Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se společně vydáme na výstavu o neonacismu, která začala o víkendu v Jihlavském muzeu Vysočiny a do Komunitního centra do slovenských Markušovců. Nebudou chybět zprávy ze života Romů a právní poradna.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
V Jihlavě byla zahájena výstava o neonacismu
Pod dohledem policistů začala o víkendu v Jihlavském muzeu Vysočiny výstava o neonacismu. Anarchisté z Antifašistické akce AFA na třech desítkách panelů připomínají případy rasově motivovaných vražd. Vernisáž byla z bezpečnostních důvodů neohlášená. Jihlavská redaktorka Olga Tesařová si ale nenechala ujít samotnou výstavu a teď ji doporučí i vám.

Plakát k výstavě Myslíte si, že je to za námi? Přicházím do patra Jihlavského muzea Vysočiny a zaujme mě dramatická hudba. Jde o film, který stále dokola běží na obrazovce televize uprostřed výstavy. Ve filmu se prolínají kruté obrázky holocaustu prostříhané s chováním současných neonacistů. Hudba na vás působí i ve chvíli, kde si prohlížíte na desítkách panelů texty s obrázky obětí neonacismu. 28. 8.1991 – oběť Radek Rudolf, opilý 22letý neonacistický skinhead Petr Krnač napadl a brutálně zabil 6tiletého romského chlapce Radka Rudolfa, který si hrál v místním parku. Krnač ho intenzivně dusil, bezvládného ho pak přenesl do objektu bývalé kuželny, kde ho dál škrtil elektrickým kabelem, potom mu skleněným střepem způsobil čtyři bodnořezná zranění břicha. Pachatel se ještě po činu pokusil zapálit dům, v němž žijí Romové. Zůstává mi rozum stát nad tím, jak je vůbec něco takového vůbec možné. A nejsem jediná. Putovní výstavu podle organizátorky Evy Kojšové viděli tisíce lidí.

„Tím, že ta výstava byla u památníku a měla být do prosince, tak my jsme celou výstavu museli přetisknout a k tomu jsme si leště doplnili historii, což je fašismus a nacismus, takové to obecné povídání je tady nahoře na arkádách.“

Mezi panely potkávám i fascinovanou paní Jitku s přítelkyní.

„Já jsem vyrůstala v té době a tak mě zajímá, jak ti mladí lidé jsou informováni o té době, kterou my jsme prožívali. Byla to opravdu a těžká doba a teď to pokračuje. Jak mladí lidé dokážou zabít třeba bezbranné děti, to je opravdu kruté a něco by se s tím mělo dělat. Ono by bylo nejlepší tuto výstavu někde hodně publikovat, aby si všichni dovedli uvědomit, co dokáží lidé lidem udělat..“

Výstavu o neonacismu, práci autorského týmu kolektivu studentů ve spolupráci s Antifašistickou akcí můžete vidět v Jihlavském muzeu Vysočiny do 30. března.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Práce s dětmi z osady v Markušovcích nese dobré ovoce
Nechceme, aby se z dětí v naší osadě stali feťáci,“ říká Margita Horváthová, která už sedm let pracuje jako dobrovolnice v Komunitním centru v Markušovcích na východním Slovensku. Věnuje se hlavně dětem a její práce nese po letech dobré ovoce, protože mnozí z jejích bývalých svěřenců už vystudovali střední školy. Jana Šustová se Margity Horváthové zeptala, jaké konkrétní aktivity s dětmi dělá.

Komunitní centrum v Markušovcích (Foto: Jana Šustová) „Pracuji s dětmi, i se s staršími, i ve školce s dětmi pracuji, i ve škole, např. tu mám taneční soubor, takže dělám, co se dá, aby ty děti vyrostly v lepší lidi a byly rozumnější. Ty děti, které sem chodí do mateřské školky, třeba vůbec neumí mluvit slovensky, takže takovéto základní věci je tady učíme ještě s jednou paní, Katarinou Pechovou.“

Jste zaměstnaná přímo v té školce?

„Ne, já tam nejsem zaměstnaná, já to dělám jako dobrovolnice, dělám to zdarma, nikdo mi za to neplatí, dělám to proto, aby se naše romské děti měly lépe, aby rozuměly slovenštině, aby měly vzdělání, aby se lépe učily, aby, až skončí základní školu, neseděly doma, aby měly střední a vysoké školy a tak. Ale aby zároveň neztratily romský jazyk a naši kulturu.“

Říkala jste, že máte taneční kroužek, jak často se scházíte?

„Když děti chodí do školy, tak chodíme každou sobotu, máme i zpěv a tanec, kroužek vyšívání a ruční práce, a když děti mají prázdniny, tak se scházíme častěji.“

Jste na to sama, nebo máte ještě nějaké kolegyně?

„Mám i kolegyně, Katarinu Pechovou, která dělá terénní sociální pracovnici, ale většinou, když je ona v práci, tak já to dělám sama. Mám ještě jednu pomocnici, Halinu Tomkovou, takže ta mi také pomáhá.“

Kolik dětí sem asi chodí?

„Někdy i 20 nebo 25, když máme taneční kroužek, tak jich chodí méně, protože máme malé místnosti, kam by se jich více nevešlo, není tam ani větrání, to chodí tak 15 až 20 dětí. A když máme třeba vyšívání, tak to tu máme třeba i 40 dětí.“

Jaké mají děti oblečení, když tančí? Mají nějaké speciální?

„Ano, paní Klára Orgovánová.. nám asi před 5ti roky poslala látky a z těch látek jsem jim já ušila ručně sukně a i taková trička, protože jinak nemáme žádné finance. Teď jsem si založila sdružení, tak uvidím.“

Budete někde žádat o nějaké granty, budete psát projekty?

„Ano, nějaký projekt bych chtěla na ty děti, hlavně zaměřený na mladší děti, aby z nich něco bylo. Aby to nebylo jako v jiných vesnicích, kde děti fetují, nechci, aby z našich dětí byli také feťáci, proto s dětmi tolik pracuji. Je tu několik lidí – je to můj manžel Rudolf Horváth, já, Katarína Pechová, Zdeno Horváth, pak Helena Tomková, Marie Tomková, a my jsme si dali takový závazek, že nechceme, aby naše děti z naší vesnice Markušovce fetovaly, chceme, aby žily normálně, aby se měly lépe. Proto jim děláme tyto kroužky, taneční soubor, vyšívání pro děvčata, aby znaly naši kulturu, ale aby měly i vzdělání.“

Už třeba někdo ze zdejších Romů vystudoval střední, nebo dokonce vysokou školu?

„Ano, moje vnučka má střední školu a chce jít ještě dál na vysokou školu. Má 4leté vzdělání jako zdravotní sestra. Můj syn má střední vzdělání a chce si udělat bakaláře, moje dcera má potravinářskou střední školu, a více lidí má střední školu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Telefonická linka obětem diskriminace poskytuje právní poradenství
V O Roma vakeren jsme vás informovali o projektu, organizace Z§vůle práva, který nese název – Ma den pes! Jde o kontaktní centrum pro romské oběti závažného kriminálního jednáni a diskriminace. Telefonická linka obětem diskriminace poskytuje právní poradenství a ve vybraných případech i komplexní právní pomoc. Jak řekla Anně Polákové Kateřina Hrubá, linka je v provozu v pracovní dny v době mezi 9. a 17. hodinou.

Foto: Comstock V této svízelné situaci se nachází už druhá generace, jak to vnímají ti mladší, kteří jsou si vědomi toho, že jsou porušována jejich práva, a jak to vnímají ti starší občané?

„Já můžu mluvit ze svých osobních zkušeností z posledních několika let, nebo z posledních měsíců, kdy jsme se intenzivně pohybovali v terénu. Není rozdíl mezi mírou uvědomování si, že není něco v pořádku, je tam pochopitelná únava z toho, že se snaží domoci se svých práv a to se nedaří. Tak tam si myslím, že není rozdíl mezi mladší a starší generací. Neřekla bych, že to někteří vnímají méně nebo více, nebo že někteří rezignovali, určitě ani ti starší nerezignují, ale ten rozdíl, který já vnímám, je, že právě ta starší generace, která teď má dorůstající, nebo čerstvě zletilé děti, tak cítí velké obavy, že právě to někdy vnímají tak, že oni už nemají takovou šanci a uvědomují si, že když se tu situaci nepodaří změnit, tak jejich děti se nedostanu z té životní situace, ve které žijí a mají právě chuť pro to něco udělat, bojovat a právě proto, aby jejich děti dostaly skutečně vzdělání, které jim náleží a dostaly šanci na normální zaměstnání, na život mimo dnes existující segregované lokality.“

Myslíte si, že se situace ve školství nějakým způsobem změnila? Měli jsme tu rozsudek ze Štrasburku, kde Romové spor vyhráli, myslíte si, že se to někam posunulo?

„Jsem z toho velmi zklamaná, že nikoliv. Paradoxně mám pocit, že tím, že bylo dosaženo úspěchu v právním slova smyslu, zajisté existuje významný precedent na úrovni evropského práva, tak jakoby český stát zaujal ten postoj, že to bere na vědomí, že něco změnil, byl přijat nový školský zákon, ale ta praxe samotná je, nemůžu říct jestli stejná, nebo horší, nemám to podloženo tolika plošnými daty. A my jsme na začátku roku 2008 prováděli výzkum ve dvou krajích České republiky a tam se ukázalo, ta situace je stále velmi špatná, v některých ohledech dokonce horší. Tím, když my děláme monitoring zejména v oblasti přístupu k bydlení, tak se setkáváme s tím, že romské děti jsou i dnes zařazovány do speciálních škol na základě doporučení nebo tlaku ať už ředitele nebo speciální školy, nebo nějaké tiché dohody mezi řediteli standardní školy, speciální školy a pedagogicko-psychologické poradny, které mají poskytovat ten expertní servis. Posudky také nefungují tak, jak by měly. A informovanost na straně rodičů, což je zase úkolem těch škol a poraden, aby je skutečně informovali o tom, co ten přesun dítěte skutečně znamená, co to znamená pro jeho další vzdělávací kariéru, tak to také nefunguje. Takže si myslím, že i z projektů Kontaktní linky pro oběti diskriminace může vzejít další strategický případ v oblasti školství, kdy se ukáže, že byť existuje rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, tak přesto čeští Romové musejí opět sáhnout k soudnímu řešení, aby dokázali, že samotný ten rozsudek praxi nezměnil.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.08.2009Z§vůle práva pomáhá přes linku „Ma den pes!“ RomůmO Roma Vakeren
30.01.2009Kontaktní centrum pro romské oběti závažného kriminálního jednáni a diskriminaceO Roma Vakeren
04.01.2008Občanské sdružení Z§vůle práva pomáhá v sociálně vyloučených romských lokalitách O Roma Vakeren
04.01.2008Situace Romů v oblasti diskriminace a porušování práv se vloni zhoršila O Roma Vakeren
14.12.2007Sdružení Zvůle práva chrání před diskriminací O Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

V Praze se uskuteční 26. a 27. února přípravné setkání k vytvoření integrované platformy pro romskou inkluzi. Pořádá se v rámci českého předsednictví Evropské radě. Setkání navazuje na závěry Evropského romského summitu ze září loňského roku a závěry Rady Evropské unie z prosince 2008.

Na místě bývalého romského sběrného tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku může vzniknout vzdělávací centrum romského holocaustu. Ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb se o tom v Brně dohodl s majiteli pozemků. Kocáb s nimi jednal o odkupu a schůzka skončila shodou.

Sněmovna opět odsunula rozhodující hlasování o antidiskriminačním zákonu a to už počtvrté. Souhlasilo s tím 193 ze 194 přítomných poslanců. Normu loni v květnu vetoval prezident. K jejímu prosazení ve sněmovně je potřeba nejméně 101 hlas. Dolní komora hlasování od loňského června odkládá, mohla by rozhodovat letos v březnu.

Romské děti z osady Dobrá voda u Toužimi namalují, jak by si představovaly změny místa, kde žijí. Jejich náměty hodlá Občanské sdružení Český západ, které projekt Společně v Dobré vodě připravilo, využít při úpravách veřejných prostranství v obci. Do nich se mají zapojit všichni její obyvatelé.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Právní poradna ]=
Důvody k výpovědi z pronajatého bytu bez přivolení soudu
V dnešní právní poradně rozebereme další důvody výpovědi z pronajatého bytu, bez přivolení soudu. Marii Vrábelové k tomu více řekl Miroslav Dvořák z Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva.

Foto: Jana Šustová „Jedna z těch závažných nebo zásadních povinností nájemce je, aby doplnil kauci na původní výši vždy, kdy ty deponované finanční prostředky byly čerpány, právě pro účely zajištění závazku toho pronajímatele. Je tam taková určitá nejasnost v té nové konstrukci toho paragrafu občanského zákoníku, že není přesně řečeno, že je povinností pronajímatele informovat nájemce o tom, že ta kauce byla čerpána. Nicméně dá se dovodit, že vlastně ta povinnost doplnit tu finanční kauci nastane právě ve chvíli, kdy budeme nějakým způsobem informováni o tom, že bylo započato čerpání a ta lhůta pro to doplnění těch finančních prostředků na tu původní výši tak, jak byla kauce sjednána, je do jednoho měsíce od té doby, kdy nám přijde to upozornění, že tedy bylo čerpáno, tak pak tuto povinnost musíme splnit. Pokud to nedoplníme do toho jednoho měsíce, pak zase naplňujeme výpovědní důvod.“

To byl tedy další důvod k výpovědi. Mezi důvody také patří pronajímání další sobě bez upozornění majitele, jak nám dále řekl Miroslav Dvořák.

„Když si sjednáváme podnájem bytu, který máme v nájmu s nějakou osobou, nemusí to být podnájem celého bytu, ale třeba jen jedné místnosti, za úplatu na dobu určitou, tak zákon jednoznačně vyžaduje souhlas pronajímatele či souhlas majitele toho předmětného bytu. Takže ta posloupnost je taková, že majitel nám pronajme nějaký byt, my na základě toho máme nájemní smlouvu a když my potom ještě podnajímáme ten pronajatý byt třetí osobě, tak vyžaduje zákon rovněž souhlas toho, kdo nám ten byt dal do pronájmu, protože to je jeho majetek a je zcela na něm, aby on souhlasil, zda-li ta dispozice toho řešení bude taková či onaká.“

To znamená, že když já nemám dostatek financí k tomu, abych zaplatila celý nájem a rozhodnu se s někým se podělit o byt, tak je to možné nebo to není možné?

„Je to možné několika způsoby. Jedna z těch možností je, aby vznikl hned na začátku nájemního vztahu společný nájem dvou osob a pokud nenastane ten společný nájem, a vy se třeba dostanete do problému už ve chvíli, kdy máte sjednaný nájem, pak máte možnost sjednat podnájem části toho bytu, ale platí úplně stejná věc jako u toho nájmu, že to vždy musí být na základě podpisu a svolení té strany, která s vámi sjednávala ten nájem, to znamená toho pronajímatele. Pokud by ten pronajímatel totiž nesouhlasil s tím podnájmem a ten podnájemník by tam dále žil a přebýval, tak nejenom on tam bydlí protiprávně, ale vlastně i vy tam bydlíte protiprávně, protože vy jste sjednala úkon, který je protiprávní.“

A to by nestačilo toho člověka přihlásit na počet osob a platit nájem a neříkat, že se podílíme spolu na nájmu?

„V každém případě, když uvažujete o této alternativě, tak stejně je tam určitá povinnost na vaší straně, kterou když nesplníte, tak zase naplníte ten výpovědní důvod tohoto typu, tzn. pokud byste tam chtěla někoho přihlásit, nějakou osobu a zvýšit počet osob obývajících ten předmětný nájemní byt, tak zákon říká, že tuto povinnost v případě změny počtu, nikoliv identity, ale počtu osob a to je podstatné si uvědomit, že partnera můžete vyměnit vždy za jiného a pokud máte v tom bytě přihlášeny dvě osoby a jeden partner se vymění za druhého a budou tam pořád dvě osoby, tak vám tato povinnost nepřísluší. Ale v případě, že navýšíte počet osob v tom bytě, tak máte povinnost do patnácti dnů o tomto informovat tu stranu pronajímatele a samozřejmě to přihlášení má nějakou košilku, tzn. většinou tam je datum narození, jména těch osob, atd., eventuálně další osobní údaje, tak jak to ostatně upravuje občanský zákoník, kam se můžeme podívat na tuto záležitost. V případě, že to neučiníte, tzn. nenahlásíte, tak vlastně také naplňujete ten výpovědní důvod, protože jsme nesplnili zákonnou povinnost. Čili odpověď na vaši otázku zní ano, můžete to udělat i tím způsobem, že se rozhodnete a neuzavřete podnájem, ale v každém případě musíte učinit ještě ten krok, že toho člověka nahlásíte tomu pronajímateli.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
12.02.2011Konference o zlepšování přístupu Romů k bydleníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V domě v ostravské Riegrově ulici působí dvě nové sociální pracovnice
Jeden z volných bytů v ostravské Riegrově ulici má nové nájemnice. Zhruba dva měsíce tam fungují dvě nové sociální pracovnice. Zaměstnala je slezskoostravská radnice. Podle úřadu je to teď jediná možnost, jak alespoň trochu zlepšit situaci lidí v této sociálně vyloučené lokalitě. Více už Silvie Mikulcová.

„To jsou lidé takoví, že člověk jim prostě podá pomocnou ruku a stejně z toho nic není.“

A vy sama kdybyste dostala šanci třeba bydlet někde jinde, neváhala byste?

„To víte, že ne.“

Jak je to třeba těžké přizpůsobit chod rodiny té lokalitě, v které žijete? Máte třeba strach o děti?

„Mám, já děti vůbec nepouštím ven, jedině když jdou se mnou.“

Domy v Riegrově ulici chtěla slezsko-ostravská radnice před časem prodat, říkala, že už odmítá utápět v začarovaném kruhu oprav své peníze. Rozhodnutí ale změnila a to i kvůli Vládní agentuře pro sociální začleňování v romských lokalitách. Zrodil se totiž nápad, že domy převezme nezisková organizace, která se bude po všech stránkách starat o nájemníky a společně s nimi pak třeba i o opravy bytů a objektů. Otázkou ale zůstává, jestli do Ostravy slíbené peníze vůbec poputují. Radnice ale jedná i bez nich, teď třeba v jednom z bytů vybudovala kancelář pro dvě nové sociální pracovnice. Na co všechno mají dohlížet vysvětluje starosta Antonín Maštalíř.

„Na to aby děti chodily řádně do školy, na to, aby rodiny s dětmi chodily řádně k lékaři, na to, aby se v lokalitě zmírnilo zakládání nových skládek, aby se nerušil noční klid, aby se občanské soužití v té lokalitě nějakým způsobem zlepšilo.“

Jednou z nich je i Edita Vašková. Vypravila jsem se za ní, abych zjistila, jaké má zkušenosti. První otázka byla jasná: co lidi z Riegrovy ulice trápí nejvíce?

„Tak nejvíc lidi trápí dluhy, ať už jsou to dluhy na nájemném, dluhy na dopravním podniku nebo dluhy u různých nebankovních společností v nebankovním sektoru. Trápí je také nezaměstnanost, i to, že ne nejsou vzdělaní, takže je potom složité najít práci.“

Jak je to těžké u těch lidí získat tu důvěru? Pomáhá vám třeba to, že máte kancelář přímo v jednom z domů v Riegerově ulici?

„Je to určitě plus. A co je ještě výhoda oproti dobrovolnickým akcím, je to, že jsme z úřadu, takže z nás mají respekt, říkají třeba: Pozor, jde sociálka! a i díky tomu se s námi baví, protože jsme úředníci.“

A s čím se tedy lidé na vás obracejí? Vy jste popsala ty problémy, které ti lidé mají, ale s čím se na vás obracejí, jaké problémy s vámi řeší, když za vámi přijdou?

„To je naše zbožné přání, ještě tomu tak není, zatím to funguje tak, že chodíme my k nim, do jejich rodin, do jejich domácností a v podstatě z nich taháme informace, co potřebují, co se děje, jestli je nějaká změna. Když víme, že se něco dělo, že byl nějaký problém, v jaké je to stádiu, v jakém je to stavu, jestli udělali to, co jsme jim poradili apod.“

Budování důvěry je křehká věc, slezsko-ostravským sociálním pracovnicím se to ale daří. Jen díky Editě Vašková se mnou tato žena vůbec mluvila.

S čím byste třeba vy potřebovali pomoct, najde se něco?

„Teď momentálně asi kvůli soudu, protože já teď přebírám vnučku na sebe, do mojí péče, je nezletilá, tak s tímto určitě.“

Možná to je i jedna z cest, jak sociálně vyloučeným lokalitám v Česku pomoci, nechat sociální pracovnice působit přímo v problémových lokalitách. Levné to ale nebude. Radnice z pravého břehu řeky Ostravice náklady na dvě nové zaměstnankyně vypočítala na 700 tisíc korun, teď doufá, že 400 tisíc dostane jako dotaci od státu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.12.2014Ostravští Romové se chtějí sjednotit pro jednání s úřadyO Roma Vakeren
23.10.2013Platforma Blokujeme spolu s Romy a církvemi připravuje shromáždění Barevná OstravaZprávy ze života Romů
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
10.07.2013Ostravské Přednádraží opustila poslední rodina. Ghetto je prázdnéZprávy ze života Romů
13.05.2013Soud zahájil exekuci proti majiteli domů v Přednádraží. Nejspíš dojde na dražbuZprávy ze života Romů
19.04.2013V Česku už je více než 400 ghettO Roma Vakeren
06.04.2013Ostrava je rájem ubytoven pro chudé a nezaměstnanéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 6. února je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  V Jihlavě byla zahájena výstava o neonacismu
Reportáž:  Práce s dětmi z osady v Markušovcích nese dobré ovoce
Reportáž:  Telefonická linka obětem diskriminace poskytuje právní poradenství
Zprávy: 
Právní poradna:  Důvody k výpovědi z pronajatého bytu bez přivolení soudu
Reportáž:  V domě v ostravské Riegrově ulici působí dvě nové sociální pracovnice

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz