Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se společně vydáme na konferenci, která se zabývala tématem vyloučených romských lokalit. Řekneme vám také o pokojné demonstraci proti rasismu, kterou uspořádali Romové z Pardubic a o akci Pestré dny, která se uskutečnila v Novém městě na Moravě.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Představujeme studentku Lucii Taragošovou
V následujících minutách vám představíme Lucii Taragošovou, která se svými rodiči v devíti letech opustila Českou republiku. Otec Lucky patří do známé rodiny hudebníků, kteří patří mezi nejlepší cimbálisty u nás a matka je profesí učitelka. Na konci devadesátých let minulého století tato rodina se svými třemi dětmi emigrovala do Kanady. Lucie Taragošová dnes žije v České republice, kde studuje na Vysoké škole. K mikrofonu ji pozval Marek Polák.

Vy jste jedenáct let žila v Kanadě, proč jste se vrátila sem zpátky do České republiky?

„Kvůli tomu, že cítím nějaké to pout k České republice, chtěla jsem to tady zkusit a nějak dokázat, že se to tady dá.“

Vy tady studujete?

„Ano, na Anglo-americké vysoké škole.“

Jaký obor?

„Business administration, což je vlastně ekonomie.“

Vy jste žila v Kanadě, tam nebyla možnost studovat vysokou školu?

„Byla, já jsem tam vystudovala první rok vysoké školy, ale tak nějak to pouto k České republice mě táhlo a chtěla jsem to zkusit tady.“

Proč jste vůbec odjeli z České republiky do Kanady?

„Otec je Rom a my jsme chtěli mít nějakou lepší možnost, jak si zajistit práci, abychom se měli lépe.“

Takže rodiče chtěli v Kanadě najít lepší práci, splnilo se jim to?

„Z jedné části ano, ze začátku to bylo těžké, protože jsme neuměli anglicky, ale otec má teď zajištěnou práci, ví, že kdykoliv by o ni přišel, tak je tam lehčí najít novou a nebude mít problémy.“

Potýkala jste se vy jako Romka s nějakými rasovými narážkami na vaši osobu?

„Tak přímo vůči Romům ne, tam ani neví, co to je Rom, je tam trochu rasismus proti emigrantům, ale není to tolik vidět.“

Vy jste tady po 11 letech v České republice, studujete tady, co jste musela splnit, abyste se dostala na vysokou školu?

„Požadavky jsou, že musíte umět anglicky, a já, protože jsem ve škole nahlásila, že jsem 11 let žila v Kanadě, tak po mě ani nic nechtěli, takže mě brali jako rodilého mluvčího.“

Vy jste se vrátila sama?

„Ano, rodinu mám v Kanadě a jsem tady vlastně úplně sama.“

Plánujete se tam vrátit po škole?

„To ještě nevím, určitě tam mám v plánu jet o prázdninách. Tím, že tam mám rodinu, tak ji samozřejmě chci vidět, stýská se mi po nich, ale ještě nevím, jak to bude dál, nejdřív dokončím školu a pak se rozhodnu.“

Když jste tady v České republice, jaký je to pro vás pocit, žít po 11ti letech úplně jinde?

„Po pravdě řečeno, mně to tady přijde jako doma, já se tady necítím, jako bych tu byla cizí, nijak se mě to nedotýká, je to pro mě úplně normální.“

Věříte tom, že i když jste Romka, tak když uděláte školu, tak máte reálnou šanci se někam dostat a že nebudete diskriminována?

„Tak já mám například tu výhodu, že na mě nejde poznat, že jsem Romka. Kdybych byla o trochu tmavší, tak si myslím, že nějaké problémy bych měla, ale doufám v to, že když tu školu udělám, tak mě lidé budou soudit podle toho, co mám v hlavě, a ne podle toho, jak vypadám.“

Co pro vás znamená vzdělání?

„Pro mě to znamená vystudovat školu, obor, o kterém víte, že se vám to vyplatí, že budete mít šanci najít si nějakou práci.“

Znamená to pro vás, že se nebudete muset setkávat v budoucnu s rasismem?

„Doufám, že lidé, čím jsou chytřejší, tak by je toto nemělo ani nijak ovlivňovat, jak lidé vypadají, ale co dokáží.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Konference Revitalizace deprimovaných čtvrtí v České republice
Krajský úřad Středočeského kraje – Odbor sociálních věcí pořádal konferenci – Revitalizace deprimovaných čtvrtí v České republice – koncepční přístupy. Setkání bylo určeno pro krajské koordinátory, romské poradce, terénní sociální pracovníky, neziskové organizace a zástupce měst a obcí. Anna Poláková pozvala k mikrofonu organizátora akce - koordinátora pro romské záležitosti Středočeského kraje Cyrila Kokyho.

„Impuls pro tuto konferenci byl materiál Ministerstva pro místní rozvoj, který řeší romské lokality a deprimované romské čtvrti. Tak jsme zorganizovali tuto konferenci a máme tady zajímavé lektory, jsou tady lidé z nevládního sektoru, lidé z akademické obce, tak abychom diskutovali věcně a konstruktivně o tomto problému, který je evidentní a Česká republika ho má. Shodli jsme se, že se musí tento problém řešit, že je důležité, aby stát připravil nějaké nástroje a možnosti, jak tuto situaci řešit. Na tuto situaci musí být vyčleněn dostatek finančních prostředků ve vztahu k městům a obcím a romským lokalitám tak, aby se ta situace konečně začala řešit, aby byly účelně využity prostředky eurofondů.“

Této konference se zúčastnil ministr Jiří Čunek a ministryně Džamila Stehlíková.

„Paní ministryně mluvila o svých vládních koncepcích, pan ministr mluvil o svém materiálu, který se dopracovává, ale je dobře, že se takhle spolu setkali, že jsou tady lidé z úřadů, z nevládního sektoru a že spolu vedeme diskusi, jak nejlépe najít to řešení, které by mohlo umožnit tu situaci řešit na té lokální úrovni.“

Co konkrétního navrhoval ministr Čunek, on sám také přišel s návrhem koncepce?

„Ministerstvo pro místní rozvoj řeší primárně i bytovou politiku, přijde tam nemálo prostředků z evropských fondů, takže je důležité to zacílit na ta města a obce tak, aby se ten efekt nějakým způsobem objevil, aby bylo znát v terénu, zda se ta situace lepší či nikoliv. Ale je jasné, že bez spolupráce klíčových resortů – ministerstva školství, práce, pro místní rozvoj, ministryně pro lidská práva, potažmo lidí z nevládního sektoru a z měst a obcí a samotných Romů to nepůjde, tato celá skupina lidí musí v tomto systému pracovat a táhnout za jeden provaz.“

Této konference se zúčastnila řada organizací, řada Romů, kteří pracují v těchto organizacích, co navrhovali oni, jak se vyjadřovali k těmto koncepcím a návrhům?

„Tak je to první konference, kterou pořádá Středočeský kraj na toto téma, nesmí být poslední, tzn. takových odborných setkání musí být více, měl by je pořádat i sekretariát paní ministryně, nebo potažmo Ministerstvo pro místní rozvoj. Ty informace musí být diskutované tak, abychom našli tu správnou cestu, jak tuto situaci řešit, takže je to první taková akce a jsem rád, že se nám jí podařilo uspořádat.“

Ještě bych se jednou zeptala, s jakými návrhy přišli Romové, protože oni v tom žijí, vědí, jaká je situace v těch lokalitách, působí tu celá řada organizací, např. organizace Romodrom, jaké návrhy třeba oni dali?

„Zatím to je první taková debata, jsou tady zástupci ministerstva práce, byl tady vicepremiér, ministryně, je tady ministryně výstavby Slovenské republiky, která přijela z Bratislavy, která řeší bytovou politiku, jsou tady lidé z Člověka v tísni, jsou tu zástupci Socioklubu a Akademie věd. To znamená zjistíme, jaké jsou poznatky řešení sociálního bydlení třeba v Holandsku, ve Francii, jak to řeší slovenská vláda, víceméně dáváme rozum do kupy, kde co jak to řeší. Každopádně ten materiál ministerstva je materiál, který se rozpracovává, není konečný a musíme tomu dát nějaké mantinely, jak to řešit, pak to půjde do vlády.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísni
Konference se zúčastnil Jan Šipoš, který pracuje ve společnosti Člověk v tísni jako terénní sociální pracovník. Je také předsedou Rady Romů Chomutova. Více Marek Polák.

Proč jste dnes tady?

„Chtěl jsem slyšet samotného pana Čunka a jeho projev ohledně té jeho koncepce, kterou propaguje.“

Jaký máte názor poté, co jste ho slyšel?

„Různorodý, nejsem odborník na koncepce, nelíbila se mi tam pasáž o terénní práci a striktní kategorizaci lidí, to nevím, jak se bude dál řešit. Pak další věc - je vidět, že to je krásně napsané, že to nepsal nějaký hloupý člověk, v některých věcech to má i logiku, ale jde o to, že jestli města si to nevezmou za své, tak ta koncepce bude k ničemu, takže aby to nedopadlo jako s předchozími koncepcemi, o kterých pan Čunek tvrdí, že byly zbytečné, tak aby ta jeho také nebyla zbytečná.“

Co by měla města udělat, aby ta koncepce byla implementována i do těch krajů?

„Problém je ten, že než pan Čunek rozepíše tu koncepci a začne to nějak prosazovat, tak by měl hovořit se starosty, zdali to vůbec chtějí, to znamená v rámci kraje, v rámci jeho působení jako místopředsedy vlády, ale také by měl předložit otázku, jestli je z toho něco možné uzákonit, nebo ustanovit nějakou metodiku, jak se určité věci mají řešit.“

Ještě k tomu rozdělení Romů do tří kategorií, jaký to může mít dopad na samotné Romy a na majoritní společnost, tedy společnost jako takovou?

„Myslím si, že to bude složitá citová záležitost, že se spousta věcí z toho dá i zneužít, i ve směru sociální práce tím, že někdo se někomu nebude líbit, tak ho prostě strčíme do třetí kategorie, nebo vystěhujeme, pak můžeme zničit celou rodinu. Chybí mi tam nástroje, co se týká kontroly a spravedlnosti jednání toho člověka nebo skupiny lidí, která bude rozhodovat, jestli ta rodina patří do třetí skupiny nebo první, já si myslím, že to je dost nemorální.“

Do jaké skupiny by jste se zařadil vy sám?

„Do třetí, já se tam asi nejlépe cítím.“

Bylo mi řečeno, že jste tady měl prohlášení, o čem bylo?

„Já jsme podal otázku, jak se to bude implementovat do samospráv, když to nebude uzákoněné, tak to může dopadnout stejným způsobem, jako ty tři předchozí koncepce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romové v Pardubicích protestovali proti radikálním pravicovým stranám a diskriminaci
Zhruba stovka Romů se zúčastnila u pardubického divadla poklidného koncertu. Touto akcí protestovali proti radikálním pravicovým stranám a diskriminaci. Koncertní podium lemovaly malé nápisy "Všem stejným metrem", "Nemáme výhody" nebo "Tady jsme doma". "Bojíme se toho, že konflikty mohou narůstat," řekla Anně Polákové spolupořadatelka akce Koncert tolerance Lucie Horváthová, která studuje na pardubické univerzitě sociální antropologii a zabývá se romskou problematikou.

„Protestní akce v Pardubicích byl pokojný Koncert tolerance, který se zorganizoval hlavně z důvodu toho, že v poslední době došlo k fyzickému napadení Romů skinheady v Pardubicích. Nebyla to jediná událost, která se odehrála v poslední době, stává se to, že Romové v Pardubicích nejsou pouštěni na diskotéky, do restaurací, jeden z posledních incidentů byl, že vzdělaní Romové nemohou sehnat práci a je jim jasně naznačeno, že Romy v práci nechtějí. Tato akce vznikla na popud místních Romů, nebyly to žádné organizace nebo aktivisté, ale byli to hlavně Romové, kteří nejsou závislí na sociálních dávkách, byli to Romové, kteří mají práci, Romové, kteří jsou vzdělaní, mladí romští studenti středních a vysokých škol, takže se nejedná o sociálně slabé Romy, ale o Romy, kteří jsou na tom ekonomicky lépe a ty nebaví život v tomto systému, jaký je. A tato akce byla právě k vyjádření nesouhlasu s existencí extremistických pravicových skupin a diskriminací, která je přehlížena.“

Vy jste se zúčastnili této akce, sledujete např. to, že by se Romové obraceli třeba na policii, jakým způsobem se to řeší, říkají vám?

„Bohužel sami Romové vyjadřují nejistotu a nedůvěru v policii. Samozřejmě vnímají existenci zákona, který by jim zaručoval dodržování základních lidských práv, uvědomují si, že ty zákony existují, ale bohužel nedochází k jejich aplikaci.“

U mikrofonu je s námi také Edita Stejskalová, která se této akce zúčastnila, jak tu situaci vnímáte vy?

„Pro mě to bylo od počátku jasné, že se chceme zúčastnit takového projevu protestu. Mně na tom posledním incidentu v Pardubicích nejvíce vadí, že je ti pachatelé nejenom fyzicky napadli, ale i slovně je osočovali a nazývali je hrubými nadávkami, tak mě na tom zaujalo to, že žádný z poškozených nepodal trestní oznámení právě kvůli obavám, že policie nebude postupovat tak, jak jí stanovuje zákon, to je jedna věc. Také tam byl další zajímavý moment a to ten, že při tom incidentu, když dojela policie, tak ani jednu ze stran nelegitimovala, a ani útočníky nezadržela, což je velice zvláštní. Dále mě na tom zaujalo, že se lišila tvrzení policistů, kdo na místo dojel první, jak by měl vypadat ten postup, takže ty obavy Romů ve využívání naprosto legitimních prostředků, možnosti, jak se bránit, jsou velmi omezené. Oni to tak cítí a myslím si, že jak romští aktivisté tak i státní instituce budou mít co napravovat, aby Romy přesvědčili, že je potřeba se obracet na státem garantované instituce.“

Vy poskytujete právní servis v rámci vaší organizace.

„Tak naše organizace Z vůle práva chce poskytovat pomoc obětem diskriminace, zejména v přístupu k bydlení v České republice, právní zastoupení klientů před soudem. Tento servis by jim byl zajišťován po celou dobu řízení a byl by pro ně zcela zdarma, takže doufáme, že toto může Romy motivovat k tomu, aby našich služeb využili.“

Jak se mají zachovat Romové, kteří by byli napadeni, co mají dělat pro to, aby se ta situace řešila, jaké první kroky, i přesto, že nedůvěřují, by měli udělat, něco by udělat měli, to se nedá přejít?¨

„V případě fyzického napadení by měli vyhledat lékařskou pomoc, ať už sami kvůli sobě, nebo pak kvůli důkazům, které lékařské zprávy budou obsahovat, to je jedna věc. Za druhé by měli podat trestní oznámení a pokud možno, co nejvíce spolupracovat s policií na tom, aby je dokázala identifikovat. Policie zahájí samozřejmě vyšetřování a pak oznamovateli toho trestného činu posílá vyrozumění, buďto že vyšetřování postupuje dál nebo že neshledali, že byl spáchán trestný čin. Pokud ten oznamovatel má pocit, že to policie nevyšetřovala dostatečně, může podat různé stížnosti a podněty k prošetření na postup policie na ministerstvu vnitra, nebo tady jsou pak neziskové organizace jako je ta naše. V případě, že byli diskriminováni a využili všech možností a potřebují právní zastoupení, tak se můžou obrátit jednak na nás a za druhé mohou žádat, pokud je to potřeba, aby byli zastupování advokátem ex offo, ale rozhodně by měli využívat těchto prostředků. Jednak jde o to, aby oni sami dosáhli rozhodnutí ve svůj prospěch, pokud se jim stalo něco závažného, co porušuje jejich práva, ale důležité je rovněž, že my potřebujeme také, aby ve statistikách bylo zachyceno, že v České republice je diskriminace Romů patrná, v jakých oblastech, protože s tím pak pracují jiné úrovně státní správy a je potřeba, aby bylo jasně doloženo, že v České republice k diskriminaci Romů dochází.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Mostecký úřad práce chce podpořit terénní práci v romských lokalitách regionu. Dvouletý projekt počítá s vytvořením deseti pracovních míst. Cílem je řešení problému vyloučení obyvatel romských lokalit na Mostecku zavedením sociální a poradenské práce, která se týká litvínovského sídliště Janov, Obrnic a mosteckého sídliště.

Radikálně zaměřená Dělnická strana oznámila na svém webu datum dalších protestů v Litvínově. Měly by se uskutečnit 17. listopadu. Na tento sváteční den svolala Dělnická strana shromáždění nazvané „Proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí“.

Asi stovka Romů musela utéct z městečka Castellar ve španělské Andalusii poté, co ostatní obyvatelé obklíčili jejich domy a házeli na ně kamení. Stalo se to po rvačce mezi mladíky, jak informovala s odkazem na místní romskou organizaci agentura Reuters. V Castellaru se shromáždilo asi 300 lidí, aby protestovali proti rostoucí kriminalitě, z čehož obviňují právě romskou menšinu.

Občanské sdružení Multicolor uspořádá ve středu 5. listopadu v Kladenské restauraci Na Garážích festival romské kultury. Jeho součástí bude představení kladenských Romů, jejich hudby, tance a kuchyně. Vše doplní hudební vystoupení Mária Biháriho. Festival se připravuje za podpory odboru sociálních věcí a zdravotnictví kladenského magistrátu a začíná v 17 hodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Právní poradna ]=
Převod nájemní smlouvy
Bydlení v podnájmu je bydlením nejistým a my bychom měli vědět, kdy se nájemní smlouva převádí a kdy to možné není. Právníka Miroslava Dvořáka z Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva se Marie Vrábelová zeptala:

Foto: Jana Šustová Za jakých podmínek vzniká tzv. společný nájem manželů?

„Obecně platí, že společný nájem bytu manželů vzniká dvojím způsobem, buďto tak, že jeden z manželů získá právo k nájmu bytu za trvání manželství a nebo dokonce i tehdy, když některý z manželů by měl již před uzavřením manželství právo nájmu, tak i potom, co se uzavře manželství, tak ta druhá osoba, která přijde do domácnosti, získává automaticky ze zákona právo nájmu. Čili tam je ten společný nájem obou dvou manželů, samozřejmě za podmínky té, že oba dva žijí ve společné domácnosti, tzn. žijí spolu trvale, manželství plní ten základní charakter a samozřejmě také společně hradí náklady spojené s tou jejich existencí společně a nerozdílně, samozřejmě podle svých možností. To jsou důležité dvě podmínky, tzn. žijí spolu trvale a společným dílem hradí náklady té své společné existence.“

Jak je to v případě registrovaných partnerů?

„Je to obecně tak, že v případě, že vznikne registrované partnerství, tak tomu z partnerů, který nemá ve své dispozici nájem předmětného bytu, ve kterém žije se svým partnerem, který ale je nájemníkem toho bytu, tak vzniká pouze právo k užívání bytu, ovšem toto právo je posíleno v tom smyslu právě díky tomu registrovanému partnerství, že navzdory tomu, že by si ten partner, který disponuje tím právem bytu, nepřál, aby s ním dále ten partner bydlel, tak přesto s tím nemůže nic dělat, jinými slovy, dokud to registrované partnerství existuje, tak nelze toho druhého partnera z toho užívání bytu nějakým způsobem vyšachovat. Zkrátka to užívání bytu trvá i navzdory přání nebo nepřání jednoho partnerů po celou dobu existence registrovaného partnerství.“

Jak je to v případě druh – družka, jeden z nich třeba zemře, převádí se ta smlouva na toho pozůstalého?

„Já bych řekl, že to, na co se ptáte, je jedna z takových ostud občanského zákoníku, protože zatím co dříve zákon jednoznačně stanovil podmínky právě k tomu, aby mohlo dojít k tomu stavu druh – družka, dnes tento vztah partnerský, ale ne manželský z hlediska té institucionální formy, je stejně tak častý jako právě ten manželský, tak dříve před tou zásadní novelou, o které se již bavili, tj. před 31. březnem 2006 platilo to, že k přechodu nájmu mezi druhem a družkou docházelo v případě úmrtí jednoho z nich a to ta dvou podmínek. První z těch podmínek byla, že ten druh, který by tedy žil s tím zemřelým druhem nebo družkou, musel prokázat, to průkazní břemeno bylo na něm, že s tím zemřelým druhem nebo družkou žil nejméně tři roky ve společné domácnosti a současně nedisponoval žádným bytem, ve kterém by mohl bydlet. To byla podmínka, která platila do března 2006, čili ještě před dvěma a půl lety. Od té poslední novelizace se situace dramaticky změnila a v podstatě situace dnes je taková, že v případě, že druh nebo družka by vzal druha nebo družku do společné domácnosti po 30. březnu 2006 nebo uzavřel nájemní smlouvu po 30. březnu 2006, tak k přechodu nájmu na druha a družku v zásadě nedochází, pokud tento přechod nebyl sjednán v nájemní smlouvě, jinými slovy, kdo má uzavřenou nájemní smlouvu s datem před 30. 3. 2006 může být v tomto smyslu ještě v klidu, kdo později, nebo kdo později přijal do společné domácnosti druha a nemá toto ošetřeno právě v té nájemní smlouvě, musí být velmi neklidný, protože osud jeho druha nebo družky je zcela jasný.“

Jak je to například v případě nájemní smlouvy, kdy má babička u sebe například vnučku, při úmrtí lze přepsat nájem na ní?

„Samozřejmě musí tam žít alespoň tři roky s babičkou a současně nemůže mít a nedisponuje svým vlastním bytem, kde by mohla být. Pokud je toto všechno splněno, tak dochází ze zákona k přechodu nájmu tím, že se ovšem může stát, že pronajímatel s tím nebude souhlasit a bude chtít, aby vnučka nějakým způsobem dokázala, že tam skutečně ty tři roky žila, tzn. že potom bude pravděpodobně důležité svědectví nejbližších sousedů. Další věcí je, že tam bude mít třeba trvalý pobyt atd., ale podstatné je, aby jednoznačně v tom bytě bydlela alespoň po dobu tří let a současně zároveň nedisponovala nebo nevlastnila nějaký jiný byt, nájemní byt, kde by mohla bydlet.“

A jak je to v případě, že ta nájemní smlouva by se nepřevedla na toho druha nebo družku po úmrtí, tak musí pustit ten byt, jaká je tam potom lhůta?

„Asi by se nechtělo nikomu opouštět byt jen tak, tak tam by pravděpodobně byl návrh na vyklizení toho bytu a tam by byla obecná lhůta, může to být zase od tří měsíců do třiceti dnů, nebo třeba 6 měsíců, asi by také záleželo, kdo by byl tím pronajímatelem, tam hrají všechna ta pro pro ten přechod nájmu, ale bohužel ten druh nebo družka se stává bezprizorním, tak to v současné chvíli je.“

Co když zemře majitel a převezme to někdo jiný, může mi potom změnit nájemní smlouvu?

„Samozřejmě tam dochází k právnímu nástupnictví zrovna tak, jak dochází k právnímu nástupnictví v případě přechodu nájmu, to je prostě fakt, např. s tím, že nám zvýší nájemné podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného anebo v případě, že my jako nájemce s tím souhlasíme, tak v těchto všech případech nám samozřejmě může měnit nájemní smlouvu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
12.02.2011Konference o zlepšování přístupu Romů k bydleníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pestrý den na druhé základní škole v Novém Městě na Moravě
Jak Romové žijí, jak se baví, jaké jsou jejich tradice. Podívat se na výstavu, módní přehlídku nebo si něco sami vyzkoušet v rámci rukodělných dílen mohli zájemci v rámci Pestrého dne na druhé základní škole v Novém Městě na Moravě. Byl tam i reportér Petr Večeřa.

Korytářské výrobky na výstavě Řemesla našich předků (Foto: Jana Šustová) Přesto, že se v Novém Městě na Moravě objevilo jen několik malých plakátků, byl o Pestrý den v základní škole velký zájem. Během pětihodinového programu se na něj přišlo podívat téměř 100 malých i velkých návštěvníků. Proč se vlastně tento Pestrý den tady na škole uskutečnil?

„Já si myslím, že to je hlavně aktivita školy a sdružení rodičů a dětí při této škole. Ten romský Pestrý den je věnován romské kultuře, tradicím, zvykům a vlastně i řemeslům.“

Vysvětluje Helena Danielová z Muzea romské kultury v Brně.

„Tato akce se měla, jestli se nemýlím, uskutečnit na jaře tohoto roku, vzhledem k Mezinárodnímu dni Romů, což je 8. dubna, je to vlastně celosvětový svátek, jenže tehdy nějak z pracovních důvodů to nevycházelo ani na jedné straně a my jsme se rozhodli, že to uděláme teď na podzim.“

A kdo přišel, viděl a slyšel hodně zajímavého.

„My jsme vlastně hned začali tento den takovým poutavým programem, a to je módní přehlídka Chodí bosa v trávě, která je věnována 60. - 90. létům v odívání Romů. Nicméně, kdo je toho znalý, tak pochopí, že to jsou oděvy, které nosili Romové právě tím, že byli ovlivnění tou majoritní společností, tak to byly právě ty módní oděvy, které se v těch určitých letech nosily. Každopádně ale tato přehlídka dnes začala třemi takovými tradičními výstupy, byla tu ukázka rumunského tradičního ženského oděvu, ruského oděvu a slovenského tradičního oděvu Romů.“

O tom, že v Novém Městě na Moravě se o život Romů zajímají i v městské knihovně, svědčí malá výstavka knih, kterou si teď v tichu školní chodby prohlížím. Mezi dvěma desítkami titulů jsou např. Lenoši a rváči z Kloboukova, Romské pohádky, Štěstí a vítr jedno jsou, Katici, ty to zvládneš, ale také jazyková učebnice Můžeme se domluvit nebo notové záznamy romských písní. Pojďme ale zpátky do učebny, kde je rušno.

„Vlastně toto, na co návštěvníci zrovna koukají, tak to je směs udělaná v rámci doprovodného programu k výstavě Řemesla našich předků, která byla zaměřená právě na tradiční řemesla Romů. Návštěvníci zde mohou vidět právě taková ta typická řemesla, jako je kovářství, kotlářství, korytářství, košíkářství, to jsou taková ta nejznámější řemesla. A samozřejmě zde nesmí chybět hudba, proto jsme to vybrali, protože lidem je to alespoň z minulosti nějak známé. Kdybychom zde měli ukazovat loutkářství nebo něco, čemu se Romové věnovali jen výjimečně, tak to zřejmě návštěvníkům moc neřekne, takže my vždy čerpáme z toho, co těm lidem už známé je, z čeho už my můžeme čerpat a jak se nechat inspirovat pro tu tvorbu toho programu.“

Na promítací ploše se objevují záběry na různá tradiční řemesla.

„Je třeba obvyklé, že se tou výrobou zabývá více lidí z té osady nebo vesnice, tak pro ně je to společenská událost, oni se vlastně všichni u toho sejdou, popovídají si, zazpívají si, řeknou si svoje starosti, taky slyšíte, že je tam pěkný ruch.“

A po besedě si v rámci výtvarné dílny si mohou zájemci něco z toho, co viděli, sami vyzkoušet.

„Teď byla beseda s Janou Polákovou, etnoložkou, a Helenkou Danielovou, která vede oddělení textilu a šperků a je tedy sama Romka. Beseda byla o romských tradicích, o tom, jak funguje romská rodina, co mají Romové rádi za jídlo a co je pro ně důležité.“

Dodává lektorka Marie Palacká.

„Nemají rádi takové věci, které se třeba mohou zkazit nebo které jsou jakoby nečisté, takže nikdy nejedli třeba psí maso nebo koňské maso. A co mají rádi? Třeba takové tradiční romské jídlo je goja, to jsou plněná střeva masem, něco jako u nás jitrnice, já jsem to tedy nikdy nejedla, ale prý je to moc dobré.“

Pestrý den věnovaný životu Romů se v Novém Městě na Moravě vydařil a je docela možné, že podobné akce se uskuteční i na jiných místech Vysočiny.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 31. října je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Představujeme studentku Lucii Taragošovou
Reportáž:  Konference Revitalizace deprimovaných čtvrtí v České republice
Reportáž:  Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísni
Reportáž:  Romové v Pardubicích protestovali proti radikálním pravicovým stranám a diskriminaci
Zprávy: 
Právní poradna:  Převod nájemní smlouvy
Reportáž:  Pestrý den na druhé základní škole v Novém Městě na Moravě

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz