Vyhledávání
22.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám nejdříve řekneme o státní návštěvě generální guvernérky a vrchní velitelky ozbrojených sil Kanady, která přijde i mezi Romy, dozvíte se o koalici neziskových organizací Společně do škol a nebudou chybět ani zprávy ze života Romů.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Kanadská generální guvernérka se setká i s českými Romy
Zítra přijede na pětidenní státní návštěvu České republiky Její Excelence Michaëlle Jean, Generální guvernérka a vrchní velitelka ozbrojených sil Kanady. Kromě setkání s předními českými politiky má v plánu také seznámení se s romskými umělci a osobnostmi. Další podrobnosti o multikulturní stránce její návštěvy má Jana Šustová.

Michaëlle Jean v Muzeu romské kultury v Brně (Foto: Jana Šustová) Návštěva kanadské guvernérky Michaëlle Jean a jejího manžela začne zítra v odpoledních hodinách v Brně. Na Masarykově univerzitě se oba zúčastní panelové diskuse s kanadskými delegáty a jejich českými protějšky, kteří se podělí o zkušenosti ve svých zemích v oblasti kulturní rozmanitosti a integrace menšin. Poté Michaëlle Jean spolu s manželem navštíví Muzeum romské kultury, kde se více dozví o historii, umění a kultuře Romů a při setkání s romskými umělci budou diskutovat o současném romském umění. Kanadského velvyslance v České republice Michaela Colcotta jsem se zeptala na důvody návštěvy Muzea romské kultury.

Karel Holomek vítá Michaëlle Jean v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) „Sama jako emigrantka se paní Jean velmi zajímá o otázky spojené s multikulturním prostředím a také s integrací různých kultur v zemi. V Kanadě je to velmi důležitá otázka, protože máme mnoho imigrantů. A ona sama jako emigrantka se touto otázkou velmi zabývá, a proto se rozhodla navštívit Muzeum romské kultury v Brně. Chce se totiž seznámit s umělci, kteří se zasloužili o renesanci romského umění tady v České republice.“

Ve středu paní guvernérka v Praze navštíví občanské sdružení Palaestra, které nabízí sportovní aktivity pro romské děti. Má další otázka pro kanadského velvyslance Michaela Colcotta byla, zda Kanada už v dřívější době měla nějaké kontakty s Palaestrou.

„Ano, měla. Před několika lety Kanadská agentura mezinárodního rozvoje ACDI finančně podpořila počátky činnosti Palaestry. A díky těmto fondům mohla Palaestra koupit sportovní vybavení pro svou práci. Jsme velmi hrdí na tuto asociaci a jsme velmi spokojeni s její prací mezi mládeží.“

Pan velvyslanec se zmínil, že paní guvernérka sama zažila emigraci. Požádala jsem ho, aby řekl několik slov o jejím životě a o tom, odkud přišla do Kanady.

Michaëlle Jean a její manžel Jean-Daniel Lafond (Foto: Jana Šustová) „Narodila se na Haiti a když byla velmi mladá, přišla se svou rodinu jako uprchlice do Kanady, kde se její rodina usadila. Takže ona sama je emigrantka a také její manžel přišel jako emigrant z Francie. Takže ji velmi zajímá otázka multikulturalismu a také a je velice vděčná za příležitosti, které v Kanadě dostala. Zároveň uznává podíl kanadských Čechů na úspěchu naší země a ten chce uctít při své návštěvě České republiky. V Kanadě žije přibližně 80 tisíc Čechů, kteří působí nejen v byznysu, ale i v kulturním a politickém životě a v mnohém přispěli k rozvoji naší země.“

Kromě návštěvy romských organizací se kanadská guvernérka zúčastní také Konference Multikulturní dialog, která proběhne v úterý v dopoledních hodinách v Praze. Podrobnosti mi řekl Michael Vlček z Kanadského velvyslanectví v Praze.

Konference Multikulturní dialog na Magistrátu hl. m. Prahy (Foto: Jana Šustová) „To je konference, kterou pořádá Magistrát hlavního města Prahy. Jedná se o osmým rokem pořádané setkání národnostních menšin, v rámci kterého probíhají různé programy, včetně Multikulturního dialogu. Podařilo se nám domluvit s organizátory, že v rámci této konference proběhne i česko-kanadský panel. Bude to v úterý 2. prosince od 10:30 hodin. Úvodní příspěvek v česko-kanadském panelu pronese paní generální guvernérka. Tématem česko-kanadského panelu je integrace menšin ve městech. Kromě paní guvernérky budou mít příspěvky dva čestí panelisté a dva kanadští panelisté. Čeští panelisté, tj. paní Kafková z Evropské kontaktní skupiny, což je nezisková organizace, která se věnuje uprchlíkům a jiným menšinám, a potom tam bude pan profesor Drbohlav z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který bude také mluvit na téma integrace menšin ve městech. Budou tam i dva kanadští odborníci, kteří se dlouhodobě zabývají právě tímto tématem. Bude to hodně o výměně zkušeností v této oblasti. Jaké jsou zkušenosti v České republice, jaké jsou zkušenosti v Kanadě. Co funguje, co nefunguje, co je možné dělat, co se třeba neosvědčilo apod. Důležitou součástí bude i diskuse, a to nejen mezi panelisty, ale i s publikem, protože by tam mělo být mnoho odborníků i zástupců státní správy a samosprávy. Takže by z toho měla být velmi zajímavá diskuse.“

Je ta konference volně přístupná, nebo je potřeba se někde přihlásit?

Konference Multikulturní dialog na Magistrátu hl. m. Prahy (Foto: Jana Šustová) „Je potřeba se přihlásit. Termín pro přihlášení už uplynul, ale myslím si, že když byste se obrátili na organizátory, to znamená na Magistrát hlavního města Prahy, tak že ještě nějaká volná místa by tam snad byla.“

Během návštěvy paní guvernérky také vystoupí pan Vojtěch Lavička. Můžu se zeptat, kde vystoupí? A jestli to bude hudební vystoupení, nebo naopak nějaké povídání s ním?

„S panem Lavičkou to bude akce, které říkáme Dialog s mladými, to je akce, kterou paní guvernérka pořádá v Kanadě i v zahraničí. Tématem našeho zdejšího dialogu bude občanská angažovanost. Pan Lavička tam vystoupí oběma způsoby, tzn. vystoupí tam hudebně, a potom bude účastníkem dialogu s mladými. Měla by to být diskuse s lidmi do třiceti let, takže skutečně opravdu mladí lidé. Proběhne v La Fabrice v úterý 2. prosince od 15 hodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.02.2015Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v ČeskuO Roma Vakeren
07.12.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systémuO Roma Vakeren
14.11.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republikyZprávy ze života Romů
21.01.2013Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v MaďarskuZprávy ze života Romů
09.10.2012Kanada připravuje program návratu Maďarských RomůZprávy ze života Romů
19.11.2011Zkušenosti z emigrace v KanaděO Roma Vakeren
30.10.2011V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z MaďarskaZprávy ze života Romů
07.10.2011Kanada odkládá rušení víz pro Čechy, sleduje ŠluknovskoZprávy ze života Romů
28.05.2011Emigrace a návratO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
S Gabrielou Hrabaňovou o pracovní cestě do Kanady
Jak už jsme vás informovali - novou ředitelkou kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity a tajemnicí rady byla jmenována Gabriela Hrabaňová a tak vystřídala ve funkci Radku Soukupovou. Gabriela Hrabaňová se v těchto dnech vrátila z Kanady, kde byla na pracovní cestě s ministryní Džamilou Stehlíkovou.

Gabriela Hrabaňová (Foto: roma.fsv.cuni.cz) „Účel cesty byl především dozvědět se o tom, jaký je azylový a integrační systém kanadského státu vůči všem azylantům a migrantům přicházejícím do Kanady. Velice zajímavé bylo nejen to, že jsme prošli všechna zařízení, počínaje od vstupu potenciálního žadatele o azyl na letiště, kde musí projít všemi těmi procedurami. Setkali jsme se se zástupci Ministerstva pro občanství, migraci a multikulturu, které ma na starosti nejenom celý azylový proces, ale poté i integrační proces. Je velmi zajímavé se koukat na to, jak s tím Kanada pracuje. Nejen, že mají speciální Ministerstvo pro občanství, migraci a multikulturu, což je teď nově, protože mají nového ministra Jasona Kenneyho. On je expert na multikulturu, takže i agenda multikultury přešla pod toto velice důležité ministerstvo. Nejen tedy, že mají toto speciální ministerstvo, ale mají řadu integračních programů, kde pracují od dětí po dospělé. Mají různé motivační, orientační programy zaměřené na to, aby se nově příchozím dobře integrovalo, aby se potom všem společně dobře žilo. A to je ta multikultura. Mají to podpořené i rozpočtem. Hodně na tyto služby, které nabízejí, vyhlašují výběrové řízení pro toho, kdo je bude realizovat. Ten systém je opravdu hodně dobře nastavený.“

Jak se jim tam tedy žije?

„Měla jsem možnost potkat se první den s místními Romy v takovém komunitním středisku, kde jsme diskutovali především o nových událostech, které se dějí v České republice, spíš než abychom se zaměřovali na to, jak se tam těm Romům žije. Samozřejmě, byli tam Romové, kteří tam žijí víc než deset let, a bylo vidět, že díky této multikulturní společnosti se tam sžili a nejsou viditelně národnostní menšinou. Je tam tolik barev, různých národností, že Romové sami se mezi nimi ztrácí.“

Jaké jsou výsledky vaší cesty?

„Velice důležitou, jak jsem říkala, byla schůzka paní ministryně s novým ministrem. Při této příležitostí, která navazovala na schůzku jeho předchůdkyně paní Diane Finley, která byla v Praze a setkala se s ministrem Schwarzenbergem. Velmi důležitá byla dohoda mezi ministerstvem vnitra a tímto ministerstvem ohledně konkrétních věcí, právě co se migrační politiky týče. Zvali jsme jejich zástupce sem do České republiky, aby se podívali, jak to u nás funguje, jaký máme systém. S tím, že my jsme se teď naučili něco od nich, oni se zas můžou něco naučit od nás. Bude se určitě dál spolupracovat na konkrétních věcech, jako je třeba organizovaný zločin, k čemuž se kanadská strana vyjádřila, že by v této oblasti ráda spolupracovala – je totiž otázka zneužívání pasů. Že díky tomu, že Česká republika má teď bezvízový styk, tak dejme tomu i pasy České republiky jsou velmi žádané a v posledním roce se našli i některé, které byly zneužité. Takže v této oblasti bude určitě nastavena nějaká spolupráce. Samozřejmě to vše se tam teprve navrhlo a teď bude konkrétní zpracování celé té cesty v následujících týdnech. “

Co to tedy znamená pro Romy?

„Nic konkrétního tady není. Samozřejmě, my teď víme, čím tam Romové procházejí, nebo čím tam prochází vůbec každý azylant. Co by to mohlo spíš znamenat pro Romy tady v České republice, je to, že jsme se tam seznámili s jejich integračními programy, které budeme ještě dále studovat. A chtěli bychom některé z nich využít při aktualizaci koncepce romské integrace tady u nás. Protože tam vlastně už integrační a multikulturní společnost je nějakým způsobem nastavena. Mají tam dobré nástroje řešení. A myslím si, že by bylo velice zajímavé a víceméně výhodné pro Českou republiku, některé z těch jejich nástrojů převzít a implementovat je tady u nás.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.02.2015Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v ČeskuO Roma Vakeren
08.02.2014Gabriela Hrabaňová jedná v Bruselu za Romy s vysokými úředníky Evropské komiseO Roma Vakeren
07.12.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systémuO Roma Vakeren
14.11.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republikyZprávy ze života Romů
15.06.2013Gabriela Hrabaňová jedná za Romy s vysokými úředníky Evropské komiseO Roma Vakeren
21.01.2013Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v MaďarskuZprávy ze života Romů
09.10.2012Kanada připravuje program návratu Maďarských RomůZprávy ze života Romů
19.11.2011Zkušenosti z emigrace v KanaděO Roma Vakeren
30.10.2011V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z MaďarskaZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Koalice neziskových organizací Společně do škol
Nyní se společně vydáme na konferenci Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republice, kde vystoupila řada osobností, mezi nimi i Jindra Pařízková z koalice neziskových organizací Společně do škol.

Foto: Anna Poláková „Taková neformální koalice neziskových organizací, jak českých, tak je tam i Evropské centrum pro práva Romů, nebo například World Peace, které patří mezi ty mezinárodní, konec konců i Amnesty International, které mají za cíl desegregaci školství a inkluzi romských dětí do hlavního vzdělávacího proudu, nebo se tím tématem jakýmkoli způsobem zabývají nebo k němu můžou přispět.“

Vy jste se zúčastnila této konference. Získala jste nějaké poznatky?

„Cíl této konference byl především potkat se s lidmi, kteří nějakým způsobem participují na vzdělávacím systému. Slyšet příklady dobré praxe jak z České republiky, tak i ze zahraničí, což pro nás může být určitě poučením a inspirací. Docela jsem se těšila na příležitost setkat se se zástupci ministerstva školství, abychom viděli, jak pokračují se změnami nebo i s reakcí na loňský rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Tato konference pro mě osobně byla určitě novým impulsem pro práci, kterou dělám, které se věnuji. Utvrdili jsme se v tom, že některé cíle pro další měsíce, které jsme si jako koalice vytyčili, jsou opravdu potřeba. A určitě jsme viděli, čemu bychom se pak měli věnovat v nějakém dlouhodobějším horizontu.“

Hovořilo se zde o šikaně, o diskriminaci na školách. Že to je jeden z hlavních důvodů, proč romské matky a vůbec rodiče dávají děti do speciálních škol ze základních, protože se tam necítí bezpečně. A vůbec to prostředí, což se ukazuje dlouhodobě, je nepřátelské...

„I toto téma tam zaznělo. A pan ministr to, konec konců, dnes reflektoval i na konferenci. Že to není jenom otázka nějakých legislativních nebo kurikulárních změn, že je opravdu potřeba trochu měnit myšlení nebo postoje lidí, kteří buď jsou v té škole, tedy učitelé, nebo celé společnosti, což se potom přenáší na žáky, nebo spolužáky těch dětí, kteří tam kvůli šikaně potom nechtějí být. Ale určitě tam to téma je. Já osobně z rozhovorů s romskými rodiči i s dětmi vím, že tohle je jeden z hlavních důvodů, proč navštěvují praktickou školu. Setkala jsem se s tím, že prostředí na praktické škole pro ně mohlo být příznivější. Mohla je tam táhnout dokonce i pozice asistenta, který mnohem častěji bývá na praktických školách než na těch základních. Což já osobně vnímám jako problém. Ten asistent dává mnohdy romským dětem pocit, že ta škola je i něco pro ně. Protože na běžných školách nemají kontakt s vlastním jazykem, nemají kontakt s vlastní historií. A nejenom asistent tam může být pro ně nějaké lákadlo. Protože asistent je tam pro ně tak trochu pojítkem s domovem. Takže bohužel i takto dobrý nástroj, pokud se neužívá tak, jak by měl, může být spíše na škodu, než k užitku. Což je velká škoda. Takže jsem se dostala k tomu, co pro mě osobně by byla priorita, a to určitě snažit se o to, aby asistenti pedagoga určení pro romské děti, byli více na základních školách, aby se pro ty děti stali motivací, proč tam chodit. A zároveň ve spojitosti s tím, že by se romské děti měly dozvídat víc o své historii, mnohem více, aby tam byl prostor pro jejich kulturu. Aby bylo patrné pro ně i pro děti z majoritní společnosti, že tady neexistuje to, že jedna kultura je něco víc a jedna kultura je něco míň, a proto o ní radši nebudeme mluvit a budeme se ji snažit potírat.“

Včera tady zaznělo, že praxe s nultými ročníky, takzvanými přípravnými ročníky, kam chodí převážně romské děti, je segregační. Že je praxe taková, že děti z přípravných ročníků, většinou, ta procenta tu byla zmíněna, přecházejí do zvláštních škol. Jaký názor na to máte vy? Proč třeba není součástí běžné mateřské školky sociální pedagog, základ toho, že by neměla být segregace, ale běžná školka, kde by byl takový pracovník?

„Určitě máte pravdu. Přípravný ročník může být segregační, pokud je při praktické nebo při speciální škole. Protože potom opravdu ty děti, a ta procenta také nevím, ale vím, že to je většina, a vím to i z praxe, ze své vlastní zkušenosti, že potom ty děti pokračují ve studiu na praktické nebo speciální škole. Myslím si, že řešením by mohly být zase přípravné ročníky, a ty by byly určeny všem dětem při škole základní. Máte pravdu, že plnohodnotná předškolní výchova na úrovni mateřské školy poslouží mnohem lépe než jakýkoli přípravný ročník. Také jsme dnes slyšely mnoho příkladů dobré praxe s romským asistentem v mateřské škole. Pro toto opatření bych se zasadila.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Nespokojení obyvatelé problémového litvínovského sídliště Janov se sejdou s vedením města 8. prosince. Původně chtěli občané z Janova uspořádat pochod ze sídliště včera a zastupitelům sdělit své výhrady, radnice však pochod zrušila. Karel Pauš z janovského sídliště připomněl, že situace je kritická a je ji třeba urychleně řešit.

Litvínovská radnice zakázala další pochod, který na 29. listopad až konec ledna příštího roku oznámil pražský příznivec krajní pravice. Pět pochodů a shromáždění už zakázala ve středu. Kromě extrémistů je svolali i občané nespokojení se situací na místním sídlišti Janov a Romské křesťanské sdružení.

Situaci Romů v České republice se ve více než tříminutové reportáži věnovala na svém anglickém kanále katarská televize Al-Džazíra. Zaměřila se zejména na diskriminaci romských dětí v přístupu ke vzdělání a uvedla, že Romové jsou v Česku znevýhodňováni už po staletí.

Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava realizuje projekt „Poskytnutí možnosti vysokoškolského vzdělání vybraným jedincům romského etnika a rizikovým skupinám“. Projekt je určen studentům nebo absolventům středních škol s maturitou, kteří mají vážný zájem o studium na této fakultě, hlásí se k romskému etniku, absolvují vstupní pohovor, test základních předpokladů pro studium na vysoké škole a úspěšně vykonají národní srovnávací zkoušku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě
Na mezinárodní konferenci nazvané Vzdělání bez bariér - Romské děti v České republice vystoupila také řada osobností ze zahraničí, mezi nimi i Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě. Více Marek Polák.

Ve své řeči jste mluvil především o segregaci Romů ve školství, jaké kroky, podle Vás vedou k eliminaci segregace?

„Segregace, té se musíme zbavit. Školství by to nemělo podporovat a romské děti pokud budou nadále posílány do speciálních škol, tak jim to určitě uzavře cestu k vyššímu vzdělání.“

Pan Mirga se domnívá, že prvním krokem k odstranění segregace je docházení do mateřských škol, kde už v předškolním věku se dítě snáze integruje a pozdější psychologické a jiné testy nebudou zapotřebí pro romského žáka pro vstup na základní školu.

Dále jsme se zeptali pana Mirgy, z jakého důvodu jsou Romové posíláni do zvláštních škol.

„Já myslím , že to je záležitost zvyku, že romské děti z ghett jsou posílány do zvláštních škol. V druhé řadě si myslím, že je to pro romskou rodinu také podnětné. Nejen co se týče financí, ale také z důvodů psychologických, bezpečnostních atd. Věřím, že takto myslet není jednoduše správné. Protože do budoucna jim to moc nepomůže.“

Pan Mirga dodává, že to, jak Romové přemýšlí, co se týče vzdělávání, nemusí byt jenom jejich chyba. Přiznává, že Romové mohou být snadno manipulováni.

„Je to velmi snadné. Když je někdo nevzdělaný, tak se může snadno stát terčem diskriminace. Chybí jim znalost, jak proti diskriminaci bojovat či argumentovat. Nicméně, řekl bych, že je to odpovědnost státu přesvědčit majoritu a Romy samotné o tom, že do budoucna příští romská generace musí být vzdělaná a musí pracovat.“

Myslíte, že jediné východisko pro Romy je vzdělání?

„Ano vzdělání je velmi důležité, ale také záleží na mezietnických vztazích. Pokud nemáte přátelské vztahy, tak samozřejmě vznikají tenze mezi majoritou a menšinou. Každopádně stát by na tom měl pracovat společně s romskou elitou, o které by se mělo vědět více, a snažit se zviditelnit romskou kulturu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Mnohé romské děti zažívají ve škole šikanu
V předchozím O Roma vakeren jsme si povídali s Editou Stejskalovou ze společnosti Z§vůle práva o současné situaci ve školství. V rozhovoru nám řekla, že průzkum, který zpracovala pro OSF, potvrdil, že mnohé romské děti zažívají ve škole šikanu. Jak mají rodiče řešit tuto situaci, aby díky neřešení těchto případů děti nekončily na speciálních školách?

Edita Stejskalová (Foto: Jana Šustová) Jaký je váš názor na to, že když romské děti nastoupí do základní škol, jsou většinou po prvním ročníku přeřazeny do speciálních škol?

„Jednoduše řečeno, většinová společnost, a tím pádem i učitelé, kteří jsou ve většině případů ne-Romové, nejsou zvyklí na to, že do školních lavic usedne vyšší počet romských dětí. Dokonce jim vadí, když do školní lavice usedne byť jeden Rom. Dokud se tento postoj majority nezmění, pak diskriminace romských dětí bude pokračovat dál a segregované školství v České republice bude příznačným prvkem. Výzkumy ukazovaly, že velmi často rozhodnutí, že dítě bude přeřazeno na speciální školu, rodiče dělají pod nátlakem. A nerozhoduje o tom ani jejich sociální statut. Například jsme v terénu, nebo v lokalitě narazili na paní, která byla terénní sociální pracovnicí. S romskou komunitou pracovala řadu let. Poskytovala jim sociální poradenství. A vlastní dceru ve čtvrté třídě přeřadila na praktickou školu, poté co byla neustále šikanována učitelkou. Maminka, která jaksi měla jednak vzdělanostní zázemí, a jednak materiální zázemí, ten tlak prostě nevydržela. Co potom udělá maminka, která má problémy s tím, jak rodinu finančně stabilizovat, která nemá dostatečnou vzdělanostní kapacitu, aby ten tlak vydržela?“

Jaké zhodnocení žáka umožňuje přeřazení na speciální školu?

„To dítě musí mít výrazné prospěchové potíže. Ty prospěchové potíže by měly vypadat tak, že dítě opakuje některý z ročníků na základní škole třeba jednou nebo dvakrát. Zajímavé je, že výzkum potvrzoval, že děti, které přestoupily na speciální školu, ve většině případů neopakovaly žádný z ročníků. Dokonce se objevují i přestupy ve druhém pololetí nějakého ročníku. Což je velmi zajímavé. Takže dítě neopakovalo žádný ročník a rovnou mu bylo doporučeno učitelem na standardní škole, aby bylo pedagogicko-psychologicko poradnou vyšetřeno. Tito velmi často docházeli k závěru, že by bylo vhodné, aby dítě přestoupilo. Doporučovali to rodiči, kterému však řekli, že dítě není mentálně retardované. Bohužel my jsme neviděli dopisy nebo závěry z pedagogicko-psychologické poradny v písemné formě, ale rodiče uváděli, že dítě bylo přeřazeno z takových důvodů jako to, že je hravé, že je pomalejší nebo že si nebude zvykat na kolektiv ne-Romů a že mu bude ve speciální škole lépe, protože bude mezi svými. Je nutné říct, že rodiče byli velmi překvapeni, když jsme se jich ptali, zda vědí, že speciální školy jsou určeny mentálně postiženým dětem. Překvapení byli, když jsme se jich ptali i na to, zda své děti považují za mentálně retardované. Vůči tomu se velmi silně ohrazovali a řekli, že jejich dítě, byť navštěvuje speciální školu, mentálně retardované není. Protože na této speciální škole má samé jedničky, anebo vyznamenání. Často mají pochvaly za aktivity v hodinách. To dítě bylo samostatné, tzn., že rodiče nedoprovázely dítě do školy, to cestovalo, často samo. Na podobných příkladech nám ukazovali, proč si myslí, že mentálně retardované dítě není. Pouze 3 rodiče v Ústeckém kraji ze 70 dotazovaných rodičů, uvedli, že dítě mentálně retardované je. A to zdůvodňovali tak, že dítě je v péči psychiatra, neurologa a bere léky.“

Co má rodič udělat, když zjistí, že jeho dítě na škole prochází šikanou? Kam se má obrátit, aby to mělo co největší dopad? Aby se nerozhodli, na základě toho, že dítě je šikanované, rodiče ustoupit a dát dítě do speciální školy?

„Rozhodně bych chtěla romským rodičům říct, že si uvědomuji, jak složité pro dítě je to, když navštěvuje základní školu. Jak složité je pro romské dítě vyrovnat se s tím, že je jediným romským dítětem ve škole a že to není tím kolektivem vnímáno zrovna pozitivním způsobem. Důležité je, aby romský rodič vydržel a investoval veškerý čas, úsilí, klidně i peníze na to, aby udržel dítě na základní škole, protože se mu to zúročí. Výzkum potvrzoval, že většina těchto dětí končí na dvouletých učebních oborech. Vlastně jde o nějaké dlouhodobé nebo delší rekvalifikační kurzy, které úřad práce může vyřešit během pár měsíců, a člověk dostane certifikát. Tak tyto děti zůstávají na těchto učebních oborech, které ani nedokončili. Důvodem opět bylo, podle tvrzení rodičů, že na těch učebních oborech je spousta už neonacionalisticky orientovaných spolužáků. Zde docházelo často už k fyzickému napadání. U základních škol byly děti spíš šikanovány a ohrožovalo to zejména jejich psychický zdravotní stav, což se projevovalo i neurotickými stavy, jako že dítě bylo často nemocné, časté bolesti břicha, zvracení atd. Ale k fyzickému napadaní, nějakému brutálnímu útoku, na základních školách nedocházelo. Zatímco na učebních oborech, středních školách už ano.“

Já se zeptám tedy ještě jednou. Je šikana postižitelná zákonem?

„Já bych teď nerada vařila z vody, ale myslím si, že ano. Ale je řešitelná pouze ve vztahu žák k žákovi, a to je na tom zajímavé, nikoli, když se šikany dopouští učitel. Takto tam trestně-právní odpovědnost není. Což je zajímavé. A je to ještě na dlouhou diskuzi. Nicméně, jak jsem říkala, rodič musí vydržet. A může se obrátit na vedení školy, pakliže je dítě šikanováno, a rodič to pozná, nebo když to pozná to dítě. Pakliže vedení školy není ochotno věc řešit, v praxi si velmi často se šikanou neumí školy poradit, hlavně, když je ve vztahu k romským dětem, o to méně. Oni sami mají svůj osobní postoj. O co vlastně jde? Vždyť vy jste Romové, vždyť vy jste takoví, jak to dítě tady říká. Tak co s tím máme dělat? A nedokáží se s tím vyrovnat. Pakliže vedení školy není ochotno věc řešit, měli by se rodiče obrátit na Českou školní inspekci a podat stížnost na postup školy. A podat stížnost i na zřizovatele.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Básník Vojtěch Fabián píše o životě a o lásce
V Kávovarně v Praze se představila romská literatura. Literárního pásma se zúčastnila i Marie Vrábelová a oslovila romského hudebníka a básníka Vojtěcha Fabiána, který píše o životě a také o lásce. Jeho básně se objevily i v časopisech v Rakousku a Spojených státech amerických, zpívá romsky i česky a na otázku, kde u nás veřejně vystupuje, řekl:

Vojtěch Fabián (Foto: Jana Šustová) „Naposledy jsem byl v Roxy, v Divadle Komedie.“

Zvou si vás i Romové?

„Romové ne, s těmi jako bych ztratil kontakty...“

Proč myslíte? Čím to je?

„Těžko říct.“

Zpíváte romsky. Skládáte romské básně.

„Já žiju prostě v jiných dimenzích.“

Přesto stále jste Rom.

„Ano, to ano.“

Jak se v současné době Romům u nás žije?

„Žije se jim bídně. Ale to, co si opravdu myslím, je, že většina elity a těch dobrých Romů, je pryč, bohužel. Jsou v Anglii, v Americe, v Belgii.“

Máte tady ještě své kamarády?

„Ano, mám. A ti jsou právě ještě z té dřívější doby. Ale většinou se stýkám s Čechy, to je ten můj problém, že kolem mě nežijí žádní Romové. A ti, kteří žijí kolem mě... když jdu kolem nich, to je samý problém.“

Často zpíváte třeba o romské ženě. Jaký je rozdíl mezi romskou ženou a ženou gádžovskou?

„Já si myslím, že v podstatě není žádný. Všechny ženy se přizpůsobují. Je to jak hudební nástroj. Buďto na něj umíte hrát a zní to hezky, nebo prostě neumíte a zní to falešně. A je jedno, jestli je to romská, česká žena, anebo Američanka.“

Vy ale zpíváte o věcech z toho svého romského života, zpíváte romsky. Mluvíte s někým romsky?

„Občas se mi stane, že potkám někoho. Ale oni už romsky neumějí. Mluví takovou panelákovou romštinou, která je z třetiny romština, z třetiny je čeština a ta třetí třetina je bůhví co...“

Koho si vy vážíte z romských umělců?

„Třeba pana Antonína Gondolána. Myslím si, že je to jeden z nejlepších basáků. Potom třeba Jožka Fečo. Je úžasný houslista a hudebník. Ono by se jich našlo víc.“

Říkáte, že hrajete známé písničky a sám si k nim skládáte text.

„Víte, to je na přání mých přátel, protože mi vyčítají, že znám spoustu písniček a neznám texty. Abych jim udělal radost, tak vždycky napíšu nějaký text a zazpívám jim to.“

Hlásíte se k Romům?

„V podstatě ano. Kdybych jim mohl pomoct, tak určitě daleko víc bych i mohl udělat pro ně, ale nezlobte se, myslím si, že to nikam nevede.“

Když si někam sednete, zahrajete písničky. Řeknete, že jste Rom?

„Záleží na tom, komu hraji. Když tam jsou Romové, tak okamžitě poznají, že jsem Rom. Protože Čech by to takhle nezahrál. Když tam nejsou Romové, tak neříkám, že jsem Rom.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.11.2005Na festivalu Den poezie zazněla také díla romských autorůO Roma Vakeren
19.05.2003Prezentace nové grafické podoby sborníku Romano džanibenFotoaktuality

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 28. listopadu je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Kanadská generální guvernérka se setká i s českými Romy
Reportáž:  S Gabrielou Hrabaňovou o pracovní cestě do Kanady
Reportáž:  Koalice neziskových organizací Společně do škol
Zprávy: 
Reportáž:  Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě
Reportáž:  Mnohé romské děti zažívají ve škole šikanu
Reportáž:  Básník Vojtěch Fabián píše o životě a o lásce

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz