Vyhledávání
19.8.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se společně vydáme na nedělní demonstraci stovek Romů, kteří ve 14 městech republiky protestovali proti vzrůstajícímu extremismu v Česku. K tématu se vyjádří například také sociolog Fedor Gál. Dále vás pozveme na zajímavé kulturní akce a samozřejmě nebudou chybět zprávy ze života Romů a pěkná muzika.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Fenomenální houslista Geza Hosszu Legocky vystoupil v Hradci Králové
V sále Filharmonie Hradec Králové v sobotu v podvečer vystoupí fenomenální 23-letý houslista Geza Hosszu Legocky. Na koncert, který začíná v 17 hodin, poté navazuje společenský večer v nedalekém kongresovém centru Aldis. Tady se představí další zajímaví hosté. S pořadatelem akce Robertem Entnerem se sešla Ivana Musílková.

Géza v Luganu v roce 2005 (Foto: Adriano Heitmann, www.gezahosszulegocky.com) Nechám na vás, abyste představil vašeho vzácného hudebního hosta...

“Geza Hosszu Legocky je houslista známý po celém světě. Soustředí se v první řadě na klasickou hudbu. Také hraje v uskupení 5 DeViLs s maďarskou kapelou, protože má kořeny v Maďarsku. Celé to byl jeho nápad a hrají hudbu takového žánru, že s ní oslovili celý svět. Co se týče klasické hudby, dostal dvě Grammy a je uznávaným houslistou. Klasiku vystudoval v rakouské škole, na konzervatoři a byl jedním z nejlepších tamních žáků. S orchestrem hrál, už když mu bylo sedm osm let, takže je to opravdu člověk na velké úrovni. A myslím si, že ten, kdo si ho poslechne, z toho má určitě velký zážitek.”

Jak se vám podařilo dostat tuto osobnost sem do Hradce Králové?

“O tuto hudbu se zajímám delší dobu. Máme to zažité v rodině a v rodině také máme veliké muzikanty. Oslovil mě tím, že jsem slyšel, co je za muzikanta. Tak jsem mu přes známé zavolal. Nejdřív přijel na takovou naši soukromou akci. Pak jsme tu měli 19.2. SINTI ples. No a poté se to dostalo tak daleko, že když přijel, domluvili jsme se spolu, že uděláme něco většího. Protože dělá koncerty, tak mi řekl: Zkus udělat u vás ve filharmonii nějaký koncert. A koncert přišel až teď.”

Ale vy jste z toho udělali takový celý svátek pro romské obyvatelstvo možná z celé republiky a nejenom pro ně.

“Je to samozřejmě pro Romy a Sinti, protože v České republice žijí i Sintové. Je to něco podobného jako Romové, ale mají svoje zákony, kulturu. Je to trošku odlišné. Je to prostě něco mezi Židy a Romy. Například v Německu každý Sinti zná, třeba i z družiny kolem Romani Rose, je to Roma a Sinti. Vždycky je to takto označené. Po koncertě vystoupí v Kongresovém centru Aldis skupina Connection z Prahy, je to takový spíš moderní soul, jazz. Hraje v ní osm lidí. A kapelníkem je pan Jozef Fečo, to je opravdu dobrý muzikant. A Ĺubo Virag, na Slovensku velice populární tenor, ten vystoupí se zpěvačkou jako druhý. A samozřejmě 5 DeViLs, ti budou s panem Viragem spolupracovat a budou spolu hrát.

... a také váš host z filharmonie.

“Ano, samozřejmě Geza Hosszu Legocky bude přecházet z filharmonie do Kongresového centra Aldis a bude hrát s celou svou kapelou. A abych řekl pravdu, my jsme zvyklí hrát do ranních hodin. A já myslím, že on si to chce taky užít, že v tom Aldisu bude hrát delší dobu a že pak třeba bude oslavovat s námi.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.05.2009Večer s houslistou Gézou Hosszu LegockymO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Také Liberec se přidal k protestům proti neonacismu
Celá země žila během uplynulého víkendu ve jménu protestu Romů proti extremismu. Několik stovek se jich sešlo taky v Liberci. Tamní Romové, ale i ostatní Liberečané, chtěli podpořit rodinu z Vítkova na Opavsku, která se nedávno stala obětí žhářského útoku. Jak zaznamenala kolegyně Ivana Bernáthová, v Liberci zazněly i návrhy na řešení tohoto problému.

Řetězová demonstrace Romů (Foto: ČTK) “Je to výzva: DOST! tomu vzrůstajícímu extremismu, tomu, co se tady děje v té naší republice.”

To jsou slova organizátora akce Miroslav Kotlára z Libereckého rómského sdružení. Ten spolu s dalšími členy pořádá také sbírku pro popálenou romskou holčičku z Vítkova na Opavsku. Protest a sbírku podpořila i Veronika Horváthová.

“Myslím si, že by tohle nemělo být. To se nedělá. Nevinní byli ti Cikáni a to děťátko... Copak ona za to mohla ta holčička?”

I když na demonstraci v Liberci přisli někteří radikálové zmapovat situaci, k žádnému střetu díky preventivní přítomnosti policie nedošlo. Jak připomíná Miroslav Kotlár, Liberec naštěstí nepatří k místům, kde by se odehrávaly nějaké vážné incidenty.

“Jsme rádi, že tomu tak je. Přikládám to tomu, že tady nejsou romská ghetta, jako například v tom Litvínově nebo v jiných městech. Není tu takový počet sociálně vyloučených obyvatel, který by přitahoval pozornost extremistů. ”

Paní Veronika potvrzuje, že v Liberci zatím strach z extremismu nemá.

“Strach my nemáme. Já vychovávám vnouče od dcery. Jinak děti mám v Anglii. Dcera pracuje ve škole, kluk dělá na čipsách, další pracuje na letišti a ten čtvrtý u Pakistánců.”

Děti paní Veroniky si přístup Velké Británie k Romům chválí.

“V Anglii dostanete bydlení ihned, ne jako tady. Peníze tam berou každý týden, každý pátek. Syn říkal: Mami, kvůli tomu jsme tam, i kvůli těm penězům, vy berete peníze jedou za měsíc, my bereme každý týden. Nechtějí se vrátit, protože vědí, že tady není práce.”

Gabriela Hejtmánková, která protestu Romů přihlížela, tvrdí, že by se měl u nás zlepšit celkový přístup Romů ke vzdělání a k práci.

“Ve vzdělávání mi systém přijde takový upadlý. Tady se přijde Rom přihlásit do školy a oni ho dají rovnou do zvláštní školy, ani ho pořádně nepřezkoušejí a už ho rovnou segregují. To je prostě špatně. Já si nemyslím, že by byli hloupější, ale prostě všichni jsme nějak nadaní, a zvláště Romové mi přijdou, že jsou zase obrovsky disponovaní vzhůru k umění svou obrovskou emocionalitou, a proto jsou tak nádherné jejich zpěvy. Ty jsou originální.”

Paní Gabriela doporučuje zvýšit počet míst v rámci veřejně prospěšných prací a dát je Romům.

“My potřebujeme zvednout jejich ducha, aby se necítili tak utlačení, aby se necítili odstrčení, že je nepřijímáme mezi sebe. Myslím si, že oni by určitě rádi.”

“Ta práce to je taková bolest obecně,”

posteskl si Miroslav Kotlár.

“Samozřejmě jsou lidé, kteří hledají práci méně než by mohli, to je pravda, nezastíráme to. Ale jsou další rodiny, které se bohužel setkávají s tím, my tomu říkáme diskriminace v rukavičkách, že jim to nikdo neřekne natvrdo do očí. Samozřejmě klasický případy známý, tolik už omýlaný, když někam zavolá po telefonu místo je, když tam přijde, místo není. Je to smutné, protože ten člověk potom ztrácí i chuť a hlavně energii. Když se mu to stane po desáté, tak už opravdu nemá ani chuť a energii jít hledat práci. Proto je potřeba trochu podporovat tyto lidi, aby neztráceli hlavu. Prostě je potřeba se tomu postavit čelem.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.06.2014Kvůli požáru bytového domu v Liberci přišli úplně o všechnoO Roma Vakeren
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Praze se demonstrace proti neonacismu uskutečnila v Karlíně
Nedělní demonstrace stovky Romů, kteří ve 14 městech republiky protestovali proti vzrůstajícímu extremismu v Česku, se zúčastnil také učitel na střední škole Václav Votruba, kterého v pražském Karlíně pozval k mikrofonu Marek Polák.

Demonstrace Romů a jejich přátel v Karlíně (Foto: Petr Axmann) Dnes je tady demonstrace proti nárůstu extremismu. Proč jste přišel vy?

“Protože tuto demonstraci považuju za jednu z nejdůležitějších, které jsou proti rasismu, protože je zorganizovaná lidmi, kterých se nejvíc dotýká rasismus, a to jsou Romové. A navíc tato demonstrace není organizovaná čistě jenom jako romská, ale je to organizace, která se chce začít bavit o řešeních. O tom, jak spojit bílé a Romy proti rasismu.”

Jaké řešení byste navrhoval vy?

“Myslím si, že krátkodobé řešení není žádné. Dlouhodobé řešení je jedině v tom, že sebereme vítr z plachet neonacistických stranám, to znamená, že se spojí Romové a bílí a spojí se na otázkách, které máme společné – v Praze deregulace nájemného, sociální situace, která se tady přímo v Karlíně lidí dotýká. Z Karlína, ze Smíchova, ze Žižkova, z Nuslí jsou lidé deregulací vyháněni do měst, jako je Krupka, jako je Chomutov, a tam potom vznikají ghetta, na která můžou rasisti poukazovat.”

Myslíte si, že dnešní demonstrace tedy může něco změnit?

Demonstrace Romů a jejich přátel v Karlíně (Foto: Petr Axmann) “Pokud řekne lidem: Organizujte se tam, kde bydlíte, začněte chystat protiakce. A bude prvním krokem k tomuto. To, co se stalo před čtrnácti dny v Krupce, že se sjeli místní lidé a že je přijeli podpořit další, a bez ohledu na to, jestli Romové, anebo bílí, řekli: Přijdtě se na nás podívat, když jste tak zvědaví, ale ani o krok dál, prostě tady provokovat nebudete! Pokud bude dalším krokem na této cestě, tak si myslím, že smysl měla.”

Většinová společnost klade důraz na to, aby Romové byli vzdělaní. Myslíte si, že samotné vzdělání pomůže Romům k tomu, aby se lépe začlenili do společnosti a byli přijati většinovou společností?

“Myslím si, že vzdělání je velmi důležité, ale samo o sobě nepomůže, protože když přijde bílý a Rom do zaměstnání, tak v podstatě ať jde to jakýkoli post, když vynechám takovou tu intelektuální sféru vysokých škol, bude spíš přijat bílý než Rom. Myslím si, že v tomto směru je mluvení o tom, že vzdělání je důležité, kontraproduktivní, protože většina Romů ví, že pokud bude mít maturitu, nebude to mít vliv na to, jestli seženou, nebo neseženou kvalitní zaměstnání.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak mladí lidé vnímají situaci Romů?
Řetězovou demonstrací Romové reagovali také na žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku, při níž byli popáleni tři lidé. A jak situaci vnímají mladí lidé?

Demonstrace Romů a jejich přátel v Karlíně (Foto: Petr Axmann) Očekáváte pozitivní změnu od této demonstrace?

“Ráda bych viděla nějaké změny, protože to, co se dneska děje, už asi nemá obdoby. Ale mám pocit, že se toho moc nezmění, nebo určitě ne rychle.”

Proč?

“Jednak je tahle věc velmi ošemetná. Neumím si představit, kolik a jaké kroky by se musely podniknout k tomu, aby se ta věc dala změnit najednou nebo nějak rychle. A také laxní přístup našich politiků a zastupitelů tomu napovídá.”

“Musí být nějaká změna. Rasismus tu je.”

“To není věc jenom Romů, ale je to věc, když to tak řeknu, gádžů. Prostě je to o svobodě a o tom všem, za co se bojuje.”

Myslíte tedy, že to povede k něčemu lepšímu?

Demonstrace Romů a jejich přátel v Karlíně (Foto: Petr Axmann) “Nevím, to si netroufám říct. Nevypadá to tak, ale doufám, že ano.”

Očekáváte nějakou pozitivní změnu od této demonstrace?

“No, myslím, že by to mohlo něčemu prospět, ale s žádným velkým procentem úspěchu nepočítám.”

Proč?

“Protože si myslím, že tady jsou jenom lidé, kteří jsou naší barvy, a ti bílý lidé se o to nezajímají. Ani nebudou vědět, co se tady děje, o čem se tu mluví. Všechno to bude jenom pro nás, a ne pro ty, kteří mají na svědomí to všechno, jako rasistické útoky nebo to, kvůli čemu a o čem tu ta demonstrace vlastně je.”

Co očekáváte od dnešní demonstrace?

“Žádnou změnu.”

Proč?

“Protože se na to měl brát zřetel dříve, a ne až teď, když už jde o život.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Marie Dunová a její zkušenosti s rasismem
Na demonstraci přišla se svou rodinou také Marie Dunová, kterou pozvala k mikrofonu Anna Poláková.

Demonstrace Romů a jejich přátel v Karlíně (Foto: Petr Axmann) Proč jste se zúčastnila dnešní demonstrace? Máte nějaké zkušenosti s rasismem?

“Mám. Před deseti lety jsem byla přepadená, a to i s dětmi. Vystěhovali mě před dům, s nábytkem, se vším. Musela jsem tam celý den být. I lustr mi vytrhali ze zdi. Byla jsem kvůli tomu i v televizi. Majitelka podplatila agenturu a skiny, aby přišli a vyhodili nás na ulici i s dětmi. Zachránili nás až známí policisté, otevřeli dveře a pustili mě zpátky do bytu.”

Šetřilo se to nějakým způsobem?

“Majitelka byla soudu, dostala za mě podmínku. Stejně jsem se ale musela vystěhovat a ona mi dala jiný byt.”

Když vidíte, jak pochodují ulicemi neonacisté, jak to na vás působí?

“No, hrozně. Vždycky, když je vidím, mám strach, jak o děti, tak i o sebe, protože jsme to pocítili sami na vlastní kůži, už jsme napadení zažili. Syna mi chtěli mlátit, mě chtěli mlátit, a to v našem bytě. Byl u mě kvůli tomu natáčet pan Veselý, on to ví. Natáčel to všechno. Natáčeli, co mi tam v bytě všechno rozbili. Nikoho to nezajímalo. ”

Zúčastnila jste se dnešní demonstrace. Proč jste přišla?

“No, proto, abych podpořila lidi, kterým se stává to, co se stalo mně. A vím, co to je, vždyť já jsem to pocítila sama na sobě i na svých dětech. Proto jsem tady, protože vím, co to je.”

Uvažujete o tom, že byste odešla z republiky?

“Určitě bych odešla, kdybych byla mladší. Ale mám svou nemoc, se kterou se bojím někam jet, navíc už jsem taky starší. Ale kdybych byla mladší... A svoje děti podporuji k tomu, aby odsud odešli, protože nic jiného je tady nečeká, než to, co se tady teď děje. ”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Sbírka uspořádaná minulou neděli mezi účastníky 14. romských demonstrací v různých místech Česka na protest proti vzrůstajícímu extremismu vynesla asi 45 tisíc korun. Peníze organizátoři předají romské rodině, která se stala v dubnu ve Vítkově na Opavsku obětí žhářského útoku dosud neznámých pachatelů. ČTK to řekl místopředseda vládní rady pro záležitosti romské komunity Ivan Veselý.

Kanadský premiér Stephen Harper nepřímo naznačil, že pokud se nepodaří vyřešit problém českých žadatelů o azyl, bude muset jeho země přikročit ke znovuzavedení víz. Harper se přímo o vízové povinnosti nezmínil. Na dotaz, zda zavedení víz nehrozí, ale řekl, že pokud nenastane zlepšení, bude muset Kanada nějak reagovat. Česko a Kanada zatím budou hledat cesty, jak migraci a žádostem o azyl zabránit.

Z národnostních skupin žijících v České republice mají Češi a Češky výrazně nejhorší vztah k Romům. Za nesympatické je považují přes tři čtvrtiny z nich. Nejraději mají naopak sami sebe a Slováky, sympatie chovají i k Polákům, Židům a Řekům. Mezi méně sympatické národnosti řadí Rumuny, Albánce a Ukrajince. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

Zlínská Společnost dobré vůle ARGO chce do tří let najít zaměstnání až 150ti Romům v regionu. Speciálně vyškolení terénní pracovníci budou denně docházet k vytipovaným sociálně nejslabším rodinám ve Zlíně, Holešově, Uherském Ostrohu a Kroměříži. Náklady na projekt, který potrvá tři roky, činí přibližně 6 miliónů korun. Organizace na něj získala dotace z Evropské unie a Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Na řetězové demonstraci proti vzrůstajícímu extremismu nechyběl Fedor Gál
V následujících minutách si poslechněte zasvěcený názor na současné dění u nás. Nedělní řetězové demonstrace proti vzrůstajícímu extremismu v Česku se zúčastnil take sociolog Fedor Gál.

Fedor Gál (Foto: Jana Šustová) “Je dobře, že to bylo. Je dobře, že tam bylo vidět Romy. Je dobře, že tam nebyli sami.”

Myslíte si, že shromáždění po více městech má nějaký význam? Že apeluje na naši vládu?

“Má význam především pro Romy samotné. Má význam především pro ty, kterým vadí projevy neonacismu, etnického, rasového násilí. Má to pro ně význam, aby si uvědomili, že nejsou sami. Má to význam pro to, aby ukázali, že jim to vadí.”

Muselo dojít k tomu, aby byla napadena rodina a aby bylo napadeno malé dítě, aby se takto vzburcovali... Myslíte si, že se to může opakovat?

“Ve společnosti je hrozně málo lidí, kteří jsou ochotni se angažovat, když se nic nestalo a když jenom ve vzduchu existuje nějaké latentní nebezpečí. Bohužel, je lidskou vlastností, že až velice konkrétní násilí, velice konkrétní strach je dokáže zmobilizovat. Tohle bylo velice konkrétní násilí a probudilo velice konkrétní strach.”

A myslíte si, že je to řešení?

“Myslím si, že povinností státu je dbát o bezpečí občanů, ale jsem člověk, který státu nevěří snad ani z třiceti procent. Tam, kde si lidé nepomůžou sami, stát nevyřeší nic. Je to na lidech.“

Ale už je na veřejnosti vidět, že Romové mají strach. Není to alarmující?

“Ale vždyť já mám taky strach. Lhostejnost k násilí na Romech je potencionální lhostejnost k násilí na Židech, na menšinách, na imigrantech. A když se dostanou ke slovu lidé, kteří vyznávají násilí jako způsob řešení problémů, dojde na každého.”

Měli by Romové takto svůj nesouhlas dávat častěji najevo?

“Jsem si jist, že ano. Jsem si jist, že je zapotřebí vědět, že Romové mají sílu, umějí se organizovat, umějí se postavit. Ano, má to smysl. Mně vadí jediná věc, vadí mi jednorázovost takovéto akce. Dneska popálili děvčátko a vypálili rodinu, ale to neznamená, že za měsíc, za rok se to nemůže stát opět, ne Romům, ale třeba Vietnamcům, imigrantům, Židům. Spíše bych preferoval akce, které mají permanentní charakter. Preferoval bych spíše síť institucí, lidí, jednotlivců, kteří o sobě vědí a kteří se pravidelně někde, třeba v těch patnácti městech, jak teď proběhly demonstrace, jednou týdně na dvacet minut, na pět, sejdou, aby se viděli, aby si promluvili, aby si vyměnili informace a aby byli připraveni předem, a ne až pak, když se něco stane.”

K Romům, k našim Romům se přidali i Romové v zahraničí...

“No, přidali se jenom v Kanadě. O Kanadě je známo, že tam emigrovalo hodně Romů z České republiky, kteří se tady necítili dobře. To, že cítí i v Kanadě solidaritu, je fajn.”

Možná právě tento obrázek půjde více do světa. Je to naše vizitka, vizitka České republiky?

“Ano, je to naše vizitka. Ale mně je jedno, co si o vizitce České republiky myslejí někde tisíce kilometrů daleko. Žiju tady a chci mít pocit, že žiju v normální, standardní zemi. To znamená, že já chci, aby vizitka tohoto typu zaúčinkovala na domácí poměry, na domácí politiky, na tuto společnost.”

To znamená, že z té demonstrace by mělo vzejít něco, co by popohnalo vládu ke konkrétním krokům?

“Pro obyčejné lidi není jiná šance než permanentní tlak. Permanentní tlak na ty, kteří rozhodují, na ty, kteří připravují a schvalují zákony, a na ty, kteří se mají starat o veřejnou bezpečnost. A toto je součást toho permanentního tlaku. Další součástí permanentního tlaku je účast v aktivní politice. Další součást tohoto aktivního tlaku je zakládání občanských sdružení a budování občanské společnosti. Nestačí jedna demonstrace. Nestačí jednorázová akce. Je to způsob života lidí, kteří jsou ochotni kus svého času a energie, kus svých emocí, kus svého intelektu obětovat pro ty druhé.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Výstava současného umění Rodinná pohoda
Výstava současného umění Rodinná pohoda poukazuje na problematické aspekty odebírání dětí ze sociálně slabých rodin a jejich umísťování do ústavní péče. Jedná se především o romské rodiny. Na výstavě organizované občanským sdružením Vzájemné soužití ve spolupráci s Národním technickým muzeem vystavuje přes 20 českých, slovenských i mezinárodních umělců a umělkyň. Iniciátorku a zároveň jednu z vystavujících umělkyň Tamaru Moyzes pozval k mikrofonu Robert Ferko.

Tamara Moyzes: Rodinné slideshow, 2009 Umělecký projekt Rodinná pohoda zpracovávalo dvaadvacet umělců ze čtyř zemí. Jaká byla spolupráce s těmito umělci?

“Velmi zajímavé a netradiční bylo, že většina umělců vyrobila nějaké umělecké dílo speciálně na tuto tematiku. To není na výstavách současného umění právě obvyklé. Z umělců budu jmenovat pouze: TOY_BOX, která udělala komiksy, pracovala při tom s rodinami, kterých se tato problematika týká. Darina Alster, která udělala video Míša, v němž dělá rozhovor s dívkou, která je od svých deseti let v podstatě na ulici, protože utekla z dětského domova. Pak také Pavlína Fichta Čierna, což je slovenská umělkyně, která udělala dokument s názvem Náruč, to je jméno dětského domova na Slovensku. Tanja Ostojić, srbská umělkyně, která tu má videoinstalaci a porovnává historii odebírání dětí a přístup k této problematice na Slovensku. A Kateřina Závodová, která udělala Syndrom mateřské demence, což je velmi vtipná instalace a video. Je to z diskusního fóra webových stránek.”

Tamaro, myslíte si, že se vám podařilo vykreslit a ztvárnit atmosféru, která panuje v sociálně slabých rodinách?

“Samozřejmě jsme se o to snažili, i když si myslím, že realita je vždycky drsnější. Jde nám ale hlavně o to, aby se nám podařilo změnit veřejné mínění.”

Někteří autoři šli pro inspiraci přímo do centra dění, to znamená, že navšívili přímo takto postižené rodiny, aby danou situaci lépe pochopili a mohli ji tedy nějakým způsobem ztvárnit. Jak to bylo u vás?

“Já osobně jsem také pracovala s rodinami, kterých se tato otázka přímo týká. Snímala jsem veliké fotografie šesti rodin. Ze snímků jsem udělala fotografie v životní velikosti, které byly použity na happening v českém parlamentu. Přišly tam i ty rodiny samotné. Tváře dětí na fotografiích se daly odendat, sundat dolů. Oni si je vzali do náručí a obrátili se s těmi fotografiemi k tvářím politiků. Demonstrativně tak vlastně ukázali, že by se měly změnit zákony, že by měl stát podporoval rodiny, aby mohly zůstat spolu.”

Tamaro, jak vy jste se vůbec dostala k romské kultuře a k její problematice?

“Již před třemi, čtyřmi lety jsem začala pracovat s touto tematikou, a to jako aktivistka i jako umělkyně. V dnešní době už je prostě realita, že s tímto pracuji a pracuji s romskými organizacemi.”

Jak dlouho trvalo celou výstavu uspořádat?

“Pracovali jsme na ní dva roky. Samozřejmě, že ty poslední tři měsíce bylo nejvíc práce. Ale celé to trvalo dva roky.”

Kdo převzal záštitu nad tímto projektem?

“Byli to tři ministři: Petr Nečas, Michael Kocáb a Ondřej Liška. Jsme velmi rádi, že jsme dostali takovouto politickou záštitu. Vždyť je to výstava, která se svým způsobem vyjadřuje k politice státu, a právě proto se výstava koná na ministerstvu kultury.”

Jaký další projekt, který se bude týkat právě romské kumunity, připravujete do budoucna?

“Na 10. července připravuji projekt, který se jmenuje Home, tedy Domov nebo také Identita. Netýká se pouze romské komunity, ale v podstatě všech menšin. Projekt bude pojednávat právě identitu menšin ve většinové společnosti. Budou tam i diskusní fóra a tato problematika se bude pojednávat také verbálně.”

www.rodinnapohoda.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.11.2015V kojeneckých ústavech přibývá romských dětíO Roma Vakeren
16.08.2014Cesta Eriky Fečové k rozhodnutí stát se pěstounskou matkouO Roma Vakeren
06.08.2011Projekt Romské dítě v neromské rodině pomáhá dětem s přijetím vlastní identityO Roma Vakeren
01.06.2011Úřady nevyužívají institut přechodné pěstounské péče, tvrdí asociace náhradních rodinZprávy ze života Romů
26.02.2010Adoptivní rodiče a pěstouni romských dětí se setkali v Jedličkově ústavuO Roma Vakeren
28.12.2008Manželé Striovi a romské děti v náhradní rodinné péčiZprávy ze života Romů
05.10.2008Romské děti v náhradní rodinné péčiZprávy ze života Romů
30.08.2008Adopce romských dětíZprávy ze života Romů
25.01.2008Romské děti v náhradní rodinné péči se potřebují vyrovnat se svou identitouO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 8. května už patří historii. Ale naladit si nás můžete opět v pátek ve 20.05 - na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Fenomenální houslista Geza Hosszu Legocky vystoupil v Hradci Králové
Reportáž:  Také Liberec se přidal k protestům proti neonacismu
Reportáž:  V Praze se demonstrace proti neonacismu uskutečnila v Karlíně
Reportáž:  Jak mladí lidé vnímají situaci Romů?
Reportáž:  Marie Dunová a její zkušenosti s rasismem
Zprávy: 
Reportáž:  Na řetězové demonstraci proti vzrůstajícímu extremismu nechyběl Fedor Gál
Reportáž:  Výstava současného umění Rodinná pohoda

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
798775   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
301958   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
298732   11.09.98 Romske aktuality
268127   14.03.00 Romský jazyk
171796    Historie a původ Romů
141207   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
120980    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103330    Fotografie
90514   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
85047   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz