Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
04-01-2008
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Opět po týdnu se setkáváme u pravidelného pořadu „O Roma vakeren“ čili Romové hovoří“. V našem prvním O Roma vakeren v roce 2008 se společně ohlédneme za uplynulým rokem. Vydáme se například do brněnského občanského sdružení Drom a do ostravské Vesničky soužití.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben „O Roma vakeren“!

Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Anna Poláková.


=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Z§vůle práva pomáhá v sociálně vyloučených romských lokalitách
Češi by podle novoročního projevu prezidenta Václava Klause neměli zapomínat ani na potřebu řešit problémy rodin s dětmi, zdravotně postižených, sociálně znevýhodněných nebo romské populace. I samotní Romové si uvědomují svoji situaci ve společnosti a snaží se najít řešení, jako třeba vystudovaná politoložka a romistka Edita Stejskalová z občanského sdružení Z§vůle práva.

Edita Stejskalová „Naše občanské sdružení Z§vůle práva bylo registrováno v říjnu 2006, takže jsme poměrně mladá organizace, ale i já i Kateřina máme dlouholeté zkušenosti s prací se sociálně vyloučenými lidmi a převážně romského etnika. To znamená, že bychom chtěli vyhledávat v terénu za pomoci neziskových organizací a monitoringu médií případy, o kterých my budeme přesvědčeni, že tam dochází k diskriminaci na základě etnické příslušnosti, protože naší cílovou skupinou jsou převážně Romové. Vybrali jsme si dvě oblasti, které my považujeme za zásadní, které celkově situaci Romů žití v České republice zhoršují.“

Máme 80 000 lidí v ghettech. Jak Vy jste sledovala tu situaci?

„Tak já ji sleduji systematicky a velice dlouho. Já si myslím, že ta situace Romů ve smyslu i integrace Romů do společnosti a v přístupu ke společenským zdrojům, ať už Romů co by produktovatelů tady těch společenských zdrojů nebo naopak ti, kteří je budou odebírat, se spíš bude zhoršovat, protože ten fenomén ghettoizace stále postupuje a stále více Romů je v něm odkázáno žít. Už tam vyrůstají nové generace, které jiný způsob ani jiný systém ani neznají, nemají žádný kontakt s majoritní společností, takže si myslím, že se to bude jen zhoršovat. Ale to, co je na tom velice nebezpečné celkově pro společnost, je, že tato ghetta nebo tyto lokality mají vlastní pravidla, které jsou mimo majoritní společenský hodnotový proud. Ti lidé přemýšlejí úplně jiným způsobem než lidé, kteří žijí jinde, protože oni v tom systému musí přežít. Takže odpověď je, že se to bude stále zhoršovat a musí se to řešit.“

Řada organizací na tento problém poukazuje už řadu let. Myslíte si, že tento trend byl cílený?

„Když se vrátíme zpátky do minulosti, tak je možné vysledovat tendence české společnosti romské občany oddělit. Jako příklad obrovského porušení občanských a lidských práv považuji způsob, jakým se nabývalo a pozbývalo české státní občanství po rozpadu Československa. To skutečně tehdy největším dílem padlo na Romy. Tehdejší politici dokonce tvrdili, že s tímto počítali, takže věděli o tom, co znamená nemít občanství, jakési bezdomovectví. A lidé, kteří se tady narodili, pracovali, tady měli vazby, tady to považovali za svou zemi, svou vlast, se najednou stali cizinci ve vlastní zemi a to mělo obrovský dopad na jejich možnosti. Důsledky tohoto činu se projevují až dodnes, stačí aby jeden člen ze společně posuzované domácnosti nesplňoval podmínku českého státního občanství a okamžitě se dávky odebírají celé rodině. Některé akce Českého státu byly řízeny na romské etnikum, dalším znakem je postupný vznik sociálně vyloučených lokalit, které jsou etnicky homogenní, kde opět z 90 procent žijí Romové.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.08.2009Z§vůle práva pomáhá přes linku „Ma den pes!“ RomůmO Roma Vakeren
06.02.2009Telefonická linka obětem diskriminace poskytuje právní poradenstvíO Roma Vakeren
30.01.2009Kontaktní centrum pro romské oběti závažného kriminálního jednáni a diskriminaceO Roma Vakeren
14.12.2007Sdružení Zvůle práva chrání před diskriminací O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Situace Romů v oblasti diskriminace a porušování práv se vloni zhoršila
V minulém roce se situace Romů v oblasti diskriminace a porušování práv sociálně vyloučených skupin zhoršila. Je o tom přesvědčena také právnička občanského sdružení Z§vůle práva Kateřina Hrubá.

„My jsme se za poslední rok věnovali této problematice na mnoha frontách. Snažíme se nalézt tu naši roli, ve které můžeme nejvíce a nejefektivněji nabídnout naše síly a naši odbornost. Rozdělujeme to do několika oblastí. První z nich je vzdělávání – podnikli jsme mnoho vzdělávacích seminářů jak pro terénní sociální pracovníky tak pro uchazeče o tuto pozici, pro studenty středních škol a to jak v problematice diskriminace, o tom, jak se lze diskriminaci bránit, jak ji poznat, jak postupovat. Dále v problematice ochrany práv nezletilých dětí v ČR a také jsme se začali hodně intenzivně zabývat právě problematikou zadlužování. Další sférou, které se věnujeme je analytická činnost této oblasti. Například na objednávku Ministerstva vnitra ČR jsme vypracovali podrobnou analýzu, která se zaměřuje právě na fenomén destruktivního zadlužování sociálně vyloučených u finančních institucí. Jedním z poselství této analýzy je nejen ukázat, že právní řešení existuje, ale i to, jak intenzivně je to potřeba řešit, že to je třeba problém těch lidí, kteří jsou nějakým způsobem neopatrní, sami se do toho dostávají. Je to naprosto zcestný pohled, protože jednak jde o nelegální postupy a jednak je to potom problém celé společnosti a není to takhle bohužel vnímáno. Už jenom ten aspekt, že pokud se lidé dostanou do cyklu celoživotního zadlužování, jsou jim exekučně odebírány sociální dávky, jsou to prostředky, které jdou ze státního rozpočtu, jdou jinak a ne tam, kde jsou určeny na potřeby potřebných rodin a jejich dětí, ale do zisku komerčních institucí. Takže se snažíme nabízet i tady zatím netradiční pohledy, aby si každý uvědomil, že se ho to zprostředkovaně týká.“

Myslíte si, že ty společnosti se cíleně zaměřují na lidi, kteří žijí ve vyloučených lokalitách?

„Já jsem o tom přesvědčená, já jsem se tím zabývala hodně do hloubky, takže vím, že v Evropě už existuje tzv. Evropská koalice pro zodpovědné úvěrování. Je to aktivita, do které je zapojeno několik zemí a nejen z Evropy, ale i Spojené státy, Japonsko a vlastně ten fenomén tzv. predátorského úvěrování, zaměřené na vyloučené skupiny, už je známý a intenzivně se s ním pracuje. Co se týče toho cíleného zaměření, tak v médiích jsem se setkala s výroky bývalých zaměstnanců těchto institucí, kteří se nepokrytě vyjadřují k tomu, že opravdu byli úkolováni, aby se zaměřovali i vyloženě na romské rodiny, protože samozřejmě ty finanční instituce vědí, proč to dělají, a že se jim to vyplatí a v tomto podnikatelském uvažování nijak nezohledňují ty dopady, které to na životy těch lidí má.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
S Fedorem Gálem o sociálně vyloučených lokalitách
Za posledních deset let se situace Romů zhoršila natolik, že jich dnes žije ve vyloučených lokalitách na 80 000. Jak hodnotí jejich situaci sociolog Fedor Gál?

Fedor Gál (Foto: Jana Šustová) „Ghetto, kde žijí vyloučení lidé, to znamená ghetto, které si člověk sám nevybral. Existují i ghetta pro bohaté, ale ghetta, o kterých mluvíme, jsou zavřené dveře ven. Když tam jednou člověk přijde, je to samostatný svět, svět s úplnou nezaměstnaností, svět bez škol, svět bez lékařů, svět bez komunikace, svět pro sebe. A v takovém světě děti vidí, že rodiče nedělají, vnoučata vidí, že ani staří rodiče ani rodiče nedělají. Vidí, že den se tráví posedáváním, poleháváním.“

Nemá to vliv na lidi, kteří tam žijí, že jsou takzvaně vymknuti z reality?

„Pro ně je realita to, co kolem sebe vidí. Realita je alkohol, realita jsou drogy, realita jsou nízké hygienické standardy, reality je plná nezaměstnanost, realita je analfabetismus. Toto je prostředí, kde skutečně není cesta ven.“

A existuje něco, co by pomohlo té cestě ven?

„Samozřejmě, že existuje, ale nejsou rychlá a krátká řešení. Není pravdou, že materiální bída je základní pilíř, na kterém existují ghetta. Oni jsou na dně také duchovně, jsou to lidé, kteří ztratili víru, jsou to lidé, kteří ztratili spiritualitu, duchovní rozměr, jsou to lidé, kteří ztratili naději. A častokrát nemají ani pozitivní hodnoty. Jejich hlavní problém není to, že nemají na chleba, jejich hlavním problémem je to, že jejich duše strádají. Z toho existuje jediná cesta, nakrmit jejich duše. Problém číslo dvě je dokázat, aby dveře ven z ghetta nebyly zamčeny. Otevřít dveře z ghetta znamená, že děti chodí do smíšené školy, že jezdí na normální prázdniny, na tábory, kde jsou i jiné děti z jiného prostředí, a že tam přijde člověk, který má ambici podnikat a zaměstnávat lidi, kteří žijí v ghettu. To je práce pro nadšence a na dlouhou trať. U nás na to všichni kašlou.“

Můžou si za to samotní ti lidé? Nebo se na tom podílí i společnost?

„Hodit všechno na společnost je holý nesmysl a očekávat, že stát bude učitel a farář a duchovní vůdce, je nesmysl. Můžou za to lidé, kteří své děti hodily do ghettoidního prostředí a ponechali ho v něm. Můžou za to rodiče těchto dětí a staří rodiče těchto dětí. Může za to i majoritní společnost, která si myslí, že když odklidí problémovou populaci do ghett, tak přestane existovat, je to naše společná odpovědnost, ale já osobně si myslím, že největší odpovědnost je zkrátka odpovědnost rodičů za děti.“

Často se říká, že ti lidé mnohdy nechtějí z těch ghett vyjít, protože už si zvykli na tu společnost, vzájemně si pomáhají a vůbec si nedokáží představit, jak by uspěli, když by byli včleněni do normální společnosti.

„Oni především nevědí, co je normální společnost, a že je zapotřebí, aby měli šanci to zkusit, kdyby to zkusili, tak by pak mohli oni sami rozhodnout. To, co bychom měli dělat, je otevírat dveře z ghetta ven.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Slovenská policie obvinila další dva české občany z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení základních práv a svobod. Oba muže zadrželi po novoročním útoku extrémistů na skupinu Romů v Krupině na středním Slovensku. Nejsou obviněni z přímé účasti na napadení, ale veřejně nosili prsteny s nacistickými symboly.

Agentura proti sociálnímu vyloučení, která má na popud vlády od ledna ve 12-ti českých a moravských městech pomáhat Romům, vznikne na jihu Moravy později. V Brně a Břeclavi začne působit patrně nejdříve v březnu. Ve městech nebude mít své sídlo, ale nejspíš jen kancelář, kam bude několikrát v týdnu dojíždět člověk z moravské centrální agentury. Ta má vzniknout v Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji.

Zvýšit šanci mladých lidí zaměstnat se po odchodu z dětského domova nebo sociálně málo podnětného prostředí je cílem projektu doplňkového vzdělávání mladých, který rozběhla banskobystrická Komunitní nadace zdravé město ve spolupráci s občanským sdružením Úsměv jako dar. Skupina mladých lidí se bude vzdělávat 10 měsíců, ukončení a vyhodnocení projektu je naplánováno na listopad letošního roku.

O účast v mezinárodním finále pěvecké soutěže Evropské vysílací unie nazvané Eurovision Song Contest, které se letos uskuteční v Bělehradě, bude bojovat také deset českých kapel a interpretů. Stejně jako loni nebude mezi účastníky domácího kola chybět skupina Gipsy.cz.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Romové a problémy s bydlením
Celé dnešní vysílání je zaměřeno na neutěšenou situaci romské populace u nás. Často se zmiňuje otázka bydlení a vystěhovávání Romů. O názor jsme požádali ministryni Džamilu Stehlíkovou.

Džamila Stehlíková (Foto: Khalil Baalbaki) „Co se týče práva na bydlení nebo problémů s vystěhováním, si myslím, že jsou to opravdu velmi nešťastné příklady, pokud mluvíme o tom, že někdo někoho vystěhoval dejme tomu mimo obec nebo na území jiného kraje. Pokud mluvíme o vzniku ghett, je to bohužel proces, který má více příčin. Vznikl po listopadu 1989, kdy víceméně částečně živelně a částečně vlivem nepromyšlené bytové politiky jednotlivých obcí docházelo ke kumulaci obyvatel jednoho etnika, například romského, v uzavřené komunitě. Já těch komunit navštívila opravdu na desítky a mohu říci, že je tam ještě další problém. Ta komunita se drží pohromadě a někdy se i brání tomu, aby se nějakým způsobem rozvíjela, aby ti nejlepší byli vytrhávání ven. Každý tam chce zůstat, protože opora toho okolí je velice důležitá. Proto našim úkolem je zvýšit kvalitu života v těchto komunitách, aby se ta komunita zapojila do aktivit obce, aby tam byla kvalitní infrastruktura, aby tam mohla jezdit kola, a aby to nebylo zdrojem problémů a negativních jevů, ale naopak vyjádřením toho pozitivního, co v romské komunitě je, což je soudružnost a vzájemná pomoc.“

Nebylo by řešením třeba sociální bydlení pro ně?

„Sociální bydlení je součástí programového prohlášení vlády, je to na rok 2009, protože je zapotřebí změnit legislativu. V současné době zákon o obcích velice vágně definuje povinnosti obce vůči občanům a v podstatě je zapotřebí definovat dvě věci, kdo má nárok na sociální bydlení, tento nárok nemá každý, ale jaká jsou tedy kritéria pro to získat sociální bydlení. To zaprvé. A za druhé musíme definovat povinnost, kdo má toto sociální bydlení poskytnout. Jakmile budou právní nástroje, tak nebude problém tyto situace řešit. Nyní, když tato definice není, tak právě může docházet i k takovýmto vystěhováním a my to pak řešíme. Je to porušení lidských práv? Není? Pravděpodobně ano, ale velice špatně se dokazuje porušení zákona, když to není zakotveno ani v antidiskriminačním zákoně ani v zákoně o sociálním bydlení, takže proto tento smutný příklad odhaluje to, co my politici musíme udělat pro to, abychom tento stav napravili.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
12.02.2011Konference o zlepšování přístupu Romů k bydleníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V ostravské Vesničce soužití už několik let funguje projekt sociálního bydlení
Jak nám řekla ministryně Stehlíková, součástí programového prohlášení vlády bude od roku 2009 sociální bydlení. Tyto projekty však už několik let fungují v několika městech. Například v ostravské Vesničce soužití, kam se vypravila kolegyně Silvie Mikulcová.

Vesnička soužití Najít Vesničku soužití ve Slezské Ostravě vůbec není jednoduché. Pokud nevíte, kam jedete, zabloudíte. Třicítku rodinných domků doslova obklopují průmyslové areály, proto máte pocit, že se rázem ocitáte v jiném světě. Ještě před lety ale magistrátní pozemek zel prázdnotou. Jak to všechno začalo, popisuje vedoucí Vesničky soužití, Miloslav Hodeček.

„Je to nápad Kumara Vishwanathana, který bydlel asi s třiceti (nevím přesně) rodinami v provizorní ubytovně až do roku 2002. Pro tyto lidi se po celou dobu nenašlo bydlení, takže v roce 2000 se začala stavět Vesnička soužití už za partnerství Diecézní charity ostravsko-opavské.“

Dramatický kroužek Vesnička soužití přišla na více než 66 milionů korun. Pomohla dotace z Ministerstva pro místní rozvoj na výstavbu nájemního bydlení, která byla do té doby určená jen pro obce. Další peníze šly z jiných resortů, přispěla Ostrava-kraj i různé nadace. Co je důležité, Vesnička soužití je střediskem ostravsko-opavské diecézní charity, která tam provozuje i komunitní centrum. Soustředí se hlavně na děti, pomáhá se školou, a organizuje řadu odpoledních kroužků.

Klára Adamová: „Mám nejradši vaření.“

„Já se jmenuju Simona Balešová a mám ráda tancování.“

„Já se jmenuju Dominik Kořínek a mám rád tancování.“

„Já se jmenuju Dominik Chromý a mám nejradši rap.“

Keramika „Já se jmenuju Kořínková a z kroužků mám nejradši diskotéku, pak keramiku a kreslení.“

Vedoucí ostravské Vesničky soužití Miloslav Hodeček upřesňuje, že pomáhají také dospělým. Třeba s tím, jak správně hospodařit. Když se rodiny před 5 lety stěhovaly, téměř všechny měly dluhy. Teď má problémy jen třetina.

„Z té třetiny možná polovina má ještě vážnější problémy finanční. Základní výhodou, kterou vidím v tom, že my jsme zároveň majiteli toho bydlení a zároveň provozujeme ty sociální služby tady, spočívá v tom, že když lidé přestanou platit nájem, my okamžitě vidíme, že v té rodině se děje nějaký problém a můžeme s ní začít pracovat.“

Přesto musely za 5 let fungování ostravskou Vesničku soužití opustit 4 rodiny, dodává Hodeček.

Taneční kroužek „Poslední rodina byla například taková: začali mít obrovské problémy s elektřinou, s plynem, samozřejmě potom i s nájemným. Bylo to dáno tím, že manžel začal žít nějak nezodpovědně. Snažili jsme se to vyřešit už kvůli dětem, ale nepodařilo se nám to a ta rodina se poskládala. Banka jim poskytla půjčku na ty dluhy a oni byli schopni tu půjčku zase nějakým způsobem rozfofrovat.“

Bydlení ve vesničce rozhodně není levnou záležitostí. Samotný nájem stojí bezmála 2000 Kč, na 3000 přijde vytápění a na další peníze pak zálohy za vodu a elektřinu. Přidáte-li splátku případné komerční půjčky, je jasné, že lidé bez zaměstnání mají problém vyjít se svými sociálními dávkami. Ostravská Vesnička soužití je úspěšná právě proto, že tam působí Charita. Ta dala šanci i Kateřině Morissiové se svým manželem, dvěma dětmi a tchýní, která obývá dům číslo 3. Ve vesničce i pracuje - vede odpolední kroužek pro děti.

„Dodělávám si střední školu.“

Mše Jakou?

„Sociální. Ta motivace tady určitě byla. Díky práci, díky pracovní příležitosti, díky lidem, kteří tu pracují, a tak mě motivovali k tomu vzdělání.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.10.2014Před dvanácti lety vznikla Vesnička soužitíO Roma Vakeren
01.11.2012Unikátní výstava I Romové jsou Boží v Ostravě nabídne i bohatý doprovodný programZprávy ze života Romů
12.12.2005Cenu velvyslanectví USA získal Kumar VishwanathanZprávy ze života Romů
30.04.2005Ve Vesničce soužití v Ostravě začal projekt pro lidi bez práceZprávy ze života Romů
07.04.2005Lesk a bída ostravských Romů, to jsou Vesnička soužití a kolonieZprávy ze života Romů
14.01.2005Profesor Ian Hancock navštívil Ostravskou Vesničku soužitíO Roma Vakeren
17.09.2004Ostravská Vesnička soužití pomáhá lidem už dva rokyZprávy ze života Romů
12.12.2003Kumar Wishwanathan dostal čestnou medaili od ministra vnitraO Roma Vakeren
05.12.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ohlédnutí za činností občanského sdružení Český západ v roce 2007
Hodně věcí se událo v loňském roce také v občanském sdružení Český západ, které pracuje s romskou komunitou v Dobré Vodě u Toužimi. Koncem prosince natáčela Jana Šustová s tiskovou mluvčí Českého západu Evou Haunerovou.

Nová autobusová zastávka (Foto: Eva Haunerová) Stojíme před koncem roku 2007. Když se za ním ohlédnete, co se podařilo tady v Dobré vodě díky sdružení Český západ udělat za důležité věci?

„Tak věcí bylo určitě spousta, jsou to mnohdy takové malé drobnosti, ale které jsou tady pro lidi z komunity hodně důležité. Jako úplně nejčerstvější věc je, že se nám podařilo svépomocí vybudovat novou autobusovou zastávku, kde děti mohou čekat ráno na autobus, když jedou do školy. Na její stavbě se podílely zaměstnanci Českého západ, lidi, které zaměstnáváme na veřejně prospěšné práce. Bylo nutné udělat podlahu a potom samotný ten přístřešek. Potom se v Dobré vodě podařilo vybudovat parkoviště, kde mohou před bytovkou parkovat lidi své vozy, a je to nějaký prostor, který má trošku zkultivovat místo mezi sídlem Českého západu a samotným panelovým domem.“

Kontejner na plasty (Foto: Jana Šustová) Vaší zásluhou se také v Dobré Vodě začal třídit odpad.

„Další důležitá věc je, že se nám konečně podařilo získat kontejnery na plasty, který tady v Dobré vodě chyběl. Teď je naším velkým úkolem naučit děti, jak se třídí odpad. Takže při různých dětských programech, které mají ve své klubovně, se už učí jaký košík jsou plasty, jaký košík je pro papír a jaký pro zbylý odpad.“

Potom tady byla taková akce, díky níž rozkvetla okna. Co to bylo?

Soutěž o nejkrásnější rozkvetlé okno (Foto: www.cesky-zapad.cz) „To byla moc hezká akce, kdy jsme vyhlásili soutěž o nejkrásnější rozkvetlé okno v Dobré vodě. Z panelového domu se kromě jedné domácnosti zapojily všechny byty a všechna okna na panelovém domě kromě jediných dvou rozkvetla krásnou květinovou výzdobou. Potom bylo velice těžké vybírat to nejhezčí okno. Takže místo 3 cen, které jsme plánovali, jsme rozdali asi 7 cen, kde byly i ceny útěchy pro ta okna, která byla také krásná, ale nemohl to získat každý.“

Také rozvíjíte sousedské vztahy. Jakým způsobem?

Svátek sousedů (Foto: Eva Haunerová) „Letos jsme se vůbec poprvé zapojili do Mezinárodního svátku sousedů, kdy jsme všechny obyvatele Dobré vody pozvali k přátelskému posezení u ohně. A vlastně jsme chtěli slavit to, že ti lidé tu spolu bydlí a rozvíjet jejich dobré sousedské vztahy. A tak jsme pozvali lidi, aby si přinesli fotografie, jak to tady v Dobré vodě vypadalo dřív, a připravili jsme si vědomostní kvíz o Dobré vodě a o Toužimi. Lidé se rozdělili do dvou týmů, a soutěžili, kdo bude vědět víc o místě, kde bydlí. Myslím, že celý ten den se moc povedl. Celé to bylo zakončené opékáním buřtů, které myslím, nadchlo zvláště děti. Bylo to moc pěkné.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispějeO Roma Vakeren
11.07.2015Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální službyO Roma Vakeren
03.02.2014Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznánímZprávy ze života Romů
17.01.2014Český západ dává práci lidem na Tepelsku a ToužimskuZprávy ze života Romů
16.01.2014Organizace Český západ změnila svoji právní formuZprávy ze života Romů
16.12.2013Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré VoděZprávy ze života Romů
26.09.2013Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práciZprávy ze života Romů
30.08.2013Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodejeZprávy ze života Romů
11.07.2013Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práceZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 4. ledna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Anna Poláková. Mějte se pěkně.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende. Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Obsah článku:
Reportáž:  Občanské sdružení Z§vůle práva pomáhá v sociálně vyloučených romských lokalitách
Reportáž:  Situace Romů v oblasti diskriminace a porušování práv se vloni zhoršila
Reportáž:  S Fedorem Gálem o sociálně vyloučených lokalitách
Zprávy: 
Reportáž:  Romové a problémy s bydlením
Reportáž:  V ostravské Vesničce soužití už několik let funguje projekt sociálního bydlení
Reportáž:  Ohlédnutí za činností občanského sdružení Český západ v roce 2007

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz