Vyhledávání
22.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dobrý večer. Dnes se společně vydáme do Muzea romské kultury v Brně a řekneme vám také, že na Slovensku otevřeli Muzeum romské kultury. Dále se dozvíte o knize, která nese název Anticikanismus a nebudou chybět zprávy ze života Romů a pěkná muzika.

Mangav tumenge bacht the sastipen - Akana - šaj šunen romani relacia "O Roma vakeren". Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Album More love - láska je důležitější než peníze
Po čtyřleté odmlce vydala v loňském roce skupina Terne čhave své nové album s názvem "More, love!", které uspělo v evropské hitparádě wold music. Deska přináší kontrast starých romských písní a moderních technologií, starého a moderního světa. Jana Šustová požádala manažera a houslistu Adama Pospíšila o vysvětlení, co znamená mnohoznačný název alba More love.

"Byla to taková slovní hříčka, která napadla producenta desky a Gejzu, kapelníka, a to tedy 'More, love!', což v romštině znamená: 'Hele, prachy!' nebo 'Vole, prachy!', love znamená peníze, což většina Čechů asi ví. V angličtině to ale znamená: více lásky, takže tam je vlastně taková přesmyčka."

Členové kapely říkají, že kolem peněz se točí množství věcí. Každý potřebuje peníze a spousta lidí pro peníze zapomíná na to, co vlastně potřebuje ve skutečnosti, více lásky. Tuto myšlenku dále rozvíjí kapelník Gejza Bendig:

"Naše hudba uvolní v hlavě pocity, že je člověk svobodný a k tomu, aby byl svobodný nepotřebuje peníze. Celá společnost jako by zapomněla na tu nejjednodušší radost, jakou je mít někoho rád. To se v této době ztrácí. Hiphopeři nadávají a chtějí být jako mafiáni, a přitom to jsou hodní kluci. Navenek ale ukazují, že jsou lumpové a grázlové, ale v tom nejhlubším místě, v našem srdci jsou všichni lidé stejní. Měli by být hodní, takové nás Bůh stvořil, to všechno kolem je jenom hra, a to jsme chtěli s producentem Petrem Vyšohlídem ukázat. To, že všichni lidé jsou v podstatě hodní a měli by být hodní a nepotřebují k tomu peníze."

Jak se ale říká, peníze jsou až na prvním místě, to platí i pro kapely, obzvlášť když chtějí nahrát a vydat novou desku, jak si v této situaci poradila skupina Terne čhave, líčí Gejza Bendig.

Kapela Terne Čhave "Každá kapela má problémy s penězi na nahrání desky, Terne čhave samozřejmě také. Nějaké peníze jsme na to dostali, ale bylo toho málo. Já jsme tomu pánovi ve studiu říkal, ať to nahraje zadarmo, vždyť ty peníze nepotřebuje. A takto jsem do něj hučel, až nakonec souhlasil. Tak nás to tak napadlo, dalo se to celé dohromady. On to potom vzal vlastně úplně jinak, i to samotné nahrávání se změnilo. Nebylo o penězích, ale dal se tomu čas, vůbec se nekoukalo na peníze. To je právě ta dobrá myšlenka, a tak se nám to v hlavě uleželo, že jsme to chtěli říct i lidem, aby to věděli, že se za všechno nemusí platit."

Album More, love! se umístilo v evropské hitparádě, podrobnosti má Adam Pospíšil.

"Není to úplně celosvětová hitparáda, je to jen evropská hitparáda, je to Charts Europe, European Music Charts, hitparáda evropské world music. V ní se nám podařilo s touto deskou, o které Gejza mluvil, umístit na patnáctém místě. Na něm jsme se udrželi tři měsíce v několika set členné konkurenci kapel celosvětové world music, úplných špiček, což považujeme za velký úspěch. U nás se podařilo umístit se na nějakém takovémto v uvozovkách bodovaném místě jen Gipsy.cz a Tomáši Kočkovi."

Kapela Terne Čhave A Gejza Bendig k tomu dodává:

"Gipsy.cz byli mnohem výš, ale zase na druhou stranu oni hrají moderní hudbu, se kterou to mají teď strašně jednoduché, protože hip hop teď vládne světem. Terne čhave hrají muziku více tradiční, takže o to větší z toho máme radost, že se ta deska takto umístila."

Manažera skupiny Adama Pospíšila jsem se ještě zeptala, kde bude skupina Terne čhave v nejbližší době vystupovat.

"První vystoupení, kde nás budou moct diváci vidět, je v Praze na Febiofestu 28. března, a potom vzápětí 4. dubna v Brně a 18. dubna ve Žďáru nad Sázavou. Pokud se budou chtít diváci dozvědět víc o kapele, tak nás mohou najít na několika webech, např. www.romskahudba.cz. Je tam podkapitola Terne čhave, kde jsou informace o kapele, o koncertech a o vystupování."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.04.2015Bo me som Rom: Terne Čhave se vrací se svým čtvrtým, zatím nejosobnějším albemZprávy ze života Romů
13.01.2015„Gipsy Parade“: Terne čhave a Shum Davar v pražském Rock CaféZprávy ze života Romů
10.01.2015Kapela Terne čhave podniká hudební výlety do oblastí, kam se ne každý odvážíO Roma Vakeren
11.05.2009Na Habrovce letos zahrají Parno Graszt i Terne ČhaveZprávy ze života Romů
20.03.2009Kapela Terne čhave získala Anděla za nahrávku More, Love!O Roma Vakeren
13.02.2009Kapela Terne čhave se v letošní sezóně chce věnovat domácím fanouškůmO Roma Vakeren
07.05.2008V Praze bude hudební festival Den Evropy – Společně v rozmanitostiZprávy ze života Romů
20.02.2008Skupina Terne čhave vystoupí v Brně Zprávy ze života Romů
19.11.2004Skupina Terne Čhave pokřtila své druhé album s názvem Kaj Džas - Kam jdemeO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Bude zrušena Dělnická strana?
Ministerstvo vnitra dalo podnět k soudu v Brně na zrušení extremistické Dělnické strany, která ohrožovala Romy na předměstí Litvínova, na sídlišti Janov. Podle odborníků tato strana zastřešila neonacistická uskupení, včetně Národního odporu a vystupuje proti demokratickému zřízení. Soud rozhodl, že se konečné rozhodnutí odročuje na březen. Více k tomu řekla Marii Vrábelové právnička Klára Kalibová, která se extremismu a neonacismu věnuje.

Foto: ČTK "Soud se musí poradit a rozhodnout správně podle zákona, a proto si vzal několik týdnů na rozmyšlenou. Rozhodnutí bude vyneseno 4. března."

Myslíte si, že bylo dost důkazů proti Dělnické straně, aby byla zrušená?

"Návrh nebyl správně zpracován, nebyl kvalitní, není tam dostatek právní argumentace, nejsou tam ani skutečné důkazy, což nevypovídá o situaci, která je. Dělnická strana by měla být rozpuštěna, lze pro to získat dostatečné množství důkazů, nicméně ministerstvo vnitra, potažmo vláda, která ten návrh podávala, nepřipravili podklady dostatečným způsobem, ani ho potom právník ministerstva vnitra neprezentoval před soudem kvalitně."

Myslíte si, že kdyby důkazy byly, že by Dělnická strana mohla být zrušena už teď?

"Jednoznačně tu důvody pro rozpuštění Dělnické strany jsou. Důkazy lze shromáždit. Dělnickou stranu lze rozpustit, nicméně ne na základě návrhu, který podala vláda."

V čem byl ten návrh nedokonalý?

"Nejsou v něm žádné informace, které by byly nějakým způsobem detailnější. Jsou to obecné informace, které jsou dostupné laikovi na webových stránkách Dělnické strany. Nejsou tam právní argumenty. Neargumentuje se tam skoro téměř vůbec Listinou základních práv a svobod, ústavními principy, českými judikáty, evropskými judikáty, jenom samotný návrh má čtyři stránky, normostrany. Už z rozsahu je tedy patrné, že to nebylo detailně zpracováno."

Člověk by si řekl, že když je to ministerstvo vnitra, že tam budou kvalitní i advokáti. Čím to může být, že jednají tímto způsobem?

"Kdyby si ministerstvo vnitra najalo advokátní kancelář, tak by to dopadlo úplně jinak. Jde tu o to, že ministerstvo vnitra reprezentuje jejich dlouhodobý zaměstnanec, a ten prostě nebyl schopen připravit správným způsobem podklady, a nebyl ani schopný je přednést u soudu správným způsobem."

Myslíte si, že to nahrává Dělnické straně, že teď má jakoby navrch?

"Jednoznačně. V České televizi běžel přímý přenos z řízení o rozpuštění Dělnické strany. Předseda Dělnické strany si to tam velmi užíval, velmi využíval toho PR, které mu Česká televize dopřála. Momentálně je na koni a bude pouze těžit z toho, že mu média dopřávají tuto pozornost."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.12.2013Policie obvinila pravicové extremisty z Bruntálska, mezi pachateli je i vojákO Roma Vakeren
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Výstavy a akce v Muzeu romské kultury
V následujících minutách pro Vás máme pozvánku do Muzea romské kultury, kde kromě stálé expozice můžete navštívit také dvě zajímavé výstavy a v dubnu oslavit Mezinárodní den Romů. Magistra Lenka Grossmannová řekla další podrobnosti Janě Šustové.

Výstava Romská socha (Foto: Jana Šustová) Jaké nejbližší akce chystáte v Muzeu romské kultury a jaké výstavy tady momentálně probíhají?

"Výstava, která tady probíhá a byla i prodloužena, je Romská socha. Sklidila velký úspěch. Je to v podstatě výstava soch romských sochařů z Čech, Slovenska, Rakouska, kteří pracují se dřevem, kamenem, kovem, s hlínou, ale také s ostatními sochařskými materiály. Je nezvyklá v tom, že je to opravdu první výstavou svého druhu ve střední Evropě. Končí 22. března. Určitě jste vítáni."

Máte tu také úplně novou výstavu, byla nedávno zahájena. Co je to za výstavu?

Výstava Romská socha (Foto: Jana Šustová) "12. února jsme měli vernisáž fotografické výstavy Romipen, v podstatě to byla soutěž, která se týkala života Romů, jejich tradic a zvyků. Účastnilo se jí 42 autorů z 10ti zemí. Ve výstavním sále je vidět 37 fotografií ze 6ti zemí, jako Slovensko, Česká republika, Bulharsko, Rumunsko, máme i fotografie z Indie. Tato výstava je zajímavá tím, že máme opravdu ukázku současného života. Je tam i pár fotografií, například z 60tých let, ze života romských dětí. Myslím si, že tato výstava je opravdu velmi zajímavá svou barevností, otevřeností témat a tím, jak komunikuje s divákem."

Máte jako muzeum v plánu uspořádat jeden pietní akt. Kdy konkrétně to bude, a u jaké příležitosti?

Vernisáž výstavy Romipen (Foto: Barbora Kmentová) "Pietní akt se uskuteční v Muzeu romské kultury 6. března ve stále expozici. Je to v podstatě připomínka prvního hromadného transportu protektorátních Romů z Brna a dalších částí Moravy do koncentračního vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Je to vzpomínka na to, že 7. března 1943 bylo z brněnských městských jatek nákladními vagóny odvezeno přes tisíc romských mužů, žen a dětí všech věkových kategorií, z nich většina nepřežila."

8. dubna si Romové po celém světě připomenou Mezinárodní den Romů. K oslavám se připojí i Muzeum romské kultury. Jaký program pro tento zvláštní den přichystalo, to nám prozradí ředitelka muzea doktorka Jana Horváthová:

"Jako každý rok mezinárodní den Romů slavíme jednak Dnem otevřených dveří, návštěvníci tedy budou mít volný vstup do všech našich výstav a ještě jako bonus bude zahájena nová výstava. Výstava má název Žít. Je to výtvarné dílo olašské romské výtvarnice z Vídně, z Rakouska, paní Ceiji Stojky, ta by i osobně měla přijet na vernisáž. K jejímu dílu můžu říct, že to je renomovanou insitní výtvarnicí. Zajímavé jsou dvě polohy jejího díla, jedna čerpá z jejích otřesných zážitků, byla s celou rodinou za války vězněna v Osvětimi, ta druhá poloha je vlastně oslavou života, proto se také výstava jmenuje Žít. Jsou to obrazy optimistické, jásavé, barvy, květiny, rozkvetlé louky, takže opravdu nádherná díla. A jako doprovodná akce k tomuto 8. dubnu budou také kurzy pro veřejnost zaměřené na výtvarnou tvorbu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
02.04.2016Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlastiO Roma Vakeren
31.03.2016Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v BrněZprávy ze života Romů
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
13.02.2016Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném prouduO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Přerovská policie se začala zabývat letáky, které se objevily ve městě a vyzývají k vytvoření domobrany proti nepřizpůsobivým občanům. Policie zjišťuje, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu. V letácích jsou vyjmenované ulice, kde žijí převážně Romové, a právě tito lidé mají podle autorů napadat Přerovany, nadávat jim a také loupit.

Městský úřad v Chomutově i exekutoři patrně porušili zákon. Zástupkyně ombudsmana Jitka Seidlová chce zamezit dalšímu odebírání peněz exekutory. Odebraná sociální dávka je podle ní v rozporu s ústavou, která garantuje občanům právo na lidskou důstojnost. S dlužníky je nutné pracovat. Záležitostí se zabývá také ministr pro lidská práva a menšiny a také ministerstvo práce a sociálních věcí. Z dávek mnoha lidem zbyla pouze tisícikoruna.

Od začátku února je v provozu linka proti diskriminaci Romů, kterou spustila nevládní organizace Z vůle práva. Linka s číslem 222 589 589 funguje denně od devíti hodin do sedmnácti. V mimořádných, závažných případech Zvůle práva poskytne, nebo zprostředkuje obětem právní pomoc.

Kapelu Bengas můžete pravidelně slyšet v pražském klubu Popocafepetl. Gipsy Night je každou neděli a nejbližší termín je 22.února. Kapela v současné době také připravuje novou desku, která by měla překvapit nejen fanoušky, ale všechny milovníky hudby.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Už 15 let hraje svým příznivcům kapela BengasO Roma Vakeren
23.04.2010Skupina Bengas připravuje své třetí albumO Roma Vakeren
02.10.2009Romea obnovila bezplatnou antidiskriminační infolinkuO Roma Vakeren
21.08.2009Z§vůle práva pomáhá přes linku „Ma den pes!“ RomůmO Roma Vakeren
09.01.2009O změnách v kapele Bengas a jejich připravovaném albuO Roma Vakeren
23.12.2008Skupina Bengas nahrála vánoční píseňZprávy ze života Romů
22.08.2008Pozvánka na pietní akt a na koncertO Roma Vakeren
19.08.2008Na interkulturním koncertu vystoupí Romové i potomci Sudetských NěmcůZprávy ze života Romů
30.05.2008Z českých skupin na letošním Khamoru vystupovala kapela BengasO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romská problematika očima Václava Mika aneb Anticikanismus v Čechách
Jak si stojí Romové v Čechách. Přibližně o tom se pokusil sepsat své postřehy romský aktivista z Dobroměřic u Loun Václav Miko. 37letý Miko pochází z Rokycan, ale s vlnou revoluce a vznikem aktivistických sdružení se po roce 1989 stal z vyučeného strojníka bojovník za lidská práva. Před nedávnem mu vyšla jeho knižní prvotina Anticikanismus v Čechách. O čem je, o tom si s ním povídala reportérka Eva Pagová.

Václav Miko (Foto: ČTK) O čem knížka je? Proč zrovna Anticikanismus v Čechách?

"Je to podobné jako s antisemitismem. Židé také mají nějaký specifický problém, který se musel nějak označit. Toto je termín, kterým se označuje nejen rasový přístup české společnosti vůči Romům."

To znamená, že jste se pokusil vysvětlit anticikanismus, nebo jste popsal konkrétní příběhy konkrétních lidí?

"Kniha je o pohledech, mých pohledech na celou situaci, na celý běh života ve spojitosti Rom - Čech. Termín anticikanismus jsem slyšel už v roce 1993, na počátcích mé politické práce ve Štrasburku. Byl jsem účastníkem mezinárodní konference a vystoupil tam pro mě na slovo vzatý odborník, romský aktivista Rudko Kavčinský z Hamburku. Už tehdy mě ten název zaujal, to, co to může znamenat. Je vidět, o kolik byli vyspělejší než my v České republice."

Určitě čerpáte ze svých vlastních zkušeností. Máte jako Rom zkušenosti spíš dobré, nebo spíš špatné?

"Jako Rom nepochybně špatné. Víte, určité věci jsou nesdělitelné, pro plné pochopení těžko vysvětlitelné, ale já vnímám chování Čechů, tedy některých Čechů, jako zvláštní a nepředvídatelné. Nevím, co mohu čekat."

Když se ale podíváme na romskou společnost, přece jen většina té společnosti je jakoby nepřizpůsobitelná. Romové nechtějí pracovat, stačí jim žít na sociálních dávkách. Myslíte si, že je možné, aby se romská a česká společnost v budoucnu nějak domluvily a mohly vedle sebe i žít?

"Jedna věc, kterou víme, je, že je několik sociálně vyloučených lokalit se sociálně vyloučenými Romy a udělal se nějaký propočet, nevím, kde to vzali, asi nějaký sociologický průzkum, že se jedná asi o 100 000 Romů. Podle mých odhadů je tady asi 300 000 Romů, takže asi 200 000 žije zcela spořádaným životem. To ovšem není vidět. Je pravda, že řada Romů žije způsobem, který je nepřijatelný i pro nás Romy, že to vzbuzuje nenávist, to je právě problém. Je třeba, aby si obě strany řekly, že necháme minulost minulostí a začneme na novém stole. Jestli si ale naopak budeme předhazovat neustále minulost, můžeme strávit dalších deset nebo dvacet let a budeme stále na stejném místě. Nebudou prokazatelné výsledky, pokud vláda nezmění přístup."

Dává třeba vaše knížka návrh na to, jak posunout situaci trochu dál, abychom, jak vy říkáte, tady za dvacet let pořád neseděli a nebavili se o tom stejném?

"Knížka zdůrazňuje ten problém. Vím, že se tu o tom hodně mluví, hodně se kritizuje, ale spíš ta kniha dává jakýsi materiál k tomu, aby člověk došel k určité sebereflexi. Tu knihu musí číst člověk, který má otevřené srdce a pochopení v lidských vztazích. Pokud to bude číst rasista, tak to ho akorát více upevní v rasismu. Ze začátku té knížky je psáno: Pokud chceš pochopit rasismus, musíš se alespoň na chvíli rasistou stát. Člověk se musí vcítit do toho druhého, do toho, co ten druhý cítí. A není to vůbec jednoduché."

Stal jste se na chvíli rasistou?

"Abych se přiznal, tak hodně často. Ono to ani jinak nejde, to je pud sebezáchovy. Je to přirozené."

Jak dlouho jste knihu psal?

"Psal jsem ji asi půl roku, ale dva roky jsme sháněl nakladatele. Každý to odmítal. Oslovil jsem asi 100 nebo i více nakladatelství."

Aplikujete knížky jenom na českou společnost nebo vám vyjdou v překladu v zahraničí? Otázka rasismu je tam možná také aktuální?

"Nevím, navazuji teď spolupráci se zahraničními nakladatelstvími."

Jak se vyučený strojník stal romským aktivistou, a posléze začal psát?

"Po revoluci v roce 1989 to přišlo, oslovil mě Ondřej Hyna, který vytvořil romské hnutí v Rokycanech. Asi tušil, že ve mně něco je. Jsem mu za to vděčný. Mně se zalíbilo, že můžu být přínosem, že mohu pomoct, protože když pomůžu Romům, tak pomohu sám sobě a své rodině. To je ta filozofie, kterou by měl mít každý aktivista, aby jeho práce měla co nejlepší výsledky."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2008Etnomuzikoložka Petra GelbartováO Roma Vakeren
13.09.2002ZprávyO Roma Vakeren
26.02.2000Romové nevidí svoji budoucnost v ČRZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Nově otevřené Muzeum kultury Romů na Slovensku
Včera otevřeli ve Slovenském národním muzeu v Martině Muzeum kultury Romů na Slovensku. Zpřístupněna je první část expozice, která prezentuje původ a dějiny Romů od odchodu jejich předků z indické pravlasti až po příchod do Evropy. Podstatná část expozice je věnovaná tradiční kultuře a způsobu života Romů. O muzeu i postavení romského národa v dějinách Slovenska si Tatiana Čabáková povídala s etnografkou Hanou Zelinovou.

Pani Zelinová, Muzeum kultury Romů na Slovenku, to je horká novinka v Muzeu lidové kultury v Martině. Až se to tu otevře, to bude na konci února, co tu budou moct návštěvníci vidět?

"První část je věnovaná indické pravlasti Romů, vlastně tu prezentujeme i pověsti, v kterých Romové vyprávějí, že mají na tento svůj původ různý názor. Velká část expozice je věnovaná právě příchodu Romů do Evropy, cestám, kterými do Evropy přicházeli a i okolnostem, za jakých putovali a žili tu. Část z nich se snažila usadit, ale podstatná část expozice je věnovaná území Slovenska. Tato expozice se dělí na tři části. První má název Romové na Slovensku - historie, druhá má název Romové na Slovensku - kultura. Třetí je věnovaná olašským Romům, protože se snažíme naznačit, že společenství Romů nebylo jednolité, ale bylo diferencované, že olašští Romové sem přišli jako první, mají trochu odlišnou kulturu, která obsahuje o mnoho víc archaických prvků než kultura Romů tzv. usedlých."

Vysvětlujete tu tedy příchod Romů z jejich indické pravlasti. Nedávno jsem se bavila s Romy, kteří ale nejsou moc spokojení s tím vysvětlením, které jim údajně podsouvají etnografové a historici, jsou ztotožnění s myšlenkou, že pocházejí z Egypta, nebo že jsou dokonce nějaký zatoulaný židovský kmen. Jak se na to tedy díváte vy?

"Na toto už jsou, jak jsem říkala, ty pověsti, které jsou zapsané mezi Romy a které jsou v našem případě citované z literatury. Ty přesně vyprávějí o tom, že jejich předky byli Egypťané, různé faraonské kmeny a i tam je ta verze, že jsou jedním ze židovských kmenů, který se dostal na území Evropy a že jejich potomky jsou právě Romové. Ale my známe takovou zajímavou příhodu, která se uvádí jako počátek lingvistických teorií, které potvrdily, že Romové skutečně pocházejí z Indie, respektive předkové Romů pocházejí z Indie. Je to takový dost známý příběh kalvínského kněze Stefana Valiho, který se v druhé polovině 18. století při svých studiích v holandském Leidenu potkal se studenty z Malabaru. Malabar je část Indie. Řeč těchto studentů mu připomněla řeč Romů žijících v okolí Komárna. Podle této příhody si zapsal asi tisíc slov ze slovníku těchto malabarských studentů a toto dal pak přečíst svým známým Romům v okolí Komárna a oni těmto slovům porozuměli. Tento moment se uvádí jako počátek lingvistického studia a najití jejich předků právě na indickém subkontinentu."

Uvádí tato expozice důvod migrace těch starých Romů, kteří se tedy rozhodli putovat ze své pravlasti a hledali si nový domov?

"Ne, přiznáváme, že neznáme přesně příčiny, které vedly k této masové migraci z Indie. Jen tam naznačujeme možné důvody, odvoláváme se na ta indická společenství, která se dodnes živí těmi způsoby, které byly charakteristické i pro Romy v tom období putování. A předpokládáme, že právě kočovný způsob života mohl být příčinou, proč tyto velké skupiny Romů hledali cestu do Evropy, která končila třeba i na našem území."

Nové Muzeum kultury Romů na Slovensku prezentuje i řemesla, kterými se živili Romové v minulosti. Co z těchto původních řemesel zůstalo dodnes?

"Nejcharakterističtějším a nejběžnějším způsobem získávání obživy na našem území bylo kovářství a provozování hudby. Je velmi mnoho hudebních osobností, které se hlásí k romskému původu. A to kovářské řemeslo přetrvává, myslím si, v té nejoptimálnější podobě v Dunajské Lužné, kde je několik rodů, které tuto tradici romského kovářství rozvíjejí. Naše expozice se snaží naznačit, že naši Romové byli velmi manuálně zruční a uměli se velmi dobře orientovat v prostředí, ve kterém se nacházeli. V naší expozici ukazujeme různé výrobky, které pocházeli právě z využívání přírodních surovin. Romové např. využívali dřevo, byli velmi zruční truhláři. Romské ženy uměli plést, plést košíky, rohože. Takovou typickou činnost byla výroba cihel ze surové hlíny. Nebyli to tedy jen kováři a hudebníci. Schopnost Romů přizpůsobit se se právě projevuje v tom sortimentu, který dokázali vyrobit."

Může toto muzeum sloužit také jako osvěta?

"To je naše absolutní priorita, protože si myslíme, že prvním krokem k pochopení je právě informace. Chceme, aby neromské obyvatelstvo, které má určitě mnohé informace, ale také předsudky, u nás našlo nějaké takové vysvětlení, zdůvodnění, proč to je na Slovensku s Romy tak, jak to je. Myslíme si, že i pro mnoho Romů je tato naše expozice vysvětlením, proč je ta situace taková, jaká je. Opakuji, myslím si, že tato cesta je dvousměrná, informace si musíme poskytovat navzájem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
28.11.2015Muzeum kultury Romů na Slovensku se začalo formovat v roce 2002O Roma Vakeren
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
07.12.2013Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremistaO Roma Vakeren
31.08.2013Muzeum kultury Romů na Slovensku uspořádalo prezentaci tradičních prvků romské kulturyO Roma Vakeren
01.08.2013Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práceZprávy ze života Romů
20.07.2013Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centruO Roma Vakeren
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
30.08.2012Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)


"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 20. února je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jan Mišurec.

Obsah článku:
Reportáž:  Album More love - láska je důležitější než peníze
Reportáž:  Bude zrušena Dělnická strana?
Reportáž:  Výstavy a akce v Muzeu romské kultury
Zprávy: 
Reportáž:  Romská problematika očima Václava Mika aneb Anticikanismus v Čechách
Reportáž:  Nově otevřené Muzeum kultury Romů na Slovensku

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz