Vyhledávání
8.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se vás nejdříve pozveme na Světový romský festival Khamoro, který začne už v neděli. Představíme vám kočovné muzeum a řekneme vám o aktivitách občanského sdružení Český západ.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Praha ožije festivalem Khamoro
Už v neděli 25. května Praha ožije hudbou z celého světa, začíná totiž desátý ročník Festivalu Khamoro. Proč festival Khamoro vznikl a co nabízí, řekl Anně Polákové Michal Benč z pořádajícího sdružení Slovo 21.

Puerto Flamenco na vernisáži výstavy Ztracený ráj (Foto: Jana Šustová) „Khamoro vzniklo před deseti lety a vzniklo v reakci na jednu velkou společenskou událost, která se stala u Prahy, kdy romská kapela Khamoro hrála na jedné velice prestižní akci a zvukaři oficiálně s odůvodněním, že cikánům nehrajou, na pódiu oznámili, že vypínají na představení zvuk. Takže řekněme 500 až 1000 poměrně významných hostů v tu chvíli bylo překvapeno. Organizátoři akce nechápali, co se děje, a na základě této šílenosti, která měla ještě pak určité dopady, se rozhodli, že uspořádají festival Khamoro, který skutečně vznikl. Ty prvopočátky byly složité, ale z festivalu se stal poměrně velký podnik a má důraz na českou společnost. Ale je takovým smutným dodatkem, že původní kapela Khamoro, která byla právě tím prvopočátkem vzniku festivalu, dnes už neexistuje.“

Je to už desátý ročník, jak společnost vnímá festival Khamoro, kdo všechno přijde na Khamoro, jak to hodnotí společnost?

Esma Redžepová z Makedonie (Foto: Jana Šustová) „V posledních ročnících se na Khamoro vracejí a mají o něj zájem především Romové, což v počátcích nebylo. Z počátku to bylo pro všechny, ale především pro majoritní společnost, majoritní společnost tvořila většinu hostů festivalu, ale to se v posledních letech změnilo. Khamoro je různorodé a zejména Romové mají zájem tento festival vidět. Řekněme, že i galakoncert, který je každoroční součástí festivalu, se stal prestižní událostí. Lidé chtějí ten festival navštívit a vidět romské kapely z různých zemí včetně těch českých a to je pro mě obrovské pozitivum a přínos celého festivalu.“

Kdo vystoupí na festivalu? Na koho se mohou posluchači těšit?

Arbat (Foto: Jana Šustová) „Festival Khamoro přiveze v tomto roce nejlepší hudebníky za celých deset let trvání festivalu, v čele s Esmou Redžepovou z Makedonie, která je vyhlášenou královnou Romů. Přijedou i výborní ruští houslisté Loyko, přijede divadelně-hudební soubor z Ukrajiny Romans, který je velice známý. Českou republiku zastoupí současně asi nejznámější romská kapela Bengas. A mezi dalšími budou např. Puerto Flamenco ze Španělska, Francouzi Arbat atd. Zajímavostí není samozřejmě jen tradiční hudba, ale od pondělí do středy se již tradičně koná v Redutě gypsy jazz, což je také velmi zajímavá sekce romské hudby.“

Součástí festivalu bývají také semináře, budou i tento rok?

„V tomto roce nebudou semináře, ale co je součástí celého festivalu, a to bych možná vyzdvihl jako největší akci, to je mezinárodní etnomuzikologická konference Hudba menšiny, která se koná v Praze poprvé. Přijedou na ni přední etnomuzikologové z celého světa, je jich na sto, a budou během celého týdne mluvit o hudbě etnik, a tři dny z této konference jsou věnovány zejména romské hudbě. Toto se na té etnomuzikologické konferenci, která se koná jednou za 5 let, ještě nestalo, takže to bude opravdu zajímavé, co z té konference vzejde.“

V jakých prostorách se bude konat festival?

Yorgui Loeffler v Redutě (Foto: Jana Šustová) „Začíná tuto neděli, kdy v Rock Cafe budou diváci moci shlédnout skupiny Le čhavendar a Gulo čar. Od pondělí do středy je gypsy jazz, který se tradičně koná v Redutě na Národní třídě. Ve čtvrtek a v pátek se hraje tradiční hudba v Roxy a v sobotu je v Kongresovém centru Praha Galakoncert. Doplním ještě, že ve čtvrtek ve 12 hod je slavnostní průvod, defilé romských hudebníků z festivalu historickou Prahou z Můstku na Staroměstské náměstí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Tania Magyová a její Muzeum romského umění v karavanu
Pod slovem muzeum si běžně představíme budovu plnou zajímavých exponátů. Ale ve Francii žije romská výtvarnice Tania Magyová, která založila Muzeum romského umění v malém karavanu a jezdí s ním po světě. Naše kolegyně Jana Šustová ji zastihla na festivalu Kočování, která se konal koncem dubna v Bruselu.

Muzeum romského umění v karavanu (Foto: Jana Šustová) Bydlíte v karavanu, ve kterém je zároveň Muzeum romského umění. Jak jste začala s tímto projektem?

„Na začátek vyprávění svého příběhu bych chtěla uvést, že jsem se narodila jako dcera romského otce, ale pak jsem vyrůstala v rodině obchodníků, kteří jezdili po trzích. Bydleli jsme různě, někdy v paneláku, někdy jsme byli na cestách, protože moji rodiče dělali obchody na vzdálených místech. Svého romského otce jsem neznala, ale hodně Romů kolem mě mi o něm vyprávělo. A dá se říct, že mým jediným snem bylo, abych ho našla. Hledala jsem ho celý život, protože má rodina o něm se mnou nechtěla mluvit. A pak jsem měla v životě dvě možnosti: buď se věnovat obchodování jako moji rodiče, nebo jít studovat. Nakonec jsem si vybrala rozchod s profesí mých rodičů, a rozhodla jsem se začít studovat výtvarné umění. A jak jsem byla stále hnána touhou najít svého otce, napsala jsem na univerzitě doktorandskou práci na téma Romské umění. Přitom jsem začala potkávat známé i méně známé umělce.“

Potkávala jste také romské umělce?

Tania Magyová a sochař Gérard Gartner (Foto: Jana Šustová) "Potkala jsem dva druhy umělců, nebo přesně řečeno tři druhy umělců. Za prvé romské umělce, jako je Gérard Gartner, Sandra Jayatová, Mona Metbachová a další. Za druhé to byli umělci, kteří jsou úplně jiní, jsou to gádžové. A za třetí jsem potkávala umělce, kteří jsou někde mezi těmi prvními dvěmi skupinami, to znamená, že pracují na tématech, která jdou napříč. Jsou to lidé podobní těm, kteří jsou teď s námi na festivalu Kočování, to znamená lidé, kteří se zabývají tématem kočování, pracují v cirkuse a podobně."

Podařilo se Vám nakonec setkat se s Vaším tátou?

Tania Magyová mám na ruce vytetovaný kočovný vůz (Foto: Jana Šustová) „Svého tátu jsem nepoznala, protože zemřel právě v době, kdy jsem konečně našla jeho stopy. Ale potkala jsem se své bratry, z nichž jeden mi hrozně moc o tátovi vyprávěl a který se mu hodně podobal. A jemu jsem mohla říct to, co jsem nikdy nemohla říct tátovi a to pro mě bylo hodně silné. Když jsem psala svou doktorandskou práci, myslela jsem pořád na něj. Tuto práci jsem realizovala na pařížské Sorbonně pod vedením emeritního profesora Jacquesa Cohena. A celý svůj výzkum jsem věnovala nejen Romům, protože tato práce i naše asociace byla vytvořena pro ně, ale věnovala jsem ji svému otci, který zemřel.“

A jak to všechno souviselo s vytvořením Muzea romského umění v karavanu?

Děti na návštěvě v karavanu (Foto: Jana Šustová) „Psaní mé doktorandské práce mi částečně umožnilo najít tátu, který ale těsně předtím zemřel. Ale poprvé jsem potkala své bratry. A řekla jsem si: protože můj táta byl Rom a protože to všechno žil za mými zády, vydám se na cestu a založím malou asociaci. A potom koupím karavan, protože je praktický pro cestování, a ten bude sloužit pro více účelů. Jeho první funkce bude, že v něm zřídím malé muzeum, ve kterém budeme mít katalogy z výstav, umělecká díla a další. Jeho druhou funkcí je, aby sloužil jako příbytek, protože v něm bydlím. A třetí věc je, že ho využíváme k realizaci ateliérů mezi různými skupinami Romů, z nichž někteří žijí ve squotech, na průmyslových předměstích a často poblíž velkých měst.“

Založila jste tedy asociaci – jak se jmenuje a kolik lidí v ní pracuje?

Muzeum romského umění v karavanu (Foto: Jana Šustová) „Naše asociace se jmenuje Umění kočovných Romů. Jejím cílem je propagace romského a také kočovného umění, to znamená, že jsme otevření i ne-Romům. Asociace byla založena v roce 1998. Na začátku jsme byli jen tři lidé jako členové kanceláře. Byla tam prezidentka Gaëlle Loiseau, což je etnoložka, která pracuje také s organizací Centrum migrace a zdraví, což je asociace pro Romy v Montpellier na jihu Francie. Pak je tam její manžel, který se jmenuje Guillaume Malinge a je dokumentaristou naší asociace. A dále jsem tam já jako tajemnice a finanční správce této organizace. Pak jsme začali cestovat a začali jsme mít příznivce, kteří nás následují. Co se týče počtu osob, kteří bydlí blízko i daleko od nás, účastní se našich aktivit a pomáhají nám, dá se říct, že máme zhruba sto lidí po celé Francii a trochu i v jiných zemích, například v Anglii, ve Španělsku, v Irsku a v Itálii.“

Cestujete hodně s Vaším karavanem?

Muzeum romského umění v karavanu (Foto: Jana Šustová) „Cestuji s karavanem především po místech, kde pracuji, protože jsem profesorkou výtvarného umění na středních a základních školách. Vždy se s karavanem zastavím poblíž místa, kde pracuji a pak se snažím prezentovat Muzeum romského umění v karavanu. A jindy zase jezdím sem a tam a nabízím různé výtvarné ateliéry, což dělám během školních prázdnin nebo víkendů. Jinak se také snažím navštěvovat svou rodinu a účastnit se velkých festivalů, jako je tady.“

Tolik romská výtvarnice z Francie Tania Magyová, která nás ještě v některém z příštích pořadů pozve na prohlídku Muzea romského umění v karavanu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.09.2008Festival Kočování se rozšířil o nové umělceO Roma Vakeren
18.09.2008Během festivalu Kočování v Belgii se představilo i brněnské Muzeum romské kulturyZprávy ze života Romů
09.05.2008Festival Kočování představil také díla romských umělcůO Roma Vakeren
15.04.2008V pátek začne projekt Kočování – festival umělců, kteří nevydrží na jednom místěZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Ve sborníku Devla, Devla publikovala také Jarmila Hannah Čermáková
Vyšla nová kniha básní a povídek o Romech Devla, Devla, do které přispívali svou tvorbou jak Romové, tak i autoři z většinové společnosti. Více řekla Marii Vrábelová jedna z nich Jarmila Čermáková.

Jarmila Hannah Čermáková (Foto: Jana Šustová) „Loni nás vyzvala paní Eva Kantůrková, která v té době byla předsedkyní Obce spisovatelů, , abychom se zamysleli nad literární soutěží, která by měla být na volné téma Romové. Výzva vyšla v bulletinu určeném pro Obec spisovatelů. Ozvalo se, já si myslím, asi kolem 30ti lidí, vybráno bylo asi 12 těch prací. Jsem pyšná, že byli vybráni i moji dva přátelé z řad Romů, které jsem kdysi do obce doporučila a paní Kantůrková je velice vlídně přijala mezi nás.“

Takže to jsou básně a povídky o Romech nebo psané Romy?

„Obojí, zúčastnilo se více národností, nejenom Romové a Češi, domnívám se, že je tam i nějaký slovenský nebo maďarský původ.“

Kdo vybíral do knihy ty básně a povídky?

Eva Kantůrková (Foto: Jana Šustová) „Já se domnívám, že v Obci spisovatelů kolem sebe paní Kantůrková shromáždila odborníky, kteří vybrali to, co se jim nejvíce líbilo.“

Vy sama jste také přispěla básní?

„Já jsem přispěla takovým celým cyklem, protože mě to velmi oslovilo. Paní Kantůrková zvolila jako takovou inspiraci Karla Hynka Máchu a Cikány. A já jsem Jarmila, takže na Máchu slyším velmi dobře, a jako motto jsem si vzala Nerudovu lásku - tu báseň, rozdělila jsem ji na jednotlivé úseky a ke každému jsem napsala básničku s romskou tematikou.“

Podpořil vás někdo?

Autoři sborníku Devla, Devla s ministryní Džamilou Stehlíkovou (Foto: Jana Šustová) „Ano, velice laskavě nás podpořila paní ministryně Džamila Stehlíková, přispěla na knížku, podpořil nás Úřad vlády a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jsme jim vděční.“

Teď jde kniha do distribuce?

„Knížka je možná už nějaký čas v distribuci, já jsem viděla, že prošla i Knižním světem v České televizi. Myslím, že není přímo na pultech, ale internetově ji nabízí knihkupectví Kosmas.“

To nebude asi pro každého čtenáře, asi to bude náročnější čtení, počítáte s tím, že si lidé koupí tuto knihu?

„Já si myslím, že své čtenáře máme, že jsou lidé, kteří této tematice fandí a mají ji rádi.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.12.2007Obec spisovatelů vyzvala autory, aby jí zaslali díla na téma Cikáni - RomovéO Roma Vakeren
18.11.2005V Národním divadle se bude hrát romská operaO Roma Vakeren
29.04.2005Jarmila Hanah Čermáková vytvořila novou sbírku poezieO Roma Vakeren
01.04.2005Jarmila Hanah Čermáková napsala pro děti knihu PindralkoO Roma Vakeren
19.03.2004Pražské Divadlo AHA! uvede romskou pohádku Jablka mládíO Roma Vakeren
14.02.2003Jarmila Hanah ČermákováO Roma Vakeren
08.11.2002ZprávyO Roma Vakeren
07.06.2002Loutka romského chlapce Pindralka putuje za českými dětmiO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Diskriminace se může projevovat i v přístupu k bankovním a telekomunikačním službám
Diskriminace se může projevovat různě. V České republice jí mnohdy čelí i cizinci. Je jim například bráněno v přístupu k různým bankovním a telekomunikačním službám. Více už Janu Mišurcovi řekla právnička SOS Eva Petlachová.

„Mnoho spotřebitelů si stěžuje zejména na diskriminaci cizinců ve finančních službách. Jsou některé banky, které cizinci, byť tady má trvalý nebo dlouhodobý pobyt, odmítají poskytnout úvěr, což si myslíme, že je nepřiměřené a diskriminační. Dále jsou tu i banky, které odmítají otevřít běžný účet cizinci a také zde se domníváme, že jde o jasně diskriminační praktiku.“

Dochází i k jiné diskriminaci cizinců u nás?

„Mohlo by to být například i v telekomunikačních službách, kdy někteří operátoři požadují rozdílné zálohy nebo vratné kauce na nejrůznější služby, kdy tyto rozdíly jsou poměrně nepřiměřené. A také jsou zde rozdílné podmínky pro vracení té kauce, u cizinců je to třeba až po skončení platnosti uzavřené smlouvy, což může být velmi dlouhá doba.“

Dochází k nějaké diskriminaci i českých občanů?

„I s tím jsme se setkali, a to bylo například v Karlových Varech, když tam byl Mezinárodní hudební festival, kdy tamní hoteliéři odmítali ubytovat české občany, protože čekali na movitější klientelu.“

Jaké podněty SOS zaslalo, případně kam, v rámci zmíněné diskriminace?

„Podali jsme podněty České obchodní inspekci na telekomunikační společnosti. Pak pokud jde o banky, na ty dohlíží Česká národní banka, a také tam jsme se obrátili s podněty.“

Stále v České republice neplatí antidiskriminační zákon, jak se na to díváte?

„Myslím si, že to je hodně špatné. V současné době vetoval antidiskriminační zákon prezident, je tedy na poslanecké sněmovně, aby přehlasovala toto veto, tedy nadpoloviční většinou všech poslanců. Myslím si, že tento zákon opravdu potřebujeme, protože potřebujeme střechový zákon, který by stanovil, co to je diskriminace, jak se proti ní bránit, pojmy nepřímé a přímé diskriminace, aby všechny oběti diskriminace měly stejná práva, což v současné době není.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
27.07.2013Smlouvy s mobilními operátory už nás nebudou brzditO Roma Vakeren
20.07.2013Na co si dát pozor při výběru dovolené přes internet?O Roma Vakeren
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
14.11.2012Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšiloZprávy ze života Romů
12.05.2012Řada evropských zemí se k Romům chová macešskyO Roma Vakeren
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
20.06.2011V dodržování základních práv má Evropa rezervyZprávy ze života Romů
06.08.2010Prohlížení tašek v obchoděO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Zábavné workshopy formou hry
Zábavné workshopy formou hry nabízí žákům osmé a deváté třídy základních škol a dětských domovů společnost Člověk v tísni. V Praze si už v dubnu mohly děti z dětských domovů vyzkoušet hry, které navozují situace, se kterými se mohou zanedlouho v životě setkat. Marie Vrábelová pozvala k mikrofonu organizátorky pražských workshopů Gabrielu Kalovou a Lucii Jindrákovou.

„Ten workshop má vlastně simulovat život a denní starosti dospělého člověka. Takže má připravit děti na to, co je v nejbližší době čeká, aby se uměly zorientovat v systému vzdělávání, v systému pracovního trhu, úřadů a v oblasti bydlení.“

Už máte tzv. vychytáno, co těm dětem dělá největší problém?

„Myslím si, že to zatím vychytáno až tam úplně nemáme, my se snažíme právě tímto workshopem je jako kdyby uvést do toho, co je v tom životě může reálně potkat. Třeba na stanovišti zaměstnání uvádíme, že existují různé typy pracovních smluv, tam je s nimi třeba vyplňujeme, ale může samozřejmě u toho nastat to, že ta pracovní smlouva nemusí být platná, nebo zaměstnavatel něco slíbí a nakonec ten zaměstnanec něco podepíše, co tam vůbec neuvádí atd. Dále děti sbírají body, samozřejmě je pak odměna – výplata peněz, mají možnost ty peníze nějak rozumně utratit. Nebo jsme pak s nimi seděli a debatovali a bavili jsme se právě o těch rizicích, které je právě v tom životě mohou potkat, a to je právě cílem této hry.“

Je v Praze o vaši nabídku zájem?

„Máme radost, protože školy s námi komunikují dobře a reagují na tu naši nabídku skvěle, takže můžeme říct, že je zájem.“

Jak vlastně ten plán vznikl, jak jste na to přišli, že to budete pořádat?

„Víceméně mi pracujeme jako pracovní poradkyně a to je jedna část našeho zaměstnání, kdy se potkáváme s těmito nesnázemi, se kterými se člověk může setkat na pracovním trhu. Pak máme kolegyně, které pomáhají lidem ze sociálně vyloučených lokalit orientovat se v systému, řešit nějaké problémy ohledně bydlení.“

Říkali jste, že po workshopu následuje beseda s dětmi, byly to děti z dětských domovů, jaké byly ty jejich největší problémy, které stanoviště bylo pro ně nejtěžší?

„Já neumím říct, co bylo nejtěžší, sami jsme byli překvapení, čekali jsme, že oni z těch rodin přišli d kontaktu se spoustou věcí, hodně dětí třeba zažilo vstup exekutora do rodiny, o tom se tam bavily dost živě, takže těžko říct.“

Byly při diskuzi aktivní? Ptaly se, zajímalo je to?

„Samozřejmě, protože se jim stalo, třeba zrovna na stanovišti práce, že nám říkaly, že třeba měly pracovní smlouvu na dobu neurčitou, a já říkám, ale vy jí tady máte na dobu určitou, a ony na to, že jim říkali, že to je doba neurčitá. A právě toto byl moment, kdy jsme viděli, že toto je zrovna bod, o kterém bychom se měli začít bavit. Co je řečeno ústně, že často je to takový ten klientelismus, já tě zaměstnám, já ti dám všechno a nakonec lidi nedostanou ani smlouvu. Takže toto byly takové body, kdy se děti ptaly, kdy viděly, že něco bylo slíbeno, ale že to tak vůbec není ve skutečnosti. To byly chvíle, kdy si ty děti uvědomily, že se jim toto může stát, že na toto si musí dávat pozor.“

Ty workshopy budou probíhat do konce roku, během roku nejsou? Nebo uvažujete o tom, že by mohly být?

„Protože je o workshopy zájem, tak my je budeme určitě rádi nabízet i po září v novém školním roce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2011Šluknovsko dostalo stovku míst veřejně prospěšných pracíZprávy ze života Romů
30.04.2011Hudebník a vypravěč Art Napoleon seznámil romské děti s indiánskou kulturouO Roma Vakeren
16.04.2011Při hře "C´est la vie" se žáci připravují na životO Roma Vakeren
29.03.2011Nemoc bezmocných: lehká mentální retardaceZprávy ze života Romů
26.02.2011Projekt Uč se, more nabízí tzv. retrostipendiaO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
09.04.2010Jirkov a Člověk v tísniO Roma Vakeren
31.10.2008Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísniO Roma Vakeren
22.08.2008Člověk v tísni představil výsledky projektu POLISO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ředitelka o. s. Český západ vystoupila na konferenci Profesní příběh
V pondělí se na Univerzitě Karlově uskutečnila konference s názvem Profesní příběh, na které své příběhy představili někteří profesoři i absolventi Katedry sociální práce při Filosofické fakultě v Praze. Mezi absolventy promluvila i magistra Jana Kosová, výkonná ředitelka občanského sdružení Český západ, které ve vesnici Dobrá Voda u Toužimi pracuje s romskou komunitou. Podrobnosti zjišťovala Jana Šustová.

Absolventi Katedry sociální práce na konferenci Profesní příběh. Druhá zprava: Jana Kosová (Foto: Jana Šustová) Vy jste studovala na katedře sociální práce na pražské Filozofické fakultě, momentálně pracujete jako výkonná ředitelka občanského sdružení Český západ, jaká byla vaše cesta z této pražské katedry až do Českého západu na post ředitelky?

„Má cesta do Českého západu nebyla tak přímá, já jsem ještě za studia a také před studiem už dlouhodobě pracovala v občanském sdružení Na počátku, které má dům pro těhotné maminky v tísni. Takže tam jsem hned po státnicích odešla pracovat jako vedoucí domova. A hned na začátku jsem dostala zároveň pozvání do Českého západu pracovat s romskými ženami v Dobré Vodě. Tomu pozvání jsem vyhověla, ale mohla jsem to udělat až za rok, protože rok jsem přislíbila, že budu v o. s. Na počátku, kterému jsem chtěla také splatit to, co do mě celou dobu vkládali.“

Takže do Českého západu jste přišla přesně v jakém roce?

Panelový dům v Dobré Vodě, obývaný Romy (Foto: Jana Šustová) „V roce 2003.“

„Co bylo první náplní vaší práce v Českém západu?“

„První náplní bylo napojování se na lidi z komunity, protože jsem trošku tušila, že budu moct pracovat metodou komunitní práce. Znamenalo to spoustu rozhovorů, návštěv v rodinách a opravdu ta moje náplň byla pracovat se ženami v té komunitě, které byly velmi silné, takže to bylo i pro mě strašně zajímavé.“

Jak ta romská komunita v té době vypadala? Kolik v ní bylo lidí, v jakém byla stavu a pracoval s ní už nějaký sociální pracovník?

Jana Kosová (Foto: Jana Šustová) „Pracoval tam Karel Podsedník, který bydlel přímo v Dobré Vodě. On pracovat především s muži v rovině zaměstnávání. A když jsem přišla já, tak zároveň se mnou přicházela asistentka pro práci s dětmi a tu já jsem měla příležitost trošičku doprovázet z té strany profese sociální práce, protože ona byla pedagog a ta práce nebyla jen o pedagogické práci. A ta komunita vypadala tak, že tam bydlelo 80 lidí, z toho 40 dětí, žila si takovým velmi svérázným životem, ale asi jí chyběla trošku komunikace s ostatní společností, protože ta komunita je sociálně vyloučená., žije 10 kilometrů od nejbližšího města, bez obchodů, bez restaurace, bez autobusového spojení.“

Kolik tam například bylo nezaměstnaných lidí a jak se budovala ta další práce?

Práce s tkalcovským stavem (Foto: Eva Haunerová) „Když vznikal Český západ, tak ta nezaměstnanost byla téměř 100% u lidí, kteří byli schopní pracovat. A právě bratři trapisté, kteří iniciovali vznik Českého západu, nabídli mužům práci na opravách kláštera a tím vlastně začaly první mužské práce. Zároveň se nabídl několika ženám rekvalifikační kurz na tkaní koberců a šití a některé z těch žen, které se učily v těchto rekvalifikačních kurzech, dostaly práci u Českého západu. A s rámci strategického plánu jsme vybudovali pozici koordinátora zaměstnávání, který se stará cíleně o zaměstnávání lidí nejenom u nás, ale i v rámci veřejně prospěšných prací, a především na volném trhu práce. Nedávno jsme dělali analýzu zaměstnanosti, a je asi 80ti procentní, což je výborné, i když musím říct, že to číslo zahrnuje i sezónní práce, brigády. Ale výrazně se změnila chuť lidí pracovat a zjistili, že pracovat je opravdu daleko výhodnější a i sociálně prestižnější, než být doma.“

Jak jste potom přešla na post ředitelky?

Sídlo Českého západu (Foto: Jana Šustová) „Myslím, že to bylo tím vzděláním v oboru sociální práce a studia v oboru sociální práce, protože Karel, který tam pracoval, čerpal hlavně ze své chuti pracovat s lidmi a to asi člověku nevydrží tak dlouho, jako když je profesionál. Takže postupně jsem se stala předsedkyní sdružení, naše sdružení prošlo takovou organizační změnou, takže jsme ustanovili i post výkonného ředitele tak, že se oddělila výkonná složka od předsednictva a já jsem tedy byla jmenovaná na tuto pozici.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispějeO Roma Vakeren
11.07.2015Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální službyO Roma Vakeren
03.02.2014Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznánímZprávy ze života Romů
17.01.2014Český západ dává práci lidem na Tepelsku a ToužimskuZprávy ze života Romů
16.01.2014Organizace Český západ změnila svoji právní formuZprávy ze života Romů
16.12.2013Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré VoděZprávy ze života Romů
26.09.2013Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práciZprávy ze života Romů
30.08.2013Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodejeZprávy ze života Romů
11.07.2013Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

A ještě tu na závěr máme připomenutí - až do konce května máte možnost zúčastnit se fotografické soutěže Romipen, kterou pořádá Český rozhlas. Vyfotografujte tradice, zvyky či všední události dokumentující život Romů v různých zemích. Máte možnost vyhrát některou z mnoha zajímavých cen, například digitální kameru nebo digitální fotoaparát. Informace o soutěži najdete na naší internetové adrese.

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 23. května je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha....

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Praha ožije festivalem Khamoro
Reportáž:  Tania Magyová a její Muzeum romského umění v karavanu
Reportáž:  Ve sborníku Devla, Devla publikovala také Jarmila Hannah Čermáková
Zprávy: 
Reportáž:  Diskriminace se může projevovat i v přístupu k bankovním a telekomunikačním službám
Reportáž:  Zábavné workshopy formou hry
Reportáž:  Ředitelka o. s. Český západ vystoupila na konferenci Profesní příběh

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz