Vyhledávání
9.7.2020
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Máme mít strach z pravicového extrémismu?
27-04-2009 - Karel Hvížďala

Foto: Štěpánka Budková V poslední době neuplyne snad den, abychom něco neslyšeli o pravicových extrémistech: pochodovali Ústím nad Labem v den výročí narozenin Adolfa Hitlera, zřejmě jejich příznivci zapálili na Ostravsku dům romské rodiny a pozvali si do Prahy bývalého vůdce Ku-klux-klanu.

Tito extrémisté pracují různým způsobem, většinou více či méně skrytě či maskovaně s nacionalismem, xenofóbií, rozvíjejí různé teorie spiknutí, schovávají se za hesla o obraně dělníků, jsou proti NATO a EU a zároveň veřejně přiznávají, že by rádi svrhli režim, který tu je po roce 1989. Nebezpečná otázka, na níž je třeba hledat odpověď, zní:

Máme se jich skutečně bát, když někteří politologové přiznávají, že by již při volbách do Evropského parlamentu mohli dostat přes jedno procento hlasů, a tím pádem dosáhnout na státní podporu? Domnívám se, že ne, ale musíme si s veškerou naléhavostí uvědomit, jaké chyby děláme a kdy by jejich aktivity mohly být skutečně nebezpečné. Pokusím se to dokázat.

Pravicový extrémismus není na našem území ničím novým. První fašistické sdružení studentů bylo založeno v Praze v listopadu, v roce 1925 a v květnu následujícího roku zahájil v Brně svou činnost Fašistický svaz mládeže. Z těchto organizaci se pak ustavila brzy Národní obec fašistická, která měla podobné cíle jako dnešní extrémní pravice: zákaz bolševiků, rozpuštění parlamentu, omezení práv Němců, Maďarů a Židů. Voliče měla oslovit jednoduchá řešení složitých problémů. I v tom jsou si dnešní extrémisté se svými předchůdci podobní. Počínaje rokem 1929 ale došlo v jejich řadách k rozvratu a tento rozvrat trval až do halasného nástupu Adolfa Hitlera v sousedním Německu, kde k vítězství extrémní pravice přispěla hospodářská krize z roku 1929.

I Republikání Miroslava Sládka zahájili svou činnost velmi brzy, a sice hned po listopadu - 30. prosince 1989, do parlamentu se dostali ve volbách 1992 a setrvali tam až do roku 1998. Od té doby o nich moc neslyšíme: Z parlamentu je vytlačily velké politické strany: Hrubý slovník Miloše Zemana a národovectví Klausovy ODS vyplnily prostor, na kterém se dříve pohyboval pan Sládek a jeho přívrženci. V tradici pánů Zemana a Klause pokračuje pan Paroubek a část ODS, a proto to má krajní pravice těžké, není pro ni prostor a je velmi rozdrobená. Kromě Národní fronty, zakázané Národní aliance, najdeme na internetu Národní stranu, Národní domobranu, Národní gardu, Národní odpor, Autonomní nacionalisty či Svobodné nacionalisty a mnoho dalších skupin, které se tvoří kolem skinhedských kapel.

Nejhlasitěji ale o sobě dává vědět od roku 2003 tzv. Dělnická strana pana Vandase, která svolala v poslední době skoro všechny tolik medializované pochody. Její název zní neutrálně, jejím ústředním motivem je řešení romské otázky, na což někteří lidé slyší, ale místo nějakého řešení zve na své akce ta nejmilitantnější uskupení, jako jsou Národní odpor a Autonomní nacionalisté. Nebezpeční by tito aktivisté mohli být jen za předpokladu, že by hospodářská krize eskalovala a že by se profesionalizovali a stát by proti nim nedokázal účinně a dostatečně razantně zasáhnout. Taky by mezi sebou museli najít vzdělanějšího a schopného rétora, který by dokázal oslovit nižší sociální skupiny ohrožené krizí. Jak se bude vyvíjet krize nevíme, o příznacích toho, že tito radikálové mají již své spojence mezi policií a vojáky, hovořil v minulých dnech ministr pro lidská práva a menšiny Michal Kocáb a o nedostatečné či dokonce lajdácké práci městských a ministerských úředníků svědčí zase rozsudky soudů, které nedostávají od úředníků řádně zdokladovaná podezření, na základě kterých by jejich pochody či činnost vůbec mohly zastavit či zakázat. Nadaného rétora zatím toto milieu rovněž naštěstí nevygenerovalo.

Ještě hlubší příčina nacionálních tendencí v naší společnosti ale spočívá v tom, že ani po dvaceti letech jsme dostatečně transparentně nepředvedli, že jsme schopní všechny pracovité jedince z těchto menšin plně integrovat do společnosti: v obecních a krajských radách, nemluvě již o parlamentu, nenajdeme Rómy, Vietnamce či jiné u nás domestikované cizince, kteří již mají léta naše občanství, nevidíme je v uniformách policie ani strážníků, nejsou důstojníky v naší armádě, ani nevystupují moc často v televizích. Teprve až se nám takovýto viditelný způsob integrace podaří a budeme stimulovat kult úspěšnosti mezi menšinami, budou to mít všechny druhy nacionalistů u nás těžší. Zatím se ale chováme opačně: Pan Čunek se dostal do vysoké politiky za to, že Romy ve Vsetíně vyvezl na okraj města do unibuněk. Za všechny problémy s extrémisty si tedy můžeme především sami, a proto víc než novodobých fašistů se musíme bát sami sebe.



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
29.05.19  Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů
17.03.19  Věra Bílá plánovala velký návrat
01.08.17  Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
09.11.16  V Žatci uctili památku mrtvého Roma
07.11.16  Vláda chce posudek na cenu pozemků pod vepřínem v Letech
11.10.16  Tajemství romského šperku odhalí výstava v brněnském muzeu
13.09.16  Stovky Romů z celé země se chystají na pouť na Svatý Kopeček
06.09.16  Babiš v Letech uctil památku romských obětí bývalého tábora
05.09.16  Vláda preferuje odkoupení vepřína v Letech na Písecku
13.08.16  V Živé knihovně si dnes mohou lidé povídat se zástupci menšin
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2020
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz