Vyhledávání
22.4.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Tulakóna (1986)
22-03-2008 - Františka Dvorská

Film Tulakóna představuje v historii československé kinematografie naprostý unikát. Vznikl v roce 1986 jako televizní snímek natočený na 16mm kameru a jeho předlohou byla pohádka romské spisovatelky Tery Fabiánové, kterou podle autorčina vyprávění zapsala Milena Hübschmannová. Samotná romská pohádka Čavargoš - Tulák vyšla v romsko-českém vydání až v roce 1991. Hlavní postavou příběhu je neobvykle pes Tulák (jménem i charakterem), kterého „hraje“ vlastní pes režisérky filmu Jany Ševčíkové. Na rozdíl od knihy, kde Tulák vypráví svůj životní příběh malému chlapci, jenž jej našel u popelnic, ve filmu tato zastřešující postava chybí. Tulák tedy vypráví své osudy, od svého útěku z domova, přes setkání s Romy, únos k cirkusu až po zboření romské osady a návštěvu Romů v jejich nových panelových domovech, nám divákům.

Veškeré informace, které nám umožňují příběh pochopit, se dozvídáme od vypravěče Tuláka s hlasem L. Rusenka, který v podstatě převypravuje text pohádky. Ostatní zvuky jsou buď ruchy běžného života (zvířata na statku, autentické výkřiky dětí i dospělých v romské osadě, bagry) nebo případně vložená dramatizace dialogů. Ze zvukové složky se zde ovšem nedozvíme nic víc, než co si přečteme ve stejnojmenné knížce. Zásadním přínosem tohoto filmu je tedy naopak vizuální stránka. Natáčení probíhalo v několika romských osadách na Slovensku - mezi jinými v Žehře, Spišském Podhradí, Stráních pod Tatrami a Rakúsech. Přítomen zde byl také fotograf Josef Koudelka.

Aktéry jsou vedle samotných obyvatel osady především Romové z Prahy, v roli „gádže“ se zde objeví mimo jiné herec Jiří Hrubý („Žluťák“), který představuje zlého cirkusáka. Vedle Romů (včetně dětí) a ostatních představitelů tu však hlavní role zaujímají zvířata. Kromě Tuláka to je jeho kamarádka koza Beži, kohout, který má romským dětem nahradit chybějící budík, kvůli kterému nechodí včas do školy, a další. Zvířata evidentně nejsou nijak vycvičena a jsou natáčena při svém volném pohybu nebo různě aranžována, čemuž dává význam až přidaný komentář. Ale právě tento určitý amatérismus, který podporují i některé neumělé herecké výkony, vyzdvihuje realističnost a neuvěřitelnou poetiku záběrů z romských osad. Obrazy působí jako natáčení ochotnického divadla v osadě, kde se mísí místní Romové s pražskými, dospělí s dětmi a děti se zvířaty a výsledek vypadá nesmírně opravdově. Toto divadlo se totiž odehrává v naprosto reálném prostředí bez příkras a stylizací, takže přestože mohou některé scény působit trochu toporně, obličeje i scenérie jsou autentické. Za řadou scén vidíme radost ze hry i momentální inspirace, díky nimž se některé scény do filmu dostaly. V tomto smyslu vyniká obzvlášť scéna ze svatební hostiny, která již naprosto překračuje hranice hraného filmu a je spíš dokumentem. Režisérka zde vedle samotného obřadu svázání rukou a pití kořalky z dlaní snímá jednotlivé obyvatele osady vždy po jednom či po několika lidech. Jedná se o krátké momentky, kdy se každá z postav ocitne v záběru. Vypadá to, jako by tato scéna vznikla zcela náhodně při svatebním veselí. Někdo se představí s pálenkou v ruce, jedna žena v záběru cudně tančí, děti se stydlivě culí do objektivu. Tak jako tak před objektivem cítíme skutečný život.

Na rozdíl od knížky, která končí tím, že Tulák již své romské přátele, kteří se ze zbořené osady odstěhovali do paneláků, nenajde, ve filmu se nakonec s ostatními setká na sídlišti a v závěru se s nimi veselí v panelovém bytě. Živou hudbu zde zajišťují soubory Perumos a Klempárovci, na zbylém hudebním doprovodu filmu se podílel Jiří Stivín. Jelikož se jedná o pohádku, snímek vznikl v produkci Hlavní redakce pořadů pro děti a mládež Československé televize. O tom, jaký vztah mělo tehdejší vedení k tomuto dílku, které si vzalo za předlohu knížku romské autorky a ukázalo v ní na pozadí příběhu pro děti realitu romských osad, mluví sám za sebe fakt, že film byl v televizi osmdesátých let uveden poprvé a snad i naposled v půl jedenácté večer.

Tulakóna (Jana Ševčíková, ČSSR, 1986). Scénář: Jana Ševčíková na motivy romské pohádky Tery Fabiánové. Kamera: Vladimír Holomek. Hudba: Jiří Stivín, soubory Perumos a Klempárovci. Výroba: Československá televize – Hlavní redakce pořadů pro děti a mládež. Hrají: Ladislav Rusenko (hlas psa Tuláka), Jiří Hrubý, ad. Délka: cca 60 min. Premiéra 1986 TV.



Zpět na Romové a film



Související články
DatumNadpisRubrika
04.02.2005BBC a Radio Praha připravili dokument o českých a anglických romských spisovatelíchO Roma Vakeren
Romská literaturaLiteratura
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Filmy"
19.09.12  Je to jen vítr
31.12.08  Guča! (Gucha!, Srbsko a Černá Hora, Bulharsko, Rakousko, Německo, 2006)
30.12.08  Rom (Cygan, SSSR, 1979) / Návrat Budulaje (Vozvraščenie Budulaja, SSSR, 1985)
02.04.08  Romové a film
23.03.08  Zbehovia a pútnici (1968)
20.03.08  Ružové sny (1976)
17.03.08  Romance - povídka z filmu Perličky na dně (1965)
16.03.08  Radikální řez (1983)
15.03.08  Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba (2000)
11.03.08  Nahota na prodej (1993)
Archiv rubriky

Nejčtenější články
778362   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
289219   11.09.98 Romske aktuality
254993   14.03.00 Romský jazyk
215736   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
168950    Historie a původ Romů
139313   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
120475    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103008    Fotografie
90063   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
83246   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz