Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se nejdříve dozvíte, že královehradecká kapela Terne čhave získala cenu Anděl. Gabriela Hrabaňová nám řekne o anticikanismu ve společnosti a vydáme se také na film Krátká dlouhá cesta. Samozřejmě nebudou chybět zprávy ze života Romů a pěkná muzika.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Kapela Terne čhave získala Anděla za nahrávku More, Love!
Česko-romská kapela Terne čhave získala cenu Anděl, kterou každoročně uděluje Akademie populární hudby. Výsledky ankety o album roku v menšinových žánrech byly v sobotu večer vyhlášeny v pořadu Noc s Andělem, který odvysílala Česká televize. Skupina Terne čhave uspěla v kategorii World Music a to s nahrávkou More, Love!. Jana Šustová se zeptala kapelníka Gejzy Bendiga, kde berou inspiraci pro svou tvorbu.

Terne čhave „Ta deska a vlastně celá naše tvorba, pokud to mohu říct, vzniká tak, že čerpám ze vzpomínek z dětství. Když jsem byl ještě malý, tak kolem 12ti nebo 13 let, tak moje babička, děda, strýcové a ostatní příbuzní se scházeli doma, protože dříve nebyly takové možnosti zábavy jako dnes a když se rodina sešla, to bylo tak 20 až 30 lidí a začali zpívat a bavit se - to byl vlastně můj nejhlubší hudební zážitek. A právě jsem chtěl tyto své staré pocity zachytit, z paměti vylovit ty melodie a dostat je na desku, což se mi částečně podařilo, ale protože to už bylo tak strašně dlouho, tak jsme použili i některé věci z osad, ze Slovenska, na té desce máme dvě melodie, které vycházejí přímo z romských osad, které jsme samozřejmě upravili. To se nedá použít tak, jak my to od těch lidé dostaneme. A vlastní tvorba se vlastně odráží od myšlenek na tu starou dobu, protože si myslím, že ta starší doba byla mnohem víc svobodná v lidství, ta doba se mi moc líbila, bylo mi v ní fajn a tak jsem to chtěl dostat na tu desku a myslím si, že se mi to podařilo.“

Jak jste našli ty písničky z osad, to jste jezdili přímo do osad?

„Byl jsem ve dvou osadách, kde se mi podařilo sehnat jednu nahrávku a pak tu další nahrávku jsem dostal od kamaráda, který byl na Slovensku a přivezl mi to.“

Jak často se scházíte ke zkouškám a jak vypadá váš běžný život, kde jste třeba zaměstnaní?

„Jsme zaměstnaní, já pracuji jako soustružník, práce mě baví, dělám v malé dílně a s kapelou zkoušíme zhruba tak jednou až dvakrát týdně, pak máme jednou za dva až tři měsíce zkoušku, protože dva kluci z naší kapely žijí v Praze, tak se občas sejdeme na jeden až dva dny, občas jsme to dělávali i na Moravě, že jsme tam zkoušeli, ale to jsme zavrhli, protože tam jsme pak nezkoušeli, ale pili jsme víno, takže teď se budeme scházet v Hradci ve zkušebně.“

Považujete za dobré to vaše spojení hudby s prací nebo byste se chtěli živit jen hudbou?

„Nechceme se živit muzikou, byly doby, kdy jsme skoro nestíhali práci, ale stejně jsme toho nenechali, protože si myslím, že to, jakou děláme muziku, není na to, aby mohl člověk dělat jen muziku. Tato muzika potřebuje určitou svobodu a tím, že bych jen hrál a hrál, tak bych se najednou začal cítit jakoby trošku otrokem a to nechci, takže proto i pracujeme.“

Kde byste řekli, že máte víc úspěchů? V zahraničí nebo tady u nás doma?

„Pro nás nejsou úspěchy až tak důležité, nemáme měřítko, kolik jsme prodali desek, nebo jestli jsme byli v televizi nebo v rádiích. Pro nás je úspěch každý ten koncert, protože my si každý ten koncert vychutnáme, máme z toho velkou radost a nemůžeme říct, kde máme větší úspěch. Je pravda, že poslední dva roky jsme hráli hodně venku, ale to byla otázka nabídky a když se naskytne nabídka, tak se náš manažer domluví, takže jsme hráli hodně v zahraničí, hráli jsme třeba ve Skotsku, nebo potom v Itálii, ale každý koncert nás baví a já si myslím, že i na těch koncertech je to vidět, že nás to baví a ty lidi potom taky.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.04.2015Bo me som Rom: Terne Čhave se vrací se svým čtvrtým, zatím nejosobnějším albemZprávy ze života Romů
13.01.2015„Gipsy Parade“: Terne čhave a Shum Davar v pražském Rock CaféZprávy ze života Romů
10.01.2015Kapela Terne čhave podniká hudební výlety do oblastí, kam se ne každý odvážíO Roma Vakeren
11.05.2009Na Habrovce letos zahrají Parno Graszt i Terne ČhaveZprávy ze života Romů
20.02.2009More love?!?O Roma Vakeren
13.02.2009Kapela Terne čhave se v letošní sezóně chce věnovat domácím fanouškůmO Roma Vakeren
07.05.2008V Praze bude hudební festival Den Evropy – Společně v rozmanitostiZprávy ze života Romů
20.02.2008Skupina Terne čhave vystoupí v Brně Zprávy ze života Romů
19.11.2004Skupina Terne Čhave pokřtila své druhé album s názvem Kaj Džas - Kam jdemeO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
S Gabrielou Hrabaňovou o anticikanismu
V dalším příspěvku se vydáme za Gabrielou Hrabaňovou - vedoucí kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Kromě práce a studia na Angloamerické vysoké škole se tato mladá romská žena zabývá také anticikanismem ve společnosti. Podle ní tento fenomén vychází z rasismu a poukazuje například i na to, že někteří lidé říkají, že nejsou rasisté, ale Cikány by za sousedy nechtěli. Gabriela Hrabaňová řekla více Marku Polákovi.

Gabriela Hrabaňová (Foto: roma.fsv.cuni.cz) Můžete nám vysvětlit pojem anticikanismus?

„Anticikanismus je něco, co jde za rasismus, vzniklo to na základě nějaké historické zkušenosti tím, že Romové jsou odlišní, dá se říct, že společnosti si na ostatní cizince už nějakým způsobem zvyká, ale na Romy si pořád zvyknout nemůže, hází je do jednoho pytle s nepřizpůsobivými. Když dnes mluvíme o nepřizpůsobivých lidech, tak se většinou myslí Romové.“

Tento termín je zavedený nebo se užívá jen v České republice?

„V České republice se používá termín anticikanismus, nepoužívá se moc dlouho, ještě se požívá třeba termín romofobie, což je nějakým způsobem strach z Romů, na mezinárodní úrovni se používá termín antigipsysm, kde slovo Gipsy je ekvivalentem slova Cikán.“

Jak se to tedy projevuje u nás v České republice konkrétně?

„Já vidím hlavní nebezpečí v takovém tom plíživém, nenápadném vtírání se anticikanismu do lidských myslí. Jak jsem už jsem zmínila, je dnes již skoro normální srovnávat nepřizpůsobivé s Romy. V českých médiích se to vlastně projevuje generalizací, i když se tam používá slovo Rom, ale neustále to v lidech vyvolává určitou averzi, že Romové zneužívají sociální systém, aby pobírali dávky, aby měli hodně dětí a nechodili do práce. Když se podíváme třeba na internetové diskuze, které následují za články, které se nějakým způsobem Romů týkají a nemusí to být jen o Romech, ale o komkoliv s tmavou pletí, tak se to přesune na to, že se tam diskutuje o Romech nebo Cikánech v tomto smyslu. A já mnohdy říkám, že je lepší se na ty internetové diskuze nedívat, protože zase to vyvolává další negativní podněty vůči Romům, které potom vidíme v průzkumech veřejného mínění. A já bych opravdu apelovala na to, aby se lidé naučili vnímat Romy nebo vůbec tyto problémy jednotlivě. Dobře, jsme si vědomi toho, že jsou tu někteří Romové, kteří ten noční klid ruší a tím pádem narušují veřejný pořádek, přestupují limity, které stanovuje zákon nebo vyhlášky, ale na druhou stranu nemůžeme říkat, že všichni Romové toto dělají. Jsou tady Romové, kteří jsou vzdělaní, kteří chodí do práce, kteří chodí do škol, žijí normálním životem jako každý jiný. Já bych ještě v tomto smyslu zmínila Chomutov, nebo třeba Litvínov a takovéto události posledních dní a já si myslím, že to je hodně o lidském přístupu k této otázce a o tom, že bychom si měli udržet jako lidé morální hodnoty a zodpovědnost vůbec k tomu, že bychom sami měli podporovat to soužití. Kdo jiný by tu měl mít tu zodpovědnost? Ano, na jedné straně tu je stát, třeba naše kancelář, kde se snažíme prosazovat integraci Romů a bourání předsudků a stereotypů, ale je tady i zodpovědnost obcí a měst postarat se o své lidi a když je tato otázka dlouhodobě zanedbávána, jak můžeme vidět v některých městech v minulých letech, že se i kolikrát plánuje dopředu toto zanedbání. Tak je potom možné, že tady najednou vznikly statisícové dluhy, když tu máme nástroje, které to mohou řešit, jako třeba institut třetího příjemce nebo jiné formy, nemusí se hned volit exekuce, kdy za dluh 400 korun musí Romové zaplatit 9 nebo 10 tisíc exekutorovi, za to, že jim někdy v minulosti vznikl dluh, když ten dluh mohl být odebrán třeba samotným městem. To jsou takové ty otázky jako právo versus morálka, kde já bych apelovala na morálku a ještě bych poukázala na to, že teď jsme před volbami do Evropského parlamentu a že je nejlepší čas vytáhnout anticikánskou linku - právě ta osloví hodně voličů a ukáže politika v lepším světle, že je schopný a ochotný represivně a drsně řešit ty nepřizpůsobivé cikány, kteří nám tady stěžují život.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.03.2014Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítáZprávy ze života Romů
08.02.2014Gabriela Hrabaňová jedná v Bruselu za Romy s vysokými úředníky Evropské komiseO Roma Vakeren
19.01.2014Srovnání antisemitismu za první a druhé republiky se současným anticikanismemZprávy ze života Romů
01.12.2013Anticikanismus a křesťanéZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
15.06.2013Gabriela Hrabaňová jedná za Romy s vysokými úředníky Evropské komiseO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
14.07.2012Prešovská Zeď nářků odděluje Romy od ostatní populaceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
El paso je druhý film Zdeňka Tyce inspirovaný životem Romů
Včera měl premiéru nový český film El paso, který je inspirován skutečnými osudy romské rodiny. Promítán byl ale také už v úterý a ve středu v rámci festivalu Jeden svět, který poprvé ve své jedenáctileté historii zařadil do programu hraný film. Po filmu Smradi je El paso už druhým dílem režiséra Zdeňka Tyce, jehož hrdiny jsou Romové. Jana Šustová se Zdeňka Tyce zeptala, co ho k Romům přivádí.

El paso „Zážitek na filmu Smradi byl velice intenzivní, silný, já jsem od té doby sledoval, jak to u nás s romskou komunitou dopadá, a když se pak naskytla příležitost potkat se s původní hlavní představitelkou filmu, tak tam vznikla myšlenka filmu El Paso.“

Film je založen na skutečné události, kde jste se setkal s tou paní, která je ve skutečnosti hrdinou tohoto příběhu?

El paso „Ona je z Českých Budějovic, tak jsem se tam za ní vydal, už při první schůzce jsem se jí představil a řekl jsem jí, že mě velice zajímá její situace, že má 9 dětí, je čerstvá vdova a bojuje za to, aby mohla ty děti vychovávat, že se mi to zdá velice silné a zajímavé a že bych rád o tom natočil film, ale nemohu jí to slíbit, protože film je velice drahá záležitost a trvá to dlouhou dobu, že ji mohu slíbit jen to, že se o to budu ucházet. A ona mi uvěřila, a to velice napomohlo tomu, že se nakonec ten film natočil.“

Ten film má zatím za sebou jen několik promítání, většina našich posluchačů ho asi ještě neviděla, můžete nám stručně říct jeho obsah?

El paso „Obsah je vlastně velice důležitý, jde o to, že žena, romská maminka, která má ve film sedm dětí, trošku jsem ubral, protože i sedm se mi zdálo moc. Ona začíná řešit takovou situaci po manželovi, o které ani netušila a vlastně ten její boj o děti, láska k dětem je vlastně celé téma toho filmu.“

Byl tam i nějaký problém ohledně dluhů, exekucí?

„To tam je, to k tomu patří, protože jsem měl pocit, že ona se předtím o takové věci vůbec nestarala, to bylo všechno ta věc, kterou řešil nebo neřešil její manžel. Ona není rozhodně svatá, je to prostě žena z masa a kostí, má spoustu chyb a je velmi konfliktní, ale její láska k dětem je nezpochybnitelná a ta si myslím, že je velmi důležitá, já nejsem zastáncem toho, aby se děti automaticky dávali do ústavů. Myslím si, že to ničemu dobrému neprospívá, že porušení té citové vazby vede vlastně k takové citové vyprahlosti dětí a u nás to vlastně byla dřív taková automatická politika a to by se mělo změnit.“

V tom filmu jde hodně právě o odebrání či ponechání dětí v rodině, jak to dopadlo v rodině té hlavní hrdinky a jak to dopadne ve filmu?

El paso „Dopadne to vlastně dobře, ve skutečném životě se to té mamince podařilo, myslím si, že jí v tom i náš zájem pomohl, že ona se tak jakoby emancipovala a víc si musela ještě srovnat v hlavě, kým je. A v tom filmu je to vlastně s otevřeným koncem, protože on ten problém je velice složitý a my jsme to nechtěli zjednodušovat na nějaký plakát, protože ten život jde dál, je nějaké zítra a pozítří, ta situace je trochu jako na houpačce, lidé jdou dolu a nahoru, daří se jim, nedaří se jim, ale musí o to trochu pečovat, to si myslím, že je velmi důležité, podstatnější než nějaký závěr, jednoznačný konec, ať takový nebo makový.“

Můžete vysvětlit význam toho názvu El Paso?

„Někteří naši spoluobčané používají spojení El Paso jako slangový název pro loupežné přepadení - EL je loupežné, P je přepadení, tj. ELP a z ELP se odvíjí El Paso, a ten název se mi zdál takový přitažlivý, zajímavý, takový svůdný a film s takovou tématikou potřebuje veškeré tyto atributy, aby trochu budil pozornost, aby trochu budil očekávání, aby si člověk neřekl automaticky, že to už zná, že o tom už všechno ví, což se stejně stane, nejsem tak naivní, ale snažím se nabourat obal toho nepřijímání.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.04.2009Kdo hrál romské postavy ve filu El pasoO Roma Vakeren
18.03.2009Film El paso vypráví skutečný příběh romské vdovyZprávy ze života Romů

=[ Zprávy ]=

Sdružení bývalých romských vězňů v koncentračních táborech a jejich pozůstalých se obrátilo na ministra Kocába se žádostí o vytvoření nadačního fondu. Ten by – podobně jako před deseti lety u židovské komunity - měl být gestem vlády zmírňujícím nedořešené majetkové a další újmy. Na konfiskacích romského majetku se podílely protektorátní orgány a podle dochovaných dokumentů i místní obyvatelstvo.

Pořádek, méně kriminality, nerušený noční klid či méně návykových látek mezi dětmi by měly na nechvalně známém sídlišti Luník 11 ve slovenských Košicích zajistit obnovené romské hlídky. Jejich příslušníci složili slib a nastoupili do služby na tomto největším romském sídlišti ve střední Evropě.

Muzeum romské kultury v Brně má potíže se svojí budovou. Stavba v Bratislavské ulici patří Brnu, muzeum ale zase náleží pod ministerstvo kultury. Výsledkem je, že ani ministerstvo ani magistrát o budovu nepečují a nedávají peníze na její opravu.

Sdružení Romů a národnostních menšin v Hodoníně pořádá 18. dubna soutěž Miss Roma 2009. Už devátý ročník se uskuteční od 19ti hodin v kulturním domě Horní Valy Hodonín pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška. Garanty jsou místostarostka Města Hodonín Zuzana Domesová a poslanec Parlamentu České republiky Zdeněk Škromach. Tradičním moderátorem akce je Jan Čenský.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V rámci festivalu Jeden svět se představil i dokument Fedora Gála Krátká dlouhá cesta
Filmový festival Jeden svět 2009 je věnován problematice lidských práv. Filmy a dokumenty se promítají v Praze, ale budou putovat po dalších městech v ČR. Představil se i dokument Fedora Gála o výpovědi pamětníků a době z konce druhé světové války. Krátká dlouhá cesta v režii Matina Hanzlíčka je dokumentem faktů a chování lidí na Slovensku a Německu. Režiséra oslovila Marie Vrábelová.

Pochod smrti. Ze Sachsenhausenu do Schwerinu je to víc než 300 kilometrů. Vy jste režíroval dokument Krátká dlouhá cesta, byl to váš první dokument o holocaustu?

„Ano, byl to první můj dokument o holocaustu, protože já jsem se těmto dokumentům vyhýbal záměrně, protože jsem jich pár viděl, četl jsem o tom, a vlastně jsem ani neměl klíč k tomu, jak bych to dělal.“

Ale pak jste přijal nabídku?

„Ano, pak jsem přijal nabídku Fedora Gála. Původně jsem to nechtěl dělat ani s Fedorem Gálem, ale pak jsme si o tom začali povídat, začali jsme na tom vidět ani ne tak ten holocaust, ale spíš takové putování lidskou duší nebo duší lidstva, to mě najednou začalo zajímat, protože v tom jsem viděl daleko větší smysl. Já osobně bohužel už nevidím smysl v tom, pořád dávat příběhy lidí, kteří to přežili. Možná, že to nějaký smysl má, ale o tom mám velkou pochybnost.“

Jak to myslíte?

Náhrobek Vojtecha Gála v Partizánskej Ľupče „Jsou narvané obrovské archivy, kde jsou tisíce hodin výpovědí lidí, kteří prožili koncentrační tábory nebo pochody smrti. Já mám přístup k hromadě těchto věcí a neumím to použít a nechci to používat, protože nevidím smysl a to, že já v tom nevidím smysl a ta názorová situace, která dneska je, tak pravděpodobně ten smysl asi nevidí kde kdo. Zatím to teda moc lidí netrefilo, ale spíš naopak, bych řekl.“

Byl tento dokument nabit emocemi, jak jste to prožívali?

„Já jsem pravdu rok a půl špatně spal, protože všechno, co jsme si s Fedorem povídali, tak já jsem to transformoval do sebe, přes svoje vnoučata. Já jsem vůbec nebyl schopen pochopit tu obrovskou dávku toho hajzlovství, egoistiky, amorálnosti, která je jenom v psaných dokumentech z počátku Slovenského štátu. Já jsem to vůbec nebyl schopen pochopit.“

Co vás během natáčení nejvíce překvapilo, reakce lidí?

„Mě nejvíc překvapila jistá faleš lidí na Slovensku a velmi mě překvapila naprostá upřímnost lidí v Německu a ještě mě překvapilo, jak obrovské množství otázek existuje kolem tohoto problému a jak malinká kupička odpovědí je tady.“

Když jste do toho šel, měl jste vůbec představu, o čem to bude, nebo to bylo plné překvapení a změn?

„To už kdysi Fellini řekl, že kdy začnete točit film, tak ten před vámi utíká a když jste dobrý, tak ho tak jako sledujete a tak tak ho doháníte a on vám zatím bliká na horizontu. Já nejsem Fellini, ale to si šlo svým směrem a díky tmu, že jsem měl u sebe Richarda Krivdu a Pána Boha v hrsti a že jsme byli schopni občas odhadnout, protože už jsme přeci jenom starší pánové, co se tak může stát, tak díky tomu si ten film žil a byl a my jsme se okolo něho těšili.“

Sílí hnutí neonacismu, jaká je atmosféra ve společnosti?

„Já nevím, jestli to je neonacismus, to, co mě znepokojuje. Mě znepokojují hajzlové, mě znepokojuje lidská povrchnost, mě znepokojují ta desetiletí, která teď prožíváme a která jsou o frázích, které nejsou o myšlenkách, o frázích ve vědě, v umění, v politice. Znepokojuje mě jedna věc, že volby se vyhrávají ne na základě programu, který by mohl pomoct té zemi, ale na základě PR, jak to udělat, abych v těch lidech vzbudil nenávist a abych je uplatil, abych je postavil proti úspěšným, abych se trefil toho, co chce průměr nebo spíš podprůměr. Toto mě znepokojuje víc než neonacismus.“

Tady vlastně sílí i nenávist vůči lidem, vůči jiným lidem, konkrétně teď budu mluvit o Romech.

„Ti lidé, kteří jsou nenávistní vůči Romům, ti jsou čitelní, o nich víme, ty umíme pojmenovat, umíme nad nimi přemýšlet a umíme se jim bránit. Ale jak se chcete bránit člověku, který je normálně slušný, když jde po ulici, pak sedne do automobilu a dělá všechno proto, aby vás zabil, protože se najednou jeho myšlení vymkne z kloubů jenom proto, že má v ruce volant.“

Já se teď vrátím zpátky k tomu dokumentu, pociťoval jste nenávist lidí, byla tam taková atmosféra?

„Toto jsem vůbec nepociťoval, naopak mi to přišlo všechno velmi zajímavé. Možná, že jistý druh nenávisti, jistý druh nepochopení, takové falše jsem cítil v té Partizánské Ľupči, odkud Fedor pochází. Tam jsem měl pocit, že celý tento problém normálně jede na plné pecky a nakonec se nám to potvrdilo. Vlastně pointa toho filmu o tom hovoří.“

V tom filmu na závěr běží titulky, že vlastně když se točilo a byl tam štáb, tak se ti lidé chovali jinak, ale potom, když vy jste odjeli, tak se ti lidé chovali jinak, co byste k tomu řekl?

„Toto je jedno ze strašných nebezpečí, ve kterých se nacházíme. Neofašisty poznáte, jsou vyholení, blábolí nesmysly, ale tito lidé jsou zákeřní, tyto lidi můžete kdykoliv nastartovat, stačí lusknout prstem a říct jim, aby šli do toho znovu a ti, o kterých si myslíte, že jsou fajn, tak oni najednou vezmou ty vidle a jdou toho.“

Vy jste třeba s nimi seděl v hospodě, jak se chovali?

„Oni se chovali výborně doma i v hospodě, oni vám navyprávěli neuvěřitelné krásné věci, všecko bylo úplně v pořádku a úplně fajn, problém byl, když jsme odjeli, tak už to ono nebylo.“

Jaký z toho máte pocit, když takto vidíte celý dokument pohromadě?

„Jasně, že bych některé věci upravil, samozřejmě, že bych některé věci jinak načasoval, ale současně si myslím, že vzniknul ne film uplakaný a film vzteklý a vzdorovitý a to je vlastně to, o co nám šlo.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.08.2012S Fedorem Gálem o situaci obyvatel ostravské ulice PřednádražíO Roma Vakeren
07.01.2012Bilance a prognóza Fedora GálaO Roma Vakeren
26.11.2011Je potřeba Romům pomáhat?O Roma Vakeren
10.09.2010S Fedorem Gálem o tom, jak média informují o RomechO Roma Vakeren
07.05.2010Je sociální začleňování odvislé od dotací?O Roma Vakeren
23.05.2009Lidé proti rasismuZprávy ze života Romů
13.02.2009Film Krátká dlouhá cesta přichází do kinO Roma Vakeren
02.01.2009Bilance roku 2008 z hlediska sociologa Fedora GálaO Roma Vakeren
17.10.2008Projekt Krátká, dlouhá cesta putuje po republiceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Krátká dlouhá cesta očima divačky
Filmový festival Jeden svět 2009, který je věnován problematice lidských práv, už představil řadu filmů a dokumentů. Mezi diváky byla i Michaela Dušková, která se přišla podívat na dokument Fedora Gála Krátká dlouhá cesta. Více Marek Polák.

Sachsenhausen. Do tohoto baráku nacpali tátu Fedora Gála. Dnes jste byla na dokumentu Fedora Gála, jaké pocity ve vás zanechal tento dokument?

„Trošku úzkosti, protože odhaloval takovou zlou stránku v každém člověku, skrytý rasismus, který je neustále na Slovensku a myslím si, že mě hodně překvapilo, jak velký problém to na Slovensku je, protože když se mluví o holocaustu a o židovské otázce, tak se neustále mluví o Německu a najednou ta aktuálnost této otázky na Slovensku mě opravdu překvapila.“

Co si myslíte o České republice, je zde podle vás rasismus?

„Určitě, zatraceně hodně.“

Myslíte si tedy, že se tady porušují práva menšin?

„To, co na mě zapůsobilo z toho filmu je, že nezáleží na tom, jestli je člověk z Čech nebo ze Slovenska, jestli je bílý nebo zelený, ale je to o tom, jestli je dobrý nebo zlý, co v něm zvítězí.“

Jak tedy vnímáte, že tady pochodují neonacisté a co si o tom myslíte?

„Bydlím v Ústí nad Labem, takže tam to opravdu mám možnost sledovat v přímém přenosu a jenom bych k tomu chtěla říct, že ne všichni s tím souhlasí, že ti neonacisté jsou sice hodně vidět, ale není to ten nejsilnější hlas, jen je nejhlasitější.“

Co by se proti tomu mohlo udělat?

„Mě mrzí, že nezakázali Dělnickou stranu, to by mohl být určitě první krok a možná dát víc prostoru, aby se pořád neobjevovaly jen ty extrémní hlasy, ale aby proběhla diskuze.“

Myslíte si, že k tomu by pomohlo vzdělání Romů?

„Ano, určitě ano.“

Ale otázkou zůstává, jestli by to odstranilo rasismus nebo tu nenávist vůči Romům?

„Já si myslím, že je to opravdu v konkrétním člověku, že když chce člověk být nenávistný, tak si vždy důvod najde, ta barva kůže je jen zástupný problém.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.02.2009Film Krátká dlouhá cesta přichází do kinO Roma Vakeren
17.10.2008Projekt Krátká, dlouhá cesta putuje po republiceO Roma Vakeren
26.09.2008Krátká dlouhá cestaO Roma Vakeren

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 20. března je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Kapela Terne čhave získala Anděla za nahrávku More, Love!
Reportáž:  S Gabrielou Hrabaňovou o anticikanismu
Reportáž:  El paso je druhý film Zdeňka Tyce inspirovaný životem Romů
Zprávy: 
Reportáž:  V rámci festivalu Jeden svět se představil i dokument Fedora Gála Krátká dlouhá cesta
Reportáž:  Krátká dlouhá cesta očima divačky

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz