Vyhledávání
24.1.2020
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Začala jinak, opustila ghetto

Její rodina stále bydlí v zanedbaných romských vesnicích na východním Slovensku. Ona se rozhodla zažitým stereotypům postavit. Navzdory všem dokázala, že i jako Romka může mít vysokoškolský diplom a teď je sociální úřednicí v Ostravě.

Pochází z početné rodiny, která má kořeny v nevábných romských osadách na východním Slovensku. Ona takto žít nechtěla. Díky své matce, která ji vedla ke vzdělání, to dotáhla až k vysokoškolskému diplomu a teď pracuje na radnici v Ostravě.

Potemnělou ulicí v Ostravě-Přívozu se blížíme k domu, kde bydlí třiatřicetiletá Renáta. Její příběh by klidně mohl být námětem hollywoodského trháku. Rozhodla se zbořit všechny pomyslné zdi, které Romy obklopují, a povedlo se to. Vše vlastně odstartovala její maminka. Ta ještě zažila dětství v zanedbané romské osadě na východním Slovensku.

"Doteď jsou tam kadibudky, pro vodu se chodí do studny. Moje rodina žije dodnes bez vody, bez plynu. Odtamtud pochází moje maminka. Všechny moje babičky i dědové neuměli číst ani psát," přiblížila poměry, ze kterých pochází, paní Renáta.

Její maminka chtěla pro své děti víc a hlavně jim dala vzdělání. Její dcera vystudovala střední zdravotní školu a pak i Ostravskou univerzitu. A teď nám může pyšně ukázat diplom. "Mám dokonce i pedagogické minimum, takže takové zadostiučinění, že jsem magistra. To se mi líbí. Je to fajn," doplnila.

I když byla vzorová jedničkářka, občas jí okolí dalo znát, že je Romka. "Na střední škole jsem se už setkávala trochu s projevy rasismu. Na to jsem nebyla připravená, protože jsem si připadala stejná jako ostatní, takže jsem vůbec nechápala, o co se jedná. A to byly těžké okamžiky," vysvětlila.

Její manžel Rom není. Mají spolu dvě malé děti a útulně zařízený byt, kterým nás pyšně provází. Když dolévá čaj, rozvypráví se o své práci. Je sociální pracovnicí v centrálním ostravském obvodu a tam chodí pro sociální dávky desítky Romů. Paní Renáta takovou pomoc státu za šťastnou moc nepovažuje. Cestu z bludného kruhu půjček a exekucí vidí právě ve vzdělání.

"Teď na úřadě vidím, že máme celou novou generaci, která je už naučená a zvyklá, že se do práce nechodí a že stačí, když dostudují základní školu, pak zajdou na úřad práce, na sociálku a mají příjem jistý. Se školou je rodiče vůbec nepodporují. Neustále se odvolávají na diskriminaci, ale pokud vzdělání mít nebudou, zůstanou pořád v bryndě, ve které jsou a bude to horší a horší," přiblížila svůj pohled paní Renáta.

Pokřikovali po ní, že je Romka. Kvůli tomu si změnila i příjmení. Vše překonala hlavně proto, že ji rodiče vedli ke vzdělání. Zbořit zdi a dokázat vystoupit z bludného kruhu může podle paní Renáty úplně každý. "Jde to. Základ jsme měli, že nás k tomu rodiče vedli. Pokud jsou rodiče, kteří nenutí dítě, aby se připravovalo do školy, tak to dítě nikdy nebude motivované," dodala paní Renáta.

Vzdělání - jízdenka z ghetta

Stovky neomluvených hodin, záškoláctví, sklony k násilí. I tak popisují učitelé vztah romských dětí ke škole. Přitom experti jednoznačně potvrzují, že právě vzdělání je pomyslnou vstupenkou, která lidi z ghetta dostane. Jenomže - jak to konkrétně v dětmi v ghettu vypadá?

Jdeme částí Karviné, které se říká Nové město. Kolem nás jsou rozbité domy, na chodníku se vyhýbáme pohozeným odpadkům, z oken se vyklánějí romští nájemníci a pokřikují na sousedy. Právě tady je problém romských dětí a školy je hodně palčivý. Učit se s dětmi tady moc zvykem není, přiznává jeden z kolemjdoucích. "Je to pravda se záškoláctvím. Ale když nemá člověk vzdělání, tak není nic," dodal.

Další se už s námi bavit ani nechtějí. "Jen spekulace děláte. Podvody. Všichni. Potom lidi dáte zavírat," rozčiluje se jedna z místních žen. Kousek vedle máme schůzku s karvinskou sociální pracovnicí Renátou Chytrovou. Z praxe moc dobře ví, že v romských rodinách, které tady žijí, je škola až na posledním místě.

"Je to celkem problém, protože rodiče mají dětí hodně, nekladou příliš velký důraz na učení. Nemají na to čas, aby se věnovali svým dětem, protože se věnují mladším dětem, shánějí si příležitostnou práci , která ne vždy je oficiální, někdy je to práce na černo. Ale klasická příprava do školy, jak jsme na to třeba zvyklí, je v málo rodinách," popsala neutěšenou situaci sociální pracovnice.

Proto radnice zaměstnává hned několik terénních pracovníků, kteří do rodin chodí. Pomáhají s vypisováním úředních listin a třeba i s domácími úkoly dětí. Jako třeba Eva Kropivnická. "Někteří se snažíme i doučovat. Hlavně čeština, matematika. Vzdělávání dětí, aby byly lepší. Půjdeme teď k paní Barnové, to je jedna z našich klientek," přiblížila.

Padesátiletá Božena Barnová se stará o čtyřletého chlapečka, kterého u ní doma nechala Romka ze Slovenska. Sociální pracovnice pomohly s vyřízením opatrovnických papírů a chlapec už teď chodí dokonce zpívat do křesťanského sboru. "Chodím s ním každou neděli do sboru, aby tam dělal všelijaké věci, pobožnosti, učíme ho tam, aby bylo všechno v pořádku a tak," uvedla Božena Barnová a pochválila karvinský magistrát za romské poradce.

Práce v terénu něco stojí, a proto radnice žádá o finanční pomoc státu. Jenže loni dotace v požadované výši nedostali, stěžuje si Renáta Chytrová z magistrátu. "Dostali jsme dotaci o sto tisíc nižší, takže jsme museli snížit počet pracovníků o tři, což se projevilo menším počtem klientů. Tito tři pracovníci pracovali s 510 klienty," nastínila. Letos zkouší štěstí znovu a o dotaci opět žádají.

Důležité je získat si jejich důvěru, říká sociální pracovnice

Paní Renáta vystoupila z rodinného vzorce a dnes má vysokoškolský diplom. Mají podobné štěstí či možnosti jiné děti z romských ghett?

Alena Šarochová z organizace Sociální služby Karviná si myslí, že podobných příběhů, jaký prožila paní Renáta z naší reportáže, je více. "Sama mám ve svém okolí kolegy a spolupracovníky, kteří dokázali vystoupit z bludného kruhu, dosáhli určitého vzdělání a kvalifikace. Na druhou stranu je pravda, že takových lidí je pořád málo, mohlo a mělo by jich být více," uvedla Alena Šarochová.

V souvislosti se vzděláváním romské populace se však podle ní poněkud zapomíná na učňovské školství a neustále se poukazuje na středoškolské a vysokoškolské vzdělávání. "Ne všechny děti mají podmínky a také nemusí mít zrovna nadání, aby byly úspěšnými studenty střední školy, ale přitom to jsou děti pracovité a šikovné. V případě, že se vyučí řemeslu, které je perspektivní a budou ho rády dělat, tak se můžou bez problému zařadit do společnosti a mohou být úspěšné. A o to nám jde," vysvětlila.

Jako specialistka na terénní práci poukázala na její náročnost. Nejenže se takový pracovník musí orientovat v sociální oblasti, musí být dobrý v komunikaci a být důsledný, musí v první řadě získat důvěru lidí. To je podle Aleny Šarochové velice těžké. "Pokud pracuje s rodinami s dětmi, tak nestačí, když získá důvěru jenom dětí. Speciálně v romských rodinách je potřeba pracovat se širším sociálním zázemím, někdy i s babičkami. Nejenom s rodiči, protože tyto rodiny mají trochu jiný styl, jiný způsob života než rodiny v majoritní společnosti," dodala Alena Šarochová.



Související články
DatumNadpisRubrika
13.12.2014Ostravští Romové se chtějí sjednotit pro jednání s úřadyO Roma Vakeren
23.10.2013Platforma Blokujeme spolu s Romy a církvemi připravuje shromáždění Barevná OstravaZprávy ze života Romů
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
10.07.2013Ostravské Přednádraží opustila poslední rodina. Ghetto je prázdnéZprávy ze života Romů
13.05.2013Soud zahájil exekuci proti majiteli domů v Přednádraží. Nejspíš dojde na dražbuZprávy ze života Romů
19.04.2013V Česku už je více než 400 ghettO Roma Vakeren
06.04.2013Ostrava je rájem ubytoven pro chudé a nezaměstnanéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
29.05.19  Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů
17.03.19  Věra Bílá plánovala velký návrat
01.08.17  Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
09.11.16  V Žatci uctili památku mrtvého Roma
07.11.16  Vláda chce posudek na cenu pozemků pod vepřínem v Letech
11.10.16  Tajemství romského šperku odhalí výstava v brněnském muzeu
13.09.16  Stovky Romů z celé země se chystají na pouť na Svatý Kopeček
06.09.16  Babiš v Letech uctil památku romských obětí bývalého tábora
05.09.16  Vláda preferuje odkoupení vepřína v Letech na Písecku
13.08.16  V Živé knihovně si dnes mohou lidé povídat se zástupci menšin
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2020
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz