V českém prostoru sice vešel romský holocaust v důsledku mediální pozornosti okolo znesvěcení místa bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již do obecného povědomí, ale kvůli skandalizaci byla veřejnost o celém tématu informována pouze povrchně a heslovitě. Právě osobní příběhy mohou pomoci protrhnout clonu, která skutečnost bezpráví a lidského utrpení zakryla během politických bojů o pojmy, čísla a peníze. Česká veřejnost měla dosud bohužel jen málo příležitostí proniknout do života romských obětí nacistického pronásledování tak blízko a tak sugestivně, jak to umožňuje ve své autobiografii Ceija Stojka.

Ceija Stojka se narodila v roce 1933 ve Štýrsku v rodině kočovných Romů, Lovárů, která se od 19. století pohybovala na území Rakouska a živila se koňským handlířstvím a obchodováním na trzích. V období národního socialismu byla celá Stojkova rodina zavlečena do různých koncentračních táborů. Desetiletá Ceija byla v roce 1943 deportována s matkou a sourozenci do Osvětimi-Březinky, a odtud později do dalších nacistických táborů. Většina jejích příbuzných byla v koncentračních táborech povražděna, Ceija však přežila a po válce se vrátila zpět do Vídně. V roce 1945 se sama přihlásila do školy a osvojila si základy čtení a psaní. Dále pak jezdila po trzích a obchodovala s koberci.

Vedle své spisovatelské činnosti se zabývá také výtvarnou tvorbou (samostatně vystavuje od začátku 90. let), v níž jsou patrné tři základní polohy – obrazy, ve kterých se vrací doslovně či metaforicky k zážitkům z nacistických koncentračních táborů, obrazy, jež dokumentují její život a život její rodiny před a po druhé světové válce, a konečně – obrazy květinových polí. Pravidelně se také účastí besed s žáky a studenty rakouských škol na téma holocaustu Romů a jejich současné situace v Rakousku. Ceija Stojka žije a tvoří ve Vídni.

Kniha Žijeme ve skrytu. Vyprávění rakouské Romky

Příběh Ceiji Stojky, publikovaný v roce 1988, způsobil v německojazyčném regionu velké pozdvižení. Poprvé se díky ní stal veřejným tématem dosud ignorovaný holocaust Romů a navíc jej na veřejnosti otevřela žena – olašská Romka, která tím nabourala i další tabu: tabu ženy žijící v konzervativní romské společnosti, kde bylo nevídané, aby na sebe žena upoutávala pozornost.

Ceija vypráví o své cestě do Osvětimi, Ravensbrücku, Bergenu-Belsenu a zpět, do poválečné Vídně. V druhé části knihy složené z osobních rozhovorů, které s Ceijou Stojkou vedla Karin Berger, se Ceija vrací k životu před válkou a po válce. Odhaluje tak některé detaily ze života své rodiny kočovných Romů, své další životní osudy a boj za normalizaci (rodinného) života, zamýšlí se nad vlastní pozicí mezi tradičním životem a z většiny nepřívětivým světem gádžů.

Překlad: Jana Zoubková
Vydává: Argo ve spolupráci s Romano džaniben za finanční podpory Ministerstva kultury ČR

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.02.2013	Zemřela romská spisovatelka, výtvarnice a pamětnice holocaustu Ceija Stojka	O Roma Vakeren
09.07.2010	Dokumentární film o Ceije Stojce oceněn v Telči	O Roma Vakeren
27.11.2009	Romská malířka a spisovatelka Ceija Stojka získala profesorský titul	O Roma Vakeren
10.11.2009	Spisovatelce a malířce Ceije Stojce byl udělen profesorský titul	Zprávy ze života Romů
01.04.2009	V Brně bude zahájena výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji Stojky	Zprávy ze života Romů
13.03.2009	Rakouská Romka Ceija Stojka a její výtvarná tvorba	O Roma Vakeren
06.03.2009	Ceija Stojka popsala svůj nelehký osud v knize Žijeme ve skrytu	O Roma Vakeren
06.03.2009	Strom zachránil Ceije Stojce život	O Roma Vakeren
13.02.2009	Do češtiny byla přeložena první kniha rakouské Romky Ceiji Stojky	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)