Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se konal pietní akt na památku prvního hromadného transportu moravských Rómů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi – to je naše první téma. Pozveme vás také na festival Jeden svět a nebudou chybět zprávy ze života Romů a pěkná muzika.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů do Osvětimi
V Muzeu romské kultury v Brně se dnes (v pátek 6. března) konal pietní akt na památku prvního hromadného transportu moravských Romů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. 7. března roku 1943 bylo z Brna odvezeno více než tisíc lidí. Do konce 2. světové války transportům neuniklo přes pět a půl tisíce Rómů, z nichž se domů vrátila jen asi desetina. Na téma romský holocaust na území Protektorátu Čechy a Morava si s historikem Muzea romské kultury Michalem Schusterem povídal Michal Záboj.

Pietní akt v muzejním sále o holocaustu (Foto: Lenka Grossmannová) Zkusme se přesunout o těch více než 60 let nazpět a odpovědět nejprve na otázku – proč se vlastně ty transporty Romů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi tenkrát konaly?

„Ty transporty, které byly vypraveny během roku 1943, to byla závěrečná fáze toho, co se chystalo, můžeme říct, už od poloviny 30. let, kdy se Hitler dostal k moci a kdy v komentářích k Norimberským zákonům bylo napsáno v překladu asi toto – vedle Židů mají v Evropě cizí krev také Cikáni. Tím byli jasně stanoveni ti dva základní nepřátelé – Židé a pak ti tzv. Cikáni nebo cikánští míšenci. A potom během těch 30. let se Hitler a nacistická moc obrátila právě i proti Romům. Všechny zákony a nařízení, které do té doby platily v Německu, se potom zkopírovaly pro protektorát po jeho vzniku v roce 1939, takže postupně ty kroky směřovaly ke konečnému řešení cikánské otázky. Posledním krokem byl tzv. Osvětimský výnos ze 16. 12. 1942, kterým vůdce SS Heinrich Himmler vyhlásil, že všichni Cikáni a cikánští míšenci z Německem okupovaných zemí mají být koncentrováni, transportováni na jedno místo. Vybrán byl koncentrační tábor v Osvětimi 2 - Březinka, kde byl vytvořen uvnitř toho tábora speciální blok, který měl označení B2E a to byl ten cikánský rodinný tábor.“

Historik Michal Schuster (Foto: Lenka Grossmannová) Co vadilo nacistickému režimu na židovském obyvatelstvu, to nechme pro tuto chvíli stranou, ale proč vlastně byli pronásledováni Romové?

„Oni na to šli už od poloviny 30. let z toho rasového hlediska, protože v roce 1936 byl zřízen rasový hygienický institut v Berlíně, v jehož čele stál v této oblasti velice známý vědec doktor Ritter. Tento ústav měl díky sbírání nejrůznějších informací o jednotlivých romských rodech, o jejich rodokmenech pseudovědecky dovodit, že Cikáni a cikánští míšenci jsou rasově méněcenní, že mají špatnou krev a také měli doložit, že jsou dědičně asociální. Termín asociálnost se vlastně prvně objevuje právě v této době, a to spočívalo v tom, že osoba označená za asociála je už od narození geneticky zločinná. Tzn. že ni vyvodili z této pseudovědecké teorie, že pokud se narodí Rom jako dítě, tak už je odmalička zločinec a nedá se převychovat, nedá se s ním udělat nic jiného, než že musí být nějak odstraněn ze společnosti.“

Pamětní deska na transport (Foto: Lenka Grossmannová) První transport do Osvětimi vyjel z Brna 7. 3. 1943, neuniklo mu více než tisíc lidí, dá se vůbec popsat ta atmosféra, která na místě panovala?

„Obecně se dá říct, že vždy předcházely těm transportům nějaké soupisy těch, kteří budou do transportů vzati, byla určena sběrná místa, kde se tyto osoby nebo celé rodiny měly shromažďovat. Většinou to byly nějaké sokolovny, nějaké haly, nádraží, odkud ten transport byl vypraven. V Brně bylo vybráno místo stájí bývalé jízdní policie v Masné ulici, kde ti Romové byli v těchto jarních měsících shromažďováni, kde i několik týdnů museli čekat na transport, takže samozřejmě v chladném počasí, bez nějakých dobrých životních podmínek, čekali hromadně na transport, který pak byl vypraven 7. března.“

Emílie Machálková - vpravo (Foto: Lenka Grossmannová) Dneska ale žijí i lidé, kteří byli očitými svědky tehdejších událostí. Jednou z nich je také paní Emílie Machálková, která na transport vzpomíná takto:

„Já už jsem dva roky pracovala jako totálně nasazená, když jsme ten večer rychle jeli do těch Svatobořic, tak to na mě ještě tak nedolehlo, až jsem viděla ty moje bratrance a sestřenice, jak tam leží, maj9 vytřeštěné oči, teta seděla, měla bílé vlasy, ona zešedivěla, bylo jí 34 let a strýc se postupně s těmi svými dětmi loučil.“

Pietní akt v prostorách muzejního sálu o holocaustu (Foto: Lenka Grossmannová) Muzeum romské kultury v Brně ale uchovává řadu dalších očitých svědectví na transporty a na vyvražďování Romů v Osvětimi. S materiály se může také seznámit široká veřejnost, potvrzuje historik muzea Michal Schuster.

„Všechny fondy muzea, ať už jsou to knihy holocaustu v knihovně, nebo jsou to nejrůznější písemné dokumenty ve fondu písemného materiálu, nebo jsou to audio nebo video nahrávky, tak to vše je přístupno veřejnosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ceija Stojka popsala svůj nelehký osud v knize Žijeme ve skrytu
V češtině nedávno vyšla kniha „Žijeme ve skrytu. Vyprávění rakouské Romky“, která byla poprvé publikována v Rakousku v roce 1988. Její autorkou je Ceija Stojka, která pochází z rodiny kočovných Romů a za války byla se svými příbuznými zavlečena do různých koncentračních táborů. Knihu doplňují historické fotografie a reprodukce obrazů, které Ceija Stojka namalovala. Další podrobnosti má Jana Šustová.

Kniha Žijeme ve skrytu má dvě části. V té první Ceija Stojka popisuje život za 2. světové války, kdy se nejprve její rodina musela kvůli hrozbě nacismu vzdát kočovného způsobu života a nakonec stejně neunikla útrapám koncentračních táborů. Desetiletá Ceija byla v roce 1943 deportována s matkou a sourozenci do Osvětimi-Březinky. Jejich další štací byl koncentrační tábor Ravensbrück, kde spolu s matkou jen o vlásek unikla nucené sterilizaci, která v tamních podmínkách znamenala jistou smrt. Osvoboditelská anglická armáda je zastihla v táboře v Bergen-Belsenu.

Druhou část knihy tvoří rozhovor paní Karin Berger s Ceijou Stojkou, kde se čtenář více dozví o Ceijině dětství a o životě po válce. A kdy se Ceija Stojka odhodlala své vyprávění z války napsat? Na to už odpovídá ona sama.

Ceija Stojka v Rakouském kulturním fóru v Praze (Foto: Jana Šustová) „To bylo v roce 1987, kdy jsem při jedné procházce poprvé slyšela pojem osvětimská lež. Tehdy jsem šla po ulici a nějací mladí lidé se dívali na číslo, které mám z Osvětimi vytetované na ruce. Neměli ponětí, co to znamená, a tak se smáli. Tito mladí lidé o tom nic neví, protože nečtou a neposlouchají, co vyprávějí starší lidé. A tak vznikla tato kniha. Nicméně nepsala jsem ji pro veřejnost, ale pro své děti, pro mojí snachu a další známé, kteří mají děti. Už se mi tehdy podařilo od svých dětí odehnat strach a pak člověk slyší něco takového, jako já tehdy na ulici. Také jsem to napsala kvůli tomu, aby moje děti dobře naslouchaly a dávaly pozor na svůj život, aby se jim nikdy nestalo to, co mně. A mezitím se objevila paní Karin Berger, která mě chtěla vidět a naslouchat mi. Zrovna jsem byla doma se svým manželem a vařila zelí, když mi volala a ptala se, jestli se mnou může udělat rozhovor. Řekla jsem ano, proč ne, ale vůbec jsem netušila, co z toho vzejde. Moje sestra jí během toho rozhovoru prozradila, že mám doma papíry, na které jsem všechno vyprávění napsala. Karin Berger se pro mě stala sestrou. A dál už to šlo rychlostí blesku. Kniha ještě voněla tiskařskou černí, ještě neměla žádné stránky, pouze obálka byla hotová, a už byla prezentována v televizi. To bylo v roce 1988 a od té doby jsem pořád na cestách, takže jsem zůstala kočovnicí, kterou jsem byla před válkou.“

Ceija Stojka byla vůbec první z rakouských Romů, kdo se svým válečným osudem vyšel na veřejnost. Navíc to učinila jako žena. Žel její kniha se tehdy koncem 80. let nesetkala s žádnou odezvou mezi Romy.

Ceija Stojka: Ženy z Ravensbrücku „Romové z Rakouska i z celého světa mě tehdy nechali ve štychu. Ale později už se pohnuli z místa, protože dnes mohou díky této výpovědi obhajovat svá práva, mohou stát vzpřímeně, nemusí se už skrývat. Ale přesto ta výzva zůstala od nich nevyslyšená. Avšak naopak ne-Romové jsou velmi aktivní, je to vidět i tady v Česku.“

Kromě knihy Žijeme ve skrytu napsala Ceija Stojka ještě několik dalších titulů.

„Druhá kniha se jmenuje ‘Kočovníci na tomto světě‘. Pak následovala kniha ‘Moje volba psát - já to neumím‘ – to je básnická sbírka, ale velmi politicky podbarvená. A poslední kniha se jmenuje ‚Zdá se mi, že žiji?‘. Potom jsou dva filmy – jeden se jmenuje ‘Ceija Stojka‘ a druhý ‚Pod prkny je zelená tráva‘. A toho, co o mě napsali jiní lidé, je daleko víc, než jsem já sama napsala.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.01.2014Před rokem zemřela Ceija StojkaO Roma Vakeren
09.02.2013Zemřela romská spisovatelka, výtvarnice a pamětnice holocaustu Ceija StojkaO Roma Vakeren
09.07.2010Dokumentární film o Ceije Stojce oceněn v TelčiO Roma Vakeren
27.11.2009Romská malířka a spisovatelka Ceija Stojka získala profesorský titulO Roma Vakeren
10.11.2009Spisovatelce a malířce Ceije Stojce byl udělen profesorský titulZprávy ze života Romů
01.04.2009V Brně bude zahájena výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji StojkyZprávy ze života Romů
13.03.2009Rakouská Romka Ceija Stojka a její výtvarná tvorbaO Roma Vakeren
13.02.2009Do češtiny byla přeložena první kniha rakouské Romky Ceiji StojkyO Roma Vakeren
12.02.2009O knize Ceiji Stojky Žijeme ve skrytuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Strom zachránil Ceije Stojce život
Rozhovoru s rakouskou Romkou Ceijou Stojkou budeme věnovat i následující minuty. Když tato pozoruhodná žena dnes podepisuje čtenářům své knihy, vždy k podpisu připojuje kresbu větvičky. Větev se také stále objevuje na jejích obrazech. V rozhovoru s Janou Šustovou k tomu Ceija Stojka uvedla:

Ceija Stojka ukazuje číslo, které jí nacisté vytetovali v Osvětimi (Foto: Jana Šustová) „Větev na obrazech, v knihách nebo podpisech upomíná na jeden strom, který byl v Bergen-Belsenu. Když totiž končila zima a blížilo se jaro, tak v našem oddělení tábora, v lese mezi tmavými černými jedlemi, které nám připomínaly esesáky, se najednou olistil strom, který měl krásné šťavnaté listy. Jedla jsem jeho listy, kůru a větve. A z jeho kmene tekla pryskyřice, kterou jsme také jedli. Ani se nemusím podepisovat, všude maluji větvičku. Miluji tu větev – zachránila mi život.“

Ceija ke svému podpisu v knihách maluje také oko a ptáky. I to má svůj význam.

Podpis Ceiji Stojky „To je Pán Bůh, Boží oko. Ať vás i nás ochraňuje! A ptáci znamenají, aby lidé, kteří to čtou, byli zdraví.“

Někteří lidé, kteří prošli velkými životními strázněmi, zlořečí za své utrpení Bohu a ztrácejí v Něj víru. Naopak Ceija Stojka patří k těm, kdo za své vyváznutí z nacistického pekla Bohu děkuje.

„Už v matčině lůně jsme byli spojeni s Bohem a s Marií, Jeho matkou. Bez nich bychom nic nemohli dělat. Bůh a Jeho Matka nám hodně pomohli překonat náš hlad, zimu, žízeň. Neměli jsme nic na oblečení. V Bergen-Belsenu jsem mluvila s mrtvolami, byla tam hromada, kde leželo 2400 mrtvol. A já jsem spala v jejich středu. Máma jim sundávala opasky nebo boty, které byly z vepřové nebo hovězí kůže. Vždy mi říkala: ‘Caijo, podívej se, jestli má boty nebo opasek!‘ Potom to žvýkala a říkala: ‚Caijo, otevři pusu!‘ A strčila mi to do pusy. Byly to boty nebo opasky mrtvých, nebo látky. Tehdy ještě díky Bohu neexistovaly nylonové látky, ale byla to bavlna nebo ovčí vlna a to všechno člověk může jíst, pokud chce přežít. Jedla jsem také hlínu. Avšak díky tomu mám celý život problémy se žaludkem a nemůžu moc jíst. Trvá to dodnes. Jídlo je pro mě utrpení. Ale esesáky a nacisty tohle nezajímalo. Pro ně každý den, kdy mohli někoho zabít, byl vyznamenáním. Díky Bohu už je ta doba pryč. Chtěla bych, aby takovýto čas míru byl i v době, kdy moje pravnoučata budou mít děti, aby naše prapravnoučata mohla být šťastná a nezažívala žádné války.“

Ceija Stojka: Romský tábor. Nacisté nás našli. Stejně jako Židé ani Ceija Stojka nezůstává lhostejná k výrokům biskupa Richarda Williamsona, který popírá holocaust a jehož exkomunikaci z církve papež Benedikt XVI. nedávno zrušil. Je třeba podotknout, že Williamson byl z Římskokatolické církve exkomunikován za papeže Jana Pavla II. kvůli ryze církevním sporům a jeho znovupřijetí do církve bylo dáno snahou současného papeže o sjednocení církve. Při rušení exkomunikace papež Benedikt XVI. o Williamsonových názorech na holocaust nevěděl a později se od popíračů holocaustu distancoval. Nicméně toto pochybení vatikánské byrokracie, která papeže o Williamsonovi dostatečně neinformovala, se dotklo mnohých lidí, jejichž rodiny byly postiženy holocaustem. Výjimkou není ani Ceija Stojka.

„Je velmi špatné, že existují zlí lidé jako Williamson, který tvrdí, že v Osvětimi nebyly žádné plynové komory a krematorium. Teď musím každý den nakreslit tři nebo čtyři obrázky, abych zpracovala to, co je člověk schopen říct dnes - v roce 2009.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.01.2014Před rokem zemřela Ceija StojkaO Roma Vakeren
09.02.2013Zemřela romská spisovatelka, výtvarnice a pamětnice holocaustu Ceija StojkaO Roma Vakeren
09.07.2010Dokumentární film o Ceije Stojce oceněn v TelčiO Roma Vakeren
27.11.2009Romská malířka a spisovatelka Ceija Stojka získala profesorský titulO Roma Vakeren
10.11.2009Spisovatelce a malířce Ceije Stojce byl udělen profesorský titulZprávy ze života Romů
01.04.2009V Brně bude zahájena výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji StojkyZprávy ze života Romů
13.03.2009Rakouská Romka Ceija Stojka a její výtvarná tvorbaO Roma Vakeren
13.02.2009Do češtiny byla přeložena první kniha rakouské Romky Ceiji StojkyO Roma Vakeren
12.02.2009O knize Ceiji Stojky Žijeme ve skrytuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Krajně pravicová Dělnická strana smí dále působit na politické scéně a usilovat o hlasy voličů. Nejvyšší správní soud zamítl návrh vlády na rozpuštění strany. Vláda se domnívá, že Dělnická strana zastřešila extremisty a usiluje o svržení demokratického zřízení. Podle soudu však vládní návrh neobsahuje dostatek přesvědčivých důkazů.

Ředitelé romských základních škol v Brně by na výplaty učitelů měli dostat víc peněz. Nový dotační program pro školy pravděpodobně vypíše ministerstvo školství Podle vedoucího magistrátního odboru školství Martina Jelínka se teď program dolaďuje a hotový by měl být v dubnu. Je třeba dořešit například to, jakou školu za romskou považovat. Brno navrhovalo, aby to byly takové, kde romské děti tvoří víc než 80 procent žáků.

V Maďarské obci nedaleko Budapešti, kde před týdnem došlo k útoku na dům Romů, se konal pohřeb dvou obětí. Pietního aktu se zúčastnily tisíce lidí, kromě Romů se dostavili i politici. Pohřeb se nesl v duchu demonstrace proti rasově motivovanému násilí, ačkoliv policie zatím rasový motiv útoku nepotvrdila.

Zítra se už podvanácté koná v Lysé nad Labem celostátní reprezentační romský ples. Pod záštitou první dámy České republiky Lívie Klausové bude od 19.30 hodin na Výstavišti. K tanci a poslechu zahrají Gipsy Billy z Nymburka a také hosté ze Slovenska Amor duo – Zlaté klasy.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Právní poradna ]=
Přihlašování osob ve společné domácnosti
Kdy a za jakých okolností musím nahlásit u sebe lidi, kteří se mnou sdílejí domácnost? Marie Vrábelová se zeptala Miroslava Dvořáka z Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva.

„Ohledně těch lidí, které nahlašujete, to nejsou lidé, kteří by měli charakter návštěvy. To není vaše tchýně, která vám přijede vypomoct, když máte nemocné ledviny a potřebujete, aby se vám někdo postaral o malé děti. To není vaše kamarádka, která přijela ze zahraničí a pobyla u vás pět týdnů: To jsou osoby, které musíme nahlásit pronajímateli, které mají zájem v tom bytě trvale delší dobu bydlet, sdílet tu společnou domácnost. Nejsou to osoby, které k vám přijedou jinými slovy na prázdniny nebo i třeba na několika týdenní návštěvu. Takže to jen abychom si vyjasnili, že ty osoby, které hlásíme a jsme povinni hlásit, musí mít zájem v tom bytě dlouhodobě, trvale bydlet. Neznamená to, že ty osoby tam musí mít trvalé bydliště, to jsou dva rozdílné pojmy, víme, že někde trvale bydlet a někde mít čistě identifikačně trvalé bydliště, není totéž. A zrovna tak často narážíme na to, že někde máte trvalé bydliště, ale nemáte k tomu bytu nájemní smlouvu, a to neznamená, že vás z toho bytu někdo nemůže vyhodit, protože ten právní titul není ten evidenční pobyt, tzn. trvalé bydliště, ale existence nájemní smlouvy.“

Může se ke mně někdo přihlásit, aniž bych to věděla?

„To se vám stát nemůže, protože to poznáte okamžitě na vyúčtování služeb, tam uvidíte, kolik osob je evidováno ve vašem bytě. A hlavně se to nemůže stát z jednoho prostého důvodu, protože tuto povinnost má nájemce, takže pokud si bereme příklad, že vy jste ten nájemce, tzv. že byste musela tu osobu přihlásit, to nemůže přihlásit někdo za vás. To je vaše povinnost, proto také výpověď by směřovala proti vám a ne vůči té další osobě. Tohle by nemohlo de facto nastat.“

Přejděme dále k důvodům výpovědi, jaké jsou další důvody?

„Pak jsou tu další dva výpovědní důvody, které víceméně vycházejí z té určité dvojkolejnosti, která u nás je, tzn. z toho, že máme nějaké smluvní nájemné, také se tomu část říká tržní nájemné, a pak máme regulované nájemné. Jistě není bez zajímavosti v souvislosti s tím, že v České republice už nějakou dobu aplikujeme zákon o jednostranném zvyšování nájemného, kdy se nám srovnávají postupně, ale přeci jen, tržní ceny a regulovaní ceny za nájem bytu a ty dva výpovědní důvody vlastně vycházejí z toho, že není spravedlivé, aby někdo dvakrát dostal tutéž výhodu od státu, nebo od obce v uvozovkách, nebo od majitele, tam jsou také regulované nájmy. Konkrétně se jedná o to, že ten výpovědní důvod nastává ve chvíli, kdy máte dva nebo více bytů, což jistě uznáte, že ve společnosti, kde by tato disbalance neexistovala, tak tam by nikoho nemuselo zajímat, jestli si držíte v pronájmu pět nebo deset bytů. A zrovna tak by nemuselo nikoho zajímat, pokud řádně platíte, což je další výpovědní důvod, ke kterému přecházím, zda-li ten byt dlouhodobě užíváte nebo jen občasně. V současném obchodním zákoníku tyto dva výpovědní důvody jsou, není bez zajímavosti, že v připravovaném novém občanském zákoníku nejsou, protože se předpokládá, že regulované nájemné nebude a jednoduše, že když na to budete mít a budete řádně platit, tak můžete mít pronajatých bytů třeba deset. Samozřejmě u těchto výpovědních důvodů je zase celá řada nuancí, které mohou nastat v případě, že máme-li dva nebo více bytů, vyjma případů, že po nás není možné spravedlivě požadovat, abychom užívali jen jeden, tak potom bychom asi měli vysvětlit, co se považuje za to, že máme dva nebo více bytů. Tam bude vždy záležet na právním vztahu k tomu bytu, na tzv. existenci nějakého právního titulu. To, že užíváme nějaký byt sám o sobě, to pro nás nebude z hlediska tohoto výpovědního důvodu důležité. Bude důležité to, zda-li k těm dvěma bytům máme vlastnický vztah, jsou naším majetkem nebo zda-li u toho jednoho bytu máme třeba nájemní smlouvu a u druhého bytu máme třeba věcné břemeno. Např. babička, která má v jednom bytě s regulovaným nájemným věcné břemeno na dožití a v druhém bytě má třeba nájemní smlouvu, tak tady už samozřejmě ten právní titul existuje a tady by se muselo hodnotit, proč ta dotyčná musí držet oba dva byty.“

To znamená, že mohu mít potom byt ve vlastním majetku a mohu si pronajmout byt v jiném městě, za účelem právě zaměstnání přes týden?

„Určitě to tak jde.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
12.02.2011Konference o zlepšování přístupu Romů k bydleníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Blíží se festival Jeden svět
V následujících minutách vás pozveme na jedenáctý ročník festivalu Jeden svět, kam se opět sjede řada porotců z řad významných filmařek a filmařů, publicistek a publicistů, organizátorů filmových akcí či aktivistek a aktivistů. Festival letos opět nabídne řadu zajímavých debat s experty a expertkami na danou tematiku, zobrazenou ve filmech. Marek Polák pozval k mikrofonu Filipa Šebka.

Film El paso „Je to už jedenáctý ročník festivalu Jeden svět, v Praze proběhne 11. až 19. března, a dále se přesune do 29ti měst po celé České republice. Ozvěny Jednoho světa uvidí diváci třeba i v Bruselu nebo ve Washingtonu DC.“

Jaký je program?

„Letos jsme nakonec z 1500 přihlášených vybrali 123 dokumentů z více než 40ti zemí celého světa a program jsme letos přizpůsobili skutečnosti, že Jeden svět je oficiální doprovodnou akcí českého předsednictví EU, tudíž tam máme velkou sekci filmů, kterou jsme pojmenovali Evropa v jednom světě. V rámci podsekcí se tam objevují témata jako energetika, ekonomika, ale třeba i téma, které koresponduje právě s prioritami českého předsednictví v radě EU, což je Evropa bez bariér. Máme i spoustu krásných filmů o Africe, které jsme zařadili do sekce Obrazy z Afriky, ale nejsou to filmy jenom zahraničních režisérů o Africe, ale jsou tam i snímky afrických režisérů natočených v Africe. Jako každý rok představíme i nové české dokumenty, které vznikly v uplynulých dvou letech. Jako každý rok myslíme i na žáky základních škol a studenty středních škol, pro které chystáme projekce v dopoledních hodinách, nejenom ve všech festivalových pražských kinech, ale i v regionech. Myslím, že program bude opravdu bohatý. Doprovodný program máme také bohatý, jen v Praze pět výstav, různé koncerty a samozřejmě jako každý rok následuje po každém snímku debata buď přímo s tvůrci filmu, kterých přijede na festival kolem 100, tak s odborníky na dané téma.“

Zúčastní se festivalu také významné osobnosti?

Ross McElwee (Foto: www.jedensvet.cz) „Budou určitě, tady u nás asi jejich jména nikdo nezná, týká se to tedy především dokumentaristů. Pro mě osobně jsou tito lidé velmi zajímaví už jenom tím, co dokázali natočit, mnohdy za hrozných podmínek. Asi nejvýznamnější z těch filmařů bude slavný americký dokumentarista Ross McElwee, který je zároveň profesorem na Harvardu, my mu budeme dělat takovou malou retrospektivu, uvedeme jeho čtyři snímky, včetně jeho nejvýznamnějšího snímku Shermanův pochod, který získal hlavní cenu na festivalu v Sundance roce 1994 a jsme moc rádi, že Ross McElwee přijede do Prahy na naše pozvání a zúčastní se projekce těch svých filmů a ještě k tomu na FAMU bude mít takový malý masterclass.“

Kde si mohou posluchači najít více informací?

El paso „Více informací si mohou najít na našich webových stránkách www.jedensvet.cz, kde se mohou podívat i na trailery skoro ke všem snímkům, takže si mohou udělat obrázek, na co by se chtěli do kina vypravit. Kromě našich webových stránek bych určitě rád posluchačům doporučil webové stránky našeho speciálu, které máme na stránkách České televize www.ceskatelevize.cz/jedensvet, kam jsme umístili speciální sekci 22 filmů, které reflektují, jakým způsobem probíhala transformace východoevropských zemí. Jsou to snímky nejenom naše, ale např. zmíním Konec stalinismu v Čechách od Jana Švankmajera nebo snímek Pavla Kouteckého Zánik Československa v parlamentu. Jsou tam velmi zajímavé snímky právě i z Polska, Německa, Maďarska, které různým, a myslím si, že zajímavým způsobem nahlížejí právě na těch uplynulých dvacet let v tomto regionu. V letošním roce, což je vlastně taková novinka, a je to celkem rarita, protože jsme festival dokumentárních filmů, tak v letošním roce zařazujeme zcela výjimečně i snímek hraný, je to snímek od Zdenka Tyce, který se jmenuje El Paso a je natočený podle skutečných událostí romské ženy, vdovy, matky osmi dětí. My k tomuto snímku budeme pořádat velké debaty, nejenom v Praze, ale i v jiných festivalových městech a rádi bychom na základě tohoto snímku, který vlastně bude mít na festivalu světovou premiéru, zahájili takovou rozsáhlejší debatu na téma, o kterém pojednává, což je téma sociálního vyčleňování a jakým způsobem se právě v jednotlivých regionech obyvatelé a úřady vyrovnávají s touto problematikou. Proto tento snímek dáváme do všech festivalových měst.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.03.2015Dokument Toto a jeho sestry sleduje příběh dětí, které se dokázaly dostat z ghettaO Roma Vakeren
07.03.2015Hrdinkou filmu Královna ticha je neslyšící romská dívenkaO Roma Vakeren
15.03.2014Nejlepší film Jednoho světa sleduje soud s vrahy šesti RomůO Roma Vakeren
12.03.2014Hlavní cenu festivalu Jeden svět získal film o vrazích maďarských RomůZprávy ze života Romů
01.03.2014Festival Jeden svět představí i soud maďarskými vrahy šesti RomůO Roma Vakeren
16.03.2013Film Cikáni jdou do voleb dokumentuje volební kampaň Vlado SendreieO Roma Vakeren
02.03.2013Filmový festival Jeden svět představí také pět dokumentů o RomechO Roma Vakeren
19.02.2013Dokumentární film může nyní ve výuce využívat každý pedagog v České republiceZprávy ze života Romů
03.03.201214. ročník festivalu Jeden svět uvádí i dokumety o romské problematiceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 6. března je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Obsah článku:
Reportáž:  Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů do Osvětimi
Reportáž:  Ceija Stojka popsala svůj nelehký osud v knize Žijeme ve skrytu
Reportáž:  Strom zachránil Ceije Stojce život
Zprávy: 
Právní poradna:  Přihlašování osob ve společné domácnosti
Reportáž:  Blíží se festival Jeden svět

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz