Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se vám řekneme, jaké akce se připravují v rámci Mezinárodního dne Romů. Řekneme vám o projektu organizace Slovo 21, který je určen romským studentům. Pozveme vás také na zajímavou výstavu do Muzea romské kultury.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romaňi relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Mezinárodní den Romů v Praze připomene oběti rasismu
V úterý 8. dubna oslaví Romové na celém světě svůj Mezinárodní den, který byl ustanoven na prvním kongresu Mezinárodní romské unie (IRU)a připomíná se od roku 1971. Romové z České republiky budou v tento den pořádat pietní akce obětem rasových útoků. Právě po roce 1989 došlo k nárůstu rasově a ideologicky motivovaného násilí, díky němuž zemřelo téměř 30 osob, mezi kterými převažují Romové a cizinci tmavé barvy pleti. Mezinárodní Den Romů oslaví také Romové v Pardubicích. Jak, to Marku Polákovi řekla Lucie Horváthová.

Mezinárodní den Romů v Praze (Foto: Štěpánka Budková) Blíží se den Romů, jak vy se na tento den připravujete? Oslavujete to, co pro vás znamená tento svátek?

„Tak pro mě osobně to je nový svátek, protože sama jsem o něm v minulosti nevěděla. Je to pro mě takový svátek, kdy si připomínám to, že jsem Romka a že tento den by se měl věnovat i nějakému zamyšlení, co vůbec Romové jsou, jaký je smysl být tady, tak vůbec s čím se potýkám. Všeobecně by tento svátek neměl být pouze jen romským nebo jen pro Romy, ale měl by být veřejným, pro všechny občany této republiky a pokud se tedy nějaké aktivity dělají, mám tedy na mysli třeba i kulturní akce, nebo akce nějakého jiného typu, pak by neměli být zaměřeny pouze na Romy. Je to sice svátek romský, ale jinde není řečeno, že to je jen pro Romy. Takže v Pardubicích se třeba připravuje oslava Mezinárodního dne Romů, připravuje se v jedné romské lokalitě, bude probíhat jakýsi den soutěží, bude tam i vystoupení, proběhne tam basketbalový souboj s místními pardubickými basketbalisty. Taktéž tam proběhne tisková konference, jelikož v Praze bylo před 14 dny setkání neziskových organizací, na kterém se shodly, že si připomenou tento den jako úctu k obětem rasových činů. Tak teď je jednotná strategie pro Mezinárodní den Romů, kdy se připomenou v rámci těchto oslav i oběti těchto činů. Takže v rámci tohoto dne i v Pardubicích proběhne zmínka o obětech rasových činů.“

Zaslechl jsem, že studujete, co přesně studujete?

„Já studuji v Pardubicích na univerzitě, obor sociální antropologie a mým hlavním zaměřením jsou Romové.“

Mino školu věnujete se ještě něčemu?

„Pracuji v Praze jako externí pracovnice pro Úřad vlády, konkrétně pracuji v kabinetu paní ministryně a v minulém i v letošním roce pracuji pro Evropský rok rovných příležitostí 2007. Tento rok je věnovaný převážně zprávám a ukončení tohoto programu.“

Co je náplní Vaší práce?

„Tak mojí náplní byla hlavně koordinace těch projektů, který se realizovaly v rámci projektů. V rámci tohoto programu bylo podpořeno sedm projektů, který se zaměřovaly na diskriminaci na základě pohlaví, rasy, náboženského vyznání, sexuální orientace“.

Jak Vy sama vnímáte situaci Romů v Čechách?

„Celkově si myslím, že situace se v určitém směru zlepšuje, ale jenom pro určitou skupinu Romů, protože nemůžeme hovořit o Romech jako o jedné homogenní skupině, na kterou platí úplně všechno stejně, jako pro tu skupinu. Tudíž si myslím, že se Romové jako skupina hodně stratifikuje, to znamená, že se vytvářejí vyšší vrstvy, nižší vrstvy, a tím pádem samozřejmě pro ty, kteří vidí prioritně jenom to špatné, tak vidí jenom sociálně vyloučené lokality. A zase ti Romové, který vnímají tu situaci pozitivně, vidí vysokoškoláky a čím dál tím se zlepšující situaci třeba v zaměstnání, i když je opravdu minimální. Prostě získat zaměstnání v některých částech republiky pro Romy už není takovým problémem“.

Mezinárodní den Romů v Praze (Foto: Štěpánka Budková) Pokud chcete oslavit Mezinárodní cen Romů s námi, tak přijďte 8. dubna od 14 do 17 hodin na Náměstí Míru v Praze. Letos se tam ale nebude tančit, zpívat, ani vařit. Od 14 hodin si každý může prohlédnout výstavu věnovanou více než třem desítkám obětí rasově a ideologicky motivovaných vražd, které se v ČR staly během posledních 20 let. Od 16 do 17 hodin se zapálí svíčky- na uctění památky obětí ale i na znamení naděje v lepší budoucnost, kterou bereme do vlastních rukou.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlastiO Roma Vakeren
31.03.2016Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v BrněZprávy ze života Romů
13.02.2016Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném prouduO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
08.04.2015Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni RomůZprávy ze života Romů
04.04.2015Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni RomůO Roma Vakeren
04.04.2015Oslavy Mezinárodního dne Romů v PrazeO Roma Vakeren
31.03.2015Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet FactoryZprávy ze života Romů
28.03.2015Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Podaří se Romy z ghett začlenit do společnosti?
Češi příliš nevěří tomu, že se v brzké době podaří začlenit Romy z ghett zpátky do společnosti. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracovala agentura GAC sociologa Ivana Gabala. Podle zhruba dva roky staré analýzy je v Česku přes 300 chudinských domů a čtvrtí, kde žije zhruba 80 000 lidí. Marie Vrábelová se na názor zeptala sociologa Fedora Gála.

Chánov „Především bych chtěl upozornit na malé drobnosti, které je nutno si při čtení Gabalova výzkumu uvědomit, velice dobře si je uvědomit. Za prvé Gabal říká, že Češi a Češky nevěří v integraci. To, že v integraci nevěří respondenti Gabalova výzkumu, říká jenom to, že oni nevěří. Ale tahle jejich nevíra může být v pozadí toho, že Romové jsou odsouváni někam na bok. Toto je děsně důležitý. Druhá věc, která z toho výzkumu vyplývá, je, že si myslí respondenti Gabalova výzkumu, že si za svou situaci můžou Romové sami. To, že si to myslí respondenti tohoto výzkumu, to neznamená, že si za svou situaci mohou Romové sami. Třetí věc, na kterou chci poukázat je, že Gabal říká, anebo výzkum, který uskutečnila jeho agentura říká, že 77 % Čechů věří, že nová vládní garnitura přinese změny. Proboha, odkud pramení taková víra? Tato vládní garnitura není ani první ani poslední, a situace Romů se přesto, že tady osm let vládla Sociální demokracie, nezměnila. Kde pramení ta víra?, opakuji. Čtete-li výzkumy tohoto typu, pořád myslete na to, že tohle je veřejné mínění, tohle si lidé myslí. Skutečná situace Romů závisí na něčem úplně jiném, než na tom, co si myslí většinová společnost. Titíž lidé, kteří si myslí, že si Romové za svou situaci můžou sami, jsou ti, kteří je neberou do zaměstnání, jsou ti, kteří se od nich stranní v dopravních prostředcích, jsou ti, kteří se na ně dívají přes prsty. Má-li se změnit situace Romů v České republice, musejí na tom stejně tak makat představitelé, lidé, občané z většinové společnosti, jako Romové samotní. Všichni vědí, že to, co může pomoci Romům, je vzdělání dětí a práce pro dospělé. Jinou cestu já neznám, jenomže jak to vypadá v našich školách? Jaká je pozice na základních školách malých Romů? Chovají se k nim učitelé stejně jako k ostatním, mají stejné šance? Přicházejí z prostředí, které je úměrné prostředí, z kterého přicházejí i děti z minoritní společnosti, měli šanci naučit se jazyk, systematičtěji „sedět na zadku“ a koukat do knihy jako jejich generační druhové na základních školách? Čili, ano vzdělání, ale také vyrovnávání šancí. Mluvím-li o vyrovnávání šancí pro děti, které vstupují do vzdělávacího systému, myslím teda především na to, že tady je zapotřebí pomoct“.

Dalo se předejít vyloučeným romským lokalitám?

Fedor Gál (Foto: Jana Šustová) „Především my pořád mluvíme o Romech jako o nějakých chudáčcích v koutku. Já znám spoustu Romů, kteří jsou naprosto integrováni. Mluvit o tom, že Romové nejsou integrováni, je nesmysl. Můžeme mluvit o tom, že zhruba 1/3 z nich žije na dně. Kdybychom se tomu věnovali před padesáti, čtyřiceti, třiceti, dvaceti lety, tak by třetina Romů nemusela být na dně. Jestli by to bylo pětina nebo šestina, to já neumím říct. Ale, že ten problém je vleklý a že se na něj kašlalo, a že se řešil způsoby, které byly naprosto nepřiměřené, že se řešily uplácením nebo nějakými sociálními dávkami, tak to je naše odpovědnost“.

Romové, kteří opustili naší republiku, jsou v jiných zemích zaměstnáni. Tady patřili do vyloučených lokalit, ale tam mají zaměstnání, stačí uživit děti a děti chodí do škol. Jak to, že jinde to jde a u nás to nejde?

„Takových konkrétních příkladů já bych mohl uvést hodně, opravdu hodně. V životě Romů, které jsem potkal v Londýně, se změnilo něco naprosto podstatného, jejich děti nastoupily do školy, kde je nikdo nešikanoval a nikdo je nesunul do poslední lavice nebo do koutku. Byly stejní a obrovskou rychlostí se naučily anglicky, obrovskou rychlostí začaly cítit, že jsou rovní mezi rovnými, a tenhle pocit je naprosto dominantní. My jsme pořád monokulturní, homogenní společnost, pro kterou je jinakost něco odsouzeníhodného, a to je prostě náš problém a ne romský problém. Mluvili jsme o integraci a je zapotřebí ji opakovat do nekonečna. Nejde o to, aby se někomu vzal jeho jazyk, jeho kultura, jeho styl, jeho nahlížení na svět. Mluví se o tom, že musím vytvořit šanci pro toho, aby se v pracovním, vzdělávacím, profesním prostě cítil stejně jako všichni ostatní bez toho, aby se musel něčeho podstatného ze své identity vzdát.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak postupuje práce Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách
Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách začala pracovat letos v březnu a jak její práce postupuje upřesnila Marii Vrábelové Radka Soukupová z Kanceláře Rady Vlády České republiky pro záležitosti romské komunity.

Foto: Mark Wiedorn „Od března jsou v agentuře zaměstnáni první zaměstnanci s tím, že experti nejsou k dispozici okamžitě. Takže pokud jsme usilovali o osoby, které jsou opravdu odborníky, tak jsme museli respektovat to, že je jejich stávající zaměstnavatel neuvolní okamžitě, proto někteří z nich nastoupí třeba až v průběhu května nebo června, takže ten finální stav, kompletní naplnění, bude pravděpodobně ještě nějaký měsíc trvat. Nicméně agentura už má svého ředitele, stal se jím pan inženýr Marek Podlaha, je to člověk, který má zkušenosti se zaměstnáváním příslušníků romského etnika.“

A máte informace o tom, že pan ředitel už navštívil lokality, které jste vybrali a už tam zhodnotil situaci?

„Vím o tom, že pan ředitel Podlaha ve spolupráci s paní ministryní, zahájili návštěvu všech pilotních lokalit, kterých je celkem 12. Nicméně těch skutečných lokalit nebo obcí je 10 a dvě lokality jsou tvořeny mikroregiony, kdy každý mikroregion se skládá z několika malých obcí. Takže to postupné navštěvování bude trvat ještě nějakou dobu a bude pokračovat další konkrétní prací v lokalitách.“

Myslíte si, že agentura skutečně napomůže tomu, aby se Romové integrovali do společnosti, aby ubývalo těchto sociálně vyloučených lokalit?

„Je velkou ambicí agentury, aby vytvořila metody sociální integrace, které by měly napomoci začleňování příslušníků romského etnika. Věřím že takové metody se zcela jistě objeví. Nicméně je potřeba počítat s tím, že ty výsledky budou velmi pomalé, protože zkušenost je taková. Pokud se osahuje výsledků velmi rychle, tak většinou nejsou udržitelné. Takže s agenturou je potřeba mít trpělivost a vyčkat, jakých metod se dočkáme s tím, že by to měly být metody, které by měly být aplikovatelné i v dalších lokalitách, kterých je v České republice přes 300.“

Máte informace o tom, v jakých krajích dobře pracují neziskové organizace, nebo jaká je ta spolupráce?

„Vím o tom, že jsou zcela jistě obce, kde jsou neziskové organizace nepominutelným partnerem agentury, tam také asi agentura zahájí svou činnost nejdříve, protože tam má partnera vedle obce, která je samozřejmě tou klíčovou právnickou osobou. Neziskový sektor je zcela jistě dalším klíčovým hráčem, takže určitě minimálně v Ústí, v Přerově, v Brně jsou organizace, které dokáží být agentuře partnerem a budou zcela jistě zapojeny do místního partnerství.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
19.12.2015Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemiO Roma Vakeren
28.11.2015Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatelO Roma Vakeren
14.11.2015Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňováníO Roma Vakeren
06.06.2015Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek JiránekO Roma Vakeren
27.05.2015Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek JiránekZprávy ze života Romů
19.05.2015Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
19.05.2015Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiérZprávy ze života Romů
15.05.2015Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemcůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
O situaci ve vyloučených lokalitách na Sokolovsku
Jaká je situace ve vyloučených lokalitách na Sokolovsku řekl Marii Vrábelové Štefan Gabčo, který sídlí v pracovní poradně v Sokolově a lokality navštěvuje.

Sokolov „Je tam velmi známé kino Alfa, kde bydlí stovky Romů.“

To je uvnitř města?

„Je to ve středu města. Je to několik paneláků.“

V čem vy vidíte problém?

„Problém je v tom, jak se mnozí Romové dívají třeba na to, co se momentálně děje, příliš tomu nerozumí, nechápou to a neuvědomují si že nyní je skutečně čas zamyslet se nad svým způsobem života a nad tím, jestli ten život nevzít do svých vlastních rukou. Byli zvyklí, že se o ně stát stará, ale v současné době, kdy přišli o několik tisíc korun na dávkách, tak se jejich postoj mění.“

Většinou jejich děti vidí, jak rodina žije, a nemají základní návyky. Dělá se u vás něco s těmito dětmi?

„Určitě. Jsou terénní sociální pracovníci a je i koordinátor vzdělávání, který v současné době má asi dvacet dobrovolných pracovníků, kteří navštěvují pravidelně rodiny a snaží se do každé z nich vnést myšlenku vzdělání, aby mu rodina přikládala opravdovou důležitost, aby se mohli sami o sebe do budoucna postarat. Navíc je tam nový pracovník, který bude pracovat s věkovou skupinou 15 - 26 let, ale zaměří se především na skupinu 15 - 18 let, protože to je skupina, kdy mladí opustí základní školy a nepokračují v dalším vzdělávání. To období třech let, si myslíme, je období, kdy potřebují nějakou motivaci, podporu, aby svůj život někam směřovali, vedli. Aby si nevzali za vzor rodiče, kteří jsou dlouhodobě bez práce a na dávkách hmotné nouze. Já se v těch lokalitách pohybuji, a mohl bych vyprávět o desítky životních příběhů. Jsou lidi, kteří by byli rádi, aby jejich děti studovaly, ale ty podmínky jsou takové, že to nelze.“

Jaké většinou byly důvody k tomu, že se lidé ocitli ve vyloučených lokalitách? Co k tomu vedlo?

„Většinou to byla tragická událost v rodině. Většinou úmrtí. Z mé zkušenosti vím, že při pohřbu se vzala rychlá půjčka, najednou nebylo z čeho to platit, tak se přestal platit nájem, nezaplatily se tři nájmy, najednou se rodina ocitla v holobytě. Tam byla taková situace, že to nájemné bylo minimální, třeba tisíc korun, ale byly tam elektrické přímotopy atd., takže byl zas dluh na elektrice, přišlo roční vyúčtování přes 20 000. Samozřejmě ti lidé neměli na to, aby zaplatili, tak najednou byli bez elektriky, což nebylo možné například v zimním období, takže se dostali ještě hlouběji a nakonec skončili třeba někde u své rodiny, která právě už bydlela v té vyloučené lokalitě.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Uchazeči o studium na vysokých školách se mohou přihlásit na přípravné kurzy
Občanské sdružení Slovo 21 vyhlašuje pátý ročník přípravných kurzů na vysoké školy. Kurzy jsou určeny těm, kteří mají zájem se kvalitně a efektivně připravit na přijímací zkoušky na vysokou školu – letošním i dřívějším maturantům i studentům třetích ročníků SŠ, kteří mají začít s přípravou už nyní. Více řekla Erice Janičové koordinátorka projektu Martina Horváthová.

„Občanské sdružení Slovo 21 existuje od roku 1999, takže v tomto roce 2008 slavíme už desáté výročí. Zabýváme se jednak projekty na podporu romské vzdělanosti a také pořádáme romský světový festival Khamoro, který určitě posluchači znají. A kromě těch projektů zaměřených na Romy realizujeme ještě projekty, které podporují integraci cizinců do české společnosti.“

Letos budete pořádat přípravný kurs na vysoké školy. Mohla byte nám říct o tom něco bližšího?

„To je už pátý ročník, letos se celý projekt jmenuje Džadu reder, neboli ‚pokračuj‘. Jsou to bezplatné přípravné kurzy po celé České republice pro romské zájemce o vysoké školy.“

Kdo se může zúčastnit?

„Zúčastnit se mohou naprosto všichni, kteří mají maturitu a chtěli by studovat vysokou školu, nebo kteří v tomto roce skládají maturitu. A do kurzu se mohou zapojit i studenti třetích ročníků, kteří by se už nyní chtěli začít připravovat na přijímací zkoušky.“

Kde bude kurz probíhat?

„Kurzy zatím probíhají v Ústí nad Labem, v Karlových Varech, v Plzni, v Olomouci a v Ostravě. Ale pro letošek máme novinku, nejsme omezeni pouze na tato města, ale kurzy můžeme realizovat po celé republice.“

Kdy začne tento kurz?

„Tak některé kurzy už běží vzhledem k tomu, že termín přijímacích zkoušek se blíží, tak pro samotné studenty by bylo nejlépe začít co nejdříve, což je samozřejmě v našem projektu možné, protože, jak už jsem říkala, projekt již běží.“

Budou studentům poskytovány nějaké studijní materiály?

„Kurzy jsou úplně zdarma, poskytujeme zdarma také učební materiály. A dokonce jsme schopni pokrýt i cestovní náklady, pokud student potřebuje dojíždět do místa kurzu.“

Jaká je úspěšnost studentů?

„Tak za ty 4 roky, pokud uděláme průměr, tak úspěšnost studentů u přijímacího řízení se nám pohybuje kolem 60 %.“

Věková kategorie rozhoduje?

„Kurzy nejsou vůbec věkově omezeny, měli jsem účastníky ze 3. ročníku, kterým bylo 17 nebo 18 let, ale měli jsme zároveň i třeba padesátileté účastníky. Takže vůbec žádné věkové omezení neklademe.“

Kam nebo na koho se mohou studenti obrátit?

„Tak nejlépe udělají, když zavolají na telefonní číslo 222 511 434 a obrátí se na Denisu Mikovou a nebo napíšou e-mail slovo21@centrum.cz.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
18.04.2015Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!O Roma Vakeren
22.11.2014Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvikO Roma Vakeren
13.09.2014Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéruO Roma Vakeren
17.07.2014Mami, tati, já chci do školy!Zprávy ze života Romů
29.03.2014Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských ženO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Radnice Prahy 5 dobře spolupracuje s nevládními organizacemi
Neziskové organizace se mohou ucházet o finance v rámci grantových řízení u svých městských částí. Bohužel často romské organizace o této možnosti podpory nevědí. Velmi dobře spolupracuje s nevládními organizacemi a finančně je i podporuje například radnice Prahy 5. Více Janu Mišurcovi řekla zastupitelka Jitka Matoušková.

„Na Praze 5 je mnoho neziskových organizací a také je tam teď velmi příznivé období, kdy se s neziskovkami velmi spolupracuje. I kolegy zastupitele jsme získali pro to, že ten neziskový sektor je důležitý a v těch věcech třeba, jako je teď nový sociální zákon nebo další věci, nám ty neziskové organizace velmi pomáhají. Samozřejmě to jsou organizace, které se zabývají sociální problematikou, ale máme i organizace, které se zabývají ochranou přírody, kulturou, volným časem dětí a mládeže, potom je to Člověk v tísni, který nám moc pomáhá s terénní prací na Praze 5, kde máme velkou romskou skupinu spoluobčanů. Takže to jsou takové úžasné organizace, které pro nás moc dělají.“

Vy jste vzpomněla Romy, spadají do spolupráce i romské organizace?

„Určitě. Máme sice maličkou, ale velmi aktivní organizaci Romano Dives, která sídlí v Plzeňské ulici. A právě ty terénní pracovnice z Člověka v tísni jsou takové naše stěžejní body, od kterých získáváme informace o té naší etnické skupině.“

Často neziskové organizace naříkají, že je nedostatek peněz? Jaká podpora plyne z Městské části Prahy 5 právě těmto organizacím?

„Je to několikastupňová pomoc. Třeba ty organizace, které měly štěstí, tak jsou v prostorách, které vlastní Městská část Praha 5, podle toho se s Městskou částí domlouvají na výši nájmu, což je pro ně určitě výhodné. A potom máme grantový systém, kam se mohou přihlásit, takže spolupráce je. Potom ještě spolupracujeme při takových slavnostech, jako jsou třeba Vánoční a Velikonoční trhy. My využíváme toho, že lidé se zajímají o tyto akce a je tam umístěn stánek s neziskovými organizacemi, kde se mohou setkat přímo s pracovníky neziskových organizací, získat materiály. A už mají konkrétní kontakt. Už to není anonymní organizace, ale už mu ten a ten řekne, že se to tak a tak dělá.“

Setkáváte se pravidelně s neziskovkami?

„Setkáváme se pravidelně. S těmi velkými jednou za čtvrt roku, to máme čtyřikrát za rok. S těmi menšími při různých oslavách, jako je oslava Dne země, Mezinárodního dne dětí.“

Jaké peníze jste třeba letos rozdali?

„Městská část Praha 5 má skoro miliardový rozpočet. Na městské části Praha 5 žije 80 000 obyvatel a občané se zajímají o věci veřejné. Takže možná i tam je vstřícnost oboustranná. A také městská část v letošním roce uvolnila téměř 8 milionů grantovým systémem, to je asi velká podpora.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.09.2003Jak žijí Romové v Praze 5O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Výstava NEviditelní představuje fotografie z romských osad a ghett v Evropě
Do konce května můžete v Muzeu romské kultury v Brně navštívit výstavu fotografií Lukáše Houdka, která má název NEviditelní. Výstava představuje černobílé dokumentární a portrétní fotografie z romských osad a ghett z různých zemí Evropy. Jejího autora, studenta romistiky Lukáše Houdka, pozvala k mikrofonu Jana Šustová.

Lukáš Houdek: Čekání na EU (Saint Denis, 2006) V Muzeu romské kultury teď probíhá výstava vašich fotografií s názvem Neviditelní. Co všechno zahrnují ty fotografie, z jakých pocházejí zemí?

„Pocházejí ze 4 evropských zemí, a to z České republiky, z několika míst Slovenska, z Ukrajiny a z Francie.“

Můžete říct nějaké porobnosti o těch jednotlivých zemích, třeba o Francii. Jakou romskou komunitu jste tam našel, jakou jste fotografoval?

Saint Denis, 2006 „Já jsem původně jel do Francie se záměrem studovat život tamních Romů, a nalezl jsem tam komunitu v nechvalně proslulé čtvrti Saint Denis, což je předměstí Paříže, kde byly slavné nepokoje, nebo spíš méně slavné nepokoje. Tam jsem nalezl komunitu Romů z Rumunska, kteří tam přišli za lepším životem, ale v tom se spletli a ten jejich život se ještě mnohem více propadl a ocitli se v bludném kruhu.“

Čím se živí tito Romové ve Francii?

„Tak především žebrotou, potom sběrem kovů, prodejem ve sběrnách.“

Kdy jste byl ve Francii?

„Já jsem ve Francii byl v prosinci 2006. O měsíc později Rumunsko vstoupilo do Evropské unie, takže se ty podmínky trošku změnily, a ti Romové také vstup do Evropské unie očekávali s velkým nadšením a očekáváním. Na kolik se ta situace změnila, nevím. Mám informace, že se ještě dramaticky zhoršila díky politice Francie a celkově Paříže.“

Potom další zemí, kterou jste dokumentoval, je Ukrajina. Kde jste přesně byl, v jaké komunitě, a co na ní bylo zvláštního, čím Vás zaujala?

Lukáš Houdek (Foto: Jana Šustová) „Na Ukrajině jsem navštívil komunitu Romů v Užhorodu. Je jich tam několik, asi čtyři nebo pět, ale já jsem navštívil komunitu Radvanka, což je asi největší komunita, čítající až několik tisíc Romů. A zvláštní je v tom, že tam je hodně cítit náboženský duch, protože všichni Romové jsou tam v církvi zvané Džido Del, což znamená Živý Bůh, a ta jejich víra jim dává určitou naději do života, všechno berou pozitivně a s rezervou, a je to tam strašně cítit. A navíc ta víra jim pomohla z určitých závislostí a problémů s drogami. Takže v některých ohledech život tam vypadá až ideálně. I když ti Romové žijí v hodně špatných podmínkách, přesto se tváří velice pozitivně a je tomu jinak než třeba na Slovensku.“

Tím se dostáváme na Slovensko, které jste také fotografoval. Jaké tam máte zkušenosti s Romy?

„Tak ty zkušenosti jsou různé, protože já jsem navštívil komunit několik, hlavně na Východním Slovensku. Chmiňanské Jakubovany, které jsou trošku problematickou komunitou, kde jsou špatné vztahy s majoritní společností, potom nedalekou Červenici, kde je ten stav takový ideální, kde Romové žijí mezi ne-Romy, mají spolu přátelské vztahy, děti chodí do školy, takže to je až taková ukázková vesnice. Všichni Romové pracují. No a potom tam jsou tuším fotografie z Telgártu, kde jsem dělal jazykový výzkum, a tam je ta situace trošku složitější, i mezi samotnými Romy, kteří se proti sobě vydělují a nemají se navzájem moc rádi.“

A potom zbývající zemí je naše Česká republika. V jakých místech jste se pohyboval s fotoaparátem tady u nás?

Lukáš Houdek na vernisáži svých fotografií (Foto: Jana Šustová) „Já jsem se několik let pohyboval v Matiční ulici v Ústí nad Labem, kde jsem dělal mezinárodní projekty pro romské děti. Byly to dobrovolnické projekty, kam jezdili cizinci, aby dětem naplňovali volný čas o prázdninách. A právě tam jsem dokumentoval tamní život i osudy tamních dětí. A odkaz této výstavy jsem věnoval Marianovi, což byl romský chlapec, který zahynul pod koly automobilu, který ho srazil přímo u jeho bytovky, když si šel koupit zmrzlinu do obchodu. Takže jsem mapoval osudy určitých lidí tam. A další lokalitou je Praha. Tam jsem nedokumentoval život Romů, ale protest Romů proti politice Jiřího Čunka, který byl před úřadem vlády v dubnu roku 2007.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.12.2013Nakladatelství Kher vydalo metodickou příručku Rozumění pro učitele pracující s romskými žákyO Roma Vakeren
10.08.2012Galerie NoD zahajuje v rámci týdne Prague Pride výstavy Laďi Gažiové a Lukáše HoudkaZprávy ze života Romů
30.06.2012Vzniklo nové e-nakladatelství romské literatury KherO Roma Vakeren
24.03.2012Výstavy prezentují mladé i starší romské literátyO Roma Vakeren
08.10.2011Humanistická a dokumentární fotografie Lukáše HoudkaO Roma Vakeren
18.04.2011Výstava "Dobré slovo je jako chleba" předtaví 15 romských spisovatelůZprávy ze života Romů
27.11.2009Výstava fotografií Lukáše Houdka D/ROMové míří do StříbraZprávy ze života Romů
09.04.2008Výstava Žiji v poušti představí hledání indicko-romských paralelZprávy ze života Romů
13.02.2008Romský plakát a Fotografie z evropských „ghett“ nově v Muzeu romské kultury Zprávy ze života Romů

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 4. dubna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Obsah článku:
Reportáž:  Mezinárodní den Romů v Praze připomene oběti rasismu
Reportáž:  Podaří se Romy z ghett začlenit do společnosti?
Reportáž:  Jak postupuje práce Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách
Zprávy: 
Reportáž:  O situaci ve vyloučených lokalitách na Sokolovsku
Reportáž:  Uchazeči o studium na vysokých školách se mohou přihlásit na přípravné kurzy
Reportáž:  Radnice Prahy 5 dobře spolupracuje s nevládními organizacemi
Reportáž:  Výstava NEviditelní představuje fotografie z romských osad a ghett v Evropě

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz