Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám nejdříve řekneme o práci občanského sdružení Romodrom, které se zaměřuje na práci ve vyloučených lokalitách. Vydáme se také do Muzea romské kultury v Brně na výstavu a připravili jsme pro vás také právní poradnu, jejíž téma je zaměřeno na zdravotnictví.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom klade důraz na vzdělávání zaměstnanců
V následujících minutách se společně vydáme do občanského sdružení Romodrom, které už šestým rokem působí v různých oblastech podpory a pomoci lidem, především Romům. Jeden z projektů, který sdružení realizuje se nazývá Romodrom pro regiony. Program terénní sociální práce je zaměřen na klienty z romské minority a realizován romskými subjekty a romskými terénními sociálními pracovníky. Je tak využito přirozených znalostí specifických potřeb Romů, jejich kulturních a jazykových specifik. Jak řekl Marii Vrábelové ředitel sdružení Nikola Taragoš, je pro ně důležité, aby se romští sociální pracovníci v tomto oboru dále vzdělávali.

„Snažíme se společně s našimi zaměstnanci na tomto problému pracovat. Samozřejmě, že my jako zaměstnavatel můžeme vytvořit nějaké lepší podmínky, můžeme to i platově určitým způsobem ohodnotit, pokud se někdo vzdělává, ale myslím si, že to nejdůležitější je, že Romodrom má představu o tom, aby ty služby byly poskytovány profesionálně, takže je to i niterní rozhodnutí Romodromu zvyšovat kvalifikovanost a zvyšovat vzdělání.“

Jak na to přistupují Romové, kteří byly přijati jako sociální pracovníci a třeba to vzdělání neměli, studují?

„Musím to pozitivně identifikovat, protože my dneska máme v řadách našich zaměstnanců, tzn. terénních sociálních pracovníků, zhruba kolem 25ti až 30ti lidí, kteří se dnes snaží doplnit vzdělání, tzn. v horizontu dalších pěti let by měli dosáhnout až na vysokoškolské vzdělání. Samozřejmě není to lehký krok ani jednoduché rozhodnutí, ale jak jsem řekl, je to zhruba 30 zaměstnanců, kteří se takto rozhodli a plní to.“

Takže aby mohli pracovat, určitě mají zájem i studovat.

„Je to důležité pro jejich práci zvyšovat svojí kvalifikovanost a to se nám úspěšně daří, tzn. máme sociální pracovníky a ne pracovníky v sociálních službách. To si myslím, že je informace, která za všechno vypovídá o tom stavu.“

To znamená, že nespolupracujete s pracovníky v sociálních službách?

„Snažíme se, aby si upravili svoji kvalifikaci, aby byli sociálními pracovníky. Děje se to na různých polích, tzn. aktivně jim dáváme dohody, umožňujeme jim. vzdělávat se, tzn. poskytujeme časovou dotaci a teď nově jsme nechali vzniknout v pracovní smlouvě složku, která to podporuje i ve finančním ohodnocení.“

Ten, kdo nastoupil a neměl žádné vzdělání, rozloučil jste se s někým takovým?

„Samozřejmě, i to se nám přihodilo, protože to je úplně normální a přirozené, ale jak říkám, to je daleko větší procento těch lidí, kteří se chtějí vzdělávat, protože to profesně potřebují.“

Co byste vůbec řekl o vzdělání Romů?

„Myslím si, že to je jedna z nejpodstatnějších částí toho, co by pro sebe romská komunita mohla udělat, a to je vzdělanost. Primárně tedy vidím vzdělanost, následovně zaměstnanost a další věci návazné.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.01.2015Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
01.02.2014Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostalO Roma Vakeren
07.12.2013Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdiO Roma Vakeren
28.11.2013Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovuZprávy ze života Romů
06.10.2012Občanské sdružení Romodrom už působí i v LiberciO Roma Vakeren
03.12.2011Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovyO Roma Vakeren
09.07.2011Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 letO Roma Vakeren
28.05.2011Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vznikuO Roma Vakeren
06.08.2010Romodrom pořádá letní tábor pro dětiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jiřina Somsiová a terénní sociální práce
Řada Romů se terénní sociální práci věnuje mnoho let, tak jako Jiřina Somsiová z Moravského Berouna. Jak řekla Anně Polákové, největší úspěchy spatřuje v zájmu o vzdělání.

„Od roku 1990 pracuji jako předseda Společenství Romů na Moravě a vždy jsem trvale pracovala a měla jsem svojí práci ve fakultní nemocnici, toto všechno jsem dělala ve svém volném čase. Věnovala jsem se rodinám, řešila jsem jejich problémy a vlastně teď už osmnáctým rokem jezdím na tábory, kde se vystřídá tak 90 dětí za léto. Mimo to jsou tam volnočasové aktivity, sport, folklorní romský soubor, který je krásný a s ním se účastníme různých festivalů. Ale co považuji za nejdůležitější, tak to je vzdělání, které v našem centru poskytujeme. Ty děti, už když byly malé, teď už jsou dospělé, tak jsme si vytipovali ty děti, které se dobře učily, máme už velkou spoustu středoškoláků a vysokoškoláků. Tento rok u nás opět probíhala příprava Slova 21, kterého se zúčastnilo devět lidí. Jedna studentka byla již přijata na VOŠ, to je sociální vysoká škola a magisterským programem, a čtyři jdou do Ostravy na vysokou školu se sociálním zaměřením, přijímačky jsou v červenci, a další jsou na speciální pedagogiku. Já si myslím, že po této stránce se nám velice daří a věnuji se těm dětem už bezmála dvacet let.“

Mohla byste porovnat život Romů tenkrát, když jste začínala, s tím, jak se žije Romům dnes?

„Tak to můžu říci na 100 procent. Já si myslím, že před rokem 1990 nebylo tolik bídy, opuštěnosti dětí bez střechy nad hlavou, já si myslím, že od roku 1990 se nezměnilo skoro nic. V čem spatřuji úspěch je, že vzdělání stouplo, ale jinak si myslím, že ta propast se bude zvětšovat, že ta chudoba se prohlubuje. Vůbec nevěřím, že se budou mít Romové lépe.“

Proč si myslíte, že tomu tak je? Kde spatřujete problém?

„Spatřuji problém v tom, že tady málokdo nabídne trvalé zaměstnání Romům a Romové se tak dostávají do finančních potíží. Jsou drahé nájmy, živobytí, a také svojí naivitou a hloupostí si berou půjčky, které si důkladně neprostudují, pak platí vysoké úroky, jsou zadluženi a tím to vlastně vzniká.“

Majoritní společnost je toho názoru, že Romové nechtějí pracovat, jaký je váš názor?

„Ne, já tomu nevěřím. Já patřím mezi staré Romy, už jsem v důchodu, bude mi za rok skoro 60 let. Ale chci říct, že jsem 42 let pracovala, neznala jsem předtím ani jednoho Roma, který by nepracoval, každý vzal jakoukoli práci. Já jsem z osmi dětí a naše máma také pracovala, takže já tomu nevěřím. Majorita tvrdí, že je práce dost, to je možné, ale znám ze své zkušenosti, že když mluvím s klienty, tak oni pravdu nedostanou trvalé zaměstnání, ale je zajímavé, že každý podnikatel chce Romy zaměstnat načerno, tak to prostě je, ale oficiálně je nezaměstnají. Romové opravdu chtějí pracovat a proto pracují i načerno, aby si trošku přilepšili.“

Co by se mělo udělat pro to, aby se ta situace zlepšila?

„Na to by měl být určitě zákon, pevný zákon, který by ty podnikatele nějak sankcionoval, protože když si dovolí vzít 15 chlapů na výkopové práce načerno, tak co by mu to udělalo, kdyby polovinu vzal do trvalého zaměstnání.“

Co si myslíte, že by se mělo změnit?

„Každé rodině, kam přijdu, říkám, ať vezmou jakoukoliv práci, za každou cenu, protože potom dochází k tomu, že ti lidé, kteří jdou do důchodu, nemají odpracované roky, nevzniká jim nárok na důchod, nemají ve stáří žádnou jistotu, nemají jistotu ani pro děti. Takže toto bych řekla, že potřebuje zlepšení, aby se Romové vyučili, aby každé řemeslo, které jim bude nabídnuto, aby vystudovali, aby se naučili, aby měli větší šanci pro uplatnění na pracovním trhu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí
Jak jsme slyšeli v předchozím příspěvku, zájem o vzdělání u Romů stoupá. Přispívají k tomu různé vzdělávací a přípravné programy, které u nás realizuje například nadace Nová škola a v neposlední řadě práce romských asistentů pedagogů, kteří už několik let pracují také ve škole Havlíčkovo náměstí na pražském Žižkově. Mezi žáky se s mikrofonem vydal Marek Polák.

ZŠ Havlíčkovo nám., Praha 3 - Žižkov (Foto: Jana Šustová) Je konec školního roku a podávají se přihlášky na střední školu, podal sis někam přihlášku?

„Ano, na kuchaře.“

Co tě zajímá na tomto oboru?

„Baví mě to.“

Už jsi vařil třeba doma?

„Někdy ano.“

Ty jako ne-Rom, jak se cítíte na této škole, kde jsou většinou Romové? Vycházíte spolu? Jaké je tady multikulturní soužití?

„Dobré to je, vycházíme spolu.“

Máš mezi Romy přátele?

„Ano, mám, hodně.“

Je konec školního roku, podávala jste přihlášku někam na střední školu?

„Ano, na obchodní akademii, a také bych chtěla cestovat.“

Je pro vás vzdělání důležité?

„Ano, a i mě k němu nutí rodiče, takže já do toho určitě jdu, když tu podporu mám.“

Proč si myslíte, že je v dnešní době vzdělání důležité?

„Abychom měli práci, abychom neseděli doma, abychom měli peníze.“

Kam vy jste si podala přihlášku?

„Tak já zatím chodím do osmé třídy, ale připravuji se na kadeřnici, protože mě to baví.“

Proč myslíš, že by se Romové měli více vzdělávat?

„Aby na ně lidé lépe koukali, že pracují, že Romové nejsou hloupí a že nic nedělají, že na to nemají.“

Proč si myslíte, že někteří Romové nechodí do školy? Myslíte si, že je to třeba tím, že doma nemají pevné zázemí, že je v tom rodiče nepodporují?

„Ano, tím to určitě bude.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V září se uskuteční 2. ročník Krajanského folklórního festivalu
V září se v Praze uskuteční 2. ročník Krajanského folklórního festivalu. Na přehlídku se sjedou Češi žijící v zahraničí, kteří si stále udržují svou kulturu, především mateřský jazyk, zvyky, kroje. O festival je mezi krajany velký zájem. Více Janu Mišurcovi řekla produkční Krajanského festivalu Marcela Pražáková ze sdružení Sedm paprsků.

„Festival se koná od 18. do 21. září letošního roku a uskuteční se v Praze. Je to krajanský festival, na který přijedou krajané ze všech koutů naší zeměkoule. Letos přivítáme naše krajany ze Spojených států Amerických, ze Švýcarska, ale i z Ukrajiny. Dnešním dnem registrujeme už necelých 300 účastníků a další už tedy musíme odmítat, protože kapacita festivalu je omezená, jak kdy, tak samozřejmě i finančními prostředky. Tento festival se koná pod záštitou prvního místopředsedy Senátu pana doktora Petra Pitharta. Bude slavnostní přivítání v Senátu hned první den, čehož se zúčastní všichni krajané, kteří přijedou, a slavnostní hosté. Festival bude probíhat na Praze 8, v Salesiánském divadle první den, další dny bude probíhat v Martinském paláci, kde bude určitě krásná atmosféra, na to se všichni moc těšíme.“

Jak se vám daří tento festival zabezpečit finančně a zorganizovat všechny věci kolem např. ubytování?

Soubor Slavíček z Temešváru (Rumunsko) „Loňský rok byl opravdu šílený, kdy jsme museli mít umístěny návštěvníky v různých církevním diecézích, v ubytovnách atd. Ale hlavně v minulém roce přijeli převážně krajané z východní Evropy, takže takovéto ubytování pro ně není takovým problémem. Ale letos přijedou krajané ze západní Evropy, a v daný okamžik máme velké finanční problémy, jak tyto krajany ubytovat, protože na to nejsou prostředky, což je tedy velmi špatné, protože tito lidé často opustili republiku za velice krušných chvil, a když odcházeli, tak třeba museli odejít jen s kufrem, museli někde spát na zemi. A proto my, jako Česká republika, je chceme přivítat pěkně, ale bohužel nikde na to žádné úřady nereagují, ačkoliv je to už druhý ročník a my opravdu nechceme, aby naši krajané tady u nás spali tak, jak odsud kdysi odcházeli, někde na zemi v tělocvičně, protože to není žádná uzavřená akce, je to prestižní akce naší země, je to mezinárodní akce a každý, kdo nám pomůže, ať už finančně nebo materiálně, je vítán.“

Jaký bude samotný program krajanských vystoupení?

„Program krajanských vystoupení bude obsahovat samozřejmě přehlídku krojů z jiných zemí, jak je ten český odkaz udržovaný v jiných zemích. Já jsem se sama osobně přesvědčila, že není větším vlastencem Čech než ten, který žije mimo Českou republiku. To vlastenectví za hranicemi naší republiky je opravdu veliké, ti lidé udržují kroje, udržují národní písně a předvedou nám tady, všichni ti cizinci, kteří se většinou ani nenarodili v Čechách, jsou to vnuci, dokonce pravnuci našich předků, tak ti předvedou svojí češtinu a naše lidové písně a kroje. Takto se mnoha lidem splnilo, že viděli poprvé Prahu. Ti předkové jim o Praze jen vyprávěli, neměli nikdy příležitost Čechy vidět. Jinak festival se hlásí k dokumentům UNESCO a doporučení UNESCO k ochraně tradiční a lidové kultury a k úmluvě UNESCO o zachování nehmotného kulturního dědictví, čímž se řadí do světového hnutí na záchranu a udržování lidových tradic a jejich předávání dětem a mládeži, což je určitě důležité.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
23.11.2007V Praze se sešli krajané z východních zemí O Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Při festivalu United Islands of Prague se v Praze hudba odstěhuje na ostrovy
Příští týden se v Praze hudba odstěhuje na ostrovy – začne totiž pátý ročník festivalu United Islands of Prague. Třídenní festival kromě hudby různých žánrů nabídne i bohatý doprovodný program. V jeho rámci se například příští sobotu představí kamion „Pro rozmanitost, proti diskriminaci“. U Davida Gaydečky zjišťovala další informace o festivalu Jana Šustová.

United Islands of Prague (Foto: Jana Šustová) V jaké termínu letos proběhne už pátý ročník United Islands of Prague?

„Festival letos bude jako už tradičně podobný tomu loňskému, to znamená, že probíhá ve stejný termín, je to 19. až 21. června. Pro nás je ten termín významný ze dvou důvodů. Je spojen s tzv. svátkem hudby, který se slaví na celém světě a doufáme, že ho budeme oslavovat i v Praze. Druhý důvod je, že to je termín, kdy ještě Pražané neodjíždějí na dovolenou a naopak studenti v Evropě už mají prázdniny, takže můžou do Prahy přijet. Co je stejné jako loni: festival probíhá zdarma, je přístupný komukoliv, bez jakýchkoli bariér zadarmo.“

Kde všude mohou posluchači festival navštívit?

„Festival se bude konat letos na tradičních místech, jako je Střelecký ostrov a uzavřené Janáčkovo nábřeží, ale tento rok navíc na Kampě, uzavíráme část Mostu Legií, abychom uzavřeli ten areál do kompaktní zóny. Nově spolupracujeme také v MeetFactory, což je multikulturní centrum, které otevřeli David Černý s Davidem Kollerem a tam se budou konat po všechny tři dny, tj. 19., 20. a 21. června, after party.“

Jaké máte zkušenosti se zájmem publika?

„My máme zkušenosti dobré. Na rozdíl od většiny českých festivalů jsme se vydali cestou spíše představovat nové projekty a ne to, co je zrovna v první stovce v hitparádě. Přesto, nebo právě díky tomu, že festival se koná zdarma a je tak přístupný celé široké veřejnosti, tak se nám daří docela masová návštěvnost. To znamená, že vloni bylo na festivalu 15 tisíc lidí a my doufáme, že letos se festivalu zúčastní 20 tisíc.“

Kolik kapel na festivalu vystoupí a jaké žánry se objeví?

„Letos na United Islands vystoupí stovka kapel zhruba z jedenácti zemí. Žánrově to je velice pestré, od folku přes rock až po hip hop a funky a taneční hudbu, máme také hodně kapel z oblasti world music.“

Na jaké hlavní hvězdy se můžeme těšit?

„Já předpokládám, že díky pestrosti toho programu si každý najde své vlastní hvězdy. Pro mě osobně je hlavní hvězdou La Shica, Španělka, která fúzuje flamengo s hiphopem. Další hlavní hvězdou je pro mě česká kapela Toxique, takový nový projekt, který spojuje taneční muziku, je to takový nusoul dejme tomu. Další třeba Bauklang, beatboxový projekt z Rakouska. Co se týká etno scény, tak jsou to No Blues, kteří propojili blues a blízkovýchodní hudbu.“

Vystoupí na tomto festivalu také nějaká romská skupina?

„Mezi romské kapely, které letos vystoupí na festivalu určitě je nutné započítat pražské Gitans, což je zatím spíše klubový projekt, tradičně hrají v Popokafepetlu a jejich koncerty mají úspěch.“

Potom také máte soutěž United Island of Talents, kolik kapel se do ní přihlásilo? A je mezi nimi také nějaká romská kapela?

„Nám se letos přihlásilo neuvěřitelných tisíc kapel. O postupu do dalšího kola, což jsou živá vystoupení v rámci svátku hudby, rozhodují diváci prvního dne, tj. 19. června, a abych se přiznal, tak já jsem si stihnul poslechnout tak stovku kapel, romskou jsem tam neobjevil, ale předpokládám, že tam budou.“

Ještě bych se vrátila ke skupině Gitans, kdy přesně vystoupí?

„Gitans vystoupí 21.června na world music a folkové scéně na Střeleckém ostrově, bude to v odpoledních hodinách zhruba mezi 16 a 18 hodin.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.04.2008Výzva festivalu United Islands of Prague pro talentované kapelyZprávy ze života Romů
19.06.2007V "Živé knihovně" si budete moci přečíst nejen romský příběhZprávy ze života Romů
30.04.2004Nejlevněji na Gipsy Kings? Do Prahy!Zprávy ze života Romů

=[ Právní poradna ]=
Kdy můžeme změnit svého lékaře?
Marie Vrábelová navštívila s mikrofonem právníka Miroslava Dvořáka z Poradny pro občanství a lidská práva a zeptala se ho, za jakých podmínek mohou lidé změnit svého lékaře.

Foto: Jana Šustová „Když mluvíme o změně lékaře, máme patrně na mysli změnu svého ošetřujícího lékaře, tzn. svého praktického lékaře, svého zubního lékaře, svého ženského lékaře, tzn. lékaře, u kterého jsme registrováni. Nebudeme se bavit o ambulantních lékařích, specialistech, za kterými můžeme dojít, které můžeme vyměnit během roku i několikrát podle druhu onemocnění, které nás trápí. Volbu tohoto lékaře, který nás registruje jakožto pacienta, můžeme provést nejvýše 4krát do roka s tím, že ten lékař, ke kterému bychom chtěli jít, nás nemusí vždy zaregistrovat.“

Ale když já opravdu nejsem spokojena a nemohu běhat po doktorech, kdo mě vezme, kdo mi dá doporučení, kam bych se mohla obrátit, jak změnit toho lékaře?

„Tak takové doporučení vám nikdo nedá, ten úsudek si vždy ve svobodné společnosti musíte udělat sama.“

Za jakých okolností nebo kdy toho lékaře nemohu změnit?

„Obecně svobodná volba lékaře platí téměř pro všechny, ale je několik kategorií občanů, kteří toto právo nemohou uskutečnit. Jednak to jsou lidé umístění ve výkonu trestu ve věznicích, kde je jejich příslušným lékařem ten vězeňský lékař, totéž se týká lidí umístěných ve výkonu vazby. Zrovna tak některá speciální povolání, jako třeba vojáci, nebo studenti vojenských škol mají rovněž svého lékaře, který je jim příkazem určen. Zároveň existuje ještě řada výjimek v případě, že pracujeme v nějakém podniku a v tom podniku funguje ten starý systém, který známe ještě z dob minula a to je závodní preventivní péče, tak tam jsme také účastni bez toho, že bychom si zvolili toho preventivního závodního lékaře. A pak samozřejmě to právo nevolby lékaře je v případě, že jsme např. zaregistrováni v evidenci na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a jako závažnou překážku v práci uvádíme nějaký náš zdravotní handicap nebo problém. A pak samozřejmě ten úřad práce nám přidělí svého revizního lékaře, který zkontroluje, zda-li skutečně ta překážka v práci je taková, aby nám bránila v pracování.“

Jak je to s lékaři odbornými, když mě třeba bolí ucho, mohu jít rovnou k ušnímu a nemusím mít doporučení praktického lékaře?

„Samozřejmě zatím je to tak, že nepotřebujete doporučení praktika a samozřejmě vždy platíte ten minimální poplatek 30 korun za vyšetření tím tzv. ambulantním specialistou, jak se mu v té hantýrce říká.“

Jedu-li do jiného města na návštěvu s dítětem, mohu se tam obrátit na praktického lékaře, musí mě vzít?

„Určitě se můžete obrátit, to se můžete obrátit kdekoliv na kohokoliv, v případě, že byste byla někde na návštěvě a onemocnělo by vám dítě nebo jste měla podezření, že nabíhá nějaké onemocnění, tak samozřejmě asi první, na koho se obrátíte je dětský lékař. Dětský lékař vám z 90ti procent, pokud uzná, že to dítě je skutečně nemocné nebo to onemocnění začíná, tak to zdravotní ošetření asi poskytne. Nicméně není to jeho povinnost, pokud by ten dětský lékař byl skutečně natolik vytížený, že byste se mu zkrátka nevešla do těch jeho ordinačních hodin a nebyl ochoten vám poskytnout tu zdravotní péči mimo své ordinační hodiny, tak potom byste musela zkusit jiného praktického lékaře a nebo potom počkat na dobu pohotovosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.08.2008Je možné za pobyt v nemocnici platit složenkou?O Roma Vakeren
15.08.2008Lze využít pomoc při placení ve zdravotnictví?O Roma Vakeren
25.07.2008Jak je to s poplatky u zubařeO Roma Vakeren
11.07.2008Za co se u lékaře platíO Roma Vakeren
27.06.2008Jak mají nemajetní lidé zaplatit poplatek za zdravotní péči...O Roma Vakeren
27.06.2008O problémech pacientů v reformujícím se zdravotnictvíO Roma Vakeren
28.03.2008Je etické vybírat poplatky u lékaře? O Roma Vakeren
07.12.2007Zavedení poplatků u lékaře bude mít neblahé důsledkyO Roma Vakeren
25.02.2005Vznik funkce zdravotně sociálních asistentů podpořila vládaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Muzeu romské kultury v Brně bude Sympozium sochařů
Jak už jsme Vás před týdnem informovali, v brněnském Muzeu romské kultury probíhá zajímavá výstava Romská socha. Navíc se koncem června budou moci lidé seznámit s romskými sochaři přímo při práci. Jana Šustová se zeptala ředitelky muzea, doktorky Jany Horváthové, které romské sochaře považuje za významné.

Nevidomá sochařka Božena Přikrylová u svého díla (Foto: Jana Šustová) „V podstatě můžu říct, že každý z těch prezentovaných autorů je zajímavá osobnost. Určitě bych ale ráda vyzvedla Josefa Branda, to je autor, kterého známe teprve druhý rok. Není vůbec v širší veřejnosti nijak známý, přesto je to autor velice talentovaný, který vyrábí sošky z chlebové střídky. Ale velmi těžce se protlouká životem, vyrostl v dětské domově, takže podstatnou část života strávil v ústavní výchově. A život těchto dětí a potom jejich vyrovnání se s běžným životem je velmi těžké, takže i u něj tomu tak je.“

A tak pracovníci Muzea romské kultury chtějí panu Brandovi pomoci tím, že mu umožní, aby se naučil pracovat s jiným sochařským materiálem.

Daniel Kováč: Vysoká žena (Foto: Jana Šustová) „Tady bych při této příležitosti zmínila, že poslední týden v červnu budeme tady v muzeu mít jako doprovodnou akci k výstavě sochařské symposium. Pan Brand by měl být jeden z těch, kteří se toho symposia zúčastnit. Výtvarníci zde dostanou materiál k tvorbě, bude to dřevo, kámen, ale třeba právě i vosk, protože chceme panu Brandovi pomoci najít vhodnější materiál k jeho tvorbě. Ona ta chlebová střídka je sice zajímavá, ale je za prvé velmi křehká a za druhé ohrožená biologickými škůdci. Takže mi mu chceme pomoci, aby se naučil dělat z vosku, což je podobný materiál jako to těsto, a technikou odlévání do ztraceného vosku pak je možno vytvořit takové dílo v bronzu, čili ve velmi trvanlivém materiálu. Tak jenom doufáme, že se to všechno podaří. Symposia, kromě jiných autorů, by se měla zúčastnit i nevidomá brněnská sochařka Božena Přikrylová, která právě kromě toho, že pracuje s hlínou, pracuje i s voskem a ta by právě pana Branda měla tuto techniku naučit.“

Sochařského symposia se zúčastní i řada jiných zajímavých osobností.

Jaroslav Cicko: Sedící žena (Foto: Jana Šustová) „Potom se sympozia patrně zúčastní pan Ondrej Gadžor z Košic, který pracuje především se dřevem, ale i s netradičními materiály, řeže třeba do rohoviny nebo do mušlí nebo i do vepřové kosti - to jsou právě velmi zajímavá dílka, která jsou u nás vystavena. Ale tentokrát na symposiu bude dělat ze dřeva. A potom pan Jaroslav Cicko, ten si dokonce sám doveze kámen, a uvidíme, jestli přijede i pan Daniel Kováč, který to má tedy velmi daleko a žádné auto k dispozici nemá. Takže to jsou takové ty problémy, které my pak budeme muset s výtvarníky řešit, abychom je sem tedy dopravili, abychom je sem dostali.“

Kdy přesně bude to symposium?

Daniel Kováč: Kovář a jeho žena (Foto: Jana Šustová) „Bude to právě poslední červnový týden, od pondělí 23. do pátku 27. června. Je to poslední červnový týden z toho důvodu, že to symposium bude veřejně přístupné, bude doprovázet tu sochařskou výstavu a chceme, aby se na něj mohli přijít podívat právě i školní skupiny, aby i školáci viděli výtvarníky při práci, aby měli možnost si s nimi popovídat. A to je důležité i proto, že kolikrát děti majoritní společnosti nemají třeba nějaké lepší zkušenosti s Romy, možná i proto, že je vlastně nekontaktují, pokud to není nějaká nutnost, takže tady by byla i příležitost dětem umožnit takové pěkné setkání s Romy, na které je radost pohledět, abych tak řekla, při práci.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.09.2014V Muzeu romské kultury se uskuteční 4. sochařské sympoziumZprávy ze života Romů
05.09.20123. Sochařské sympozium: Socha pro CejlZprávy ze života Romů
03.09.2010VEŘEJNÉ SOCHAŘSKÉ SYMPOZIUM V MUZEU ROMSKÉ KULTURYZprávy ze života Romů
30.01.2009Ondrej Gadžor - tvůrce štíhlých a ladných sošekO Roma Vakeren
17.10.2008Jaroslav Cicko a jeho náhodná cesta k sochařstvíO Roma Vakeren
06.06.2008Výstava Romská sochaO Roma Vakeren

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 13. června je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Sdružení Romodrom klade důraz na vzdělávání zaměstnanců
Reportáž:  Jiřina Somsiová a terénní sociální práce
Reportáž:  Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí
Reportáž:  V září se uskuteční 2. ročník Krajanského folklórního festivalu
Zprávy: 
Reportáž:  Při festivalu United Islands of Prague se v Praze hudba odstěhuje na ostrovy
Právní poradna:  Kdy můžeme změnit svého lékaře?
Reportáž:  V Muzeu romské kultury v Brně bude Sympozium sochařů

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz