Vyhledávání
19.8.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Hned v úvodu vám milí posluchači přejeme hodně štěstí a zdraví v Novém roce 2009. V dnešním O Roma vakeren se společně ohlédneme za uplynulým rokem. K tématu se vyjádří například Karel Holomek z Brna, Milan Ferenc z Karviné nebo hudebník Josef Fečo z Prahy.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Ostravský podnikatel Milan Ferenc o situaci Romů v ČR
Milan Ferenc žije a už téměř 20 let podniká v Karviné. Je také předsedou Sdružení Romů Severní Moravy. Právě on v listopadu napsal otevřený dopis premiérovi Mirku Topolánkovi. Požadoval, aby vláda zrušila extremistické organizace. A co podle něj ještě trápí Romy v Česku? Na to se Milana Ference vyptávala redaktorka Silvie Mikulcová.

Milan Ferenc (Foto: Jana Šustová) Pane Ferenci, když se podíváte na rok 2008 z vašeho pohledu, co přinesl, ať už v dobrém nebo ve zlém?

„Můžu říci, že byly některé věci, které se mi nelíbily, např. velice se mi nelíbily poplatky ve zdravotnictví, protože my jsme početná rodina a znám spoustu Romů, kteří mají hodně dětí, takže vím, že tuto věc velmi těžce snášejí. Rozumím tomu, že nic nemůže být zadarmo, ale z hlasů těch Romů, kteří jsou nezaměstnaní nebo mají početnější rodiny, vím, že pro ně to je obrovský problém.”

Myslíte si, že už lidé vnímají Romy lépe, že už Češi vnímají Romy jako své partnery?

„Tak to si vůbec nemyslím, protože se běžně dělají ty výzkumy, jak pohlížejí ne-Romové na Romy anebo celkově na národnostní menšiny a nikdo se netají tím číslem, že opravdu ta majorita má Romy někde na spodku. Tzn. kdybychom to chtěli vyjádřit v procentech, tak určitě 60 až 70 procent majority by tady romské obyvatelstvo ani nemuselo mít. To bylo řekněme před jedním nebo dvěma roky, ale ta hrůza, ke které jsme nějak dospěli, to není z mé hlavy, že to procento je už v této době daleko větší. V dnešní době si myslím, že to už není 60 procent, ale dovolím si tvrdit, že to je 80 procent.”

Čím si to vysvětlujete?

„Kdybych to věděl přesně, tak bych byl určitě první, kdo by s tím chtěl něco udělat. Já z toho vůbec nemám radost, protože já jsem v podstatě v těchto věcech velmi střízlivý, takže vím, že některé věci nám oprávněně vytýkají. Jsou lidé, kteří jsou opravdu hluční, znepříjemňují život svému okolí. Proč to tak je? Je to svým způsobem dáno demokracií, protože dnes člověk vnímá tu demokracii spíše z toho pohledu, že může téměř všechno, ale nemusí nic. A vidíme, že podle tohoto pravidla se chovají nejenom Romové a to co musí, tak nějakým způsobem odkládají bokem. Pochopitelně, že na světlo vycházejí věci, které majorita veřejně odsuzuje, nelíbí se jim to a samozřejmě oni už potom nevidí, že to je jedna rodina, ale říkají, že to jsou Romové, že oni jsou takoví a takoví. To je ta největší chyba, protože by bylo lepší, kdyby oni uměli pojmenovat, že u nás ve městě jsou rodiny, jsou to ty a ty rodiny, které jsou neposlušné, opravdu dělají ostudu těm Romům, kteří jsou slušnější. A myslím, že to je škoda, protože opravdu by mělo být řečeno, že jsou Romové, a na to by měl být kladen důraz, kteří žijí slušně a kdyby toto nějak začalo převládat a začalo se to hodnotit tímto způsobem, tak rozhodně by to procento té nenávisti nebo té nesympatie nebylo tak velké jako v současné době.”

Pane Ferenci, vaše sdružení se v listopadu otevřeným dopisem obrátilo na premiéra Mirka Topolánka. Vy jste žádali, aby se vláda postavila čelem a tvrdě k narůstajícímu extremismu. Vy jste v tom dopise naznačoval, že by mohlo dojít ke zvýšené vlně migrace lidí směrem pryč z České republiky právě kvůli těm obavám z nárůstu extremismu u nás. Možná by stálo za to říci, jací Romové podle vás odcházejí?

„Já nebudu nijak daleko od pravdy, ale zkusím ten příklad prezentovat sám na sobě nebo na své rodině. My se opravdu nějak snažíme a žijeme kultivovaně, nikdo nemá důvod na nás nějak poukazovat, že by nám někdo nadával, že nepracujeme, že bychom dělali něco špatného nebo protizákonného. A teď si představte, že by se některému z našich dětí něco stalo, že by bylo opravdu nějak zraněné, tak já bych opravdu zvažoval, jestli mám žít v takové republice, kde se maximálně snažím, abych žil jako ti ostatní nebo se snažím být i lepší. Jestli má smysl žít v takovém společenství nebo v takovém systému, kde se tyto věci dějí. Takováto nálada nebo takovéto reakce u Romů teď jsou. A nebyli by to zrovna ti chudí Romové, ti by tady zůstali pořád. Zůstali by tu ti, kteří vlastně Romům nejvíce škodí.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.03.2003Milan FerencO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Jaký byl rok 2008 pro bojovníky proti rasismu?
Jaký byl rok 2008 pro ty, kteří se snaží potírat rasismus a bojují za větší integraci romské menšiny do většinové společnosti? Na bilanci a komentář událostí spojených s tímto tématem se zeptala bývalého poslance, romského aktivisty a předsedy sdružení Romů na Moravě Karla Holomka Gabriela Grmolcová.

Karel Holomek (Foto: Jana Šustová) Co považujete za hlavní body v této oblasti z hlediska bilance roku 2008?

„Pokud mluvím o programu, který bychom mohli nazvat jako soužití mezi majoritou a mezi romskou minoritou, tak určitě nebyl příliš úspěšný. Nemám na mysli ani tak sociální propad, který se týká asi 60ti procent romské populace. Ale to, co pokládám za zásadní problém, je stále panující primitivní a povrchní diskuze o příčinách neúspěchu programu integrace Romů do společnosti a že Romové jsou všeobecně negativně vnímáni celou společností a nedochází k nějakému rozlišování. Přitom se objevil úplně nový prvek a to je podpora extrémních skupin neonacistů, které jako by přebíraly odpovědnost a ochranu za pořádek na sebe a přitom získávají velkou podporu u širší části obyvatelstva. To se mi zdá být velmi nebezpečné, protože přesně takovýmto způsobem to začínalo v 30. letech v Německu. Jak to skončilo, to všichni dobře víme.“

Čím to podle vás je? Těch projektů, které jsou zaměřeny na integraci Romů nebo na podporu protirasistických aktivit, je čím dál tím více. Jak to, že ten problém je čím dál hlubší a větší podle vás?

„Za hlavního viníka tohoto jevu považuji především samosprávy a to mám na myslí lokální samosprávy, které do jisté míry tomuto tlaku podléhají.“

Vy si myslíte, že by se našlo něco pozitivního, co se v této věci uskutečnilo?

Karel Holomek vítá kanadskou guvernérku v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) „Ano, já si myslím, že by v podstatě všechno mohlo být považováno za téměř normální průběh demokracie, která tady probíhá od roku 1989 se všemi těmi potížemi a chybami, které jsou zcela přirozené, kdyby nebylo toho jevu, který vidím v té politice a to jsou naprosto neuvěřitelné postoje, které poškozují stát. Není v tom žádná racionální úvaha, jsou to jenom jakési osobní zájmy, to mi vadí, ale jsem optimista, že se to snad zlepší v budoucnu. Nejlepší zážitek, který jsem měl, se stal na závěr roku, 1. prosince, kdy Českou republiku navštívila generální guvernérka Kanady. Mimo jiné přijela i do Brna a navštívila nás v Muzeu romské kultury, dokonce nám věnovala dvě hodiny svého času, což je naprosto nebývalé a tato dáma svým zájmem vyslala do celé společnosti signál, že podporuje program, jehož součástí je Muzeum romské kultury, to je podpora identity, v tomto případě proskribované národnostní menšiny. A tím, že tak významná dáma toto učinila a dala tak jasně najevo tuto věc do celé společnosti, že možná přesvědčila i řadu lidí, kteří se na tyto věci dívají skrz prsty, že to je skutečně hodno zvážení a podpory a to mě nesmírně potěšilo.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
18.04.2015Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiíchO Roma Vakeren
24.08.2013Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transportyO Roma Vakeren
19.05.2011Lidská práva na vedlejší kolejiZprávy ze života Romů
19.02.2011Kniha Dávné vzpomínky popisuje osudy rodu HolomkůO Roma Vakeren
01.01.2011Karel Holomek získal Cenu Gypsy SpiritO Roma Vakeren
13.11.2009Listopad 1989 změnil také život RomůO Roma Vakeren
12.12.2008Řeč Karla Holomka ke kanadské guvernérceO Roma Vakeren
02.11.2007Romský aktivista Ing. Karel Holomek dostal cenu Prix IreneO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Rok 2008 očima Ivana Veselého
K mikrofonu pozval Marek Polák také ředitele sdružení Dženo Ivana Veselého, který hodnotí uplynulý rok takto:

Ivan Veselý (Foto: Jana Šustová) „V roce 2008 jsme dokončili kurz žurnalistického minima pro mladé Romy. Většina studentů kurz úspěšně dokončila. Studenti měli možnost publikovat nebo spolupracovat s médii. Přestěhovali jsme se do nových kanceláří a připravujeme vysílání Radia Rota na satelit. Když to vezmu z druhé strany, tak v roce 2008 není čím se chlubit, co bychom jako organizace dali vysloveně jako do vitríny.“

Jaký je rozdíl mezi satelitním vysíláním a předchozím, které jste vysílali?

„Rozdíl mezi internetovým vysíláním a satelitním je velikost oslovené skupiny. V současné době oslovujeme denně kolem 2500 návštěvníků, v případě nastartování toho satelitního vysílání počítám, že oslovíme v České republice minimálně 100 tisíc lidí. To satelitní vysílání mohou poslouchat v půlce Evropy, jako je Španělsko, Německo, Francie, část Anglie, signál končí na hranici Ukrajiny.“

Co byste vzkázal Romům do příštího roku?

„Tak v první řadě bych jim chtěl vzkázat, že tato země je jejich domovem. Pak také to, že se za svá práva a oprávněné zájmy musí více prát a měli by být více aktivní i při formování svého života, svého osudu a nespát spokojeně v těch romských ghettech a jenom čekat na ty sociální dávky, ale aby také začali s těmi svými životy něco víc dělat. Já vím, že je těžké sehnat práci, já vím, že je těžké bojovat s předsudky, s diskriminací, s rasismem ve společnosti, ale útěk není řešení. Musíme být více aktivní a více musíme bojovat za své oprávněné zájmy v této zemi. Česká republika je také zemí Romů.“

Znamená to tedy, že by Romové měli být i více politicky aktivní?

„Samozřejmě, že ta aktivita při formování svého života předpokládá i určitou politickou participaci a určitou politickou angažovanost, protože Romové musí participovat na rozhodnutích v obcích, v regionech, ale i na úrovni státu, pokud to opravdu český stát myslí vážně s integrací Romů do společnosti. Ta politická participace začíná také tím, že půjdu za ředitelem té základní školy a zeptám se, jak to, že on takhle učí naše děti, jak to, že naše děti mají takovéto problémy, za co my ho platíme, protože bez toho, aby začali měnit každodenní život ve svém bezprostředním okolí, žádné prosazování nějakých zájmů ze strany aktivistů nemá tu váhu a nemá to ten správný dopad. Správný dopad toho mého působení např. je to, že ti lidé na místní úrovni začnou ovlivňovat život ve svém bezprostředním okolí. V tom já vidím smysl té aktivizace a politické participace. Politická participace začíná zdola a končí v parlamentu nebo na úrovni vlády.“

Přemýšlíte o tom, že byste zorganizovali seminář nebo kurz, který by informoval lidi o tom, co vůbec je ta politická participace?

„My jako organizace chceme připravit lidi do komunálních voleb formou školení nebo seminářů, kde jim tyto věci budeme vysvětlovat a zároveň je chceme připravit na to, aby šli a kandidovali do místních zastupitelstev. Protože jedině, když budou lidé v místních zastupitelstvech nebo v městských zastupitelstvech, tak mohou něco ovlivňovat. Jedna věc je občanská angažovanost, občanská aktivita, druhá věc je přímé ovlivňování života té obce. Plánujeme, že bychom vyškolili kolem 200 lidí tak, aby se mohli příští rok účastnit a být úspěšní ve volbách do místních zastupitelstev.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.10.2010S Ivanem Veselým o Asociaci romských občanských iniciativO Roma Vakeren
08.08.2009Romské organizace v Česku sdružuje nová asociaceZprávy ze života Romů
04.08.2009Jak se na svou situaci dívají Romové?Zprávy ze života Romů
24.04.2009Romové budou 3. května demonstrovat proti sílícímu extremismuZprávy ze života Romů
28.03.2008O setkání aktivistů z romských organizací O Roma Vakeren
03.08.2007Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětíO Roma Vakeren
20.02.2004Měsíčník Amaro Gendalos bude vycházet už jen na internetuO Roma Vakeren
04.02.2004Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
02.01.2004Co přinesl rok 2003 Romům podle ředitele sdružení Dženo Ivana VeseléhoO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Zpěvačka Erika Fečová dosáhla v uplynulém roce řady úspěchů
Anna Poláková pozvala k mikrofonu také zpěvačku Eriku Fečovou, která dosáhla v uplynulém roce řady úspěchů. Její hlas můžete slyšet například na albu Connection Time.

Erika Fečová „Není to přímo moje cd, je to kapely Connection, kterou založil můj bratr Josef Fečo. Je to taková směsice soulu, jazzu, funku.“

Jste mladá, velmi úspěšná, vaše muzika hraje i na hudební stanici MTV, Romové jsou na vás velmi hrdí, jak jste se vůbec dostala k těmto úspěchům, co předcházelo tomu všemu?

„Já zpívám ještě v jedné kapele, která se jmenuje Navigators, a tam to bylo takové štěstí, že jsme byli ve správný čas na správném místě. To bylo tak, že jsme dělali předkapelu skupině Earth and fire a tam si nás vyhlédl režisér různých videoklipů a řekl, že nás chce prosadit na MTV, takže to teď v létě jelo celou dobu. My jsme první kapela, která jela na MTV takto v této rotaci.“

Vy se hudbě věnujete odmalička, vystudovala jste hudbu?

„Mám pražskou konzervatoř, kde jsem studovala u pní profesorky Evy Svobodové.“

Kdo vás vedl k hudbě?

„Tak celá rodina. Začalo to babičkou Olinou, která řekla, že založíme kroužek, takže já jsem tam byla taková paní učitelka a díky bratrovi jsem se pak dostala ke zpívání.“

Vaše maminka také zpívá a otec?

„Taťka hraje také, na kytaru, na kontrabas, co se dá.“

Jak u vás vypadají svátky?

„Svátky? Je rušno, hraje se, zpívá se, slaví se.“

Patříte mezi mladé Romy, určitě sledujete situaci, která u nás v České republice je.

„Je fakt, že já to ani tolik nevnímám, vím, co se děje, ale nějak zvlášť to nevnímám.“

Věříte tomu, že se ta situace změní?

„Já si myslím, že je nejlepší o tom vůbec nepřemýšlet a bojovat tím způsobem, jak kdo umí. Je málo Romů, kteří mají nějaké cíle, kteří chtějí něčeho dosáhnout a to patří vlastně i k tomu, že by chtěli nějakým způsobem bojovat za svou rasu, když to tak řeknu.“

Proč si myslíte, že to tak je? Já si vážím vaší rodiny, vás je moc a všichni se snažíte.

„To byla ta starší generace, která zvládala ustát strašně moc a dnešní mládež je úplně něco jiného. Myslím si, že mladé lidi teď vůbec nezajímá, co se děje ve světě, nebo tady u nás, asi to zřejmě nevnímají. To, že u nás to je tak, jak to je, že máme doma zázemí, všichni, prarodiče, rodiče nás vedli k tomu, abychom byli sami sebou a abychom se nenechali nikým ovlivnit. Je to na rodičích, jak se dokážou postarat o svoje děti, pokud je naučí všechny věci, které jsou potřeba, tak si myslím, že by to všechno mělo vyjít.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.11.2015Erika Fečová vydala nové album Go for itO Roma Vakeren
16.08.2014Cesta Eriky Fečové k rozhodnutí stát se pěstounskou matkouO Roma Vakeren
24.11.2012Erika Fečová vydala své první sólové album The StoriesO Roma Vakeren
29.01.2011Cesta Eriky Fečové od tradiční romské hudby k jazzu a funkyO Roma Vakeren
30.07.2004Zpěvačka Erika FečováO Roma Vakeren
23.07.2004V muzikantské rodině Fečových mají kapelu i ženyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Bilance hudebníka Josefa Feča mladšího
Na konci uplynulého roku navštívila Muzeum romské kultury guvernérka Kanady Michaëlle Jean. Setkání s ní se zúčastnila řada romských osobností mezi nimi i umělci. Debata s ní se změnila na politickou kritiku – Romové řekli, že jsou znepokojeni a cítí se v ČR ohroženi. Pozvání do Muzea romské kultury přijal také hudebník Josef Fečo, absolvent Ježkovy konzervatoře, který se svou rodinou žije v Praze. A jak hodnotí uplynulý rok 2008?

Josef Fečo mladší (uprostřed) na diskusi s kanadskou guvernérkou (Foto: www.combatcamera.ca) „Z tohoto roku jsem velice nešťastný a hodně uvažuji a přemýšlím o tom, jak tomu pomoci, aby se to u nás trošku změnilo. Za poslední rok, co se tu odehrává u nás, začínám mít velké obavy a strach o svojí rodinu a to u toho důvodu, že dnes venku se odehrávají takové věci, jako např. Dělnická strana a podobně. Já jsem z toho velice zklamaný a začínám mít velké obavy o sebe a o ostatní Romy, kteří žijí v České republice.“

Proč si myslíte, že to tak je?

„Jeden zásadní problém je, že tady nefunguje zákon. Zákon je tak nastavený, že jakmile vás bude soused ohrožovat, ať je to Čech, Rom, Vietnamec nebo Arab, to je jedno, tak pokud vás nezabije nebo vás nepodřízne, tak policie s tím nemůže nic dělat. V tomto momentu už je výzva to, že ty zákony nemůžou fungovat, pokud oni mohou řešit problémy, až pokud někdo přijde o život, až když ta rodina trpí a přijde o život člověk, tak to si myslím, že není správně nastavené. Ty věci by se měly odehrávat tak, že bude jasně stanovený zákon, aby lidé přesně věděli, co si mohou dovolit a co ne. Když si vzpomenu na 17. listopad, kde já jsem chtěl jít ven, oslavovali jsme, že je výročí revoluce a že jsem se zbavili komunistů, tak my jsme do těch ulic nemohli, nebo se jít projít ven, protože jsme měli strach, že Dělnická strana někde manifestuje, ať je to Janov nebo jakékoliv jiné město, tak toto mě trápí.“

Patříte do slavné hudebnické rodiny Fečovců, jak vnímají tuto situaci starší Romové ve vaší rodině.

Josef Fečo mladší (vlevo) také hrál pro kanadskou guvernérku (Foto: Jana Šustová) „Oni mají ještě větší strach než my mladší, lidem v mojí rodině jako babička a děda, kteří jsou starší než 50 let a víc, tak si říkají, jak to asi všechno bude. My mladí si řekneme, že prostě počkáme, třeba i 5 nebo 10 let, třeba se to změní a bude to dobré, ale teď je otázka, kdy to bude dobré. Já si myslím, že když někdo půjde naproti mně, já budu sám s rodinou, s manželkou a s dětmi, a naproti mně bude 5 neonacistů, kteří budou hajlovat a křičet, tak já si myslím, že už jen toto je důvod ty lidi zatknout. Když si vzpomenu na 40. léta, kdy lidé byli v Osvětimi, byli tam Židé a Romové a menšiny, ti lidé protrpěli oheň a plyn a já nevím co všechno a dnes, když se ti lidé podívají, tak se jim zvedá žaludek a pak je tu další procento lidí, kteří to podporují a myslí si, že tím něco dosáhnou, což já si nemyslím.“

Přemýšlíte o odchodu z České republiky?

„Momentálně jsem v takové situaci, že o tom silně uvažuji. I když je to pro mě strašně těžké, protože tady mám hodně přátel, kamarádů a lidí, s kterými funguji a účinkuji a to vůbec nejsou Romové, jsou to třeba Češi a já jsem se tady narodil, tady žiji a je my tady ve své podstatě dobře. Ale zároveň mám pořád obavy o rodinu a mám obavy o sebe, o své rodiče a strašně těžce se mi řeší, že bych jel někam jinam a začal tam nový život, tak to je hodně složité, ale silně o tom uvažuji.“

Jak tu situaci vnímají ostatní Romové?

„Hodně kamarádů a přátel je tomu nakloněných, že by tu cestu podnikli, že by jeli někam ven. Ti lidé v mém kruhu, to nejsou lidé, kteří jsou rádi, že jsou na nějakých sociálních dávkách anebo že dostanou něco zadarmo, oni vědí, že to bude velká dřina začít někde od začátku, ale oni mají víru, že když půjdou večer nebo i přes den třeba po obědě na procházku a zastaví se v kavárně na kávu, tak jim nikdo nebude nadávat, nikdo se na ně nebude dívat křivě. Česká republika chce mít momentálně otevřené hranice s celým světem, já nevím, jestli si chtějí hrát na Francii nebo Anglii, kde žije množství různých národností a vše tam určitým způsobem funguje, tady ne a zaměřili se na Romy, kteří se tady narodili, kteří nemají svůj stát, nemají své zázemí. Tak já nevím, jakým způsobem to chtějí vyřešit, ale pro mě je třeba Dělnická strana a projevování nacismu absurdní a myslím si, že to těm slušným lidem, i Čechům, nedělá dobře. Samozřejmě já vím, že ti lidé nejsou pro, já jsem se o tom bavil s mnoho lidmi, velké procento lidí tomu není nakloněno, ale jak je vidět, tak vláda se tomu musí postavit úplně jasně, že nic takového tady nemůže být. My jsme momentálně v Evropské unii, my jsme v NATO, máme otevřené hranice s Amerikou, s Kanadou a my si přeci nemůžeme dovolit nic takového, aby nám tu někdo hajloval a ohrožoval životy ostatních lidí a to nejsou jen Romové, ale i Češi, všichni kolem nás, stojí to miliony, stojí to obrovské peníze a ještě ubližují na zdraví. Já s tím opravdu momentálně nejsem spokojený a opravdu vážně se začínám bát.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Bilance roku 2008 z hlediska sociologa Fedora Gála
Marie Vrábelová pozvala k mikrofonu sociologa Fedora Gála, aby také zbilancoval uplynulý rok.

Fedor Gál (Foto: Jana Šustová) „Především chci říct, že to, jak se člověk kouká na svět, vypovídá spíše o něm, než o světě. Jestli je člověk vyrovnaný, laskavý a soucitný, tak nemůže vidět svět jako bláto, hnůj a hnus, prostě nemůže.“

Jak byste hodnotil naši společnost?

„Řekl bych, že v české společnosti je málo lidí, kteří jsou soucitní, vyrovnaní a laskaví a proto i společnost je na první pohled rozervaná, rozhádaná, polarizovaná, plná negativních emocí. Čili kdybych měl říct, co se mi nelíbí, tak se mi nelíbí právě toto, taková ta závistivá, hašteřivá, nervní atmosféra. Že je taková, to není tím, jaký tady máme režim a jakou tady máme vládu a jaký máme parlament a jaká tu je politika, ale to je tím, jací jsme my sami. Pokud si přeji, aby se něco změnilo v budoucnu, tak je to toto.“

Myslíte si, že je ta společnost stále více tolerantní?

„Mluvit o tolerantní společnosti, to je až za druhé. Málo tolerantních lidí dělá netolerantní společnost, já tu nevidím moc tolerantních lidí. Kdykoliv se podívám na internetová diskusní fóra, vidím tam agresivitu, vidím tam nenávist, netoleranci. Kdykoliv se kouknu v neděli na publicistické pořady České televize, vidím agresivitu, zarputilé tváře. Kdykoliv se nadechnu společenské atmosféry, vdechuji negativní emoce, to nemůže vést k pohodové společnosti, k pohodě jednotlivých lidí.“

Řekněte mi, čím to může být?

„To je hned vidět. To, co nám nejvíce jde, jsou materialistické věci, kariéra, peníze, závidíme kousek plácku na tomto světě, závidíme si vzájemně, nevím, čím to je. Je to snad tím, že takové ty standardní hodnoty, na kterých stála a měla by stát evropská civilizace, erodují, ztrácejí se někde. Říkáme si, že jsme judeokřesťanská civilizace, ale já nevím, kdo kdy se naposledy zamýšlel nad tím, jak se chová ve vztahu k desateru nebo k Ježíši a Bohu. Málo zpytujeme svědomí, málo myslíme na ty druhé a přeceňujeme věci, které v životě nemají moc velký smysl.“

Myslíte si, že je to trend moderní doby, nebo už to tady bylo?

„Já žiji v moderní době, já to vnímám jako problém, na druhé straně musím říct, že žijeme v oáze blahobytu, střední Evropa, Evropa a naše civilizace jsou nejbohatší v současném světě a velice bych si přál, aby to bylo cítit i ve všedním životě. To zatím není a je to škoda.“

Myslíte si, že rok 2009 bude poznamenán finanční krizí a že lidé se budou mít ještě hůř než se měli tento rok?

„Finanční krize je do značné míry mediální záležitostí, je také do značné míry politickou kartou ve hře, je do značné míry také manipulací s lidmi a jestli bude pokračovat tato hra, tak se budeme mít hůř, hůře na duši, hůř v peněžence i na talíři. Na druhé straně, opakuji, nikdy nebyla Evropa tak bohatá jako teď, nikdy neměli lidé tak vysoký standard, jako mají teď v Evropě a kdyby se koukli kousíček za roh, tak by viděli, co je to opravdická bída. Já vím, že toto není argument pro nikoho a v ničem, možná že příští rok bude víc nezaměstnaných, je možné, že příští rok bude stagnovat životní standard lidí, ale je jisté, že by to nemělo dopadnout na naše vztahy, na naše rodiny, na naše postoje k životu, pokud tomu nebudeme chtít.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.08.2012S Fedorem Gálem o situaci obyvatel ostravské ulice PřednádražíO Roma Vakeren
07.01.2012Bilance a prognóza Fedora GálaO Roma Vakeren
26.11.2011Je potřeba Romům pomáhat?O Roma Vakeren
10.09.2010S Fedorem Gálem o tom, jak média informují o RomechO Roma Vakeren
07.05.2010Je sociální začleňování odvislé od dotací?O Roma Vakeren
23.05.2009Lidé proti rasismuZprávy ze života Romů
20.03.2009V rámci festivalu Jeden svět se představil i dokument Fedora Gála Krátká dlouhá cestaO Roma Vakeren
17.10.2008Projekt Krátká, dlouhá cesta putuje po republiceO Roma Vakeren
26.09.2008Krátká dlouhá cestaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 2. ledna je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Ostravský podnikatel Milan Ferenc o situaci Romů v ČR
Reportáž:  Jaký byl rok 2008 pro bojovníky proti rasismu?
Reportáž:  Rok 2008 očima Ivana Veselého
Reportáž:  Zpěvačka Erika Fečová dosáhla v uplynulém roce řady úspěchů
Reportáž:  Bilance hudebníka Josefa Feča mladšího
Reportáž:  Bilance roku 2008 z hlediska sociologa Fedora Gála

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
798777   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
301961   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
298732   11.09.98 Romske aktuality
268128   14.03.00 Romský jazyk
171796    Historie a původ Romů
141207   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
120980    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103330    Fotografie
90514   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
85047   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz