Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
21-03-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se dozvíte, o akcích spojených s oslavami Mezinárodního dne za odstranění rasové diskriminace a řekneme vám o konferenci Spravedlivá společnost, které se zúčastnila celá řada zajímavých osobností.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.


=[ Reportáž ]=
Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace
Na dnešek připadá Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace, který vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Při této příležitosti po celý týden probíhala v naší republice řada akcí, které uspořádalo Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s koalicí občanských sdružení v rámci Evropského týdne proti rasismu. Danielu Richterovou z pražského centra OSN pozvala k mikrofonu Jana Šustová.

Co Vás jako OSN vedlo k tomu, že jste se připojili ke kampani Evropský týden proti rasismu?

„My jsme se ke kampani připojili, protože 21. března je Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace. Tento den vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 1966 a byla to taková reakce na incident, který se stal v roce 1960 v jihoafrickém Sharpenville. Policie zde postřílela 69 účastníků pokojné demonstrace proti Apartheidu. OSN se na základě tohoto incidentu rozhodla aktivněji vystupovat proti těmto incidentům a proti rasismu obecně, a proto vyhlásila ten Mezinárodní den, který spadá na 21. března. Takže nám to připadá jako součást všeobecnějšího boje proti rasismu, který OSN vede.“

Je letos ještě nějaké výročí, které by se dalo s týdnem proti rasismu dát do souvislosti?

„Letos slavíme velmi důležité výročí od vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv, což je legislativní dokument, který vznikl na půdě OSN v roce 1948. Je to takový základní kodex, soupis lidských práv, kterých by měl každý člověk na světě bezpodmínečně užívat. Ono se tak samozřejmě neděje, nicméně tento kodex existuje a většina legislativních lidskoprávních dokumentů z různých států světa ze Všeobecné deklarace lidských práv vychází a uznává ji. Je to vlastně jeden z nejznámějších a nejcitovanějších lidskoprávních dokumentů. Byl přeložen asi do 350 jazyků a nářečí, což také ukazuje jeho velikou významnost. My se budeme snažit si letos to šedesáté výročí připomenout a nějak aktivně ho připomínat i v České republice.“

Záštitu nad Evropským týdnem proti rasismu převzala herečka a bývalá poslankyně Táňa Fischerová.

Táňa Fischerová (Foto: Jana Šustová) „Kdysi jsem s Markem Ebenem namluvila animovaný film o lidských právech, myslím že pro OSN. Znovu jsem si uvědomila všechny ty obsahy a zjistila jsem, že je to krásný ideál, který samozřejmě nikde není zcela naplňován, a to ani ve vyspělých kulturních zemích. K těm ideálům se vztahujeme a pořád se musíme snažit o to, abychom se jim alespoň trochu přibližovali. Musíme si uvědomit, že jsme na cestě, že zdaleka nejsme u cíle. Pokud jde o rasismu, ten je také spíše skrytý, lidé si neuvědomují, že je to ‘ono‘. Každý vám řekne: ‚Já nejsem rasista, ale tenhle člověk je mi hrozně nepříjemný, protože křičí a vyhazuje odpadky.‘ Problém je v tom, že by to bylo v pořádku, kdyby šlo o toho jednotlivého člověka. Ale lidé uplatňují princip kolektivní viny. Každá skupina má ty svoje nepřizpůsobivé, kteří musí podléhat nějakým jiným principům, trestním zákonům a tak, ale problém je v tom, že se to pak vždy projektuje do celé skupiny. O Romech jako o skupině a o různých skupinách se mluví jako o celcích, tím se ta individuální odpovědnost a individuální člověk ztratí. To je právě strašně nebezpečné a je to podporováno i některými našimi zastupiteli. To je ten problém.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.03.2014Čeští studenti a němečtí dobrovolníci připravují v Plzni kampaň proti rasismuZprávy ze života Romů
20.03.2014Muzeum romské kultury připomene Mezinárodní den boje proti rasismuZprávy ze života Romů
22.10.2012Česká republika podstoupila Univerzální periodický přezkum v Radě OSN pro lidská právaZprávy ze života Romů
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
29.02.2012Projekt „Lucerna proti rasismu“ připomene nejen Mezinárodní den proti rasismuZprávy ze života Romů
04.03.2010Podle OSN se situace Romů v Česku zhoršujeZprávy ze života Romů
22.05.2009„Hlasy“ obětí rasové diskriminaceO Roma Vakeren
18.03.2008V pondělí proběhla Informační kampaň proti rasismu „Oranžová stužka“ Zprávy ze života Romů
17.03.2008Češi mají problém se skrytým rasismem Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na konferenci "Spravedlivá společnost" se hodně mluvilo o antidiskriminačním zákoně
Občanské sdružení Slovo 21 zorganizovalo Mezinárodní konferenci v Praze s názvem "Spravedlivá společnost". Většina účastníků a přednášejících se vyjadřovala k antidiskriminačnímu zákonu a antidiskriminační politice u nás i v Evropské unii. Více řekla Anně Polákové ředitelka Slova 21 Jelena Silajdžič.

„Tak my jsme organizace, která se diskriminaci věnuje už několik let. Přímo v naší hlavní organizaci pracuje spousta Romů, žen a cizinců. Každodenně se i ve svých osobních zkušenostech s diskriminací setkáváme. Zdálo se nám, že spousta organizací, která v tomto oboru pracuje, má tak nějak zúžený pohled na tuto problematiku. Některé se věnují jen menšinám, jiné jen zdravotně handicapovaným. Jsme rozdělení. Právě ve chvíli, kdy se konečně připravuje antidiskriminační zákon, je vhodné, aby se všechny tyto skupiny sešly a řekly, co si myslí, jak to vidí a jak si představují implementaci zákona. Protože ten zákon může být dokonalý, ale důležitější je praxe. Také jsme si chtěli ještě jednou ověřit, jak to funguje v ostatních státech Evropské unie. Na základě těchto informací bychom rádi pracovali dále. Nejdůležitější je ale navázat kontakty mezi těmi, kdo hájí znevýhodněné a diskriminované skupiny v celé České republice.“

Tento dnešní projekt je součástí dlouhodobého projektu. Do jakých částí je projekt rozdělen?

„Ten projekt se jmenuje Spravedlivá společnost. Je to idea, zatím bohužel na celé zeměkouli jen utopie. Snažíme se přispět k tomu, abychom se po troškách, milimetr za milimetrem, blížili spravedlivé společnosti. Ten projekt obsahoval několik částí. Ta konference je poslední. Před tím jsme dělali po celé republice workshopy, také hodiny na školách o diskriminaci, v několika krajích. Průběžně jsme poskytovali informační servis. Zdá se, že je v České republice zájem o těchto věcech mluvit. Myslím, že se ukázalo, že ty cesty, které vedly do těch škol, byly ty správné. Mělo by se na tom pracovat dále. Je třeba učit ty děti, jak by měl vypadat svět, v tom nejmladším věku, aby potom ten svět stavěly na nějakých zdravých základech. Je důležité ukazovat jim, jak ten svět může být bohatší, aby nevnímaly přítomnost všech těch skupin, které jsou zpravidla diskriminovány, jako mínus, ale naopak jako veliké plus.“

Jak budou tyto výstupy využity, dostane se k nim běžný občan?

„Samozřejmě, všechny výstupy budou uvedeny na webových stránkách www.slovo21.cz. My doufáme, že budeme moci pokračovat i nadále s takovými nebo podobnými aktivitami. Právě teď připravujeme projekty, které jsou zaměřeny na žáky a studenty základních a středních škol a na učitele. Mám z toho radost. V rámci kulturní výchovy se bude mluvit o diskriminaci, o multikulturalismu, a to živým způsobem. Doufáme, že bychom mohli zaujmout jak ty děti, tak jejich učitele.“

Existují nějaké publikace, kde by se mohli lidé o těchto výstupech dočíst?

„My máme několik publikací, které se tomu věnují. Myslím, že velmi povedená je publikace ‘Díky, že se ptáte‘, která vznikla na základě ankety mezi zástupci romské komunity v České republiky. Otázky se týkaly toho, jaké projevy diskriminace zažívají, jaké je být Romem v České republice. Zjistili jsme, co se potvrzuje pokaždé: že to je velmi těžká pozice. Zájem o tuto publikaci byl velký, měla ohromný úspěch. Instituce, školy, organizace, ale i běžní lidé se o tyhle věci zajímají a sdílejí s námi své dojmy. Je čím dál tím více lidí, kteří to vnímají správným způsobem, i když je to stále vzdálené od toho, co by mělo být.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.09.2009V Česku začal platit antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
07.07.2009Hrozba víz do Kanady se musí vyřešit domaZprávy ze života Romů
03.07.2009O dopadu antidiskriminačního zákonaO Roma Vakeren
18.06.2009Česko má antidiskriminační zákon, vyhne se tak sankcím Evropské komiseZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna by měla rozhodnout o antiskriminačním zákonuZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna přehlasovala veto a schválila antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
28.05.2009AI kritizuje ČR za přístup k Romům a prezidenta za veto antidiskriminačního zákonaZprávy ze života Romů
27.03.2009Antidiskriminační zákon odložen na neurčitoO Roma Vakeren
04.12.2008Ministryně Stehlíková: Bez antidiskriminačního zákona hrozí ČR další žalobyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Anketa o antidiskriminačním zákoně
Anketa mezi zúčastněnými posluchači konference Spravedlivá společnost nám řekne, co si o antidisktriminačním zákonu myslí.

Foto: Comstock Images Myslíte si, že v praxi pomůže antidiskriminační zákon?

„Já si myslím, že pomůže. Je tam to důkazní břemeno, které (jak doufám) bude povinností toho obžalovaného, nikoliv toho žalobce. Kdyby to mělo být obráceně, tak je to prostě absolutně špatně. Čili já si myslím, že antidiskriminační zákon je třeba, že nebude formální záležitostí, že nebude jenom střechovým zákonem a že pomůže.“

„Já si myslím, že ano, že by mohl nám všem lidem pomoci u nás v České republice.“

„Třeba jako u nás u Romů, že to vystěhování, jak teď bylo za pana Čunka, co udělal, to se nám nelíbilo. Potom také nepouštění našich mladých lidí do restaurací nebo do barů, pak také práce.“

„Měl by, určitě v některých těch věcech, bodech, které jsou v těch zákonech nedokončené, nejasné, tak to by měl ten antidiskriminační zákon v některých věcech vyjasnit.“

„Já si myslím, že kdyby tam se opravdu prosadily základní definice toho, aby to bylo nápomocný nástroj k odstranění diskriminace v určitých oblastech, tak si myslím, že určitě by to byl pozitivní krok k nějakému řešení tady v České republice.“

„Tak já hlavně doufám, že bude přijat, to znamená s tím důkazním břemenem tak, jak má být. Tak abychom měli nějakou oporu v zákoně, aby byla nějaká páka na ty diskriminující, abychom se konečně zařadili mezi ty státy, které považují diskriminaci za špatnou, kdežto naše republika ji za to zřejmě nepovažuje. Mám za sebou roční diskriminační projekt, kde jsme zjistili, že ta diskriminace je velmi obsáhlým problémem, spousta Romů se s tou diskriminací potýká. Potřebujeme prostě mít něco, o co se můžeme opřít, aby i ti lidé měli důvěru, že se konečně bude něco dít.“

„Myslím si, že lidé očekávají hlavně to, aby se konečně něco změnilo v tom systému, který je nastaven teď v České republice.“

„Tak já bych ráda věřila, že antidiskriminační zákon pomůže, ale vím, že se také říká, že to není úplně jednostranná pomoc, že to nebude znamenat automatické vyřešení všech konfliktů nebo všech diskriminačních případů. Že to nebude tak jednoduché, jak si každý představuje.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.09.2009V Česku začal platit antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
07.07.2009Hrozba víz do Kanady se musí vyřešit domaZprávy ze života Romů
03.07.2009O dopadu antidiskriminačního zákonaO Roma Vakeren
18.06.2009Česko má antidiskriminační zákon, vyhne se tak sankcím Evropské komiseZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna by měla rozhodnout o antiskriminačním zákonuZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna přehlasovala veto a schválila antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
28.05.2009AI kritizuje ČR za přístup k Romům a prezidenta za veto antidiskriminačního zákonaZprávy ze života Romů
27.03.2009Antidiskriminační zákon odložen na neurčitoO Roma Vakeren
04.12.2008Ministryně Stehlíková: Bez antidiskriminačního zákona hrozí ČR další žalobyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Prostějovský státní zástupce Ivo Černík zvažuje, zda postaví před soud Mariana Budínského, který vsetínským Romům Tulejovým pronajal dům v Čechách pod Kosířem. Neplatil ale za elektřinu, i když peníze od Tulejových dostal. Trestní oznámení podala advokátka rodiny Tulejových Tamara Vránová. Potvrdila také, že dům už patří prostřednictvím investiční správní společnosti městu Vsetín, nikoliv Budínského realitní kanceláři.

Sněmovna České republiky schválila návrh antidiskriminačního zákona. Norma má zajistit rovný přístup ke vzdělání či práci bez ohledu na věk, rasu, národnost, nebo sexuální orientaci. Předlohu zákona teď posoudí senát a prezident republiky.

Kanada zaznamenala nárůst počtu Romů z České republiky, kteří žádají o azyl poté, co byla před pěti měsíci pro Čechy zrušena vízová povinnost. Podle listu Toronto Star se dá očekávat, že tento trend se dále prohloubí vzhledem k tomu, že víza byla nedávno zrušena také pro občany dalších čtyř východoevropských zemí.

Ve středu 19. března odpoledne vyprovodily desítky truchlících v náchodském kostele svatého Jana Křtitele na poslední cestu romského muzikanta Jána „Ačo“ Slepčíka. Slepčík se narodil v roce 1950 v Pardubicích a jeho hudební začátky jsou spojeny s Košicemi. Založil také kapelu Terne Čhave a od roku 2000 spolupracoval s pražským Multikulturním centrem.

Ve středu 26. března vystoupí od 20ti hodin v pražském Lucerna Music Baru kapela Gipsy.cz. Při této příležitosti převezme Zlatou desku, kterou získala za své debutové album Romano Hip Hop.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
O antidiskriminačním zákoně s Janem Jařabem
V následujících minutách se společně vrátíme na konferenci Spravedlivá společnost, kterou pořádalo sdružení Slovo 21. Marie Vrábelová se zeptala, jaký názor má Jan Jařab, člen kabinetu Evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti v Evropské unii.

„Ta otázka ochrany před diskriminací, ta je velmi významná pro Evropskou komisi. Proti řadě zemí je vedeno řízení, že ne zcela splnily ty požadavky dané směrnicemi, a Česká republika je jedna z nich a může se tím, že ten zákon přijme, byť i se zpožděním, dostat do pozice, že bude mít své povinnosti v tomto směru splněny. A to nejsou povinnosti jen vůči Evropské komisi, jsou to především povinnosti vůči vlastním občanům. “

Speciální školy, myslíte si, že dojde na to, že se opravdu ten systém změní a speciální školy pro Romy už nebudou?

„To je pochopitelně neštěstí, protože ty děti nemají velmi dobré šance na to, že dosáhnou nějakého lepšího stupně vzdělání a vede to pak k opakování v podstatě chudoby z generace na generaci. Přičemž si musíme uvědomit, že vzdělání má stále rostoucí význam pro uplatnění člověka ve společnosti. Jestliže před nějakými 20ti, 30ti lety ten platový rozdíl třeba mezi člověkem s vysokoškolským vzděláním a člověkem s pouhým základním vzděláním byl jakýsi, ale nebyl úplně dramatický, tak dnes a v budoucnu se obávám, že to bude ještě více. Takže investice do vzdělání romských dětí je nutná a Komise se domnívá, že se musí začít od předškolního vzdělávání, od toho, aby ty děti chodily do školky, aby případně chodily do přípravných ročníků, tzn. aby přicházely lépe připraveny a vyhnuly se tedy tomu, že budou potřebovat péči nějakých zvláštních tříd poté, co do toho procesu vstoupí.“

U nás byl zveřejněn Gabalův sociální výzkum, a zjistilo se, že vyloučených lokalit s Romy přibývá. Jednalo se o tom?

„Ta zpráva je nesmírně důležitá, já si jí velice vážím, má určitě velkou cenu i pro evropskou úroveň. A my se pokusíme ji uvést a Ivana Gabala jako jejího autora na konferenci, která se bude konat v září na romské téma, bude to konference přímo Evropské unie, což si myslím, že to ještě nebylo, že by Komise jako taková pořádala konferenci na romské téma. A myslíme si, že to je nesmírně varovné, že tady vznikají jakási socio-ekonomická ghetta a že to je v rozporu se základními evropskými zásadami toho, čemu se říká sociální koheze, soudržnost, aby se společnost začala takto vyčleňovat, třeba i spontánně, třeba i bez toho, že by k tomu někde přispívali starostové, či jiné orgány státní nebo veřejné zprávy. Tak to je varující a není možné podle našeho názoru nad tím mávnout rukou a říct si: nechme to být, život si to zařídí sám. To se bude trvale zhoršovat. Teď jsem tady mluvil se zástupci neziskové organizace Z vůle práva a dostal jsem od nich informace z terénu, které opravdu jsou stále horší, ta chudoba a sociální vyloučení těchto lidí se stále zhoršuje.“

Kdybyste srovnal jiné země s Českou republikou, jak jsme na tom?

„Zdá se, že v Evropě existují některé země, kde ten postoj k menšinám, k odlišným etnickým skupinám je velmi pozitivní, nejen k Romům, ale i k jiným přistěhovalcům, kde ta společnost vyvíjí velké úsilí jejich integraci. Takovou zemí je například Finsko. Ve Velké Británii bylo v tomto směru už mnohé učiněno a mnohé skupiny, které začínaly jako znevýhodněné, dnes po 20ti, 30ti letech jsou na průměru nebo nad průměrem příjmů britské populace. Pak existují státy, kde jeto někde mezi, všichni jsme viděli, co se dělo ve Francii a víme, že za rouškou nerozlišování se v tom francouzském systému přeci jen rozlišuje, často velmi nepěkně rozlišuje, že ta diskriminace lidí, jejichž jména zní arabsky, je tam dost rozšířená. Je tam taky taková ta diskriminace podle místa bydliště. Na druhé straně Francie má velkou tradici v úsilí o efektivní rovnost a sociálních programů a určitě je tam i řada zajímavých věcí, na které se navazovat dá. Je tam teď taková charta rozmanitosti, k níž se připojují francouzské podniky, takže ten obraz je takový mnohovrstevnatý, to by se dalo říct o mnoha jiných zemí. O Španělsku se dá říct, že má velmi pozitivní výsledky při integraci španělských Romů. Ty, které jsou o něco horší, tak ty z taktických důvodů třeba jmenovat nemusím.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.09.2009V Česku začal platit antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
07.07.2009Hrozba víz do Kanady se musí vyřešit domaZprávy ze života Romů
03.07.2009O dopadu antidiskriminačního zákonaO Roma Vakeren
18.06.2009Česko má antidiskriminační zákon, vyhne se tak sankcím Evropské komiseZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna by měla rozhodnout o antiskriminačním zákonuZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna přehlasovala veto a schválila antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
28.05.2009AI kritizuje ČR za přístup k Romům a prezidenta za veto antidiskriminačního zákonaZprávy ze života Romů
27.03.2009Antidiskriminační zákon odložen na neurčitoO Roma Vakeren
04.12.2008Ministryně Stehlíková: Bez antidiskriminačního zákona hrozí ČR další žalobyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Policie a menšiny
Proti diskriminaci vykročilo i Ministerstvo vnitra. Chystá se i nový policejní zákon. Shrnutí práce policie poskytla Anně Polákové Barbora Holušová z Ministerstva vnitra, oddělení pro lidská práva.

„Zaměřuje se na transformaci policie v moderní tvar, který by byl právě službou veřejnosti. Jsou samozřejmě nově, lépe upravena práva osob omezených na svobodě, osob, které mohou být zajištěny policií, dále se mění postavení Inspekce ministerstva vnitra.“

Policie už několik let pracuje s menšinami, jde o projekt, který je dlouhodobý, rozdělený do tří etap, představte nám jej.

„Ministerstvo vnitra je zpracovatelem několika materiálů, jsou to tři dokumenty. Prvním z nich je národní strategie policie ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám, která byla přijata v roce 2003. Následně je to vlastně aktuálně probíhající národní strategie na roky 2006 – 2007 a teď v současné době se připravuje nová strategie, aktualizovaná strategie na roky 2008 až 2011. Ty dokumenty popisují činnost policie ve vztahu k menšinám, zabývají se úkoly, opatřeními, které mohou zlepšovat tu práci, vztah policie k menšinovým skupinám, k osobám v sociálně vyloučených lokalitách.“

Adaptace funkce styčného důstojníka pro menšiny - jakým způsobem se to využívá, nebo co to je za projekt?

„Je to vlastně institut, který byl zaveden právě na základě té první strategie. Byl postupně adaptován do českého prostředí tím způsobem, že na krajských policejních správách byli vybráni specialisté, policisté, kteří se zabývají problematikou menšin. Jsou tedy konkrétně ustaveni a snaží se tedy pomoci policii v komunikaci mezi policií a menšinou, nebo tou menšinovou komunitou. A ten institut se poměrně velmi dobře osvědčil v několika krajích, je to například Západočeský kraj, Severomoravský kraj, nebo hlavní město Praha.“

Zaměřili jste se také na antidiskriminační vzdělávání policie. Jaké jsou výsledky, jaký byl zájem o tento projekt? Jak se vůbec vzdělávali?

„Tento projekt byl realizován občanským sdružením Poradna pro občanství, občanská a lidská práva a Člověkem v tísni ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. Pprobíhalo několik seminářů pro policisty z různých složek, včetně managementu, včetně řadových policistů. Projekt byl velmi úspěšný, protože se ho účastnilo kolem 900 policistů a tím, že ještě pokračuje, tak si myslím, že ta práce určitě nebyla nazmar.“

A víte o tom projektu něco, třeba co jim tam říkali, o čem se učili, nebo o čem diskutovali? Jak to bylo zaměřené?

„Bylo to zaměřeno na to, jak může policie pracovat s tou menšinovou komunitou, jak ji vnímat. Během té doby byly realizovány výzkumy, které ukázaly, jak policie ty osoby vnímá.“

Pokud bude v březnu schválena ta třetí etapa, jak bude vypadat, jak dlouho potrvá?

„Třetí národní strategie, která bude na léta 2008 až 2011, by měla být předložena do března tohoto roku, následně schválena vládou a realizována.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikaceZprávy ze života Romů
01.11.2011V Novém Boru začnou kvůli útokům hlídkovat policejní posilyZprávy ze života Romů
01.11.2011Do Nového Boru se vrátí těžkooděnci ze ŠluknovskaZprávy ze života Romů
31.10.2011Nový Bor žádá po víkendových útocích další policejní posilyZprávy ze života Romů
31.10.2011Nový Bor jedná s policií o navýšení počtu strážců zákonaZprávy ze života Romů
31.10.2011V Novém Boru začnou znovu hlídkovat policejní těžkooděnciZprávy ze života Romů
02.09.2011V Holešově vychovávají policisty z řad národnostních menšinZprávy ze života Romů
29.08.2011Na Šluknovsku je po demonstracích klid, napětí však nepolevujeZprávy ze života Romů
24.08.2011Těžkooděnci mají přinést klidZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Mají poslanci zásadní výhrady k antidiskriminačnímu zákonu?
Mají poslanci zásadní výhrady k antidiskriminačnímu zákonu? To je otázka Marie Vrábelové pro Danu Římanovou z Ministerstva spravedlnosti.

Poslanecká sněmovna

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.09.2009V Česku začal platit antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
07.07.2009Hrozba víz do Kanady se musí vyřešit domaZprávy ze života Romů
03.07.2009O dopadu antidiskriminačního zákonaO Roma Vakeren
18.06.2009Česko má antidiskriminační zákon, vyhne se tak sankcím Evropské komiseZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna by měla rozhodnout o antiskriminačním zákonuZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna přehlasovala veto a schválila antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
28.05.2009AI kritizuje ČR za přístup k Romům a prezidenta za veto antidiskriminačního zákonaZprávy ze života Romů
27.03.2009Antidiskriminační zákon odložen na neurčitoO Roma Vakeren
04.12.2008Ministryně Stehlíková: Bez antidiskriminačního zákona hrozí ČR další žalobyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 8. února je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace
Reportáž:  Na konferenci "Spravedlivá společnost" se hodně mluvilo o antidiskriminačním zákoně
Reportáž:  Anketa o antidiskriminačním zákoně
Zprávy: 
Reportáž:  O antidiskriminačním zákoně s Janem Jařabem
Reportáž:  Policie a menšiny
Reportáž:  Mají poslanci zásadní výhrady k antidiskriminačnímu zákonu?

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz