Vyhledávání
23.9.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28-03-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vás nejdříve pozveme na filmový festival Febiofest a na koncert světoznámého skladatele Gorana Bregoviče a představíme vám pracovního poradce, kterému se daří zaměstnávat Romy v Sokolově.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Film Guča! a romská hudba na festivalu Febiofest
Včera byl v Praze slavnostně zahájen 15. ročník Mezinárodního filmového festivalu Febiofest, který divákům představí 249 filmů ze 64 zemí. Jeden z filmů se odehrává v romském prostředí a podrobnosti o něm má Jana Šustová.

Guča! Film Guča! vypráví o lásce dcery nejlepšího srbského trumpetisty Satchmo Trandafiloviće, která se zamiluje do nadějného muzikanta romského orchestru Sandokhan’s Tigers. Jejímu otci se však nezamlouvá chlapcův romský původ a proto se vehementně snaží oba milence rozdělit. Další informace o filmu nám sdělila programová ředitelka Febiofestu Hana Cielová.

Guča! „Je to vlastně taková balkánská komedie. Pro ty, kteří mají rádi filmy Emira Kusturici, bych řekla, že je to něco v takovém duchu. Dokonce je tam přesně ten typ hudby, protože tam hraje velice slavný orchestr, která se jmenuje Boban ans Marko Marković Orchestra, je to taková ta typická balkánská dechovka. Ale v tomto filmu to není jenom jako kulisa, ale hudba hraje velice dramatickou a významnou roli z hlediska příběhu, protože Guča je městečko, kde se každoročně koná soutěž těch nejlepších trumpetistů. A historka je trošku variace na Romea a Julii, protože romský kluk, který se i jmenuje Romeo, a dívka srbského muzikanta Julie se zamilují. Samozřejmě rodiče z toho nejsou úplně nadšení, ale Juliin táta prohlásí, že pokud ho Romeo porazí v té soutěži v Guči, tak mu dceru dá. A pak je to vlastně celé o tom.“

Režisér Dušan Milić Film Guča! vznikl v koprodukci Srbska a Černé Hory, Bulharska, Rakouska a Německa. V roce 2006 ho natočil režisér Dušan Milić, který spolupracuje s Emirem Kusturicou. Atmosféra Milićových filmů se podobá dílům Kusturici, neboť mladý srbský režisér také nachází těžiště svých filmů v prostředí temperamentních Romů a v jejich energické hudbě. Ke stylové podobnosti těchto dvou tvůrců přispívá volba stejného kameramana Petara Popoviće. O filmu Guča! ještě programová ředitelka Febiofestu Hana Cielová uvedla:

„Je to film u nás úplně neznámý, ale je velice populární ve světě, protože projel už spoustu festivalů. A je to asi díky i té nakažlivosti a té exotičnosti, že se velice líbí nejen v Evropě, ale opravdu na celém světě.“

Film Guča! můžete zhlédnout příští týden, a to v pondělí 31. března a v pátek 4. dubna v pražském kině Village Cinemas Anděl.

Mango Gadzi Ale Febiofest neprezentuje jen filmy. Filmový program festivalu totiž doprovodí Febiofest Music Festival, na který je vstup zdarma a na kterém vystoupí také několik romských skupin. Zrovna v těchto chvílích hraje ve Village Cinemas kapela Bengas. V neděli 30. března se od 21 hodin můžete těšit na koncert rokycanské skupiny Le Chavendar. A největší zahraniční hvězdou Febiofest Music Festivalu budou jihofrancouzští Mango Gadzi. Tato skupina uchvacuje svým osobitým pojetím gypsy music, které těží z různorodosti hudebního zázemí jednotlivých členů kapely. Osm muzikantů totiž rozehrává směsici hudební poezie v imaginárním jazyce se španělskými, arabskými či romskými názvuky za použití rozličných akustických nástrojů. Jako instrumentalisté vás uchvátí hrou na flamenco kytaru, saz, housle, flétnu, basu, bicí, darbuku či arabskou loutnu ud. Po vizuální stránce jejich vystoupení obohacuje tanečník flamenca. Skupina Mango Gadzi vystoupí v pátek 4. dubna od 20 hodin.

Další podrobnosti o promítání filmů i o koncertech najdete na internetových stránkách www.febiofest.cz.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.03.2009Balkánská party s Bobanem Markovićem 7. dubna v Divadle ArchaZprávy ze života Romů
27.03.2009Romské kapely na Febiofest Music FestivaluO Roma Vakeren
31.12.2008Guča! (Gucha!, Srbsko a Černá Hora, Bulharsko, Rakousko, Německo, 2006)Filmy
27.03.2008Festival Febiofest a Romové Zprávy ze života Romů
31.01.2003Vznikl jedinečný dokumentární film o životě Romů v britské emigraciO Roma Vakeren
31.01.2003ZprávyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Pražský koncert Gorana Bregoviće
Máme tu pro Vás ještě jednu pozvánku. Světoznámý skladatel Goran Bregović vystoupí v pondělí v pražském Kongresovém centru. Tento balkánský hudebník se také proslavil tvorbou hudby k filmům. Více informací řekla Erice Janičové Olga Wieczorková z pořádající organizace.

Goran Bregović (Foto: Jana Šustová) „Goran Bregović je nejpopulárnější balkánský skladatel, který se proslavil už na celém světě. Začínal jako rockový hudebník v rockové kapele. Dnes je už významný také jako filmový skladatel a skládá i folkovou hudbu, která se opírá o balkánské folkové motivy a romské motivy.“

Pan Bregović by měl vystoupit 31. března u nás v Kongresové centru.

„Vystoupí, začíná se v 8 hodin a umělec vystoupí se svým Svatebním a pohřebním orchestrem, takže tam bude více než 50 účinkujících.“

Mohla byste nám ještě říci, jak vystupuje ve světě?

Goran Bregović (Foto: www.goranbregovic.co.yu) „Je to docela známý skladatel, začínal v Sarajevu před válkou, takže byla to tedy úplně neznámá hudební oblast pro Evropu a celý svět, takže díky jeho tvorbě se balkánská hudba vůbec proslavila poprvé.“

Jaká si myslíte, že je obliba v České republice?

„Bregović tady není poprvé, jeho koncerty v minulosti byly docela úspěšné. Češi, myslím si, že mají rádi takovou energickou hudbu, taneční, a i Bregović sám často říká, že se tady cítí dobře.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.10.2004Goran Bregović poprvé vystupoval v PrazeO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Je etické vybírat poplatky u lékaře?
Stále více se diskutuje o poplatcích u lékaře. Je etické vybírat platby od lidí, kteří mají nízké příjmy a nebo žijí na hranici chudoby? Jak Janu Mišurcovi řekla radní Prahy 5 Jitka Matoušková, pacienti by se měli o pomoc obrátit na své příslušné sociální referáty.

„Poplatky u lékaře mi přijdou takové podivné, lidé jsou pojištěni u svých pojišťoven a toto mi přijde jako placení navíc.“

Setkáváte se i vy sama, že by lidé neměli na poplatky?

„Asi ten poplatek zaplatí, ale velmi neradi, přijde jim to nespravedlivé.“

Jak by se měli zachovat lidé, kteří opravdu nemají peníze navíc na lékařské poplatky?

„Jestli je opravdu nemají, tak bych jim poradila, aby se stavili na svém sociálním odboru a tam to se sociálními pracovnicemi řešili.“

Jak se díváte na placení poplatků třeba ze stran maminek v porodnici? Platí se i za kojence nemalé částky.

„Je to i problém etický, protože maminky nejsou nemocné, porod je velmi fyziologická věc a úžasná věc. A když se narodí miminko, tak je to také zpráva do světa o té rodině a myslím, že tyto lidi v uvozovkách trestat za toto je velmi, velmi nehezké. Takže bych maminkám poradila, ať se začnou také zajímat o alternativní porody, ať zůstávají doma a tento krásný okamžik si užijí v okruhu svých blízkých. Asi by ti lidé měli opravdu vědět, za co platí a proč platí, tak potom se lépe rozhodují.“

Když je třeba maminka samoživitelka, opravdu nemá na zaplacení faktury za sebe a za dítě za pobyt v nemocnici, může jí být třeba odpuštěn tento poplatek?

„No, tak bylo by to velice velkorysé i od té nemocnice, ale ta asi nebude tyto věci zkoumat. Asi to maminka zase bude muset řešit v místě svého trvalého bydliště, nebo tam, kde jí znají, vědí o ní a kde se může domluvit. Asi zase na tom sociálním odboru, to bude takové i pro ní velmi vstřícné, než to tase někde vysvětlovat v nemocnici, kde nikoho nezná. Bude to pro ni lepší, tam kde se cítí lépe.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.08.2008Je možné za pobyt v nemocnici platit složenkou?O Roma Vakeren
15.08.2008Lze využít pomoc při placení ve zdravotnictví?O Roma Vakeren
25.07.2008Jak je to s poplatky u zubařeO Roma Vakeren
11.07.2008Za co se u lékaře platíO Roma Vakeren
27.06.2008O problémech pacientů v reformujícím se zdravotnictvíO Roma Vakeren
27.06.2008Jak mají nemajetní lidé zaplatit poplatek za zdravotní péči...O Roma Vakeren
13.06.2008Kdy můžeme změnit svého lékaře?O Roma Vakeren
07.12.2007Zavedení poplatků u lékaře bude mít neblahé důsledkyO Roma Vakeren
25.02.2005Vznik funkce zdravotně sociálních asistentů podpořila vládaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Diskriminace v zaměstnání
Diskriminace v zaměstnání, to je téma, s kterým se Marie Vrábelová obrátila na Miroslava Dvořáka z Poradny pro občanství a lidská práva.

„Diskriminace znamená určité rozlišení, vydělení určitých kategorií zaměstnanců podle konkrétních znaků. Jsou to jednak ženy, jednak zaměstnanci z určitých etnických nebo rasových menšinových skupin, jsou to lidé staršího věku, zdravotně postižení, lidé s menšinovou sexuální orientací a mohou to být i lidé, i když to asi nebude v České republice dominantní problém, s určitým náboženským vyznáním.“

Jaké jsou ty základní indicie, kdy dochází k té diskriminaci nebo šikaně?

„Správně jste řekla, že za diskriminaci se považuje i ponižování, šikana. Za diskriminaci se považuje i navádění k diskriminaci nebo postih toho, kdo si stěžuje na to, že byl diskriminován. Pakliže si tedy podám podnět na inspekci práce pro nedodržování zásad rovného zacházení a můj zaměstnavatel se mnou rozváže pracovní poměr, tak pak samozřejmě nejen, že mohu napadnout platnost výpovědi, ale mohu ho také žalovat za diskriminaci.“

Co bývá takovým stěžejním momentem, kdy mohu tvrdit, že jsem diskriminován?

„Vždy musím vycházet z určitého srovnání. Musím mít skupinu zaměstnanců, kteří nesplňují stejný diskriminační důvod jako já, tedy nejsou to Romové, a je s nimi zacházeno ve stejné situaci, ve stejném zaměstnání, na stejných pozicích, příznivěji než se mnou. To znamená, že mají třeba vyšší příjem, vyšší odměny, ačkoli pracují stejně jako já. To by byla typická diskriminace. Nebo nedostanu práci, protože se vyznačuji nějakým osobnostním rysem, diskriminačním důvodem, který je mimo moji kontrolu.“

Jak mohu prokázat diskriminaci?

„Když se budeme bavit o diskriminační žalobě, tak tam vycházíme z toho, že pokud tomu soudu prokážeme nebo alespoň hodnověrně potvrdíme, že v rámci toho srovnání došlo k nevýhodnému zacházení a zároveň označíme ty osoby, které oproti nám byly v té situaci zvýhodněny, tak v podstatě celá ta důkazní tíže v celém následném procesu leží na straně žalované, v tomto případě by to bylo na tom zaměstnavateli. Pokud by zaměstnavatel legitimitu svých rozhodnutí neprokázal, soud by potvrdil, že došlo k diskriminaci. Pokud není srovnání, není nikdy možné mluvit o diskriminačním sporu. Pokud bych byl v té situaci, zašel bych za vedoucím pracovníkem a podal bych mu svou stížnost, případně bych ji sepsal, kdybych pracoval ve velké firmě. Řada velkých firem už má své ombudsmany, kteří tuto situaci řeší. Kdybych byl ve firmě, která má odbory, zašel bych za odborovou organizací. Pokud by nic z toho nepomohlo, je na řadě podnět inspektorátu práce. Nejlépe písemně, i když to není nutné, ale ta písemná forma je vždy lepší. Tedy podat stížnost na nedodržování zásad rovného zacházení v zaměstnání.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.07.2009Stavební firma Milana Horvatha pomáhá začleňovat RomyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Do sborníku Čalo voďi přispěl i hudebník Gejza Horváth
Milovníky romské literatury jistě potěší, že Muzeum romské kultury vydalo ojedinělý výbor romské prózy s názvem Čalo voďi / Sytá duše. Kniha obsahuje padesát povídek dvaceti autorů a je publikována v romštině s paralelním českým překladem. Křest antologie Čalo voďi se uskuteční v pondělí 31. března od 16.30 hodin v brněnském knihkupectví Spolek v Orlí ulici 22. Ale kniha měla nedávno křest i v Praze a jednoho z jejích spoluautorů, Gejzu Horvátha, pozvala k mikrofonu Jana Šustová.

Gejza Horváth čte z knihy Čalo voďi (Foto: Jana Šustová) Vy jste muzikant, zároveň je vaše tvorba publikovaná ve sborníku romské literatury Čalo voďi. Kde berete inspiraci pro své dílo, hudební i literární?

„Určitě vás zajímá víc ta literární tvorba. Já jsem žil v romské osadě, kde mě vychovávali moji rodiče. Bydleli tam i moji prarodiče, můj děda byl významný kovář, byla tam i další moje široká rodina. Nemohu si na ten život stěžovat, tedy dokud nám do něj nevstoupili Slováci, gádžové. Pokud jsme byli jen my sami Romové, byl to krásný život, žili jsme v přírodě, měli jsme se rádi, nebyla tam závist ani zášť. Všichni jsme si byli rovni. Ale abych vám odpověděl na vaši otázku – čerpám inspiraci ze života v té osadě. Nechtěl jsem psát o rasismu a diskriminaci, chtěl jsem psát o tom, že jsme žili v té osadě a byli jsme normální lidé, kteří měli svoje problémy. Lidé smilnili, měli se rádi, měli problémy se zákonem, s placením dluhů. Byli jsme úplně normální lidé. Ve své knize jsem chtěl na tyto věci poukázat. Vůbec jsem nechtěl psát o rasismu.“

Gejza Horváth a romistka Jana Kramářová na křtu antologie Čalo voďi (Foto: Jana Šustová) Kde žijete teď?

„Teď žiji v Brně.“

Co vás přimělo k tomu, že jste začal psát?

„Než jsem šel na vojnu, měl jsem svojí holku, asi jako každý kluk v tom věku. Asi to byla má první láska. A protože jsem šel na vojnu a ona tam se mnou nemohla být, tak jsem psal. Psal jsem jí do těch svých povídek, chtěl jsem, aby se mi tak přiblížila, aby byla se mnou. Tak jsem psal a psal. Ale pak jsem to četl a čím víc jsem to četl, tím víc se mi to nelíbilo. Byla tam nějaká pointa o té mé lásce, ale nelíbil se mi styl psaní. Všech těch sto stránek jsem vyhodil do koše. Takže jsem začal psát v devatenácti letech.“

Antologie Čalo voďi / Sytá duše Psal jste v češtině nebo v romštině?

„Psal jsem česky.“

Píšete teď romsky?

„Pracoval jsem jako novinář v romském periodiku Romano hangos a tam jsem začal publikovat dvojjazyčné povídky, i v češtině i v romštině. Pro mě není problém psát v romštině, je mi ta řeč bližší, ale víc vyjádřím česky. Ten jazyk není tak bohatý a vyspělý, abych toho mohl vyjádřit tolik romsky, kolik toho řeknu česku.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.11.2015Brněnský muzikant a spisovatel Gejza Horváth je nominován na cenu Roma SpiritO Roma Vakeren
04.10.2014Příběh Gejzy Horvátha a jeho miléO Roma Vakeren
27.09.2014Gejza Horváth vzpomíná na kuchařské umění své maminkyO Roma Vakeren
30.11.2013V knize Trispras vzpomíná Gejza Horváth na dobu svého dětstvíO Roma Vakeren
23.11.2013Gejza Horváth hudebně, literárně i soukroměO Roma Vakeren
28.09.2013Gejza Horváth od dvanácti let hrával s největšími kapelami na SlovenskuO Roma Vakeren
03.09.2011Rozhovor s hudebníkem a pedagogem Gejzou HorváthemO Roma Vakeren
27.08.2011Kapela Gipsy Morava hraje i vlastní hudbuO Roma Vakeren
02.03.2008Romové zapsali, co vidí, cítí, myslíZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O setkání aktivistů z romských organizací
Na pracovní poradě se sešli aktivisté z řad romských organizací, aby se domluvili, jak postupovat společně v názorech, které je trápí a jak některá stanoviska ve společnosti změnit. Marii Vrábelové řekl více informací Ivan Veselý ze sdružení "Dženo":

Ivan Veselý (Foto: Jana Šustová) „My jsme se dnes setkali na pracovním setkání a diskutovali jsme o oslavách Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna, a také jsme diskutovali o vzniku Národních gard v České republice. Co se týče 8. dubna, tak jsme se rozhodli, že my jako sdružená Dženo a partnerské organizace nebudeme organizovat žádné oslavy, ale že ten den uctíme jako den obětí rasistických útoků po roce 1989. Co se týče vzniku Národních gard, tak důležitá informace pro romskou veřejnost je to, že jako organizace zveřejníme seznam styčných důstojníku, kteří mají na starosti menšiny a boj s extremismem v krajích a zřídíme antiextremistickou linku, kam budou mít lidé možnost zavolat v případě napadení nebo pocitu ohrožení.“

Jak vidíte třeba to, že dříve Romové drželi pohromadě, drželi spolu a že v poslední době se to všechno roztříštilo?

„To vidím jako krizi leaderů. Nejenom v České republice ale i na mezinárodní úrovni. Já si myslím, že do toho léta se řada věcí v této oblasti vyřeší.“

Dříve byli leadeři, kteří táhli ostatní Romy. Jak je to tedy v současné situaci? Je mezi vámi někdo, kdo by mohl táhnout a být vůdčí osobností?

„Lidé mě přesvědčují, že bych se měl chopit vůdcovství Romů v České republice při řešení jejich problémů. Ale do léta se rozhodne, kdo tu bude vůdčí osobností v rámci republiky a v rámci krajů.“

Jak vnímají Romové a vy to, že u nás roste extremismus a neonacistické hnutí?

„Na to je velice jednoduchá odpověď. Nárůst nacionalismu a extremistických hnutí není jen záležitost České republiky, to je záležitost všech členských zemí Evropské unie. A tady vidíme, jak státy s tím nedokážou bojovat a vidíme i impotentnost Evropské komise účinně nastartovat politiku vůči tomuto extremismu v jednotlivých zemích a na území Evropské unie.“

Zřizujete linku – znamená to třeba, že se na vás obrátí více Romů, kteří byli napadeni a neměli odvahu to nahlásit? Že si budete třeba dělat svou dokumentaci?

„Samozřejmě v okamžiku, kdy bude tato linka zřízena, tak je naší povinností vést tuto dokumentaci a případně komunikovat s orgány Policie České republiky, které to mají na starosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlastiO Roma Vakeren
31.03.2016Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v BrněZprávy ze života Romů
13.02.2016Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném prouduO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
08.04.2015Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni RomůZprávy ze života Romů
04.04.2015Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni RomůO Roma Vakeren
04.04.2015Oslavy Mezinárodního dne Romů v PrazeO Roma Vakeren
31.03.2015Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet FactoryZprávy ze života Romů
28.03.2015Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 28. března je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Mišurec. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Obsah článku:
Reportáž:  Film Guča! a romská hudba na festivalu Febiofest
Reportáž:  Pražský koncert Gorana Bregoviće
Zprávy: 
Reportáž:  Je etické vybírat poplatky u lékaře?
Reportáž:  Diskriminace v zaměstnání
Reportáž:  Do sborníku Čalo voďi přispěl i hudebník Gejza Horváth
Reportáž:  O setkání aktivistů z romských organizací

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz