Vyhledávání
20.6.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám nejdříve představíme soubor Merci, který vystoupil na Světové romském festivalu Khamoro. Řekneme vám také o výstavách Romská socha a romské odívání a připravili jsme pro vás právní poradnu, jejíž téma je zaměřeno na antidiskriminační zákon.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Soubor Merci zatančil v ulicích Prahy
Tradiční součástí festivalu Khamoro, který minulý týden už podesáté hostila Praha, je defilé hudebníků a tanečníků v pražských ulicích. Své umění na defilé předvedly i děti z brněnského tanečního souboru Merci. Uměleckou vedoucí tohoto souboru Moniku Balogovou oslovila Jana Šustová.

Taneční soubor Merci na vernisáži výstavy Co to máš na sobě? (Foto: Jana Šustová) Jste tady se souborem Merci, vystoupili jste na defilé festivalu Khamoro, jak se vám tady líbí? Je to poprvé, co jste tady?

„Ano, poprvé, my jsme se o to snažili sedm let a myslím, že letos děti dospěly, abychom tady mohli být a je to tady krásné, je tu krásná atmosféra.“

Budete také vystupovat na nějakém tom večerním koncertu?

Taneční soubor Merci na vernisáži výstavy Co to máš na sobě? (Foto: Jana Šustová) „Ne, ale budeme se snažit být v kostýmech a tančit alespoň pod pódiem a podporovat takhle.“

Kdy váš soubor vznikl?

Taneční soubor Merci na vernisáži výstavy Co to máš na sobě? (Foto: Jana Šustová) „Děti jsou z Brna a soubor vznikl v roce 2001, takže vlastně už jej vedu sedmým rokem.“

Kolik dětí máte a jak jsou zhruba staré?

Taneční soubor Merci na vernisáži výstavy Co to máš na sobě? (Foto: Jana Šustová) „V souboru jich je 34, ale momentálně jich přijelo jen 20, a jsou staré od tří do patnácti, šestnácti let, potom se to tak nějak rozlítne.“

Jaká lákáte děti do souboru? Přicházejí samy?

„My jsme nízkoprahová organizace Ratolest Brno a máme nízkoprahové kluby, takže děti docházejí tam. A už nás znají i z internetu a tak, takže dochází i z okolí, líbí se jim, jakou práci děláme a mají zájem.“

Kde vystupujete?

Taneční soubor Merci na vernisáži výstavy Co to máš na sobě? (Foto: Jana Šustová) „Snažíme se jezdit hodně do Prahy, kde jsme třikrát vyhráli Romský talent roku, a jinak jsme byli ve Strážnici, v Jičíně, jezdíme na setkání s národnostními menšinami a tak, co se naskytne. Já se snažím s dětmi jezdit všude.“

Jak dlouho už děláte tuto práci?

„Už sedm let.“

Máte na to nějaké vzdělání? Nebo jste se naučila tančit úplně sama? Jak jste vůbec přišla k tanci?

„Já jsem napůl Romka, vlastně jsem to cítila už odmalička, ale u nás to nějak nešlo. A vlastně až jsem se provdala, tak ta romská krev ve mně vypukla více a začala jsem pracovat jako dobrovolnice a v tom dobrovolnictví pokračuji, jsou tam i moje tři děti a snažím se spíš v tom dobrovolnictví, nechci na tom nějak vydělávat, spíše to je pro radost.“

A máte nějaké jiné civilní zaměstnání?

„Ano, dělám asistentku ředitelky právě pod touto organizací.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.07.2011Malí brněnští Romové reprezentují Česko na prestižním festivalu Brave ve VratislaviZprávy ze života Romů
30.05.2008Romští hudebníci a tanečníci vystupovali i v ulicích PrahyO Roma Vakeren
30.05.2008Výstava Ztracený ráj prezentuje v Muzeu Kampa díla romských výtvarných umělcůO Roma Vakeren
30.05.2008Marta Hudečková oceňuje rostoucí počet návštěvníků festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2008Festival Khamoro je zajímavý pro Romy i ne-RomyO Roma Vakeren
30.05.2008Z českých skupin na letošním Khamoru vystupovala kapela BengasO Roma Vakeren
23.05.2008Praha ožije festivalem KhamoroO Roma Vakeren
15.05.2008Za pár dní začne Světový romský festival Khamoro 2008Zprávy ze života Romů
25.04.2008Blíží se 10. ročník festivalu KhamoroO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Výstava Romská socha
Poslední květnovou sobotu proběhla v moravské metropoli Brněnská muzejní noc. Jako obvykle se k ní s pestrým programem přidalo také Muzeum romské kultury. Kromě hudby, tanců a ochutnávek romské kuchyně na návštěvníky čekala také vernisáž výstavy Romská socha. Podrobnosti řekla Janě Šustové ředitelka muzea doktorka Jana Horváthová.

Výstava Romská socha (Foto: Jana Šustová) „Už tradičně zahajujeme Brněnskou muzejní noc v Muzeu romské kultury vernisáží nové výstavy, tentokrát je to výstava Romská socha 2008, čili historicky poprvé prezentujeme samostatnou výstavu sochařů, romských autorů. Je zde prezentováno 21 autorů, kteří tvoří z nejrůznějších materiálů - od těch obvyklých, jako je dřevo, kov, kámen, až k těm neobvyklým jako je třeba chlebová střídka, siporex, nebo kovové vršky od pivních lahví, kovové nábojnice z 2. světové války a podobně.“

Proč autoři používají takovéto zvláštní materiály?

Výstava Romská socha (Foto: Jana Šustová) „To souvisí s tím, z jakého prostředí pocházejí. Jsou to Romové, kteří zpravidla přišli brzy po roce 1990 o práci, takže jsou dosti často nezaměstnaní anebo mají taková povolání, při kterých si toho moc nevydělají, takže mají velmi hluboko do kapsy. Ale ta touha tvořit je silnější, takže hledají levné materiály, prostřednictvím kterých se mohou vyjádřit. A tak používají třeba i ty stavební kvádry siporex, které jsme opravdu nikde jinde neviděli, že by z toho nějaký výtvarník tvořil. A u nás jsou k vidění opravdu nádherná díla z tohoto materiálu, pracuje s ním Daniel Kováč, opravdu velmi nadaný autor za Sborova u Bardějova, který pochází z velmi chudobných poměrů. Je to typické lidové umění, které má obrovský půvab a sílu.“

Z jakých zemí pochází ti autoři?

„Převážná většina autorů je z prostoru bývalé Česko-slovenské federace, jednoho autora máme z Rakouska, z Vídně.“

Jak se jmenuje tento autor z Rakouska?

Kobra z pivních zátek (Foto: Jana Šustová) „Je to Karl Stojka, on je vlastně z rodiny Kalderarů, která byla za 2. světové války celá vězněna v Osvětimi, takže on má dvě základní polohy svého díla: jedna je velmi smutná a věnuje se právě zážitkům z tohoto věznění a druhá je velmi pestrá a velmi barevná a reflektuje krásy života. Skulptura není v jeho díle příliš obvyklá, on je především malíř, ale je takový všeuměl a kutil a tím navazuje i na tradici rodu. Kalderaši byli typičtí měditepci, takže vyráběl i měděné kotle, nádoby, dělal hodně z kovu a přitom dělal i skulpturu. Mluvím o něm v minulém čase, protože bohužel už není mezi námi. Jeho sestra Ceija Stojka je známou malířkou, působí ve Vídni a věnuje se výhradně malbě. U ní přesně jako u bratra sledujeme ty dvě základní polohy díla - jednu, která reflektuje věznění, a druhou, která srší radostí ze života.“

Kdybych se teď vrátila do prostor výstavy, jaké motivy se na těch různých sochařských dílech nejčastěji objevují?

Sochy od Dezidera Fertö (Foto: Jana Šustová) „Na těch sochařských dílech je velmi častá náboženská tématika, zejména křesťanská, potom zase, dá se říct, takové ty krásy života, které se objevují především v malbě, v sochařství to je například krása ženského těla, čili nějaké akty, a objevují se i figurky z pohádkové říše a takové lidové rázovité typy, jako různí řemeslníci, nebo ženy zpracovávající nějaký materiál, nebo věnující se nějakým domácím pracím. A pak velmi časté jsou náměty typické pro Romy, a ty jsou z oblasti hudby - tedy hudebníci. Jeden autor - Ján Bartoš Biskup je civilním povoláním kopáč, takže ten třeba zpracoval svoji partu kopáčů. Občas se objevuje i takové sociální téma jako třeba žebrák, což je pro Romy také blízké téma, Romové si zažili dosti bídy. Samozřejmě se objevuje téma mateřství - matka s dítětem, vlastně téma, které prolíná jak křesťanstvím, tak i běžným lidským životem. Takže toto téma se také objevuje dost často.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.09.2014V Muzeu romské kultury se uskuteční 4. sochařské sympoziumZprávy ze života Romů
05.09.20123. Sochařské sympozium: Socha pro CejlZprávy ze života Romů
03.09.2010VEŘEJNÉ SOCHAŘSKÉ SYMPOZIUM V MUZEU ROMSKÉ KULTURYZprávy ze života Romů
30.01.2009Ondrej Gadžor - tvůrce štíhlých a ladných sošekO Roma Vakeren
17.10.2008Jaroslav Cicko a jeho náhodná cesta k sochařstvíO Roma Vakeren
13.06.2008V Muzeu romské kultury v Brně bude Sympozium sochařůO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Chcete si vyzkoušet, jak Vám sluší romské oděvy? Zajděte na výstavu "Co to máš na sobě?!"
V rámci festivalu Khamoro byla minulý týden zahájena výstava „S´oda pre tute?! / Co to máš na sobě?!“, která je věnována odívání, šperkům a doplňkům Romů nejen z České republiky, ale i ze vzdáleného zahraničí. Tuto zajímavou expozici můžete navštívit do 28. června v pražském Paláci Aventin v Purkyňově ulici. Kurátorkou výstavy je Helena Danielová z Muzea romské kultury v Brně, kterou k mikrofonu pozvala Jana Šustová.

Tady v Praze je nová výstava otevřená v rámci festivalu Khamoro – má název Co to máš na sobě?. Co všechno je na ní možné vidět?

„Tak ona až tak nová není, protože premiéru zažila v roce 2006 u nás v Muzeu romské kultury. Nicméně jsme velmi rádi, že jsme vlastně ji mohli uspořádat tady v paláci Aventin v Praze, protože se tím i více přiblížíme pražské veřejnosti. Jinak výstava samozřejmě zahrnuje a ukazuje veřejnosti oděvy nejen Romů z České republiky, ale i ze zahraničí, takže návštěvníci zde mohou vidět jak tradiční oděv olašských Romů, tak usedlých Romů, což jsou například slovenští Romové, pak také mohou vidět oděv rumunských Romů, pak oděv ze skupiny Kalderarů, pak finských Romů, oděv polských a ruských Romů.“

Jsou tady vystaveny i jiné věci, nejenom oděvy.

Destičky krosienka „K těm oděvům potom samozřejmě musí být i šperky a doplňky v podobě bižuterních předmětů, takže návštěvníci zde mohou zhlédnout právě i tyto sbírky a předměty z Muzea romské kultury. A výstavu doplňují ještě ruční práce, které se zahrnují také do fondu textilu v Muzeu romské kultury, a to jsou třeba výšivky, nebo destičky krosienka, na kterých se ručně tkaly tzv. cikánské tkanice. Jinak jsme nezapomněli ani na návštěvníky, kteří by si chtěli něco vyzkoušet, takže zde máme takový koutek, já tomu říkám koutek gipsy style, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet oděvy, které jsou nesbírkové a mohou se v tom i fotit, prostě si to vyzkoušet, jestli by se v tom cítili dobře.“

K vidění je tady třeba oděv vajdy, co je typické pro tento oděv?

Vajdovská vesta „Tak tento oděv je velmi zajímavý. Je fakt, že to je funkce, která se dodnes již formálně nedochovala a zanikla, tak i ten oděv je těžko získatelný. Dá se říci, že v té vitríně, kterou zde návštěvníci mohou vidět, jsou originální předměty úplně minimálně. Většina těch předmětů jsou repliky, které jsme si nechali zhotovit na zakázku, anebo jsou to věci, které jsou velmi podobné těm originálním předmětům. Takže určitě musím zmínit, že stojí vidět vajdovskou vestu, protože ta pochází skutečně z konce 19. století, je přímo z Rumunska a je nádherná, takže toto je exponát úplně výjimečný. Jinak postava vajdy byla v romské komunitě velmi důležitá, protože to byl člověk, který byl velmi zkušený, zvládal třeba i řeč majoritní společnosti, byl to člověk chytrý, moudrý, musel tu funkci vykonávat jenom muž, žena nemohla být vajdou. Ale je fakt, že tato role byla v romské komunitě velmi důležitá a mě třeba osobně dnes hrozně chybí.“

Samozřejmě asi nejvíc do očí člověku padne dámské oblečení, je mu něco společného pro ty různé skupiny - Vy jste zmínila třeba finské Romy, rumunské, olašské a různé další, je něco typicky společného pro všechny?

„Jako kurátorka fondu textilu v tom shledávám určitý společný prvek a hlavně ten, že ty sukně jsou nařasené, že jsou volánové, že jsou takové poschoďovitě volánové, jsou hlavně barevné, oblíbené jsou motivy květů. A pak červená barva, ta hraje důležitou roli nejen na oděvu, ale třeba i na nějakých doplňcích, takže v tomto ty oděvy společnou linii mají. Jinak samozřejmě vypadá oděv finských Romů, to je vlastně oděv, který se skládá z bohatě řasené sukně, která je většinou jednobarevná, ale zase váží třeba 15 kilo, takže je to skutečně nařasená látka na té sukni, která má třeba 15 metrů, takže toto třeba může být výjimečné, nebo to nespadá do té barevnosti, ale spadá to tou okázalostí, tím, že je to takové honosné, takové, že na první dojem to budí pozornost.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.02.2007Jak se Romové odívaliO Roma Vakeren
29.12.2006Výstava Co to máš na sobě? představuje romské odíváníO Roma Vakeren
30.10.2006V Muzeu romské kultury v Brně je nová výstava o romském odíváníZprávy ze života Romů
17.10.2006"Co to máš na sobě?!" je název nové výstavy o romském odívání v Muzeu romské kulturyZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
ČR je poslední zemí EU, která nemá antidiskriminační zákon
V Evropské unii jsme poslední a jediní, kteří nemají schválený antidiskriminační zákon. Sněmovnou v březnu prošel, ale prezident Václav Klaus ho vetoval a tak se vrací zpět do sněmovny, kde by mohl být přehlasován a následně uveden do praxe. Více už pověděl Marii Vrábelové právník Miroslav Dvořák z Poradny pro občanství a lidská práva.

„Zákon projednal parlament, je schválen jak v Poslanecké sněmovně, tak v Aenátu České republiky, ale ten návrh se zastavil u prezidenta republiky, který využil svého ústavního práva a zákon vrátil Poslanecké sněmovně.“

Víte, jaké byly důvody a že byly správné?

„Byly to důvody prezidenta republiky, z hlediska ústavy k tomu svému kroku měl zmocnění, řekněme, že ty důvody odpovídaly jeho smýšlení a jako demokrat je jako každý občan České republiky musí respektovat. A demokratická vůle se nyní ukáže v Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna tento bod, to znamená veto prezidenta republiky a návrat antidiskriminačního zákona, a tam se s konečnou platností rozhodne o osudu tohoto zákona.“

Myslíte si, že důvody pana prezidenta, které uváděl, že je tady plno jiných zákonů, které vlastně ochraňují všechny tyto diskriminované skupiny a t9m nahrazují tento zákon?

„Máme určité oblasti, kde řekněme ta antidiskriminační ochrana je dle mého názoru upravena dobře. To ještě donedávna byla oblast pracovního práva, my jsme měli v zákoníku práce jednoznačné ustanovení ohledně antidiskriminační ochrany, máme jí dodneška v zákoně o zaměstnanosti, takže třeba v této sféře ta ochrana je dostatečná. Ovšem naopak třeba ve sféře poskytování služeb, prodeje výrobků atd., ta ochrana prakticky neexistovala. Měli jsme v zákoně o ochraně spotřebitele takové kaučukové ustanovení o tom, že diskriminace je nepřípustná, ovšem nikde nebylo stanoveno, co ta diskriminace v právním slova smyslu je A je strašně důležité si uvědomit, že něco jiného může být diskriminace, to co my považujeme za diskriminaci, a něco jiného je, co nám říká zákon. Tak to tam třeba upraveno nebylo, takže právě proto, že tam nebyla definice, tak se člověk teoreticky mohl cítit diskriminovaný za cokoliv a jako příslušník jakékoliv skupiny.“

Nemysleli si třeba odpůrci tohoto zákona, že bude příliš zastřešovat a chránit lidi nepřizpůsobivé a problémové?

„Tak to byla také jedna z těch nejčastějších výtek, které jsme tu a tam hlasitěji, tu a tam šepotem zaslýchali.V globále má tato koncepce jednu zásadní chybu, že tento zákon platí pro všechny, přizpůsobivé i nepřizpůsobivé, pro všechny stejně a ta gilotina tohoto zákona také na všechny stejně dopadne, bude-li to třeba. A navíc si myslím, že nelze kvalifikovat nějakou skupinu ve smyslu nepřizpůsobiví. Nepřizpůsobiví jsou pouze ti nebo oni, může být, že v nějaké komunitě slýcháme, že nepřizpůsobiví jsou právě ti Romové, ale mezi Romy je celá řada lidí, kteří z nejrůznějších důvodů musí bydlet v nějaké vyloučené lokalitě. Na základě toho, že tam musí bydlet, tak samozřejmě nemají takový přístup k lepšímu bydlení nebo k lepšímu zaměstnání, protože bydlí na nějaké adrese a tato adresa sama o sobě je pro ty budoucí zaměstnavatele v uvozovkách důkazem toho, že s nimi v tom zaměstnání nemohou počítat, že nedostanou ani tu příležitost. Co říká antidiskriminační zákon? Antidiskriminační zákon neříká nerozlišujme ve společnosti, dejme všem to stejné, to, že každý jsme jiný, někdo je pracovitý, někdo je líný, někdo je krásný, někdo méně krásný, někdo je zdravý, někdo je méně zdravý, někdo je mužem, někdo ženou a to je úplně přirozené. Zrovna tak je přirozené, že někdo bude bohatší, že někdo bude mít lepší zaměstnání a někdo horší, ale říká, suďme je podle toho, co jsou schopni nám nabídnout, bez ohledu na to, jestli jsou černí nebo bílí, bez ohledu na to, jestli jim je těch báječných třicet nebo těch nebezpečných padesát, máme tady ve společnosti určitá kritéria, která jsou podezřelá a která nesmí být za žádných okolností tím zásadním důvodem pro přijetí do zaměstnání, s určitými výjimkami, kdy samozřejmě to pohlaví by mohlo hrát roli z hlediska těch podstatných požadavků. Čili i ten zákon sám o sobě stanovuje celou řadu výjimek z těch zásad rovného zacházení.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.09.2009V Česku začal platit antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
07.07.2009Hrozba víz do Kanady se musí vyřešit domaZprávy ze života Romů
03.07.2009O dopadu antidiskriminačního zákonaO Roma Vakeren
18.06.2009Česko má antidiskriminační zákon, vyhne se tak sankcím Evropské komiseZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna by měla rozhodnout o antiskriminačním zákonuZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna přehlasovala veto a schválila antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
28.05.2009AI kritizuje ČR za přístup k Romům a prezidenta za veto antidiskriminačního zákonaZprávy ze života Romů
27.03.2009Antidiskriminační zákon odložen na neurčitoO Roma Vakeren
04.12.2008Ministryně Stehlíková: Bez antidiskriminačního zákona hrozí ČR další žalobyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Je správné zasílat kreditní karty poštou?
Někteří lidé nyní do svých poštovních schránek dostávají kreditní karty, které si ale neobjednali. Různé společnosti tak klientům nabízejí ne vždy výhodné úvěry. Navíc samotné zasílání karet obyčejnou poštou může vést k jejich krádežím a zneužití. Zdali je tento způsob dodání kreditek v pořádku, nejen na to se Jan Mišurec zeptal finančního analytika SOS Michala Keborta.

„V pořádku to podle zákona bohužel je, samozřejmě z věcného hlediska to v pořádku není. Ta kreditní karta je zneužitelná, chipová karta hůře, pokud je zabezpečena pouze magnetickým páskem, tak to dekódování je snažší a mohlo by se stát, že by někdo z kreditní karty peníze odčerpal.“

Jak se díváte na zasílání pinu, který je spotřebitelům zasílán doporučenou poštou, je to v pořádku?

„Opět ze zákona je to v pořádku, ovšem pokud to bereme věcně, z prostého lidského hlediska, tak to úplně v pořádku není. Ty obálky by se sice měly dostat pouze do vlastních rukou, ale musíme si uvědomit, že nejdříve projdou poštovním úřadem a takřka každá ta obálka jde prosvítit, i když jsou začerněny, jak to známe z bank, že mají to černé tečkování, tak aby nebyl čitelný text uvnitř, i přes to, to prosvítit jde a z velkou úspěšností ty kódy získat.“

Jaký finanční limit tyto karty nabízejí?

„Běžně to bývá několik desítek tisíc, řekněme, že standardem je do 20ti tisíc, ale bývá to i více, tam už bude záležet i na našem příjmu.“

Jaká je úroková sazba při čerpání tohoto úvěru a kdy je možné hodnotit úvěr jako předražený?

„Úvěry z kreditních karet obecně bývají velmi drahé, řekněme že ta úroková míra se pohybuje na stejné úrovni nebo jen o něco málo nižší, než jsou spotřebitelské úvěry u nebankovních subjektů, což je velmi drahý typ úvěrování a je cirka o padesát až sto procent vyšší, než je u spotřebitelských úvěrů od bank. Ovšem u kreditní karty musíme rozlišovat úrokovou míru jako takovou a skutečnou úrokovou míru, protože ta se nám bude odlišovat podle bezúročného období, kde na kreditní kartě většinou máme možnost do určitého data v měsíci čerpat a potom patnáct dní na to, abychom to splatili, takže teoreticky 45 dní bezúročného období od začátku měsíce do konce té patnácti denní lhůty. Pokud bychom do 45 dnů všechno splatili, neplatíme úrok žádný. Jestliže s kreditní kartou umíme dobře zacházet, může tam ten úrok být prakticky nulový.“

Zjišťují si firmy, které tyto karty lidem zasílají, zda-li jsou jejich klienti vůbec zaměstnáni, případně jaká je jejich bonita?

„Tam SOS spatřuje velký problém, protože ta bonita klienta v těchto případech není tak důkladně prověřována. Je to jednak díky tomu, že ty úvěry jsou relativně malé, je to několik desítek tisíc, nejsou to hypotéky. Na druhou stranu, vezmeme-li v potaz, že někdo může takto zcela jednoduše získat třeba 40 tisíc disponibilního úvěru na kreditní kartě, k tomu může mít například 20 tisíc kontokorent ke svému běžnému účtu, již je to 60 tisíc a v případě, že by ten člověk ztratil zaměstnání, tak je to částka, kterou by mohl splácet jen velmi těžko, zvláště vzhledem k úrokům, které na tyto úvěry jsou účtovány.“

Co byste tedy spotřebitelům poradil?

„Zdravý selský rozum, počítat s tím, že mám-li kreditní kartu v peněžence, utrácí se velmi snadno, hůře už se potom splácí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světa
Mladí sionisté, Romové a přeživší holocaust šli minulý měsíc v Polsku "Pochod živých"- Auschwitz-Birkenau. V tomto táboře se schází pravidelně lidé a politici z celého světa, aby nesli poselství živých a pietu pro ty, kteří zahynuli zplynováním z rukou nacistů. Je důležité si připomínat tyto dějiny, aby se to již více neopakovalo. Marie Vrábelová oslovila dokumentaristu a kameramana Olivera Malinu Morgensterna.

„Pochod živých Auschwitz–Birkenau má takovou tendenci, že se tam sjíždí celý svět, který poukazuje na to, co to Auschwitz–Birkenau bylo.“

Byli tam lidé i z jiných zemí?

„Byli tam lidé z celého světa, protože se tam sjíždějí z celého světa osobnosti, politici, všichni, na koho si vzpomenete.“

A od nás z těch osobností tam byl kdo?

„Právě že to je trošku takový smutek, že z našich politiků a z našich osobností, jestliže nemyslíme pana Oldřicha Stránského, přeživšího, který tam byl uvězněný v rodinném táboře, tak z našich politiků ani noha.“

Dozvěděl jste se, proč, nebo máte informace, proč tam nikdo od nás nebyl?

„Samozřejmě netuším, neboť tam jezdí mládež z celého světa, vlastně tam potkáte lidi z Argentiny, ze Severní Ameriky, z Jižní Ameriky, z Asie, bylo tam asi 17 tisíc lidí.“

Byli tam i od nás Romové?

„Byli tam Romové, které jsem tam potkal. Myslím, že byli z Moravy.“

Mluvil jste s nimi?

„Mluvil jsem s nimi a ten jeden z těch přeživších Romů my říkal: ‘Víte, Cikáni a Židé měli jedno společné – koncentrák.’ To si dnes už lidé ani moc neuvědomují a pak ještě dodal takovou moudrou větu, kde říkal: ‘Jestli si ostatní mysleli, třeba Češi, jestli si mysleli, že to bude potom jinak, že zabijou nás a Židy a že nedojde na Čechy, tak jsou všichni vedle, došlo by i na ně.’“

Vy točíte i neonacistické skupiny, co bylo poslední, co jste točil?

„Tak samozřejmě touto tématikou se zaobírám už asi dva, nebo tři roky. Mám spoustu zajímavých věcí, točil jsem Afghánistánu, v Iránu, v Pákistánu, v těchto zemích centrální Asie, kde vznikají velké problémy řekněme antisemitské. A točím to i u nás v České republice a zároveň jsem naposledy natáčel 1. 3. v Plzni, kdy tam byl ten povolený pochod neonacistů, který směřoval od Škodových závodů kolem Nové synagogy na náměstí s tím, že jako jedinému se mi podařilo zachytit, jak tam neonacisté jsou kolem Nové synagogy a řvou tam ‘Židi do plynu, už jsme tady zase‘ a u toho hajlují. A když jsem s tím šel za tím zasahujícím policistou, že by na základě tohohle to mělo být okamžitě zakázáno, tak on mi řekl, že když jsem tak chytrej a umím je identifikovat, tak na ně mám pak podat trestné oznámení. Já jsem ho tedy nepodal, ale podal ho Svaz židovských obcí a jsem zvědavý, jak to dopadne.“

Myslíte si, že neonacistické skupiny u nás sílí?

„Nemyslím si jenom, že sílí, ony u nás jsou už hodně silné a jsou silné v celé centrální Evropě, v Maďarsku, v Rusku, v Polsku.“

Vůči komu oni mají největší averzi u nás?

„Jsou to menšiny, Cikáni, Židé. V Maďarsku vznikají národní gardy, které jsou vlastně povoleny státem a je to vojenská skupina. U nás jsou národní gardy úplně stejné a je to polovojenská skupina, která je zaregistrovaná na Ministerstvu vnitra, polovojenská skupina, která se nesmí ozbrojovat. Kde je ten krůček od toho, aby se mohla začít ozbrojovat?“

Co teď chystáte? Je o vaše dokumenty zájem?

„Natočil jsem celovečerní dokumentární film a teď s tím odjíždím do Anglie, kde je nominovaný na nejlepší mezinárodní dokumentární film. Tak jsem zvědavý, jestli se mi to podaří proměnit, bylo by to zadostiučinění. A já se těším, jak dopadneme v Anglii.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 6. června je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jan Mišurec.

Obsah článku:
Reportáž:  Soubor Merci zatančil v ulicích Prahy
Reportáž:  Výstava Romská socha
Reportáž:  Chcete si vyzkoušet, jak Vám sluší romské oděvy? Zajděte na výstavu "Co to máš na sobě?!"
Reportáž:  ČR je poslední zemí EU, která nemá antidiskriminační zákon
Reportáž:  Je správné zasílat kreditní karty poštou?
Reportáž:  Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světa

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
789600   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
295741   11.09.98 Romske aktuality
285989   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
262278   14.03.00 Romský jazyk
170536    Historie a původ Romů
140696   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
120739    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103178    Fotografie
90277   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
84162   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz