Vyhledávání
14.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Dnes se dozvíte, jak si vede romská kapela Gitans, v dalším tématu se zaměříme na zaměstnávání Romů a řekneme vám o náhradní rodinné péči.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben „O Roma vakeren“!

To je jenom namátkový výběr z programové nabídky.

V následujících minutách vám představíme romskou kapelu Gitans, která vydala své CD album s názvem Viva Romale.


=[ Reportáž ]=
Kapela Gitans vydala nové album s názvem Viva Romale
V následujících minutách vám představíme romskou kapelu Gitans, která vydala své CD album s názvem Viva Romale.

Kapela Gitans z Prahy, u mikrofonu Milan Demeter alias Bingač a Josef Šenki. Kdy a jak kapela vznikla?

„Vznikla před rokem z dlouholetého přátelství. Zezačátku jsme byli jenom ve čtyřech, to jsme byli já, Pepíček, Šani. A Michal hrál na harmoniku.“

Josefe Šenki, věnujete se hudbě profesionálně?

„Ano, věnuji se tomu profesionálně, teď jsem začal prvním rokem na konzervatoři a hraji dohromady 14 let.“

Kdo je váš velký vzor?

„Můj vzor byl vždycky Wolfgang Amadeus Mozart, podle mě to byl největší génius. A jinak z houslistů Marek Balog, protože je to opravdu dobrý muzikant, moc dobrý muzikant a zvláště v té klasice a v jazzu.“

Desku pokřtil Antonín Gondolán. Proč?

„Protože si ho jako muzikanta vážíme a máme k němu určitý respekt jako k muzikantovi.“

Na co se mohou lidé těšit?

„My jsme nechtěli udělat jenom jeden styl, takže je na desce víc žánrů.“

Píseň Hej Romale do kapely přinesl Milan Kroka. Vzkazujete tím něco Romům?

„Tak to je píseň, která mě napadla asi před třemi nebo čtyřmi roky. Je to o tom, že něco sdělujeme, že zpíváme, hrajeme, že jsme parta lidí, že jsme ti kluci, kteří hrají a zpívají lidem.“

Kapelu Gitans obohatily také bicí. Na ně hraje Milan Kurej. Proč vy jste přijal pozvánku, angažmá do kapely?

„Oslovil mě Milan Demeter. A pro mě je muzika vším. Protože mám muziku rád, odmalička mě to k ní táhne.“

Přinesla vaše kapela něco nového?

„Hlavně tuto muziku, já se tam najdu, takže je tam ze všeho něco. Takže přinesla to cédéčko. Já jsem rád, že to mám.“

Můžete prozradit, čím se živíte?

„Já pracuji jako dělník, brousím, vrtám. Dělám správu budov, tam je trošku stavebnictví a úklidové práce.“

Co by jste popřáli tomu cédéčku? Nebo co by jste si přáli?

„Já bych si přál, aby se to cédéčko zařadilo mezi takové, které lidem dělají radost. Když si ho pustí, tak si tam najdou svoje.“

Já bych chtěl, aby se líbilo lidem. Aby si řekli: jo, je to tahle kapela, která nám hraje tam a tam a rádi na ní chodíme.

„Už tu mám Michala Marcina a Alexandra Gadžora.“

Nahráli jste cédéčko, co to pro vás znamená?

„Znamená to dost, protože to je moje první cédéčko. Začal jsem někdy v padesátém devátém, v šedesátém roce. A to tehdy nikdo nepočítal s nějakým cédéčkem. Když se to natáčelo, tak to muselo to být na úrovni. A my jsme byli z vesnice, tak to se netočilo nic takového.“

V té vaší muzice se dost prolíná etnický nádech, je to dobře nebo ne?

„Já myslím, že ano, protože je to vlastně o nás, o Romech.“

Vadí vám to, jako starším matadorům, muzikantům, kteří jste toho nahráli už dost?

„Mně to nevadí, protože muzika je každá hezká, když se to dobře dělá.“

Kdo všechno se podílel na tom cédéčku? Měli jste tam nějaké hosty?

„Ano, měli jsme hosty, zejména v písničce Miro Jilo, jsme si pozvali zpěvačku Editu Šamkovou, kamaráda Davida Čokoládu a na perkusy Radka Siváka.“

Vaše domovská scéna je Popocafepetl, kolikrát týdně tady hrajete?

„Hrajeme tady každou neděli. Už tady hrajeme rok.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.12.2008Pozvánka na benefiční koncert kapely GitansO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Pracovní zkušenosti člověka ze sociálně vyloučené lokality
Žít ve vyloučené lokalitě a sehnat zaměstnání je opravdu veliké štěstí. Takové měl i Zdeněk Ridaj, jehož manželka prošla rekvalifikací, ale štěstí neměla. Oba se těšili, že se jejich životní situace zlepší. Velké zklamání přišlo před Vánoci den před skončením tříměsíční zkušební doby. Jak řekl Marii Vrábelové - bez varování se po jednom telefonátu stal opět nezaměstnaným a jejich situace se tím zhoršila a zkomplikovala.

„Sháněl jsem si práci, přišel ke mně nějaký Baláž a ptal se, jestli nechci nějaké zaměstnání. Já jsem mu řekl, že ano a on řekl, abych nastoupil zítra ráno v šest hodin.“

Nastoupil jsem, žádné připomínky tam nebyly, nic mi neřekl, že dostanu smlouvu, že tam budu dělat, ale musím se ukázat, jaký jsem.

„Jak probíhala ta doba, kdy jste tam byl? Řekl vám někdo nějakou připomínku, že byste pracoval špatně? Nebo naopak?“

Nikdo mi nic neříkal, žádný vedoucí, všechno bylo ok.

„A byl nějaký vedoucí nebo mistr, který vás chválil, přímo?“

Chválil mě tam jeden vedoucí, pak mistr.

A co vám řekli?

„Že jsme dobrej, že umím dělat práci, že jsem šikovnej. Že ještě neviděli takového šikovného kluka, jako jsem byl já. I když mi je 46 let, ale uměl jsem makat. I doteď makám dobře.“

A.S.A. vám potom dala dokonce i nějakou nabídku. Jaká to byla?

„Dávali mi nabídku, že si můžu vzít hypotéku, a když ne, tak kdybych podepsal, že by mě dali bydlet do Prahy, že by mi dali střechu nad hlavou.“

Potom vás propustili, jak to bylo?

„No, byl jsem v práci na noční. Přijdu z noční a slyším telefon. Tak jsem zvedl telefon a pan Nešleha mi říkal, že se mnou ukončil pracovní poměr. Že už nemám co chodit do práce. Volal jsem mistrovi, říkám z jakého důvodu mě vyhazují a on mi řekl, že jsem tam prý něco kradl, nějaký hliník. A to pravda nebyla.“

Vy jste byl propuštěn den před ukončením tříměsíční zkušební doby?

„Ano, byl jsem.“

Když vás přijímali, upozornili vás na ty tři měsíce?

„Ne, vůbec. Vůbec mě neupozorňovali. Na nic. Řekli že jsem dobrej, že tam budu. Na stálo. A najednou to takhle padlo, já nevím, z jakého důvodu. Buď mě tam nechtěli někteří lidé, nebo já nevím.“

Když jste ukončil práci, přihlásil jste se na sociální odbor, nebo co jste dělal?

„Když mě pustili z práce, šel jsem na pracovní úřad nahlásit se. A oni mi řekli, že mi podporu nedají, že mám jít na sociálku, jestli mi tam něco dají. Tak jsem na sociálku šel s manželkou a ona říkala sociální, že mě musí dát do komise, jestli mi něco schválí, nebo neschválí. Teď ještě nic nevím, čekám odpověď, ale ještě nic.“

To znamená, že vám dají minimum v hmotné nouzi? Nebo co vám k tomu řekli?

„Nic mi neříkala. Řekla, že nám zavolá.“

Co všechno musíte splácet?

„Nájem, elektřinu, popelnice. Nezaplatím popelnice, automaticky jsem venku na ulici, takže to jsou ty tři podmínky. Jinak nevím, jak to uděláme.“

Vy jste odmítal pracovat brigádně, ale chtěl jste pracovní smlouvu?

„Chtěli mě vzít na brigádu, já jsem jim říkal, že jsem na pracovním úřadě, na sociálce, že se hlásit musím. A on mi řekl, že kdybych se šel hlásit, tak jsem automaticky venku. Ale chtěl jsem tam jít nastálo, a nastálo mě nevzali, jenom na brigádu.“

Pan Ridaj dostal od firmy A.S.A. pracovní smlouvu až po dvou měsících práce, takže zprvu nevěděl, že je v tříměsíční zkušební lhůtě. Obrátili jsme se proto na tiskovou mluvčí společnosti A.S.A. Gabrielu Pánkovou.

V čem byla vaše nespokojenost?

„I s pracovním výkonem pana Ridaje, takže bohužel jsme museli ukončit pracovní poměr ve zkušební době.“

Řekl mu někdo nějaké výtky během té zkušební doby?

„Během zkušební doby byl několikrát upozorňován svým vedoucím, že nevykonává svou práci dobře.“

A sdělili jste mu při odchodu, proč ho propouštíte?

„Ano, bylo mu sděleno, že nejsme spokojeni jak my, tak že není spokojen zákazník, pro kterého pracoval.“

Stává se to často, že v té tříměsíční lhůtě lidi propouštíte, nebo je to ojedinělý případ?

„Bohužel se to stává, stejně jako v jiných firmách.“

Pan Ridaj dostal smlouvu po dvou měsících, víte o tom?

„Bohužel o tom nemám žádné informace.“

Ale na věci by to asi nic neměnilo, že?

„Tady je standardní smlouva, která je s tříměsíční zkušební lhůtou, ta platí standardně pro všechny.“

A neměli by ji tedy dostávat zaměstnanci hned při nástupu?

„Já o tom nemám bohužel žádné informace, jak to bylo v případu pana Ridaje, takže se nemohu vyjádřit.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práceO Roma Vakeren
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
16.08.2014Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisuO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
21.07.2012Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetuO Roma Vakeren
07.07.2012Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnanýmO Roma Vakeren
04.02.2012Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práciO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Co dělat v případě další nezaměstnanosti
Do této doby pan Ridaj další zaměstnání nenašel, proto se musel obrátit na příslušný sociální odbor. Je to možnost, kterou potvrdil i David Beňák – vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Úřadu městské části Praha 14.

„Pokud jde o ten nárok, tak to je používaný temín, ale není to správný termín. On má právo si požádat. Tento člověk, pokud takhle s ním rozváží pracovní poměr, půjde opět na úřad práce, potom ho zřejmě zaevidují, ale bez nároku na hmotné zabezpečení neboli podporu v nezaměstnanosti. Přijde k nám s rozhodnutím. A u nás si může požádat o příspěvek na živobytí, případně doplatek na bydlení. To, jaké jsou podmínky, je teď trochu složité vysvětlovat, ale musí se splnit ještě několik dalších podmínek A když je splní a ten příjem nebude přesahovat tu částku životního minima společně posuzovaných osob, pak mu může být přiznána dávka pomoci v hmotné nouzi.“

Klientovi se právě tímto snížily příjmy na domácnost a přišly jim nějaké doplatky. Rodina na to nemá. Je možné požádat o nějakou dávku u vás, aby se nezadlužili třeba na nájmu nebo elektříně?

„Pokud jde o nájem nebo jiné podobné výdaje, které jsou nezbytně nutně spjaty s provozem domácnosti, tak si mohou požádat o mimořádnou okamžitou pomoc. Těch je několik druhů. Jeden z těch druhů je tzv. jednorázový výdaj domácnosti. O tuto dávku mohou požádat, ale zda ji dostanou či nikoli, to je na správním uvážení daného orgánu. A v zásadě, pokud bychom měli vzít přímo například nájem, tak tato dávka se může použít na to, aby úřad žadateli pomohl s placením nájemného do té doby, než mu bude například přiznán příspěvek na bydlení nebo doplatek na bydlení.“

Případ pana Ridaje není ojedinělý, a proto se tomuto tématu budeme věnovat i v dalších našich pořadech. Požádáme o názor Ministerstvo práce a sociálních věcí a také právníka, který se zabývá pracovním právem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práceO Roma Vakeren
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
16.08.2014Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisuO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
21.07.2012Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetuO Roma Vakeren
07.07.2012Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnanýmO Roma Vakeren
04.02.2012Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práciO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Sdružení obrany spotřebitelů bojuje proti diskriminaci zákazníků
Sdružení obrany spotřebitelů ČR vydalo etický kodex pro podnikatele, aby nedocházelo k jakékoli diskriminaci zákazníků. Té se mohou obchodníci dopouštět i nevědomky. Jakou diskriminaci ze strany podnikajících osob SOS zaznamenává a jak může být v boji proti tomuto nevhodnému chování nápomocen právě zmíněný kodex, na to se Jan Mišurec zeptal právničky Evy Petlachové.

„Jde vlastně o kodex nediskriminujícího podnikatele, který by měl zaručit spotřebitelům konkrétního podnikatele, který přistoupí k tomuto kodexu, že nebudou při poskytování zboží a služeb diskriminováni. Například, že tomu konkrétnímu spotřebiteli nebudou účtovány jiné ceny než jinému spotřebiteli za poskytnutí stejné služby. Nebude mu z diskriminačního důvodu odmítnuta služba nebo nějaký výrobek.“

O jakou diskriminaci se v praxi jedná? Mohla byste uvést nějaký příklad.

„Může jít o diskriminaci například z důvodu pohlaví nebo z důvodu věku, kdy třeba podnikatel odmítá vyřídit reklamaci spotřebiteli, protože už je příliš starý, kdy nějaká reklamace nemá smysl, z důvodu rasy, pro příslušenství k určitému etniku atd.“

Jaké instrukce nebo jaké podmínky obsahuje tento kodex?

„Tento kodex obsahuje vlastně základní pravidla nebo také etické principy, jak by se měl podnikatel chovat ke svým spotřebitelům, aby nejednal diskriminačně. To znamená, jednak jsou to obecné klauzule nediskriminačního jednání, ale také konkrétní skutkové případy, kterým by se měl vyhnout, pokud chce být signatářem tohoto kodexu.“

Jak mohou kodex podnikatelé získat, případně jak zjistí spotřebitel, že ten konkrétní obchod nebo služba nediskriminuje?

„Podnikatel se může přihlásit k tomuto kodexu na webových stránkách www.spotrebitel.info/diskriminace, a to za podmínky, že úspěšně složí online test nebo test na semináři, který se týká reklamačního řízení a diskriminace a v případě, že tento test úspěšně složí, může se přihlásit k tomuto kodexu.“

Je zájem o tuto službu mezi podnikateli?

„Zatím je tato služba nově zavedená, máme již několik podnikatelů, kteří by měli zájem přihlásit se k tomuto kodexu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.07.2013Smlouvy s mobilními operátory už nás nebudou brzditO Roma Vakeren
20.07.2013Na co si dát pozor při výběru dovolené přes internet?O Roma Vakeren
01.08.2008O projektu Co je a není diskriminaceO Roma Vakeren
20.06.2008SOS poradna pro spotřebitele nabízí bezplatný právní servisO Roma Vakeren
23.05.2008Diskriminace se může projevovat i v přístupu k bankovním a telekomunikačním službámO Roma Vakeren
07.03.2008Spory mezi spotřebiteli a podnikateli bude možné řešit mimosoudní cestou O Roma Vakeren
29.02.2008Můžete využít Antidiskriminační linku Sdružení obrany spotřebitelů O Roma Vakeren
21.02.2003Nový zákon pro spotřebiteleO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
V Plzni lidé vystoupili proti neonacistům
Minulou sobotu se sešli v Plzni lidé, aby podpořili svůj názor proti neonacistům, kteří ohlásili svůj pochod centrem Plzně. Ohlášenou akci, proti níž se zvedla vlna odporu, nakonec zakázal plzeňský primátor Pavel Rödl. Pravicoví extremisté proto změnili plány a shromáždili se na pražském Palackého náměstí. Přesto se odpůrci neonacismu v Plzni sešli. Na místě byla i Marie Vrábelová, aby se zeptala:

Policisté zasahovali na demonstracích v Plzeni (Foto: ČTK) Proč jste sem přišli? Přišli jste podpořit myšlenku?

„No, já přišel z toho důvodu, že tady nemají co dělat, co sem lezou?“

Už vás někdo napadl?

„Oni jo, a je to nepříjemné.“

Jste tady sám Rom, nebo je tady více Romů?

„Málo.“

Myslíte si, že se bojí?

„Bojí.“

„Já jsem proti jakémukoliv radikalismu, levicovému nebo pravicovému. Ale nevadí mi, sednu si s kýmkoliv, může mít jakoukoliv barvu pleti, sednu si s ním, budu se s ním normálně bavit, pokud je normální.“

„Přišel jsem, abych viděl tady to, toto všechno.“

Co všechno? Víte vůbec proč?

„Vím.“

Kolik vám je let?

„15. Jsem spíš zvědavý.“

A co očekáváte? Jste odhodlaný se prát? A za co? Za jakou myšlenku?

„Za mojí vlast. Sám za sebe, aby tady nebyli plešatý.“

„Nelíbí se mi, že tady jsou rasisti. Já jsem Rom.“

Počítal jste s tím, že tady bude víc Romů?

„Ano, počítal jsem s tím, že jich tu bude víc, že se neleknou.“

Co byste chtěl vzkázat Romům?

„Já bych jim chtěl vzkázat, aby se nebáli, a nebáli se stát při svém, že tady máme nějaká práva žít a ukázat to, že se nebojíme.“

Proč jste přišli podpořit shromáždění?

„Protože nechceme, aby tady neonacisti chodili svobodně.“

Máte pocit, že naše společnost to toleruje?

„Toleruje to docela hodně lidí. A už nás nebaví bát se chodit po vlastním městě.“

A setkali vy jste se někdy s rasismem nebo s něčím takovým?

„Tak my máme vlastní zkušenosti dost špatné. Jako pokrytectví a takhle. Oni vůbec nevědí, o čem mluví. Není to už ani o neonacismu, jako spíš o tom, že to jsou vandalové a opilí lidé, ale je to větší nebezpečí, než si hromada lidí myslí.“

Vadí vám, že sem přišli neonacisté?

„Mě spíš vadí, že nepřišli. Protože si myslím, že by bylo pozitivnější, kdyby přišli. Aby lidé věděli, co to je za pakáž.“

Myslíte si, že je tady dost lidí, aby ukázalo, že se neonacistů nebojí?

„No, je tady dost lidí, to mě těší. Ale mohlo by jich být mnohem víc. Aby se lidi nebáli, když v televizi říkají, že nemají chodit do ulic, myslím si, že to je občanská povinnost. Tady se pořád mluví o občanské společnosti, tak toto je právě ono.“

Vy jste Rom, přišel jste podpořit myšlenku proti neonacismu?

„Ano. Zažil jsem si to sám a vím, jaké to je.Taky jsem sem přišel, abych řekl svůj názor. Aby odešli pryč, nemají tady co dělat.“

Máte malé dítě s sebou, nebojíte se přijít?

„Ne, my jsme tady celá rodina, se všemi pěti dětmi. My jste tady proto, abychom podpořili naše spoluobčany Židy. Já jsem ráda za každého člověka, který přišel, protože to jen vypovídá o tom, že lidé nechtějí smýšlet jako rasisti, že jsou tady lidé, kteří touží po svobodě a po opravdické demokracii.“

Můžu se vás na něco zeptat? Proč jste tady?

„Přišli jsme sem podpořit toto shromáždění.“

Z jakého důvodu?

„Proti nacistům, protože omezují práva lidí.“

Čekali jste třeba nějaký útok?

„To jsme čekali a ještě pořád očekáváme, a pořád nic.“

Proč jste sem přišla?

„Podívat se, byla jsem nakoupit.“

Víte, co se tady děje?

„To nevím, já o to nemám zájem.“

Teď tady stojíme na náměstí, jste mladý člověk, jak vnímáte atmosféru ve společnosti?

„Osobně si myslím, že většinová společnost a týká se to i lidí u nás na fakultě, v současné době neonacismu nevěří. V současné době si uvědomuje, jaké nebezpečí neonacismus představuje. Na druhou stranu neonacisté sami mění svou podobu a snaží se jít na to od lesa, snaží se působit jako seriózní strana a to je nebezpečné.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2013Ostravská policie obvinila čtyři účastníky nepovoleného protiromského protestuZprávy ze života Romů
19.10.2013Ostravou prošlo bez povolení na 250 radikálů. Policisté zadrželi 15 lidíZprávy ze života Romů
02.09.2013Stop předsudkům! Stop Čechům!Zprávy ze života Romů
26.08.2013V Ostravě padla obvinění kvůli sobotním výtržnostem a útokům na policistyZprávy ze života Romů
26.08.2013V ČR sílí 'anticikanismus' a přibývá aktivit radikálů, říká ředitel Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
26.08.2013Martin Šimáček: Hlavním cílem radikálů je posouvat hranice o kousek dálZprávy ze života Romů
25.08.2013Protiromské pochody prošly i Duchcovem. Policie zasahovat nemuselaZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
15.03.2012Pozvánka na výstavu fotografií z rasistických a neonacistických demonstrací v ČRZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romské děti v náhradní rodinné péči se potřebují vyrovnat se svou identitou
Středisko Náhradní rodinné péče pořádá dvakrát ročně celodenní setkání rodin, které mají v náhradní rodinné péči romské děti. Podrobnosti o tomto projektu Naše romské dítě řekla Janě Šustové sociální asistentka Střediska náhradní rodinné péče Jana Frantíková, která je maminkou deseti dětí, z nichž pět je přijatých a jsou mezi nimi i tři romské děti.

„Ten projekt je financovaný z veřejné sbírky Pomozte dětem a to znamená, že celý rok se nějakým způsobem staráme, provázíme, kontaktujeme, povídáme si, navštěvujeme rodiče, kteří mají ve své péči romské děti. Jednou za půl roku máme společné setkání v Praze. Rádi bychom ještě tuto působnost přenesli do dalších měst, do Ostravy, do Brna. Kdyby se to povedlo, aby měli rodiče romských dětí takovou možnost setkávání se, vzájemného sdílení a možná určitým způsobem možná i vyučování.“

Na projektu Naše romské dítě je důležité, že je více zaměřen na děti, než na rodiče.

„Důležité je, že se tady sejdou romské děti, které vyrůstají v náhradních rodinách. Jsou to děti, které mají společnou minulost, určitým způsobem společný handicap, jak bych to tak řekla, také třeba jsou nějakým stejným směrem, mají možnost si o věcech povídat.“

Velice podstatné je, že během celého dne pracují s dětmi asistenti, kteří sami pocházejí z řad Romů. To má dětem pomoci při hledání vlastní identity.

Romská asistentka s dětmi „Hledání identity romských přijatých dětí je skutečně náročná věc a každé dítě se potřebuje vyrovnat nejen s tím, že bylo odmítnuté - to je prostě ta základní věc: komu patřím, kdo jsem, kam jdu? A teď ještě navíc s tím, že jsem romské dítě, to znamená, že nevypadám stejně jako moji rodiče a že společnost se ke mně chová jinak než třeba k dalším sourozencům, kteří v té rodině také vyrůstají. Takže toto není až tak úplně snadné a my se snažíme těm romských dětem umožnit, aby se seznámily s Romy, kteří něčeho dosáhli, něco umí, normálně se zařadili do společnosti, jsou to prima lidi, jsou srovnaní se svojí identitou, jsou rádi, že jsou Romové, a jsou schopni tyto děti přijmout, podpořit a nějakým způsobem nasměrovat.“

Společná setkání mají i užitek pro náhradní rodiče romských dětí.

Jana Frantíková a Petra Gelbartová „Je to možná i možnost pro ty rodiče, kteří taky konečně (možná poprvé v životě) vidí některé Romy, kteří něčeho v životě dosáhli, kteří se umějí dobře starat, kteří se umějí dobře zařadit do života. Ne všechny náhradní rodiny jsou smířené samy o sobě s romstvím svých dětí. Některé mají takovou tendenci to Romče přelakovat na bílo, popřít to, že je to romské dítě, tvářit se, že to je bílé dítě, které je jenom opálené, nebo snědé, nebo z Itálie, nebo ze Španělska, ale vlastně upřou mu to romství a to je velká chyba, protože ti rodiče potom říkají: Naše dítě vůbec romství neřeší. Řeší, ale ne s nimi! A samozřejmě, že třeba dítě v osmi nebo devíti letech je potřeba do toho třeba i trochu postrčit: jsi romské dítě, musíš se prostě smířit s tím, že jsi Rom! Ano, jsi Rom! A ono: Ne, já nejsem! Ale je to právě proto, že až tomu dítěti bude třeba 14 nebo 15, a bude hledat, kdo je, tak aby vědělo: jo, máma to ví, máma si mě vzala jako romské dítě, táta s tím počítá, můžu s nimi o tom mluvit, jsem Rom a můžu s nimi o tom mluvit. Neurazím je, nezraním je, oni mě na této cestě doprovodí.“

Na semináři jsem pozorovala, že rodiče se snaží své děti pochopit, a porozumět etniku, ze kterého děti pocházejí.

Děti předvádějí, co se s romskými asistenty naučily „S rodiči, kteří chodí na tyto semináře, máme dobré zkušenosti, protože to jsou právě ti rodiče, kteří chtějí nějakým způsobem uchopit romství svých dětí. I když třeba ne všichni správně, ale přece nad tím problémem přemýšlejí a chtějí si o tom povídat s jinými rodiči. Pak ale mám zkušenost jako sociální asistentka Střediska náhradní rodinné péče s tím, že rodiče přivedou romské dítě a řeknou „za všechno můžou geny, kdyby nebylo romské, bylo by jiné“. Ale to vlastně vůbec není pravda, romství je jakoby nálepkou všech problémů. Ale místo toho, aby se řešili problémy jednotlivých dětí, skutečné problémy, tak se to vlastně nálepkuje, jako problém, že je dítě romské. A pravda to tak není, protože samozřejmě ty děti mají spoustu svých dalších věcí soukromých, jsou to děti, které vyrůstaly různou dobu v ústavu a deprivace je jedna z výrazných věcí v jejich životě.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.11.2015V kojeneckých ústavech přibývá romských dětíO Roma Vakeren
16.08.2014Cesta Eriky Fečové k rozhodnutí stát se pěstounskou matkouO Roma Vakeren
06.08.2011Projekt Romské dítě v neromské rodině pomáhá dětem s přijetím vlastní identityO Roma Vakeren
01.06.2011Úřady nevyužívají institut přechodné pěstounské péče, tvrdí asociace náhradních rodinZprávy ze života Romů
26.02.2010Adoptivní rodiče a pěstouni romských dětí se setkali v Jedličkově ústavuO Roma Vakeren
08.05.2009Výstava současného umění Rodinná pohodaO Roma Vakeren
28.12.2008Manželé Striovi a romské děti v náhradní rodinné péčiZprávy ze života Romů
19.12.2008Štědrý den v pěstounské rodiněO Roma Vakeren
05.10.2008Romské děti v náhradní rodinné péčiZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 25. ledna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Kapela Gitans vydala nové album s názvem Viva Romale
Reportáž:  Pracovní zkušenosti člověka ze sociálně vyloučené lokality
Reportáž:  Co dělat v případě další nezaměstnanosti
Zprávy: 
Reportáž:  Sdružení obrany spotřebitelů bojuje proti diskriminaci zákazníků
Reportáž:  V Plzni lidé vystoupili proti neonacistům
Reportáž:  Romské děti v náhradní rodinné péči se potřebují vyrovnat se svou identitou

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz