Vyhledávání
16.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se s námi vydáte na festival do rumunského festivalu. Kde vystoupila řada romských kapel a také Gipsy.cz od nás. Nebude chybět ani naše právní poradna, zprávy a pěkná muzika.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Jaký byl program i novinky na Mezinárodním festivalu romského umění v Temešváru
Minulý týden od středy do neděle hostilo rumunské město Temešvár 2. ročník Mezinárodního festivalu romského umění (International Romani Art Festival). V krásném prostředí letního kina v centru města vystoupilo přes 150 umělců z mnoha zemí. Viceprezidentka festivalu Sonia Oravetz řekla Janě Šustové ještě před zahájením akce další podrobnosti o programu.

Cimbálista Marius Mihalache (vlevo) Bylo komplikované zorganizovat 2. ročník Mezinárodního festivalu romského umění v Temešváru? Měli jste podporu jiných organizací a státu?

„Je to složité, ale ve srovnání s loňským rokem to bylo mnohem jednodušší, protože už jsme z loňska měli dost zkušeností. Takže pro nás jako tým to bylo mnohem snazší. Co se týče podpory od různých organizací, tak máme stálé partnery, se kterými jsme spolupracovali už vloni a letos tedy také. A máme sponzory, s jejichž pomocí se nám daří financovat nutné výdaje. Takže je to dobré.“

Jaký byl vloni zájem rumunského publika o tento festival?

Letní kino v Temešváru „Většina těch lidí, kteří se zúčastnili festivalových akcí, byli Rumuni. Pak byly také akce, které se odehrávaly na Trajánově náměstí, což je místo známé tím, že tam bydlí převážně Romové, a těchto akcí se zúčastnilo velké množství Romů, protože tím, že tam bydlí, stačilo, aby otevřeli okno a vykoukli ven nebo vyšli ze dveří. Takže tam byli. Ale jinak většinou na festival chodí Rumuni. Myslím, že vloni byla účast velmi dobrá. Byli jsme spokojeni s tím, jak lidé reagovali, byly totiž dobré reakce jak během festivalu tak i po jeho skončení. Uvidíme, jak to bude letos, protože vloni byl vstup na festival zdarma, ale letos už se za něj platí, takže uvidíme, jak budou lidé reagovat, když budou platit vstupné.“

Můžete nám popsat program letošního festivalu?

Příprava guláše „Stejně jako v loňském roce bude hodně koncertů. Během pěti dnů vystoupí 17 skupin ze Srbska, Francie, Maďarska, Rumunska a ze Španělska přijede skupina flamenca. Také tu bude divadlo, představení nové knihy o romské architektuře, nebudou chybět ani aktivity pro děti a dokonce i aktivity pro vězně, protože máme partnerství s věznicí v Temešváru, takže jsme pro ni připravili program. Pak tu také budeme promítat filmy a fotografie. To je tedy program, který jsme měli vloni také. Ale máme také nějaké novinky – například tu bude ochutnávka romské kuchyně, kterou jsme vloni neměli, a také tu bude módní přehlídka oblečení s romskými motivy. Takže tyto novinky letošní festival přináší ve srovnání s tím loňským.“

Jaké oblečení se bude prezentovat na té módní přehlídce?

Módní přehlídka „To oblečení navrhla mladá módní návrhářka z Temešváru. Ona sama není romského původu, ale ta přehlídka představí romskou módu. Nebudou to tradiční romské oděvy, ale spíše její vize romské módy. Takže tam asi budou nějaké tradiční prvky kombinované s novými a moderními prvky.“

Bude na festivalu vystupovat také někdo z České republiky?

„Ano, bude tu vystupovat hip hopová skupina Gipsy.cz, která se představí v sobotu večer. Myslím si, že se lidem bude líbit, protože i nám se líbí.“

Znají lidé v Rumunsku skupinu Gipsy.cz?

Koncert skupiny Colombo de Niro ve věznici v Temešváru „Ne, neznají. My jsme ji propagovali v našem programu stejně jako ostatní umělce, ale lidé o nich moc nevědí. Propagovali jsme jejich video na našich internetových stránkách a na našich stránkách na MySpace. Nejsou u nás známí, ale lidé v Rumunsku, zvláště ti mladí, jsou fanoušci hip hopu. Je tu velká komunita posluchačů hip hopu a myslím si, že na koncert přijdou, aby viděli, jaká ta skupina je, protože kombinace romské tradiční hudby s hip hopem je velmi zajímavá. Takže si myslím, že posluchači budou zvědaví, jaké to vůbec je.“

Před časem jsme spolu jednaly o tom, že byste během festivalu představili fotografie ze soutěže Romipen, kterou organizoval Český rozhlas. Budete je nakonec prezentovat?

Promítání fotografií ze soutěže Romipen, v pozadí skupina Gipsy.cz „Ano, budeme. Ze soutěže Romipen jsme vybrali 70 fotografií a budeme je promítat každý večer během koncertů. Ale bude to až od 22 hodin, protože koncerty budou pod širým nebem, takže musíme počkat, až se setmí, aby fotografie byly vidět. Ale budeme je prezentovat každý den.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.06.2011Smysl romských kulturních akcí pohledem básníka Mariana GhiţăO Roma Vakeren
05.08.2010Mezinárodní festival romského umění v Timišoaře hostoval i v místní vězniciZprávy ze života Romů
23.07.2008Kulturní rozmanitost je MIŠTO (krásná) na druhém ročníku festivalu IRAF!Zprávy ze života Romů
12.10.2007Ve finále rumunské řečnické soutěže se mluvilo o uprchlícíchO Roma Vakeren
05.10.2007S Ronou Hartnerovou o vlivu filmu Gadjo dilo na vztah dětí k romštiněO Roma Vakeren
05.10.2007Mezinárodní festival romského umění v Temešváru nabízel i bohatý program pro dětiO Roma Vakeren
03.10.2007Fotografie od romských dětí z RumunskaFotoaktuality
12.09.2007Rumunský Temešvár byl dějištěm týdenního Mezinárodního festivalu romského uměníZprávy ze života Romů
02.09.2007Program pro děti na hlavním náměstí TemešváruFotoaktuality

=[ Reportáž ]=
Skupina Gipsy.cz roztančila rumunské publikum
Obrovský úspěch na Mezinárodním festivalu romského umění v Temešváru měla skupina Gipsy.cz, která místní publikum opravdu nadchla, roztančila a rozezpívala. Skupina nedávno vydala své druhé CD s názvem Reprezent, takže i o něm se dozvíme od Radoslava Gipsyho Bangy, kterého v Temešváru oslovila Jana Šustová.

Gipsy.cz v Temešváru Vy jste tady zvedli ze židlí rumunské publikum, jste poprvé v Rumunsku?

„Jsme úplně poprvé v Rumunsku a já jsem strašně rád, protože mi to připomíná situaci, když jsme byli na Ukrajině. Je tu podobná nálada, já dokážu vycítit nálady, ti lidé přesně tohle potřebují.“

Dá se vůbec nějak odlišit reakce publika? Já vás znám z koncertů v České republice, kde máte také úspěch. Dá se vůbec říci, jestli je rumunské publikum jiné než naše nebo než někde jinde na světě?

Publikum při koncertě skupiny Gipsy.cz v Temešváru „Rozhodně, já jsem i producent, takže dovedu říct, jestli je publikum hladové nebo nažrané. Když půjdeme do České republiky, tak je to něco mezi, když pojedeme do takové země, jako je Rumunsko, tak ti lidé jsou hladoví a já to vidím, přesně jako na Ukrajině. Bohužel ta vymezenost těch hudebních žánrů a celkově té kultury je dána celkovou sociální a ekonomickou situací, která, co si budeme povídat, v Rumunsku i na Ukrajině není moc dobrá. I když se samozřejmě obě ty země moc snaží, což se cení. Česká republika je na tom stále velmi dobře oproti ostatním postkomunistickým zemím, ve kterých se hodně objevujeme, takže to bych řekl, že hodně rozhoduje. Ale když třeba pojedeme do takové země, jako je Francie nebo Anglie, kde jsou ti lidé už doslova přežráni, tak je to mnohem těžší samozřejmě, mnohem, mnohem těžší.“

Nakolik cestujete v poslední době, v posledním roce, do zahraničí? Máte tam hodně koncertů?

„Poslední dobou je to dokonce takové, že máme v zahraničí více koncertů než koncertů v Čechách. Já jsem ale rád, protože rád poznávám nové země a nové tváře a celkově mě to utvrzuje v tom, že už nemám být ambasadorem za menšiny, že ty mezinárodní vztahy nebo mezinárodní rozdíly vnímám zcela jinak. Musím říct, že to je hlavní důvod, proč mám rád cestování, protože čím víc zemí a národů poznávám, tím více si uvědomuji, že jsme jen lidé a že je jen jedno modré nebe a že jsou jen dobří a špatní lidé a žádní jiní - a to mě baví.“

Vy jste vydali nové CD, jak se jmenuje a je nějaký rozdíl mezi tím druhým a prvním? Došlo u vás k nějakému vývoji?

„Tak samozřejmě rozdíly mezi tím prvním albem a tím druhým jsou veliké. Ten zásadní je asi, že jsem to textově pojal mnohem osobněji, seriózněji než na prvním albu. Já si myslím, že první album je mnohem víc přístupné k mainstreamu, kdežto to druhé už tak úplně není pro mainstreamové publikum. Naštěstí si i to mainstreamové publikum našlo. My jsme si při druhém albu s kapelou řekli, že nechceme mít žádný komerční záměr, že budeme jednoduše dělat to, co cítíme. Potkali jsme se tam i s velkými problémy, nemyslím přímo vztahovými, ale celkově hudebními a časovými. Album jsme samozřejmě museli vydat, bylo to časově tlačené, ale já si myslím, že se podařilo. A podařilo se vytvořit velmi specifické nemainstreamové album, podle mě velmi pestré, po hudební stránce to je velmi pestré, takže se to nedá srovnávat s tím prvním albem. Já si myslím, že kdokoliv si poslechne obě alba, tak bude souhlasit s tím, že ta evoluce se zvrátila, že z ryby se najednou vynořil jakoby ptakopysk, jak se říká.“

Jakou má poslechovost vaše hudba třeba v rádiích v České republice?

„Já si myslím, že první album bylo úspěšnější, co se týká poslechovosti, u druhého alba nemůžeme zatím plně hodnotit, samozřejmě na IFPI se nedržíme, prodej alba je plně ovlivněn tím, že jsme neudělali videoklip, což napravíme tento měsíc, budeme točit video, bude to skladba Represent, která se v září snad objeví i v televizích. Uvidíme, co se stane po této písni, já si myslím, protože to je bohužel nemainstreamové album, tak bude těžší si najít ty mainstreamové fanoušky. Co si budeme povídat, singl Romano Hip Hop je zatím nepřekonán, byl to tak silný moment naší kapely, tak silný evoluční moment, že si myslím, že to už těžko překonáme.“

Jak jste vůbec přišel na to, kombinovat hip hop s romskou tématikou?

Gipsy při rozhovoru s rumunskou televizí TWR „Přesně to samé jsem říkal s rozhovoru pro rumunskou televizi, že to vlastně nebyl vůbec žádný nápad, to byl jakýsi přirozený vývoj, kdy jsem jednu dobu začal sahat do kořenů mého národa a začal jsem hledat sám sebe, dá se říci, protože být Rom a nevědět, kým jsem, to je podle mě špatně. Je dobré, si to uvědomit, co to znamená a co to neznamená, včetně mýtů, co je Rom, protože já tvrdím, že drtivá většina toho, co se říká, že je být Romem, je alespoň pro mě osobně mýtus. Je ale dobré najít si ty elementární věci a probudit je v sobě. Já jsem to začal dělat a z toho se vyvinula i ta hudba, jednoduše řečeno. Takže spíš to je přirozený vývoj člověka.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.09.2013Skupina Gipsy.cz vydala nové album UpgradeO Roma Vakeren
11.12.2012Vánoční koncert Gipsy.cz bude v Lucerna baru i s nadílkouZprávy ze života Romů
16.06.2011Radoslav Banga jde příkladem mladým RomůmZprávy ze života Romů
11.06.2011Smysl romských kulturních akcí pohledem básníka Mariana GhiţăO Roma Vakeren
07.05.2011Novinky skupiny Gipsy.cz: album Desperado a plánovaná svatbaO Roma Vakeren
05.08.2010Mezinárodní festival romského umění v Timišoaře hostoval i v místní vězniciZprávy ze života Romů
25.06.2010Nový singl Gipsy.cz: Aha!O Roma Vakeren
29.08.2008Gipsy.cz, romská identita a patálie s "bílou paní"O Roma Vakeren
23.07.2008Kulturní rozmanitost je MIŠTO (krásná) na druhém ročníku festivalu IRAF!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Branislav Spasojević už více než 20 let sbírá romské písně
Na Mezinárodním festivalu romského umění v Temešváru vystoupila také skupina Amaro Del ze Srbska, která vznikla v roce 1988 v Bělehradu. Její název v romštině znamená Náš Bůh. Skupina hraje romské písně z mnoha různých zemí – z Maďarska, Ruska, Rumunska, Francie, Polska, Moldavska, Indie, Ázerbajdžánu či Jugoslávie. U jejího vzniku stál Branislav Spasojević, kterého k mikrofonu pozvala Jana Šustová.

Branislav Spasojević Pocházíte ze Srbska, ale písně zpíváte v mnoha různých jazycích. O jaké jazyky se jedná?

„Většinou zpíváme v romštině. Romština má hodně dialektů, takže záleží na tom, z jaké země daná romská píseň pochází, protože v tom dialektu ji potom zpíváme. Jinak také zpíváme rumunsky, rusky, srbsky - a to je vše.“

Jak sbíráte ty romské písně?

„Před dvaceti lety jsem trávil hodně času s několika etnomuzikology, chodil jsem s nimi do terénu, navštívili jsme hodně romských komunit a nasbírali jsme hrozně moc romských písní, které nám lidé nazpívali na mikrofon. A potom jsem začal s touto skupinou, dal jsem dohromady lidi a začali jsme aranžovat tyto písně, které jsme předtím nahráli.“

Kolik cédéček už jste vydali?

Skupina Amaro Del „Oficiálně jsme publikovali dva cédéčka a pak je ještě jedno navíc, což byla taková rozhlasová show a bylo publikováno jako živá nahrávka.“

Dnes vaše skupina vystupovala v Temešváru ve složení pěti hudebníků, je to celá Vaše skupina nebo je Vás ještě víc?

„Je nás pět. Jako základ máme čtyři lidi, ale teď s námi začal hrát Niku, což je mladý muž z Rumunska, takže je nás pět. Právě jsme s ním hráli v Srbsku, v Berlíně a teď pojedeme do Slovinska. Je moc prima a pracujeme spolu jako tým.“

Jak dlouho už existuje Vaše skupina?

„Už dvacet let. Ale nikdo z těch lidí, kteří byli na začátku, už v ní není. Ale Milena a druhý hráč na kytaru už jsou ve skupině 15 let.“

A byla Vaše skupina založena právě proto, že jste měl tu sbírku romských písní?

Kontrabasistka Milena „Ano, sešli jsme se a začali poslouchat a aranžovat ty písně, které jsem předtím nasbíral.“

Používáte při aranžování písní také notový zápis?

„Ne, jen posloucháme, posloucháme, posloucháme a potom spolu začneme hrát. A někdy to jde moc dobře a někdy zase ne, takže tu písničku opustíme a řekneme - ta není pro nás, nebo není vhodná v současnosti, tak třeba někdy později se k ní vrátíme.“

Jste to vy, kdo rozhoduje o tom, které písně budete hrát?

„Ne, to rozhodujeme všichni. Každý může říct, co si myslí, to opravdu není problém.“

Máte nějaké hudební vzdělání?

Kontrabasistka Milena „Já ne, nestudoval jsem hudbu, zpívám přirozeně. Ale naše kontrabasistka Milena studuje na hudební akademii. Začala s námi hrát, když byla ještě velmi mladá, zůstala s námi, ale zároveň studuje hudební akademii v Bělehradu.“

A jsou všichni lidé ve Vaší skupině romského původu nebo ne?

„Ne, jen Niku je romského původu. Jinak my nejsme Romové, ale máme rádi Romy a milujeme také romskou hudbu.“

A co Vás vedlo k tomu, že jste začal sbírat romskou muziku?

„Nevím. Když jsem byl malý, hodně jsem se stýkal s romskými dětmi a vůbec s Romy. Byl by to příliš dlouhý příběh, takže ho teď nemohu vyprávět. Ale setkával jsem se s Romy v Maďarsku, v Srbsku, poslouchal jsem jejich hudbu a zamiloval jsem si ji.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.06.2011Smysl romských kulturních akcí pohledem básníka Mariana GhiţăO Roma Vakeren
05.08.2010Mezinárodní festival romského umění v Timišoaře hostoval i v místní vězniciZprávy ze života Romů
23.07.2008Kulturní rozmanitost je MIŠTO (krásná) na druhém ročníku festivalu IRAF!Zprávy ze života Romů
12.10.2007Ve finále rumunské řečnické soutěže se mluvilo o uprchlícíchO Roma Vakeren
05.10.2007S Ronou Hartnerovou o vlivu filmu Gadjo dilo na vztah dětí k romštiněO Roma Vakeren
05.10.2007Mezinárodní festival romského umění v Temešváru nabízel i bohatý program pro dětiO Roma Vakeren
03.10.2007Fotografie od romských dětí z RumunskaFotoaktuality
12.09.2007Rumunský Temešvár byl dějištěm týdenního Mezinárodního festivalu romského uměníZprávy ze života Romů
02.09.2007Program pro děti na hlavním náměstí TemešváruFotoaktuality

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Jak řeší Linka bezpečí krizové akutní případy
Linka bezpečí slouží dětem po celé naší republice a je pochopitelně zdarma. Za lét své existence se na ni obrátilo už mnoho dětí, kterým linka pomohla situaci řešit. Jak je to v případě, že se jedná o velice krizovou situaci dítěte a je nutné jednat rychle? To byla otázka Marie Vrábelové pro vedoucího sdružení Linky bezpečí Martina Kloudu.

„Jednak musím říct, že my za klienty nejezdíme, my jsme opravdu jenom telefonická služba, nevstupujeme do přímého kontaktu s klienty. A tam, kde my máme pocit, že by to vyžadovalo zásah, tak to je náš pocit, pro nás je důležitý i pocit toho dítěte, my vždy vycházíme ze zakázky dítěte a pokud to dítě má zakázku, že zatím si o tom chce jen povídat a nechce, aby se v tom něco dělo, tak my tu zakázku respektujeme, nic v tom podnikat nebudeme, i kdybychom měli sebevětší pocit, že je potřeba něco podniknout. Ono to není ani dost dobře možné z jednoduchého důvodu, že my jsme anonymní linka a dítě nám nesdělí informaci, kam bychom za ním měli přijet, pokud my bychom ho do toho příliš tlačili a vyžadovali to po něm, tak ono jednoduše položí telefon a my vlastně s tím dítětem už vůbec nemůžeme pracovat, kdežto předtím jsme ho alespoň na tom telefonu měli.“

Jakou obavu většinou děti mají z toho právě svěřit se svým nejbližším?

„Třeba v té oblasti sexuálního zneužívání nebo tělesného týrání, tak je to nejčastěji obava, že budou nepochopeni, že to ten, komu se svěří, nepřijme. A že třeba budou i nějak odsouzeni kvůli tomu svým okolím, protože ten pachatel často velmi dovedně vyvolává v té oběti nějaké pocity viny, že vlastně on je ta oběť, která za to může, že je to vlastně zcela normální a že pokud by to zveřejnilo rodině, tak že ono ponese důsledky všeho toho jednání. Takže například, pokud by se rozpadla kvůli tomu rodina, tak to dítě by si v sobě neslo důsledky toho, že ono může za rozpad té rodiny. Proto se ten pachatel snaží právě tyto pocity v tom dítěti vyvolávat, takže to můžou být ty důvody, proč se nechce svěřit nikomu dalšímu.“

Volají k vám i děti z různých etnických menšin?

„Tak občas zavolají, tam je otázka, jak moc my o tom víme, jestli nám volají nebo ne. My nesledujeme to, jakého etnického původu je ten náš volající klient, víme to pouze, pokud nám to on výslovně řekne, nebo pokud ta etnická příslušnost je nějakým způsobem tématem toho volání.“

Jsou vyškoleny operátorky na to, když zavolá někdo z etnických menšin, jak s nim jednat?

„Nemáme na to nějaké speciální školení, pokud bychom měli obsáhnout všechny etnické menšiny, tak by to bylo pro nás nerealizovatelné, my jsme všeobecná linka důvěry, takže jsme zaměření velmi široce a nemůžeme se vlastně zaměřovat na jednotlivé menšiny. Myslím, že existují linky důvěry právě zaměřené na etnické menšiny, ale co se týká třeba jiných menšin jako homosexuálů a podobně, tak tam konzultanti právě prochází nějakým zaškolením pro práci s těmito tématy.“

Obávají se právě tyto menšiny spíše společnosti nebo svých blízkých?

„Tak tam je pro ně nejdůležitější to, jak to přijmou třeba jejich blízcí, takže oni nejčastěji řeší to, jak to přijmou rodiče, co tomu řeknou, protože oni řeší hlavně to, co je pro ně v tu chvíli akutní a většinou ve věku, kdy nám volají, je ta rodina pro ně stále velmi blízká, takže pro ně je to nejakutnější právě sdělit to blízkým osobám v rodině.“

Říká vedoucí linky bezpečí Martin Klouda a já ještě zopakuji telefonní číslo 116 111.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.09.2009Na bezplatnou Linku bezpečí už mohou děti volat 15 letZprávy ze života Romů
01.08.2008Linka bezpečí má nové čísloO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Co dělat v případě neschopnosti splácet dluhy
Zadluženost českých domácností stále stoupá. Ne každý ale dokáže své pohledávky umořovat. Jaké šance mají ti, kteří se zadlužili a nemají možnost splácet své dluhy? Za finančním analytikem Sdružení obrany spotřebitelů Michalem Kebortem zašel pro odpověď Jan Mišurec.

Lidé, kteří jsou velmi zadlužení, mají několik dluhů, banky i nebankovní subjekty jim nabízejí konsolidaci jejich dluhů.

„Ta konsolidace úvěrů může být užitečný nástroj ve chvíli, kdy chceme ušetřit. Máme-li více menších úvěrů, zvláště pak spotřebitelských úvěrů, které jsou zpravidla velmi drahé a jsou tam různé další poplatky za vedení toho úvěru, můžeme ušetřit výrazné částky, pokud to sloučíme do jednoho úvěru. Také jde-li např. o úvěry na kreditních kartách atd., to je ten samý případ. tam to může být užitečné, ovšem banka si samozřejmě za takový úkon vyúčtuje svojí částku, svojí položku. A další věcí je, že např. u spotřebitelských úvěrů budeme muset zaplatit poplatek za předčasné splacení, pokud budeme dělat konsolidaci. Jestliže to je u jedné banky, tak takováto povinnost nenastane, jestliže to je u jiných bank nebo nebankovních subjektů, s touto položkou musíme počítat a ta cena by moha být potom rozhodně vyšší.“

To platí ale jen pro zaměstnané klienty, jakou šanci mají nezaměstnaní?

„Tak obecně jestliže člověk není bonitní, tak málokterá slušná úvěrová společnost mu půjčí. A jestliže bonitní není, je to o něm známo, že je nezaměstnaný a nemá žádný příjem, nemá žádný majetek a přesto mu někdo nabídne, že mu půjčku poskytne, měl by se mít na pozoru a dost pravděpodobně se bude jednat o některého z sharkerů, tzv. finančních žraloků, který hraje na to, že klient nesplatí včas dané závazky a on ho následně bude sankcionovat, případně to dotáhne až k exekuci atd.“

Když by lidé chtěli vyhlásit osobní bankrot, což je nová možnost, jak se zbavit dluhů, jak mají postupovat?

„Tak zaprvé musí si být jisti, že jsou skutečně předlužení, že už nemají jinou možnost, např. pozdržením splátkového kalendáře, kde by jim jejich věřitel roztáhl splátky na delší období a oni by byli schopni normálně splácet. Tak je jasně řečeno, že musí hrozit nebo už nastat situace taková, že klient nemá na splácení, nemá na splácení v dlouhodobém horizontu, takže není možné jiné řešení. V tuto chvíli se může obrátit na jakýkoliv z krajských soudů nebo městský soud v Praze a v Brně, které spravují insolvenční právo, podat přihlášku do insolvenčního řízení a v té už rovnou může uvést, že má zájem o oddlužení jakožto jednu formu insolvenčního řízení. Soud následně bude zkoumat opodstatněnost, ten klient bude muset doložit určitě i své příjmy za uplynulé tři roky, další finanční toky, to mnoha klientům může dělat problémy. Lepší je proto, když nejdříve kontaktují některou z institucí, která se zabývá předluženými lidmi, která jim dokáže poradit, je to třeba poradna při finanční tísni nebo občanské sdružení SPES, tam jim poradí, jaké dokumenty budou muset mít. Ono by se jim totiž docela snadno mohlo stát, že přijdou k soudu, dodají svoje materiály a v tu chvíli jim soud řekne, že ty materiály jsou nedostatečné a chce je doplnit. Jenže oni je nebudou moci doplnit, protože už nejsou dostupné ty materiály a soud přijde na to, že jsou předluženi, konstatuje úpadek a nechá je v insolvenčním rejstříku a tam potom akutně hrozí konkurz. A konkurz je pro fyzickou osobu horší varianta než exekuce. Kdyby se podrobila exekuci, pravděpodobně se dostane na nižší částky měsíčně, které bude muset splácet, než konkurz, kde prakticky bude lidově řečeno oholen až na životní minimum. Další problém ještě s tím insolvenčním řízením je, že je vyměřována záloha na insolvenční řízení a ta může dosahovat výše 2 až 50 tisíc, nám se to zdá poněkud nesmyslné, pokud je člověk zadlužený a tam mnohdy jsou ty částky kolem 70 tisíc, které lidé už nemohou splatit, tak ten člověk buď si může půjčit dalších 10 tisíc s tím, že pokud je zadlužený, tak mu nikdo nepůjčí, nebo se dostane do stejné situace, je konstatováno jeho předlužení, zůstane v insolvenčním rejstříku a opět mu hrozí konkurz.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.04.2013Když nás navštíví vymahač dluhů...O Roma Vakeren
06.04.2013Vyhlášení osobního bankrotuO Roma Vakeren
23.02.2013Pozor na půjčky!O Roma Vakeren
07.08.2012Nový web Dluhový labyrint nabízí informace z oblasti dluhůZprávy ze života Romů
31.08.2011Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřištěZprávy ze života Romů
22.10.2010Jak jednat s exekutoryO Roma Vakeren
03.09.2010Právní poradna: DluhyO Roma Vakeren
13.08.2010Prohraný soudní sporO Roma Vakeren
30.07.2010Jak nepodlehnout klamavé reklaměO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
Lze využít pomoc při placení ve zdravotnictví?
Mohou využít pomoci při placení ve zdravotnictví nezaměstnaní, bezdomovci či sociálně slabí? To je otázka Marie Vrábelové pro právníka Miroslava Dvořáka z poradny pro občanství, občanská a lidská práva.

Foto: Jana Šustová „Tak u těch nezaměstnaných je samozřejmě strašně důležité, aby byli registrováni na úřadu práce, pokud je někdo nezaměstnaný a není evidován, tak nemůže získat žádné rozhodnutí o příspěvku na živobytí, takže tady bych apeloval na všechny nemajetné, bezdomovce, lidi, kteří nejsou evidovaní na úřadu práce, aby tuto svoji nejenom povinnost, ale i řekněme určitý servis státu plně využili, protože pokud ho nevyužijí, tak ty poplatky budou moci být od nich vymahatelné.“

Když já najdu na ulici bezdomovce, kterému budu chtít pomoct ve zdravotní nouzi a zavolám záchranku, jak je to v tomto případě, když on vlastně nebude mít peníze a odmítne platit?

„Ten poplatek platí vždy pojištěnec nebo pacient, zároveň na něj bude uvalena ta zákonná tíha, že bude platit ten poplatek, protože neměl v ruce nic, co by tomu zdravotnickému zařízení nebo lékaři dávalo tu možnost, aby ho oprostilo od té povinnosti. Čili potom by ten dluh šel za touto osobou.“

Jak je to třeba v případě, že mám dítě na táboře, něco se mu stane a je ošetřeno. Jak probíhá platba?

„Tak když je dítě na táboře, dítě je vyšetřeno a je provedeno nějaké klinické vyšetření, tak v tomto případě za dítě vždy zodpovídá zákonný zástupce, čili já předpokládám, že to bude fungovat následovně. Dítě odjede na tábor, vedoucí tábora bude mít kasičku, v té kasičce budou nějaké peníze pro tyto náhlé případy a až se dítě vrátí z tábora, tak pravděpodobně ten organizátor toho ozdravného pobytu nebo tábora bude po rodičích chtít tu částku 30 korun. Nevylučuji ani to, že už ten samotný organizátor toho tábora bude chtít nějakou zálohu třeba 100 korun, kdyby se něco takového stalo a v případě, že se žádné vyšetření konat nebude, dítě bude zdravé, tak rodiče obdrží zpátky tuto zálohu.“

Týká se to třeba lázní nebo ozdravovny?

„Určitě, v ozdravovnách, v lázních, v nemocnicích, všude tam platíme ten 60ti korunový hospitalizační poplatek. Já když dostanu křížkové lázně, tak zároveň si musím být vědom toho, že za každý den toho pobytu tam zaplatím minimálně 60 korun.“

Co pacienti v tzv. dispenzární péči?

„Dispenzární péče je zvláštní forma poskytování zdravotní péče. Když mluvíme o dispenzární péči, tak máme na mysli děti do 18ti let a těhotné ženy. Jedná se většinou o velice vážně chronicky nemocné osoby, které mají chorobu, která je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, např. epilepsie, nebo velmi závažné astma a právě tyto kategorie pojištěnců jsou vyňaty z té povinnosti platit ten 30ti korunový poplatek za návštěvu toho lékaře, u kterého jsou dispenzarizováni, tzn. neplatí poplatek u toho jednoho konkrétního lékaře v souvislosti s tím onemocněním, ale pouze v souvislosti s tímto onemocněním. Pokud navštíví toho svého lékaře v jiné věci, tak 30 korun zaplatí. Vždy ta výjimka z té povinnosti neplatit poplatek v této kategorii pojištěnců platí akorát v místě toho lékaře, u kterého jsou evidován jako dispenzarizovaný pacient a zároveň vždy jen v souvislosti s tím onemocněním, vůči kterému jsem dispenzarizován.“

Když je důchodce sám, platí si byt a je hospitalizován a nebude na to mít, co v takovém případě?

„Tak pokud je důchodce sám a to je jedna z těch ohrožených osob, možná více než mladé rodiny s dětmi, tak má jedinou možnost, jak předcházet té potenciální dluhové pasti, a to je, že by měl zajít na radnici, na svůj obvodní úřad, na sociální odbor a měl by je zažádat o zvážení, zda-li nespadá do té kvalifikace osob v hmotné nouzi. Pak samozřejmě může žádat o několik dávek, které s tou hmotnou nouzí souvisí, jedná se o doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a v případě, že by se stalo, že tato osoba by v té hmotné nouzi byla, ale už předtím byla v nemocnici, měla nějaký dluh, tak může žádat o tu třetí formu dávky, a to je tzv. okamžitá finanční výpomoc, kterou právě ten sociální odbor může dát a tou by mohl saturovat ten dluh za hospitalizaci, čili toto by byl takový návod pro důchodce, ovšem kdyby do té hmotné nouze nespadal, tak potom ta záchrana je velice svízelná.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.08.2008Je možné za pobyt v nemocnici platit složenkou?O Roma Vakeren
25.07.2008Jak je to s poplatky u zubařeO Roma Vakeren
11.07.2008Za co se u lékaře platíO Roma Vakeren
27.06.2008O problémech pacientů v reformujícím se zdravotnictvíO Roma Vakeren
27.06.2008Jak mají nemajetní lidé zaplatit poplatek za zdravotní péči...O Roma Vakeren
13.06.2008Kdy můžeme změnit svého lékaře?O Roma Vakeren
28.03.2008Je etické vybírat poplatky u lékaře? O Roma Vakeren
07.12.2007Zavedení poplatků u lékaře bude mít neblahé důsledkyO Roma Vakeren
25.02.2005Vznik funkce zdravotně sociálních asistentů podpořila vládaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 15. srpna je u konce. Ale naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Jaký byl program i novinky na Mezinárodním festivalu romského umění v Temešváru
Reportáž:  Skupina Gipsy.cz roztančila rumunské publikum
Reportáž:  Branislav Spasojević už více než 20 let sbírá romské písně
Zprávy: 
Reportáž:  Jak řeší Linka bezpečí krizové akutní případy
Reportáž:  Co dělat v případě neschopnosti splácet dluhy
Právní poradna:  Lze využít pomoc při placení ve zdravotnictví?

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz