Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám se dozvíte, jakých výsledků dosáhl Projekt Podpora Romů v Praze, který je zaměřen na vzdělávání a zaměstnávání Romů. Do projektu je zapojeno několik organizací, o kterých vám dnes řekneme. Nebudou chybět ani zprávy ze života Romů.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Slovo 21 a Projekt Podpora Romů v Praze
Podle kvalifikovaných odhadů žije v Praze 24.000 Romů, z nichž je 80 % nezaměstnaných a to především díky nízké vzdělanosti, kvalifikaci a diskriminaci na trhu práce. Zlepšit tuto situaci se od roku 2005 snaží Projekt Podpora Romů v Praze, který si klade za cíl umožnit pražským Romům získat vzdělání a zaměstnání a bojovat se všemi formami diskriminace. Jelena Silajdžić z občanského sdružení Slovo 21 řekla další informace Janě Šustové.

Jelena Silajdžić (Foto: Jana Šustová) Jakým způsobem se Slovo 21 zapojilo do projektu Podpora Romů v Praze?

„Slovo 21 je oficiálním příjemcem grantu, to znamená, že my jsme ti, kdo koordinují celé to partnerství jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. My jsme oslovili partnery, jedním z nich je hlavní město Praha, s kterým spolupracujeme už léta v různých oblastech, a také ostatní organizace, o kterých víme, že jsou kvalitní a solidní a realizují určitý druh aktivit, které podle našeho mínění patřily do tohoto projektu. Byla to Základní škola na Havlíčkově náměstí v Praze, která myslíme, že by tam měla být, a městská část Praha 3 jako státní samospráva.“

Kolik organizací jste oslovili nebo s kolika organizacemi jste spolupracovali?

„Kromě Slova 21, které je hlavním koordinátorem celého projektu, tam máme ještě 5 partnerů na národní úrovni a máme dva mezinárodní partnery - je to město Coimbra z Portugalska, a agentura Murska Sobota ze Slovinska. Vybrali jsme je schválně. Schválně jsme například nevybírali Slovensko, protože ti mají podobné problémy a řeší je podobným způsobem, nebo Maďarsko a schválně jsme např. chtěli partnery z Portugalska, abychom věděli, co je tam za problémy a jak je tam řeší. A ukázalo se, že jsme se opravdu poučili, a opačně, že oni mohou využít naše zkušenosti. Například Slovinci teprve začínají s nějakými věcmi, které se už v České republice ukázaly jako dobré a kvalitní. My jsme zase dostali do toho projektu nějaké nejlepší praktiky od nich, které budeme používat dále.“

Kolik lidí prošlo projektem Podpora Romů v Praze a kolik peněz přibližně stál?

„Projekt stál 26.948.000 korun. Realizujeme ho ještě do konce srpna tohoto roku, doposud jím prošlo více než 1900 lidí s tím, že více než 200 osob bylo zatím zaměstnáno, více než deset si založilo živnost, více než 70 dětí se dostalo na střední školy. Kolik studentů se dostalo na vysoké školy, to zatím nevíme, čekáme na výsledky, ale předpokládáme že tak 15 se jich dostane. Kurzy ukončení základního vzdělání pro dospělé prošlo 42 osob, většina to úspěšně zvládla. Mnoho aktivit ukázalo, že to jde dělat, a jde t dobře a kvalitně. Že tu jsou lidé, kteří a chtějí a umějí dělat, že Romové mají zájem o vzdělávání, jen v tom musí existovat nějaký systém a musí existovat projekty, které budou na delší dobu, protože realizovat něco na půl roku nebo na rok, to je vyhazování peněz - než se něco zorganizuje, tak to období uplyne a výsledky jsou slabé.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.06.2008Vzdělávání a zaměstnávání Romů v PrazeZprávy ze života Romů
02.11.2007O projektu Podpora Romů v PrazeO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Jaké překvapení přináší kampaně Skin Fashion
Na programu Podpora Romů v Praze se podílelo také sdružení R-Mosty, které připravovalo romskou mládež na vstup na trh práce. Cílem bylo jim ukázat další profesionální dráhy, rozhovory s psychologem, setkáváním s úspěšnými romskými osobnostmi a dalšími aktivitami, které řekl Marii Vrábelové ředitel R-Mostů Jakub Čihák.

„Mediální kampaň, která by oslovila co největší část majoritní společnosti, tzn. většinu české populace a to tak, abychom nejenom prezentovali výsledky toho, jak se nám všechno povedlo, ale abychom také ukázali Romy trošku v jiném světle a zejména pomohli nabourat ten předsudek, že Romové se zásadně nechtějí vzdělávat a nechtějí chodit do zaměstnání. Takže ta kampaň má prezentovat novou módní značku, která je samozřejmě fiktivní, je to značka Skin, na www.skinfashion.cz je pak ukázána ta pointa, ta katarze této kampaně. V rámci prezentace té módní značky jsou vyfoceni úspěšní absolventi našich projektů, kteří jsou oblečeni do pěkných šatů a motivem té kampaně je takový podtitulek: Možná vás překvapí, co se také nosí. A co se právě nosí, to se odhalí až návštěvníkům těchto stránek - a je to vzdělání a práce.“

Jaký máte pocit? Přitáhlo to některé lidi? Jaké byly odezvy?

Jakub Čihák (Foto: Jana Šustová) „Tak zatím na tu kreativní část jsou poměrně solidní odezvy, ale vzhledem ke zdržení zejména toho nového projektu kvůli nějakým finančním problémům, se ten projekt dostal do zpoždění, takže až teprve v těchto dnech se rozbíhá. Takže můžeme očekávat reakce a nějaké závěry dělat až na konci měsíce června. Ale zatím v těch prvních dnech, kdy byly zveřejněny ty stránky, tak co se týká počtu návštěvníků, tak už můžeme mluvit o stovkách a my doufáme, že během července a srpna budeme mluvit o tisícovkách.“

Takže je to pouze přes internet, nebo se s tím lidé mohou setkat i někde jinde?

„Všechny ty vizuály fiktivní módní kampaně budou k vidění v týdenících, v měsíčnících, na zastávkách MHD, v pražském metru a doufám, že na co největším počtu dalších nosičů, které nám nabídnou naše sponzorské a partnerské agentury. Nicméně to odhalení, že se nejedná o módní kampaň, ale že se jedná o prezentaci výsledků vzdělávací akcí a zaměstnaneckých aktivit pro Romy, to se dozví jen na té webové adrese.“

Kdy rozjíždíte kampaň v časopisech?

„Tak kampaň outdoorová, jako zastávky autobusů apod., začala 4. června a první časopisy a první týdenníky by měly vycházet tento týden. Zatím máme první dvě vlašťovky, co se týká magazínu Echo.“

Jak se vám dařilo uplatnit tuto kampaň do časopisů nebo na zastávky? Jaké bylo jednání? Byli vstřícní?

„Určitě. Já si myslím, že lidé pracující v mediálním světě poměrně rádi jednou za čas podpoří nějaký sociálně prospěšný nebo charitativní projekt. A co se nás týká, tak my jsme měli opravdu štěstí, i ta média samotná byla velice vstřícná. Opravdu se nám daří kupovat reklamu za zlomkové ceny, protože ten přístup je opravdu velmi pozitivní a přátelský.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.06.2008Vzdělávání a zaměstnávání Romů v PrazeZprávy ze života Romů
02.11.2007O projektu Podpora Romů v PrazeO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Španělská organizace Fundación Secretariado Gitano se stala poradním orgánem španělské vlády
V následujích minutách se dozvíte o podobném projektu ve Španělsku, který realizují tamní Romové a vyměňují si zkušenosti s organizacemi z České republiky. Více řekla Marii Vrábelové Martina Horváthová ze sdružení Slovo 21.

Martina Horváthová (Foto: Jana Šustová) „My jsme jeli do španělské organizace Fundación Secretariado Gitano, abychom předali zkušenosti s realizací našeho projektu Podpora Romů v Praze, který realizujeme od roku 2005. Projekt měl za cíl vytvoření komplexního modelu celoživotního vzdělávání pražských Romů. Jeli jsme do Španělka také proto, abychom tam prezentovali, co jsme se naučili během realizace projektu, a také výsledky toho projektu, do jaké míry byl úspěšný nebo neúspěšný a zároveň jsme se chtěli naučit od španělské organizace zase něco z jejich zkušeností. Pro nás to bylo velmi přínosné, protože oni nám vyprávěli o tom, že mají podporu přímo z Evropské unie a možnost dostat grant na šest let a to je časové údobí, během kterého organizace je opravdu schopná odstartovat aktivity a pokračovat v nich velice efektivně. Kdežto my, tak jak byl ten projekt nastaven v České republice, jsme měli tři roky, což určitě není dostatečná doba. Sotva jsme se naučili nějak spolupracovat a rozdělili jsme si projekt a projekt vešel ve známost mezi Romy, tak bohužel skončil. Nicméně i tak považujeme tu realizaci za úspěšnou, protože jsme zapojili 1980 pražských Romů a 824 z nich absolvovalo naše kurzy a 216ti z nich jsme dopomohli k získání zaměstnání, což si myslím, že je opravdu úspěch.“

Když jste byli ve Španělku, jaké byly výsledky konkrétně té organizace?

„Já si nepamatuji úplně přesná čísla, ale to, co mě tam nejvíce zaujalo, bylo, že ta organizace díky tomu, že funguje už od 80. let, tak má teď několik desítek poboček po celém Španělsku. A v rámci toho svého projektu, který byl financován z programu Equal, který se jmenoval Acceder a který byl zaměřen na zaměstnávání, tak oni vlastně v každé z těch poboček vytvořili dvou až tříčlennou buňku, která se zabývala právě zaměstnáváním Romů v dané lokalitě. A během těch šesti let se jim podařilo pomoci 35 tisícům Romů uzavřít nějaký typ pracovní smlouvy se zaměstnavatelem. Samozřejmě jsou do toho započítány i sezónní práce atd., ale stejně je ten úspěch poměrně významný, to číslo je veliké.“

Když jste s nimi konzultovali problémy, jsou podobné ve Španělku jako u nás?

„Tak tam je jeden velký rozdíl, že v podstatě Romové ve Španělku žijí už opravdu 600 let a jsou bráni obyvateli za Španěle, takže nemají úplně takovou potřebu se identifikovat. Ono se ví, že jsou Romové, ale nejsou tam takové emancipační snahy, jako zažíváme tady v České republice. Je samozřejmě problém se zaměstnaností, oni hlavně řeší nezaměstnanost romských žen, která vznikla v rámci tradic, přestože žijí přes 600 let na území Španělka, tak poměrně udržují tradice a jednou z těch tradic je právě, že romské ženy nepracují a jsou doma. Teď je samozřejmě potřeba ekonomicky zajišťovat rodinu, takže ta potřeba tady je a oni teď nejvíce pracují s romskými ženami na tom, aby je jejich manželé pustili do zaměstnání.“

Program Equal skončil, budete v něčem pokračovat nebo budete žádat o prodloužení?

„My bychom rádi pokračovali, ale bohužel se stala dost nešťastná věc a to, že se tady v České republice zpozdilo nastartování výzev v rámci Evropského sociálního fondu. To znamená, že my v současné době nevíme, v jakém časovém horizontu budeme moci podat nějakou žádost o projekt. A všechny ty vazby a kontakty, které my jsme si navázali, se v tom mezidobí všechny přetrhají. To znamená, že to, k čemu nám napomohly evropské peníze, to, co jsme budovali dva a půl roku, se zpřetrhá. Dá se říct, že díky přístupu ministerstev byly ty peníze, které byly investovány do toho minulého projektu, vyhozeny zbytečně.“

Nemáte i vy pocit marné práce?

„Práce v neziskovém rektoru je obecně vždy taková, že člověk musí mít malé cíle. Ale já vždy říkám, že když pracuji se sto lidmi a jednomu se mi podaří nějakým způsobem pomoci, tak to je úspěch, a má to být věc, která člověka nabije k další práci.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.06.2008Vzdělávání a zaměstnávání Romů v PrazeZprávy ze života Romů
02.11.2007O projektu Podpora Romů v PrazeO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Romea byla jedním z partnerů projektu Podpora Romů v Praze
Dalším partnerem projektu Podpora Romů v Praze je občanské sdružení Romea. Marii Vrábelové shrnula význam tohoto projektu ředitelka sdružení Jarmila Balážová.

„Výsledky toho projektu se dají zhodnotit jako úspěšné už jenom proto, že za dva a půl roku trvání toho projektu jím prošlo celkem 1980 klientů a 216 z nich je teď zaměstnáno, 85 osob pokračuje v studiu, 540 klientů je zaregistrováno na burze práce, 85 dětí se zúčastnilo motivačních výcviků, které jim napovědí, jakým směrem se vydat ve svém budoucím povolání, ve svém budoucím studiu, pomůže jim snad zlepšit kvalifikaci a šanci uplatnit se na trhu práce. My máme pocit, že když byl ten projekt vymyšlen, tak skutečně postihoval cílové skupiny od těch nejmladších přes ty, kteří mají občas problém dostat se na vysokou školu, protože jejich rodiče nejsou vysokoškoláci a nemohou jim v tom intelektuálním směřování tak pomoct. Jednotlivé aktivity partnerů se soustřeďovali právě na přípravu středoškoláků na vysoké školy, nebo naopak na přípravu dětí ze základní školy na střední školy. My jsme pracovali také se skupinou lidí, kteří jsou v produktivním věku, ať už se jednalo o muže či ženy, kteří nějakým způsobem byli ochotní si svojí kvalifikaci zvýšit. Myslím, že velmi účinná byla také pomoc terénního zprostředkovatele práce, který potom pracoval s tou komunitou, s tou klientelou přímo v praxi, snažil se s nimi jít za tím potenciálním zaměstnavatelem a pomáhat jim překonat ty bariéry - v podstatě pomáhat oběma stranám, jak potenciálnímu zaměstnavateli zbavit se některých chybných předpokladů o romské komunitě jako o celku, a na druhé straně těm romským uchazečům o zaměstnání.“

Program skončil, nemáte pocit, že by měl trvat ještě delší dobu?

„My jsme samozřejmě smutní z toho, že končí. Když někde nějaký projekt trvá dva a půl roku, tak je to vždy lepší než když trvá rok a půl. My těch dva a půl roku, obzvlášť když se soustřeďujeme i na vzdělávání té potenciální klientely, tak máte nějaký čas na to vzdělávání, potom na to uvedení v praxi. My bychom velmi rádi pokračovali v tomto projektu, minimálně v tom, abychom měli šanci zhodnotit jak dlouho ti lidé na těch konkrétních pracovních pozicích vydrží, co by jim ještě pomohlo, co by pomohlo naopak těm konkrétním potenciálním zaměstnavatelům. Takže nám velmi mrzí, že se zdrželo to vypsání dalšího projektového řízení za strany Evropské unie a našich resortů, protože nás to vlastně nutí ukončit tu práci.“

Co vy vidíte jako prioritu u Romů, co by se mělo zlepšit?

„Jsou to jednoznačně ty oblasti související s uplatněním na trhu práce, to je vzdělání a následná kvalifikace. Na to my jsme se právě snažili soustředit, snažili jsme se pracovat právě s těmito skupinami tak, aby se zlepšilo vzdělávání a následná kvalifikace. A jak se ukazuje, tak je také důležitá motivace. To, že někdo s těmi konkrétními lidmi pracuje a věří jim, ne vždy to je tak, že Romové skutečně pracovat nechtějí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.06.2008Vzdělávání a zaměstnávání Romů v PrazeZprávy ze života Romů
02.11.2007O projektu Podpora Romů v PrazeO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Jana Cardová: Díky rekvalifikaci v rámci projektu Podpora Romů jsem si splnila svůj sen
Díky rekvalifikaci v rámci projektu Podpora Romů v Praze si splnila svůj dávný sen, jak řekla Marku Polákovi Jana Cardová.

Jana Cardová (Foto: Jana Šustová) „Prošla jsem kurzem kosmetika, vizážistika, manikúra, nehtová modeláž.“

Co vám kurz dal?

„Zkušenosti a konečně můžu dělat to, co jsem vždycky chtěla.“

Takže máte větší šance na trhu práce, myslíte?

„Určitě.“

Co jste dělala před tím kurzem?

„Pomáhala jsem ve sdružení Velká Ohrada, tam jsem dělala sociální pracovnici.“

Proč jste nezůstala u toho?

„Protože mě to nebavilo. Já jsem vždy chtěla dělat něco, co se týká kosmetiky a tyto kurzy mi to vlastně umožnily, vydělávat si a dělat konečně to, co mě baví.“

Už jste našla uplatnění?

„Otevřela jsem si rekvalifikační středisko, takže já školím kosmetiku, kadeřnictví, manikúru, pedikúru.“

Kdo jsou zájemci?

„Lidé, kteří mají zájem a spolupracujeme ještě s paní Košařovou, která je majitelkou I-centra, a s úřadem práce.“

Jedná se většinou o Romy nebo i o ne-Romy?

„Většinou o ne-Romy.“

Jak se na vás dívají?

„Ještě jsem se zatím nesetkala s nějakým špatným pocitem, že by mi někdo dal najevo, že jsem Romka, ještě zatím ne.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.06.2008Vzdělávání a zaměstnávání Romů v PrazeZprávy ze života Romů
02.11.2007O projektu Podpora Romů v PrazeO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Nadějný novinář Tomáš Bystrý
Projekt pomohl i Tomáši Bystrému, který se může profesně věnovat práci v médiích.

Tomáš Bystrý (Foto: Jana Šustová) „Já jsem absolvent mediálního kurzu, kam bylo vybráno celkem 18 studentů. Konečná fáze vrcholila fotografickým kurzem, kurz končilo 11 absolventů a v podstatě ten fotografický kurz teď dokončují tři studenti. Ten mediální kurz mi dal hrozně moc, protože už od dětství jsem chtěl být novinářem a pohybovat se v mediální oblasti a právě díky tomuto kurzu, který probíhal více jak rok, jsem nabral nové zkušenosti a myslím, že jsem se seznámil s velkým množstvím zajímavých lidí, jak už s těmi, kteří nás vyučovali, jako paní mgr. Miklušáková, která je výborná češtinářka a učí na Vyšší odborné škole publicistické, nebo pan Aleš Vrzák, který pracuje jako režisér v Českém rozhlase a dělá hlasového poradce, takže to byla neuvěřitelná zkušenost.“

Už jste si našel nějakou práci?

„V současné době studuji ještě gymnázium, ale v podstatě ještě než jsem do kurzu šel, tak jsem psal do romského měsíčníku Romano voďi, který vydává sdružení Romea.“

Mluvil jste o psaní, co televize? Zajímala by vás?

„Určitě by patřila k mojí práci, v rozhlase, v tištěných médiích, nebo v televizi, ale to ukáže čas a možnosti. A ještě musím nasbírat nějaké zkušenosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.05.2013Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013Fotoaktuality
17.06.2008Vzdělávání a zaměstnávání Romů v PrazeZprávy ze života Romů
02.11.2007O projektu Podpora Romů v PrazeO Roma Vakeren
14.02.2003Chci být novinářemO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Tomáš Ščuka - student Policejní akademie v Praze
Tomáš Ščuka je 24 letý mladý muž, který se v rámci projektu Podpora Romů v Praze zúčastnil přípravných kurzů na přijímací zkoušky na Vysokou školu. Jak řekl Marku Polákovi, z Brna se přestěhoval do Prahy studovat Policejní akademii.

Tomáš Ščuka (Foto: Jana Šustová) „Absolvoval jsem kurz pro studenty středních škol, kteří se hlásí na vysokou školu.“

Co jste dělal předtím?

„Předtím už jsem v roce 2003 nastoupil na pedagogickou fakultu na Masarykovu univerzitu v Brně, tam studuji sociální pedagogiku, ale protože jsem potřeboval přejít na dálkové studium, tak studuji fakultu ve Zlíně, ten samý obor.“

Co vám kurz dal?

„Dal mi lektora, který mě připravil na ten přijímací test, který mě na policejní akademii čekal, a myslím si, že bez toho kurzu by ta šance na přijetí byla mnohem menší.“

Jak to probíhalo?

„Ten kurz probíhal tak, že jsme se scházeli v horizontu pěti měsíců každý den po dvou hodinách a tam jsme vlastně probírali od začátku do konce, co je nutné, to znamená např. všeobecný přehled, logika, cizí jazyk, nějaké disciplíny přímo z té policejní praxe, takže to bylo zaměřené na kriminologii.“

Mluvíte o policii, proč jste se vůbec rozhodl studovat policejní akademii?

„Tak studovat policejní akademii, to by mě asi nikdy předtím nenapadlo. Já jsem chtěl vždy studovat práva, ale tam je mnoho zájemců, opravdu není jednoduché se tam dostat, pak jsem tedy nastoupil na tu pedagogickou fakultu. A policejní akademie proto, protože jsem vlastně zjistil, že to je právní škola, že tam je právo probíráno skoro na stejně úrovni jako na právnické fakultě a i to uplatnění si myslím, že je dobré, protože se jedná o prestižní vysokou školu, že když člověk zamíří už přímo do policie jako takové, do práce, tak to uplatnění s tím vzděláním z policejní akademie si myslím, že by mělo dobré.“

Co si myslíte, že je pro Romy v tuto chvíli t nejdůležitější?

„Rozhodně vzdělání u Romů mladých i starších. A pakliže tito Romové, když už mají to vzdělání, tak stále zůstanou Romy a budou těm ostatním Romům pomáhat - tak to si myslím, že jim nejvíce může pomoct.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.06.2008Vzdělávání a zaměstnávání Romů v PrazeZprávy ze života Romů
02.11.2007O projektu Podpora Romů v PrazeO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Základní škola na Havlíčkově náměstí v Praze 3 umožňila zájemcům doplnit si základní vzdělání
Jedním z pěti českých partnerů projektu Podpora Romů v Praze je Základní škola na Havlíčkově náměstí v Praze 3 - Žižkově. Ředitelku školy, inženýrku Irenu Meisnerovou, oslovila Jana Šustová.

Ředitelka ing. Irena Meisnerová (Foto: Jana Šustová) Základní škola na Havlíčkově náměstí se také zapojila do projektu Podpora Romů v Praze, jakým způsobem jste se zapojili?

„Já bych jenom představila naši základní školu: 95 procent žáků je romského původu, takže máme velké zkušenosti s romskou komunitou, s prací a vzděláváním romských žáků. Proto jsme uvítali možnost se zapojit a řekla bych, že takovou nejvydařenější akcí, kterou jsme chtěli realizovat, ale nedostavily se nám na ní peníze a magistrát nám ji nechtěl zaplatit, i když nám ji povolil, ale s tím, že si seženeme peníze jinde, byl kurz na doplnění základního vzdělání a to v dálkové formě. My jsme posléze zjistili, že v republice existuje jeden takový kurz v dálkové formě a to v Ostravě. Začínali jsme, dá se říci, na zelené louce, vytvořili jsme pro ten kurz osnovy, vytvořili jsme vzdělávací program a musím říci, že se nám jeví jako nejúspěšnější aktivita. Zájem byl velký, bohužel jsme museli brát jen zájemce z Prahy, protože Equal je jen pro Prahu. Ale měli jsme i spoustu zájemců mimopražských, takže bychom rádi realizovali dál tento kurz, protože máme zkušenosti, máme na to učitele, máme prostory, máme všechno, máme i povolení z magistrátu, ale nemáme peníze, protože magistrát opět řekl, že nám to povolí jen pod podmínkou, že si seženeme peníze. Na závěr bych tedy chtěla říci, že učitelé chtějí tento rok tento kurz dál vést s tím, že to budou dělat zadarmo, protože je nám líto to přerušit, když je to takhle úspěšné.“

Kolik lidí prošlo tímto kurzem a zhruba v jakém věkovém rozmezí?

„Tak zhruba od 18ti do 50ti let, ale nejvíce tam bylo mezi 20ti a 30ti roky. Musím říct, že čím starší lidé, tím víc si toho vážili a tím více se snažili. Kurzem prošlo dohromady 42 lidí, z toho první kurz absolvovalo 12 a druhý kurz zatím také 12, ale čtyři ho ještě absolvují, protože zkoušky jsou ještě příští úterý, takže 16 a 12, to je 28 z těch 42, což mi přijde jako poměrně slušné číslo.“

Jak je ten kurz časově náročný? Jak dlouho trvá, a kolik hodin týdně nebo měsíčně je potřeba se zúčastnit?

„Oficiálně 160 hodin ročně, my jsme se snažili jednou za 14 dní na celé odpoledne mít program. Pro frekventanty kurzu bylo k dispozici pět učitelů vždy na to odpoledne a proběhly konzultace, jednou za 14 dní jsme měli výklad a druhý týden, protože to bylo ob týden, tak druhý týden byly konzultace, konzultační hodiny, takže de facto mohli frekventanti chodit každý týden vždy na jedno odpoledne, kde s nimi učitelé pracovali. Neomezili jsme se jen na tuto dobu, ale byli v kontaktu jednak telefonickém, jednak přes e-mail, to se nám také podařilo v průběhu toho kurzu, že vlastně romští frekventanti, kteří tedy tvořili většinu, tak se naučili s námi komunikovat, to beru jako velký úspěch přes internet. A na konci toho kurzu jsou zkoušky, ze všech předmětů.“

Ty předměty jsou jaké?

„Předměty jsou takové, jaké jsou v devátém ročníku, teď jsou školní vzdělávací programy, takže by to vlastně měly být předměty, jaké jsou podle školského vzdělávacího programu v devátém ročníku, všechny předměty.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.07.2011Začaly prázdniny!O Roma Vakeren
05.03.2011V jaké zemi by děti chtěly žít...O Roma Vakeren
26.02.2011Plesová sezóna pohledem dětíO Roma Vakeren
05.02.2011První dětské láskyO Roma Vakeren
29.01.2011Považují děti za důležité mluvit romsky?O Roma Vakeren
22.01.2011Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?O Roma Vakeren
15.01.2011Představy čtvrťáků o jejich budoucí práciO Roma Vakeren
26.11.2010Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v PrazeO Roma Vakeren
22.01.2010Taková žižkovská školaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
SOS poradna pro spotřebitele nabízí bezplatný právní servis
V našem vysílání vás pravidelně informujeme o poradenství, které je zdarma. Jednou z možností bezplatného právního servisu je také služba SOS poradny pro spotřebitele, která sídlí v Praze. Více Janu Mišurcovi řekl poradce Martin Černý.

„Naše poradna v Rytířské ulici 10 je otevřena vždy v pondělí od 14 do 18 hod. a ve středu od 9 do 13 hod. Spotřebitelům říkáme vždy ještě takový upřesňující údaj, že je to levý vchod velkého magistrátního domu. V tuto otvírací dobu je přítomen vždy jeden poradce a jeden právník, kteří zodpovídají dotazy podle toho, jak přicházejí spotřebitelé, čili není potřeba se objednávat, jak kdo přijde, tak přijde na řadu.“

Poradenství je zdarma, nabízíte třeba i jiné služby spotřebitelům?

„Poradenství je zdarma, ale samozřejmě jsme omezeni tím, že pokud je více spotřebitelů, tak pro nečlenskou veřejnost poskytujeme řekněme omezenější poradenství, respektive dáváme jednu obecnou radu, pokud se můžeme tím problémem zabývat více, ale to děláme většinou pro členy. Dále prodáváme různé publikace a můžete se na naší poradně stát i naším členem, pak tam získáváte různé časopisy, jsou v tom různé výhody. “

S jakými problémy se na vás lidé obracejí?

„Nejčastěji se v naší osobní poradně setkáváme asi s koupí masážních křesel a pak s předváděcími zájezdy. Tyto společnosti už jsou velice známé, ale bohužel spotřebitelé zejména staršího věku se často nechávají řekněme napálit a nakoupí něco za větší obnos a pak se diví, že podepíší smlouvu, která je na velkou částku a třeba promeškají tu lhůtu 14ti dnů, kdy mají možnost odstoupit bez udání důvodu. Masážní křesla jsou na tom velmi obdobně, tam spotřebitelé podepisují smlouvy a zapomenou odstoupit ve lhůtě 14ti dnů a poté musí samozřejmě platit. To jsou ty dva nejčastější palčivé problémy, s kterými se setkáváme v poradně.“

Navštěvují vás třeba i starší lidé, ví se vůbec o té poradně třeba mezi staršími lidmi, kteří jsou potom klienty těch předváděcích akcí.

„My se snažíme co nejvíce rozšiřovat povědomí o naší poradně, je to uvedeno na webech. Na různých akcích dáváme materiály, kde jsou kontakty na naše regionální i na naši pražskou poradnu. Přichází k nám spotřebitelé především starší, ale v poslední době i spotřebitelé mladí, kteří si třeba nechávají posoudit smlouvy na hypotéky, na koupi domu, atd., které souvisejí s bydlením.“

Obracejí se na vám také lidé, kteří třeba mají problémy s užíváním některých tarifů u operátorů?

„Tento problém také zaznamenáváme, ale samozřejmě není v takové míře, ale spotřebitelé si zejména stěžují na praktiky uzavírání smluv, kdy ty smlouvy nejsou přímo uzavírány na pobočce, ale na ulici, což samozřejmě ti mobilní operátoři omlouvají tím, že to pro ně dělají nějaké agentury a že oni s tím nemají co dělat, ale mobilní operátoři si v tomto zřejmě neuvědomují, že ten spotřebitel se nenaštve na tu agenturu, s kterou oni mají kontrakt, ale na společnost, která to po něm vymáhá a která vlastně chce po něm plnění toho závazku, který třeba podepsal, byť nevěděl přesně, co podepisuje. To je v současné době také velký problém, ale zejména jsou to ty zájezdy a ta masážní křesla.“

Mohou se na vás i nově obracet lidé rámci řešení sporů mimosoudní cestou? Je o tuto službu zájem?

„Nás jakožto kontaktní místo Praha SOS mohou oslovovat spotřebitelé, jednak prostřednictvím elektronického formuláře, na ministerstvu průmyslu a obchodu je adresa adr.komora.cz, kde si vypíší svoji stížnost, nebo přímo, pokud nemají internet, nebo tolik s počítačem neumí, tak se na nás mohou obrátit, my jim poskytneme formulář v písemné podobě, ten si jen vyplní a my již zaevidujeme vše ostatní a budeme informovat, jak dopadl spor nebo v jaké fázi se nachází, ale de facto tu administrativní stránku vyřizujeme my za spotřebitele.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.07.2013Smlouvy s mobilními operátory už nás nebudou brzditO Roma Vakeren
20.07.2013Na co si dát pozor při výběru dovolené přes internet?O Roma Vakeren
01.08.2008O projektu Co je a není diskriminaceO Roma Vakeren
23.05.2008Diskriminace se může projevovat i v přístupu k bankovním a telekomunikačním službámO Roma Vakeren
07.03.2008Spory mezi spotřebiteli a podnikateli bude možné řešit mimosoudní cestou O Roma Vakeren
29.02.2008Můžete využít Antidiskriminační linku Sdružení obrany spotřebitelů O Roma Vakeren
25.01.2008Sdružení obrany spotřebitelů bojuje proti diskriminaci zákazníkůO Roma Vakeren
21.02.2003Nový zákon pro spotřebiteleO Roma Vakeren

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 20. června je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Slovo 21 a Projekt Podpora Romů v Praze
Reportáž:  Jaké překvapení přináší kampaně Skin Fashion
Reportáž:  Španělská organizace Fundación Secretariado Gitano se stala poradním orgánem španělské vlády
Reportáž:  Romea byla jedním z partnerů projektu Podpora Romů v Praze
Zprávy: 
Reportáž:  Jana Cardová: Díky rekvalifikaci v rámci projektu Podpora Romů jsem si splnila svůj sen
Reportáž:  Nadějný novinář Tomáš Bystrý
Reportáž:  Tomáš Ščuka - student Policejní akademie v Praze
Reportáž:  Základní škola na Havlíčkově náměstí v Praze 3 umožňila zájemcům doplnit si základní vzdělání
Reportáž:  SOS poradna pro spotřebitele nabízí bezplatný právní servis

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz