnosti národnostních menšinO Roma Vakeren
07.12.2001Slovenská menšina v ČR má svůj časopisO Roma Vakeren
15.12.1999Petr Uhl by podle Romano Hangos rozhodně neměl rezignovatZprávy ze života Romů

=[ Zprávy ]=

Členové neformálního seskupení několika romských sdružení pojmenovaného Hnutí romského odporu, kteří už v květnu otevřeně vyzývali Romy k emigraci z Česka, prý za jejich odchodem do Kanady nestojí. Mluvčí hnutí Václav Miko ČTK řekl, že on ani jeho spolupracovníci nejsou v žádném kontaktu s údajnými prospektory, kteří prý Romům pomáhají kontaktovat kanadské úřady.

Ani samo vedení vládní agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách přesně neví, jakých konkrétních výsledků agentura po 16ti měsících fungování ve 12ti městech a regionech zapojených do pilotního projektu přesně dosáhla. Agentura má přispět k začleňování Romů do většinové společnosti, ti však naopak – zejména v posledních měsících – často odjíždějí do Kanady s cílem získat tam azyl. Odchod vysvětlují údajnou diskriminací.

V problémovém litvínovském sídlišti Janov začala působit policejní asistentka. Jednadvacetiletá Ivana Cigárová pochází z místní romské komunity. Měla by se stát prostředníkem mezi lidmi ze sociálně vyloučené lokality a městskou i státní policií. Město má přislíbenu na úhradu provozních nákladů spojených s prací asistentky a 70 procent její mzdy dotaci od ministerstva vnitra po dobu tří let.

Představitel OSN pro práva vysídlených lidí Walter Kaelin je nanejvýš pobouřen situací několika set vysídlených Romů, kteří žijí už 10 let na kontaminovaném místě v Kosovu. OSN přemístila kolem 670 Romů do táborů na severu Kosova, které jsou v blízkosti bývalého olověného dolu a životní prostředí je tam tímto kovem silně znečištěné. Vysídlení Romů na toto místo v roce 1999 po bombardování bývalé Jugoslávie jednotkami NATO se tehdy považovalo za dočasné.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Vladimír Oláh - básník z osady
Výraznou romskou osobností je PhDr. Vladimír Oláh, který se narodil ve Stropkově na východním Slovensku. Dětství prožil v romské osadě. Měl vždy rád poezii i prózu. V současné době žije se svou rodinou v Praze, kde vedle účasti na různých kulturně-společenských aktivitách a na pastoraci Romů založil romské křesťanské a vzdělávací sdružení. Je také jeho předsedou. Doktora Oláha pozval k mikrofonu kolega Jan Berousek.

PhDr. Vladimír Oláh (Foto: Jana Šustová) Pane Oláhu, pocházíte z romské osady, proč vás napadlo jít studovat?

„Myslím, že to je přirozené studovat, každý mladý člověk má zájem poznávat a získávat vědomosti a já jsem byl od přírody velmi zvědavý, rád jsem četl, takže jsem i rád studoval, chtěl jsem být premiantem, ukázat neromským spolužákům, že i Rom dokáže být dobrý ve studiu, na základní škole jsem patřil mezi nejlepší ze třídy.“

Co jste dál vystudoval?

„Mám střední školu tankových techniků ve Vyškově, pak jsem v Nitře studoval školu tankových techniků s maturitou, potom jsem studoval Filozofickou fakultu obor výchova a vzděláváni dospělých a po příchodu do Prahy asi po roce, co jsem tady působil, jsem začal studovat Karlovu Univerzitu teologickou fakultu. Bohužel v třetím ročníku jsem přerušil, protože jsem dostal pět infarktů za sebou, nezvládl jsem to, chyběl mi už jen rok do skončení studia a chtěl jsem být jáhen a chtěl jsem pomáhat Romům hlavně skrze náboženství. Evangelizace se mi nedaří tak, jako kdybych byl knězem, ale i tak působím mezi Romy evangelizačně.“

Jste znám jako básník, jak jste se dostal k psaní básní?

„To je přirozená vlastnost, to je dar od Boha, začal jsem psát a viděl jsem, že to má myšlenku, tak jsem do toho dal ještě myšlenky ze života, dal jsem do toho trošku filozofie a rytmus už byl, tak jsem začal psát básně.“

Mimo psaní básní jste prošel mnoha sdruženími, co vás přimělo k založení Matice romské?

„Romové víc jak chleba a sůl potřebují přijmout víru v Ježíše Krista, který se za nás obětoval. Mnoho Romů je v očistci, protože nemají Ježíše Krista, nepřijímají ho aktivně, přijímají Ho pasivně, mnozí se modlí doma, někteří se nemodlí vůbec, bohužel žijí podle svého a pak to vidí na svých dětech, na svém utrpení, na svém zkaženém životě. Jedině Bůh může napravit život, jedině Bůh může nasměrovat cíl každého člověka a cíl každého člověka je příprava na budoucí život, tady to je dovolená, ale život na věčnosti je věčný.“

Romové všude po světě se přiklánějí k letničním církvím, jak si to vysvětlujete?

„Protože je tam volnost, mohou projevit svůj temperament, více se můžou i vyjádřit, proč uvěřili v Ježíše Krista, v katolické církvi to není umožněno, protože tam jsou mše, tam jsou přijati Romové, kteří už uvěřili evangeliu a chodí na mše jako aktivní křesťané.“

V devadesátých letech byl vytvořen projekt romských asistentů, posléze se pozice změnila na pedagogické asistenty, kdo přišel s tímto nápadem a jaký cíl měl tento projekt v té době?

„S tímto nápadem jsem přišel já, byl jsem ve školské komisi ministerstva školství, byl jsem tam kdysi s panem Holomkem a navrhl jsme, aby tento pedagogický asistent byl vytvořený. Počítal jsem s tím, že Romové budou umět romsky, že ty děti budou mít blíž k romskému asistentu a budou se cítit lépe ve škole. Bohužel to bylo zneužité a postupně byli vytlačováni romští asistenti a byli nahrazováni českými pedagogickými asistenty, to je chyba. Je třeba znova přijímat romské asistenty a vytvářet pedagogické kurzy pro asistenty a znovu založit tento faktor, aby se romské děti vzdělávaly, abychom vyšli z té zaostalosti a bídy, ve které se nacházíme.“

Vrátíme se k vaší tvorbě. Kromě vlastní tvorby se věnujete i překládání biblických textů, co jste už přeložil?

„Knihu Bůh hovoří ke svým dětem, evangelia, vybrané kapitoly Starého a Nového zákona, Janovo evangelium v romštině, potom Skutky apoštolské jsem přeložil do romštiny a je to vydané v romštině a v češtině. Co se týká mých sbírek, tak to je Slunečnice, Děti slunce, Žár lásky a Naše cesta za světlem.“

Co plánujete do budoucna, jako Matice romská a na co se můžeme těšit už teď?

„Plánujeme další knížku, která by byla společným dílem s Agnes Horváthovou a chceme vydat znovu přísloví Mileny Hübschmannové, v té knížce by byly básně, próza, povídka Agnesy Horváthové a přísloví Mileny Hübschmannové. Dále plánujeme na 18. 7. romskou mši v kostele svatého Václava v 17 hodin, mší celebruje biskup Ladislav Hučko, a byl bych rád, kdyby se mše zúčastnili Romové, protože ta mše je jednou do roka, tak aby přišli Romové z celé Prahy.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.02.2012Jaroslav Balvín věnoval svou výstavu zesnulému spisovateli Vladu OláhoviO Roma Vakeren
04.02.2012Zemřel romský spisovatel a básník Vlado OláhO Roma Vakeren
19.12.2008Mnozí Romové neoslaví Vánoce doma, protože se rozhodli emigrovatO Roma Vakeren
19.12.2008Vánoční přání Vlado OláhaO Roma Vakeren
31.08.2007Před sedmnácti lety založil Vladimír Oláh Matici romskouO Roma Vakeren
22.12.2006Na prvním místě je rodinaO Roma Vakeren
25.08.2006Vyšla nová sbírka poezie Vlado Oláha s názvem "Naše cesta za světlem"O Roma Vakeren
27.06.2006V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníkyZprávy ze života Romů
03.06.2005Vlado Oláh připravuje vydání další sbírky svých básníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak Romové procházeli Evropou
I dnes zalistujeme historií v naší rubrice, v níž se budeme pravidelně věnovat romským zvykům, tradicím i kuchyni. Rozhovor o tom, jak Romové procházeli Evropou, vedla se studentem 5. ročníku romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Davidem Tišerem, Iveta Durdoňová.

Kdy se objevují první zmínky o tom, že by v českých zemích putovali Romové?

„První zmínka o Romech je již v Dalimilově kronice, která byla sepsána počátkem 14. století, poslední záznam končí rokem 1314.“

Ví se, jak se k nim původní obyvatelstvo žijící v českých zemích chovalo?

„Ví se to, podle různých kronikářů, kteří tehdy zapisovali různé situace a mnoho jiných, jako byli umělci, kteří si psali různé deníky nebo kroniky. Společnost v českých zemích Romy přijímala z počátku velmi pohostinně, protože Romové si vymýšleli různé báje, protože přišli do Evropy, která byla náboženstvím křesťanská, což Romové pochopitelně nebyli, takže si vymýšleli. Protože byli kováři, tak si vymýšleli, že oni byli ti kováři, kteří vykovali ty hřeby, kterými byl ukřižován Ježíš, nebo si vymýšleli, že právě nedali úkryt Marii a Josefovi, když měla porodit Ježíše a spoustu různých bájí, takže tehdy je křesťanská Evropa přijímala, ale někdy koncem 15. století církev poukazovala na to, že Romové se nechovají jako křesťané. To už tedy poukazovala delší dobu, od té doby Romy vlastně čekalo jen samé neštěstí v Evropě.“

Co se tedy s Romy dělo dál? Obrátila se proti nim i společnost, která žila v té době?

„Nebylo to jen toto, ono tam totiž došlo ještě k jiným věcem, že se někde založil požár a oni to právě přisuzovali Romům, jako že jsou špioni Turků atd. takže tyto a další okolnosti potom směřovali k tomu, jak vesměs Romové v Evropě dopadli. Dokonce byli v jednu dobu vyhlášeni za psance, což znamenalo, že všichni mohli jakéhokoli Roma zabít beztrestně, nebo je nechtěli ve svém království, protože tehdy se české země rozdělovaly na české země a Moravské markrabství, takže si to rozdělili tak chytře, že když se Rom objevil na Moravě, tak mu usekli levé ucho, kdy se objevil v Čechách, tak pravé ucho, takže jste viděli, kde už všude byl a potřetí, když ho chytili, tak byla jistá smrt utopením, oběšením, upálením, takto to tedy vypadalo v českých zemích, pokud se budeme bavit o českých zemích, protože ta historie pronásledování je všude různá. Třeba ve Španělsku byl velký proticikánský zátah v jeden den, všechny je pozatýkali, ale my se bavíme o českých zemích, takže tady to bylo až do nástupu Marie Terezie, když usedla na trůn, tak ještě nějakou dobu pokračovala ve filozofii svého otce, takže pořád jsme byli vyhlášeni za psance, ovšem potom nastolila asimilaci, to všichni známe, protože ta její reformní politika se netýkala pouze Romů, ale všech občanů českých zemí.“

Takže asimilací se zmírnilo pronásledování Romů v českých zemích?

„Samozřejmě se to zmírnilo tím, že nás nezabíjeli, nemohli, ale na druhou stranu to přineslo jiné dopady, jako že jsme nemohli mluvit romsky, měli jsme jinou identitu, že se nám mělo říkat Noví Maďaři, nesměli jsme se tradičně oblékat atd., takže těch aspektů bylo víc. A potom co se dál týká hrůzy v historii, tak to už všichni známe, jako byla třeba 2. světová válka, komunismus, to vše nás poznamenalo a převrat po roce 1989 a ať chceme nebo nechceme, i ten nás poznamenal, protože jako Romové jsme si zvykli žít v pronásledování. To zjistíme velmi jednoduše, když se ne-Rom baví s Romem, co se mu kde děje, to je to, jak jsme to přijali za vlastní, když jdeme do obchodu nebo třeba na diskotéku, tak už dopředu se bavíme o tom, jestli nás pustí nebo ne, což naši neromští vrstevníci o tom vůbec nemusí přemýšlet, spíš přemýšlí o tom, jestli se pobaví nebo nepobaví, co vypijí nebo co provedou, my ty starosti máme trošku jiné.“

A na závěr, mohl byste nám říct nějaké romské přísloví?

„Kdo má rád jen sebe, nevidí, co je štěstí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.12.2012Romský exodus začal před 1500 letyZprávy ze života Romů
14.08.2012Proběhlo vyhodnocení výtvarné soutěže zaměřené na romskou historii „I Am Roma“O Roma Vakeren
14.06.2011Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustuZprávy ze života Romů
23.08.2010Výstava o romském holokaustu poputuje za žákyZprávy ze života Romů
21.08.2009Romské emancipační hnutí ožilo v období Pražského jara a po sametové revoluciO Roma Vakeren
07.08.2009Romové v zemích českýchO Roma Vakeren
10.06.2005Romy vždy v jejich dějinách provázela hudba a tanecO Roma Vakeren
28.03.2003V pražské kavárně se lidé dozvídali zajímavosti z historie RomůO Roma Vakeren
07.03.2003Jak Romové putovali EvropouO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Takové tedy bylo „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 10. července. Naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Kováčová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Romské děti jsou často zařazovány do speciálních škol
Reportáž:  Romano hangos patří k hlavním romským médiím v Česku
Reportáž:  Jak mají vypadat noviny pro Romy?
Zprávy: 
Reportáž:  Vladimír Oláh - básník z osady
Reportáž:  Jak Romové procházeli Evropou

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
174070   14.03.00 Romský jazyk
140617    Historie a původ Romů
126190   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
124816   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
114071   11.09.98 Romske aktuality
111923    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
98023    Fotografie
83940   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
72737    Romové po roce 1989
66561    Romská hudba
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2016
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz