Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Hned v úvodu se dozvíte o publikaci, kterou vydala organizace Liga lidských práv. Nebudou chybět zprávy ze života Romů a právní poradna.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
Liga lidských práv vydala novou publikaci o bezplatné právní pomoci
V následujících minutách se dozvíte, že Liga lidských práv vydala novou publikaci. Tato organizace se věnuje především problematice lidských práv ve zdravotnictví, práv dětí, dodržování lidských práv ze strany policie, zvyšování ochrany obětí týrání a násilných trestných činů i dalšími otázkami spojenými s rekodifikací v oblasti trestní spravedlnosti. Více informací řekla Marii Vrábelové Jana Marečková z této organizace.

Právní služby. Pro bono a pomoc zajišťovaná státem „Publikace se jmenuje Právní služby Pro Bono a pomoc poskytovaná státem. Je to vlastně takový sborník příspěvků od různých autorů a ty příspěvky se týkají právě tématu bezplatné právní pomoci, jednak když je bezplatná právní pomoc poskytovaná soukromými subjekty, to jsou např. nějaké mezinárodní advokátní kanceláře, které na to mají své zdroje, zároveň, co je důležitější, je to právní pomoc zajišťovaná a financovaná státem. Publikace má za cíl rozpoutat diskuzi a inspirovat české legislativce, k tomu, aby efektivní systém bezplatné právní pomoci fungoval i v České republice.“

Co by konkrétně pomohlo?

„Tak určitě základem všeho je právní úprava, která by garantovala jakýsi právní rámec a nastavila základní mantinely toho, jak by ten systém měl fungovat. A samozřejmě druhá velice důležitá věc je to, aby stát poskytoval finanční prostředky.“

Těm, co poskytují právní pomoc zdarma?

„Myslím to tak, že by měl fungovat systém, kdy stát bude platit právě těm poskytovatelům právní pomoci, ať už to jsou advokáti nebo nějací jiní poskytovatelé.“

Jaká je současná praxe?

„Praxe je taková, že ten systém je takový celkem těžkopádný a není vždy zcela jednoduché se té právní pomoci domoct ze strany klientů, protože jednak nejsou informováni a jednak samotný proces požádání o právní pomoc a prokazování, že ten člověk má na ní nárok, nebo je v situaci, kdy by ji potřeboval, tak to je velice složité.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
05.10.2007Liga lidských práv se snaží předcházet odebírání dětí z rodinO Roma Vakeren
07.01.2005Za zveřejnění případů sterilizace romských žen získal Jiří Kopal cenu Charlotty MasarykovéO Roma Vakeren
08.08.2003Rozhovor s Dr. Alenou Uváčikovou z Ligy lidských práv o náhradní rodinné péčiO Roma Vakeren
25.04.2003Liga lidských právO Roma Vakeren
17.01.2003Jak nám může pomoci Liga lidských práv v PrazeO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Německá dobrovolnice pracuje s romskými dětmi v Českém Brodě
Mladí lidé ze zahraničí mohou přijíždět do České republiky na zhruba roční dobrovolnickou práci a naopak čeští dobrovolníci mohou sbírat zkušenosti v jiných zemích. U nás dobrovolnou službu koordinuje občanské sdružení Servitus. S jednou mladou účastnicí dobrovolné služby hovořila Jana Šustová.

Theresa Brosge přijela do České republiky ze severního Německa. Je jí dvacet let a hned po maturitě se zapojila do programu Dialog Romů a gádžů prostřednictvím dobrovolné služby. Momentálně bydlí v Českém Brodě, kde pracuje v občanském sdružení Leccos, které mimo jiné provozuje nízkoprahové zařízení pro děti a mládež s názvem Klub Zvonice. Zajímalo mě, jestli do něj chodí pouze romské děti.

Je to smíchané. Ty děti a mládež jsou většinou ve věku od šesti do patnácti let. Řekla bych, že je tam zhruba 50 % romských dětí a ti ostatní jsou ze sociálně slabých rodin.

A jaká je Vaše úloha v této organizaci?

Jsem každý den v klubu pro mládež, hraji si s dětmi nebo s nimi maluji. Jsou tam i jiní lidé, kteří tam pracují a já jim pomáhám. Když mám nějaké nápady, mohu i sama něco organizovat.

Když jste přijela do České republiky, asi jste nejprve vůbec nemluvila česky. Jaký byl ten začátek mezi dětmi, když jste mezi ně přišla?

Ano, ten začátek s dětmi byl opravdu těžký, protože jsem skoro vůbec nemluvila česky a děti zase nemluvily anglicky, nebo nanejvýš uměly jen pár slov. Ale měla jsem tam své kolegy z práce a když jsem něco potřebovala sdělit, tak jsem se pořád ptala, jak se co řekne. A tak to pomalu šlo.

Co vás vedlo k tomu, že jste se na rok přihlásila na dobrovolnou službu?

Považovala jsem za zajímavé dělat po dobu jednoho roku práci, kterou jsem ještě nepoznala a k tomu navíc být v zahraničí. Tak jsem se o takové možnosti informovala a našla jsem nabídku spolupracovat na projektu Dialog Romů a gádžů. Připadalo mi to zajímavé, protože tuto tematiku z Německa moc neznám. Myslím, že máme v Německu málo Romů, a proto se jim nevěnuje velká pozornost. Česká republika je navíc zajímavá země, o které toho moc nevíme - přitom je tak blízko a zároveň tak daleko.

Co byste chtěla dělat po návratu do Německa?

V budoucnu bych ráda studovala, pravděpodobně nějaký obor související s jazyky nebo politikou nebo sociologií.

V čem vidíte přínos Vašeho ročního působení v projektu Dialog Romů a gádžů?

Myslím, že práce v klubu pro děti je důležitá, protože si tam hrají romské děti s dětmi gádžů, a tak tam není vidět žádné rozdělení. Považuji také za důležité, že tam pracuji jako dobrovolnice, protože se mě lidé často ptají: „Co děláš v České republice?“ A já jim odpovídám: „Pracuji tam jako dobrovolnice s romskými dětmi.“ A častou reakcí na to je: „Hmm, to je určitě nebezpečné, oni kradou a to je přece blbý...“ A na to můžu říct: „Ne, moje zkušenosti jsou jiné.“ A až se vrátím do Německa, mohu o tom vyprávět svým přátelům. A proto si myslím, že je to důležité.

Absolvovala jste také odborné semináře – některé už před Vaší dobrovolnou službou a další během ní. Co to je za semináře a jsou některé z nich zaměřeny na Romy?

Ano, měla jsem přípravné semináře na celý ten rok. Pak byly semináře i tady v České republice. Ale navíc jsem ještě absolvovala semináře o Romech, které se nekonají v České republice, ale například v Maďarsku nebo v Rumunsku a jsou velmi zajímavé. Tam se setkávám s dobrovolníky, většinou to jsou Němci, kteří právě absolvují svou dobrovolnou službu v Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině. A na seminářích se mluví o romské kultuře, o tom, co my sami děláme v těch projektech, jaké jsou naše zkušenosti a setkání. Setkáváme se také s dobrovolníky z řad Romů, kteří sami konají dobrovolnou službu v nějaké cizí zemi. Například na posledním semináři byli tři Romové z Maďarska, kteří momentálně slouží ve Francii a bylo to moc zajímavé, protože jsme se tak mohli dozvědět, jak se jim daří.

Jak dlouho trvá takový seminář?

Jeden týden.

Kolik účastníků mívají tyto semináře?

Těžko říct. Myslím, že nás bylo asi třicet, ale mezi tím bylo pár dobrovolníků, potom ti, kteří to organizovali, pak hosté a tak to bylo velmi promíchané.

Jak už bylo naznačeno, v rámci projektu Dialog Romů a gádžů prostřednictvím dobrovolné služby mohou jet do zahraničí i Romové. Zuzana Soběslavská z občanského sdružení Servitus k tomu uvedla důležitou myšlenku: pracovat s Romy, nikoliv pro Romy.

To je jedna ze zásad této Roma-Gadje iniciativy: přijmout romského dobrovolníka mezi sebe a pracovat s ním, dát mu možnost se rozvíjet, rozhodovat se, být samostatný a zároveň přijímat ho, nikoliv jenom tolerovat, ale skutečně přijímat. Když něco toleruji, tak mi to nemusí být příjemné, ale vydržím to. Ale přijmout a respektovat je něco jiného. To je jeden ze základních principů Roma-Gadje iniciativy, tedy pracovat S Romy, nikoliv pro Romy.

Pokud byste se i vy chtěli zúčastnit dobrovolné služby v zahraničí, kontaktujte občanské sdružení Servitus. Jeho internetové stránky najdete na adrese www.servitus.cz. Do konce ledna probíhá uzávěrka přihlášek na službu od září tohoto roku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.01.2009Servitus umožňuje dobrovolnickou práci v zahraničí - třeba v romských komunitáchO Roma Vakeren
16.01.2009Dialog Romů a Gadžů prostřednictvím dobrovolné službyO Roma Vakeren
05.01.2009Nabídka dobrovolné práce mezi Romy v zahraničíZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Je třeba změnit pravidla pro přístup nemajetných lidí k právu
Je třeba změnit pravidla pro přístup nemajetných lidí k právu. Bojují o to nestátní a neziskové organizace. Marie Vrábelová oslovila Josefa Mrázka ze Svazu pacientů, kteří pomáhají lidem odvolávající se k spravedlnosti.

„Jde o případy, které nejsou ukončené a dá se ještě nějakým způsobem pomoci tomu, aby se to dalo do pořádku. Pak jsou případy, které už proběhly, jsou ztraceny, popřípadě pacient je mrtvý, zbývá tam pocit nesprávnosti a také u mnohých těch pozůstalých potom taková snaha, aby se takovým věcem zabránilo, aby nebyli postižení jiní, takový lidský přístup k tomu, tak ti se pak ptají, jestli se s tím dá něco dělat. My, podle toho, jak ten případ vypadá, pokud se zdá, že po právní stránce by se do toho dalo zasáhnout, tak se potom obracíme na naše spolupracující právníky, aby ten případ posoudili. Oni to první posouzení udělají bez toho, aniž aby za to dostali nějakou odměnu, ta konzultace se neplatí. A teprve až oni doporučí, že by se s tím dalo něco dělat, tak potom z případného výtěžku ze soudního procesu, který oni otevřou jednom v případě, když je dohoda o tom, že když proběhne úspěšně a na toho odpůrce budou uvaleny náklady, takže z těchto peněz potom dostane odměnu ten, který to bude zastupovat, čili ten spolupracující právník. To je ovšem ta zásadní výhoda tohoto druhu sporů, horší je to v takovém případě, kdy je někdo žalován, aby něco zaplatil, potom ho samozřejmě nikdo nechce zastupovat, protože z výtěžku toho soudu je těžké uhradit náklady řízení.“

Co by tomu pomohlo, co myslíte, že by bylo nutné udělat?

„Takovýchto případů stále přibývá.“

Možná by přibilo i těch případů, které nejsou na první pohled úplně jasné?

„Ve zdravotnictví je stále více problémů, těch chyb, závad nebo poruch poskytování péče stále přibývá.“

Protože lidé se většinou přijdou poradit, ale když se řekne, že si musí podat žádost k soudu, tak se většinou ti lidé leknou, protože vědí, že na to peníze nemají. Myslíte si, že by se to nějak dalo změnit?

„V každém případě by měl ten člověk mít šanci, aby byl správně zastoupen při soudní jednání, v tom je potřeba skutečně něco udělat, legislativu trošku upravit, neboť zařízeno to není a naopak potřeba toho stále roste, ty předpisy a celý ten systém se komplikuje, takže pro neznalého občana je stále obtížnější se tím nějak poradit, prakticky už si s tím nemůže neodborník poradit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Provozovatelé sociálních služeb v Moravskoslezském kraji dostanou letos od státu téměř o polovinu peněz méně, než loni. Kraj, obce i nestátní neziskové organizace požadovaly na provozované sociální služby více než miliardu korun, získají však pouze zhruba 44 procent požadovaných dotací. Kraj nyní zvažuje, že organizacím, jejichž je zřizovatelem, poskytne na dočasnou dobu návratnou finanční výpomoc. Domnívá se totiž, že stát ještě v průběhu roku uvolní do sociální oblasti další peníze a organizace tak svému zřizovateli budou moci půjčku vrátit.

Občanské sdružení Savore, které romským dětem v Šumperku po léta poskytovalo možnost smysluplně trávit volný čas, končí. Nemá totiž dostatek odborníků, kteří by naplnily standardy vyžadované novým zákonem. Tím se mu ještě zhoršil přístup k penězům, kterých mělo i v minulosti nedostatek.

V krajských nemocnicích přestanou lidé platit poplatky nejpozději 1. února. V Brně se na tom shodli hejtmani na zasedání Rady Asociace krajů. Lidé v krajských nemocnicích poplatky sice zaplatí, ale jen formálně, kraje jim je vzápětí formou daru vrátí. Hejtmani zároveň preferují, aby poplatky zanikly v celé republice a byly zrušeny formou zákona.

Alex Koenigsmark zvítězil s filmovou povídkou Černá krev ve druhém kole loňského ročníku soutěže Filmové nadace RWE a Barrandov Studio. Vítězná povídka Černá krev vychází z reálných událostí konce 18. století. Tehdy bylo na základě procesu s domnělými kanibaly popraveno několik desítek lidí romské národnosti. V Koenigsmarkově zpracování však nejde jen o prosté převyprávění historického příběhu. Autor jej použil jako metaforu pro současné dění, zvlášť tématiku lidské honby za senzacemi a bulvárního tisku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Právní poradna ]=
Kdy můžeme dostat výpověď z nájemního bytu bez přivolení soudu
V dnešní právní poradně si doplníme, kdy můžeme dostat výpověď z nájemního bytu bez přivolení soudu. Otázku, jaký je další prohřešek, který vede k výpovědi z bytu, položila Marie Vrábelová Miroslavu Dvořákovi z Poradny pro občanství - Občanská a lidská Práva.

„K hrubému porušení povinností nájemce dochází ve chvíli, kdy nezaplatíme nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného. Znamená to, že musí dojít k situaci, kdy minimálně tři měsíce neplatíme v úplné výší nájem, není důležité, aby toto neplacení třech měsíčních nájmů bylo v kalendářních měsících bezprostředně za sebou, účinek naplnění tohoto výpovědního důvodu nastává ve chvíli, kdy neplatíme za září, říjen a listopad, ale nastává i v situaci, kdy neplatíme za leden, květen a říjen. Čili pokud jsou tam zkrátka ty tři měsíce, kdy jsme ten nájem a další úhrady spojené s bydlením nezaplatili, tak nastává možnost nám dát výpověď z tohoto důvodu. Přitom je důležité si uvědomit, že na rozdíl od dřívější úpravy dnes ten pronajímatel, ten, kdo si s námi ten nájem sjednal, ten, komu ten byt patří, nebo minimálně ten, kdo ho spravuje a jedná jménem pronajímatele, tak nemá povinnost nás upomínat o tom, že my neplníme tuto povinnost. To je naše starost, abychom věděli, kdy, k jakému datu máme platit nájem a hlavně v jaké výši. Dokonce není ani povinností pronajímatele nám poskytnout nějakou dodatečnou lhůtu k doplnění těch peněžních prostředků, které musíme za nájem bytu složit tomu pronajímateli, protože to je služba jako jakákoliv jiná.“

Zaplacení těch tří nájmů se týká jednoho roku, nebo třeba deseti let, co tam bydlím?

„Týká se období tří let, teprve kdyby ta úhrada nebyla v době do tří let zpětně, tak vy máte právo uplatnit námitku promlčení, čili v tomto případě, ale jen pod podmínkou, že tu námitku promlčení uplatníte. Když jí neuplatníte, tak se přihlíží k tomu, že to akceptujete, takže to je důležitá věc, že tady zákonodárce vyžaduje aktivní krok. Když uplatníte tu námitku promlčení, obecná lhůta v tomto případě jsou tři roky, tak vlastně nemusíte platit nic, protože už je mimo zákon to po vás vymáhat. V případě, že splníte tuto podmínku, tj. uplatníte tu námitku, pokud ne, tak bohužel budete muset plnit. A zároveň bych chtěl říct, že samozřejmě každý z nás se občas může dostat do zoufalé situace, kdy nemůže platit nájem v té výši, jak je povinen a jak vyplývá ze smlouvy. Tady, když by to bylo v situaci, kdy bychom třeba byli v nemocnici s nějakým onemocněním, nebo bychom pečovali o příbuzného a nevyskytovali bychom se v tom našem bytě, kde bydlíme, nebo bychom byli v nějaké tíživé sociální situaci, protože máme hodně dětí a ztratili jsme zaměstnání, tak je docela možné, že toto by byly ty důvody, které by ten soud vedly k tomu, aby tuto žalobu zamítl. Chtěl bych možná ještě zmínit jednu záležitost, která se s tímto výpovědním důvodem váže a to je, že z hlediska hmotně-právní úpravy platí, že i kdybychom dodatečně zaplatili ty tři měsíce nebo více nájmů, které jsme kdysi nezaplatili a které byly důvodem pro udělení té výpovědi, tak to samo o sobě pro nás není polehčující okolnost a zkrátka jednou už jsme tu hmotně-právní kvalifikaci tohoto výpovědního důvodu naplnili a neznamená to automaticky, že výpověď nebude přiznána. Takže to je trošku změna oproti tomu, na co jsme byli dřív zvyklí, před rokem 2006, že tenkrát skutečně ten požadavek na to, abychom si to hlídali a abychom si pamatovali ty tři měsíce a dost v průběhu tří let, že to je zkrátka věc, z které se nevysekáme.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
12.02.2011Konference o zlepšování přístupu Romů k bydleníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ve filmu Cinka Panna hrála i řada Romů
5. února přijde do českých kin celovečerní film Cinka Panna, který vypráví příběh nejslavnější romské primášky. Cinka Panna žila v 18. století a pocházela z rodu významných romských primášů. Ale i přesto byla její cesta k hudbě složitá, protože byla žena. O tom, jaké herce ve filmu Cinka Panna uvidíme, si se scénáristou Ľubomírem Slivkou povídala Jana Šustová.

Anna Gurji (Cinka Panna) a neherci z romských osad Jak to bylo v výběrem herců? Dá se říci nějak procentuálně, kolik z nich bylo Romů svým etnickým původem?

„Tak Romové byli hlavně na maďarské straně, Beľa Baláž byl přímo z romského divadelního souboru. Byla tam paní Lucia Gažiová, která hrála matku Cinka Panny a ve svém životopise uvádí, že je poloviční Romka. Pak tam byl Balázs Galko, který se hlásí k romské národnosti. А potom jsme Romy obsazovali hlavně do menších postav – Ferko Kačica hrál nejstaršího bratra Cinka Panny, sám hraje na housle a jeho otec Fero Kačica také hrál druhého houslistu v tom souboru, s kterým vystupuje primáš Cinka, jeho dcera pak jde v jeho šlépějích. Bylo tam mnoho epizod, kde jsme obsadili Romy.“

Přáním režiséra Dušana Rapuše bylo, aby v hlavních rolích vystupovali profesionální herci.

Primáš Cinka (Balász Galko) „Dušanovo přání bylo, což také respektuji, že pokud má mít postava hloubku, má apelovat na emoce a mít dobrý detail, protože někdy jeden pohled kamery do očí poví více než tisíc slov, musejí tam být obsazeni profesionální herci, takže proto ty hlavní postavy hrají herci, ale např. Jožo Vajda nebo Martin Dejdar mají takový ten jižanský temperament a vzhled, takže vizuálně k těm Romům pasují, a tak jsme to takovýmto způsobem kombinovali.“

A co se týče postavy hlavní hrdinky, je její představitelka Romka? Odkud pochází a kde jste jí našli?

Anna Giogrobiani (Gurji) „Ona je takový zvláštní mix. My jsme jí našli díky spolupráci s americkými filmaři a televizními pracovníky. Američané mají takový skvělý cit pro tuto věc a castingoví agenti jí našli v Tbilisi, když dělali na místních gymnáziích casting k pilotnímu filmu, k televiznímu seriálu, který teď budou natáčet. Ten film se odehrává v Gruzii a oni do menších nebo středních postav hledali místní děvčata. Zmapovali všechny a Anně nabídli roli, ona si ji i v tom televizním filmu zahrála a oni jí pak dali na internet jako začínající talent, nenechali si jí pro sebe. Nás na to upozornily castingové agentury Cine-Jessy tady v Praze a potom jsme se dostali až k samotné Anně. Začali jsme s ní komunikovat, zjistili jsme, že ona je takový zvláštní národnostní mix, protože její matka je sice Ruska, ale její otec je Gruzínec, babička z otcovy strany je Řekyně a dědeček Turek, takže to je takový ten arménský původ, někde v polovině té cestě, když šli Romové z Indie do Evropy, tak odtamtud jsme jí přivezli sem.“

Představitelka Cinky Panny Anna Gurji musela často ve filmu předvádět hru na housle, i když na ně původně neuměla hrát. Režisér Dušan Rapoš vypráví, jak to vše vlastně s houslemi bylo.

Velitel vojáků (Jan Zachar) v romské osadě „Nejdříve hrála velice málo, ale ona je velmi cílevědomá a pilná. Nejprve jsme detaily natáčeli s dublérkou a potom v poslední třetině filmu, už tak perfektně hrála, že samotní dubléři říkali, že už mohou jít domů, protože ona hraje už tak perfektně, že není potřeba to prostříhavat detaily natočenými s dubléry.. Produkce jí platila učitele v Tbilisi, po dobu natáčení toho filmu, nevím, kolik hodin cvičila denně, možná deset, velmi dřela a měla velkou sílu. A myslím, že se jí to teď vyplatilo, protože teď má už další nabídky, a já jsem rád, protože ona je zlaté děvče a jsem na ní velmi hrdý. Jsem šťastný, že má další nabídky, v našem filmu se skvěle představila a vím, že dostala nějakou roli v USA a náš film jí v tom velmi pomáhá tím, že hrála hlavní roli a že se lidem líbila. Takže ta dívka jde dál a já jsem velmi rád, že i z východu ty talenty mohou proniknout i za ty obzory všedních dní.“

Kolik je vlastně této herečce let?

Herci z divadla Romathan „Když začínala, tak jí bylo 16, takže jí tenkrát ještě všude doprovázela maminka. Teď už jí je 17 let.“

V tom filmu si zahráli i děti z dětských domovů, jaká s nimi byla spolupráce, jak jste je našli a jaké na ně máte vzpomínky?

„Ty nejkrásnější, děti byly z dětských domovů z Čech, ze Slovenska, z Moravy, měli jsme s nimi velmi krásné vztahy. Jednak to byly děti nesmírně talentované, my jsme vždy přišli do dětského domova, že vybereme pár dětí, které jsou nejšikovnější a ty děti začaly tančit a zpívat a my už jsme objednávali autobus, protože všichni byli úžasní. Občas tam byl nějaký takový čert, trošku zlobivý a to vždy vychovatelé říkali, ať ho nebereme, ale my jsme říkali, že ho vezmeme, že až uvidí kameru a světla, tak se úplně změní. A ty děti, které byly takoví lumpíci, byly na placu ty nejhodnější, tam poslouchaly a byly úžasné a velmi se snažily. To bylo krásné a bylo to velmi emocionální a jsem rád, že dostaly takovou šanci, protože takovéto filmy s romskou tématikou s nedělají každý den. Těžko bychom je mohli přizvat do jiných filmů, takže jsem rád, že jsme spolupracovali i takovýmito zlatými dětmi.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.01.2009Film Cinka Panna přichází do českých kinFotoaktuality
16.01.2009Film Cinka Panna ukazuje romský vzorO Roma Vakeren
Cinka PannaOsobnosti

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 23. ledna je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Liga lidských práv vydala novou publikaci o bezplatné právní pomoci
Reportáž:  Německá dobrovolnice pracuje s romskými dětmi v Českém Brodě
Reportáž:  Je třeba změnit pravidla pro přístup nemajetných lidí k právu
Zprávy: 
Právní poradna:  Kdy můžeme dostat výpověď z nájemního bytu bez přivolení soudu
Reportáž:  Ve filmu Cinka Panna hrála i řada Romů

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz