Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romové zapsali, co vidí, cítí, myslí
02-03-2008 - Vilém Faltýnek
Pod názvem Čalo voďi / Sytá duše vydalo Muzeum romské kultury rozsáhlou antologii prozaických textů romských autorů z ČR. Tento dosud ojedinělý reprezentativní výbor přináší průřez literární tvorbou romských autorů od počátků romské literatury v Československu až po současnost. S editorkou knihy Helenou Sadílkovou hovořil Vilém Faltýnek.

V knize se představuje dvacet autorů, textů je shromážděno na pět desítek. Helena Sadílková při přípravě knihy spolupracovala s Janou Kramářovou, jejich spolupráce nad literárními texty ale začala dřív, než příprava knihy. Na počátku byla výstava v brněnském Muzeu romské kultury o romské literatuře. Pro účely této výstavy editorky shromáždily všechnu dostupnou romskou prózu. Čerpaly z romských časopisů, knižních titulů a písemné pozůstalosti romistky Mileny Hübschmannové.

Z výstavy Čalo voďi Kdy vůbec u nás začala vznikat romsky psaná literatura?

"V Československu je vůbec prvním zapsaným literárním dílem hra..."

Vy to víte takhle přesně?

"No ano..."

Vy znáte první zapsané literární dílo?

"Tak samozřejmě, možná byly zapsané nějaké věci i dřív, ale první publikované, první, o kterém se ví, byla divadelní hra z pera Eleny Lackové. To byla Romka žijící na Slovensku, ale protože Československo bylo dohromady, tak se bere jako první věc. To byla divadelní hra, kterou napsala myslím hned po válce, v roce 1946, a reflektovala v ní, co se za války dělo na Slovensku."

Jak se jmenuje?

Tera Fabiánová na výstavě Čalo voďi "Jmenuje se to Hořící cikánský tábor. Vyšlo to později v Dilii, v té divadelní edici. Ta hra je opravdu úplně první vlaštovička, která teda ale jaro neudělala. Protože potom literatura začala vznikat až v 60. letech. To se neví přesně. Milena Hübschmannová v nějakých svých pamětech napsala, že má pocit, že první romská báseň, kterou zaznamenala, byla báseň Tery Fabiánové. Zapsali ji na cestě za synem Fabiánové, jeli ho navštívit autem a protože tahle Tera Fabiánová měla velký literární talent a umění vyjádřit se, tak tu báseň jakoby předříkala. To hezky ilustruje, jak to celé vznikalo. Milena Hübschmannová zastavila auto a říká: Honem, Tero, musíme to zapsat. A Tera jí na to říkala: Co blázníš, co bych zapisovala, to já jenom tak říkám, co vidím, co cítím. To nemá cenu, navíc v romštině, to by si stejně nikdo nepřečetl. Nicméně protože Milena Hübschmannová byla Milenou Hübschmannovou, tak na tom zapsání trvala. Takže ji nakonec hned na té krajnici zapsaly. A upravily tak, aby se to Teře líbilo a aby to odpovídalo tomu, co ve chvíli, kdy to vyřkla, viděla. A potom dojely za synem Vojtou Fabiánem a tu básničku mu přečetly a on do měsíce poslal Mileně Hübschmannové další tři, čtyři básničky.

Milena Hübschmannová To byli lidé, které Milena Hübschmannová znala a podporovala. Potom byli i další, kteří ji neznali, ale nějakým způsobem se i oni k zápisu dostali. Příkladem je třeba Andrej Giňa z Rokycan, v současnosti nejstarší píšící romský autor u nás, a ten se zase k zápisu dostal přes pohádky. Protože je z jednoho hodně vypravěčského rodu, jeho tatínek a maminka hodně vyprávěli a v Rokycanech se to vědělo, a jak on to vypráví, byl tam nějaký pan doktor, ke kterému on chodil, a ten mu říkal: Andreji, to zapiš, protože to je strašné bohatství, to je taková vaše knihovna, váš kostel a až ti lidé nebudou, všechno se ztratí, to by byla strašná škoda. Takže Andrej Giňa začal tím, že zapisoval pohádky a vyprávění, co slýchal doma. A teprv později se dostal k autorské tvorbě. Takže možností, jak ti lidé začínali, bylo spousta."

Jednou z autorek, jejichž povídky najdeme v knize Čalo voďi a kterým dali Milena Hübschmannová a její manžel, rozhlasový režisér Josef Melč prostor také v rozhlasovém vysílání, je Ilona Ferková:

Psací stroj Ilony Ferkové "Narodila jsem se v Rokycanech 26.6.1956. Bylo nás sedm dětí a já jsem byla pátá. Otec byl těžce nemocný, invalidní, a tak matka musela dělat těžkou práci, abychom měli co jíst. Otec byl velice hodný a moudrý člověk. Chtěl, abychom studovali. Jenomže na to nebylo dost peněz. Uměl číst a psát, ale byl velice nemocný a více po nemocnicích než doma. Maminka psát nedovedla. Vychodila jsem jen osm tříd, dál do školy jsem nemohla. Tatínek krásně vyprávěl, vyprávěl nám o svém životě. Vyrůstal při otčímovi, takže neměl lehký život. Už jako děvčátko jsem chtěla zapsat všechno, co nám tatínek povídal. Romsky jsem začala psát, když jsem se setkala s Milenou Hübschmannovou. Ta mi dala číst to, co v romštině napsala Terka Fabiánová nebo Margita Reiznerová. Tehdy jsem viděla, že se romština hodí nejen k mluvení, ale i k psaní. Svou první knížku chci věnovat tatínkovi. Jmenoval se Karel Daňo. To on mě naučil milovat naši řeč a vážit si jí."

Výbor Čalo voďi/Sytá duše respektuje praxi dvojjazyčných romsko-českých publikací: povídky uvádí v jejich původní romské verzi a následně v českém překladu. Kniha je ojedinělá rozsahem i kvalitou zpracování. Heleny Sadílkové se ptám, jestli je při mnohosti autorských osobností v knize textům něco společné.

"Všechny ty texty jsou, dalo by se říct, strašně jednoduché. V tom, jak jsou psané, jak jsou koncipované, i délkou. A to může být pro majoritního čtenáře nezvyklé a nepochopitelné, protože když se řekne literatura, tak si představuje velkou literaturu, Dostojevského a nevím koho dalšího, ale to tohle není. Jsou to jednoduché příběhy, které se všechny podehrávají v romském světě, všechny prezentují pohled autorů jako Romů na svět okolo nich. Na to co se děje uvnitř jejich komunit a jak ten romský svět spolužije s neromským světem a dostává se s ním do různých střetů a konfliktů. V tom je to myslím hodně přínosné, že si člověk více dokáže představit, jak to funguje a jak to sami ti lidi prožívají. Protože Romové v médiích nemají možnost vyjádřit se k věcem, které by byly pro ně důležité. Jsou to většinou mediální kauzy, ještě často emocionálně vyhrocené. Myslím, že právě v jednoduchosti a v upřímnosti je něco, co ten náš neromský, majoritní pohled může obohatit.

Ale samozřejmě už jsme se setkaly s reakcemi a v té jednoduchosti často člověk, který není dostatečně otevřený nebo očekává mnohem víc, může spatřovat než tu jednoduchost a naivitu. Ale co je myslím důležité a co je společné pro věchny ty věci, to je upřímnost sdělení. Člověk cítí, že ti autoři se opravdu potřebují vyjádřit. Málokdo z nich má navíc vyšší institucionální vzdělání, takže literární kánony, na které navazují, jsou velmi lidové, často navazují i na tradici ústní slovesnosti, a tím pádem čerpají z úplně jiných kořenů, než jsme u našich "velkých" literatur zvyklí."



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
07.12.2013Nakladatelství Kher vydalo metodickou příručku Rozumění pro učitele pracující s romskými žákyO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
07.09.2013Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrouO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
09.06.2012Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
30.11.2011Současná romská literaturaZprávy ze života Romů
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
29.05.19  Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů
17.03.19  Věra Bílá plánovala velký návrat
01.08.17  Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
09.11.16  V Žatci uctili památku mrtvého Roma
07.11.16  Vláda chce posudek na cenu pozemků pod vepřínem v Letech
11.10.16  Tajemství romského šperku odhalí výstava v brněnském muzeu
13.09.16  Stovky Romů z celé země se chystají na pouť na Svatý Kopeček
06.09.16  Babiš v Letech uctil památku romských obětí bývalého tábora
05.09.16  Vláda preferuje odkoupení vepřína v Letech na Písecku
13.08.16  V Živé knihovně si dnes mohou lidé povídat se zástupci menšin
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz