Vyhledávání
25.10.2020
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
01-02-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se společně vydáme do Mostu, kde pracují romští terénní pracovníci, řekneme vám zprávy ze života Romů a pozveme vás například na Čínský festival.

Mangav tumenge bacht the sastipen – Akana - šaj šunen romani relacia „O Roma vakeren“. Šunena romane giľa the nevimata - andalo romano dživipen.


=[ Reportáž ]=
O službách Občanské poradny v Berouně
V Berouně pomáhá sociálně slabším lidem Občanská poradna, která je bezplatná. Ve Středočeském kraji jsou zatím taková zařízení jen dvě. Proč poradna vznikla a jakou pomoc nabízí, to už Marii Vrábelové řekla ředitelka Milana Richtrová.

Husovo náměstí v Berouně „Posláním je pomáhat lidem, kteří jsou sociálně slabí a nemohou si dovolit platit např. právníka.“

V čem konkrétně můžete poradit těmto lidem?

„Jedná se většinou o rodinné spory, jako rozvodové řízení, svěření dětí, ochrana spotřebitele, životní prostředí, pracovně-právní či majetkové spory.“

Máte šanci ještě pomoci těmto lidem?

„80 procent lidí chodí většinou ve fázi, kdy je ta pomoc obtížná, ale jsou i uživatelé této služby, kteří chodí včas a spíš tedy, než se rozhodnou k nějakému kroku, např. darovat dětem majetek nebo převést na ně nemovitost, tak se přijdou poradit o veškerých důsledcích.“

Když jste začínali, tak asi tolik klientů nebylo. Jak se o vás dozvěděli?

„Dozvěděli se povětšinou z letáků a protože Beroun je přeci jenom poměrně malé město, tak nejvíc z referencí, že si to lidé mezi sebou řeknou. Měli jsme v informačním středisku města letáky, pak na sociálním úřadě jsme nechávali letáky a až po nějaké době jsme zřídili i webové stránky.“

Jak jste si prosadili občanskou poradnu? Přispělo vám město, nebo jste se museli postarat od A až do Z o vše vy?

„Museli jsme se postarat od A až po Z, to je pravda. Ze začátku město nějak nemělo zájem, poté jsme se zapojili do komunitního plánování.“

Jaká je spolupráce s úředníky z Berouna, určitě s nimi spolupracujete?

„Spolupracujeme se sociálním úřadem.“

S jakým problémem k vám většinou Romové přicházejí? Mají k vám důvěru?

„No, jak kteří. My vlastně zaměstnáváme také z tohoto důvodu paní Grunziovou, to je takový zprostředkovatel a pomáhá tam někdy tu nedůvěru překonat.“

Zachránili jste některé lidi před tzv. vystěhováním z bytu?

„Myslím si, že jsme určitě hodně lidem pomohli a dokonce přesto, že dnes lidé již moc vděk neprojevují, tak se stává dost často, že kolegům zavolají, nebo jim přijdou osobně poděkovat, že jim hodně pomohli.“

Snažíte se o větší emancipaci romských žen? Jak vám to vychází? Kde jsou problémy?

„Když jsme projekt s koordinátorkou psaly, tak jsme opravdu měly na mysli nejenom rasovou diskriminaci, ale i ten opačný případ, to znamená diskriminaci uvnitř komunity a že i naše terénní pracovnice, když jsme o tomto tématu začaly, tak o tom příliš mluvit nechtěly a rozebírat to, kdy se stalo, že jim nebyla povolena komunikace s ženami. Je to nějaké téma, které je zřejmě poměrně stále tabu.“

Budete pokračovat v té práci?

„V rámci tohoto projektu jako ze strany Romů byly problémy celkem, ale nebylo to zrovna problém vzdělávání, ale spíče problémy mezi dětmi a učiteli.“

A jak se snažíte to řešit?

„My řešíme případy ze strany poradny jen tehdy, když jako uživatel přijde opravdu sám a poradnu o to požádá. Bylo hodně kauz, které jsme potom neuváděli, protože jme je dál neřešili, vzhledem k tomu, že klientka nakonec nechtěla, abychom to nějak ventilovali, abychom o tom vůbec mluvili. Nevím, jestli se bála nebo si to nechala projít hlavou a v konečné fázi nás k tomu nezmocnila.“

A ty které jste dotáhli do konečné fáze, tak ty měli dobrý výsledek? Jak je to v současné době? Fungují?

„Fungují. Je to určitě o té dobré praxi, o tom dobrém příkladu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.05.2010Stydíš se o tom mluvit? Napiš to!O Roma Vakeren
21.08.2009Problematika sexuální orientaceO Roma Vakeren
14.08.2009Kontaktní centrum Most nabízí radu i pomocO Roma Vakeren
16.05.2008Občanské poradny pomáhají lidem řešit i problémy se zadluženostíO Roma Vakeren
09.05.2008O činnosti občanské poradny v BerouněO Roma Vakeren
07.03.2008V Berouně je možné využít služeb Občanské poradny O Roma Vakeren
15.02.2008Analýzu projevů diskriminace z pohledu občanského poradenství O Roma Vakeren
12.09.2003Novou občanskou poradnu v Karlových Varech provozuje Romské občanské sdruženíO Roma Vakeren
13.06.2003V Karlových Varech je nová občanská poradnaO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Občanská poradna Beroun monitorovala situaci romských žen
Občanská poradna Beroun monitorovala sociální situaci a případy diskriminace romských žen v tomto okrese. Podrobnosti nám řekla koordinátorka projektu Tereza Netopilíková.

Husovo náměstí v Berouně „No tak zásadní v našem regionu je asi diskriminace ohledně zaměstnání a bydlení. To je asi nejčastější problém, se kterým se na nás ženy obracely, a s tím související samozřejmě ještě vzdělání romských žen. My jsme zjistili, že 93 procent žen tady má pouze základní vzdělání, ale z tohoto velkého balíku je ještě určitý počet žen, které mají to vzdělání nedokončené, dokonce i to základní, což nám bohužel ve většině případů nesdělily.“

Také je problém s emancipací romských žen, v čem je ten největší problém?

„On ten problém vlastně je ve smýšlení té vlastní romské komunity, protože přeci jenom u nich převládá to, že muž většinou pracuje, vydělává peníze a měl by určitým způsobem zabezpečit tu rodinu, žena by se měla starat o domácnost a výchovu dětí. To si myslím, že tam ve větší míře ještě přetrvává. I když ještě jsou i případy jiné, že ty ženy se potom starají o maminku, babičku nebo o tu starší generaci, takže pokud už dorostou děti a žena sama by mohla začít pracovat nebo se zpátky zařadit do pracovního trhu, tak zase jsou tady jejich starší příbuzní, o které se starají, protože Romové si ctí svých starších a ti většinou umírají doma a starají se o ně tímto způsobem a tuto funkci opět přijímají ženy.“

Dělali jste monitoring, jaký je rozdíl mezi integrovanými Romy ve městě a ve vyloučené lokalitě. Jaký je tam markantní rozdíl?

„Tak ten markantní rozdíl, si myslím, je především v jejich přístupu k životu. Lidé, kteří jsou v těch sociálně vyloučených komunitách nebo menších lokalitách, se více odevzdávají té komunitě. Snadněji se nechají přimět k nějakým krádežím k nějaké té liknavosti, přeci jenom je tady problém, že hůře získávají práci a mají i menší zájem tu práci získávat. A lidé, kteří už tu práci mají, dokáží si sehnat byt, postarat se o svojí rodinu, tak už přeci jenom jejich život je jiný a z té sociálně vyloučené lokality jsou někam pryč. Především je to na venkově, ani na sídlištích se moc nezdržují, ale jsou právě ve vesnicích a tam je i to okolí přijímá báječně a jsou plně integrováni v té společnosti.“

Takže je rozdíl mezi integrovanými Romy ve městě a na venkově, je to tak?

„Samozřejmě, protože ani v tom městě už ta komunita není taková. Na vesnici se to pořád udržuje, přeci jenom na té vesnici jsou si lidé mnohem blíž, blíže se znají, přátelí se spolu, určitým způsobem spolu spolupracují, ale tady ve městě nebo na těch velkých sídlištích se prakticky neznají ani lidé, kteří spolu žijí v jednom panelovém domě. Nezajímají se o sebe, nestarají se, nepomáhají si.“

Z tohoto monitoringu potom vzniknou výstupy, které by mohly k něčemu pomoci. Jaké výstupy to budou?

„My se teď snažíme rozeslat CD-ROM, kde je souhrnná monitorovací zpráva, kde jsou jak všechny výsledky, jak vůbec ta celá naše práce probíhala, tak jsou tam především ještě doporučení. Chtěli bychom, aby se tato doporučení dostala i do rukou lidí, kteří s tím skutečně mohou něco dělat, což znamená jak do rukou městských úřadů, do rukou neziskových organizací, tak i přímo do té politické sféry, na ministerstva. Máme na tyto lidi kontakty, máme dost možností, jak to k nim dostat. Jestli si to oni přečtou a budou s tím něco dělat, to už bohužel záleží jen na nich.“

Myslíte si, že už některé ty výstupy jsou řešeny v realitě?

„Já si myslím, že určitě. Určitě existují rekvalifikační kurzy, existuje spousta neziskových organizací, které se snaží, a i je tady velká snaha města řešit tuto situaci, ale myslím si, že i Evropská unie dává velké peníze, ale bohužel všechny ty finanční prostředky nejsou vždy vynakládány efektivně.“

Půjdou výsledky třeba i k agenturám, které začínají pracovat?

„My doufáme, že ano a původně jsme to tak i plánovali při psaní tohoto projektu, že by mohlo být dalším efektem, aby tento projekt převzaly i jiné organizace, nebo jiná města. Já vím, že i Asociace občanských poraden dělala celorepublikový monitoring, ale byl zaměřen pouze na diskriminaci ohledně zaměstnávání. Byla bych velice ráda, kdyby někdo tento projekt pojal jako vzor nebo jako pomoc, jak by se toto mohlo dělat a přijmout ho i jiných regionech.“

Jaké máte zkušenosti s přijetím u úředníků právě v Berouně?

„Tak já osobně mám zkušenosti velmi dobré jak v Berouně, tak například v Hořovicích, kde když jsme řešili několik případů. Vyšli nám ochotně vstříc a spolupracovali s námi a sami nám potom telefonovali a zajímali se o to. Takže já mám zkušenosti výborné.“

Cesta do vyloučeného prostředí je lehká cesta, ven už je horší. Vidíte tu možnost, jak by se lidé mohli vůbec dostat z vyloučené lokality?

„Já si myslím, že tady by měli zafungovat tři věci. První je snaha nějakého nadřízeného orgánu města, potom snaha samotných těch lidí a potom někdo, kdo jim zprostředkuje tu práci. Já si myslím, že ideální by byla práce romského terénního pracovníka, někoho, kdo by zprostředkoval komunikaci mezi těmito dvěma subjekty a který by těm lidem řekl, na co mají právo, co by měli dělat, který by zajistil nějakou lepší komunikaci mezi nimi a vysvětlil jim to.“

Takže většinou v té vyloučené lokalitě nejsou nitě na tu realitu, taková jaká je mimo ně.

„Bohužel nejsou, žijí tam jakoby v uzavřeném prostředí a už se příliš nezajímají o to, co se děje venku. Neví o tom, že existují rekvalifikační kurzy, ví tedy o tom, že jednou za čas musí dojít na úřad práce, aby dostali dávky, ale o víc už se ani nezajímají, protože to vidí, tou sociální nápodobou ve svém nejbližším okolí a to je pro ně to prvotní.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.05.2010Stydíš se o tom mluvit? Napiš to!O Roma Vakeren
21.08.2009Problematika sexuální orientaceO Roma Vakeren
14.08.2009Kontaktní centrum Most nabízí radu i pomocO Roma Vakeren
16.05.2008Občanské poradny pomáhají lidem řešit i problémy se zadluženostíO Roma Vakeren
09.05.2008O činnosti občanské poradny v BerouněO Roma Vakeren
07.03.2008V Berouně je možné využít služeb Občanské poradny O Roma Vakeren
15.02.2008Analýzu projevů diskriminace z pohledu občanského poradenství O Roma Vakeren
12.09.2003Novou občanskou poradnu v Karlových Varech provozuje Romské občanské sdruženíO Roma Vakeren
13.06.2003V Karlových Varech je nová občanská poradnaO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
S Občanskou poradnou v Berouně spolupracují i dvě romské terénní pracovnice
S Občanskou poradnou v Berouně spolupracují i dvě romské terénní pracovnice, se kterými také hovořila Marie Vrábelová.

Husovo náměstí v Berouně Zdenka Grundziová, terénní pracovnice - vy jste si vzala na pomoc ještě jednu mladou sílu…

„Ano, vzala jsem si Veroniku Krokovou, dělá se mnou v této práci sociální terénní pracovnici a zdála se mi úspěšná.“

Jste mladá, co vás nejvíce překvapilo v terénu?

„Tak na těch vesnicích mě překvapilo, jak nás přivítali, že to brali jako návštěvu, chtěli nás pohostit, bylo to úplně jiné, než tady v těch ghettech, je to velký rozdíl. Velký rozdíl je v Berouně a někde, kde nežijí v tak velkém seskupení.“

Vy jste procházely rodinami, proč?

„Nabízeli jsme jim občanskou poradnu, která je zdarma a vím, že to není všude, a také jsme se chtěly seznámit s tím, jak ti lidé žijí a jaké mají problémy.“

Co jste zjistily?

„Tak určitě jde o bydlení, jde o placení, protože mají většinou půjčky, které si nabrali a nemají to z čeho splatit, protože přišli o práci.“

Vidíte možnost, že by další generace mohla být úspěšná, když bude mít vzdělání?

„Určitě, je to velký rozdíl, když má Rom vzdělání a když ho nemá. Je velký rozdíl, když má základní školu a když má střední. Je to úspěch i v práci a jinak ta společnost ho bere úplně jinak.“

Jak jste byla vychovaná vy?

„Moje máma má také výuční list, nějak mě k tomu přímo nenutili, ale vedli mě spíš k tomu, abych se začlenila.“

A vy? Pokud vím, tak studujete, takže chcete na sobě dále pracovat. Je to cesta toho vzdělání, abyste se lépe uplatnila?

„Určitě, abych se uplatnila. Ta práce, kterou dělám, mě baví a chci také něco dokázat tady pro okres Beroun a Králův Dvůr. A hlavně vedu i svou dceru, které je 12 let a chci, aby také něco dokázala. Já už od dětství jsem také chodila do různých kroužků a tak nějak jsem pořád něco dělala a pořád jsem chtěla víc a víc něčeho dokázat.“

Mají šanci ve vyloučených lokalitách děti ke vzdělání?

„Určitě ano, ale záleží na rodičích.“

Jaké jsou u vás zkušenosti právě z těchto vyloučených lokalit a jaký je rozdíl mezi městem, třeba tady v Berouně na sídlišti, mezi integrovanými Romy a vyloučenými lokalitami?

„No, je tam rozdíl, je tam určitě rozdíl, protože ti žijí normálním životem, mají práci, mají bydlení a ti druzí se táhnou z místa na místo a protože přišli o bydlení a také nemůžou nikam to dítě dát, aby mělo nějaké vzdělání, protože nevědí, na jakém místě budou.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.05.2010Stydíš se o tom mluvit? Napiš to!O Roma Vakeren
21.08.2009Problematika sexuální orientaceO Roma Vakeren
14.08.2009Kontaktní centrum Most nabízí radu i pomocO Roma Vakeren
16.05.2008Občanské poradny pomáhají lidem řešit i problémy se zadluženostíO Roma Vakeren
09.05.2008O činnosti občanské poradny v BerouněO Roma Vakeren
07.03.2008V Berouně je možné využít služeb Občanské poradny O Roma Vakeren
15.02.2008Analýzu projevů diskriminace z pohledu občanského poradenství O Roma Vakeren
12.09.2003Novou občanskou poradnu v Karlových Varech provozuje Romské občanské sdruženíO Roma Vakeren
13.06.2003V Karlových Varech je nová občanská poradnaO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Čínský festival přispěje ke sbližování kultur
Právě v těchto chvílích se v pražském Divadle Archa koná první ročník Čínského festivalu, který začal ve středu v Českém Krumlově. V neděli poputuje do Nymburka a ve čtvrtek 7. února vyvrcholí v Hradci Králové. Čínský festival je spojen s oslavami příchodu čínského Nového roku. Ten slaví Číňané jindy než my, protože kromě gregoriánského kalendáře používají i lunární kalendář, který se řídí pohybem Měsíce. Čínský festival má podtitul Sblížení kultur a právě na toto téma se Jana Šustová zeptala jeho organizátorky Feng-yűn Song.

Feng-yűn Song „Sama o sobě věřím, že určitě Čínský festival přinese pozitivní význam pro sblížení kultur, protože koncepce a idea Čínského festivalu je sbližování kultur. Sice nikdo nemůže slibovat nebo očekávat, že to přinese něco zásadního do politického života, ale rozhodně bude o jeden prostor navíc, kde se ty odlišné kultury mohou v pohodě setkat.“

Jak dlouho už vy sama žijete v České republice?

Rena Milgrom „Žiji v České republice už pomalu přes dvacet let, jsem také česká občanka i když s čínskými kořeny. Prošla jsem také kusem historie této země.“

Když se vrátíme zpět k festivalu, můžete říct, kdy přesně proběhne a v jakých městech?

„Čínský festival proběhne ve 4 městech v České republice, 30. ledna v Městském divadle v Českém Krumlově a dále pokračuje do Prahy 1. února v Paláci Akropolis na Žižkově a dále pokračuje do Městského divadla v Nymburce 2. února, a potom vyvrcholí v Hradci Králové, ve Filharmonii Hradec Králové.“

Co bude jeho náplní?

Alan Vitouš „První ročník Čínského festivalu se zaměřuje na staré rituály a obřady, zařadili jsme jeden program do večerního programu, což bude. rituální tance a bubny, které předvedou výborná tanečnice a choreografka Rena Milgrom a multiinstrumentalista Alan Vitouš. Na závěrečném koncertu ve Filharmonii Hradec Králové bude můj společný koncert, tedy novoroční koncert, s Filharmonií Hradec Králové a tam v tomto hudebním projektu se vlastně setkám, nebo to bude můj první dotek s evropskou klasikou hudební tvorbou a bude tam repertoár společný s filharmonií. Ten repertoár se skládá třeba z Dvořáka, Martinů, Mozarta a z moravského a čínského folkloru.“

Ale určitě tam bude ještě spousta dalších akcí, kde budou mít diváci možnost seznámit se s čínskou kulturou - co tam bude ještě dalšího? Bude tam třeba něco, co se týká čínského čaje, který je výborný?

Čínský čajový obřad „Rozhodně můžu pozvat posluchače na originální čínský čajový obřad, čajové ukázky a výborné kvalitní čínské čaje a čaje z celého světa. V každém festivalovém městě bude čajovna, která bude otevřená pro celý festival zdarma a také v rámci večerního koncertního programu budou i čínské tradiční pochoutky a také samozřejmě také u toho nesmí chybět kvalitní čínské čaje.“

Jak dlouho trvá takový čajový obřad?

„Standardně 20 minut, ale to víceméně záleží i na tom čajovém mistrovi, každý má své specifické umění.“

Ten čínský nový rok bude rokem myši, co to je za symboliku?

„Každé zvíře je jen živý tvor, bytost, tak jako my lidé, a nemůžeme říci, že tohle zvíře je dobré a tohle zvíře je špatné. Každé zvíře nebo člověk je živá bytost, nosí v sobě i tu stranu světlou i tu stranu temnou a záleží na tom, kde, jak a kdy se ukáže, v jakém světle.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.02.2008Praha dnes hostí Čínský festival Zprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
V Senátu proběhlo slavnostní setkání ke Dni památky obětí holocaustu
V neděli 27. ledna uplynulo 63 let od osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka, od osvobození místa, které pro celý svět ztělesňuje a symbolizuje hrůzy holocaustu. Proto na 27. ledna připadá Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Více Jana Šustová.

Slavnostní setkání v Senátu ke Dni památky obětí holocaustu U příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti se minulý pátek na půdě Senátu Parlamentu České republiky konalo slavnostní shromáždění, na kterém se svým proslovem vystoupil prezident Václav Klaus, zástupci Židů, Romů a důležitých organizací. Všichni řečníci se shodli na tom, že je potřeba si události holocaustu připomínat nejen kvůli minulosti, ale také kvůli budoucnosti, aby se podobné zlo už neopakovalo. Zdůraznili, že velký význam má výchova mladých lidí, zvláště v dnešní době, kdy ve světě sílí antisemitismus a neonacismus. Viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner uvedl:

Christoph Heubner „V tuto hodinu se nacházíme ve zvláštním spojení mezi Prahou a Berlínem. To protože v tuto chvíli se v německém Spolkovém sněmu koná pamětní akce nad událostmi holocaustu a jejich středobodem je vynikající pražská spisovatelka Lenka Reinerová. Stejně tak jsme v tuto chvíli spojeni se světem – se Ženevou, s New Yorkem, s Bruselem, kde Organizace spojených národů a Evropský parlament vzpomínají na oběti holocaustu. Přišli jsme sem, abychom si připomněli mrtvé, abychom ocenili přeživší a abychom jim poděkovali za práci, kterou provádějí s mládeží. Neboť zkušenosti, které předávají mladým lidem, vytvářejí pravdu a dávají naději. Přeživší z České republiky mají veliké zásluhy na vzdělávání mladých lidí v celé Evropě. Německo potřebuje vzpomínku! Evropa potřebuje vzpomínku! Vzpomínka vytváří naději a naděje je předpokladem pro každé politické angažmá. Stejně tak to řekla Lenka Reinerová: ‚Vzpomínejte na naději a nenechte naději padnout.’“

Warren Miller Velvyslanec Warren L. Miller, předseda Americké komise pro zachování amerického dědictví v zahraničí, ve svém proslovu ocenil občany České republiky, kteří za války pomáhali židům. A ocenil také ty, kteří vloni v listopadu uspořádali mohutné protesty proti pochodu neonacistů Prahou. Dále uvedl:

Warren Miller přebírá od Přemysla Sobotky pamětní medaily „Holocaust se stal, protože někteří to dopustili – a bylo příliš mnoho těch, kteří nebyli ochotni se proti nacistickému zlu postavit. Český národ, který hrozně trpěl, protože jiní nebyli ochotni se proti tomuto zlu postavit, si tuto lekci zapamatoval. I dnes se musíme ozvat a bojovat za pravdu a proti zlům antisemitismu a xenofobie, které opět nabývají v Evropě na síle. Vím, že se můžeme spolehnout na sílu a dobrotu českého národa, který tuto morální povinnost převezme. Jménem vlády Spojených států a amerického lidu chci poděkovat České republice za její vzdělávání dětí o holocaustu a za připomínání si obětí mnoha různými způsoby. Bůh žehnej přeživším šoa a Bůh žehnej lidu České republiky!“

Rovněž prezident Václav Klaus ve svém projevu uvedl, že v dnešní době, ve které se objevují tendence minulost přepisovat a zaměňovat viníky a oběti, je velmi významné památku obětí holocaustu připomínat. Podle něj je to možná významnější než před pár desetiletími.

Prezident Václav Klaus „Jsem velmi rád, že tento úkol necítí pouze židovské obce či organizace sdružující oběti holocaustu. Považuji za zásadní, že v roce 2003 byl 27. leden uznán naším Parlamentem jako významný den České republiky a že se to pro nás všechny stalo příležitostí připomínat a v paměti naší společnosti udržovat poučení z tragédie nacistického, tzv. konečného řešení židovské otázky v Evropě. Neděláme to pouze pro historickou pietu, děláme to pro naši budoucnost. Děláme to pro to, aby se podobně obludné zločiny proti lidskosti již nikdy nemohly opakovat.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
13.06.2015Přeživší holocaustu Arnošt Vintr vzpomíná na dobu po skočení válkyO Roma Vakeren
23.05.2015Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo životO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
16.05.2015Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidíO Roma Vakeren
05.05.2015V Letech u Písku se 13. května uskuteční pietní aktO Roma Vakeren
05.05.2015Vzpomínky paní Boženy na 2. světovou válkuO Roma Vakeren
14.03.2015Od prvního hromadného transportu Romů z Brna do Osvětimi uplynulo 72 letO Roma Vakeren
07.03.2015Pietní akt v Muzeu romské kultury připomená první hromadný transport protektorátních Romů z Brna do OsvětimiO Roma Vakeren
14.02.2015Jaké byly návraty přeživších holocaustu do jejich dřívějších domovů, mohou v rámci soutěže reflektovat žáci základních a středních školO Roma Vakeren
31.01.2015Málo známý romský holocaustZprávy ze života Romů
31.01.2015V soutěži pro školy o holocaustu jsou vítány i romské příspěvky, inspirací může být např. vyprávění Čeňka RůžičkyO Roma Vakeren
31.01.2015O hrůzách továrny na smrtO Roma Vakeren
31.01.2015Na pietním aktu v Terezíně jen 14 lidí připomnělo oběti romského holocaustuO Roma Vakeren
03.01.2015Za holocaustu nacisté vyvraždili asi půl milionu RomůO Roma Vakeren
30.08.2014Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v OsvětimiO Roma Vakeren
23.08.2014Památný den romského holokaustuO Roma Vakeren
09.08.2014Za holocaustu zahynulo půl milionu RomůO Roma Vakeren
09.08.2014Sdružení In minorita se zabývá holocaustem RomůO Roma Vakeren
04.08.2014Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
02.08.2014Projekt Ma bisteren připomíná Památný den romského holocaustuO Roma Vakeren
02.08.2014Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-BřezinceO Roma Vakeren
31.05.2014Den romského odbojeO Roma Vakeren
10.05.2014V Letech u Písku lidé uctili památku romských obětí holocaustuO Roma Vakeren
03.05.2014Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na romskéO Roma Vakeren
06.03.2014Nový ministr kultury Daniel Herman uctí v Muzeu romské kultury památku obětí romského holocaustuZprávy ze života Romů
24.08.2013Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transportyO Roma Vakeren
24.08.2013Postavení Romů za druhé světové válkyO Roma Vakeren
17.08.2013Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu RomůZprávy ze života Romů
10.08.2013Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v OsvětimiO Roma Vakeren
01.08.2013Oběti romského holocaustu v Letech u Písku připomene pietní shromážděníZprávy ze života Romů
11.05.2013Romská dívka Settela Steinbach se stala symbolem dětského holocaustuO Roma Vakeren
04.05.2013Letos uplynulo 70 let od hromadných transportů českých a moravských Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
09.03.2013Před sedmdesáti lety začaly transporty českých a moravských Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
19.02.2013V budově ombudsmana se uskuteční pietní shromáždění k 70. výročí transportu Romů z Brna do OsvětimiZprávy ze života Romů
19.02.2013Před sedmdesáti lety došlo k prvnímu hromadnému transportu protektorátních Romů do KT Osvětim-BřezinkaZprávy ze života Romů
30.01.2013Holocaust přestává být tabu. Staří lidé se i kvůli sílícímu neonacismu rozhodli promluvit a vyprávějí svá svědectvíZprávy ze života Romů
26.01.2013Hugo Höllenreiner se kvůli romskému původu dostal s celou rodinou do koncentračního táboraO Roma Vakeren
29.12.2012Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty romských vězňůO Roma Vakeren
19.11.2012V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském holocaustuZprávy ze života Romů
03.11.2012Málo známý romský holocaustZprávy ze života Romů
15.09.2012Vzpomínky na válku: Transport Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
08.09.2012Romský holocaust byl až do pádu komunismu tabuO Roma Vakeren
01.09.2012Osudy českých Romů za druhé světové válkyO Roma Vakeren
25.08.2012Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osobO Roma Vakeren
02.08.2012Romové si připomněli 66. výročí likvidace tzv. Cikánského tábora v OsvětimiO Roma Vakeren
31.07.2012Ve čtvrtek uplyne 70 let od založení „Cikánského tábora Lety“Zprávy ze života Romů
30.07.2012Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomene holocaust RomůZprávy ze života Romů
19.05.2012Romové, zástupci parlamentu i diplomaté uctili památku obětí romského holocaustuO Roma Vakeren
17.10.2011Richard Seemann: 70 let zahájení transportů do lodžského ghettaZprávy ze života Romů
22.08.2011Ministr Dobeš: centrum o romském holocaustu bude skromnějšíZprávy ze života Romů
17.08.2011Pietní shromáždění k připomenutí holocaustu Romů 21.8. 2011Zprávy ze života Romů
16.08.2011Neviditelný holocaustZprávy ze života Romů
16.08.2011Historie areálu Hodonín u KunštátuZprávy ze života Romů
06.08.2011V Osvětimi si lidé připomněli památku obětí romského holocaustuO Roma Vakeren
06.08.2011Vzpomínky Emílie Machálkové na dobu holocaustuO Roma Vakeren
14.06.2011Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustuZprávy ze života Romů
13.06.201181 nových pamětních kamenů bude v Praze připomínat oběti holocaustuZprávy ze života Romů
21.05.2011Účastníci pietního aktu v Letech u Písku opět volali po odstranění vepřínaO Roma Vakeren
14.05.2011Výstava Cesta paměti představuje každoroční putování po místech romského holocaustuO Roma Vakeren
13.05.2011Účastníci pietního aktu v Letech volali po odstranění vepřínaZprávy ze života Romů
07.05.2011Vzpomínáme ještě dnes na romské oběti holocaustu?O Roma Vakeren
31.03.2011Památník Lidice zahájil novou návštěvnickou sezónu výstavou o genocidě RomůZprávy ze života Romů
22.03.2011Výstava „Genocida Romů v době druhé světové války“ zahájí hlavní sezónu v Památníku LidiceZprávy ze života Romů
21.03.2011Pietní místo Lety na Písecku otevírá návštěvnickou sezónuZprávy ze života Romů
12.03.2011Uplynulo 68 let od prvního hromadného transportu protektorátních Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
28.02.2011Pietní akt v Muzeu romské kultury bude spojen s vernisáží výstavy Cesta pamětiZprávy ze života Romů
05.02.2011Připomínat si nezměrné utrpení Židů a Romů za holocaustu je nezbytnéO Roma Vakeren
02.02.2011Výzva Evropského parlamentu k uznání genocidy Romů za druhé světové válkyZprávy ze života Romů
27.01.2011Politici a pamětníci zdůraznili význam Dne památky holocaustuZprávy ze života Romů
27.08.2010Pietní akt k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u KunštátuO Roma Vakeren
27.08.2010Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu byl veřejnosti zpřístupně i původní vězeňský barákO Roma Vakeren
23.08.2010Výstava o romském holokaustu poputuje za žákyZprávy ze života Romů
22.08.2010Centrum romského holokaustu v Hodoníně otevřelo původní barákZprávy ze života Romů
20.08.2010Pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u KunštátuO Roma Vakeren
17.08.2010PIETNÍ SHROMÁŽDĚNÍ K PŘIPOMENUTÍ HOLOCAUSTU ROMŮ 22. 8. 2010Zprávy ze života Romů
13.08.2010Pietní akt k uctění památky obětí holokaustu v OsvětimiO Roma Vakeren
30.07.2010Na oběti romského holocaustu by se nemělo zapomínatO Roma Vakeren
09.07.2010V Židovském muzeum proběhla vernisáž výstavy Jak viděli a vidí světO Roma Vakeren
18.06.2010Lety na Písecku mají nový památník obětem holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2010Rumunská velvyslankyně Daniela Gitmanová v Letech u PískuO Roma Vakeren
28.05.2010Výstava Genocida Romů v době druhé světové válkyO Roma Vakeren
26.05.2010Výstava fotografií ukáže genocidu Romů za válkyZprávy ze života Romů
21.05.2010Připomenutí památky obětí holocaustu v TerezíněO Roma Vakeren
14.05.2010Pietní akt v Letech u PískuO Roma Vakeren
26.04.2010U pomníku pochodu smrti v Krupce zněla varování před extremismemZprávy ze života Romů
16.04.2010Pochod živých je odpovědí na pochody smrtiO Roma Vakeren
12.03.2010Uplynulo 67 let od prvního masového transportu brněnských Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
03.03.2010Připomínka prvního hromadného transportu moravských Romů do koncentračního tábora v OsvětimiZprávy ze života Romů
17.02.2010Největší archiv dokazující hrůzy nacistických zločinů je druhým rokem otevřen veřejnostiZprávy ze života Romů
05.02.2010Centrum Malach zpřístupňuje výpovědi tisíců pamětníků hrůz 20. stoletíO Roma Vakeren
29.01.2010Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskostiO Roma Vakeren
27.01.2010Poselství generálního tajemníka OSN K Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustuZprávy ze života Romů
26.01.2010Osvětim je připomínkou válečných hrůz i 65 let po osvobozeníZprávy ze života Romů
21.01.2010V Srbsku si připomněli fašistické pogromyZprávy ze života Romů
13.01.2010Odměna za informace o krádeži z Osvětimi nemůže být zatím vyplacenaZprávy ze života Romů
10.01.2010Polská veřejnost debatuje o způsobu uchování osvětimského muzeaZprávy ze života Romů
10.11.2009Nabídka materiálu k výuce o holocaustu Romů a SintůZprávy ze života Romů
06.11.2009Holocaust Romů a Sintů ve výuceO Roma Vakeren
05.07.2009Konference v Evianu a špatné svědomí světaZprávy ze života Romů
06.03.2009Pietní akt připomněl památku prvního hromadného transportu moravských Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
26.02.2009Pietní akt připomene první hromadný transport protektorátních Romů do OsvětimiZprávy ze života Romů
30.01.2009Ke Kocábovým prioritám patří vepřín v LetechZprávy ze života Romů
05.12.2008Výstava "Zaniklý svět" představuje předválečný život a kulturu RomůO Roma Vakeren
18.07.2008Pravda o holocaustu Romů vyplavala na povrch až po pádu komunismuO Roma Vakeren
06.06.2008Pochodu živých Auschwitz–Birkenau se zúčastňují lidé z celého světaO Roma Vakeren
14.03.2008Uplynulo 65 let od prvního masového transportu českých a moravských Romů do Osvětimi O Roma Vakeren
26.01.2008Holocaust Romů Zprávy ze života Romů
07.09.2007O zaniklém světe českých Romů a SintůZprávy ze života Romů
31.08.2007Výstava Zaniklý svět představuje dějiny původních Romů a Sintů v českých zemíchO Roma Vakeren
17.08.2007Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení RomůO Roma Vakeren
15.08.2007Na utrpení Romů upozorní 19. srpna pietní shromáždění v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
18.05.2007V Letech u Písku si lidé připomněli památku obětí romského holocaustuO Roma Vakeren
23.04.2007Mezinárodní seminář o holocaustu RomůZprávy ze života Romů
06.04.2007Vláda pro nový památník v Letech u PískuZprávy ze života Romů
26.01.2007Zdenka Fantlová o holocaustuO Roma Vakeren
01.12.2006Židovští i romští pamětníci holocaustu besedovali v Muzeu romské kulturyO Roma Vakeren
10.08.2006Slovenský premiér Fico odhalil první památník romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.07.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
21.07.2006Povídání s Věrou MaiselsO Roma Vakeren
21.07.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
09.06.2006Romský holocaust si zaslouží důstojnou připomínkuO Roma Vakeren
26.05.2006Na počátku stála myšlenka o čistotě rasyZprávy ze života Romů
26.05.2006V Národní galerii probíhá výstava o romském holocaustuO Roma Vakeren
19.05.2006Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u PískuO Roma Vakeren
19.05.2006Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustuO Roma Vakeren
19.05.2006V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní EvropěO Roma Vakeren
18.05.2006V Národní galerii bude výstava o romském holocaustuZprávy ze života Romů
22.04.2006Kdyby byli v Letech vyvražděni Židé, vepřín by už dávno nestálZprávy ze života Romů
14.04.2006Nadační fond obětem holocaustu ukončil program OdškodněníO Roma Vakeren
23.01.2006Neúspěšný pokus o dialog v Letech u PískuZprávy ze života Romů
20.01.2006Národní strana umístila v Letech u Písku kontroverzní památníkO Roma Vakeren
20.01.2006Nacistické pronásledování Romů se dá srovnat s osudem židovské komunityO Roma Vakeren
20.01.2006Vzpomínky bývalé vězenkyně tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
20.01.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
13.01.2006Nové spory kolem památníku v Letech u PískuZprávy ze života Romů
04.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
12.08.2005Kauza Letů u Písku bude vyřešena asi až příští rokO Roma Vakeren
12.08.2005V Hodoníně u Kunštátu proběhne pietní aktO Roma Vakeren
05.08.2005Před 61 lety byl vyhlazen cikánský tábor v Osvětimi-BřezinceO Roma Vakeren
13.05.2005V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých RomůO Roma Vakeren
10.03.2005V Brně si připomněli výročí transportu Romů do OsvětimiZprávy ze života Romů
07.03.2005Historici: České děti neví mnoho o utrpení Romů za válkyZprávy ze života Romů
04.03.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
04.03.2005V Muzeu romské kultury proběhne řada zajímavých akcíO Roma Vakeren
17.02.2005Romské muzeum připomene první válečný transport Romů z BrnaZprávy ze života Romů
28.01.2005Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v OsvětimiO Roma Vakeren
28.01.2005Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození OsvětimiO Roma Vakeren
26.01.2005HistorieHistorie
21.01.2005Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora OsvětimO Roma Vakeren
21.01.2005Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustuO Roma Vakeren
17.01.2005Vláda asi kvůli oslavám 60. výročí osvobození zřídí komisiZprávy ze života Romů
17.01.2005Polsko se připravuje na oslavy 60. výročí osvobození OsvětimiZprávy ze života Romů
10.12.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
21.08.2004Pietní akt připomněl utrpění Romů v internačním táboře HodonínZprávy ze života Romů
20.08.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
19.08.2004Romové, kteří přežili holocaust, začnou dostávat další balíčkyZprávy ze života Romů
06.08.2004Uplynulo 60 let od vyvraždění tzv. "cikánského tábora" v Osvětimi-BřezinceO Roma Vakeren
06.08.2004Státní muzeum Osvětim-Březinka poskytuje informace o bývalých vězníchO Roma Vakeren
04.08.2004Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do OsvětimiHistorie
03.08.200460. výročí vyvraždění "cikánského tábora" v Osvětimi-BřezinceZprávy ze života Romů
02.08.2004Na 500 lidí si připomnělo likvidaci romského tábora v OsvětimiZprávy ze života Romů
01.08.2004Holomek: Odškodnění Romů strádajících za války má tvrdá kritériaZprávy ze života Romů
27.07.2004Základní tábor Osvětim IHistorie
26.07.2004Základní tábor Osvětim IHistorie
16.07.2004Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacistyO Roma Vakeren
13.07.2004HistorieHistorie
09.07.2004Sdružení ADRA připravilo dar pro Romy, kteří přežili holocaustO Roma Vakeren
02.07.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
02.07.2004Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tetyO Roma Vakeren
30.06.2004Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holokaustZprávy ze života Romů
30.06.2004Romové, kteří přežili holokaust, dostanou dárekZprávy ze života Romů
25.06.2004Český rozhlas se vypravil po stopách romského holocaustuFotoaktuality
25.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
25.06.2004Romové z ČR v Osvětimi uctili památku obětí druhé světové válkyO Roma Vakeren
21.06.2004Archiv a expozice o romských vězních v OsvětimiHistorie
20.06.2004Expozice o vězních z českých zemí v OsvětimiHistorie
14.05.2004Seminář "Cesta ke zpietnění míst bývalých romských koncentračních táborů na území ČR"O Roma Vakeren
12.03.2004Hanin kufřík je vzpomínkou na holocaustO Roma Vakeren
09.03.2004V Muzeu romské kultury v Brně proběhl pietní akt k připomínce 61. výročí prvního transportu Romů z Brna do koncentračního tábora Osvětim-BřezinkaFotoaktuality
05.03.2004Pozvánka na výstavu a na pietní akt do Muzea romské kultury v BrněO Roma Vakeren
22.08.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
03.08.2003Evropští Romové uctili v Osvětimi-Březince památku Romů zavražděných během 2. světové válkyFotoaktuality
20.06.2003ZprávyO Roma Vakeren
06.06.2003ZprávyO Roma Vakeren
30.05.2003Seminář o holocaustu RomůO Roma Vakeren
16.05.2003Romové v Letech u Písku uctili památku obětí holocaustuO Roma Vakeren
04.04.2003ZprávyO Roma Vakeren
24.01.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
26.07.2002OstravaO Roma Vakeren
17.05.2002V Letech u Písku byl odhalen nový památníkO Roma Vakeren
03.05.2002ZprávyO Roma Vakeren
05.04.2002ZprávyO Roma Vakeren
29.03.2002O Roma VakerenO Roma Vakeren
22.03.2002ZprávyO Roma Vakeren
21.09.2001Prezident Havel přijal romské děti, které napsaly o holocaustu svých předkůZprávy ze života Romů
20.09.2001Prezident republiky se setkal s romskými dětmiZprávy ze života Romů
25.05.2001ZprávyO Roma Vakeren
18.05.2001Po tři dny Romové vartovali v Letech u PískuO Roma Vakeren
18.05.2001Vepřín tam stále stojíO Roma Vakeren
18.05.2001Pietního aktu v Letech se zúčastnila i řada významných osobnostíO Roma Vakeren
07.05.2001Romové stále usilují o obnovení pietního místa v Letech u PískuZprávy ze života Romů
07.05.2001Romové kritizují vládu kvůli stavu památníku v Letech na PíseckuZprávy ze života Romů
20.04.2001PrahaO Roma Vakeren
13.04.2001Pietní akt věnovaný památce romských obětí holocaustu v Letech u PískuO Roma Vakeren
05.04.2001ListopadHistorie
05.04.2001ProsinecHistorie
05.04.2001LedenHistorie
07.03.2001Pietní akt v Brně připomněl první transport Romů do OsvětimiZprávy ze života Romů
28.07.2000Účastníci Mezinárodního romského kongresu v Praze očekávají omluvu od německého státu za útrapy běhZprávy ze života Romů
26.07.2000V Praze začal pátý světový kongres Mezinárodní romské unieZprávy ze života Romů
11.06.2000Romové položili věnce k pomníku romským obětem války v LetechZprávy ze života Romů
11.06.2000Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulostiZprávy ze života Romů
11.06.2000Výbor pro odškodnění romského holocaustu nevěří, že vepřín v Letech bude v dohledné době zbouránZprávy ze života Romů
05.05.2000V Muzeu holocaustu ve Washingtonu je k vidění celý archiv tábora v LetechZprávy ze života Romů
26.02.2000Vladimír MlynářAnketa
26.02.2000Závěrečný den konference "Fenomén holocaust" byl věnován genocidě RomůZprávy ze života Romů
26.02.2000The Washington Post: Češi nechtějí přiznat podíl na nacistickém vyhlazování RomůZprávy ze života Romů
23.02.2000Slovenské nevládní organizace chtějí upozornit na holocaust RomůZprávy ze života Romů
28.01.2000Prezidentská kancelář a ministerstvo školství vyhlásily soutěž o znalostech holocaustuZprávy ze života Romů
15.05.1999Rychetský: Vláda je pouze pro dokončení pietní úpravy v LetechZprávy ze života Romů
14.05.1999Mezinárodní protestní akce za odstranění vepřína v Letech na PíseckuZprávy ze života Romů
05.02.1999BruselZprávy ze života Romů
04.09.1998PrahaZprávy ze života Romů
14.08.1998PrahaZprávy ze života Romů
07.08.1998OsvětimZprávy ze života Romů
08.05.1998Maďarsko uctilo památku obětí romského holocaustuZprávy ze života Romů
05.05.1998PrahaZprávy ze života Romů
27.02.1998Odškodnění rumunských RomůAktuality
13.02.1998VatikanAktuality
05.12.1997LondynZprávy ze života Romů
07.08.1997Romové si v Budapešti připomněli oběti holocaustuZprávy ze života Romů
Knihy Romů a o Romech: HolocaustKnihy
Památník Lidice zahájil novou návštěvnickou sezónu výstavou o genocidě RomůZprávy ze života Romů
Tzv. cikánský tábor v Hodoníně u KunštátuHistorie

=[ Reportáž ]=
V Mostě čtyři terénní pracovnice z Klubu národnostních menšin pomáhají sociálně slabým rodinám
Už čtvrtým rokem budou v Mostě pracovat čtyři terénní pracovnice, které nabízí pomoc sociálně slabým rodinám. Lidé je najdou v Klubu národnostních menšin na třídě Budovatelů, jedna pracovnice se přemístila k nové služebně městské policie do ulice Františka Malíka. Jak potvrdil zpravodajce Evě Holé náměstek mosteckého primátora Jiří Kurcin, s prací terénních pracovníků se v Mostě počítá i do budoucna.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 1. února je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Adi giľi bičavas predalo Jan Mata Vinařicende.. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen . Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  O službách Občanské poradny v Berouně
Reportáž:  Občanská poradna Beroun monitorovala situaci romských žen
Reportáž:  S Občanskou poradnou v Berouně spolupracují i dvě romské terénní pracovnice
Zprávy: 
Reportáž:  Čínský festival přispěje ke sbližování kultur
Reportáž:  V Senátu proběhlo slavnostní setkání ke Dni památky obětí holocaustu
Reportáž:  V Mostě čtyři terénní pracovnice z Klubu národnostních menšin pomáhají sociálně slabým rodinám

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2020
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz