Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se nejdříve společně s Gwendolyn Albert z organizace Peace Work zamyslíme nad situací Romů v České republice. Vydáme se také do severočeského Janova a na mezinárodní konferenci - Vzdělání bez bariér - Romské děti v České republice.

Mangav tumenge bacht the sastipen - Akana - šaj šunen romani relacia "O Roma vakeren". Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jen namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Gwendolyn Albert o romské menšině a nárůstu počtu neonacistických skupin v České republice
V následujících minutách se společně vydáme na Ministerstvo vnitra, kde se konala panelová diskuse na téma - Pocit bezpečí v prostředí romské menšiny. Akce se zúčastnili zástupci odborných útvarů Ministerstva vnitra a Policie České republiky, koordinátoři romských poradců krajských úřadů a jimi vybraní zástupci Romů nebo iniciativ zastupujících či pracujících s Romy, zástupci Agentury a Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Marek Polák pozval k mikrofonu Gwendolyn Albert z mezinárodní organizace Peace Work, kterou velmi znepokojuje nárůst neonacistických skupin v České republice. Podle ní veřejnost i politici tento jev dlouho přehlížejí.

Gwendolyn Albert (Foto: ČTK) "Bohužel mám pocit, že jsou tady velké výkyvy všeobecně. Není tu dostatečná politická vůle zabývat se problémy mezietnických vztahů. Lidé, kteří se narodí v tom či jiném etniku, za to nemohou, ale neonacisté jsou lidé, kteří si zvolí, že fandí této ideologii a hlavně vše, co dělají, podle mého názoru a názoru mnoha lidí z občanského sektoru, je samo o sobě proti zákonům této země. Tady jsou ty zákony striktní. Nechápu, proč to státní zástupkyně více nehlídá, a nechápu, proč jsou oni tak jakoby opomíjeni právním řádem. To vidíme třeba na internetu, co se tam všechno můžeme dočíst, v zákonech to je trestné, my, kdo na to koukáme, tak víme, že by to mělo být odsouzeno, ale ono není. Bohužel ti vládní činitelé, kteří jsou za to zodpovědní nedávají veřejnosti jasné poselství, co si mají lidé myslet o tom, když jsou lidé určité rasy hanobeni členy nějaké skupiny, a nechávají tyto skupiny, aby psali tyto věci na internetu, aby tyto věci páchali v ulicích, aby si organizovali ozbrojené hlídky, které pomalu začínají ohrožovat státní monopol nad prostředky, které kontrolují veřejný pořádek. Ti z nás, kteří dobře znají historii, vědí, že takhle to začalo před druhou světovou válkou, kdy Adolfa Hitlera, který byl tenkrát také považován za směšného, nikdo nebral vážně atd."

Zaznělo tady hodně návrhů, jak by se situace měla řešit. Jaký byl váš návrh? A také jste mluvila o poselství. Jaké je vaše poselství?

"Když poprvé začaly ochranné hlídky, když prvně šly do Janova v červenci, měl starosta zavolat policii, která je oprávněná hlídat, a měl jim říci, že tady někdo bere zákon do svých rukou. Nikdo tu nemá právo hlídat, kromě policie. To by měl být základ, to, že to tak není, je velice znepokojující. Fakt, že nebyla žádná reakce. Neslyšíme v médiích žádné výroky z ministerstva vnitra ohledně tohoto jevu. Je to tím, že oni na to nechtějí upozorňovat, protože se obávají, že by to tím jen posílili. Je to tím, že to chtějí zbagatelizovat, že to chtějí ignorovat. Oni si opravdu myslí, že to není vážné. A nebo je to tím, že jsou dokonce rádi, že se to tak děje a chtějí, aby se to dělo dál."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
30.07.2013Jsme druhý Duchcov, stěžují si obyvatelé Úpice. Požadují řešení problémů s RomyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romská otázka z pohledu Gwendolyn Albert
U mikrofonu je s námi je Gwendolyn Albertová z organizace Peace Work, která reaguje na nedávné události ze severočeského Janova, kde mělo dojít k útoku na Romy, ale díky policii a organizovanosti ze strany Romů ke vzájemnému střetu nedošlo.

Foto: ČTK "Poté, co se to stalo v Janově, jsem měla přednášku na jedné univerzitě, kam chodí zahraniční studenti za Spojených států, tak já jsem je varovala, ať nechodí 28. října na Václavské náměstí, bude tam Národní strana a nechoďte na Žižkov, tam bude Dělnická strana. Další den jsme viděli ve zprávách, že policie tentokrát správně zareagovala, zadržela 13 ozbrojených lidí. A v metru byl jeden útok. Tito lidé to myslí vážně, chtějí páchat násilí, páchat násilí je jejich cíl a to je přesně to, čemu má policie tady zabránit. Každý máme právo nebýt ohrožován násilím, takže proč se dějí takové věci jako v Janově? Jediný státní činitel, který proti tomu promluvil do médií, byl ministr školství. Není to divné? Na to by měl přeci reagovat ministr vnitra. Proč nereagoval? Proč spolu neudělali tu tiskovou konferenci, ministr vnitra, paní Stehlíková a další? Vážnost této situace není opravdu vládou vnímána, vláda si myslí, že o nic nejde, proto nedávají jasné poselství, takže ti lidé budou páchat tyto věc dál, a když to lidé kritizují, tak začnou mluvit o svobodě projevu... Tady nejde o svobodu projevu nebo svobodu shromažďování, tady je opravdu velký rozdíl mezi davem, který se chystá k pogromu a k tomu, že bude páchat násilí, a mezi shromážděním, které chce jen vyjádřit názor, ať je ten názor jakýkoliv. To je to, co se nedávno podcenilo. A další věc, já tady bydlím 15 let a já to sleduji, že se nikdy nestalo, že by Romové byli takto veřejně tlačení do kouta, že by byli přinuceni se ozbrojovat a být připraveni se bránit. To je velice nebezpečné, protože pak se zveřejňují obrázky, kde Romové drží zbraně. Myslím si, že každý má právo se bránit, ale co se bude dít dále, když budou vznikat takovéto konflikty, které by vůbec nemusely vznikat, kdyby policie razantně zakročila proti těm neonacistům?"

Myslíte, že Romové mají důvod necítit se tu v bezpečí? Jsou tu v bezpečí?

"Já si myslím, že ne. Minulý rok mě vzali na takovou poradu, kde byl velvyslanec Kanady. Ptali se mě tam na víza, jestli by se měla zrušit. Řekla jsem, že si nemyslím, že by se měla zrušit, protože to byl poslední prostředek, jak očekávat nějaké zlepšení situace tady ze strany české vlády. Vidíme, co se stalo, zrušila se víza, Romové utíkají a novináři z Kanady mě volají a já jim pošlu odkaz na webové stránky Romea, ať vidí, co se tady děje. Mám pocit, že vláda snad není schopná vnímat tu realitu. Nerozumím tomu. Jsem tady cizinka a já to mohu vnímat, ty informace jsou k dispozici úplně moderním způsobem, jsou tu webové stránky, jsou tu vzdělaní lidé, kteří to mohou popsat, jsou tu angažovaní romští občané, kteří jsou schopní se vyjadřovat. To, jaké to je pro vás tady žít, tomu nikdo nerozumí."

Co proti tomu mohou Romové dělat? Pořád se mluví o vzdělávání Romů. Mě občas napadá, že by se měla vzdělávat spíše většinová společnost o Romech...

"Já si myslím, že tady ten problém není u Romů. Není to ani dva týdny od doby, co se tady stala zatím ta nejhorší věc, a my tady mluvíme o tom, že se musí zavést prevence kriminality u romské komunity. Tady je daleko více potenciálních pravicových extrémistů, než je v této zemi Romů. Oficiálně se ani neví, kolik vás je a odhady říkají, že to nejsou ani dvě procenta obyvatel této země. Takže kde je největší problém? Kde je největší hrozba?"

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
30.07.2013Jsme druhý Duchcov, stěžují si obyvatelé Úpice. Požadují řešení problémů s RomyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Extremisté v Janově
V předchozím příspěvku jsme se věnovali tématu nárůstu extrémismu a bezpečnosti Romů v České republice. Zmiňovali jsme se také o Janově a právě tam míří opět extrémisté. Tentokrát však nejde o nedovolené shromáždění, ale naopak. Tři demonstrace by se měly v pondělí konat v Litvínově. Shromáždění na Náměstí Míru a pochod do Janova, kde žije početná romská menšina, ohlásili extremisté z Dělnické strany. Proti nim ohlásil jeden z janovských občanů Petr Musil další akci. Více jak tři stovky extremistů se v Litvínově sešly už před měsícem, aby protestovaly proti způsobu života místních Romů. Romové z janovského sídliště mají strach. V Litvínově natáčela naše reportérka Eva Pagová.

Foto: ČTK "Je to tady teď takové na nic. Bojím se, to víte, že se bojím. Bojím se těch skinheadů, co teď tady začali, předtím tu žádný problém nebyl."

Místní občané naléhají na starostu a vedení města, aby je ochránil.

"Měli by nějak trošku zasáhnout, toto přeci není normální."

"Měli by pomoct, to je jasné, ale zatím to vypadá, že se starosta o to vůbec nestará."

"Starosta by měl zakročit, také vláda."

"Starosta říkal, že s těmito pravičáky vůbec vyjednávat nebude, že se s nimi nemá o čem bavit."

Starosta Litvínova Milan Šťovíček ale oponuje. Kvůli pondělím akcím svolalo město bezpečnostní radu a připravuje ve spolupráci se státní i městskou policií řadu mimořádných bezpečnostních opatření.

"Město svolalo Bezpečnostní radu města, kde připravujeme taková opatření ve spolupráci s Policií České republiky, abychom zamezili narušení veřejného pořádku a samozřejmě zajistili takový pořádek, aby nedošlo k poškození zdraví nebo k újmě na životu, nebo k poškození majetku atd."

Vy jste říkal, že nechcete, aby lidé ve městě chodili ozbrojení. Jak docílit toho, aby neměli zbraně?

"Je tu jednoznačně požadavek na městskou policii i na Policii ČR, pokud by tady došlo k nějakému ozbrojování, aby okamžitě zasáhli a odzbrojili tyto lidi. Nepřeji si, aby po ulicích chodil kdokoliv ozbrojený."

Co se týká minulé akce, bylo to dost velké, policii se nakonec nepodařilo zabránit průchodu do Janova. Jak to bude vypadat teď? Chcete zabránit radikálům nebo druhé straně, aby se úplně zdrželi mimo město?

"To je otázka, která přísluší veliteli Policie ČR. Já můžu jen říci, že připravujeme taková opatření, abychom samozřejmě zamezili střetům a projevům násilí."

Policie rozhodně nechce pondělní akci podcenit. Zástupci Policie ČR zatím neprozrazují, jaká konkrétní opatření připravují. Ještě dnes zasedá vedení policie, aby se dohodlo na pondělních případných postupech. Jasné je, že nechce ani radikály, ani Romy z Janova pustit do centra. Konkrétnější informace sdělil velitel litvínovské městské policie Zdeněk Urban.

"Určitě se do toho začlení i městská policie, tato porada bude o konkrétních úkolech. Jak je mi známo, tak policie se na to připravuje důsledně."

Co se týče manévrů, které tady byly posledně, byly tu vrtulníky, psovodi. Bude to tentokrát větší?

"Určitě. Dá se očekávat v souvislosti s tím, že jsou nahlášeny tři demonstrace, že to bude ve větším rozsahu."

Budete se snažit o to, aby se radikálové vůbec nedostali do města?

"Nejenom radikálové. Určitě bude opatření, aby sem do města nejezdili účelově ozbrojení občané."

Jak chcete docílit toho, abyste odzbrojili lidi, pokud budou ozbrojení?

"Namátkově už před samotným zahájením těchto akcí, a toto platí všeobecně, protože v zákonech je platné ustanovení, že na veřejnosti by neměl nikdo chodit ozbrojen, když je zvláště odůvodněná obava, že ten člověk by mohl vyvolat násilí nebo použít zbraně k nějakému násilí."

Pravicoví radikálové musejí nejspíše počítat v případě porušování zákona s tvrdým zásahem policie, vyplývá to z dnešní reakce ministra vnitra Ivana Langra. Ten očekává, že policisté budou při potírání projevů extremismu velmi aktivní a nekompromisní.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
30.07.2013Jsme druhý Duchcov, stěžují si obyvatelé Úpice. Požadují řešení problémů s RomyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, která má postupně pomáhat rušit ghetta, přestala podle informací Lidových novin do dvanácti vybraných míst posílat už slíbené peníze. Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková si ale nepřipouští, že by regionální partneři peníze nedostali. "Když to nepůjde jako dosud, dostanou je jinak", prohlásila Stehlíková.

Poslední kočující čeští Romové museli svůj dosavadní tradiční způsob života ukončit přesně před půlstoletím. Komunistický režim je k tomu přinutil vydáním zákona o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit 11. listopadu 1958. Zákon sice před deseti lety z platného právního řádu zmizel, Romové se ale k životnímu stylu předků vrátit nechtějí. "Lidi už na ten způsob života zapomněli. Že by si tady někdo koupil koně nebo karavan, to nehrozí", uvedl předseda sdružení Dženo a místopředseda vládní rady pro záležitosti romské komunity Ivan Veselý.

Strana zelených důrazně odmítá avizovanou akci polovojenských Národních gard v Brně. Tato takzvaná spanilá jízda je provokací, která má za cíl vyhrotit národnostní konflikty v částech města obývaných ve větší míře občany romské národnosti. V demokratické právním státě nesmí být podle zelených přípustné, aby skupiny občanů, či dokonce jednotlivé politické strany braly právo do vlastních rukou a snažily se nahrazovat roli policie a soudů.

Na české trhu s populární hudbou se objevilo nové CD skupiny Connection. Zaujme na něm hlavně to, že žánrově jde o mix černošských melodií, romského popu a jazzu. Na nosiči pod názvem Connection Time najdete dvanáct vkusně a nápaditě aranžovaných písní v romštině, angličtině a češtině.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Přístup romských dětí ke vzdělání
Zlepšit možnosti přístupu romských dětí ke vzdělání lze v Česku podle ministra školství Ondřeje Lišky i po zavedení různých vládních programů na jejich podporu jen postupně a pomalu. Romové proto budou podle něj moci chodit do běžných základních škol podobně jako většinová populace teprve za několik let. "Nedokážu si představit, že bychom dokázali realizovat a vyhodnotit tyto plány dříve než za tři roky," řekl Liška v Praze na mezinárodní konferenci nazvané Vzdělání bez bariér - Romské děti v České republice. Jak řekl Anně Polákové - Ministerstvo školství připravuje změny na podporu dětí ze sociálně znevýhodněných rodin. Zdravé romské děti jsou totiž podle ministerstva i romských organizací mnohdy automaticky zařazovány do takzvaných praktických škol, které vznikly z bývalých zvláštních škol, a učí se podle vzdělávacích dokumentů určených pro děti s lehkým mentálním postižením. Jejich šance dostat se na střední školu tak klesá.

Ondřej Liška "Připravujeme národní akční plán inkluzivního vzdělávání, protože si myslíme, že to je natolik komplexní problém, že potřebuje systematický rámec, ve kterém se bude politika ministerstva, a nejenom ministerstva školství, ale i ostatních resortů, pohybovat, tzn. my hledáme nadresortní spolupráci. Hledáme způsob, jak tu současnou politiku zefektivnit, přicházíme s novými iniciativami, jako jsou legislativní změny v samotném školském zákoně, které by se měly orientovat od těch vydělujících, řekněme segregačních mechanismů, k těm inkluzivním a definovat vzdělávání určené pro tyto děti na základě jejich zvláštních vzdělávacích potřeb, které nesvědčí o tom, že by tyto děti byly jakkoliv méně inteligentní, nýbrž že můžou dosahovat stejně dobrých, možná i lepších výsledků, pokud jim bude včas věnována patřičná péče."

Česká republika je dlouhodobě kritizována za vzdělávání Romů.

"To je pravda. Já jsem sám, ještě když jsem působil v nevládních organizacích, a i dnes jako ministr jsem byl jedním z kritiků státní politiky v oblasti vzdělávání Romů a vůbec politiky vůči romským komunitám a dnes mám jedinečnou příležitost ve své funkci s tím také něco udělat. To byl také důvod, proč jsem zřídil na ministerstvu školství samostatnou skupinu, která se inklusivnímu vzděláváni věnuje a je velmi aktivní, mimo jiné proto, že tato skupina je jednou z mých hlavních priorit a myslím si, že se nám daří vztah mezi nevládními organizacemi a ministerstvem, který byl dříve spíše stavem války, proměnit na vztah partnerství. Dnes jsme na společné palubě jedné lodi, snažíme se každý svými vlastními prostředky přispět ke  změně. Příležitostí, ale nikoliv jediným impulsem k tomu, abychom formulovali tuto společnou politiku byl také rozsudek Štrasburského soudu pro lidská práva, kde my jsme formulovali všechny kroky, které chceme v nejbližším období učinit tak, abychom další segregaci romských dětí ve školství zabránili. A já jsem tuto odpověď Štrasburskému soudu připravil, předložím ji v nejbližší době vládě, a poté ji samozřejmě zveřejníme."

Počítáte s tím, že by se děti měly začít vzdělávat už v předškolním věku? Problém je v tom, že nulté ročníky, přípravné ročníky, dalo by se říci, selhaly. Tady to včera zaznělo na konferenci, že 80 procent dětí končí ve speciálních školách. Počítáte s tím, že by se ten plán zaměřil i na běžné mateřské školky, aby děti měly šanci už od začátku?

"Rozhodně. Naším cílem není vytvářet tyto vyrovnávací instituce na věčné časy. Pro nás jsou tato vyrovnávací opatření dočasná, ať už budou trvat jeden rok nebo dvacet let. Doufáme, že se jednou jejich čas naplní a tyto děti budou schopny vstoupit do vzdělávacího procesu jako všechny ostatní děti v této zemi, tzn. v budoucnu by i běžné mateřské školy, běžné základní školy, běžné střední školy měly být schopny pojmout děti se zvláštními vzdělávacími potřebami. Samozřejmě vždy budou existovat děti, které budou mít lehčí, střední nebo těžší mentální handicap, který bude vyžadovat, aby se vzdělávaly v nějaké zvláštní vzdělávací instituci, ale jsou i progresivní vzdělávací programy, které tyto děti integrují do běžných škol, protože i pro děti, které třeba handicap nemají, tak i pro ně může být pro budoucí sociální rozvoj důležité, že se budou vzdělávat v jednom kolektivu s dětmi, které mají takto odlišné vzdělávací potřeby. To je naše vize inklusivního vzdělávání v tom nejlepším slova smyslu. Takže ano, nulté ročníky se osvědčily, do určité míry, ale je potřeba se ještě více soustředit na předškolní vzdělávání i u běžných mateřských škol, aby dokázaly pojmout i tyto děti."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
14.05.2010O vzdělávání romských dětí s Martinem ŠimáčkemO Roma Vakeren
26.11.2009MŠMT představilo opatření proti diskriminaci romských žákůZprávy ze života Romů
15.02.2008Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže O Roma Vakeren
15.12.2006Vzdělávací záložky a skládačky pomáhají předávat informace o národnostních menšináchO Roma Vakeren
15.12.2006Vzdělávání Romů je podle Heleny Danielové lepší v ČR než ve FranciiO Roma Vakeren
06.10.2006"Evropa je dnes domem pro všechny", říká poslankyně Evropského Parlamentu Jana HybáškováO Roma Vakeren
06.10.2006Romský vzdělávací fond usiluje o lepší vzdělávání romských dětíO Roma Vakeren
06.10.2006Závěry konference o vzdělávání Romů v České republiceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak se žije v Mostě
Most na severu Čech je průmyslové město, kde je jedna z největších nezaměstnaností u nás. Jaké to je vyrůstat ve městě, kde nebylo mnoho příležitostí k využití volného času. Jak se zařazuje mladý člověk do party lidí přiměřeně svému věku. To byla otázka Marie Vrábelové Michalu Kebortovi, jehož rodným městem je právě Most, kde žije větší počet Romů.

Michal Kebort "Společnost v Mostě byla velice polarizovaná, zvláště během 90tých let, souviselo to i se změnami ve společnosti a tím, že upadal tamní průmysl. Docházelo k flustraci obyvatelstva. Rodiče následně přenášeli tyto nálady na své děti, nebo to dopadalo tak, že o své děti vůbec nepečovali. Ty se potom venku sdružovali do part, což samozřejmě nahrává různým extrémistickým skupinám, které na ulici potom loví své další členy."

Byl jste tam také?

"I já jsem jeden čas, ne že bych k nim úplně patřil, ale sympatizoval jsem s nimi, protože ta společnost byla skutečně polarizovaná natolik, že de facto existovaly mezi mládeží pouze dva tábory."

Když jste byli v té partě, co jste podnikali?

"Ti starší již tehdy napadali Romy a napadali každého, kdo byl jiného vyznání názorového, nejenom barvy pleti. Ti mladší prakticky s tímto pouze sympatizovali a buď je doprovázeli a pozorovali, řekněme, že se snažili přiučit."

Jak na to pohlíželo okolí?

"Já si myslím, že, bohužel, stejně jako doposud, že tato skupina je velmi tolerována, ba naopak, v oblastech, kde jsou problémy s romskou populací, tak dokonce mají podporu běžných obyvatel."

Myslíte si, že v současné době tam ty party existují, nebo že naopak ještě sílí?

"Koncem 90tých let došlo hodně k utlumení této činnosti, ale nedá se říct jednoznačně, že by party zmizely. Určitě je v nich méně lidí a hlásí se k nim méně lidí než dříve, nicméně je tam dostatek těch neonacistů, kteří již nepůsobí navenek jako neonacisté, není to na nich tolik patrné, ale ve své podstatě vyvíjí činnost daleko nebezpečnější než kdysi, organizují národní odpor, nebo odpor jako takový z klidu domova a prakticky ve skrytu."

Znáte je? Jsou z toho původního uskupení?

"Někteří z nich ano, někteří přišli později, ale jsou tam lidé, kteří jsou opravdu starší a je jim i přes 40 let."

Vy jste změnil názor, když jste se odstěhoval, nebo když jste dospěl?

"Řekněme prakticky po několika měsících, nebo v horizontu několika málo let, v mém případě to skutečně byl rok, kdy člověk v té partě je, ale ve chvíli, kdy se nabídla alternativa, během 90tých letech alternativy přišly poměrně rychle, tak ten mladý člověk si najde jinou skupinu, se kterou se může ztotožnit, pokud má rozum."

Jak nahlížíte dnes třeba na Národní stranu nebo na Národní odpor?

"Podle mého to jsou strany nebo uskupení, která jsou nedemokratická a dnešní stát má prostředky jak je potírat a měl by tak činit, pokud tak nečiní, tak, jak se říká, si na prsou hřeje hada."

Vy jste kdysi publikoval v Mostě. Co jste publikoval?

"Jednalo se o vyjádření k popisu demonstrace, které vyšlo v regionálním tisku. Tehdy bylo řečeno, že skinheadi, říkalo se jim skinheadi, já je raději nazývám neonacisté, nenapadli průvod, ale byli zcela poklidní a naopak anarchisti a punkeři, opět házení do jednoho pytle, napadli neonacistickou skupinu. Nebyla to pravda. V tom průvodu byli i běžní občané, nejenom pouze anarchisté, jak se popisovalo. Ten kdo zaútočil, byli neonacisté, a potom hajlovali atd. Když jsme se ptali policie, proč nezakročila, tak vždy tam byla taková výmluva, že ruka nebyla dostatečně zvednutá do výše, aby se to dalo za hajlování považovat. A následně potom šéfredaktor Mosteckého deníku odpověděl také ve stejném duchu. My jsme mohli udělat jediné, a to odpovědět opět článkem, následně jsme byli donuceni článek podepsat, protože anonymní vyjádření se nebere. Říkali jsme: Ano, tak to sice chápeme, ale na druhou stranu, je to přeci jenom riziko. Když se tak stalo, měl jsem krátkou dobu poté problémy s danou skupinou. Naštěstí tím, že ty lidi znáte a jsou to lidé nejen z vašeho okolí, že byste byli ve stejné partě, ale znáte je třeba ze školy, tak tam ty problémy nejsou takové."

Vyhrožovali vám?

"Tam nedošlo snad přímo k výhrůžkám. Ale nemohu říci, že bych z několika míst několikrát raději neutekl."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.10.2012Dům v Předlicích je sice neobyvatelný, někteří nájemníci v něm však zůstávajíO Roma Vakeren
06.10.2012Na pořádek v Předlicích budou dohlížet romští asistentiO Roma Vakeren
11.09.2012Vedení Moravskoslezského kraje podle voličů neřeší problém nepřizpůsobivýchZprávy ze života Romů
11.09.2012Romské rodiny v Moravskoslezském regionu začínají znovu kočovat. NedobrovolněZprávy ze života Romů
18.08.2012Co se událo a děje v ostravské ulici PřednádražíO Roma Vakeren
17.08.2012Romové se bouří proti vyhlášce radnice v KrupceZprávy ze života Romů
16.08.2012V jednom z domů v ulici Přednádraží možná znovu poteče vodaO Roma Vakeren
14.08.2012Lidé v ostravském Přednádraží se dočkali vody z cisterenZprávy ze života Romů
14.08.2012Lidé v ulici Přednádraží mají zajištěnou vodu na další čtyři dnyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Obsah článku:
Reportáž:  Gwendolyn Albert o romské menšině a nárůstu počtu neonacistických skupin v České republice
Reportáž:  Romská otázka z pohledu Gwendolyn Albert
Reportáž:  Extremisté v Janově
Zprávy: 
Reportáž:  Přístup romských dětí ke vzdělání
Reportáž:  Jak se žije v Mostě

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz