Vyhledávání
22.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
21-12-2007
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben „O Roma vakeren“!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu pro vás máme připravenou celou hodinu vánočního O Roma vakeren a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

Adaďives predal tumende kerďam Karačoňakero vakeriben - Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Phenaha tumenge sar ľikerenas karečoňakere inepi o Roma angomiš u sar len ľikeren adaďives u džaha mek ko betlémos..

Dozvíte se, jak slavili Vánoce Romové dříve a jak se tyto tradice dodržují v romských rodinách dnes a vydáme se také na předvánoční putováni k Betlému. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Anna Poláková.


=[ Reportáž ]=
Prohlídka vánoční výstavy s názvem "Kolik je v nás člověka"
V našem dnešním předvánočním pořadu O Roma vakeren se několikrát vypravíme do Muzea romské kultury v Brně, kde je až do konce ledna k vidění vánoční výstava s názvem Kolik je v nás člověka. Výstava přibližuje oslavy vánočních svátků v romské rodině tak, jak se udržovaly dříve a jak se udržují dnes. O vánočních jídlech už jsme si povídali v minulém vysílání, a tak se dnes zaměříme na jiné romské vánoční zvyky. Jana Šustová pozvala k mikrofonu kurátorku výstavy Janu Kramářovou.

Vernisáž vánoční výstavy „Celá ta výstava má dvě části, které se navzájem prolínají. Je to jednak takové ohlédnutí do tradiční společnosti, tradiční rodiny, kde se ty zvyky udržovaly ještě více a jednak současně také to, jak se Vánoce slaví dnes. Takže jsme zvolili takový veliký stůl přes celou místnost, který má symbolizovat to, že se u té oslavy Vánoc sejde celá rodina, což je jeden z výrazných prvků celé té oslavy - ta soudržnost, soudržnost rodiny.“

A co je na tom stole?

„Na tom stole vidíte tady hned na začátku, že je ošatka s chlebem, ve které je zapíchnuta svíce. A s touto ošatkou vcházel do místnosti nejčastěji nejstarší člen rodiny a zatímco držel ten chléb, tak svíce hořela. Nejprve zaklepal na dveře, zeptal se, jestli může vstoupit dál, načež ho zbytek rodiny vyzval, ať vejde dál a ať se posadí. A tento otec, dědeček, případně nejstarší bratr pronesl motlitbu, kdy apelovat i na samotnou tu rodinu, aby si uvědomila, že se jim podařilo všem se sejít, že jsou třeba členové rodiny, které se této sváteční chvíle nedožili, aby si toho ta rodina vážila, že se takto společně sešli, aby spolu takto vydrželi celý další rok a za toto všechno pak poděkuje Bohu.“

Tady vedle stolu máte lavor s vodou a v ní jsou mince, co to znamenalo?

Penízková voda „V některých rodinách v některých lokalitách se lidé ještě před samotným zahájením večeře touto modlitbou omývali v tzv. penízkové vodě. Takže to symbolizuje zdejší instalace s lavorem, ve kterém jsou naházeny drobné mince. Každý si před večeří v té vodě opláchl jenom tak symbolicky obličej, a v některých lokalitách jsme zaznamenali vzpomínky, že potom bylo kýžené, aby se člověk utřel do červeného ručníku. V některých osadách na Slovensku se třeba ti lidé scházeli u studny u pumpy, a tak se omývali takto hromadně. Někde se tento zvyk udržoval až po samotné večeři.“

Mělo to nějaký význam, že to zrovna je penízková voda?

„Nabízí se takový logický spoj, že ten člověk neměl trpět nedostatkem další rok. Ale ti pamětníci často uvádějí, že to také mělo přispět k tomu, aby si člověk udržel zdraví v příštím roce.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jaké romské tradice dodržuje o Vánocích rodina Marie Gailové
I mezi Romy jsou lidé, kteří se zajímají o osudy druhých. Patří k nim Marie Gailová, která se profesně věnuje sociální práci. Jak řekla Marii Vrábelové, některé romské tradice ve své rodině dodržuje dodnes.

„K štědrovečernímu stolu dáváme talíř pro mrtvého, u nás je to třeba tatínek, takže čtvrtým rokem tatínek s námi večeří. Věříme tomu, že ten mrtvý na nás ze shora kouká a aby si nemyslel, že jsme na něj zapomněli, tak má tam svůj talíř.“

Vy spolupracujete i s vězni ve věznici, jak třeba ti slaví Vánoce? Býváte tam někdy s nimi?

Marie Gailová a hudebník Milan Horváth „Tento rok dělám besídku pro naše zaměstnance, potažmo klienty, jsou to vlastně naši klienti z truhlářské dílny, kde jich je 15 plus sociální pracovníci. Tento rok jsme pro ně připravili besídku, klasické Vánoce, stromeček, dárečky, bude tam hrát kapela. Pozvali jsme vedení věznice, pana ředitele, pana náměstka, sociální pracovníky, a lidi, kteří mají s námi co do činění, společně budeme dělat besídku pro vězně.“

Co byste třeba popřála k Vánocům právě těm chudým Romům, kteří žijí v odloučených lokalitách?

„Toto je pro mě takové strašně smutné téma. A co bych přála těmto lidem? Přála bych jim, aby se jejich situace změnila, přála bych jim, aby politická vůle se změnila, aby tito lidé dosáhli na práci, aby se totálně změnil jejich život a samozřejmě taky život jejich dětí. Je to strašně smutné, nebudu konkrétně říkat, kde se to odehrálo, kde nám teď měsíc Romové jedli pouze jablíčka, která už teď ani nejsou. Tak samozřejmě jsme tam nějakou pomoc odvezli, jídlem počínaje oblečením konče. Ale vždy je to strašně smutné, když člověk vidí, že dostat se z takového prostředí je skoro nemožné.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
17.01.2015Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
06.12.2014Vánoce v rodině Věry DžurbanovéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sdružení Český západ uspořádalo předvánoční Putování k Betlému
Občanské sdružení Český západ, které působí v romské komunitě v Dobré Vodě u Toužimi, uspořádalo ve středu předvánoční Putování k Betlému. Tato akce je pro pracovníky sdružení Český západ každoročně příležitostí setkat se s jejich romskými i neromskými přáteli z blízkého i vzdálenějšího okolí a společně se radovat a oslavovat vánoční čas. Na pouť k Betlému se vydala i Jana Šustová, která se nejprve na podrobnosti o akci zeptala Lenky Kuřátkové.

Pastýři Předvánoční akce, kterou jste připravili, je Putování k Betlému. Co to je za akci, v čem spočívá a co se všechno děje během tohoto putování?

„My jsme to poprvé zkusili před dvěma roky, je to vlastně taková jednoduchá krátká záležitost, netrvá to nijak dlouho. Ale jak to vlastně vypadá: Sejdeme se v Dobré Vodě před domem Českého západu, sejdou se děti nebo i dospělí, kteří chtějí. Tam je moderátor této akce, otec Martin Sedloň, který si s těmi dětmi trošku povídá o tom vánočním příběhu, který se odehrál, a potom jdeme cestou k místu, které ty děti většinou neznají a na té cestě potkáváme anděla, pastýře a pak docházíme k Betlému. A v tom Betlému je Josef, Maria a dítě Ježíšek - to je tedy panenka, kterou má Maria v náručí. Vždy se snažíme o to, aby Maria a Josef byl někdo, kdo dřív tady pracoval s dětmi, aby to bylo zároveň trochu překvapení pro ty děti. Takže letos také Josef i Maria jsou pro děti ne ti, kteří se s nimi každodenně potkávají, ale je to někdo z vnějšku, ale zároveň je to někdo, s kým se ty děti kdysi potkaly.“

Anděl dovedl děti k Betlému Přeci jenom už to Putování k Betlému děláte nějakou dobu to, s jakým se to setkává ohlasem u obyvatel Dobré Vody a u dětí?

„Tak my jsme zvali i obyvatele, kteří nejsou z toho panelového domu, ale zatím z nich nikdo nepřišel. Děti to mají moc rády kvůli tomu, že když se pak vrátí zpátky od toho Betléma, rozdávají se vánoční dárečky, takže pro ně je to určitě příjemné. Myslím si, že ten ohlas je hodně v tom, že ty děti se pak těší na dárky, protože ví, že je dostanou. První rok to bylo překvapení, a teď už vlastně vědí, že to určitě bude.“

Můžu se tě Filipe zeptat, jak se ti líbilo putování k Betlému?

„Dobrý.“

Setkání se Svatou Rodinou A byl jsi poprvé?

„Nebyl.“

Už jsi někdy navštívil ten Betlém?

„Ano.“

A měl jsi dneska také nějaké překvapení?

„Ano.“

A jaké?

„Že jsem dostal hokejku.“

Myslíš, že budeš hrát s klukama hokej?

„Ano a možná i se strejdou.“

Mohla bych se tě zeptat, co jsi dostala za dárek?

„Lopatku a penál.“

Co je to za lopatku?

„Na sníh.“

Budeš na ní jezdit?

„Jo.“

Rozdávání dárků Je tu hodně sněhu v Dobré Vodě?

„Hmm.“

A máš z ní radost?

„Hmm.“

Byl jsi letos poprvé na Putování k Betlému?

„Byl jsem už hodněkrát.“

Co se ti na tom líbí?

„Všechno, hlavně ten stromeček.“

Co jsi dostal jako dárek?

Nechybělo ani vánoční cukroví „Ještě nic, ale máme ještě dostávat dárky. My jsme pracanti Českého západu, tak to i možná něco dostaneme.“

Kolik ti je let?

„18.“

A už jsi zaměstnaný tady v Českém Západě?

„Jo, už tři měsíce.“

Jsi rád, že máš tuto práci?

„Jo, jsem hodně rád.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
15.08.2015Jana Siváková: Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispějeO Roma Vakeren
11.07.2015Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální službyO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Romské vánoční zvyky přibližuje výstava v Muzeu romské kultury
Naše vánoční putování po vánoční výstavě v Muzeu romské kultury jsme skončili u zvyku, kdy se lidé omývali v lavoru s penízkovou vodou. Ale peníze mají i další místa na romské štědrovečerní hostině - například je můžeme najít pod talířem. Pokračuje Jana Kramářová.

Peníze pod talířem „Pod dalším talířem můžeme vidět, že tam jsou peníze – je tam bankovka a mince. To je také zvyk, který se dodržuje dodnes, že se pod ubrus anebo pod talíř vkládají peníze z toho důvodu, aby se nestrádalo.“

Na romské vánoční hostině je prostřeno i pro ty, kteří již nejsou mezi živými.

Jídlo pro duše zemřelých na okenním parapetu „Oproti oslavám v české rodině je místo u štědrovečerního stolu v romské rodině vyhrazeno také příbuzným, kteří už nežijí. A buď se jim to místo vyhrazuje přímo u stolu, častěji spíš na okenním parapetu, někde v koutě nebo za oknem. Tam se zapaluje svíce za každého toho zemřelého, ale co může být zajímavé, že se těmto duším zemřelých odkládají také pokrmy. Takže proto je tady ta instalace s talířky na okně, kde je něco od všech těch pokrmů. Ve výstavě my hodně vycházíme ze vzpomínek samotných Romů, romských pamětníků, a takovým oblíbeným jídlem a pochoutkou duší zemřelých by měly být bobalky, což jsou pečené buchtičky polévané mlékem, sádlem a posypané makem.“

Po štědrovečerní hostině následoval ještě jeden zajímavý zvyk:

Svázané lžíce „Poslední zajímavá instalace na stole jsou k sobě svázané lžíce. To je zvyk, který se dodržoval dříve a opět měl zajistit soudržnost rodiny. Takže poté, co rodina dojedla, se lžíce opláchly a svázaly se k sobě slámou, aby ta rodina takhle pevně semknutá jako ty lžíce držela spolu i další rok.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Štědrý den začíná v mnoha romských rodinách návštěvou hřbitova
Štědrý den začíná v mnoha romských rodinách návštěvou hřbitova. Proč, to nám řekla opět Marie Gailová.

Romská hrobka na Olšanském hřbitově v Praze „Moje rodina má svůj rituál a to je, že ráno navštívíme všechny hroby.Babičce, která kouřila, zapálíme cigaretu a dáme na hrob, další babičce, která měla ráda sladkosti, doneseme cukroví. Prostě každému mrtvému se mu na hrob donese, to, co měl rád, chvilku si nimi popovídáme a pak se jede domů připravovat večeře.“

Na půlnoční nechodíte?

„Dříve jsme chodili, teď už skoro ne. Nechodíme, ač jsem věřící člověk a snažím se každý týden chodit do kostela. Držíme advent, takže to rozmlouvání s Bohem máme pravidelně, takže si nemyslím, že půlnoční je od toho, aby člověk do toho kostela musel jít.“

Víte ze svého okolí, jak Romové slaví Vánoce?

„Nemyslím si, že jsou až zas tak velké odlišnosti. Já můžu mluvit pouze o naší rodině, byly to klasické Vánoce, jako mají Češi. To jsou prostě pro mě Vánoce, na to jsem zvyklá, tak jsem vyrostli, maminka připravovala české Vánoce, takže si ani jiné Vánoce neumím představit.“

Máte klasickou večeři jako má většinová společnost?

„Moje rodina slaví české Vánoce, u rodiny mého otce se vařila maďarská kuchyně, což je trošku odlišné. Tak se vařily holubky, to je vlastně plněné zelí, pekly se makovce, jinak se dělalo také klasické české jídlo, řízky, salát, ryby a rybí polévka.“

Vy jste byla i v zahraničí, jak tam jste slavila Vánoce?

„Ano, jednou jsme slavila Vánoce na Kostarice, v plavkách, u moře, taky jsme měli vánoční stromeček, byla to palma, ale bylo to úplně něco jiného. České vánoce jsou české Vánoce, na ty jsem zvyklá a prostě slavit na pláži v plavkách a při tom grilovat, no, bylo to prostě úplně jiné. Samozřejmě existují na Kostarice také kostely, byli jsme v kostele na mši, ale pro mě jsou Vánoce nějak spojené s Ladou. Ladovské Vánoce se snažíme v naší rodině dodržovat a to prostě jsou pro mě ty pravé Vánoce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
17.01.2015Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
06.12.2014Vánoce v rodině Věry DžurbanovéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pod štědrovečerní stůl Romové dávali slámu
A teď se opět vrátíme na vánoční výstavu do Muzea romské kultury. Na výstavě je nápadné, že pod štědrovečerním stolem leží sláma a ke stolu je přivázaný řetěz. A proč? To nám vysvětlí kurátorka výstavy Jana Kramářová.

Štědrovečerní tabule „Ta sláma se dávala proto, aby se připomnělo, že se Ježíšek narodil v chlévě v chudých poměrech. Navíc v dřívější době se vůbec nejedlo ani u stolu, ale ta sláma se rozprostřela na zem a jedlo se přímo na zemi. Potom později, když už se jedlo u stolu, se sláma rozházela alespoň kolem stolu a někde v některých vzpomínkách jsme také zaznamenali, že se kladla přímo pod ubrus.“

A co znamená ten řetěz, který vede ze stolu?

„Obecně železo nebo nějaké kovové předměty mají mít ochrannou funkci. A zase ze vzpomínky, kterou jsme sesbírali, vyplývá, že řetěz má symbolizovat, že člověka nemají bolet nohy, že má být zdravý a silný.“

Potom je tady vánoční stromeček s ozdobami, je na něm něco u Romů jiné? Třeba koukám, že je tady sláma pod stromečkem...

Vánoční stromeček „My jsme chtěli ukázat, jak se stromeček zdobil dříve a jak se zdobí dnes. A tou slámou jsme na tomto místě chtěli vyjádřit pouze to, že se jedná o minulost. Takže zatímco dřív se stromek zdobil velmi jednoduše, pokud vůbec byl. Často se věšel ke stropu spíš z těch důvodů, aby se vůbec do té místnosti vešel. A zdobil se velmi jednoduše pomocí jablíček, ořechů nebo uhlíků obalených ve staniolu, pak později takovými vánočními kolekcemi, baňkami atd. Ale když se pozorně podíváte, tak tam ještě můžete najít další věc...“

Všimla jsem si stočených peněz, přivázaných ke stromečku...

Bankovka přivázaná na vánočním stromečku „Ano, jsou to peníze. A že se stromek zdobí také penězi, má ten stejný význam, jako že se peníze kladou pod talíř, aby tak, jak je bohatá ta štědrovečerní večeře a vánoční stromek, byl člověk bohatý i v tom dalším roce.“

Důležité místo mělo při oslavách Vánoc také vinšování. A proto je na vánoční výstavě v Muzeu romské kultury právě vinšování výrazně napsáno na stěně. A jaké je jeho znění?

„Vinšuju, vinšuju vám k Vánocům,
abyste byli zdraví jako ryba ve vodě,
ať vám Bůh žehná, ať sesílá co nejvíc do vašeho domu,
ať žijete jeden s druhým
jako ta černá země s černým chlebem.

Texty vinšování napsané na stěně A toto vinšování neprobíhalo jen v rámci té rodiny a známých, ale ještě v prostředí slovenské vesnice navštěvovali hudebníci své neromské sousedy a ti sedláci věřili, že kdyby je Cikáni vynechali, tak že by jim další rok nepřálo štěstí, takže to bylo velmi kýžené.“

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
12.12.2015Vzpomínky na VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„O Roma vakeren“ čili „Romové hovoří“ s datem 21. prosince je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Prohlídka vánoční výstavy s názvem "Kolik je v nás člověka"
Reportáž:  Jaké romské tradice dodržuje o Vánocích rodina Marie Gailové
Reportáž:  Sdružení Český západ uspořádalo předvánoční Putování k Betlému
Zprávy: 
Reportáž:  Romské vánoční zvyky přibližuje výstava v Muzeu romské kultury
Reportáž:  Štědrý den začíná v mnoha romských rodinách návštěvou hřbitova
Reportáž:  Pod štědrovečerní stůl Romové dávali slámu

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz