Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se společně vydáme do Muzea romské kultury, které navštívila generální guvernérka a vrchní velitelka ozbrojených sil Kanady a dozvíte se také o divadelním představení Romano ilo – Romské srdce. Nebudou chybět ani zprávy ze života Romů.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Michaëlle Jean: České žádosti o azyl v Kanadě „nejsou žádným problémem“
České žádosti o azyl v Kanadě „nejsou žádným problémem“ – tak znělo jedno z poselství generální guvernérky Kanady paní Michaëlle Jean, která od soboty do středy podnikla státní návštěvu České republiky. Během ní se setkala nejen s našimi předními politiky, představiteli státní správy a samosprávy, zástupci neziskového sektoru, akademiky či studenty, ale také s Romy. Více informací má Jana Šustová.

Jean-Daniel Lafond a Michaëlle Jean na tiskové konferenci (Foto: Jana Šustová) Na společné tiskové konferenci s prezidentem Václavem Klausem byla paní guvernérce položena otázka, jak se dívá na emigraci českých Romů do Kanady a zda kvůli ní hrozí České republice znovuzavedení víz. Její odpověď zněla:

„Víte, Kanada je země, která je na přistěhovalce zvyklá. A integraci nově příchozích do naší společnosti bereme velmi vážně. A vážně to bere nejen vláda s jejími službami, zdroji a zákony o imigraci, ale také občanská společnost, která se toho velice aktivně účastní a využívá všech prostředků k tomu, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky pro integraci nově příchozích.“

Paní guvernérka svá vstřícná slova podtrhla i vlastní zkušeností, protože sama pochází z Haiti a v roce 1968 ve svých jedenácti letech našla útočiště v Kanadě:

Michaëlle Jean na Masarykově univerzitě v Brně (Foto: Jana Šustová) „Já hovořím z vlastní zkušenosti, protože jsem také přišla do Kanady se svou rodinou jako uprchlík, což je složitá zkušenost. Ale vždy, když jsme měli nějaké těžkosti, tak jsme pokaždé našli nejméně deset nebo dvacet organizací z občanské společnosti, které nám pomohly. A zároveň jsme také viděli, že máme k dispozici nejrůznější vládní orgány, které také udělají všechno proto, abychom naše problémy překonaly, aby naše integrace proběhla co nejlépe a abychom i my mohli kanadské společnosti nějak přispět. A podívejte se na mne, kde jsem dnes. Taková je Kanada. Máme dlouhodobé zkušenosti s imigranty, máme různorodost a my tuto různorodost považujeme za naše bohatství. K nám přicházejí lidé z celého světa včetně Čechů, dnes máme 80 tisíc Kanaďanů českého původu. Tito lidé aktivně přispívají k budování kanadské společnosti. A nepovažujeme to za problém. Díváme se na přistěhovalectví jako na otázku, která nám přináší bohatství, ale neustále vyžaduje naši pozornost. A právě k tomu potřebujeme naše skvělé vztahy, které máme mezi oběma zeměmi. Není to žádný problém, žádný problém. Otázku mobility považujeme za velice důležitou a chceme, aby to takto zůstalo.“

K odpovědi se připojil i prezident Václav Klaus:

Jean-Daniel Lafond, Michaëlle Jean a Václav Klaus na tiskové konferenci  (Foto: Jana Šustová) „My samozřejmě víme, že ten problém vyvolal určité tenze, určité problémy mezi našimi zeměmi. Ale považuji za velmi pozitivní to zásadní sdělení paní guvernérky, že to není „big issue“, že to není velký problém ve vztazích mezi našimi zeměmi. A zejména, myslím si, že bychom nikomu neměli dovolit, aby z toho „big issue“ vyrobili. Vážím si velmi výroků paní guvernérky v tomto směru.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.02.2015Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v ČeskuO Roma Vakeren
07.12.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systémuO Roma Vakeren
14.11.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republikyZprávy ze života Romů
21.01.2013Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v MaďarskuZprávy ze života Romů
09.10.2012Kanada připravuje program návratu Maďarských RomůZprávy ze života Romů
19.11.2011Zkušenosti z emigrace v KanaděO Roma Vakeren
30.10.2011V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z MaďarskaZprávy ze života Romů
07.10.2011Kanada odkládá rušení víz pro Čechy, sleduje ŠluknovskoZprávy ze života Romů
28.05.2011Emigrace a návratO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Kanadskou guvernérku velice zaujalo Muzeum romské kultury v Brně
V sobotu vpodvečer paní guvernérka Michaëlle Jean navštívila Muzeum romské kultury v Brně, kde si prohlédla expozici, která ji velmi zaujala. Poté se v hodinové diskusi setkala s romskými umělci a jinými osobnostmi. Její promluvu zaznamenala Jana Šustová.

Karel Holomek vítá Michaëlle Jean v Muzeu romské kultury „Chtěla bych říci, že jsme tady moc rádi, děkujeme vám za vaše pozvání a za přivítání. Velice jsme se na návštěvu tohoto muzea těšili a to, co jsme zde našli, předčilo veškerá naše původní očekávání a sny. Jsme tady jako zástupci kanadských občanů, máme tady početnou delegaci, která doprovází mě a mého manžela na této státní návštěvě. Státní návštěva začala v Maďarsku, pokračovali jsme na Slovensko a teď jsme přijeli do České republiky. A všude v těchto zemích jsme se ptali, jak tam vypadá život romských občanů. A jsem si jistá, že všichni členové naší delegace, se mnou budou souhlasit, když řeknu, že odpovědi na ty naše otázky, které jsme kladli, jsme našli tady v tomto muzeu a jsou to skutečně velice silné zážitky. Tady jsme našli paměť, historii i reálné tváře, které si můžeme přiřadit k historii a k zážitkům romského národa.“

Ale pozornost paní guvernérky nebyla zaměřena pouze do minulosti...

Na výstavě Romská socha (Foto: www.combatcamera.ca) „Nemůžeme hovořit jen o minulosti, musíme také hovořit o přítomnosti. A tady v muzeu dokonce vidíme, jak budujete vaši budoucnost. Vidíme tu kreativitu i váš boj o to, aby byla uchována vaše kultura, váš jazyk a paměť. Snažíte se, aby svět o vás věděl, aby jiní o vás věděli. Vaše muzeum vidím jako místo setkávání, jako místo, kde se spolu mohou sejít Romové a ne-Romové, kde spolu mohou hovořit, vést dialog, začít se navzájem poznávat a objevovat a zbavit se nejrůznějších předsudků. A myslím si, že práce, kterou tady v muzeu děláte, je velmi důležitá pro všechny děti, které zde jsou. A zároveň je vaše práce naprosto zásadní pro budování otevřené společnosti. A je také úžasné vidět, že v srdci těch vašich snah je umění a kultura jako prostředek, na němž chcete budovat přetrvávání vaší identity a historie.“

V Muzeu romské kultury se Michaëlle Jean také v hodinové diskusi setkala s romskými umělci a osobnostmi.

V sále o holocaustu Romů (Foto: www.combatcamera.ca) „Když vystupuji před lidmi, velice ráda se zahledím do očí nějaké osoby, protože když se naše pohledy setkají, začínáme si rozumět. Pro mě je teď velice těžké být tady před všemi těmi muzikanty, protože mám chuť, aby tady všude zněla vaše hudba. A chtěla bych s vámi uspořádat slavnost. Věřím totiž, že právě v hudbě, v poezii, ve slovech, v písních a v tanci se nejlépe setkáme. Sama pocházím z kultury, která je takováto.“

Na závěr své návštěvy Muzea romské kultury paní guvernérka uvedla, že to pro ni byl nejsilnější zážitek z celé uplynulé státní návštěvy Evropy.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.02.2015Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v ČeskuO Roma Vakeren
07.12.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systémuO Roma Vakeren
14.11.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republikyZprávy ze života Romů
21.01.2013Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v MaďarskuZprávy ze života Romů
09.10.2012Kanada připravuje program návratu Maďarských RomůZprávy ze života Romů
19.11.2011Zkušenosti z emigrace v KanaděO Roma Vakeren
30.10.2011V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z MaďarskaZprávy ze života Romů
07.10.2011Kanada odkládá rušení víz pro Čechy, sleduje ŠluknovskoZprávy ze života Romů
28.05.2011Emigrace a návratO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Kanadská guvernérka se setkala s romskými osobnostmi
Setkání kanadské guvernérky s romskými osobnostmi v Muzeu romské kultury bylo velice otevřené a chvílemi nechyběly ani slzy dojetí. Atmosféru zachytila opět naše kolegyně Jana Šustová.

Romové při setkání s Michaëlle Jean líčili mimo jiné i obavy o svou bezpečnost související s nárůstem neonacismu v České republice. Například hudebník Rudolf Bagár uvedl:

Setkání s romskými osobnostmi (Foto: www.combatcamera.ca) „Chtěl bych vám říct, paní guvernérko, že Romové jsou v této republice nyní velice vystrašeni a mají strach o své životy.“

Na besedě romských osobností s kanadskou guvernérkou několikrát zaznělo, že Romové by raději v České republice zůstali a emigraci nevolili. Slovo má hudebník a spisovatel Gejza Horváth:

Zleva: Karel Holomek, Božena Přikrylová a Jana Horváthová (Foto: www.combatcamera.ca) „Já bych chtěl něco říct o své rodině. Mám děti, můj syn je kardiochirurg. Pracuje tady v Brně na kardiochirurgii a těší se velmi dobré pověsti. Moje dcera je psycholožka. Donedávna byla členkou Parlamentu České republiky. A chci vám říct, že nechci nikam utíkat, nechci nikam odcházet. Chci mít svou zemi tady. Tady jsem si to vytrpěl, tady jsem si prošel kus svého života. A nechci nikam utíkat, mám tady svou zemi. Ale přemýšlím o tom.“

Na besedu s kanadskou guvernérkou přijel také talentovaný romský muzikant Josef Fečo mladší. A otevřeně se svěřil se svým osobním příběhem.

Hovoří sochař Jozef Brand, zleva je Josef Fečo mladší (Foto: www.combatcamera.ca) „Je mi třicet roků. Pocházím ze spořádané rodiny. Odmalička jsem byl veden ke třem věcem: úcta, víra a umění. To mě provází po celý můj život a snažím se takhle vychovávat i své děti. Myslím si, že dnešní doba je už takový kritický stav. A to z toho důvodu, že dnes mají bohužel neonacisté z Dělnické strany, nebo jak to nazývají, protože to už je jedno, všechno to je jen krycí jméno, že mají dnes tady větší upřednostnění než národnostní menšiny.“

Josef Fečo mladší měl možnost odejít z České republiky, ale rozhodl se zůstat.

Zprava: Karel Holomek, Jozef Brand a Josef Fečo (Foto: www.combatcamera.ca) „Před deseti lety mi můj otec řekl: ‚Pepo, začal jsi svou kariéru tady, v České republice, začalo se ti dařit, využij toho a jeď ven, jeď do světa. Jeď ven studovat. Poznáš tam nové lidi, nové přátele. Poznáš tam třeba i ženu, se kterou se eventuelně oženíš a založíš rodinu někde jinde než v České republice.‘ Já jsem byl vždycky v zásadě proti. Protože jsem si řekl, že když jsem to tady nakousl, takže to chci někam dotáhnout. A když se mi daří, tak bych tou cestou pomohl i rád ostatním Romům. A to se mi po deseti letech absolutně nepodařilo.“

Právě narůstající neonacismus je důvodem, proč Josef Fečo dnes svého rozhodnutí lituje.

Josef Fečo doprovázel na klávesy Moniku Bagárovou (Foto: Jana Šustová) „V dnešní době jsem nespokojen, a hlavně začínám mít velké obavy a velký strach. I když jsem nemusel mít nikdy obavy, když jsem přišel do metra nebo do tramvaje, že by se na mě někdo díval jako na Roma, protože jsem bílej. Ale, bohužel, a to je možná ještě horší, když slyšíte okolo lidi, kteří se o nich baví. A vy Rom jste a oni si myslí, že ne. Tak v tom pokračují dále. I když já se vždycky ozvu.“

Strach z neonacistů pociťují už i jeho malé děti.

Mladí průvodci v tradičních romských oděvech (Foto: www.combatcamera.ca) „Po této události, která se před pár dny děla… Moje pětiletá dcera, která absolutně neví, co je to neonacista, když jsem jí řekl, že 17. listopadu, když je státní svátek, půjdeme někam ven, že se půjdeme projít, tak mi má pětiletá dcera spolu s devítiletým synem řekli, že nikam nepůjdou, protože se bojí skinů a bojí se, aby nás nikdo nenapadl. V tom momentě jsem si vyčetl, že jsem neudělal to, co mi můj táta před deseti lety radil. Chtěl bych podotknout, že za celou dobu svého života, své hudební kariéry, jsem neměl problém s lidmi, neměl jsem problém s prací, vždycky jsem se k tomu stavěl zodpovědně a vždycky jsem se uměl o rodinu postarat. Mám spousty přátel, jak Romů, tak i ne-Romů, ale musím podotknout, že momentálně velmi zvažuji, že odcestuji z České republiky někam na druhý konec světa a budu hledat štěstí někde jinde, protože už začínám mít obavy o svou rodinu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.02.2015Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v ČeskuO Roma Vakeren
07.12.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systémuO Roma Vakeren
14.11.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republikyZprávy ze života Romů
21.01.2013Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v MaďarskuZprávy ze života Romů
09.10.2012Kanada připravuje program návratu Maďarských RomůZprávy ze života Romů
19.11.2011Zkušenosti z emigrace v KanaděO Roma Vakeren
30.10.2011V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z MaďarskaZprávy ze života Romů
07.10.2011Kanada odkládá rušení víz pro Čechy, sleduje ŠluknovskoZprávy ze života Romů
28.05.2011Emigrace a návratO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Litvínovská radnice chystá kontroly nepřizpůsobivých rodin panelového sídliště Janov, které svým chováním obtěžují sousedy. Cílem každodenní terénní sociální práce ve vytypovaných ulicích a domech je přísný postup proti jedincům narušujícím mezilidské vztahy a hrozí jim i případné vystěhování. Podle starosty Milana Šťovíčka má město volné kapacity ve dvou ubytovnách pro nepřizpůsobivé obyvatele.

Litvínov nechce problémy na sídlišti Janov řešit pomocí romských aktivistů, jak řekl České tiskové kanceláři místostarosta Martin Klika. Pro zvýšení bezpečnosti na sídlišti hodlá radnice přijmout pět strážníků a deset terénních pracovníků, které vybere v konkurzu. Musejí splňovat všechny předpoklady včetně vzdělání

Romští aktivisté jsou přesvědčeni, že za další případné snahy extremistů zaútočit na Romy podobně jako v listopadu litvínovském Janově, by byla přímo zodpovědná ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková. Uvádějí to v dopise, který místopředseda vládní rady pro záležitosti romské komunity a místopředseda sdružení Dženo Ivan Veselý zaslal premiérovi Mirku Topolánkovi. Stehlíková jejich obvinění odmítá.

Včera byla před Krajským úřadem v Ústí nad Labem vernisáž výstavy fotografií dětí z ústecké sociálně vyloučené lokality Nový svět pod názvem Miripen. Expozice představuje čtyřicet fotografií pořízených dětmi v rámci projektu Fokus Nový svět, který realizoval Respekt institut ve spolupráci se společností Člověk v tísni. Výstava potrvá do konce prosince.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.10.2011Jaká je současná situace na litvínovském sídlišti Janov?O Roma Vakeren
30.04.2010Nese práce terénních sociálních pracovníků v Litvínově užitek?O Roma Vakeren
12.02.2010Agentura pro sociální začleňování bude působit i na litvínovském sídlišti JanovO Roma Vakeren
05.02.2010Město Litvínov a Agentura pro sociální začleňování podepsaly memorandum o spolupráciZprávy ze života Romů
04.02.2010Problémové litvínovské sídliště Janov se mění k lepšímuZprávy ze života Romů
24.11.2009Litvínovské sídliště Janov se změnilo k lepšímuZprávy ze života Romů
04.09.2009ReportážO Roma Vakeren
21.08.2009Nadávky členům Dělnické strany potrestal soud veřejnými pracemiZprávy ze života Romů
05.06.2009Neonacisté chtějí v Litvínově odhalit pietní desku mrtvému skinheadoviZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Praze proběhne demonstrace proti rasismu a neonacismu
V den lidských práv, 10. prosince, bude na námětí Jana Palacha v Praze demonstrace proti rasismu a neonacismu. Marie Vrábelová požádala Ondřeja Cakla ze sdružení Tolerance a občanská společnost, kteří shromáždění organizují, o více informací.

Ondřej Cakl (Foto: Jana Šustová) „Je to shromáždění za účelem upozornit na nárůst neonacismu, rasismu a xenofobie ve společnosti. Především je to upozornění na problémy a útoky neonacistů, které byly v Litvínově v říjnu a v listopadu.“

Zaznamenáváte zvýšený extremismus několika stran. Které to jsou?

„Především v poslední době se zviditelňuje Dělnická strana a k ní připojené organizace, jako jsou Autonomní nacionalisté a Národní odpor.“

Byl jste i na posledním shromáždění v Janově, kde zaútočili neonacisté. Jak byste hodnotil ten útok? Byl skutečně rasový? Nebo byl nenávistný? Jak byste ho hodnotil?

„Útok v rámci toho pochodu byl zaměřený vyloženě proti Romům. Ohlásili to jako Pochod proti násilí. Naprostá většina účastníků byla násilných. Hovořili neustále o nepřizpůsobivých občanech, ve skutečnosti tím mysleli romskou menšinu žijící v Litvínově. Účel toho našeho shromáždění je upozornit právě na ten nárůst, který tady existuje.“

Myslíte si, že na shromáždění přijde dostatek lidí? Neměli by přijít právě Romové?

„To shromáždění je především reakcí na nebezpečí, které se týká Romů. Předpokládáme, že se Romové dostaví v dostatečném počtu a budou mít na tom shromáždění velké zastoupení. Za posledních několik let tu nebylo dost demonstrací proti rasismu, které organizují nevládní organizace. Naposledy před rokem měla problémy židovská komunita. Uspořádalo se velké shromáždění. Letos jsou ty útoky zaměřeny na romskou populaci, romskou minoritu. Bylo by proto dobré, kdyby přišla romská společnost ve větším počtu, než je tomu na jiných akcích.“

Co všechno bude součástí toho shromáždění?

„Shromáždění začíná před Rudolfinem na náměstí Jana Palacha. Tam budou přečtené projevy. Poté se budou promítat na dataprojektor záběry z demonstrací neonacistů, především z Janova. Následovat bude pochod před Úřad vlády, kde budou předány dopisy, stížnosti. A poté se půjde před Ministerstvo vnitra, kde bude celá akce zakončena.“

Bude tam i někdo z politiků? Bude tam řečnit někdo z politiků?

„Politici jsou zváni jako řadoví občané, ale nikdo z nich vystupovat na pódiu nebude, protože oni mluví pravidelně v parlamentu, v médiích. Ačkoli mohli poukázat na ten problém, který je, tak naprostá většina z nich mlčela, vůbec se k tomu nevyjadřovala. Nechceme poskytovat prostor politikům jen pro jejich zviditelnění. Proto tam žádní politici vystupovat nebudou.“

Bude tam vystupovat někdo z osobností?

„Jsou připraveny oslovující dopisy. Máme již přislíbených několik lidí, kteří by tam vystoupili, ale konečný rozvrh řečníků budeme znát až den předem.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu Romů
Také čeští Romové byli obětí nacistické genocidy. Právě na tento fakt upozorňuje výstava "Zaniklý svět", která se koná v ústeckém domě kultury. Hlavně prostřednictvím rodinných fotografií představuje život a kulturu Romů, který už dnes kvůli holocaustu neexistuje. Už před druhou světovou válkou v Československu měly úřady soupis Romů i Sintů. Sintové jsou vlastně Romové z Německa, kteří se sem přiženili nebo přivdali. Prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička Gábině Hauptvogelové nejdříve řekl, jak u nás Romové před válkou žili.

„Tady v Čechách byla většina Romů kočovných. Na Moravě byla většina Romů usedlých, také tam samozřejmě kočovali, ale většina Romů byla usedlých, živili se normálně nějakou prací, měli řemesla atd.“

Nacisté ale chtěli Romy vyhladit, a tak v srpnu 1942 prostřednictvím protektorátní vlády a úřadů vznikl seznam Romů. Bylo jich tam kolem šesti a půl tisíce. A jak doplňuje Čeněk Růžička, čekal je stejný osud jako Židy.

„Už byly zřízeny tábory Lety u Písku, na Moravě Hodonín u Kunštátu. Část zaevidovaných Romů šla do těchto dvou koncentračních táborů. V těch táborech zahynulo něco přes pět set padesát Romů. Po osmi až devíti měsících zbylé odtransportovali do Osvětimi.“

Pojďme k výstavě samotné. Vidím tu panely, kde jsou základní fakta, o kterých jsme se už zhruba zmínili. Je tu také spousta fotografií…

„Na těchto panelech jsou zobrazené fotografie předválečných Romů. Podívejte se, jakou už v té době měli kulturu. Jak vidíte, tak byli i u četnictva…“

… dáma v klobouku, holky s mašlemi ve vlasech. Musím říci, že tyto fotografie jsou k nerozeznání od jiných předválečných fotografií, jaké znám například ze své rodiny. Tady vidíme i svatební fotografie…

„To je zrovna náš rod. Můj dědeček, moje matka. Dědeček zůstal v koncentračním táboře v Letech. Moje matka měla v té době šestiměsíčního chlapečka, ten tam zahynul taky. V Letech byla s celou svou rodinou, nějakých sedmadvacet lidí. Odtamtud je transportovali do Osvětimi, z celého rodu se vrátila jediná.“

Chtěl jste něco říci k tomu chlapci s harmonikou…

„Tenhle chlapeček se dostal do Osvětimi. Protože hrál na harmoniku, esesáci a takoví lidé tam si ho nějakým způsobem trochu oblíbili, tak nějakou dobu žil. Na druhé straně je fotka, kterou nějakým způsobem, ale nevíme jakým, poslal svým příbuzným. Na zadní straně fotografie nakreslil to, co tam viděl. Aby upozornil svůj rod, ty, kteří se tu nějakým způsobem schovávali, na to, co se tam ve skutečnosti odehrává. Tohle je jakoby maringotka. Tomuto vzkazu nemůže rozumět nikdo jiný, než původní český Rom nebo Sinto. Protože každý Rom z našich lidí ví, že komín byl vždycky na kraji, tady je téměř uprostřed. To už mi dává nějaký signál, že se něco děje. Zpozorním. Tohle jsou vrata tak, jak vypadají v osvětimských barácích. Tohle jsou dušičky. Já vím, že to jsou dušičky, protože u nás to tak je. A tohle je popel.“

U fotografií nejsou na přání rodin žádné popisky ani jména. Romové se totiž obávají toho, aby se historie neopakovala, aby je neonacisté právě podle jmen nenašli. Ze šesti a půl tisíce českých Romů se jich po skončení druhé světové války z koncentračních táborů vrátilo jen 583.

Výstavu "Zaniklý svět" můžete v ústeckém domě kultury navštívit až do 19. prosince.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Představení Romano Ilo – Romské srdce bude velkolepé
Na závěr tu pro vás máme pozvánku do pražského divadla U Hasičů, kde se v neděli 7. prosince uskuteční představení Romano Ilo – Romské srdce. Večer plný hudby, zpěvu, tance a divadla je už druhým pokračování jedinečné ukázky romské kultury, které si klade za cíl tuto kulturu zviditelnit a zvýšit její celospolečenské uznání v České republice i zahraničí. Více podrobností řekl nám řekl jeden z organizátorů Richard Samko.

Romano ilo (Foto: Jana Šustová) „Romano Ilo 2 se koná v neděli v pět hodin v divadle U Hasičů, je to Římská ulice. Program jsme připravili s Martinem Zoubkem. Společně jsme pracovali i na prvním ročníku. Po prvním ročníku jsme nechtěli usnout a sešli jsme už letos v březnu a řekli jsme si, že uděláme druhý ročník. Bohužel se nám to posunulo až na konec roku, protože jsme měli problémy sehnat divadlo, poté i sponzora. Nejmenší problém byl s účinkujícími. Myslím si, že se nám podařilo dát dohromady partu velice významných lidí, kvalitních pro dnešní společnost. Lidí, kteří mají velký kredit a jsou velkými osobnostmi.“

Kdo tam například vystoupí?

Romano ilo (Foto: Jana Šustová) „Pro mě jsou úžasní všichni, protože šli do toho s tím, že to dělají svým způsobem z kamarádství. Marek Balog, vynikající houslista, přiveze si orchestr, bude tu mít cimbálovou hudbu a bude experimentovat s muzikou. Mělo by se mu podařit to, že bude přecházet z cimbálového jazzu do vážné muziky, potom z vážné muziky zpět do romské muziky. To je experiment, který jsem mu já naordinoval. On byl nadšený. Říkal, že ano, že něco udělá, že to zkusí. Dodneška nevím, co bude hrát, ale říkal, že to dá dohromady. Úžasné bude vystoupení kapely Roma Star Jožky Feča staršího, protože to je kapela, která byla velmi úspěšná v 70. letech. Mám tam nějaké archivy, takže budeme prolínat archivy se současnou muzikou. Uvidíme, jak se to proměnilo. Jestli se v tom stylu něco změnilo. Bude tam i Tonda Gondolám, který také v 70. letech zažil velké úspěchy a sklízí úspěchy i v dnešní době. On se také pokusí o prolínání staré a nové muziky, ale z jeho vlastní tvorby. Úžasný bude taneční marathón. Tam jsme skloubili všechny styly, budou tam Cikne Čhave z Prahy, kteří nám zatancují Bollywood, ten se hned promění v romský tanec. A ten romský tanec v podání Merci se potom promění v moderní tanec velice populární taneční skupiny M Dance z Brna Michala Šaraje. Takže to jsou takové velké střípky. Bude tam také muzikál, střípky z muzikálu, které dělá rodina Fečových. Jmenuje se Šestnáct krutých pravd. Budou tam jen tři úryvky z toho celého muzikálu. Je to vtipné, je to moderní, je to i provokativní. Také tam bude určitě folklór, klasika, Čilágos, Gitanes. Za moderní sekci tam bude Filip Gondolám a Connection. To jsou takové věci, které chceme dělat. Hlavně se tam pokoušíme o trošičku satiry s romisty. Protože chceme vyzdvihnout romský jazyk. A chceme ukázat i to, že jsou tu lidé, kteří studují romistiku na katedře romistikz Univerzity Karlovy. Tu romistiku založila Milena Hübschmannová. Chceme vyzdvihnout i tuhle stránku. A chceme se tak trošku pokusit o divadelní scénky.“

Představení bude tuto neděli. Kam má přijít ten, kdo to bude chtít vidět?

Moderátoři Richard Samko a Jana Horváthová (Foto: Jana Šustová) „Ať všichni přijdou už o půl páté. Protože tam asi bude hodně lidí. A od půl páté bude program začínat tím, že budeme lákat lidi do divadla tak, že tanečníci budou už venku na ulici tak trošku tančit. A jinak celý program začne od pěti hodin, bude trvat asi do půl deváté, takže asi tři a půl hodiny proud. Důležitá informace pro všechny: Je to úplně zadarmo! Nic se neplatí. Pouze ten, kdo nebude mít dobrou náladu a nebude se bavit, to vstupné zaplatí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.12.2008Spisovatel Emil Cina vystoupil na festivalu Romano IloO Roma Vakeren

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 7. prosince je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Michaëlle Jean: České žádosti o azyl v Kanadě „nejsou žádným problémem“
Reportáž:  Kanadskou guvernérku velice zaujalo Muzeum romské kultury v Brně
Reportáž:  Kanadská guvernérka se setkala s romskými osobnostmi
Zprávy: 
Reportáž:  Praze proběhne demonstrace proti rasismu a neonacismu
Reportáž:  Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu Romů
Reportáž:  Představení Romano Ilo – Romské srdce bude velkolepé

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz