Vyhledávání
22.8.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11-01-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



My se opět po týdnu setkáváme u pravidelného pořadu „O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“. Dnes se společně vydáme na Jesenicko, kde mezi Romy působí pastor ze Spojených států amerických, řekneme vám o projektu Rozlety a k mikrofonu jsme pozvali také Ondřeje Cakla, který se dlouhodobě zabývá neonacionalistickou scénou u nás i v zahraničí.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben „O Roma vakeren“!

Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Na Jesenicku působí americký misionář
Nová naděje - tak se jmenuje církev, kterou na Jesenicku založil pastor Thomas Liliendahl ze Spojených států amerických. V české republice žije už přes deset let. Na Jesenicku si našel ženu a před dvěma lety začal šířit víru především v romské komunitě. O detaily se zajímala Andrea Švubová.

Americký misionář zpočátku obcházel dům od domu postupně na víru obrátil několik lidí z Velké Kraše, za dva roky se mu podařilo vybudovat i své komunitní centrum. Budovu dostali darem od svého zahraničního sponzora a svépomocí si ji opravili. Dnes se v ní pravidelně scházejí, pořádají koncerty, sportovní turnaje a jiné společenské akce.

„Já myslím, že ty dva poslední roky byl zázrak, naší nadějí bylo pomáhat lidem. Já jsem znal duchovní pravdu a oni byli otevřeni a měli zájem o lepší život. Jeden podnikatel koupil jeden starý sklad a my jsme si ho spravili tak, že je z něj teď komunitní centrum. Ta budova je jedna věc, ale ta větší radost je z toho, že ten život těch lidí má smysl i bez alkoholu, drog a že jejich život může být lepší bez těchto věcí.“

Mimochodem to, co jste mi teď pověděl, mi může potvrdit sám Milan Havel. Jaký byl Váš život předtím než jste začal věřit a než jste se spojil tady s panem Liliendhalem?

„Nebyl špatný, ale byl beznaděje a když by nikdo nepřišel, tak bychom byli pořád stejní. Jak Thomas řekl, tak to byl zázrak, že nás něco naučil. Ale my jsme chtěli a ten zákon je takový – jestli člověk nechce tak nechce, a když chce tak chce.“

Mluvilo se tady o alkoholu, drogách a hraní na automatech, Vy máte i s tímto zkušenosti?

„Já můžu říct, že jsem měl problémy s automaty, ale ten zákon mi to nedovoluje a nějak jsem se toho zbavil, ani nevím jak. Ale co chci říct, že sám člověk není schopen to změnit. Prostě člověk svou výplatu hodil do automatu, zahrál si a potom přemýšlel, co bude dál. A když měl někde šanci něco ukrást, tak bez přemýšlení. Možná tři roky zpátky nebo dva roky zpátky u nás zastavovali z městské správy a dneska se to neděje. Mám takový klid, že když vidím auto od policie, tak já jsem úplně v klidu, protože vím, že jsem nic neudělal. Ale kdysi ne, kdysi to bylo tak spjaté, že to bylo v očekávání, kdy se na to přijde.“

Vy jste říkali, že v té vaší Nové naději je zhruba tak dvacet lidí ten stálý tým a když děláte různé akce, třeba koncerty, sportovní turnaje, tak se jich sejde víc. Je těžké přesvědčit ty ostatní, aby uvěřili nebo aby se k vám přidali?

„My jim to můžeme říct, ale nenutíme nikoho. Tak jak jsem před chvílí říkal sám, že kdybych nechtěl, tak by Thomas s námi nebyl a nejenom já, ale je to na každém a jak říká Thomas on musí být příkladem. Já už dneska chci být také příkladem. A nejenom pro naše lidi, ale i pro celý svět.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Ohlédnutí za činností Muzea romské kultury v roce 2007
Přelom starého a nového roku je důvodem k bilancování. O ohlédnutí za činností Muzea romské kultury v Brně v uplynulém roce požádala Jana Šustová ředitelku muzea doktorku Janu Horváthovou.

Sál o holocaustu Romů (Foto: Jana Šustová) Když se ohlédnete za rokem 2007, co se tak významného událo ve Vašem muzeu?

„Především se nám podařilo otevřít další sál naší stálé expozice. A tak, jak jsme v expozici začali současností, tak se nám daří pokračovat zpět po té ose romských dějin a zpřístupnili jsme sál o holocaustu Romů, o genocidě Romů za druhé světové války. A máme pocit, že se nám podařil, což neříkáme moc často, a z toho jsme měli radost. A zároveň s otevřením tohoto sálu jsme uspořádali mezinárodní seminář k vyučování o holocaustu.“

Součástí vaší činnosti jsou také výstavy.

Kotlářské výrobky na výstavě Řemesla našich předků (Foto: Jana Šustová) „Už třetím rokem máme stabilní plán přechodných výstav, které se střídají jedna za druhou. V letošním roce to byla výstava o tradičních romských řemeslech, která se setkala s velkým ohlasem návštěvníků. Ale to nebyla samozřejmě jediná výstava, ale ji bych především zdůraznila, protože byla zahajována na Muzejní noc, což je naše vůbec nejvýznamnější akce v roce zejména proto, že v tuto jedinou noc nás navštíví nejvíce návštěvníků. A letos to bylo zase o 500 návštěvníků více než v minulém roce. Za jedinou noc přišlo 1800 návštěvníků a z toho bych řekla minimálně polovinu tvoří Romové a velká část těch Romů je z obyvatelů té naší čtvrti, takže jdou prakticky v papučích do muzea.“

A co odborné výzkumy?

Obraz Jolan Oláh „V letošním roce jsme udělali docela hodně výzkumů. Letos jsme se zaměřili hodně na dokumentaci migračních vln Romů do České republiky po roce 1945, takže toto téma jsme dokumentovali na různých místech ČR. Jeden takový větší výzkum jsme podnikli na Karlovarsku v západních Čechách. Tradičně pokračujeme ve výzkumu romských řemesel, profesí a zaměstnání. Tady jsme měli letos docela úspěch, že se nám podařilo nakontaktovat se s českými Romy, kteří se ještě aktivně věnují typickému romskému kočovnému řemeslu broušení nožů a nůžek a opravám deštníků. Oni žijí sice na jednom místě, ale tu tradici si udržují. Také jsme nakontaktovali několik výtvarníků. Musím říct, že u těch výtvarníků se nám daří objevovat a seznamovat se se stále novými autory tak, jak mezi Romy vyrůstají. Byli jsme dokonce i v zahraničí, v Maďarsku, kde se podařilo dva dny dokumentovat výtvarnici Teréz Orsós, o které jsme věděli už dlouho, ale teprve teď se nám podařilo se s ní osobně zkontaktovat. Je to autorka sice neprofesionální, ale velmi známá mezi romskými výtvarníky, její díla jsou i v Budapešťském Néprajzi muzeu a my jsme zakoupili takovou menší kolekci jejích děl do našich sbírek. V letošním roce se nám podařilo zdokumentovat i jinou autorku - je to Jolan Oláh, která právě v letošním roce měla u nás retrospektivní výstavu a z této výstavy jsme pak zakoupili 7 děl.“

A samozřejmě spousta zajímavých akcí čeká na návštěvníky Muzea romské kultury také letos. Například ve čtvrtek 14. února budou mít vernisáž hned dvě výstavy. První s názvem Cigán sa ně prevelice lúbí představí plakáty ze sbírek Muzea romské kultury. Druhá výstava má název NEviditelní a bude prezentovat čtyřicet černobílých fotografií Libora Houdka z romských osad a ghett z České a Slovenské republiky, Ukrajiny a z předměstí Saint Denis ve Francii. Brněnská muzejní noc letos připadá na sobotu 24. května a v jejím rámci bude zahájena výstava Romská socha 2008.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost se sešel s mluvčím Národní gardy
Neziskové organizace a romští aktivisté jsou šokováni! Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a stínový ministr vnitra za ČSSD František Bublan se v budově dolní komory sešel s mluvčím Národní gardy Pavlem Sedláčkem. Řekl mu prý, že se vznikem gardy nesouhlasí. Asi hodinová schůzka se podle Bublana uskutečnila na žádost Národní strany. Podle sdružení Romea je ale naprosto skandální, že ke schůzce vůbec došlo. Ministr vnitra Ivan Langer, ale i Bublan vznik gardy již dříve kritizovali. O vznik gardy se zajímala také Marie Vrábelová, které řekl více Ondřej Cakl ze společnosti Tolerance a občanská společnost.

Ondřej Cakl (Foto: Jana Šustová) „Národní garda je polovojenská organizace zřízená politickou stranou Národní strana, která je v současné době zatím legální. Co se týče Národní gardy, tak ta ještě nemá oficiální registraci a o tu registraci se snaží. V současné době můžeme říct, že Národní garda vznikla tím způsobem, že předsedkyně Edelmannová předala dotyčné jedné osobě z Národní strany dekret, ze kterého ustanovovala Národní gardu. To bylo vše, zatím je to všechno ve stádiu vývoje.“

Znáte některé lidi, kteří jsou v té Národní gardě?

„V současné době jsou to lidi z úzkého vedení Národní strany. Za Národní gardu v poslední době vystoupil Pavel Sedláček, byl na setkání s bývalým ministrem vnitra panem Bublanem a tam se ho snažil přesvědčit o tom, že nejsou neonacisté.“

Ministr vnitra přislíbil, že bude sledovat činnost Národní gardy, myslíte si, že zasáhne až tehdy, kdy se něco stane?

František Bublan „To uvidíme. Politici vždycky něco slibují a potom je výsledek úplně jiný. Z mého pohledu je možné, že se jim to nějakým způsobem podaří - ta registrace může být úplně pod jiným názvem. Ten civilně správní úsek, který to má pod ministerstvem vnitra na starost, jim najednou dá registraci a oni řeknou, že už ta registrace de facto proběhla. Oni chtějí zaregistrovat tu Národní gardu jako občanské sdružení. Ten zákon o sdružování je velmi liberální a registraci dostane skoro kde kdo. A z mého pohledu ta registrace může proběhnout pod jinou hlavičkou, pod jiným názvem. A co se týče hlavičky Národní gardy, myslím, že ministerstvo vnitra bude dělat veškeré kroky, aby jim tu registraci nedalo.“

V čem je nebezpečná Národní garda?

„Tak, jak je prezentována, je především spojená s Národní stranou. Národní strana je politická strana, která je tu už 5 nebo 6 let, je to okrajová politická strana, která se ale v poslední době dostává dost často do médií. Je to strana, která je velmi xenofobní, nenávistná, je silně protiromská. A slovník, který používá, je tak nenávistný, že pokud bychom spojili ještě tuto polovojenskou organizaci s tou jejich nenávistí, taky by se s největší pravděpodobností mohlo jednat o nějakou polovojenskou jednotku, která by se mohla dopouštět třeba nějakého násilí vůči menšinám.“

Když by Národní garda získala registraci jako občanské sdružení, tak v čem by byla ta její síla?

„To, co teď dělá v poslední době Národní strana, je to, že se snaží jezdit do určitých částí republiky, kde jsou nějaké problémy a tam se snaží získávat body pro svoji činnost, pro svůj politický program a svou veškerou aktivitu. A mohlo by se stát, že by třeba došlo ke katastrofě, nebo by došlo k záplavám, které známe z minulosti. Oni by mohli rychle zareagovat, byli by tam rychleji než státní složky a tím by si mohli získat určité sympatie veřejnosti. Ale myslím si, že Národní garda nebude mít v budoucnu nějaký významný úspěch. Spíš si myslím, že to je jenom mediální tah, aby se znovu dostali do médií a získali ten prostor jenom aby se o nich něco vědělo a bylo o nich slyšet.“

Romové se obávají, mají právem obavu?

„Vezmu-li ten veřejný slovník, ta veškerá vyjádření Národní strany, články, které publikují, tak to oprávnění tam určitě je. Ale nevím přesně, jak bude fungovat ta Národní garda, ale myslím, že ten koncept, jak ho oni napsali, bůh ví jestli dostanou tu registraci a je třeba možné, že to bude s největší pravděpodobností zaměřené na nějaká místa, kde se koncentruje větší množství Romů, tak oni tam přijedou a budou se snažit tam dělat domobranu. Ale oni říkají, že nebudou ozbrojení, ale taky jsem se dočet, že budou mít u sebe nože, což není nic, co by člověk nemohl u sebe mít, ale u polovojenské organizace spojené s politickou stranou, která osoby z Afriky označuje za negry, Romy za parazity, tak je to nebezpečné a nedivím se tomu, že mají Romové strach.“

Máte už nějaké zprávy, že by se něco chystalo?

„V poslední době, co se jim podařilo před pár dny, tak to je to setkání na půdě poslanecké sněmovny u pana Bublana. To je vlastně relativně úspěch na to, že se o tom mluvilo, jak je to nebezpečná snaha tady extremistické politické strany tady zaregistrovat polovojenskou organizaci. Tak tímhle tím krokem, že jim pan Bublan umožnil setkání, je u určité části veřejnosti mohl legitimizovat. Byl to špatný politický tah sociálně demokratického stínového ministra vnitra.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.03.2008O setkání aktivistů z romských organizací O Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Zhodnocení Evropského roku rovných příležitostí pro všechny
Uplynulý rok 2007 byl vyhlášen jako Evropský rok rovných příležitostí pro všechny. Jeho cílem bylo upozornit na nezákonnost diskriminace na základě pohlaví, rasového či etnického původu, náboženství nebo víry, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace. O zhodnocení této iniciativy požádala Jana Šustová ještě na sklonku loňského roku Džamilu Stehlíkovou, ministryni vlády pro lidská práva a národnostní menšiny.

Stojíme na konci roku 2007, který byl Evropským rokem rovných příležitostí pro všechny. Vy jste navštívila mnoho akcí v rámci tohoto roku, jak byste zhodnotila tento rok rovných příležitostí?

„Já bych ten rok zhodnotila jako rok, kdy společnost respektive nevládní organizace ukázaly, co všechno umí. Ať už v rámci antidiskriminačních kampaní, vzdělávacích akcí, kulturních akcí pro veřejnost. A myslím si, že to naše rozhodnutí před rokem, že dáme ten rok rovných příležitostí do rukou nevládním organizacím, se bohatě vyplatilo a dokonce i v Lisabonu, kde bylo vyhodnoceno to, co ten rok přinesl pro celou Evropu, naše antidiskriminační kampaň Krém pro všechny barvy kůže vyhrála první cenu. To si myslím, že je pro ČR velice významné ocenění.“

Vy jste měla možnost sledovat, jak probíhá Evropských rok rovných příležitostí i v jiných zemích. Jaké projekty, zvláště z hlediska romské populace, Vás zaujaly?

„Já si myslím, že my jsme byla jediná země, která se zaměřila na problematiku soužití romské populace této společnosti s populací neromskou. U těch ostatních zemí byl kladen velký důraz na vícenásobnou diskriminaci, tzn. když je někdo žena, navíc ještě ve věku nad 50 let a ještě má nějaké zdravotní postižení, protože tam je to problémem číslo jedna. Ddežto u nás se musíme ještě vypořádávat s tím, že stále nemáme antidiskriminační zákon, že tohle nemáme zakotvené v povědomí veřejnosti. Třeba když někdo nevezme do práce ženu s několika dětmi, nebo člověka nad 50 let, že to je taky diskriminace, ať už starších osob nebo na základě pohlaví.“

Vy jste v rámci toho roku sjezdila mnoho akcí po celé ČR, kde jste byla asi tak nejraději?

„Nejraději jsem byla v Brně, protože Brno je město, kde ty vztahy jsou takřka příbuzenské, jsou tam velmi zajímavé akce zejména IQ Roma Servis, organizace, která se nebojí jít na náměstí a do ulic. Tyto akce byly velice spontánní, velice živé, vtáhly spoustu lidí. Například ta antidiskriminační kampaň, která se týkala toho, že děti a žáci ZŠ malovaly komiks na téma diskriminace. Výjevy z těchto komiksů nebo fotografie z této kampaně mohli lidé vidět na tramvajích, ve veřejné dopravě. To vlastně vytvářelo zvláštní prostředí, že celé město těch pár dnů žije touto akcí. Což pochopitelně v Praze nikdy nemůžete docílit, protože každá akce se ztratí. A proto si myslím, že se Brno stalo jakýmsi centrem tohoto roku, a proto i závěrečná konference, která shrnula veškeré výzkumy, veškeré debaty, konkrétní postupy, opatření byla v Brně. Tam jsme se v klidu všichni sešli a říkali jsme si, co ten rok přinesl, co odhalil a vytyčili jsme cíle do roku budoucího, který bude rokem multikulturního soužití, abychom navázali na ty výsledky tohoto roku a vytyčili cíle, které pak musíme realizovat v letech budoucích.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.11.2007Český antidiskriminační projekt „Krém na všechny barvy kůže“ byl oceněn O Roma Vakeren
22.11.2007Český antidiskriminační projekt „Krém na všechny barvy kůže“ byl oceněn jako nejlepší v Evropské unii Zprávy ze života Romů
22.11.2007Krátké filmy se sociální tématikou budou soutěžit na festivalu Jak to vidím já Zprávy ze života Romů
19.10.2007Komiksová kniha s názvem "Jak to vidím já" vyšla u příležitosti Evropského roku rovných příležitostí pro všechnyO Roma Vakeren
20.04.2007Brněnské sdružení IQ Roma servis odstartovalo kampaň proti diskriminaciO Roma Vakeren
07.04.2007V ČR byl oficiálně zahájen Evropský rok rovných příležitostí pro všechnyO Roma Vakeren
07.04.2007Jaké jsou cíle Evropského roku rovných příležitostí pro všechnyO Roma Vakeren
05.04.2007IQ Roma servis představuje projekt Brno slaví Evropský rok rovných příležitostí pro všechnyZprávy ze života Romů
03.04.2007Česká republika oficiálně zahájila svou kampaň k Evropskému roku rovných příležitostí pro všechnyZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Brněnské sdružení Drom uskutečňuje projekt komunitního bydlení
V následujících minutách se společně vydáme do brněnského občanského sdružení Drom, kde už několik let funguje projekt komunitního bydlení. Více Bohumír Mazač.

Dům v brněnské Bratislavské ulici (Foto: Jana Šustová) Bratislavská ulice Brno. Před druhou světovou válkou místo, kde žila střední vrstva pracující v nedalekých továrnách, dnes jedno z nejzanedbanějších míst v Brně. Snad každá druhá provozovna je zde zastavárnou, bydlí tady sociálně vyloučené skupiny obyvatel, které se samy na devastaci domů podepsaly. Mnoho z nich neplatí nájem. Když nakouknete do dvora těchto domů, můžete si připadat jako na skládce. Proto když jsem zavítal na schůzku s Davidem Oplatkem, terénním pracovníkem organizace Drom do jednoho z domů, byl jsem překvapen. Dvůr byl uklizen a dům jako by do této ulice ani nepatřil.

„Dům byl opraven v rámci projektu komunitního bydlení, který se realizoval v letech 1999 až 2001 a do té doby to byl jeden z nejhorších domů v Bratislavské ulici.“

Teď je tomu právě naopak, i když zvenku se to nezdá, zevnitř je dům téměř vzorný. Lidé, kteří v domě bydleli, většinou buď dlužili na nájemném nebo tam bydleli nelegálně. V rámci projektu si měli možnost zlegalizovat nájmy a odpracovat dluhy na nájemném.

Dům v brněnské Bratislavské ulici (Foto: Jana Šustová) „Dům má svého domovníka, kterému ještě navíc pomáhají dva domovníci, kteří jsou vždy zaměstnaní v rámci veřejně prospěšných prací, takže de facto se o dům starají tři lidé.“

Takže se starají o úklid a o všechno.

„Přesně tak, o úklid o pořádek v domě i o jakýsi domovní řád, o dodržování nějakých sousedských pravidel.“

Takže by se mohlo zdát, že vše je ideální. Není to ale tak úplně pravda.

„Problémů je spousta. Zrovna teďka třeba prošel člověk, který si do prvního patra chodí kupovat drogy. Takhle přes poledne to vypadá jako idylka, ale bydlí tady různé rodiny a těch problémů je opravdu spousta. Problémy jsou jak v sousedském soužití, i když dneska už míň, tak i s neplacením nájmu.“

Problémů s neplacením nájmů ale ubývá. Potvrzuje to i Michal Bortel, starosta městské části Brno Střed, v jejímž katastru Bratislavská ulice leží.

„Od 1. dubna loňského roku se ta situace právně zlepšila a to sice v tom, že my již nepotřebujeme přivolení soudu k dání výpovědi, pakliže nám někdo dluží a v podstatě po třech nezaplacených nájmech můžeme dát výpověď sami bez přivolení soudu. A musím říct, že po prvním dubnu se ta situace významně zlepšila, protože ti lidé si začínají uvědomovat, že na ty životní potřeby obecně je třeba platit a ta situace se začíná lepšit.“

Projekt komunitního bydlení v Bratislavské ulici funguje od roku 2001.

„Tak já si myslím, že komunitní bydlení v Bratislavské funguje poměrně dobře, zapojili se do něj i různé občanské aktivity, které se starají a nějakým způsobem pečují o ten projekt jako takový a myslím si, že zatím s tím nebylo více nějakých problémů. A v přízemí domu je sociálně právní poradna romského střediska Drom, takže ty problémy se snažíme řešit, pokud je to v našich silách.“

Na dvoře domu je neustále nějaký pohyb. Co brání tomu aby stejně jako tento dům nebo podobný dům v ulici Cjel fungovaly i jiné domy nebo celá čtvrť?

„Určitě peníze, protože ta oblast je jednak dlouhodobě zanedbaná, protože tady jsou baráky 120 nebo 100 roků staré, do kterých se dlouho neinvestovalo, takže by bylo třeba ty domy opravit. A pak samozřejmě je otázka, zas nemá cenu si nalhávat, že ti lidé, kteří tu bydlí, ty domy neničí, takže je ta otázka správy domů. Tady v Bratislavské ulici 41 se právě osvědčili ti domovníci. Ti lidé si musí uvědomit, že se musí chovat k majetku města tak, jako kdyby byl jejich vlastní a pokud tomu tak nebude tak není důvod abychom opravovali domy, které jeho nájemníci zase za půl roku nebo za rok zničí. A bylo by to takové perpetum mobile na vyhazování peněz.“

Takže se zdá, že dva domy tzv. komunitního bydlení v brněnské lokalitě obývané sociálně vyloučenými obyvateli, zůstanou ještě na dlouho ojedinělou vlaštovkou.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.02.2012Projekt „Šanci dětem!“ v cílové rovince!Zprávy ze života Romů
01.04.2010Děti ze sociálně vyloučených lokalit v Brně dostanou šanci!Zprávy ze života Romů
15.06.2007Organizace Drom usiluje o prevenci zdraví v sociálně slabých a vyloučených rodináchO Roma Vakeren
12.10.2006Brněnské středisko Drom rozšířilo služby pro Romy hledající práciZprávy ze života Romů
23.12.2005Středisko DROM hledá pedagogického pracovníka s mládežíCo se chystá
03.06.2005Romské středisko Drom uspořádalo oslavu Mezinárodního dne dětíFotoaktuality
22.04.2005Sdružení Drom chce pro romské řemeslníky vytvořit distribuční síťZprávy ze života Romů
18.02.2004Absolventi prvního kombinovaného studia pro romské občany dostali osvědčení o rekvalifikaciFotoaktuality
09.01.2004Co se děje v brněnském romském středisku Drom?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity jsou zděšeni ze založení Národní gardy
Zděšeni ze založení Národní gardy jsou také členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity, kteří se sešli na své pracovní schůzce. Jan Mišurec oslovil konzultantku z Open society Institute v Budapešti Gabrielu Hrabaňovou, která se schůzky také zúčastnila a zeptal se jí, o čem zmíněná rada vlastně jednala.

Gabriela Hrabaňová (Foto: roma.fsv.cuni.cz)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.03.2008O setkání aktivistů z romských organizací O Roma Vakeren

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 11. ledna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Anna Poláková. Mějte se pěkně.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Mějte se moc pěkně.

Obsah článku:
Reportáž:  Na Jesenicku působí americký misionář
Reportáž:  Ohlédnutí za činností Muzea romské kultury v roce 2007
Reportáž:  Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost se sešel s mluvčím Národní gardy
Zprávy: 
Reportáž:  Zhodnocení Evropského roku rovných příležitostí pro všechny
Reportáž:  Brněnské sdružení Drom uskutečňuje projekt komunitního bydlení
Reportáž:  Členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity jsou zděšeni ze založení Národní gardy
Reportáž: 

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
799215   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
302353   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
298843   11.09.98 Romske aktuality
268440   14.03.00 Romský jazyk
171866    Historie a původ Romů
141230   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121001    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103342    Fotografie
90529   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
85062   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz